Zákon České národní rady o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů

1. V § 1 se částka 7000 Kčs nahrazuje částkou 13 000 Kčs.

V § 2 odst. 2 se částka 5000 Kčs nahrazuje částkou 15 000 Kčs.
V § 2 odst. 3 se částka 4000 Kčs nahrazuje částkou 14 000 Kčs.
2. V § 2 odst. 1 se částka 9000 Kčs nahrazuje částkou 18 000 Kčs.

(1) Poslanci náleží v kalendářním roce, v němž skutečně vykonával funkci nejméně po dobu devíti měsíců, další plat, který se rovná měsíčnímu poslaneckému platu včetně funkčního příplatku (dále jen „další plat“).
4. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který zní:
(3) Poslanci, který se v kalendářním roce bez řádné omluvy nezúčastnil jednání České národní rady nebo jejích orgánů, do nichž byl zvolen, se další plat krátí. Při krácení se použije přiměřeně ustanovení § 8.“.
(2) Další plat je splatný spolu s platem za měsíc prosinec. Vznikne-li nárok na další plat až později, je splatný poslední den v prosinci.
㤠3a

5. § 4 odst. 1 zní:
„(1) Poslanci náleží diety měsíčně v paušální výši odstupňované podle vzdálenosti místa jeho trvalého pobytu od sídla České národní rady, a to počínaje prvním dnem měsíce, v němž složil ústavním zákonem předepsaný slib.“.
Za odstavec 1 se vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2) Poslanci, který má trvalý pobyt na území hl. města Prahy, náleží diety podle odstavce 1 ve výši 2000 Kčs.
(3) Poslanci, který má trvalý pobyt mimo území hl. města Prahy, náleží diety ve výši 4000 Kčs.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5.

V § 3 odst. 4 zní:
3. V § 3 odst. 1 se částka 2000 Kčs nahrazuje částkou 5000 Kčs.
V § 3 odst. 2 se částka 1000 Kčs nahrazuje částkou 2000 Kčs.
V § 3 odst. 3 se částka 500 Kčs nahrazuje částkou 1000 Kčs.
„(4) Předsedovi poslaneckého klubu České národní rady náleží vedle platu podle § 1 funkční příplatek ve výši 2000 Kčs zvýšený o 500 Kčs za každých 10 členů klubu.“.

(2) Diety a paušální náhrada (§ 4 a 6) dani nepodléhají.
㤠11
(3) Požitky podle odstavců 1 a 2 jsou splatné 15. dne měsíce, za který náleží.
9. § 11 a 12 znějí:
Poslanci nenáleží nároky podle tohoto zákona po dobu, po kterou je členem vlády České republiky. Totéž platí, jestliže vykonává funkci vedoucího ústředního orgánu státní správy, náměstka ministra nebo náměstka vedoucího ústředního orgánu, pracovníka Kanceláře prezidenta České republiky nebo pracovníka Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky.“.
(1) Poslanecký plat (§ 1) a funkční příplatek (§ 2 a 3) podléhají dani z příjmů.

8. Za § 9 se vkládá § 9a, který zní:
㤠9a
Za dobu, kdy poslanec dočasně nevykonává svoji funkci, se krátí jeho požitky stanovené v § 1 až 3, v § 4 odst. 1, v § 6 a náhrada za spotřebované pohonné hmoty podle § 7 odst. 4 písm. a) v poměru k délce této doby.“.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
a) bezplatné používání služebního vozidla bez přiděleného řidiče k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k umožnění styku s rodinou; rozsah jejich nároku na náhradu za spotřebované pohonné hmoty v příslušném kalendářním roce stanoví vnitřním předpisem orgán České národní rady pověřený k tomu Českou národní radou,
„(4) Předsedové výborů České národní rady s výjimkou předsedy mandátového a imunitního výboru a předsedové poslaneckých klubů České národní rady mají právo na
V § 7 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
b) bezplatné zřízení a používání jedné účastnické telefonní stanice k zajištění okamžité dosažitelnosti v kterékoliv době.“.
a) bezplatné používání služebního vozidla s přiděleným řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k osobní dispozici,
„(3) Funkcionáři uvedení v odstavcích 1 a 2 mají právo na
b) bezplatné zřízení a používání jedné účastnické telefonní stanice k zajištění okamžité dosažitelnosti v kterékoliv době.“.
7. § 7 odst. 3 zní:

