POSTUP STÁTNÍCH ZÁSTUPCŮ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ

Věcná příslušnost státních zástupců v přípravném řízení trestním
Úkony v trestním řízení

Šetření k žádostem o milost

Organizační zabezpečení dodržování lhůty 48 hodin k podání návrhu na vzetí do vazby zadržených osob a provádění dalších úkonů v rámci pracovní pohotovosti (dosažitelnosti) státního zástupce

(1) K výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení trestním je příslušný státní zástupce přidělený ke státnímu zastupitelství, které působí při soudu, jenž by byl příslušný konat ve věci po podání obžaloby řízení v prvním stupni, pokud tato vyhláška nestanoví jinak. Nemůže-li úkon vztahující se k postupu před zahájením trestního stíhání pro jeho neodkladnost provést příslušný státní zástupce, provede jej státní zástupce nepříslušný, který v takovém případě příslušného státního zástupce o provedení úkonu bez zbytečného odkladu vyrozumí a věc mu předá.

(3) Není-li touto vyhláškou stanoveno jinak, státní zástupce, jemuž byl doručen záznam o zahájení úkonů trestního řízení a který se nepovažuje za místně nebo věcně příslušného, učiní veškerá opatření, která nesnesou odkladu, včetně vydání rozhodnutí, jež činí státní zástupce podle trestního řádu při použití operativně pátracích prostředků,^3b) která náleží do působnosti státního zastupitelství a ke kterým je oprávněn, tak, aby nedošlo ke zmaření účelu trestního řízení. Jinak postoupí věc k dalšímu řízení místně a věcně příslušnému státnímu zastupitelství nebo o takové věci uvědomí Úřad evropského veřejného žalobce, jde-li o věc, v níž je nebo může být dána věcná příslušnost Úřadu evropského veřejného žalobce. O postupu podle věty druhé současně vyrozumí policejní orgán, jenž mu záznam o zahájení úkonů trestního řízení doručil.

(2) Nelze-li pro neúplnost skutkových zjištění určit příslušnost státního zástupce k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení trestním v době, kdy policejní orgán sepsal záznam o zahájení úkonů trestního řízení,^3a) doručí se tento záznam státnímu zástupci státního zastupitelství odpovídajícího stupně v sídle policejního orgánu nebo jeho organizační složky. Jde-li o policejní orgán s působností pro území celé České republiky, doručí jej policejní orgán krajskému státnímu zastupitelství v sídle policejního orgánu nebo jeho organizační složky, u něhož je činná osoba, která tento úkon učinila.

f) spáchaných proti jednotné evropské měně ve prospěch organizované zločinecké skupiny^3e), členem organizované skupiny^3f), ve značném nebo velkém rozsahu^3g) nebo koná-li řízení o trestných činech namířených proti jednotné evropské měně policejní orgán, který plní úkoly zvláštní ústředny podle článku 12 mezinárodní úmluvy o potírání penězokazectví^3h),

e) jimiž byly dotčeny finanční nebo ekonomické zájmy Evropské unie, pokud jimi byla způsobena škoda nejméně 150 mil. Kč,

d) podle hlavy páté nebo šesté zvláštní části trestního zákoníku, jestliže byly spáchány ve prospěch organizované zločinecké skupiny^3e), a dále trestné činy zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 trestního zákoníku nebo trestné činy přijetí úplatku, podplacení nebo nepřímého úplatkářství podle § 331 až 333 trestního zákoníku, pokud byly spáchány v souvislosti s odhalováním, prověřováním nebo trestním stíháním pro trestné činy podle hlavy páté nebo šesté zvláštní části trestního zákoníku,

c) jimiž byla způsobena na majetku nebo majetkovém podílu státu škoda nejméně 150 mil. Kč,

b) fyzických nebo právnických osob spáchaných v souvislosti s neoprávněným výkonem činnosti subjektů uvedených v písmenu a), byla-li jimi způsobena škoda nejméně 150 mil. Kč,

a) spáchaných při činnosti banky, investiční společnosti nebo investičního fondu, obchodníka s cennými papíry, pojišťovny, zdravotní pojišťovny, penzijního fondu, stavební spořitelny anebo spořitelního a úvěrního družstva, byla-li jimi způsobena škoda nejméně 150 mil. Kč,

