Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon)

(1) Hranice katastrálního území probíhá po hranicích pozemků.⁹)

(2) Katastrální území se evidují:

(1) Pozemky⁹) se evidují v souboru geodetických informací a v souboru popisných informací jako parcely.⁹)

(2) Zemědělské a lesní pozemky podle zvláštního předpisu¹¹) jsou do doby ukončení pozemkových úprav nebo do doby jejich doplnění do souboru geodetických informací a souboru popisných informací katastru evidovány zjednodušeným způsobem (§ 90).

(3) Charakteristiky druhů pozemků a způsob využití a způsob ochrany nemovitostí jsou uvedeny v příloze^*) (body 1 až 3), která tvoří nedílnou součást této vyhlášky.

(4) Jako parcely se evidují všechny druhy komunikací kromě komunikací pro pěší v parcích a sadech [§ 5 odst. 2 písm. 1)] a koryta vodních toků¹²) široká nejméně 2 m. Vodní tok, jehož koryto je užší než 2 m, se eviduje v souboru geodetických informací mapovou značkou.

(5) Spolu sousedící pozemky jednoho vlastníka se v katastru evidují samostatně jako parcely, pokud jejich výměra je větší než:
Pozemek nedosahující výměru uvedenou v písmenech a) a b) se spojí se sousedním pozemkem téhož vlastníka do jedné parcely s převažujícím druhem pozemku. Přitom druh pozemku podle písmene b) lze připojit k zahradě, jen pokud se tím nezvětší výměra zahrady o více než 10 %, a k zastavěné ploše a nádvoří, pokud se její výměra nezvětší o více než 300 m². Není-li možno tyto zásady dodržet, eviduje se pozemek jako parcela i v případě, že nedosahuje výměru podle písmen a) a b).

(6) U zastavěných ploch a nádvoří se eviduje jako parcela:

(7) Parcely se v každém katastrálním území označují arabskými čísly:
Parcelní číslo ve tvaru zlomku se skládá z kmenového čísla v čitateli a z čísla poddělení ve jmenovateli.

(8) Parcely podle odstavce 2, které nejsou v předchozích pozemkových evidencích označeny parcelními čísly, se před zápisem do souboru popisných informací očíslují podle odstavce 7.

(1) Stavby¹⁴) se evidují:

(2) Byty a nebytové prostory jako předměty vlastnictví,¹⁵) tvořící součást evidované stavby, se evidují v souboru popisných informací údaji vztaženými k evidované stavbě (§ 3 odst. 6). Tyto údaje zahrnují údaje o vlastníku (§ 8) bytu nebo nebytové prostory, číslo bytu nebo nebytové prostory a pojmenování nebytové prostory, popř. popis jejich umístění v budově, pokud nejsou byty a nebytové prostory v budově očíslovány.

(1) Katastrální území a nemovitosti evidované v katastru¹⁶) jsou v katastru geometricky a polohově určeny:

(2) V souboru geodetických informací jsou dále geometricky a polohově určeny další prvky polohopisu:

(1) V katastru se evidují tyto údaje o katastrálním území:

(2) V hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech²⁰) se v dohodě mezi příslušnými katastrálními úřady a magistráty měst nahrazují údaje o obci podle odstavce 1 písm. e) údaji o městském obvodu, popř. městské části, je-li hranice katastrálního území totožná s hranicí městského obvodu nebo městské části. Výjimku z tohoto ustanovení povoluje na návrh katastrálního úřadu Český úřad zeměměřický a katastrální (dále jen „Úřad“).

(1) Propojení údajů katastru s jinými informačními systémy se zajišťuje identifikátory, kterými jsou:

(2) Identifikátory uvedené v odstavci 1 písm. g) a h) určují jednoznačně parcelu pouze ve spojení s číselným kódem katastrálního území a stavbu ve spojení s číselným kódem části obce.

(3) Propojení katastru s jinými informačními systémy se zajišťuje také prostřednictvím souřadnic definičních bodů katastrálních území nebo parcel, nelze-li použít ustanovení odstavce 1.

(1) V katastru se vedou geodetické údaje o bodech podrobného polohového bodového pole.²³)

(2) Obsah a formální náležitosti geodetických údajů o zhušťovacích bodech a o ostatních bodech podrobného polohového bodového pole jsou uvedeny v příloze body 7 a 8.

(1) V katastru se vedou:

(2) Obnovený katastrální operát²⁴) dále obsahuje:

(1) Katastrální mapa⁹) je součástí základního státního mapového díla velkého měřítka a obsahuje body bodového pole, polohopis a popis. Klad, rozměry a označení mapových listů katastrální mapy v S-JTSK je uveden v příloze bod 9.

(2) Předměty obsahu katastrální mapy v S-JTSK se vyznačují standardizovanými mapovými značkami podle přílohy bod 10 a v ostatních katastrálních mapách podle přílohy bod 11.

(3) Obsahem bodového pole jsou všechny trvale stabilizované i trvale signalizované body polohového a výškového bodového pole včetně přidružených bodů u trigonometrických a zhušťovacích bodů.

(4) Předmětem polohopisu jsou hranice katastrálních území a obcí, hranice chráněných území a ochranných pásem a geometrické a polohové určení evidovaných nemovitostí s odlišením v terénu neznatelných hranic zemědělských a lesních pozemků (§ 90) a geometrické a polohové určení dalších prvků polohopisu.

(5) Popis katastrální mapy tvoří:

(6) Obsah katastrální mapy vyhotovené podle dřívějších předpisů²⁵) může být proti ustanovení odstavců 2 až 5 odlišný do doby obnovy katastrálního operátu;²⁴) přitom do první revize údajů katastru se označí:

(7) Další prvky polohopisu katastrální mapy, které přesahují ustanovení § 5 odst. 2, se v katastrální mapě ponechají do doby, kdy revizí údajů katastru je zjištěna změna jejich geometrického a polohového určení, popř. do doby číselného vyjádření polohopisu katastrální mapy podle § 5 odst. 1 písm. a).

(8) V katastrálních územích stanovených katastrálním úřadem²⁶) je vedeno číselné vyjádření obsahu katastrální mapy [§ 5 odst. 1 písm. a)] na paměťovém médiu počítače a obsahuje údaje pro automatizované zobrazení digitální katastrální mapy nebo alespoň seznam souřadnic bodů podrobného polohového bodového pole a podrobných bodů polohopisu katastrální mapy doplněný přehledem čísel těchto bodů.

(9) Při geometrickém a polohovém určení se rozlišují podrobné tvary (výstupky) předmětů polohopisu katastrální mapy, pokud dosahuje délka přímé spojnice lomových bodů na vlastnické hranici alespoň 0,10 m a v ostatních případech 0,20 m. Pro zobrazení těchto tvarů platí kritérium 0,2 mm na mapě.

(10) Nemovitosti ministerstva obrany, ministerstva vnitra a ministerstva spravedlnosti se v katastrální mapě zobrazují v dohodě s těmito orgány.

(1) Soubor popisných informací obsahuje údaje podle § 6 až 9 a je veden na paměťovém médiu počítače.

(2) Ze souboru popisných informací se vytvářejí základní výstupy:

(3) Údaje o parcelách podle § 3 odst. 2 a podrobnější údaje o právních vztazích podle § 9 zapisované dosud jen na ručně vedeném listu vlastnictví se postupně převádějí na paměťová média počítačů.

(4) Po převedení všech údajů podle odstavce 3 do souboru popisných informací se ručně vedené listy vlastnictví po uplynutí skartační lhůty uloží jako archiválie.²⁷)

(1) Dokumentaci tvoří výsledky činností v podrobném polohovém bodovém poli, při zjišťování průběhu hranic a podrobném měření a při projednávání místních a pomístních názvů, uspořádané podle katastrálních území.

(2) Dokumentace výsledků činností v podrobném polohovém bodovém poli obsahuje:

(3) Dokumentace výsledků činností při zjišťování průběhu hranic a podrobném měření obsahuje:

(4) Dokumentace z projednání pomístních a místních názvů obsahuje:

(5) Vyřazování (skartace) obsahu dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu souboru geodetických informací se řídí zvláštním předpisem.²⁷)

(1) Sbírka listin obsahuje:

(2) Smlouvy, rozhodnutí a jiné listiny se zakládají podle katastrálních území a položek výkazu změn. Spisy se zakládají v pořadí čísel protokolu o vkladech nebo protokolu o záznamech.

