1. V § 2 odst. 2 větě druhé se slovo „prokurátoři“ nahrazuje slovy „státní zástupci“ a vypouštějí se slova „prezidiální rady“.

2. V § 3 odst. 3 se za slova „v obchodním rejstříku,“ vkládají slova „popřípadě v jiném zákonem určeném rejstříku nebo je vedena ve stanovené evidenci u příslušného orgánu v České republice,“.

3. V § 5 písm. b) se za slova „a imunit“ vkládají slova „,nebo pro zaměstnavatele v pracovněprávním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů“.

4. V § 15 odst. 1 větě druhé se na konci připojují tato slova: „z činnosti zakládající účast na nemocenském pojištění, ze které je nemocenské poskytováno“.

5. V § 17 odst. 1 se částka „190 Kčs“ nahrazuje částkou „270 Kč“.

6. V § 18 odst. 6 část věty za středníkem zní: „jestliže není takové čtvrtletí nebo nelze-li zjistit rozhodné období podle odstavců 2 a 4, stanoví se nemocenské ze započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl za kalendářní den v kalendářním měsíci, v němž vznikla jeho pracovní neschopnost.“.

7. V § 18 odst. 7 se na konci připojuje věta, která včetně poznámky pod čarou č. 8) zní: „U poživatele rodičovského příspěvku, který vykonává zaměstnání v rozsahu stanoveném v zákoně o rodičovském příspěvku,⁸) se při zjištění rozhodného období nepřihlíží k době takového zaměstnání, pokud o to požádá.
⁸) § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku, ve znění zákona č. 117/1992 Sb.“.

8. § 21 zní:
㤠21
Poživateli starobního nebo invalidního důchodu se nemocenské poskytuje při téže pracovní neschopnosti nejdéle po dobu 84 kalendářních dnů a při více pracovních neschopnostech po dobu 84 kalendářních dnů v jednom kalendářním roce; tato omezení neplatí, jestliže pracovní neschopnost vznikla pracovním úrazem (nemocí z povolání).“.

9. V § 25 odst. 5 se číslo „67“ nahrazuje číslem „69“.

10. § 40 se doplňuje odstavcem 3, který včetně poznámky pod čarou č. 9) zní:
„(3) Zemře-li osoba samostatně výdělečně činná, spolupracující osoba⁹) nebo jejich rodinný příslušník, náleží osobám, které vypravily pohřeb, pohřebné podle § 29. Podmínkou nároku na pohřebné je účast osoby samostatně výdělečně činné nebo spolupracující osoby na důchodovém zabezpečení osob samostatně výdělečně činných v kalendářním měsíci úmrtí a zaplacení pojistného na důchodovém zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti splatného ke dni úmrtí; § 42 odst. 1 platí zde přiměřeně. Je-li dlužné pojistné doplaceno do tří měsíců ode dne úmrtí, považuje se podmínka zaplacení pojistného za splněnou.
⁹) § 2 odst. 3 a 4 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 37/1993 Sb. a zákona č. 307/1993 Sb.“.

11. V § 42 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: „Vznikem účasti na důchodovém zabezpečení nebo nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných však ochranná lhůta nezaniká, pokud jde o nárok na nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství náležející z pojištění podle tohoto zákona; v tomto případě ochranná lhůta zaniká až dnem vzniku nároku na tyto dávky z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, pokud již podle odstavce 2 neuplynula dříve.“.

12. § 43 včetně nadpisu zní:
㤠43
Souběh nároků na dávky
Podpora při narození dítěte, pohřebné a přídavky na děti náleží z téhož důvodu jen jednou. Nároky na ostatní dávky nemocenského pojištění se posuzují samostatně.“.

13. Za § 43 se vkládá nový § 43a, který zní:
㤠43a
Nároky při pobytu v cizině
(1) Dávky nemocenského pojištění náleží i za dobu, po kterou se oprávněný zdržuje v cizině trvale, pokud se nestanoví jinak v odstavci 2.
(2) Podpora při narození dítěte náleží rodinné příslušnici, jen pokud v době porodu měla trvalý pobyt na území České republiky. Pohřebné při úmrtí rodinného příslušníka náleží zaměstnanci, jen pokud měl rodinný příslušník v době úmrtí trvalý pobyt na území České republiky.“.

14. V § 51 odst. 1 se vypouštějí slova „a za dobu, po kterou se oprávněný zdržuje v cizině trvale, nenáležejí“.