ELEKTROENERGETIKA

(1) Dodavatel je povinen zajistit dodávku elektřiny každému odběrateli, který

a) má zřízenou elektrickou přípojku a odběrné elektrické zařízení v souladu s technickými normami a právními předpisy na úseku bezpečnosti práce,

c) má souhlas vlastníka dotčené nemovitosti.

b) splňuje podmínky týkající se místa, způsobu a termínu připojení stanovené dodavatelem,

(2) O dodávce elektřiny uzavírá dodavatel s odběratelem na každé odběrné místo písemnou smlouvu, která musí obsahovat:

a) výkon, množství a časový průběh odběru elektřiny (dále jen „odběrový diagram“), a to i pro stavy nouze,

b) cenu a způsob platby za odebranou elektřinu včetně záloh,⁵)

c) způsob měření odebrané elektřiny včetně přístupu dodavatele k měřicímu zařízení.

(3) Sjednání odběrového diagramu se nevyžaduje u odběratelů ze sítí nízkého napětí.

(4) Odběratel je povinen

b) odebírat elektřinu s hodnotou induktivního účiníku 0,95-1,0, pokud se dodavatel s odběratelem nedohodnou jinak, s výjimkou odběrů pro domácnosti; způsob zjišťování a vyhodnocování této hodnoty stanoví ministerstvo vyhláškou.

a) zajistit, aby jeho odběrné zařízení připojené na rozvodné zařízení dodavatele bylo vybaveno dostupnými technickými prostředky omezujícími vliv zpětného působení na kvalitu dodávané elektřiny ostatním odběratelům a aby neovlivňovalo funkci řídicí, měřicí a zabezpečovací techniky a činnost systému hromadného dálkového ovládání,

(5) Odběratel může provozovat vlastní náhradní nebo jiný zdroj, pokud je propojen s rozvodným zařízením dodavatele, jakož i dodávat do tohoto zařízení energii z vlastního zdroje, pouze po dohodě s dodavatelem.

(6) Na odběrném elektrickém zařízení, kterým prochází neměřená elektřina, nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího souhlasu dodavatele.

(7) Dodavatel nepřipojí elektrickou přípojku či odběrné elektrické zařízení, které neodpovídají technickým normám a právním předpisům na úseku bezpečnosti práce.

(8) Odběratel se podílí podle výše odebíraného příkonu na účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu ve výši vypočtené způsobem stanoveným vyhláškou.

(9) Odběratel je povinen udržovat odběrné elektrické zařízení ve stavu, který odpovídá technickým normám a právním předpisům na úseku bezpečnosti práce, a poskytovat technické údaje o něm dodavateli.

(10) Při změně napětí, prováděné v zájmu technického rozvoje, jsou vlastníci připojených odběrných zařízení a spotřebičů povinni upravit na svůj náklad ve stanovených přiměřených lhůtách svá odběrná zařízení a spotřebiče tak, aby vyhovovaly uvedeným změnám.

(11) Podrobnější úpravu dodávek elektřiny stanoví ministerstvo vyhláškou.

(1) Elektrická přípojka začíná odbočením od rozvodného zařízení směrem k odběrateli a je určena k připojení odběrného elektrického zařízení jednoho odběratele.

(2) V elektrické stanici začíná elektrická přípojka odbočením od spínacích prvků nebo přípojnic, mimo elektrické stanice od venkovního nebo kabelového vedení.

(3) Elektrická přípojka nízkého napětí končí při venkovním vedení hlavní domovní pojistkovou skříní, při kabelovém vedení hlavní domovní kabelovou skříní. Tyto skříně jsou součástí přípojky. Hlavní domovní pojistková skříň, popřípadě hlavní domovní kabelová skříň se umísťuje na odběratelově objektu nebo na hranici či v blízkosti hranice jeho nemovitosti.

(4) Není-li na odběratelově nemovitosti zřízena hlavní domovní pojistková skříň, končí venkovní přípojka nízkého napětí posledním podpěrným bodem umístěným na této nemovitosti. Podpěrný bod je součástí přípojky.

(5) Není-li na odběratelově nemovitosti zřízena hlavní domovní kabelová skříň, končí elektrická přípojka nízkého napětí na svorkách hlavního jističe odběrného zařízení nebo v kabelové skříni uvnitř objektu.

(6) Elektrická přípojka vysokého a velmi vysokého napětí končí při venkovním vedení kotevními izolátory na odběratelově stanici, při kabelovém vedení kabelovou koncovkou v odběratelově stanici. Kotevní izolátory a kabelové koncovky jsou součástí přípojky.

(7) Náklady na zřízení elektrické přípojky hradí ten, v jehož prospěch byla zřízena, nestanoví-li tento zákon jinak.

(8) Náklady na zřízení přípojky nízkého napětí pro odběry domácností do vzdálenosti 30 m hradí dodavatel, přistoupí-li odběratel na způsob a technické podmínky zřízení takovéto přípojky.

(9) Vlastníkem přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její zřízení.