(3) Vyřazování (skartace) obsahu sbírky listin se řídí zvláštním předpisem.²⁷) Výkaz změn se po vyřazení stává archiválií.²⁷)

(1) Změnou v obsahu katastru je každá změna, zrušení nebo doplnění údajů uvedených v oddílu druhém.

(2) Změny v obsahu katastru provádí katastrální úřad.

(1) Za změnu hranice katastrálního území, která není shodná s hranicí obce nebo městského obvodu, popř. městské části statutárního města, se považuje:

(2) Řízení o změně hranice katastrálního území zahajuje katastrální úřad z vlastního podnětu nebo na návrh toho, jehož zájmu se změna týká. Přílohou návrhu je:

(3) Změna hranice katastrálního území se zaměří v případě, kdy její nový průběh nelze ztotožnit s průběhem hranice parcely zobrazené v katastrální mapě, a vyhotoví se geometrický plán.

(4) Zaměření změny hranice katastrálního území, která vyplynula z výsledků zjišťování průběhu hranic pro obnovu katastrálního operátu (§ 56 až 58), zajistí katastrální úřad, přitom geometrický plán je nahrazen dokumentací výsledku šetření a měření pro obnovu katastrálního operátu.

(5) V rozhodnutí, kterým katastrální úřad schvaluje změnu hranice katastrálního území,²⁸) uvede výčet parcel, které přecházejí z jednoho katastrálního území do druhého, s uvedením srovnávacího sestavení přečíslovaných parcel.

(6) Rozhodnutí podle odstavce 5 doručí katastrální úřad navrhovateli a místně příslušné obci. Vlastníkům, jejichž nemovitosti byly změnou dotčeny, doručí katastrální úřad rozhodnutí veřejnou vyhláškou²⁹) vyvěšenou v obci způsobem v místě obvyklým.

(7) Podle pravomocného rozhodnutí provede katastrální úřad změnu hranice katastrálního území v katastru.

(8) Správní poplatek za předložení návrhu na změnu hranice katastrálního území se vybírá podle zvláštního předpisu.³⁰)

(1) Změna hranice katastrálního území, která je shodná s hranicí obce, je důsledkem změny hranice obce.

(2) Na žádost obce poskytuje katastrální úřad mapové a číselné podklady pro jednání o změnách hranic obcí a v nezbytných případech se zúčastní zjišťování průběhu nových hranic v terénu.

(3) Mapovým podkladem při změně průběhu hranice obce je kopie katastrální mapy, na níž se vyznačí navrhovaná změněná hranice černou čárou o tloušťce 1 mm. Číselným podkladem je výkaz o celkových výměrách dotčených obcí před změnou a po navrhované změně. Katastrální úřad se vyjádří k průběhu navrhované hranice z hlediska správy katastru.

(4) Katastrální úřad dohodne s místně příslušnými obcemi označení nové hranice obce trvalým způsobem,³¹) její zaměření a vyhotovení geometrického plánu pro provedení změny hranice v katastru v případě, kdy její průběh nelze v terénu ztotožnit s průběhem hranice parcely zobrazené v katastrální mapě.

(5) Zaměření změny průběhu hranice obce, která byla projednána obcemi a příslušnými orgány státní správy při obnově katastrálního operátu, zajistí katastrální úřad, přitom geometrický plán je nahrazen dokumentací výsledků šetření a měření pro obnovu katastrálního operátu.

(6) Změna hranice obce se v katastru provádí na základě dohod obcí a listin vyhotovených podle zvláštních předpisů³²) a s ní související změna hranice katastrálního území podle pravomocného rozhodnutí katastrálního úřadu (§ 19).

(7) Při změně hranice městského obvodu, popř. městské části v hlavním městě Praze a ve statutárních městech, která je shodná s hranicí katastrálního území, se postupuje přiměřeně podle odstavců 2 a 3 s tím, že změnu hranice katastrálního území schvaluje katastrální úřad (§ 19).

(1) Změnu názvu katastrálního území schvaluje Úřad³⁴) na návrh katastrálního úřadu.

(2) Katastrální úřad opatří návrh názvu stanoviskem dotčené obce, pokud návrh nevzešel z jejího podnětu.

(3) Schválené názvy katastrálního území oznámí Úřad příslušnému katastrálnímu úřadu, zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu (dále jen „inspektorát“)³⁵) a obci.

(1) Změnu údajů podle § 6 odst. 1 písm. a) až d), f) a g) provádí katastrální úřad podle podkladů ústředních orgánů státní správy, které tyto údaje spravují.

(2) Změny údajů podle § 6 odst. 1 písm. e), h) a i) provádí katastrální úřad z úřední povinnosti.

(1) Katastrální úřad sděluje změny hranic a názvů katastrálních území provedené v katastru (§ 19 až 23) územně příslušnému inspektorátu a provozovateli systému územní identifikace.

(2) Přehlednou evidenci změn hranic a názvů katastrálních území a obcí vede inspektorát na mapových a číselných podkladech, které jednotně určí Úřad.

(3) Změny hranic a názvů katastrálních území provedených v katastru se oznamují ve Zpravodaji Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

(1) Ke změně geometrického a polohového určení nemovitosti (parcely a stavby) dochází při obnově katastrálního operátu, na podkladě geometrického plánu a při doplnění parcely do katastru (§ 90 odst. 3).

(2) Nově vzniklé parcely se označují:

(3) Zanikne-li parcela, nesmí se jejím číslem v budoucnu označit jiná nově vzniklá parcela.

(4) Při slučování parcel v obvodu vlastnictví jednoho vlastníka a stejného druhu pozemku se ponechá číslo parcely s největší výměrou a ostatní parcelní čísla se zruší.

(5) Nová parcela vytvářená z částí dosavadních parcel se označí kmenovým číslem té parcely, jejíž část v nové parcele má největší výměru. Přitom se podle potřeby kmenové číslo poddělí podle odstavce 7.

(6) Při oddělování části parcely pro jiného vlastníka se ponechá zbytku parcely dosavadního vlastníka původní parcelní číslo, je-li již poddělené, nebo se poddělí číslem jedna.

(7) Při dělení parcely na více parcel bez změny vlastníka se ponechá u největší nově vznikající parcely původní parcelní číslo, je-li již poddělené, nebo se poddělí číslem jedna. Ostatní nově vzniklé parcely se označí kmenovým číslem původní parcely a navazujícím dosud nepoužitým poddělením.

(8) Nově vznikající parcela komunikace a vodního toku, která vzniká z částí dosavadních parcel, se označí kmenovým číslem v číselné řadě pro pozemkové parcely navazujícím na poslední použité číslo.

(9) Při samostatných číselných řadách pozemkových a stavebních parcel se nově vznikající stavební parcela oddělená z pozemkové parcely označí prvním doposud nepoužitým kmenovým číslem z číselné řady stavebních parcel. Číslo pozemkové parcely, z níž je stavební parcela oddělena, zůstane nezměněno, popř. se zruší, zaniká-li pozemková parcela. Pokud demolicí stavby ze stavební parcely vzniká pozemková parcela, označí se prvním doposud nepoužitým kmenovým číslem z číselné řady pozemkových parcel.

(10) Při změně hranice katastrálního území nesmí převodem parcel mezi katastrálními územími dojít k duplicitě parcelních čísel. Při přečíslování parcel se použijí parcelní čísla podle odstavce 2 písm. b).

(11) Při doplnění parcely do katastru (§ 3 odst. 2), která byla sloučena do většího půdního celku, se této parcele ponechá původní parcelní číslo, nevznikne-li duplicita v číslování parcel. V opačném případě a při různosti číselných řad v katastru a v předchozí pozemkové evidenci se pozemek označí novým parcelním číslem podle odstavce 2.

(12) Změna parcelního čísla se v katastru provádí na podkladě smluv, rozhodnutí a jiných listin, jejichž součástí je geometrický plán nebo mapový a číselný podklad změny hranice katastrálního území a obce (§ 19 až 21), nebo dokumentace obnovy katastrálního operátu, revize katastru (§ 47), doplnění parcel (§ 90) nebo při opravě chyby (§ 51).

(1) Změna výměry parcely vzniká:

(2) Změna výměry se v katastru provádí podle podkladů uvedených v § 25 odst. 12.

