1. § 3 odst. 2 zní:
„(2) Minimálním vyměřovacím základem u zaměstnance je minimální mzda pracovníků v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou (dále jen „minimální mzda“)⁷) s výjimkou zaměstnanců s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, kterým se poskytují mimořádné výhody III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení,⁸) kde je vyměřovacím základem skutečně dosažený příjem. Je-li zaměstnancem osoba, za kterou je plátcem stát,¹⁶) je u ní vyměřovacím základem částka přesahující 77 % minimální mzdy; ustanovení odstavce 6 zůstává nedotčeno. Vyměřovacím základem za období, kdy bylo zaměstnanci poskytnuto neplacené pracovní volno,⁹) je jeho průměrný výdělek pro pracovněprávní účely. U zaměstnance, kterému zaměstnavatel poskytl neplacené pracovní volno pro výkon veřejné funkce, přechází povinnost odvádět pojistné (§ 5) na subjekt, pro který je veřejná funkce vykonávána. Za období, kdy bylo zaměstnanci poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci,¹⁰) s výjimkou mateřské dovolené, další mateřské dovolené a nepřítomnosti muže v práci po dobu, po kterou se mu poskytuje peněžitá pomoc podle právních předpisů o nemocenském pojištění, se pojistné neplatí.“.
Poznámka č. 16 zní:
„¹⁶) § 6 odst. 4 a 5 zákona ČNR č. 550/1991 Sb.“.