ČÁST ČTVRTÁ
PRÁVNÍ POMOC V TRESTNÍCH VĚCECH, PŘEDÁVÁNÍ TRESTNÍHO STÍHÁNÍ, VYDÁVÁNÍ A PŘEDÁVÁNÍ ODSOUZENÝCH

(1) Smluvní strany si poskytují právní pomoc v trestních věcech podle Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve věcech trestních z 20. dubna 1959.

(2) Justiční orgány smluvních stran se při poskytování právní pomoci v trestních věcech podle Úmluvy uvedené v odstavci 1 stýkají navzájem přímo.

(3) Písemnosti určené k doručení adresátům, kteří mají bydliště na území druhé smluvní strany, je možno zasílat adresátům i přímo poštou podle předpisů platných pro poštovní styk.

(4) Jestliže adresa osoby, na kterou se má vztahovat úkon právní pomoci, není v dožádání uvedena přesně nebo jestliže se zjistí, že je nesprávná, dožádaný justiční orgán podle možnosti zjistí správnou adresu.

(5) Dožádaná smluvní strana provede ohledání nebo zajištění věci, jestliže:

a) trestný čin, kterého se dožádání týká, je trestný podle právního řádu obou smluvních stran,

b) provedení dožádání je v souladu s právním řádem dožádané smluvní strany.

(6) Na žádost dožadujícího orgánu dožádaný orgán včas oznámí dožadujícímu orgánu a zúčastněným osobám místo a čas vyřízení dožádání. Zástupce dožadujícího orgánu může být přítomen při vyřízení dožádání, pokud s tím dožádaný orgán souhlasí.

(7) Smluvní strany se navzájem neodkladně informují o konečných a pravomocných rozhodnutích vydaných jejich justičními orgány v trestních věcech proti státním občanům druhé smluvní strany. Na žádost si zašlou opis takového rozhodnutí.

(8) Smluvní strany nebudou provádět průvoz vlastních státních občanů.

(9) Smluvní strany nebudou požadovat náhradu nákladů spojených s poskytováním právní pomoci s výjimkou znalečného. Náklady, které vznikly dožádané smluvní straně v souvislosti s průvozem, uhradí dožadující smluvní strana.

(1) Odevzdání a převzetí trestního stíhání státního občana jedné smluvní strany justičním orgánem druhé smluvní strany se uskutečňuje podle Evropské úmluvy o předávání trestního řízení z 15. května 1972.

(2) Justiční orgány smluvních stran se při provádění Úmluvy uvedené v odstavci 1 stýkají prostřednictvím ústředních justičních orgánů.

(3) K žádosti o převzetí trestního řízení se připojí:

a) originál nebo ověřený opis trestního spisu,

b) znění zákona obsahující skutkovou podstatu, trest a promlčení, které se použije na čin podle práva dožadující smluvní strany, a u činů spáchaných v dopravě i znění příslušných platných předpisů rozhodných pro posouzení činu,

c) prohlášení poškozeného, pokud je potřebné k zahájení trestního řízení.

(4) Nároky poškozených na náhradu škody, uplatněné před předáním trestního stíhání u justičních orgánů dožadující smluvní strany, budou projednány v řízení na území dožádané smluvní strany.

(5) Jestliže obviněný v době podání žádosti o převzetí trestního stíhání je ve vazbě na území dožadující smluvní strany, převeze se na území dožádané smluvní strany, a jestliže je na svobodě, dožadující smluvní strana, je-li to potřebné, učiní přiměřená opatření podle svého právního řádu k jeho návratu na území dožádané smluvní strany.

(1) Vydávání státních občanů smluvních stran k trestnímu řízení nebo k výkonu trestu se uskutečňuje podle Evropské úmluvy o vydávání z 13. prosince 1957.

(2) Justiční orgány smluvních stran se při provádění Úmluvy uvedené v odstavci 1 stýkají prostřednictvím ústředních justičních orgánů.

(3) Vydání se povolí i pro trestný čin spočívající v porušení předpisů o dávkách, daních, clu, monopolech a devizách nebo předpisů o oběhu zboží anebo o zahraničním obchodu, pokud jednání, které je předmětem žádosti, je trestné i podle srovnatelných ustanovení právního řádu dožádané smluvní strany.

(4) Vydání není možno odmítnout jen proto, že právní řád dožádané smluvní strany neobsahuje ustanovení týkající se dávek, daní, cla, monopolů nebo deviz nebo ustanovení o oběhu zboží anebo zahraničním obchodu toho druhu, která jsou obsažena v právním řádu dožadující smluvní strany.

(5) Jestliže žádost o vydání neobsahuje všechny potřebné údaje, může dožádaná smluvní strana žádat jejich doplnění, k čemuž určí lhůtu do dvou měsíců. Lhůta, která je určena na dobu kratší než dva měsíce, se může ze závažných důvodů prodloužit, ani po prodloužení však nesmí přesahovat dva měsíce.

(6) Dožadující smluvní strana musí dočasně vydanou osobu držet až do zpětného vydání ve vazbě. Tato vazba se započítává do trestu, který v dožádané smluvní straně má být nebo byl uložen.

(7) Smluvní strana, které byla osoba vydána, informuje druhou smluvní stranu o výsledcích trestního řízení nebo o skončení výkonu trestu odnětí svobody. Na žádost zašle opis příslušného pravomocného rozhodnutí.

(8) Smluvní strany si nebudou vydávat vlastní státní občany.

(1) Státní občané jedné smluvní strany, odsouzení k trestu odnětí svobody na území druhé smluvní strany, se předávají k výkonu trestu odnětí svobody na území smluvní strany, jejímiž jsou státními občany, v souladu se štrasburskou Úmluvou o předávání odsouzených osob z 21. března 1983.

(2) Podle Úmluvy uvedené v odstavci 1 se obdobně postupuje i v případě, kdy odsouzený v době podání žádosti o předání k výkonu trestu odnětí svobody se již nachází na území dožádané smluvní strany.

(3) Justiční orgány smluvních stran se při provádění Úmluvy uvedené v odstavci 1 stýkají prostřednictvím ústředních justičních orgánů.