DRÁHA CELOSTÁTNÍ A DRÁHA REGIONÁLNÍ

Zabezpečení dráhy
Návěstní soustava

Obsluha dráhy

Organizování drážní dopravy
Řízení drážní dopravy

(1) Koleje, výhybky, kolejové křižovatky, zařízení pro boční ochranu vlakové cesty a návěstidla musí být označeny číslem, popřípadě písmeny nebo jejich kombinacemi. V jedné dopravně se stejné označení zařízení nesmí opakovat.

(2) Označení zařízení části dráhy příslušné k železniční stanici se uvádí jednotně ve schématickém plánu, který se ukládá u osoby řídící drážní dopravu v železniční stanici.

(5) Tabulky traťových poměrů vypracuje provozovatel dráhy a aktualizuje je tak, aby odpovídaly skutečnému stavu dráhy. Aktualizované tabulky předává provozovatel dráhy dopravci, který provozuje na dráze drážní dopravu, nejméně 21 dní přede dnem jejich platnosti, a to v elektronické podobě ve formátu PDF a s datovou strukturou umožňující automatizované zpracování ve formátu XML.

(3) Označení zařízení dráhy musí být jednotné na celé dráze, pro kterou bylo vydáno úřední povolení k provozování.

(4) Seznamy obsahující označení zařízení dráhy, rozhodné pro její bezpečné provozování, údaje o přechodnosti drážních vozidel, podmínky pro posun, podmínky pro vedení vlaku podle staničních a traťových poměrů včetně údajů o dovolené délce vlaku a o sklonových poměrech, rozhodných pro bezpečné brzdění vlaku, se uvádějí pro každý traťový úsek v tabulkách traťových poměrů. Používat tabulky traťových poměrů mohou jen osoby odborně způsobilé.

(3) Návěsti, dávané doprovodu vlaku hlavními návěstidly v traťových úsecích mezi dopravnami, musí být nejméně na zábrzdnou vzdálenost a nejvíce na dvojnásobek zábrzdné vzdálenosti předvěstěny návěstmi předchozích hlavních návěstidel nebo návěstmi samostatných předvěstí, pokud nejsou přenášeny na vedoucí drážní vozidlo; na tratích s automatickým blokem musí být předvěstěny nejvýše na vzdálenost 2 000 m. Před světelnými a mechanickými předvěstmi hlavních návěstidel v traťových úsecích se umisťují vzdálenostní upozorňovadla, před světelnými a mechanickými hlavními návěstidly v traťových úsecích se vzdálenostní upozorňovadla umisťují podle místních podmínek pro zajištění stanovené viditelnosti návěstidel.

(2) Návěsti se dávají návěstní pomůckou (např. návěstní praporek, svítilna, návěstní tabule), případně rukou (ruční viditelné návěsti), nebo zvukem (zvukové návěsti), nebo prostřednictvím návěstních znaků mechanických nebo světelných návěstidel a neproměnných návěstidel (viditelné návěsti), nebo slovním pokynem.

(1) Návěstní soustava je tvořena jednotným systémem viditelných návěstí ve stanoveném provedení, tvaru a barvě a zvukových slyšitelných návěstí ve stanoveném provedení. Návěstní soustava musí umožnit snadné, rychlé a jednoznačné vyjádření a vnímání návěstí a zajišťovat bezpečné provozování drážní dopravy. Retroreflexní podklad návěsti nelze použít v kombinaci se světelnými návěstmi. Základní návěsti návěstní soustavy jsou uvedeny v příloze č. 1, část I, která je součástí této vyhlášky.

(4) U světelných hlavních návěstidel platí zásada návěstění rychlosti pro obvod výhybek, přilehlý k příslušnému hlavnímu návěstidlu. Staniční kolej v přilehlém obvodu výhybek smí být pojížděna nejvyšší rychlostí, která vyplývá z návěstního znaku příslušného hlavního návěstidla, nejvíce však traťovou rychlostí.

