PLYNÁRENSTVÍ

(1) Dodavatel je povinen zajistit dodávku plynu každému odběrateli, který

a) má zřízenou plynovodní přípojku a odběrné plynové zařízení v souladu s technickými normami a právními předpisy na úseku bezpečnosti práce,

b) splňuje podmínky týkající se místa, způsobu a termínu připojení stanovené dodavatelem,

c) má souhlas vlastníka dotčené nemovitosti.

(2) O dodávce plynu uzavírá dodavatel s odběratelem na každé odběrné místo písemnou smlouvu, která musí obsahovat:

a) množství a časový průběh odběru plynu (dále jen „odběrový diagram“), a to i pro stavy nouze,

b) cenu a způsob platby za odebraný plyn včetně záloh,

c) dohodu o způsobu měření odebraného plynu a přístupu dodavatele k měřicímu zařízení.

(3) Plynem se pro účely tohoto zákona rozumí zemní plyn, svítiplyn, koksárenský plyn čistý, degazační a generátorový plyn, bioplyn, propan, butan a jejich směsi, pokud nejsou přepravovány v lahvích.

(4) Odběrným plynovým zařízením se pro účely tohoto zákona rozumí veškerá zařízení počínaje hlavním uzávěrem plynu až k zařízení pro konečné využití plynu.

(5) Dodavatel nepřipojí plynovou přípojku či odběrné plynové zařízení, které neodpovídají technickým normám a právním předpisům na úseku bezpečnosti práce.

(6) Vlastník připojeného odběrného plynového zařízení je povinen udržovat je ve stavu, který odpovídá příslušným technickým normám a právním předpisům na úseku bezpečnosti práce.

(7) Na odběrném plynovém zařízení, kterým prochází neměřený plyn, nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího souhlasu dodavatele s výjimkou uzavření hlavního uzávěru plynu v případě hrozící nebo vzniklé havárie.

(8) Odběratel se podílí podle množství odebíraného plynu na účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením a se zajištěním požadované dodávky plynu ve výši vypočtené způsobem stanoveným vyhláškou.

(9) Při změně tlaku nebo druhu plynu prováděné v zájmu technického rozvoje jsou vlastníci připojených plynových zařízení a spotřebičů povinni upravit na svůj náklad ve stanovených přiměřených lhůtách svá odběrná zařízení a spotřebiče tak, aby vyhovovaly uvedeným změnám.

(10) Podrobnější úpravu dodávek plynu stanoví ministerstvo vyhláškou.

(1) Plynovodní přípojka začíná odbočením od rozvodného zařízení a končí před hlavním uzávěrem plynu, jímž je připojeno odběrné plynové zařízení v jednom objektu.

(2) Náklady na zřízení plynovodní přípojky hradí ten, v jehož prospěch byla zřízena.

(3) Vlastníkem plynovodní přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její zřízení.

(4) Vlastník plynovodní přípojky je povinen zajistit její provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestala příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob.

(5) Dodavatel je povinen za úplatu plynovodní přípojku provozovat, udržovat a opravovat, pokud o to její vlastník požádá.

(1) Odběr plynu měří a účtuje dodavatel podle údajů vlastního měřicího zařízení (dále jen „plynoměr“), které odběrateli na svůj náklad osadí, zapojí, udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření.

(2) Má-li odběratel pochybnosti o správnosti údajů měření nebo zjistí-li na plynoměru závadu, má právo nechat jej přezkoušet. Dodavatel je povinen na základě odběratelovy písemné žádosti k tomuto účelu plynoměr do 15 dnů vyměnit. Odběratel je povinen poskytnout dodavateli k výměně plynoměru nezbytnou součinnost.

(3) Je-li na plynoměru zjištěna závada, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a výměnou dodavatel. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady odběratel.

(4) Jakýkoliv zásah do plynoměru bez souhlasu jeho vlastníka se zakazuje.

(5) Dodavatel má právo plynoměr včetně jeho připojení zajistit proti neoprávněné manipulaci.

(1) Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy.

(2) Plynárenskými zařízeními se pro účely tohoto zákona rozumí plynovody, přípojky a technologické objekty.

(3) Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynárenského zařízení měřeno kolmo na jeho obrys, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu.

(5) Ve zvláštních případech, zejména v blízkosti těžebních objektů, vodních děl a rozsáhlých podzemních staveb, které mohou ovlivnit stabilitu uložení plynárenských zařízení, může ministerstvo stanovit rozsah ochranných pásem až na 200 m.

(6) Stavební činnosti a úpravy terénu v ochranném pásmu lze provádět pouze s předchozím písemným souhlasem dodavatele, který odpovídá za provoz příslušného plynárenského zařízení.

(7) U vysokotlakých a velmi vysokotlakých plynovodů v lesních průsecích jsou vlastníci a uživatelé pozemků povinni udržovat volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu.

(1) Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob.

(2) Bezpečnostním pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys.

(3) Plynovými zařízeními se pro účely tohoto zákona rozumí zařízení na výrobu a úpravu plynu, podzemní zásobníky, tlakové zásobníky zkapalněných plynů, plynojemy, plnírny, zkapalňovací, odpařovací, kompresorové a regulační stanice, vysokotlaké a velmi vysokotlaké plynovody.

(4) Zřizovat stavby v bezpečnostním pásmu lze pouze s předchozím písemným souhlasem fyzické či právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení.

(5) Rozsah bezpečnostních pásem je uveden v příloze tohoto zákona.

(1) Přeložkou rozvodného zařízení se pro účely tohoto zákona rozumí dílčí změna trasy plynovodu nebo přípojky či přemístění rozvodného zařízení nebo některých jeho prvků.

(2) Přeložky zajišťuje vlastník rozvodného zařízení na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal.

(3) Vlastnictví rozvodného zařízení se po provedení přeložky nemění.

c) odběr s plynoměrem, který nepřipojil dodavatel či na kterém bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci.

(1) Neoprávněným odběrem plynu je

a) odběr bez uzavřené smlouvy nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou,

b) odběr bez plynoměru nebo s plynoměrem, který v důsledku zásahu odběratele odběr buď nezaznamenává, nebo zaznamenává odběr menší než skutečný,

(2) Způsob výpočtu škody vzniklé dodavateli neoprávněným odběrem stanoví ministerstvo vyhláškou.