j) účasti na organizované zločinecké skupině podle § 361 trestního zákoníku, spáchaných ve prospěch organizované zločinecké skupiny anebo spáchaných členy teroristické skupiny, ve spojení s teroristickou skupinou nebo ve prospěch teroristické skupiny, pokud z okolností případu vyplývá souvislost s některým trestným činem podle písmene h) nebo i),

i) pokud je znakem skutkové podstaty úmysl umožnit nebo usnadnit spáchání teroristického trestného činu, trestného činu účasti na teroristické skupině podle § 312a trestního zákoníku, financování terorismu podle § 312d trestního zákoníku, podpory a propagace terorismu podle § 312e odst. 3 trestního zákoníku nebo vyhrožování teroristickým trestným činem podle § 312f trestního zákoníku,

je příslušný státní zástupce vrchního státního zastupitelství, v jehož obvodu je nižší státní zastupitelství, které by bylo jinak ve věci příslušné.
(1) K výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení ve věcech úmyslných trestných činů

(2) K výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení ve věcech trestných činů podle hlavy deváté dílů 1 a 2 zvláštní části trestního zákoníku je příslušný státní zástupce vrchního státního zastupitelství, v jehož obvodu je nižší státní zastupitelství, které by bylo jinak ve věci příslušné.

(3) K výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení ve věcech trestných činů podílnictví podle § 214 trestního zákoníku, podílnictví z nedbalosti podle § 215 trestního zákoníku, legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 trestního zákoníku a legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti podle § 217 trestního zákoníku je příslušný státní zástupce vrchního státního zastupitelství, v jehož obvodu je nižší státní zastupitelství, které by bylo jinak ve věci příslušné, jestliže zdrojovým trestným činem je některý z trestných činů uvedených v odstavcích 1 a 2.

(1) Je-li podle předchozích ustanovení dána příslušnost k výkonu dozoru několika státních zástupců, vykonává dozor ten, který je příslušný k výkonu dozoru nad vyšetřováním vedeným proti pachateli trestného činu nebo ohledně nejzávažnějšího trestného činu; jinak ten, který začal vykonávat dozor nejdříve.

(2) K došetření věci vrácené státnímu zástupci soudem, jemuž byla postoupena nebo přikázána, je příslušný státní zástupce, který vykonává dozor v přípravném řízení.

h) podle hlavy sedmé dílu 2 a hlavy třinácté dílu 2 zvláštní části trestního zákoníku a trestných činů genocidia podle § 400 trestního zákoníku a útoku proti lidskosti podle § 401 trestního zákoníku,

g) spáchaných v souvislosti s insolvenčním řízením, byla-li jimi způsobena škoda nejméně 150 mil. Kč,

(4) Vrchní státní zastupitelství je příslušné ve věci některého z trestných činů uvedených v odstavcích 1 až 3 i k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení též ve věcech dalších trestných činů, ohledně nichž je konáno společné řízení,³ⁱ) nebude-li věc vyloučena ze společného řízení.^3j) Dojde-li k vyloučení věci ze společného řízení a u takové věci dále není příslušnost vrchního státního zastupitelství dána podle odstavce 1, 2 nebo 3, může vrchní státní zastupitelství s předchozím souhlasem nejvyššího státního zástupce rozhodnout o tom, že je příslušné k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení i v této věci, jinak je povinno věc neprodleně postoupit věcně a místně příslušnému státnímu zastupitelství.

(5) Vrchní státní zastupitelství může po předchozím souhlasu nejvyššího státního zástupce rozhodnout, že k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení ve věcech trestných činů uvedených v odstavcích 1 až 4 je příslušné nižší státní zastupitelství; jeho příslušnost se určí podle zásad uvedených v § 12, 14 a 16.

(6) Vyžaduje-li to závažnost, skutková či právní složitost věci, může vrchní státní zastupitelství s předchozím souhlasem nejvyššího státního zástupce rozhodnout o tom, že je příslušné k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení ve věcech

a) uvedených v odstavci 1 písm. a) až c), e) a g), i když jimi byla způsobena škoda nižší než 150 mil. Kč,

c) trestných činů neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 trestního zákoníku, opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla k počítačovému systému a jiných takových dat podle § 231 trestního zákoníku, poškození záznamu v počítačovém systému a na nosiči informací a zásah do vybavení počítače z nedbalosti podle § 232 trestního zákoníku, obecného ohrožení podle § 272 trestního zákoníku, nedovoleného ozbrojování podle § 279 trestního zákoníku, vývoje, výroby a držení zakázaných bojových prostředků podle § 280 trestního zákoníku, nedovolené výroby a držení radioaktivní látky a vysoce nebezpečné látky podle § 281 trestního zákoníku, nedovolené výroby a držení jaderného materiálu a zvláštního štěpného materiálu podle § 282 trestního zákoníku, nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 trestního zákoníku, pokud z okolností případu vyplývá souvislost s některým trestným činem uvedeným v odstavci 1 písm. h) nebo i) nebo v odstavci 2.