(1) Ke změně druhu pozemku a způsobu využití nemovitosti dochází, je-li pozemek trvale využíván k jinému účelu, než vyjadřuje v katastru evidovaný druh pozemku a způsob využití nemovitosti podle přílohy body 1 a 2.

(2) Změna druhu pozemku se v katastru provádí po její realizaci v terénu, a to na základě:

(3) Změna způsobu využití nemovitosti, která nevyplývá z rozhodnutí podle odstavce 2, se v katastru provádí na podkladě ohlášení vlastníka nebo nájemce nebo podle skutečného stavu zjištěného katastrálním úřadem.

(1) Změna údajů o způsobu ochrany nemovitosti se v katastru provádí podle grafických a písemných podkladů předložených podle zvláštních předpisů.⁴¹)

(2) Grafickým a písemným podkladem podle odstavce 1 je:

(3) Jestliže jsou jedním způsobem ochrany nemovitostí dotčeny všechny parcely v katastrálním území, vyznačí se v listině tato skutečnost bez uvedení jednotlivých parcelních čísel a kopie katastrální mapy podle odstavce 2 písm. a) se nepřikládá.

(1) Změna údajů o parcele podle § 7 písm. i) až k) se v katastru provádí podle listiny, která je podkladem pro zápis práv k nemovitostem uvedených v § 36.

(2) Změna údaje podle § 7 písm. h) a m) se v katastru provádí podle sdělení a v dohodě s obcí.

(3) Změnu údajů o parcele podle § 7 písm. a), b), e), l), n) a o) provádí katastrální úřad z úřední povinnosti.

(1) Změnu jména, rodného čísla a adresy trvalého pobytu fyzické osoby nebo názvu, identifikačního čísla a sídla právnické osoby, která je v katastru vedena jako vlastník, nájemce nebo jiný oprávněný, lze v katastru provést podle dokladu prokazujícího tuto změnu:

(2) Změnu údajů podle odstavce 1 lze v katastru provést též podle evidence fyzických a právnických osob vedené v působnosti příslušných státních orgánů.

(3) Změnu údajů podle § 8 písm. a) až d), f) a h) provádí katastrální úřad z úřední povinnosti.

(1) Katastrální úřad na základě oznámení podle § 32 dohodne s vlastníkem nebo s nájemcem přemístění bodu podrobného polohového bodového pole nebo jeho zrušení do 30 dnů po doručení oznámení.

(2) Katastrální úřad na základě oznámení podle § 33 prošetří příčinu zničení nebo poškození bodu podrobného polohového bodového pole, přitom uvede do souladu geodetické údaje se stavem v terénu.

(3) V katastrálních územích, v nichž je stanoveno číselné vyjádření obsahu katastrální mapy, katastrální úřad reviduje stav podrobného polohového bodového pole a podle potřeby ho doplňuje.

(1) V katastru se změní:

(2) Změnu pomístního názvu pozemkové tratě schvaluje:

(1) V katastru se zapisují práva k evidovaným nemovitostem¹⁶) podle zvláštního předpisu⁶) a práva s nimi související [správa nemovitosti ve vlastnictví státu,²) právo hospodaření s majetkem státu,³) právo trvalého užívání nemovitosti⁵)].

(2) V katastru se dále evidují nájmy a výpůjčky zemědělských a lesních pozemků⁴) pro zemědělské a lesní využití těchto pozemků nájemcem.

(1) Ke vkladu je příslušný katastrální úřad, v jehož obvodu je nemovitost,³⁵) které se smlouva nebo dohoda podle § 37 (dále jen „smlouva“) týká.⁵²) Jsou-li předmětem smlouvy nemovitosti evidované v obvodu dvou a více katastrálních úřadů, předkládají se samostatné návrhy na vklad s touto smlouvou u jednotlivých katastrálních úřadů.

(2) Smlouva, jejíž předmětem je směna nemovitostí evidovaných v obvodu dvou a více katastrálních úřadů, se předkládá jednomu z nich a o povolení vkladu týkajícího se všech nemovitostí rozhodne katastrální úřad, kterému byl návrh na vklad doručen nebo u něhož bylo řízení zahájeno dříve.

(3) Z návrhu musí být zřejmé, kdo návrh podává a co navrhuje. V návrhu musí být dále při bezplatném převodu nemovitostí uvedena zjištěná cena.⁵³) K návrhu musí být připojena:

(4) Není-li smlouva sepsána v českém jazyku, musí být k návrhu připojen její úředně ověřený překlad.⁵⁷)

(5) Katastrální úřad v řízení o povolení vkladu zjistí, zda v prvopisu smlouvy podle odstavce 3 písm. a) jde skutečně o písemné projevy vůle osob v ní uvedených, se zvláštním zřetelem k těm, jejichž právo na základě smlouvy zaniká nebo se omezuje. Katastrální úřad považuje projev vůle osob za zjištěný, jestliže:

(6) Správní poplatek se vybírá podle zvláštního předpisu.³⁰)

(1) Katastrální úřad vede protokol o vkladech (rejstřík), v kterém denně průběžně zaznamenává došlé návrhy na vklad právních vztahů a výsledek řízení o vkladu. Pro každý návrh založí spis označený průběžným číslem protokolu o vkladech, v kterém zaznamená průběh řízení o vkladu a rozhodnutí o povolení nebo zamítnutí vkladu.⁵⁸) V souboru popisných informací vyznačí plombu vyjadřující, že právní vztahy jsou dotčeny změnou (dále jen „plomba“).⁵⁹)

(2) Katastrální úřad vklad povolí nebo zamítne rozhodnutím vydaným podle zvláštního předpisu.⁶⁰)

(3) Katastrální úřad v případě povolení vkladu vyznačí na prvopisech smlouvy doložku:⁵⁸)
„Katastrální úřad v .....................................................
Vklad práva povolen rozhodnutím č. j. .................. .
Vklad práva zapsán v katastru nemovitostí dne .... .
Právní účinky vkladu vznikly dnem ....................... .“
K doložce se připojí otisk razítka katastrálního úřadu se státním znakem, datum a podpis odpovědného pracovníka. Smlouva opatřená doložkou se doručí všem účastníkům smlouvy. Katastrální úřad dále doručí jedno vyhotovení smlouvy uvedené v § 38 odst. 3 písm. a) bod 1 příslušnému finančnímu úřadu.

(4) Za zápis v katastru nemovitostí podle odstavce 3 se považuje zápis do výkazu změn.

(5) Katastrální úřad po vložení údajů do katastru odstraní plombu vyznačenou podle odstavce 1. Smlouvu a spis uloží do sbírky listin (§ 17 odst. 2).

(1) Záznamem⁶¹) se zapisují práva k nemovitostem na základě:

(2) Záznamem se zapisují též práva k nemovitostem, která vznikla, změnila se nebo zanikla ze zákona.⁶¹) Pokud ustanovení zákona neobsahuje jednoznačnou identifikaci dotčených vlastníků a údaje o nemovitostech podle zvláštního předpisu,⁶⁴) provede katastrální úřad záznam na návrh nabyvatele práv obsahující uvedené údaje.

(3) Záznamem se zapisují též vlastnická práva k nemovitostem z privatizovaného majetku.⁵¹) K provedení záznamu se ke smlouvě, zakladatelské listině nebo k potvrzení příslušného orgánu o prodeji veřejnou dražbou⁶²) připojí úředně ověřená kopie⁵⁴) příslušné části privatizačního projektu, zahrnující úvodní stranu projektu,rozhodnutí příslušného orgánu o privatizaci,^64a) popřípadě schválení o privatizaci^64b) včetně podmínek schválení u privatizačních projektů schválených před 13. srpnem 1993 a soupis nemovitého majetku, dále ověřená kopie⁵⁴) rozhodnutí zakladatele podniku o zrušení podniku nebo rozhodnutí o vynětí části majetku podniku a převedení privatizovaného majetku na Fond národního majetku České republiky a výpis z obchodního rejstříku. Při realizaci převodu privatizovaného majetku Pozemkovým fondem České republiky připojí se k uvedeným listinám též dohoda, kterou Fond národního majetku České republiky převádí privatizovaný majetek na Pozemkový fond České republiky.

(1) Katastrální úřad zkoumá, zda rozhodnutí a listiny uvedené v § 40 jsou čitelné, pravomocné, zda nemovitosti v nich uvedené jsou označeny podle údajů katastru, popř. zda neobsahují chyby v psaní a počítání nebo jiné zřejmé nesprávnosti.