6. V § 6 se slovo „potřebných“ nahrazuje slovem „potřebné“ a částka 4000 Kčs se nahrazuje částkou 7000 Kčs.

1. V § 23 odst. 2 se za slova „§ 12 odst. 4“ vkládají slova „anebo § 14“.

2. V § 23 odst. 3 se slova „zůstává tato povinnost nedotčena“ nahrazují slovy „se tato povinnost rovněž nevykoná“.

1. V § 8 odst. 2 se na konci připojují slova „ve formě návratné finanční výpomoci“.

2. V § 8 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Objem návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu republiky činí nejvýše 50 % prokázaného nedostatku finančních prostředků, způsobeného zvýšeným rozsahem poskytovaných zdravotnických služeb, vzniklých nárůstem nemocnosti, nebo způsobeného nevybráním pojistného. Základem pro výpočet platební neschopnosti Pojišťovny je pojistný plán, který je před předložením České národní radě schválen ministerstvem financí České republiky.“.

1. V § 5 odst. 1 písm. c) se v první větě slovo „polovina“ nahrazuje slovy „45 %“.
V poslední větě se částka „45 000“ nahrazuje částkou „40 500“.
Ve větě třetí se vypouštějí slova „s výjimkou vyměřovacího základu u osob samostatně výdělečně činných, které jsou účastny nemocenského pojištění již z jiného důvodu, nebo které jsou poživateli starobního nebo invalidního důchodu.“.

2. V § 5 odst. 1 písm. d) se v první větě slovo „polovina“ nahrazuje slovy „45 %“.
Ve druhé větě se vypouštějí slova „s výjimkou vyměřovacího základu u spolupracujících osob, které jsou účastny nemocenského pojištění již z jiného důvodu, nebo které jsou poživateli starobního nebo invalidního důchodu.“.
V poslední větě se částka „45 000“ nahrazuje částkou „40 500“.

3. V § 5 odst. 3 se vypouští část věty za středníkem.

„(2) Přesáhne-li skutečný přírůstek průměrné nominální mzdy za všechny podnikatelské subjekty přírůstek cen o více než 5 %, činí u organizace nebo malé organizace, která své zaměstnance odměňuje podle zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, sazba pojistného z vyměřovacího základu podle odstavce 1 písm. a) 30 %, z toho na státní politiku zaměstnanosti 6 %. Přírůstek průměrné nominální mzdy i přírůstek cen je přírůstkem zjišťovaným čtvrtletně Českým statistickým úřadem proti stejnému období minulého roku.
4. V § 7 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:
(3) Vláda České republiky stanoví nařízením, od kterého kalendářního měsíce a po jakou dobu organizace nebo malá organizace uvedená v odstavci 2 platí pojistné ve výši podle odstavce 2.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4.

5. V § 25 odst. 1 se slova „Sboru nápravné výchovy“ nahrazují slovy „Vězeňské služby“.

6. V § 26 odst. 4 se v první větě slovo „polovině“ nahrazuje slovy „45 %“.

V poslední větě se slova „Ustanovením předchozí věty“ nahrazují slovy „Ustanoveními předchozích vět“.
7. V § 27 se před poslední větu vkládá tato věta: Organizace a malé organizace, jejichž činnost má sezónní charakter a u nichž základ pro určení výše pojistného přesahoval předpokládaný základ výpočtu podle pravidel tohoto ustanovení pro měsíc leden 1993 o více než 25 %, jsou povinny do 8. ledna 1993 zaplatit pojistné ve stejné procentní výši, avšak určené ze základu daného jako průměr základů připadajících na jednotlivé měsíce roku 1992.“.