b) pokud na majetku jiného subjektu vznikne škoda alespoň 150 mil. Kč, nebo

(1) Oznamovatele, který činí trestní oznámení u státního zástupce ústně, musí státní zástupce podle trestního řádu poučit a poté vyslechnout.⁴)

(2) Pokud je trestní oznámení podáno u věcně nebo místně nepříslušného státního zastupitelství (§ 16), postoupí je státní zástupce neprodleně příslušnému státnímu zastupitelství nebo Úřadu evropského veřejného žalobce, pokud z jeho obsahu vyplývá, že jde o věc, v níž je nebo může být dána věcná příslušnost Úřadu evropského veřejného žalobce, a oznamovatele o tom vyrozumí. Je-li však nutno provést neodkladné nebo neopakovatelné úkony, zajistí státní zástupce jejich neprodlené provedení ještě před postoupením věci příslušnému státnímu zastupitelství nebo Úřadu evropského veřejného žalobce, nelze-li dosáhnout toho, aby tak učinil příslušný státní zástupce nebo Úřad evropského veřejného žalobce. Ustanovení § 12 odst. 3 první věta se zde užije obdobně.

(2) Považuje-li to státní zástupce v zájmu úplnosti skutkových zjištění a zajištění všech důkazů pro věc důležitých za potřebné, je oprávněn nahlížet do plánu vyšetřování nebo požadovat informaci policejního orgánu o jeho obsahu.

(1) Státní zástupce si může ve věcech, v nichž provádí dozor, předem vyhradit předkládání opisů protokolů o procesních úkonech. K prověrce postupu policejního orgánu může vyžadovat předložení spisů nebo může prověrku spisového materiálu provádět přímo u policejního orgánu.

(1) Pokyny vydává státní zástupce v průběhu přípravného řízení formou opatření.

(2) Písemnou formu mají pokyny, které státní zástupce vydává k zahájení trestního stíhání, ke kvalifikaci trestného činu, k rozsahu obvinění, ke způsobu vyřízení věci v přípravném řízení, k přibrání znalce, při vrácení věci k doplnění, po vrácení věci státnímu zástupci soudem k došetření, u odnětí a přikázání věci a tam, kde to státní zástupce považuje za potřebné. Ústně dané pokyny státní zástupce stvrzuje písemně, považuje-li to podle povahy věci za nutné. O každém pokynu učiní záznam do dozorového spisu.

(3) Pokyny státního zástupce policejnímu orgánu k vydání usnesení, proti němuž je přípustná stížnost,^4b) se zařadí vždy do prvopisu vyšetřovacího spisu. Ostatní pokyny se zakládají do prvopisu vyšetřovacího spisu, stanoví-li tak státní zástupce.

(4) Neprovede-li policejní orgán úkon, k němuž dostal od státního zástupce pokyn, upozorní na to státní zástupce jeho příslušného nadřízeného nebo mu věc usnesením odejme.

(2) K podání návrhu na použití agenta (§ 158e odst. 4 trestního řádu) je příslušný státní zástupce vrchního státního zastupitelství, v jehož obvodu je činné státní zastupitelství příslušné k výkonu dozoru ve věci; nelze-li takové státní zastupitelství určit, je příslušný státní zástupce vrchního státního zastupitelství, v jehož obvodu má sídlo policejní orgán, který návrh na použití agenta podal. Tento státní zástupce je též příslušný ke všem úkonům, jež v souvislosti s činností agenta státní zástupce podle trestního řádu vykonává (§ 158e odst. 7 trestního řádu). Příslušnost státního zástupce k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení v trestní věci, v níž je agent použit, zůstává tímto ustanovením nedotčena.

(1) Státní zástupce příslušný k úkonům v trestním řízení při používání operativně pátracích prostředků (§ 158b až 158f trestního řádu) je povinen učinit veškerá opatření k tomu, aby nedošlo k vyzrazení informací o přijímaných opatřeních nepovolaným osobám a nebyl tak zmařen účel trestního řízení či ohroženy osoby.

(3) Na použití zpravodajských prostředků podle zvláštních právních předpisů^4a) se ustanovení této vyhlášky nevztahují.

(1) Podklady pro rozhodnutí o žádosti o zastavení trestního stíhání milostí zjišťuje v přípravném řízení státní zástupce, který ve věci vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení.

(3) Úkolem státního zástupce, pokud se tak nestalo již v přípravném řízení, je zjistit osobní, rodinné a majetkové poměry, občanskou pověst a objasnit pravdivost tvrzených důvodů pro udělení milosti.

(2) Byla-li žádost o milost doručena přímo státnímu zástupci, který vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení, podá tento státní zástupce nejpozději do pěti dnů od doručení žádosti zprávu o jejím podání Ministerstvu spravedlnosti. Ve zprávě uvede kdo, pro koho a z jakých důvodů žádá o udělení milosti a jaký je stav přípravného řízení. Žadatele o přijetí žádosti o milost písemně vyrozumí.

(4) Šetřením podle odstavce 3 se nestaví trestní stíhání, ledaže by to nařídil prezident republiky (§ 366 odst. 3 trestního řádu) nebo ministr spravedlnosti (§ 367 trestního řádu).

(1) Zprávu o výsledku šetření se svým návrhem spolu s vyšetřovacími spisy a s materiály nově získanými předloží vedoucí státní zástupce Ministerstvu spravedlnosti.

(3) V případech, v nichž si prezident republiky vyhradil rozhodnutí o žádosti o milost, nutno vždy provést šetření podle § 24 a předložit trestní spisy Ministerstvu spravedlnosti.

(2) Dojde-li státní zástupce, který má zjišťovat podklady pro rozhodnutí o žádosti o milost, k závěru, že žádost by nebylo možno doporučit, ani kdyby byly zjištěny příznivé okolnosti, podá o tom ihned podrobnou zprávu Ministerstvu spravedlnosti, které rozhodne, zda je třeba konat šetření.

(2) Byla-li udělena milost, musí státní zástupce toto rozhodnutí oznámit obviněnému způsobem, který odpovídá významu rozhodnutí. Předvolá obviněného, ústně mu sdělí obsah rozhodnutí prezidenta republiky a připomene mu povinnost chovat se tak, aby se ukázal hodným udělení milosti. Pak státní zástupce obviněnému doručí opis svého usnesení o zastavení trestního stíhání,⁵) jehož příjem obviněný potvrdí. Opis usnesení zašle státní zástupce rovněž Ministerstvu spravedlnosti. Tyto úkony může provést i dožádaný státní zástupce. Je-li obviněný ve vazbě, musí být vydán urychleně příkaz k jeho propuštění.

(1) Byla-li žádost o milost zamítnuta, doručí státní zástupce, který zjišťoval podklady pro toto rozhodnutí, obviněnému nebo žadateli, jde-li o osobu od obviněného rozdílnou, rozhodnutí ministra spravedlnosti o jejím zamítnutí nebo sdělení Ministerstva spravedlnosti o tom, že prezident republiky milost neudělil. Jiná sdělení než o věcném vyřízení žádosti nelze poskytnout.

(3) Bylo-li trestní stíhání zastaveno milostí prezidenta republiky pod podmínkou, sleduje státní zástupce její dodržování. Postupuje přitom obdobným způsobem jako při sledování obviněného po rozhodnutí státního zástupce o podmíněném zastavení trestního stíhání.

(6) Sdělí-li Ministerstvo spravedlnosti, že bylo rozhodnuto o pokračování v trestním stíhání, státní zástupce usnesením rozhodne, že se v trestním stíhání obviněného pokračuje, a opis tohoto usnesení zašle Ministerstvu spravedlnosti.

(4) Po uplynutí každých šesti měsíců doby, na níž je podmínka v udělené milosti vázána, sdělí státní zástupce Ministerstvu spravedlnosti výsledky šetření.

(5) Vyjde-li najevo, že obviněný nedodržuje podmínky, pod kterými byla milost udělena, provede státní zástupce potřebné šetření i mimo lhůtu uvedenou v odstavci 4 a předloží výsledky šetření spolu s trestními spisy Ministerstvu spravedlnosti.

(1) V mimopracovní době musí být zabezpečena pracovní pohotovost^5a) (dosažitelnost) alespoň jednoho státního zástupce okresního a krajského státního zastupitelství tak, aby v případě potřeby mohl státní zástupce ve lhůtě 48 hodin od zadržení obviněného podat soudu návrh na vzetí obviněného do vazby^5b) nebo návrh na potrestání zadrženého podezřelého, kterého státní zástupce nepropustil ze zadržení, ale předá jej soudu spolu s návrhem na potrestání, anebo rozhodl-li o zahájení trestního stíhání, aby mohl předložit soudu návrh na rozhodnutí o vazbě zadrženého obviněného.^5c) O nařízení pracovní pohotovosti^5a) (dosažitelnosti) státního zástupce vrchního státního zastupitelství nebo Nejvyššího státního zastupitelství rozhodne v odůvodněných případech vrchní státní zástupce nebo nejvyšší státní zástupce. Vedoucí státní zástupce může rozhodnout o nařízení pracovní pohotovosti^5a) alespoň jednoho zaměstnance odborného administrativního aparátu ve státním zastupitelství; takovou pracovní pohotovost zaměstnance odborného administrativního aparátu ve státním zastupitelství není třeba zabezpečovat v případě, kdy státní zástupce, jemuž byla pracovní pohotovost (dosažitelnost) nařízena, výslovně prohlásí, že zabezpečí úkony v průběhu pracovní pohotovosti (dosažitelnosti) sám.

(3) Státní zástupce je v rámci pracovní pohotovosti (dosažitelnosti) povinen zabezpečit i plnění úkolů státního zastupitelství v souvislosti s přípravným řízením konaným Generální inspekcí bezpečnostních sborů nebo v souvislosti s vyšetřováním a zkráceným přípravným řízením ve věcech trestných činů příslušníků Generální inspekce bezpečnostních sborů, příslušníků Bezpečnostní informační služby, příslušníků Úřadu pro zahraniční styky a informace, příslušníků Vojenského zpravodajství, příslušníků Vojenské policie a zaměstnanců České republiky zařazených k výkonu práce v Generální inspekci bezpečnostních sborů (§ 10); za tímto účelem jsou státní zástupci zařazení do dosažitelnosti povinni poskytovat si účinnou pomoc. Vykoná-li takový úkon státní zástupce jiného státního zastupitelství než státního zastupitelství příslušného k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení konaném Generální inspekcí bezpečnostních sborů nebo k řízení o trestných činech příslušníků Generální inspekce bezpečnostních sborů, příslušníků Bezpečnostní informační služby, příslušníků Úřadu pro zahraniční styky a informace, příslušníků Vojenského zpravodajství, příslušníků Vojenské policie a zaměstnanců České republiky zařazených k výkonu práce v Generální inspekci bezpečnostních sborů, neprodleně poté postoupí věc věcně i místně příslušnému státnímu zastupitelství k dalšímu řízení. Stejnopis rozhodnutí či návrhu nebo jiného opatření, které v této věci takový státní zástupce učinil, zašle současně na vědomí státnímu zástupci, jenž je příslušný k výkonu dozoru v těchto věcech.

(2) V rámci dosažitelnosti státní zástupce zajišťuje plnění dalších úkonů trestního řízení, pokud jejich provedení nesnese odkladu.

(4) Po dobu pracovní pohotovosti (dosažitelnosti) je státní zástupce povinen zdržovat se podle rozhodnutí vedoucího státního zástupce na pracovišti nebo v bydlišti.

(1) Vedoucí státní zástupce oznámí příslušnému soudu a stálé službě příslušného ředitelství Policie České republiky v obvodu státního zastupitelství místo (adresu), kde se určený státní zástupce bude během pracovní pohotovosti (dosažitelnosti) zdržovat, a telefonní číslo příslušné stanice. Písemnosti určené státnímu zastupitelství se po dobu pracovní pohotovosti (dosažitelnosti) doručují do sídla státního zastupitelství, pokud vedoucí státní zástupce s ředitelem územního útvaru policie nebo státní zástupce, který zabezpečuje pracovní pohotovost (dosažitelnost), s příslušným policejním orgánem nedohodne jiný způsob doručování písemností určených státnímu zastupitelství.

(2) Vedoucí státní zástupce při zajišťování dosažitelnosti koordinuje svůj postup s dalšími orgány činnými v trestním řízení tak, aby byla zaručena vzájemná informovanost policejních orgánů, státních zástupců a soudců, kteří rozhodují v přípravném řízení.