(2) Zjistí-li katastrální úřad, že rozhodnutí a jiná listina má některé z uvedených nedostatků nebo chybí geometrický plán,⁵⁵) vrátí ji předkladateli.⁶⁵)

(1) Katastrální úřad vede protokol o záznamech, v kterém zaznamenává došlá rozhodnutí a jiné listiny určené k záznamu právních vztahů do katastru (§ 40), k vyznačení poznámek (§ 43), nájmů a výpůjček (§ 44) a jiných údajů katastru (§ 45) a informace o jejich vyřízení.

(2) Na podkladě došlých rozhodnutí a jiných listin uvedených v § 40 vyznačí katastrální úřad v souboru popisných informací plombu.

(3) Zápis nových staveb⁶⁶) se v katastru provádí na podkladě ohlášení vlastníka stavby. U staveb dokončených před 1. říjnem 1976 a neevidovaných v katastru se nahrazuje kolaudační rozhodnutí odpovídajícím rozhodnutím vydaným podle dřívějších stavebních předpisů.

(4) Katastrální úřad po záznamu údajů do katastru odstraní plombu vyznačenou podle odstavce 2 a založí rozhodnutí nebo jinou listinu do sbírky listin.

(1) Podkladem k zápisu jiných údajů katastru jsou:

(2) Katastrální úřad zaznamenává listiny podle odstavce 1 v protokolu o záznamech (§ 42 odst. 1 ). Po zápisu údajů do katastru založí listinu do sbírky listin.

(1) Katastrální úřad vede podle katastrálních území záznam pro další řízení, v kterém průběžně zaznamenává výzvy katastrálního úřadu k odstranění nesouladů v údajích katastru zjištěných při revizi katastru a obnově katastrálního operátu.

(2) Záznam pro další řízení prověřuje katastrální úřad při revizi katastru a při obnově katastrálního operátu.

(3) Součástí prověřování změn údajů katastru je přejímání a využití údajů z jiných informačních systémů [§ 45 odst. 1 písm. b)], zejména rodných čísel fyzických osob, identifikačních čísel právnických osob, číselných kódů katastrálních území a obcí, čísel staveb, a to ve lhůtách dohodnutých se správci těchto systémů.

(1) Rozsah území pro revizi údajů katastru (dále jen „revize“) stanoví katastrální úřad, který také oznámí dva měsíce předem datum jejího zahájení obci, na jejímž území bude revize prováděna.⁶⁸)

(2) Před zahájením revize se provede kontrola vnitřního souladu společných údajů souboru geodetických informací a souboru popisných informací a úpravy označení katastrálních map hlavním, popř. i vedlejším názvem (§ 13 odst. 6).

(3) Pokud je při revizi katastru nezbytná účast vlastníka nebo nájemce, přizve je katastrální úřad k revizi písemnou pozvánkou. Jejich nepřítomnost však není na překážku provedení revize. V těchto případech se využijí při revizi informace zástupce obce, vlastníků sousedních nemovitostí nebo nájemců. Stejně se postupuje, když adresa vlastníka nebo nájemce není známa a nebo není známo, že taková osoba existuje.

(4) Předmětem revize je zjištění změn a ověření dosavadního stavu:

(5) Zjištěné změny

(6) Pokud zápis podle odstavce 5 písm. b) se týká vlastníka nebo nájemce, který není přítomen revizi, zašle mu katastrální úřad výzvu k odstranění zjištěných nesouladů se stanovením lhůty k dodání příslušných dokladů.⁶⁹)

(7) Katastrální úřad upozorní vlastníka nebo nájemce při sjednávání způsobu odstranění nesouladu podle odstavce 5 písm. b) nebo ve výzvě podle odstavce 6 na možnost sankcí za neplnění jeho povinností.⁷⁰)

(8) Protokol o výsledku revize obsahuje:

(9) Protokol o výsledku revize s přílohou podle odstavce 5 písm. a) se po provedení zjištěných změn v katastru založí do sbírky listin.

(1) Dokladem o vyznačení změny v katastrálním operátu je:

(2) Výkaz změn se vede jednotným způsobem stanoveným Úřadem.

(3) Katastrální úřad zapisuje změny údajů katastru do výkazu změn ve lhůtě:

(1) V souboru geodetických informací se vyznačují změny předmětů obsahu katastrální mapy:

(2) Změny předmětů obsahu katastrální mapy se vyznačují současně s jejich zaznamenáním:

(3) Charakteristiky a kritéria přesnosti zobrazení změn jsou stanoveny v příloze bod 13.

(4) Po zobrazení změny v katastrální mapě podle geometrického plánu a jeho měřické dokumentace se provede vždy kontrolní grafický výpočet výměr nových a změnou dotčených parcel. Vyhoví-li takto zjištěná výměra kritériím podle přílohy bod 14, považuje se výměra uvedená v geometrickém plánu za správnou.

(5) Pokud se podle odstavce 3 nebo 4 zjistí překročení mezních odchylek, považuje se geometrický plán za nezpůsobilý k vyznačení do katastru.

(1) Za chybné se považují jen ty údaje katastru, které vznikly:

(2) Opravu chyb v katastru uvedených v § 52 až 54 provede katastrální úřad z vlastního podnětu nebo na návrh dotčeného vlastníka, jiného oprávněného nebo nájemce.⁷³)

(3) Opravu jiných údajů provádí katastrální úřad z úřední povinnosti.

(1) V souboru geodetických informací se opraví chybné geometrické a polohové určení hranice pozemku, je-li nesporně zjištěno a protokolárně doloženo, že se neshoduje se stavem hranice v terénu, současný průběh hranice v terénu není dotčenými vlastníky zpochybňován a nebyl jimi měněn.

(2) Pokud chyba vznikla:

(1) O obnově katastrálního operátu rozhodne po předchozím souhlasu Úřadu katastrální úřad v těch katastrálních územích, která splňují některou z podmínek stanovených zvláštním předpisem.⁷⁴)

(2) Rozhodnutí o obnově katastrálního operátu zašle katastrální úřad obci, na jejímž území bude katastrální operát obnovován, s jednoročním časovým předstihem. Současně upozorní obec na povinnost trvalého označení jejích územních hranic³¹) v dohodě se sousedními obcemi. Rozhodnutí se stejným poučením zašle katastrální úřad i osobám, které mají v daném území rozsáhlý nemovitý majetek (např. dráhy, letiště, pozemní komunikace, lesy).

(3) Termín zahájení obnovy katastrálního operátu oznámí katastrální úřad obci nejméně 30 dní předem.

(4) Ve vyhlášení zahájení obnovy katastrálního operátu obcí⁶⁸) se upozorní vlastníci a nájemci na jejich povinnosti,⁷⁵) zejména označit trvalým způsobem nesporné hranice svých pozemků, pokud nejsou označeny zdí nebo plotem.

(5) Obec poskytuje katastrálnímu úřadu při jeho působení v obci nezbytnou součinnost.⁷⁶)

(1) Složení komise pro zjišťování průběhu hranic a dalších údajů, které jsou obsahem katastru (dále jen „zjišťování průběhu hranic“), dohodne předseda komise jmenovaný ředitelem katastrálního úřadu s obcí, orgánem ochrany zemědělského a lesního půdního fondu, popř. podle místních podmínek s dalšími orgány.⁷⁷)

(2) Účastníky zjišťování průběhu hranic jsou vlastníci a nájemci. Vlastníci zemědělských a lesních pozemků sloučených do větších půdních celků (§ 3 odst. 2) jsou podle rozhodnutí předsedy komise účastníky zjišťování průběhu hranic jen v případě, kdy jejich přítomnost je nezbytná pro projednání průběhu vlastnické hranice se sousedním pozemkem existujícím v terénu.

(3) Účast vlastníků a nájemců při zjišťování průběhu hranic zajišťuje katastrální úřad ve spolupráci s obcí.

(4) Vlastníci a nájemci jsou ke zjišťování průběhu hranic zváni písemnou pozvánkou tak, aby jim byla doručena nejméně týden předem.

(1) Podkladem pro zjišťování průběhu hranic, které jsou obsahem katastru, je dosavadní katastrální operát, z něhož se vyhotoví náčrty a k nim soupisy nemovitostí uspořádané podle vlastníků a nájemců. Podklad obsahuje i pozemky uvedené v § 3 odst. 2.