1. § 2 odst. 1 zní:
⁸) § 4 zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu.
„(1) Nárok na příspěvek mají:
b) osoby, které splňují podmínku nezaopatřenosti dítěte pro nárok na přídavky na děti nebo výchovné,²) pokud jejich vlastní příjem spolu s příjmem osob s nimi společně posuzovaných podle zákona o životním minimu⁸) není vyšší než dvojnásobek životního minima,⁹)
c) osoby, které pobírají rodičovský příspěvek,⁴) pokud jejich vlastní příjem spolu s příjmem osob s nimi společně posuzovaných podle zákona o životním minimu⁸) není vyšší než dvojnásobek životního minima.⁹)“.
Poznámky č. 5 až 9 znějí:
⁹) § 3 zákona č. 463/1991 Sb.“.
⁶) § 7 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.
„⁵) § 6 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
a) poživatelé důchodu z důchodového zabezpečení s výjimkou poživatelů sirotčího důchodu, pokud jejich příjem ze závislé činnosti a funkční požitky⁵) (dále jen „příjem ze závislé činnosti“), z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti,⁶) nedosahuje alespoň výše minimální mzdy pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou⁷) (dále jen „minimální mzda“); za příjem se považuje též nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství,
⁷) § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 53/1992 Sb., o minimální mzdě.

2. Za § 2 se vkládá nový § 2a, který zní:
¹¹) § 5 odst. 1 písm. c) a d) a odst. 3 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.“.
㤠2a
(1) Příjmem se pro účely nároku na příspěvek podle § 2 odst. 1 písm. b) a c) rozumí příjem podle zákona o životním minimu,¹⁰) s výjimkou příspěvku. Za příjem z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti se však považuje vyměřovací základ¹¹⁾ stanovený na příslušný kalendářní měsíc.
(2) Příjem podle § 2 odst. 1 písm. a) se zjišťuje za kalendářní měsíc. Příjem podle § 2 odst. 1 písm. b) a c) se zjišťuje jako měsíční průměr příjmů za předcházející kalendářní čtvrtletí; poprvé se příjem pro posouzení nároku na příspěvek zjišťuje k 1. dubnu 1993. Částky životního minima zjištěné k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí platí po celé toto čtvrtletí.“.
Poznámky č. 10 a 11 znějí:
„¹⁰) § 5 zákona č. 463/1991 Sb.

3. V § 4 odst. 6 se slovo „federace“ nahrazuje slovy „České republiky“ a slova „federálního ministerstva financí³⁾“ se nahrazují slovy „ministerstva financí České republiky“.

4. § 5 odst. 2 zní:
„(2) Osobám uvedeným v § 2 odst. 1 se příspěvek vyplácí ve výplatních termínech určených plátcem příspěvku na běžný kalendářní měsíc. Osobám uvedeným v § 2 odst. 1 písm. b) a ), s výjimkou osob, na které náleží výchovné, se příspěvek vyplatí vždy po prokázání, že podmínky nároku na příspěvek byly v uplynulém kalendářním čtvrtletí splněny; příspěvek se vyplatí v nejbližším výplatním termínu, včetně doplatku za období, v němž nebyl vyplacen, ačkoliv podmínky nároku byly splněny.“.

