OCEŇOVÁNÍ NÁKLADOVÝM ZPŮSOBEM

(1) Jako budovy a haly se oceňují stavby, které nelze zařadit podle účelu jejich užití mezi stavby oceňované podle § 5 až 12.

(2) Cena budovy a haly se zjistí vynásobením počtu m³ obestavěného prostoru určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1 základní cenou za m³ stanovenou v závislosti na účelu užití a upravenou podle odstavce 3.

(3) Základní cena budovy uvedená v příloze č. 2 a haly uvedená v příloze č. 3 se násobí koeficienty K1 až K5 podle vzorce
kde v je průměrná výška podlaží v metrech,
ZC . . . . základní cena podle přílohy č. 2 nebo č. 3,
2,10,2,80, 0,30 a 0,60 jsou konstanty,
K₄ . . . . koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce
ZCU . . . . základní cena upravená,
$1+\left(\mathrm{0,54}\times \mathrm{n}\right),$
kde
$\mathrm{Z}\mathrm{C}\mathrm{U}=\mathrm{Z}\mathrm{C}\times {\mathrm{K}}_1\times {\mathrm{K}}_2\times {\mathrm{K}}_3\times {\mathrm{K}}_4\times {\mathrm{K}}_{5,}$
K₁ . . . . koeficient přepočtu základní ceny podle druhu konstrukce uvedený v příloze č. 4,
K₂ . . . . koeficient přepočtu základní ceny podle velikosti průměrné zastavěné plochy podlaží v objektu, popřípadě samostatně oceňované části se vypočte podle vzorce ———,
kde 0,92 a 6,60 jsou konstanty,
K₃ . . . . koeficient přepočtu základní ceny podle průměrné výšky podlaží v objektu, popřípadě samostatně oceňované části podle vzorce
—
${\mathrm{K}}_3=\mathrm{}\frac{\mathrm{2,10}}{\mathrm{v}}+\mathrm{0,30}\mathrm{}\mathrm{p}\mathrm{r}\mathrm{o}\mathrm{}\mathrm{b}\mathrm{u}\mathrm{d}\mathrm{o}\mathrm{v}\mathrm{y}$
${\mathrm{K}}_3=\mathrm{}\frac{2,80}{\mathrm{v}}+\mathrm{0,30}\mathrm{}\geqq \mathrm{0,60}\mathrm{}\mathrm{p}\mathrm{r}\mathrm{o}\mathrm{}\mathrm{h}\mathrm{a}\mathrm{l}\mathrm{y},$
0,54 je konstanta,
K₅ . . . . koeficient polohový podle přílohy č. 13.
Výše koeficientu K₄ je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20. Lze je překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění.
n je součet objemových podílů konstrukcí a vybavení s nadstandardním vybavením uvedených v příloze č. 14 v tabulce č. 1 pro budovy a v tabulce č. 2 pro haly snížený o součet objemových podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením zjištěných z uvedených tabulek. Dále platí, že
kde

1. není-li ve výčtu konstrukcí a vybavení v příslušné tabulce přílohy č. 14 uvedena konstrukce, která se ve stavbě vyskytuje, zjistí se její objemový podíl z výše nákladů na její pořízení v době a místě ocenění, vynásobí se koeficientem 1,852 a připočte se k součtu objemových podílů; přitom se výše ostatních objemových podílů nemění,

2. chybí-li ve stavbě konstrukce uvedená v příslušné tabulce přílohy č. 14, vynásobí se její stanovený objemový podíl koeficientem 1,852 a odečte se od součtu objemových podílů.

(4) Podzemní budovy a podzemní haly se oceňují podle § 5.

(1) Cena rodinného domu, rekreační chalupy a rekreačního domku⁶) se zjistí vynásobením počtu m³ obestavěného prostoru určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1 základní cenou uvedenou v příloze č. 6 stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.