(2) Při zjišťování průběhu hranic pozemků se rozlišuje hranice:

(3) Komise prověřuje i další údaje, které jsou obsahem katastru, a to:

(1) Při zjišťování průběhu hranic se vyšetřuje skutečný průběh hranice v terénu, který se porovnává s jejím zobrazením v katastrální mapě.

(2) Lomové body vlastnické hranice a hranice nájmu, jejíž průběh v terénu odpovídá zobrazení v katastrální mapě a vlastníci a nájemci s ní souhlasí, se označí v terénu barvou. Vlastnická práva a hranice nájmu se vyznačí v náčrtu černou tlustou čárou s rozlišením způsobu trvalého označení hranice (plot, zeď apod.) a hraničních znaků (§ 85) mapovými značkami podle přílohy bod 10. V soupise nemovitostí potvrdí vlastník a nájemce svým podpisem souhlas s průběhem a vyznačením vlastnické hranice a hranice nájmu.

(3) U vlastnické hranice, s jejímž trvalým označením v terénu vlastníci souhlasí, ale její průběh neodpovídá zákresu v katastrální mapě, prověří komise příčinu tohoto stavu. Je-li příčinou:

(4) Dojde-li k rozporu⁷⁹) ve tvrzení vlastníků o průběhu vlastnické hranice, vyznačí se v náčrtu dosavadní hranice podle zákresu v katastrální mapě příslušnou mapovou značkou sporné hranice (příloha bod 10). Komise poučí vlastníky, jichž se spor týká, o možnosti řešit spor o hranici u soudu.

(5) Tvoří-li hranici vlastnickou, popř. hranici katastrálního území hranice vodního toku, nepovažuje se posun hranice v důsledku přirozené činnosti vodního toku (eroze, naplaveniny) za právní skutečnost podle zvláštního předpisu.⁶³)

(6) Při zjišťování průběhu vnějšího obvodu stavby podle § 4 odst. 1, která není doposud vyznačena v katastru, upozorní komise dotčeného vlastníka na povinnost předložit katastrálnímu úřadu geometrický plán, příslušnou listinu pro vyznačení stavby v katastru⁶⁶) a na případné sankce.⁷⁰) V náčrtu se vyznačí tato stavba červeně svým vnějším obvodem a sloučí se do pozemku, na kterém je postavena.

(7) Průběh hranice katastrálního území, která je shodná s hranicí státu, se v terénu nezjišťuje. Údaje o hranici pro potřebu obnovy katastrálního operátu se převezmou z dokumentace příslušného ministerstva.³³)

(8) Průběh hranice způsobu ochrany nemovitostí (příloha bod 3) se nezjišťuje. Do obnoveného katastrálního operátu se tyto hranice přebírají z dosavadní katastrální mapy, popř. z podkladů předložených orgány příslušných ministerstev (§ 28).

(9) Změny hranic druhu pozemku, které v terénu vznikly v důsledku drobných pozvolných dlouhodobých posunů hranic v rámci zemědělského půdního fondu a přirozené změny druhu pozemku,⁸⁰) se v náčrtu vyznačí podle skutečného stavu v terénu. Tyto změny se projednají s vlastníky dotčených pozemků, kteří tyto skutečnosti vezmou na vědomí podpisem v soupise nemovitostí.

(10) Zjištěné změny dalších údajů podle § 57 odst. 3, doložené příslušným povolením nebo tento doklad nevyžadující, se zapíší do soupisu nemovitostí, v němž vlastníci a nájemci potvrdí svým podpisem souhlas s vyznačením změny v katastru. U změny druhu pozemku nedoložené příslušným dokladem (§ 27 odst. 2) se projedná způsob odstranění nesouladu.

(11) Projednaný způsob a termín řešení vlastnické hranice podle odstavce 3 písm. b), stavby podle odstavce 6 a nesouladu v druhu pozemku podle odstavce 10 s poučením na možnost uplatnění sankcí za neplnění povinností⁷⁰) se zapíše do záznamu pro další řízení (§ 46 odst. 1) a zápis potvrdí vlastník nebo nájemce svým podpisem.

(12) O výsledku zjišťování průběhu hranic sepíše komise protokol, který obsahuje:

(13) Nedílnou součástí protokolu jsou náčrty s přehledem jejich kladu, soupisy nemovitostí a seznam pomístních názvů, které jsou průkazným dokladem výsledků zjišťování průběhu hranic jednotlivých pozemků a jednotlivých údajů katastru. Přílohou protokolu jsou též doklady o doručení pozvání k účasti na zjišťování průběhu hranic, o účasti zástupců vlastníků a nájemců doložené plnou mocí apod.

(1) Podle rozhodnutí katastrálního úřadu se může provést před dalšími etapami obnovy katastrálního operátu přečíslování parcel.

(2) Jednotkou pro přečíslování parcel je katastrální území. Při přečíslování se parcely číslují průběžně s jedné číselné řadě bez rozlišení na stavební a pozemkové parcely.

(3) S přečíslováním se započne v zastavěném území, kde se všechny parcely přečíslují v průběžném sledu, a dále mimo zastavěné území tak, aby čísla parcel na sebe vhodně navazovala.

(4) Přečíslování parcel se zaznamená v náčrtech a v soupisech nemovitostí (§ 58).

(5) Součástí obnoveného katastrálního operátu je srovnávací sestavení přečíslovaných parcel.

(1) Obnovený soubor geodetických informací (§ 13) se vyhotoví na podkladě:

(2) Obnovený soubor geodetických informací zahrnuje číselné vyjádření hranic všech evidovaných pozemků (§ 3), obvodů staveb a dalších prvků polohopisu katastrální, mapy podle § 13 odst. 8.

(3) Podkladem pro doplnění obnoveného souboru geodetických informací číselným vyjádřením geometrického a polohového určení hranic zemědělských a lesních pozemků sloučených do větších půdních celků je operát bývalého pozemkového katastru a navazující operát přídělového a scelovacího řízení.

(1) Katastrální úřad oznámí obci datum dokončení obnovy katastrálního operátu a jeho vyložení v obci k veřejnému nahlédnutí. Rovněž oznámí obci datum, k němuž nabude obnovený katastrální operát platnosti, pokud nebudou k jeho obsahu podány námitky.

(2) Oznámení termínu a doby vyložení obnoveného katastrálního operátu se řídí zvláštním předpisem.⁸¹)

(3) Katastrální úřad v obci vyloží kopii obnovené katastrální mapy a výstupy ze souboru popisných informací podle § 14 odst. 2 písm. a) až e). Po celou dobu vyložení katastrálního operátu se mohou vlastníci, nájemci a jiní oprávnění seznamovat s výsledky obnovy katastrálního operátu a mohou proti jeho obsahu podávat námitky u katastrálního úřadu.⁸²)

(4) Neúčast vlastníků, nájemců a jiných oprávněných a námitky, u nichž nebyla prokázána oprávněnost, nejsou překážkou pro vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu.

(5) O výsledcích námitkového řízení sepíše katastrální úřad protokol, který obsahuje:

(1) Vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu se řídí zvláštním předpisem.⁸³)

(2) Sdělení o vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu zašle katastrální úřad obci, na jejímž území byl katastrální operát obnoven.

(3) Informace o vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu zveřejňuje Úřad ve Zpravodaji Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

(4) Po vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu se dosavadní operát stává neplatným.⁸⁴) Po uplynutí skartační lhůty se vybrané části operátu uloží do archivu, ostatní části se vyřadí z katastrálního operátu a předají se ke zničení.

(1) V odůvodněných případech může katastrální úřad rozhodnout, že ve vybraných katastrálních územích bude dosavadní katastrální mapa vyhotovená v S-JTSK doplněna číselným vyjádřením jejího obsahu (§ 13 odst. 8).

(2) Před přepracováním souboru geodetických informací do číselného vyjádření provede katastrální úřad revizi (§ 47).

(3) Soubor geodetických informací po přepracování musí splňovat náležitosti podle § 13 odst. 1 až 5. Zemědělské a lesní pozemky sloučené do větších půdních celků se do souboru doplní obdobně podle § 60 odst. 3.

(4) Podle číselného vyjádření hranic pozemků a obvodů staveb se v souboru popisných informací vyznačí nové výměry parcel (§ 26 odst. 1).