(10) Vlastník elektrické přípojky je povinen zajistit její provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestala příčinou ohrožení života a zdraví či poškození majetku osob.

(11) Dodavatel je povinen za úplatu elektrickou přípojku provozovat, udržovat a opravovat, pokud o to její vlastník požádá.

(1) Odběr elektřiny měří a účtuje dodavatel podle údajů vlastního měřicího zařízení, které odběrateli na svůj náklad osadí, zapojí, udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření. Měřicí transformátory jsou součástí odběrného elektrického zařízení.

(2) Má-li odběratel pochybnosti o správnosti údajů měření nebo zjistí-li závadu na měřicím zařízení, má právo nechat je přezkoušet. Dodavatel je povinen na základě odběratelovy písemné žádosti k tomuto účelu měřicí zařízení do 15 dnů od jejího obdržení vyměnit. Odběratel je povinen poskytnout dodavateli k výměně měřicího zařízení nezbytnou součinnost.

(3) Je-li na měřicím zařízení zjištěna závada, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a výměnou dodavatel. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady odběratel.

(4) Jakýkoliv zásah do měřicího zařízení bez souhlasu jeho vlastníka se zakazuje.

(5) Dodavatel má právo jednotlivé části měřicího zařízení zajistit proti neoprávněné manipulaci.

(1) Dodavatel je povinen, pokud je to technicky možné, vykupovat elektřinu

a) z kombinované výroby tepla a elektřiny v rozsahu odpovídajícím technologické potřebě výroby tepla,

b) vyráběnou z obnovitelných a druhotných zdrojů energie.

(2) Náklady spojené s připojením zdroje podle odstavce 1 hradí vlastník tohoto zařízení.

(3) Způsob připojení zdroje podle odstavce 1 k rozvodnému zařízení určuje dodavatel.

(4) Cenu vykupované elektřiny ve smyslu odstavce 1 stanoví cenové předpisy.⁵)

(1) Zařízení pro výrobu elektřiny (dále jen „výrobní zařízení“) a rozvodná zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy.

(2) Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor v bezprostřední blízkosti výrobního zařízení a rozvodného zařízení, určený k zajištění jejich spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob.

(3) Ochrannými pásmy jsou chráněna venkovní vedení, podzemní vedení a elektrické stanice.

a) u napětí nad 1 kV do 35 kV včetně	7 m,
b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně	12 m,
c) u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně	15 m,
d) u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně	20 m,
e) u napětí nad 400 kV	30 m.

(4) Ochranné pásmo venkovního vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na každou stranu

(5) V lesních průsecích jsou vlastníci a uživatelé nemovitostí povinni udržovat volný pruh pozemků o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů.

(6) V ochranném pásmu venkovního vedení je zakázáno

c) provádět činnosti ohrožující venkovní vedení, spolehlivost a bezpečnost jeho provozu nebo životy, zdraví a majetek osob.

b) vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m,

a) zřizovat stavby či umísťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé nebo výbušné látky,

(7) Ochranné pásmo podzemního vedení do 110 kV včetně a vedení řídicí, měřicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu, nad 110 kV činí 3 m po obou stranách krajního kabelu.

c) vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 3 t.

(8) V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno

b) zřizovat stavby či umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení a provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k podzemnímu vedení nebo které by mohly ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu,

a) provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce,

(9) Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 m kolmo na oplocenou nebo obezděnou hranici objektu stanice.

(10) V ochranném pásmu elektrické stanice je zakázáno provádět činnosti, které by mohly mít za následek ohrožení života, zdraví či majetku osob, bezpečnosti a spolehlivosti provozu stanice, nebo znemožňující či podstatně znesnadňující její údržbu.

(11) Fyzické nebo právnické osoby, zřizující zařízení napájená stejnosměrným proudem v bezprostřední blízkosti ochranného pásma s možností vzniku bludných proudů poškozujících podzemní vedení, jsou povinny tyto skutečnosti oznámit dodavateli a provést opatření k jejich omezení.

(12) K ochraně výroben elektřiny se přiměřeně použijí ustanovení odstavců 9 a 10.

(13) Výjimky z ochranných pásem povoluje ministerstvo.

(1) Přeložkou rozvodného zařízení se pro účely tohoto zákona rozumí dílčí změna trasy vedení nebo přemístění některých prvků tohoto zařízení.

(2) Přeložku rozvodného zařízení zajišťuje jeho vlastník na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal.

(3) Vlastnictví rozvodného zařízení po provedení přeložky se nemění.

(1) Neoprávněným odběrem elektřiny je

b) odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina,

c) odběr bez měřicího zařízení nebo měřicím zařízením, které v důsledku zásahu odběratele odběr buď nezaznamenává, nebo zaznamenává odběr menší než skutečný,

a) odběr bez uzavřené smlouvy nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou,

d) odběr měřicím zařízením, které nebylo připojeno dodavatelem nebo na kterém bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci.

(2) Způsob výpočtu škody vzniklé dodavateli neoprávněným odběrem stanoví ministerstvo vyhláškou.