2. § 3 odst. 3 zní:
„(3) Vyměřovacím základem u osoby samostatně výdělečně činné je nejméně 45 % z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti¹¹) podle zákona o daních z příjmů, snížených o výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu; za příjem se považuje i podíl na společných příjmech.^11a) U společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti se za příjem z této činnosti považuje podíl připadající na něj podle společenské smlouvy ze základu daně za společnost.¹²) Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek minimální mzdy; maximální vyměřovací základ je 540 000 Kčs. Má-li osoba, za kterou je plátcem stát¹⁶) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, je u ní vyměřovacím základem 45 % částky přesahující, po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu, dvanáctinásobek 77 % minimální mzdy; ustanovení odstavce 6 zůstává nedotčeno. Maximální vyměřovací základ se nemění. Jde-li o souběh činností podle § 13 a není-li samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, je minimálním vyměřovacím základem z této samostatné výdělečné činnosti šestinásobek minimální mzdy; maximální vyměřovací základ se nemění.“.