Poznámka č. 12 zní:
„¹²) § 9 zákona ČNR č. 589/1992 Sb.“.
(3) Je-li příspěvek vyplácen s výchovným, je jeho příjemce povinen oznámit plátci výchovného do osmi dnů skutečnost, že nejsou splněny podmínky nároku na příspěvek uvedené v § 2 odst. 1 písm. b); plátce výchovného zastaví výplatu příspěvku a částky příspěvku již vyplacené za měsíce, v nichž podmínky nároku nebyly splněny, zúčtuje s vypláceným výchovným, popřípadě důchodem. Věta druhá odstavce 2 zde platí obdobně.“.
(2) Poživatel důchodu, který má příjem z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti dosahující alespoň minimální mzdy, je povinen tuto skutečnost oznámit plátci důchodu do osmi dnů ode dne, kdy ji zjistil; plátce důchodu zastaví výplatu příspěvku a částky příspěvku již vyplacené za měsíce, v nichž podmínky nároku nebyly splněny, zúčtuje s vypláceným důchodem. Výplata příspěvku se obnoví, jakmile poživatel důchodu oznámí plátci důchodu, že podmínky nároku již splňuje, a příspěvek se doplatí za období, za které náležel.
(1) Plátce důchodu vyplácí příspěvek osobě uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) bez zřetele na příjem ze závislé činnosti; pokud poživatel důchodu měl v kalendářním měsíci příjem z této činnosti alespoň ve výši minimální mzdy, je jeho zaměstnavatel povinen srazit mu bez jeho souhlasu z příjmu za takový měsíc částku 220 Kčs a v termínu stanoveném pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti¹²) ji odvést na účet uvedený v § 4 odst. 6. Má-li poživatel důchodu více zaměstnavatelů, srazí se částka 220 Kčs pouze jednou a tento zaměstnavatel vydá pro ostatní zaměstnavatele o této skutečnosti potvrzení. Pokud bylo příjmem poživatele důchodu v kalendářním měsíci pouze nemocenské nebo peněžitá pomoc v mateřství, plní povinnosti uvedené v předchozích větách plátce těchto dávek.
㤠5a
5. Za § 5 se vkládá nový § 5a, který zní:

6. § 7 odst. 1 zní:
„(1) Poživatelům důchodu a osobám, na které je poskytováno výchovné, se příspěvek vyplácí bez žádosti, ostatním osobám na žádost.“.

7. § 8 se doplňuje odstavci 3 a 4, které znějí:
„(3) Osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) a c) podávají žádost o příspěvek na tiskopisu vydaném orgány sociálního zabezpečení.
(4) Poživatel důchodu, s nímž se vyplácí příspěvek, je povinen ohlásit svému zaměstnavateli (plátci nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství), že je poživatelem příspěvku; pokud poživatel důchodu zavinil, že mu nebyla částka 220 Kčs v měsíci, v němž neměl nárok na příspěvek, sražena, je povinen tuto částku zaměstnavateli uhradit. Není-li již u tohoto zaměstnavatele zaměstnán, poukáže uvedenou částku, která je přeplatkem na příspěvku, plátci důchodu.“.

8. V § 9 odst. 2 se za větu první vkládá tato věta: „Obdobně je zaměstnavatel povinen nahradit částku 220 Kčs měsíčně, kterou byl povinen srazit poživateli důchodu z důvodu jeho příjmů ze závislé činnosti, pokud zavinil, že tato částka nebyla sražena.“.

9. § 10 zní:
(2) Ministerstvo financí České republiky stanoví vyhláškou podrobnosti o způsobu úhrady nákladů na příspěvek.“.
㤠10
(1) Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky stanoví vyhláškou podrobnosti o výplatě příspěvku.

1. V § 3 odst. 1 písm. d) se na konci připojují slova „nebo kteří požívají důchod československého sociálního zabezpečení“.

2. V § 6 odst. 2 v poslední větě se nahrazují slova „samostatně výdělečně činné“ slovy „v pracovním nebo obdobném poměru“.

3. V § 6 odst. 4 písm. b) se vypouštějí slova „pokud nejsou výdělečně činní“.

4. V § 6 odst. 4 písm. i) se vypouštějí slova „pokud nejsou výdělečně činné“.

5. V § 6 odst. 4 písm. k) se vypouštějí slova „bez zdanitelných příjmů“.

6. V § 6 odst. 4 se doplňuje písmeno l), které zní:
„l) osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání.“.

7. V § 6 se připojuje odstavec 5, který zní:
„(5) Mají-li osoby uvedené v odstavci 4 písm. a) až l) příjmy ze zaměstnání, z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti podle zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, je plátcem pojistného stát i za tyto osoby.“.