(5) K obnovenému katastrálnímu operátu se provádí řízení o námitkách a vyhlášení jeho platnosti podle § 62 a 63.

(1) Technické požadavky na body podrobného polohového bodového pole jsou uvedeny v příloze bod 12.

(2) Dokumentace o zřízení bodu podrobného polohového bodového pole obsahuje:

(1) Geometrickým základem podrobného měření při obnově katastrálního operátu novým mapováním jsou body základního a podrobného polohového bodového pole.

(2) Charakteristiky a kritéria přesnosti podrobného měření a určení souřadnic podrobných bodů polohopisu katastrální mapy a způsoby ověření a testování přesnosti výsledků geodetických prací jsou uvedeny v příloze bod 13.

(3) Výsledky podrobného měření se zaznamenávají na tiskopisy Úřadu nebo se vyhotovují automatizovaně za podmínek stanovených v § 78 odst. 3.

(1) Geometrický plán⁸⁶) (dále jen „plán“) graficky znázorňuje:
Plán podle písmen a) a b) obsahuje vyjádření stavu parcel před změnou a po změně s uvedením dosavadních a nových parcelních čísel, výměr, druhů pozemků, porovnání se stavem evidence právních vztahů a další údaje. Vzory plánu jsou uvedeny v příloze body 15 a 16.

(2) V katastrální mapě nelze bez plánu zobrazit nové hranice pozemků, novou stavbu ani další prvky polohopisu katastrální mapy s výjimkou případů podle odstavce 3 a § 90 odst. 3.

(3) Změny dalších prvků polohopisu katastrální mapy (§ 5 odst. 2), jejichž vyznačení v katastru není podmíněno zápisem údajů do souboru popisných informací podle příslušné listiny, lze v katastru zobrazit na podkladě záznamu podrobného měření změn (§ 72 odst. 7) bez vyhotovení plánu, a to vždy na návrh vlastníka nebo jiného oprávněného.

(1) Plán je technickým podkladem pro:

(2) Plán, který je součástí listiny podle odstavce 1, je spolu s měřickou dokumentací technickým podkladem pro provedení změny v souboru geodetických informací a v souboru popisných informací.

(1) Závazným podkladem pro vyhotovení plánu jsou údaje souboru geodetických informací a souboru popisných informací.

(2) Mapa bývalého pozemkového katastru nebo jiné grafické znázornění nemovitostí spolu s příslušnými písemnými údaji z bývalého pozemkového katastru, veřejných knih a z přídělového a scelovacího řízení se použijí jako podklady k vyjádření právních vztahů k nemovitostem, pokud nejsou doposud vyznačeny v souboru geodetických a popisných informací katastru.

(3) Dalšími podklady jsou zejména:

(1) Katastrální úřad poskytne osobě oprávněné vyhotovovat plány podle zvláštního předpisu⁸⁸) (dále jen „vyhotovitel plánu“) bezplatně v potřebném rozsahu kopii mapového podkladu podle § 70 odst. 1 a 2 s uvedením délkové srážky mapového podkladu.

(2) Ostatní podklady podle § 70 získá vyhotovitel plánu:

(3) Katastrální úřad přidělí vyhotoviteli plánu na požádání číslo záznamu podrobného měření změn a podle potřeby parcelní čísla nových a změnou dotčených parcel a čísla pevných bodů podrobného polohového bodového pole, pokud je bude vyhotovitel plánu zřizovat.

(1) Nové vlastnické hranice oddělovaných pozemků se před zaměřením označí způsobem podle § 85.

(2) Podrobné měření se provede s přesností podle ustanovení § 67. Geometrickým základem podrobného měření jsou:
Prostory stanovené katastrálním úřadem, v kterých se určuje poloha podrobných bodů v S-JTSK, vyhlašuje Úřad ve Zpravodaji Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

(3) Při podrobném měření se dále zaměří identické body podle odstavce 2 písm. b), je-li potřebné:

(4) Pokud v katastrálním území podle odstavce 2 písm. a) nelze připojit podrobné měření na body polohového bodového pole, připojí se nejméně na 3 jednoznačně identifikovatelné podrobné body určené v souřadnicích S-JTSK, a to při dodržení podmínek uvedených v příloze bod 13.

(5) Při podrobném měření se ověří, zda poloha bodů geometrického základu se v terénu nezměnila a zda je identická se zákresem v katastrální mapě. Ověření musí vyhovět kritériím uvedeným v příloze bod 13.

(6) Výsledky podrobného měření se zaznamenávají do záznamu podrobného měření změn, který obsahuje měřický náčrt a zápisník. Náležitosti popisového pole a zápisníku podrobného měření jsou upraveny příslušným tiskopisem Úřadu.

(7) V rámci jednoho záznamu podrobného měření se číslují:
Čísla dosavadních podrobných bodů určených v souřadnicích S-JTSK podle dokumentace katastrálního úřadu se nemění.

(8) Výsledky dřívějších měření, např. při obnově katastrálního operátu novým mapováním, lze využít pro vyhotovení plánu až po kontrole se skutečným stavem v terénu.

(9) Záznam podrobného měření musí být vyhotoven jednoznačně a čitelně.

(1) Měřický náčrt má náležitosti grafického znázornění plánu (příloha bod 17) a navíc obsahuje přibližný zákres měřické sítě, bodů geometrického základu, rozlišení způsobu trvalého označení hranic (plot, zeď apod.), rozlišení hraničních znaků (§ 85) a označení druhů pozemků u nově vzniklých parcel mapovými značkami (příloha bod 10), dále způsob využití nemovitosti (příloha bod 2), rozlišení staveb (zděná, dřevěná), popisné nebo evidenční číslo stavby (je-li přiděleno). Měřický náčrt obsahuje vždy oměrné a jiné kontrolní míry.

(2) Měřický náčrt musí být zpracován v takovém (přibližném) měřítku, aby kresba byla dobře čitelná. Nesmí být v měřítku menším, než je katastrální mapa, do které bude změna vyznačována, s výjimkou:

(3) Není-li možné v použitém měřítku měřického náčrtu některou část zaměřené změny (drobné výstupky) zobrazit, vykreslí se mimo vlastní kresbu změny detail příslušné části ve větším měřítku a vzájemná souvislost se vyznačí odkazem s použitím velkých písmen abecedy.

(1) Poloha podrobných bodů se určí:
Seznam souřadnic nově určených podrobných bodů je nedílnou součástí záznamu podrobného měření.

(2) Výměry změněných parcel a jejich dílů se určí:

(3) Výměra změněných parcel (dílů) musí být určena stejným nebo přesnějším způsobem, než byly určeny výměry dosavadních dotčených parcel.

(4) Výměra změněných parcel vypočtená ze souřadnic lomových bodů v S-JTSK se ověří kontrolním výpočtem podle odstavce 2 písm. b) nebo c) a z přímo měřených měr kontrolním výpočtem podle odstavce 2 písm. c).

(5) Výměra změněných parcel určená graficky se stanoví dvojím nezávislým výpočtem.

(6) Výpočet výměr podle odstavce 2 písm. b) a c) se provede ve výpočetních skupinách tvořených souvislým celkem změnou dotčených parcel jednoho vlastníka nebo nájemce.

(7) Správnost výpočtu výměr se posuzuje podle rozdílu výsledků dvou nezávisle provedených výpočtů výměr. Rozdíl nesmí překročit hodnoty mezní odchylky uvedené v příloze bod 14.

(8) Záznam výsledků výpočtu výměr parcel a dílů musí obsahovat:

(9) Výměry částí parcel, ke kterým se vztahuje věcné břemeno, se neurčují.

(10) Pokud při výpočtu výměr je zjištěno překročení mezní odchylky z důvodu:
poznamená vyhotovitel plánu návrh opravy výměry a geometrického určení této parcely v záznamu výsledků výpočtu výměr, záznamu podrobného měření změn a v plánu s odkazem na toto ustanovení vyhlášky.

(1) Plán musí obsahovat popisové pole, grafické znázornění a výkaz výměr podle katastru, jejichž obsah a formální úprava je uvedena v příloze bod 17.

(2) Jsou-li zaměřované nemovitosti ve více katastrálních územích, může se v dohodě s katastrálním úřadem vyhotovit společný plán pro všechna dotčená katastrální území.