(8) Při provozování dráhy mohou být používány další návěsti, které nejsou upraveny touto vyhláškou. Jejich provedení, význam a použití musí být na dráze, pro kterou bylo vydáno úřední povolení, jednotné a nesmí být zaměnitelné s návěstmi podle této vyhlášky.

(7) Změny stavebně technických parametrů staveb drah a staveb na dráze, které mají vliv na bezpečnost a plynulost drážní dopravy, musí být návěstěny návěstmi uvedenými v příloze č. 1, část I, která je součástí této vyhlášky.

(6) Návěsti mechanických návěstidel, pokud návěstidla nejsou vyrobena z materiálu odrážejícího světlo, se za snížené viditelnosti dávají světelnou návěstí (noční znak). Ruční návěsti musí být za snížené viditelnosti dávány světelnou návěstí nebo se návěstní tabule ruční návěsti osvětluje (noční znak).

(5) Stožárová hlavní návěstidla, předvěsti, trpasličí hlavní návěstidla platná jen pro vlak a stožárová návěstidla pro posun musí být pro snadnou orientaci rozlišena barevným označením jednotného provedení.

d) modrá - návěst „Posun zakázán“,

c) zelená - návěst „Volno“,

b) žlutá - návěst „Výstraha“,

a) červená - návěst „Stůj“,

(1) Návěstní soustava používá při návěstění červené, žluté, zelené, modré a bílé barvy světel nebo návěstních nátěrů, a dále návěstní nátěry barvy oranžové, černé nebo šedé; u mechanických návěstidel se používá k návěstění i jednotlivých poloh ramen a terčů. K rozlišení významu návěstí může být použito přerušovaného světla. Barevné provedení (kolorimetrické souřadnice) návěstních světel je uvedeno v příloze č. 1, část III, která je součástí této vyhlášky.

(2) Na návěstidle mohou svítit současně nejvíce tři návěstní světla. Svítí-li současně tři návěstní světla, jedno musí být bílé. Tato návěstní světla mohou být doplněna světelnými symboly označujícími jednotlivé stupně rychlosti, směr jízdy vlaku, číslo traťové koleje, označením spádovištního návěstidla, popřípadě dalšími symboly, které nesmí být zaměnitelné s návěstními světly.

(3) Svítí-li na návěstidle jedno návěstní světlo, základní význam barvy návěstního světla je:

e) bílá - návěst „Posun dovolen“.

(4) Zhaslé návěstidlo, které není označeno jako neplatné, nebo pochybný či nezřetelný návěstní znak znamená vždy návěst závažnějšího charakteru nebo návěst zakazující, pokud není pokynem provozovatele dráhy stanoveno jinak.

(5) V případě přenosných návěstidel pro elektrický provoz jsou pro zvýšení bezpečnosti a stability provozu zejména při výlukách a eliminaci případů strženého trakčního vedení používána přenosná návěstidla pro elektrický provoz oranžové barvy nebo modré s oranžovým orámováním.

(2) Viditelnost návěstí z jedoucího vedoucího drážního vozidla podle odstavce 1 může být ve vzdálenosti mezi drážním vozidlem a návěstidlem přerušena pohyblivými či pevnými překážkami za podmínky, že tím nedojde ke zhoršení možnosti bezpečného zastavení drážního vozidla před tímto návěstidlem.

(1) Návěsti hlavních návěstidel a samostatných předvěstí v dopravnách a na širé trati a návěstí samostatných opakovacích předvěstí na širé trati musí být viditelné ze stojícího vedoucího drážního vozidla nejméně na vzdálenost 100 m a z vedoucího drážního vozidla jedoucího nejvyšší dovolenou rychlostí alespoň po dobu 12 s. Dobu viditelnosti je možno snížit až na 7 s v případech

a) jsou-li před takovýmto návěstidlem umístěna vzdálenostní upozorňovadla,

c) u návěstidla, před nímž je na vzdálenost kratší než zábrzdná vzdálenost umístěno jiné hlavní návěstidlo nebo opakovací předvěst,

b) u odjezdového návěstidla nebo cestového návěstidla na konci koleje v dopravně,

d) u přejezdníku a opakovacího přejezdníku,

e) je-li návěst přenášena na vedoucí drážní vozidlo.