(2) Základní cena rodinného domu, rekreační chalupy a rekreačního domku uvedená v příloze č. 6 se násobí koeficienty K₄ a K₅ podle vzorce
ZCU . . . . základní cena upravená,
$\mathrm{Z}\mathrm{C}\mathrm{U}=\mathrm{Z}\mathrm{C}\times {\mathrm{K}}_4\times {\mathrm{K}}_{5,}$
kde
$1+\left(\mathrm{0,54}\times \mathrm{n}\right),$
K₄ . . . . koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce
ZC . . . . základní cena podle přílohy č. 6,
n je součet objemových podílů konstrukcí a vybavení uvedených v příloze č. 14 v tabulce č. 3 s nadstandardním vybavením snížený o součet podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením.
Výše koeficientu K₄ je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20. Lze je překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění.
K₅ . . . . koeficient polohový podle přílohy č. 13.
Dále platí postup podle bodů 1 a 2 uvedených u definice n v § 4 odst. 3.
0,54 je konstanta,
kde

(3) Je-li rodinný dům užíván i k jiným účelům než k bydlení v rozsahu, který nemění charakter jeho užívání, ocení se celá stavba jako rodinný dům. Jestliže dojde ke změně charakteru užívání, stavba se ocení podle § 4.

(4) Hospodářské části, bez ohledu na to, zda jsou provozně nebo stavebně propojeny s obytnou částí, se ocení na základě skutečného účelu užití podle příslušných ustanovení této vyhlášky, přičemž obytná část, pokud splňuje kritéria rodinného domu, se ocení podle § 6. Koeficienty K₁ až K₄ se stanoví zvlášť pro hospodářskou část nezávisle na obytné části.

(5) Obdobně se postupuje při ocenění rekreační chalupy a rekreačního domku, pokud jejich část slouží k jiným účelům.

(1) Cena rekreační chaty a zahrádkářské chaty⁷) se zjistí vynásobením počtu m³ obestavěného prostoru určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1 základní cenou uvedenou v příloze č. 7 stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.

(2) Základní cena rekreační chaty a zahrádkářské chaty uvedená v příloze č. 7 se násobí koeficienty K₄ a K₅ podle vzorce
kde
$\mathrm{Z}\mathrm{C}\mathrm{U}=\mathrm{Z}\mathrm{C}\times {\mathrm{K}}_4\times {\mathrm{K}}_{5,}$
ZC . . . . základní cena podle přílohy č. 7,
ZCU . . . . základní cena upravená,
K₄ . . . . koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce
$1+\left(\mathrm{0,54}\times \mathrm{n}\right),$
Výše koeficientu K₄ je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20. Lze je překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění.
kde
n je součet objemových podílů konstrukcí a vybavení uvedených v příloze č. 14 v tabulce č. 4 s nadstandardním vybavením snížený o součet podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením.
K₅ . . . . koeficient polohový podle přílohy č. 13.
0,54 je konstanta,
Dále platí postup podle bodů 1 a 2 uvedených v definici n v § 4 odst. 3.

(1) Cena vedlejší stavby se zjistí vynásobením počtu m³ obestavěného prostoru určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1 základní cenou uvedenou v příloze č. 8 stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.

(2) V základní ceně je zahrnuto standardní vybavení uvedené v příloze č. 8. Při nižším než standardním vybavení se základní cena vynásobí koeficientem od 0,90 do 0,99 a při vyšším než standardním vybavení se základní cena vynásobí koeficientem od 1,01 do 1,10 podle skutečného vybavení. Použitý koeficient musí být zdůvodněn. Mezní koeficienty 0,90 a 1,10 mohou být překročeny jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění.

(3) Základní cena podle odstavců 1 a 2 se dále násobí koeficientem K₅ uvedeným v příloze č. 13.

(1) Cena samostatné nebo řadové, jednopodlažní nebo dvoupodlažní garáže se zjistí vynásobením počtu m³ obestavěného prostoru určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1 základní cenou uvedenou v příloze č. 9 stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.