(3) Plán se vyhotoví způsobem, který zaručí zřetelnost kresby, dobrou čitelnost popisu a jejich stálost.

(1) Plán se rozmnožuje způsobem zaručujícím stálost a dobrou čitelnost kopie. Počet kopií je závislý na počtu vyhotovení právní listiny (§ 38 odst. 3), resp. na požadavku objednatele.

(2) Plány mají základní formát A4. Plány a jejich přílohy větších rozměrů se do základního formátu složí tak, aby na vrchní straně bylo popisové pole.

(3) Prvopis plánu tvoří kopie plánu (odstavec 1) ověřená podle § 77 a potvrzená katastrálním úřadem podle § 78.

(1) Plán ověřený podle § 77 předkládá vyhotovitel plánu katastrálnímu úřadu k potvrzení souladu očíslování parcel s údaji katastru s těmito přílohami:

(2) Plán a jeho přílohy podle odstavce 1 písm. a), c) a d) se vyhotovují na tiskopisech Úřadu, které poskytuje vyhotoviteli plánu katastrální úřad, nebo automatizovaně.

(3) Automatizovaně lze doklady podle odstavce 2 vyhotovit, jsou-li:

(4) Katastrální úřad při potvrzování plánu překontroluje soulad dosavadního stavu výkazu výměr se stavem katastru a správnost označení nových a změnou dotčených parcel parcelními čísly.

(5) Nezjistí-li katastrální úřad zjevné závady v plánu ani v úplnosti jeho příloh, potvrdí všechny ověřené kopie v příslušné části popisového pole. Uvede položku knihy potvrzených plánů, datum, jméno a připojí otisk razítka katastrálního úřadu se státním znakem a podpis pracovníka katastrálního úřadu. Jeden prvopis plánu s přílohami podle odstavce 1 si katastrální úřad ponechá pro další využití a dokumentaci. Další potvrzené prvopisy plánu vrátí vyhotoviteli plánu.

(6) Plány, u kterých katastrální úřad zjistí zjevné závady zaviněné vyhotovitelem plánu, vrátí nepotvrzené se všemi přílohami vyhotoviteli s upozorněním na zjištěné závady.

(7) Pokud je v plánu upozorněno na chybu v dosavadním stavu katastrálního operátu podle § 74 odst. 10, katastrální úřad prošetří s využitím příloh k plánu oprávněnost upozornění a příčinu chyby. Pokud je chyba nesporná, potvrdí plán a zahájí řízení o opravě chyby.⁷³) Nesporná chyba v dosavadním stavu katastrálního operátu se nepovažuje za závadu v plánu.

(8) Za předložení plánu k potvrzení katastrálním úřadem se vybírá správní poplatek podle zvláštního předpisu.³⁰)

(1) Katastrální úřad vyhotoví na požádání kopii prvopisu plánu, kterou označí slovem „Kopie“. Ověřovací doložka obsahuje text: „Kopie plánu souhlasí s prvopisem geometrického plánu“, a počet listů, dále položku knihy o poskytnutých údajích z katastru, datum, otisk razítka se státním znakem a podpis pracovníka katastrálního úřadu. Pokud se kopie prvopisu plánu skládá z více listů, musí být všechny pevně spojeny a společně opatřeny otiskem razítka katastrálního úřadu se státním znakem.

(2) Má-li být kopie prvopisu plánu podkladem pro právní úkony, přezkoumá katastrální úřad, zda je obsah plánu v souladu se stavem katastru. Pokud je tato podmínka splněna, rozšíří katastrální úřad na kopii prvopisu plánu doložku podle odstavce 1 o text: „Kopie geometrického plánu je v souladu s údaji katastru nemovitostí“.

(3) Není-li plán v souladu s údaji katastru nebo neobsahuje potřebné porovnání se stavem evidence právních vztahů k nemovitostem, upozorní katastrální úřad žadatele, že plán je pro právní úkony nepoužitelný.

(4) Za úkony podle odstavců 1 a 2 se vybírají správní poplatky podle zvláštního předpisu.³⁰)

(1) Vytyčení hranic pozemku je geodetickou činností, kterou se v terénu vyznačí poloha lomových bodů hranice pozemku podle geometrického a polohového určení nemovitosti v katastru nebo podle jiného mapového podkladu (§ 70 odst. 2).

(2) Vytyčením hranic pozemků se nemění ani nezakládají právní vztahy k dotčeným pozemkům.

(3) Hranice pozemku může vytyčovat jen ten, kdo má k tomu oprávnění podle zvláštního předpisu⁸⁵) (dále jen „vytyčovatel“).

(4) Vytyčení hranic pozemku na podkladě projektu vyhotoveného podle zvláštního předpisu,⁸⁹) není předmětem této vyhlášky.

(1) Podkladem pro vytyčení hranic pozemku je:

(2) Podklady pro vytyčení hranic pozemku mají charakter technického podkladu a vytyčovatel je získá u katastrálního úřadu podle § 71.

(1) Vytyčovací prvky se určí z podkladů, které jsou v § 82 odst. 1 uvedeny v pořadí jejich využitelnosti. Vytyčovací prvky se vyznačí do vytyčovacího náčrtu ve vhodném měřítku, které zaručuje zřetelnost kresby a čitelnost popisu.

(2) Pokud je podkladem plán, měřický náčrt nebo záznam podrobného měření změn a je možné použít nebo obnovit měřickou síť, k níž byla vytyčovaná hranice původně zaměřena, převezmou se jako vytyčovací prvky údaje zapsané v podkladech.

(3) Pokud není možno původní síť použít ani obnovit, zvolí se nová měřická síť a vytyčovací prvky se vypočtou transformací původních měřených hodnot nebo souřadnic bodů vytyčované hranice. Transformační koeficienty se určí z identických bodů, které jsou zaměřeny k původní i nové síti.

(4) Nelze-li vytyčit hranici podle odstavců 2 a 3 a je-li ověřeno, že zákres parcely v mapě je z technického hlediska správný, určí se všechny potřebné vytyčovací prvky z hodnot odměřených na mapě [§ 82 odst. 1 písm. d)].

(5) Hranice nesmí být vytyčena s menší přesností, než umožňují nejpřesnější použitelné podklady podle § 82 odst. 1.

(6) Správnost vytyčení hranice pozemku se ověří kontrolním měřením.

(7) Při vytyčování vlastnických hranic celého obvodu pozemku se porovná výměra vypočtená z vytyčovacích prvků s výměrou evidovanou v katastru. Je-li překročena hodnota mezní odchylky ve výměře (příloha bod 14), poznamená se návrh opravy výměry pozemku ve vytyčovacím náčrtu, a to je-li vyloučena chyba ve vytyčovacích prvcích a z nich vypočtené výměře pozemku.

(8) Vytyčené lomové body vlastnické hranice pozemku se v terénu označí trvalým způsobem (§ 85), pokud již nejsou trvale označeny. Vytyčená hranice pozemku je platnou hranicí podle katastru; pokud některý z vlastníků má proti jejímu průběhu v terénu námitky, může o nich rozhodnout soud na základě žaloby podané vlastníkem.

(9) S výsledkem vytyčení seznámí vytyčovatel všechny vlastníky dotčených pozemků. Výsledek seznámení s vyjádřením jednotlivých vlastníků dotčených pozemků se zapíše do protokolu o vytyčení hranice pozemku (§ 84).

(10) Pokud se někteří vlastníci nedostavili k seznámení s výsledkem vytyčení hranice pozemku, ač k tomu byli vyzváni, vytyčovatel jim zašle kopii sepsaného protokolu o vytyčení hranice pozemku.

(11) Vytyčovatel předá objednateli vytyčení hranice pozemku vytyčovací náčrt a protokol o vytyčení hranice pozemku, popř. plán při vytyčení pozemku podle § 84 odst. 4.

(1) Vytyčovací náčrt má úpravu přiměřeně shodnou se záznamem podrobného měření změn.

(2) Obsahem protokolu o vytyčení hranice pozemku jsou:

(3) Kopii dokumentace podle odstavců 1 a 2 je vytyčovatel povinen předat do 30 dnů po předání výsledků vytyčení hranice objednateli (§ 83 odst. 11) příslušnému katastrálnímu úřadu k založení do dokumentace výsledků měření a šetření pro vedení a obnovu souboru geodetických informací (§ 16).