Poznámka č. 16 zní:
„¹⁶) § 6 odst. 4 a 5 zákona ČNR č. 550/1991 Sb.“.
1. § 3 odst. 2 zní:
„(2) Minimálním vyměřovacím základem u zaměstnance je minimální mzda pracovníků v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou (dále jen „minimální mzda“)⁷) s výjimkou zaměstnanců s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, kterým se poskytují mimořádné výhody III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení,⁸) kde je vyměřovacím základem skutečně dosažený příjem. Je-li zaměstnancem osoba, za kterou je plátcem stát,¹⁶) je u ní vyměřovacím základem částka přesahující 77 % minimální mzdy; ustanovení odstavce 6 zůstává nedotčeno. Vyměřovacím základem za období, kdy bylo zaměstnanci poskytnuto neplacené pracovní volno,⁹) je jeho průměrný výdělek pro pracovněprávní účely. U zaměstnance, kterému zaměstnavatel poskytl neplacené pracovní volno pro výkon veřejné funkce, přechází povinnost odvádět pojistné (§ 5) na subjekt, pro který je veřejná funkce vykonávána. Za období, kdy bylo zaměstnanci poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci,¹⁰) s výjimkou mateřské dovolené, další mateřské dovolené a nepřítomnosti muže v práci po dobu, po kterou se mu poskytuje peněžitá pomoc podle právních předpisů o nemocenském pojištění, se pojistné neplatí.“.

2. § 3 odst. 3 zní:
„(3) Vyměřovacím základem u osoby samostatně výdělečně činné je nejméně 45 % z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti¹¹) podle zákona o daních z příjmů, snížených o výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu; za příjem se považuje i podíl na společných příjmech.^11a) U společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti se za příjem z této činnosti považuje podíl připadající na něj podle společenské smlouvy ze základu daně za společnost.¹²) Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek minimální mzdy; maximální vyměřovací základ je 540 000 Kčs. Má-li osoba, za kterou je plátcem stát¹⁶) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, je u ní vyměřovacím základem 45 % částky přesahující, po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu, dvanáctinásobek 77 % minimální mzdy; ustanovení odstavce 6 zůstává nedotčeno. Maximální vyměřovací základ se nemění. Jde-li o souběh činností podle § 13 a není-li samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, je minimálním vyměřovacím základem z této samostatné výdělečné činnosti šestinásobek minimální mzdy; maximální vyměřovací základ se nemění.“.

„^11a) § 12 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.“.
3. Poznámka pod čarou č. 11a) zní:

„(4) Vyměřovacím základem u osoby, která má příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu nebo ostatní příjmy podle zákona o daních z příjmů (dále jen „osoba s vlastními příjmy“)¹³) a které jsou jejími jedinými příjmy, je 45 % těchto příjmů, s výjimkou příjmů z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou¹⁴) nebo jsou od daně z příjmů osvobozeny,¹⁵) snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek minimální mzdy; maximální vyměřovací základ je 540 000 Kčs.“.
4. § 3 odst. 4 zní:

5. V § 3 odst. 5 se slova „dvojnásobek minimální mzdy“ nahrazují slovy „minimální mzda“. Část věty za středníkem se vypouští.

6. V § 3 odst. 6 se slova „70 %“ nahrazují slovy „77%“.

V § 13 se vypouští druhá věta.
7. V § 13 první věta zní: „Má-li osoba současně vedle příjmů ze zaměstnání (§ 3 odst. 1) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti¹¹) (§ 3 odst. 3), odvádí pojistné ze všech těchto příjmů.“.

㤠28a
(2) Osoba uvedená v odstavci 1 platí od měsíce března 1993 do dne podání daňového přiznání za rok 1993 zálohy na pojistné z vyměřovacího základu, který odpovídá 45 % rozdílu mezi předpokládanými příjmy z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti, dosaženými v roce 1992 a předpokládanými výdaji vynaloženými na jejich dosažení, zajištění a udržení a který připadá v průměru na jeden kalendářní měsíc, v němž byla samostatná výdělečná činnost prováděna. Vyměřovací základ však nesmí být nižší než minimální vyměřovací základ podle § 3 odst. 3.“.
8. Za § 28 se doplňuje § 28a, který zní:
(1) Osoba samostatně výdělečně činná, která vykonávala samostatnou výdělečnou činnost před 1. lednem 1993, zaplatí zálohu na pojistné za měsíce leden a únor 1993 ve výši minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 3, pokud si sama nestanoví zálohu vyšší.