(2) V základní ceně je zahrnuto standardní vybavení uvedené v příloze č. 9. Při nižším než standardním vybavení se základní cena vynásobí koeficientem od 0,90 do 0,99 a při vyšším než standardním vybavení se základní cena vynásobí koeficientem od 1,01 do 1,10. Mezní koeficienty 0,90 a 1,10 mohou být překročeny jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění.

(3) Základní cena podle odstavců 1 a 2 se dále násobí koeficientem K₅ uvedeným v příloze č. 13.

(4) Pokud zastavěná plocha stavby nerozdělená příčkami přesáhne 100 m² nebo stavba má více než dvě podlaží, cena garáže se zjistí podle § 4.

(1) Cena studny se zjistí vynásobením počtu m hloubky studny cenou uvedenou v příloze č. 10 a připočte se cena příslušenství. Takto vypočtená cena studny se vynásobí koeficientem K₅ uvedeným v příloze č. 13.

(2) Narážené studny se ocení jako vrtané studny s průměrem do 150 mm.

(3) Vrtané studny s průměrem od 500 mm výše se ocení jako studny kopané.

(4) Cena studny, která trvale neslouží svému účelu pro ztrátu vody nebo jinou podstatnou vadu, činí u kopané studny 20 % z ceny zjištěné podle odstavce 1, u vrtané nebo narážené studny je cena nulová.

(1) Cena venkovních úprav se zjistí vynásobením počtu měrných jednotek základní cenou uvedenou v příloze č. 11, popřípadě v příloze č. 5. Pokud skutečná konstrukce venkovní úpravy neodpovídá způsobu provedení uvedenému v příloze č. 11, popřípadě v příloze č. 5 upraví se základní cena přiměřeně k odchylce.

(2) Cena venkovních úprav neuvedených v příloze č. 5 nebo č. 11 se zjistí podle nákladů na pořízení v době oceňování.

(3) Cena podle odstavce 1 nebo 2 se násobí koeficientem K₅ uvedeným v příloze č. 13.

(1) Kulturní památka je stavba zapsaná v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky⁸) bez ohledu na účel, jemuž ke dni oceňování slouží.

(2) Cena stavby, která je kulturní památkou, se zjistí podle příslušného § 4 až 12, § 17 a 19. K této ceně se připočte cena uměleckých a uměleckořemeslných děl, která jsou součástí stavby, zjištěná podle znaleckého posudku.

(1) Cena bytu nebo nebytového prostoru se vypočte jako podíl z ceny stavby zjištěné pro její druh podle ustanovení tohoto oddílu. Velikost tohoto podílu se rovná poměru podlahové plochy oceňovaného bytu nebo nebytového prostoru k součtu podlahových ploch všech bytů a nebytových prostor, do něhož se nezapočítají plochy společného příslušenství stavby.

(2) Cena příslušenství stavby, které není stavebně její součástí, jako jsou zejména venkovní úpravy, studny, vedlejší stavby, které výhradně slouží společnému užívání, a cena pozemku, se zjistí podle ustanovení tohoto oddílu a pro účely ocenění bytu nebo nebytového prostoru se započte do ceny stavby.

(1) Cena stavby, která byla stavebním úřadem určena k odstranění, se zjistí jako obvyklá cena použitelného materiálu z jejího odstranění a sníží se o nezbytné náklady na zbourání a odklizení materiálu, popřípadě o náklady na úpravu terénu.

(2) Převýší-li náklady na zbourání a odklizení materiálu a popřípadě náklady na úpravu terénu obvyklou cenu použitelného materiálu, je cena stavby nulová.

(1) Cena zjištěná podle § 4 až 14 se sníží o opotřebení způsobem stanoveným v příloze č. 14.

(2) U nedokončené stavby narušené povětrnostními nebo jinými vlivy a u jiné stavby podle § 17 se cena sníží o opotřebení přiměřeně.

(3) Při výpočtu opotřebení stavby bez základů se přihlédne k její kratší životnosti oproti nemovité stavbě obdobného charakteru a životnost uvedená v příloze č. 14 se zpravidla sníží o 20 až 40 %.