(4) Dokumentace podle odstavců 1 a 2 při vytyčování neznatelných hranic pozemku, které nejsou v katastru geometricky a polohově určeny, je podkladem pro vyhotovení plánu k vyznačení pozemku do souboru geodetických informací katastru (§ 68 odst. 2) na návrh vlastníka pozemku. Tato dokumentace doplněná seznamem souřadnic podle § 74 odst. 1 nahrazuje přílohu uvedenou v § 78 odst. 1 písm. a) a předává se s ověřeným plánem katastrálnímu úřadu k potvrzení.

(1) Nesporné vlastnické hranice pozemků (dále jen „hranice pozemků“) se označují hraničními znaky,⁹¹) kterými jsou zpravidla kameny s opracovanou hlavou, znaky z plastu nebo znaky železobetonové o rozměru nejméně 80x80x500 mm. Přípustné je použít jako hraničního znaku též zabetonovanou ocelovou trubku alespoň 600 mm dlouhou nebo lomového neopracovaného kamene. Na tvrdých podkladech (např. beton, skála) se označí hranice pozemků zapuštěným hřebem nebo jiným vhodným kovovým předmětem nebo vytesaným křížkem na opracované ploše. V bažinatých územích lze použít kůlů z tvrdého dřeva o tloušťce alespoň 100 mm.

(2) Hraniční znak se na hranici pozemku umisťuje tak, aby se jeho střed kryl s bodem lomu hranice.

(3) Hranice pozemku se označí tak, aby z každého hraničního znaku bylo vidět na oba sousední znaky a aby nebyla na přímých úsecích hranice jejich vzdálenost větší než 200 m.

(4) Hranice pozemku, které jsou v terénu označeny jiným trvalým způsobem, např. zdí, není potřebné zvlášť označovat hraničními znaky.

(5) Hranici nájmu [§ 57 odst. 2 písm. b)] lze označit jen v hlavních lomových bodech a přitom hraničními znaky mohou být i neobetonované trubky.

(6) Hranice zemědělských a lesních pozemků sloučených do půdního celku se hraničními znaky neoznačují.

(7) Hranice druhu pozemku ani rozhraní způsobu využití nemovitosti se trvalým způsobem neoznačuje.

(8) Na státní hranici není povoleno umisťovat hraniční znaky pozemků. Je-li třeba označit hranici pozemku, která končí na státní hranici, umístí se její hraniční znak ve vzdálenosti alespoň 2 m před státní hranicí.

(9) Druh hraničních znaků a jiný způsob trvalého označení hranic pozemků se vyznačuje v katastrální mapě a v měřickém náčrtu podle přílohy bod 10.

(1) Hranice obce se označuje:

(2) Styk hranic tří nebo více obcí se označuje kamenným hranolem o celkové délce přibližně 800 mm a s opracovanou hlavou s rozměry 200 mmx200 mmx100 mm.

(3) Hranice obce se nemusí označit hraničními znaky uvedenými v odstavci 1 písm. a), je-li již označena jako hranice pozemku podle § 85.

(1) Opisy, výpisy nebo kopie ze souboru geodetických informací a ze souboru popisných informací, jakož i identifikace parcel⁹³) jsou veřejnými listinami,⁹⁴) pokud jsou opatřeny datem, otiskem razítka katastrálního úřadu se státním znakem, podpisem pracovníka katastrálního úřadu a dále kolkem nebo doložkou o úhradě správního poplatku jiným způsobem nebo o osvobození od správního poplatku.

(2) Opisem, výpisem a kopií podle odstavce 1 se rozumí na tiskopisu Úřadu nebo automatizovaně vyhotovený:

(3) V žádosti o opis, výpis nebo kopii podle odstavce 1 se uvede předmět žádosti, název obce a katastrálního území s podrobnějším označením předmětu žádosti evidovaného v katastru, a to číslem nebo jménem vlastníka, jiného oprávněného nebo nájemce (§ 8), popř. parcelním číslem nemovitosti, popisným číslem stavby nebo evidenčním číslem stavby (s uvedením části obce v případě číslování staveb v katastrálním území ve více číselných řadách).

(4) Identifikace parcel⁹³) obsahuje porovnání totožnosti parcely nebo skupiny souvisejících parcel dřívějších pozemkových evidencí s parcelou nebo skupinou parcel vedených v katastru nemovitostí. Parcely se uvádějí podle katastrálních území a parcelních čísel.

(5) V případě, že nelze zákres hranic parcely předchozích pozemkových evidencí ztotožnit se zákresem hranic parcely katastru, sdělí katastrální úřad žadateli, že identifikaci nelze provést bez vytyčení hranic pozemku v terénu a vyhotovení geometrického plánu.

(6) Katastrální úřad vyhotoví na požádání opis nebo kopii listiny o právních vztazích ze sbírky listin katastru a sbírky listin pozemkové knihy,⁹⁵) kterou označí „Opis“ nebo „Kopie“. Ověřovací doložka obsahuje text: „Opis - Kopie doslovně souhlasí s listinou uloženou ve sbírce listin katastru - pozemkové knihy“, počet listů opisu nebo kopie, údaj o tom, zda jde o opis úplný nebo částečný, dále položku knihy o poskytnutých údajích z katastru, datum, otisk razítka katastrálního úřadu se státním znakem a podpis pracovníka katastrálního úřadu.

(7) Kopie souborů geodetických informací a souborů popisných informací nebo jejich částí (dále jen „hromadné výstupy“) se poskytují pro potřebu provozovatele informačního systému, a to v souladu s účelem, pro který je systém zřízen,⁹⁶) a v ostatních případech jen pro účely, ke kterým byly údaje z katastru vyžádány.

(8) Za hromadné výstupy podle odstavce 7 se považují především takové údaje katastru, jejichž rozsah zpravidla dosahuje nebo přesahuje údaje o nemovitostech evidovaných v jednom katastrálním území. Hromadné výstupy se opatřují údajem o dni, ke kterému byly vyhotoveny, přičemž se nemusí přihlížet k vyznačené plombě (§ 39 odst. 1, § 42 odst. 2 a § 43).

(9) Hromadné výstupy nejsou veřejnými listinami a poskytuje je katastrální úřad, v jehož územní působnosti jsou nemovitosti evidovány, nebo provozovatel souborů geodetických informací a souborů popisných informací v celostátním rozsahu.⁹⁷)

(10) Správní poplatek za poskytování údajů z katastru podle odstavců 1 až 6 se vybírá podle zvláštního předpisu.³⁰) Hromadné výstupy podle odstavce 7 se poskytují na vyžádání za úplatu podle cenového předpisu,⁹⁸) nestanoví-li zvláštní předpis jinak.⁹⁹)

(1) Kartografická díla¹⁰⁰) vyhotovená na podkladě souboru geodetických informací musí obsahovat upozornění na ochranu práv k nim podle zvláštního předpisu¹⁰¹) ve formě ochranné doložky: „Mapový podklad ©3 Český úřad zeměměřický a katastrální, . . .“ (rok, jemuž odpovídá stav obsahu katastrální mapy).

(2) V publikaci zveřejňující souhrnné přehledy nebo hromadné údaje ze souboru popisných informací katastru musí být uvedeno, ke kterému datu jsou údaje převzaty z katastru.

(3) Ochrana a provozování souboru geodetických informací a souboru popisných informací na počítači se řídí zvláštním předpisem.⁹⁶)

(1) Zjednodušená evidence zemědělských a lesních pozemků podle § 3 odst. 2 (dále jen „zjednodušená evidence“)se postupně zakládá a vede pouze v souboru popisných informací katastru s využitím jejich geometrického a polohového určení a popisných informací obsažených v operátech bývalého pozemkového katastru a v navazujících operátech přídělového a scelovacího řízení (dále jen „dřívější pozemkové evidence“), a to alespoň těmito údaji:

(2) Ve zjednodušené evidenci podle odstavce 1 se vyznačují změny:

(3) Katastrální úřad doplňuje pozemky evidované podle odstavce 1 do souboru geodetických informací na základě využití podkladů dřívějších pozemkových evidencí. Při tomto doplnění stanoví parcelní číslo podle katastru, určí další údaje o parcele (§ 7) v souboru popisných informací a uvědomí o tom vlastníka pozemku.

(4) Katastrální úřad vyhotoví na požádání s využitím operátů dřívějších pozemkových evidencí: