c) Důvodem restituce je výlučně protiprávnost, zatímco důvodem vyvlastnění je veřejný zájem, tj. pojem odlišný. Otázkou v této souvislosti je, zdali odstranění protiprávnosti může být veřejným zájmem v případě vyvlastnění. Z podstaty vyvlastnění plyne následující závěr: Vyvlastněným (expropriátem) jsou „všichni majitelé práv, která jsou nesrovnatelná s právy, jež mají být expropriací založena, a proto musí být zrušena neb omezena. Z toho plyne, že všichni expropriáti by měli mít přímý nárok proti vyvlastniteli na odškodnění.“ (J. Hoetzel, op. cit., s. 497). K odmítnutí možnosti podřadit odstranění protiprávnosti pod pojem veřejný zájem při vyvlastnění lze dospět argumentem reductio ad absurdum. Z požadavku náhrady, který je definičním znakem vyvlastnění, tudíž plyne, že důvodem vyvlastnění odstranění protiprávnosti být nemůže, protože poskytování náhrady vyvlastněnému, jehož právní pozice je spojena s protiprávností, by bylo absurdní.