3. Opotřebení u inženýrských a speciálních pozemních staveb, vedlejších staveb, garáží, studní, venkovních úprav a hřbitovních staveb se stanoví lineární metodou. Opotřebení může činit nejvýše 80 %, kromě venkovních úprav, inženýrských a speciálních pozemních staveb, kde může činit nejvýše 85 % a u hřbitovních staveb nesmí klesnout pod hodnotu materiálu.
Předpokládaná životnost při běžné údržbě činí zpravidla u
Použije-li se pro výpočet opotřebení lineární metoda i u budov, hal, rodinných domů, rekreačních chalup a domků, rekreačních a zahrádkářských chat, opotřebení může činit maximálně 80 %.

a) budov, hal, rodinných domů, rekreačních chalup a domků se zděnými, monolitickými nebo železobetonovými a ocelovými svislými nosnými konstrukcemi 100 let; u ostatních druhů konstrukcí 80 let a méně

b) rekreačních a zahrádkářských chat
- zděných 80 let
- dřevěných oboustranně opláštěných a montovaných 60 let
- ostatních 50 let

c) inženýrských a speciálních pozemních staveb 50 až 100 let podle druhu konstrukce,

d) vedlejších staveb a garáží
- zděných 80 let
- dřevěných oboustranně opláštěných a montovaných 60 let
- ostatních 30 - 40 let

e) studní
- kopaných a vrtaných s průměrem nad 150 mm 100 let
- ostatních 50 let

f) venkovních úprav je uvedena v příloze č. 11

g) hřbitovních staveb 100 až 150 let