(4) Viditelnost návěstí samostatných opakovacích předvěstí v dopravnách s kolejovým rozvětvením a viditelnost ostatních proměnných návěstidel a jejich návěstí v dopravnách a na širé trati musí být nejméně na vzdálenost 100 m; brání-li viditelnosti jiné drážní vozidlo, musí být viditelnost nejméně na vzdálenost 50 m. Viditelnost vzdálenostních upozorňovadel a ostatních neproměnných návěstidel musí být nejméně na vzdálenost 50 m.

(3) Informace o návěstech hlavních návěstidel a předvěstí musí být na vedoucí drážní vozidlo přenášeny vždy, jede-li vlak rychlostí vyšší než 100 km.h^-1, přičemž musí být návěstěny na stanovišti osoby řídící drážní vozidlo vždy nejméně po dobu 7 s. Toto ustanovení neplatí pro traťový úsek dráhy mezi státní hranicí a první pohraniční stanicí na území České republiky, provozovaný do rychlosti 160 km/h včetně, bude-li traťový úsek vybaven zařízením zajišťujícím automatickou aktivaci nouzového brzdění při nerespektování návěsti zakazující jízdu.

(5) Ruční návěsti dávané osobě řídící drážní vozidlo musí být dávány po dobu, dokud osoba řídící drážní vozidlo nepotvrdí příjem návěsti nebo nejedná-li v souladu s jejím významem. Je-li posun řízen ručními návěstmi dávanými osobou, která posun doprovází, musí být tyto návěsti dávány po celou dobu posunu.

(1) Zábrzdná vzdálenost je dráha, na které musí vlak bezpečně zastavit z rychlosti, kterou smí v daném úseku tratě jet. Zábrzdná vzdálenost se stanovuje jednotně podle technických parametrů tratě a uvádí se v tabulkách traťových poměrů. Zábrzdné vzdálenosti jsou 400 m, 700 m a 1 000 m.

(2) Zábrzdná vzdálenost se stanovuje v projektové dokumentaci stavby, rekonstrukce nebo modernizace dráhy nebo její tratě, která byla ověřena ve stavebním řízení příslušné stavby.

(1) Vlaková cesta musí být chráněna odvratnými výhybkami, jiným technickým zařízením nebo alespoň seřaďovacím návěstidlem proti jízdě drážních vozidel z kolejí, které nejsou určeny pro jízdu vlaků.

(3) Traťová část vlakového zabezpečovače je součástí dráhy a mobilní část vlakového zabezpečovače je součástí drážního vozidla, na kterém je umístěna. Traťová a mobilní část vlakového zabezpečovače musí zajišťovat spolehlivý přenos informace z dráhy na drážní vozidlo.

(2) Tratě, na kterých jezdí vlaky rychlostí vyšší než 100 km.h^-1, musí být vybaveny traťovou částí vlakového zabezpečovače. Traťový úsek dráhy mezi státní hranicí a první pohraniční stanicí na území České republiky provozovaný do rychlosti 160 km/h včetně může být vybaven zařízením zajišťujícím automatickou aktivaci nouzového brzdění při nerespektování návěsti zakazující jízdu; v takovém případě příjem návěsti zakazující jízdu nemusí být registrován.

(4) Mobilní část vlakového zabezpečovače musí zajišťovat zastavení vlaku, nereaguje-li osoba řídící drážní vozidlo, včas na činnost zařízení reakci vyžadující. Dále musí zajišťovat registraci příjmu návěsti zakazující jízdu.

(5) Při jízdě vlaku pod plným dohledem evropského vlakového zabezpečovacího systému¹⁴) se neuplatní ustanovení této vyhlášky o době viditelnosti návěstí včetně přenosu informací o návěstech na vedoucí drážní vozidlo, o zábrzdné vzdálenosti, brzdicích procentech a platnosti návěstidel. Při jízdě vlaku pod omezeným dohledem evropského vlakového zabezpečovacího systému¹⁴) nesmí být překročena nejvyšší dovolená rychlost 120 km/h, přičemž se neuplatní ustanovení této vyhlášky o přenosu informací o návěstech na vedoucí drážní vozidlo. Podmínky činnosti evropského vlakového zabezpečovacího systému stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie¹⁴) provozovatel dráhy zohlední v technologických postupech pro provozování dráhy a drážní dopravy.

(1) Pro obsluhu dráhy jsou určeny dopravny, které slouží k řízení jízdy drážních vozidel na dráze; dopravny s kolejovým rozvětvením jsou železniční stanice, výhybny a odbočky, dopravny bez kolejového rozvětvení jsou hradla, hlásky, oddílová návěstidla nebo neproměnná návěstidla označující hranice prostorového oddílu.

(2) Pro obsluhu dráhy mohou být zřízena též stanoviště, která slouží k obsluze místa odbočení z trati na vlečku, k obsluze přejezdového zabezpečovacího zařízení nebo k obsluze kolejové splítky nebo kolejové křižovatky.

(3) Každá dopravna nebo stanoviště musí mít název nebo číslo.

(4) Pro každou dopravnu s kolejovým rozvětvením se zpracovávají odborně způsobilou osobou technologické postupy činností při provozování dráhy a provozování drážní dopravy podle údajů o technickém vybavení dopravny a způsobu jejího využití.

(2) Výhybky kolejových spojek musí být po skončené manipulaci přestaveny do souhlasné polohy umožňující jízdu přímým nebo vedlejším směrem.

(1) Výhybky může obsluhovat pouze odborně způsobilá osoba. Výhybku není dovoleno přestavovat před pohybujícími se drážními vozidly tak, aby byla ohrožena bezpečnost jejich jízdy, pod pohybujícími se vozidly, s výjimkou výhybek, které se přestavují přímo vozidly, a v případech odvrácení nebezpečí.

(3) Zabezpečovací zařízení může obsluhovat pouze odborně způsobilá osoba.

(4) Ovládací prvky, kterými se provádí nouzová obsluha, musí být opatřeny bezpečnostními závěry nebo počítadly obsluhy nebo jejich použití musí být dokumentováno technickým zařízením. Každé použití ovládacích prvků pro nouzovou obsluhu nebo sejmutí bezpečnostních závěrů musí být zdůvodněno a evidováno.

(3) Jízdy vlaků jsou řízeny:

1. je-li zajištěno nepřetržité automatické hlášení polohy vlaku a automatické řízení jízdy vlaku,

2. v případech, jede-li vlak za podmínek jízdy podle rozhledových poměrů.

(1) Řízení drážní dopravy se organizuje podle jízdního řádu. Při obsluze dráhy se pro řízení drážní dopravy využívá závislostí vyplývajících z činnosti provozovaného zabezpečovacího zařízení.

(2) Při řízení drážní dopravy se drážní vozidlo může pohybovat jako vlak nebo jako posun v obvodu dopravny s kolejovým rozvětvením nebo jako posun mezi dopravnami nebo jako drážní vozidlo jedoucí na vyloučené koleji.

b) podle vzájemné vzdálenosti

a) v prostorových oddílech mezi dopravnami,

(6) O průběhu řízení drážní dopravy v každé dopravně nebo na stanovišti obsazeném osobou řídící drážní dopravu nebo podílející se na řízení drážní dopravy se vede písemný záznam nebo záznam pořízený technickým zařízením na jiných médiích, který musí být uchován alespoň po dobu 12 hodin. Na záznamu musí být registrováno datum a čas zaznamenávaných informací.

(4) Drážní dopravu podle odstavce 2 mohou řídit nebo na řízení drážní dopravy se podílet jen odborně způsobilé osoby.

(5) Pokyny udílené při řízení dopravy musí být stručné a srozumitelné a nesmí ohrožovat bezpečnost drážní dopravy. Při vydávání pokynů při řízení dopravy prostřednictvím sdělovacího zařízení musí být zřejmé, kdo pokyn vydává a kdo jej přijímá. Pokyn nelze spojovat s jinými sděleními.

(3) Vjezd na kolej obsazenou drážními vozidly lze uskutečnit pouze v odůvodněných případech. Doprovod vlaku musí být o vjezdu na kolej obsazenou drážními vozidly zpraven a jízda vlaku se od první pojížděné výhybky před místem obsazení koleje řídí podmínkami jízdy podle rozhledových poměrů.

c) nesmí být povolena jízda jiného drážního vozidla, která by se s danou vlakovou cestou stýkala nebo ji křížila.

a) vlaková cesta pro danou jízdu vlaku nesmí být obsazena jinými drážními vozidly,

b) zařízení chránící vlakovou cestu proti jízdě drážních vozidel z kolejí, které nejsou určeny pro jízdy vlaků, výhybky pojížděné a výhybky odvratné musí být ve správné poloze pro danou vlakovou cestu a nesmí být přestaveny, dokud vlak příslušnou část vlakové cesty neuvolní (s výjimkou samovratných výhybek, pojížděných po hrotu jazyků),

(1) Vjezd vlaku do dopravny s kolejovým rozvětvením, jízdu vlaku v dopravně a odjezd vlaku z dopravny lze dovolit bez zavedení dalších opatření, jsou-li splněny tyto podmínky:

(2) Vjezd vlaku do dopravny s kolejovým rozvětvením se smí bez zavedení dalších opatření povolit, jen je-li vlaková cesta správně postavena a volná podle podmínek odstavce 1. Pro projíždějící vlak je zakázáno postavit vlakovou cestu pro vjezd nesníženou rychlostí a zároveň pro odjezd, vyžadující snížení rychlosti, které není návěstěno.

(5) Je-li jízda vlaků organizována v prostorových oddílech, je bez zavedení dalších opatření dovolena pouze do volného prostorového oddílu. Mimořádně lze dovolit jízdu vlaku do prostorového oddílu, který není volný, jen lze-li spolehlivě vyloučit jízdu drážních vozidel proti sobě a za podmínky jízdy podle rozhledových poměrů, v případech:

(6) Jízdy následných vlaků na jednosměrně pojížděných traťových kolejích se zabezpečují dorozumíváním mezi odborně způsobilými osobami řídícími drážní dopravu prostřednictvím sdělovacího zařízení nebo činností traťového zabezpečovacího zařízení, je-li jím traťová kolej vybavena. Jízda vlaku opačným směrem a jízda každého následného vlaku na obousměrně pojížděných traťových kolejích se zabezpečuje kromě toho souhlasem k odjezdu vlaku, a to buď dorozumíváním prostřednictvím sdělovacího zařízení, nebo činností zabezpečovacího zařízení.

(7) Změny v podmínkách pro jízdu vlaku, nejsou-li stanoveným způsobem jednoznačně návěstěny příslušnými návěstidly nebo ručními návěstmi, mimořádné události při provozování dráhy a drážní dopravy, které by mohly mít vliv na bezpečnost a pravidelnost jízdy vlaku, a s tím související pokyny musí být oznámeny doprovodu vlaku písemně nebo prostřednictvím technického zařízení s prokazatelným záznamem komunikace obou stran.

(8) Činnosti při zabezpečení vjezdu, odjezdu a průjezdu vlaku a způsob zabezpečení jízdy vlaků se řídí technologickými postupy stanovenými provozovatelem dráhy.

a) za nemožného dorozumění se sousední dopravnou, a to pouze v předem stanoveném směru jízdy,

b) při poruše zabezpečovacího zařízení.

(4) Vlak nesmí odjet z dopravny bez návěsti dovolující odjezd nebo bez souhlasu osoby řídící drážní dopravu nebo bez jiného povolení provozovatele dráhy. Vlaková cesta pro odjezd vlaku v obvodu dopravny s kolejovým rozvětvením musí být správně postavena a volná podle podmínek odstavce 1. Odjezdy vlaků je nutno řídit tak, aby bylo dodrženo pořadí důležitosti jednotlivých vlaků. Vlak pro přepravu cestujících smí odjet ze železniční stanice nebo zastávky jen tehdy, není-li ohrožena bezpečnost nastupujících a vystupujících cestujících a bezpečnost jízdy vlaku.

(2) K posunu na kolejích určených pro jízdu vlaku musí dát vždy souhlas odborně způsobilá osoba, která řídí jízdu vlaků po těchto kolejích.

(1) Posun smí řídit pouze osoba odborně způsobilá.

(3) Při posunu drážních vozidel tažením nesmí být překročena rychlost 40 km.h^-1 a při posunu drážních vozidel sunutím rychlost 30 km.h^-1. Při najíždění na drážní vozidla nesmí být překročena rychlost 5 km.h^-1.

(12) Činnosti při provádění posunu, zejména pro zajištění odstavených drážních vozidel, pro posun za označník, přes námezník, posun na více místech v stanici současně, posun na spádu větším než 15 ‰, posun na elektrizovaných traťových úsecích, posun pro obsluhu nákladišť, posun mezi dopravnami a posun při provozování drážní dopravy na vlečce se řídí technologickými postupy stanovenými provozovatelem dráhy.

(11) Odstavená drážní vozidla musí být vždy zajištěna proti ujetí. Drážní vozidla odstavovaná na volné koleji o větším sklonu než 2,5 ‰ se musí zajistit proti ujetí ještě před odvěšením od hnacího drážního vozidla. Zajištění drážních vozidel proti ujetí se provádí zpravidla ruční brzdou.

(8) Na spádu větším než 2,5 ‰ a ve vzdálenosti do 50 m před tímto spádem není dovoleno posunovat s drážními vozidly, která nejsou přivěšena k hnacímu vozidlu, není-li ujetí drážních vozidel znemožněno jiným drážním vozidlem nebo k tomu účelu konstruovaným zařízením.

(9) Při posunu na spádu větším než 15 ‰ musí být posunovaná skupina drážních vozidel vždy brzděna tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost provozování drážní dopravy.

(6) Při posunu drážních vozidel sunutím, popřípadě je-li vedoucí drážní vozidlo řízeno z jiného než čelního stanoviště (čelní kabiny), přes úrovňový přechod kolejí, který není vybaven výstražným zařízením pro přechod kolejí, nebo je-li výstražné zařízení pro přechod kolejí v poruše anebo mimo činnost, musí být jízda přes úrovňový přechod kolejí zabezpečena odborně způsobilou osobou.

(7) Mezi krajní výhybkou a vjezdovým návěstidlem se označí návěstidlem (označníkem) místo, za které je bez dalších opatření zakázáno posunovat.

(5) Při posunu drážních vozidel sunutím přes přejezd, který není vybaven přejezdovým zabezpečovacím zařízením, nebo je-li přejezdové zabezpečovací zařízení v poruše anebo mimo činnost, musí být jízda přes přejezd zabezpečena odborně způsobilou osobou.

(4) Při posunu drážních vozidel sunutím musí na čelním vozidle jet, je-li k tomu drážní vozidlo uzpůsobeno, nejdále však na druhém vozidle, nebo před drážními vozidly jít určená odborně způsobilá osoba tak, aby nebyla ohrožena její bezpečnost a aby mohla přehlédnout kolej před drážními vozidly a dávat potřebné návěsti. Toto ustanovení se nevztahuje na posun na spádovišti nebo na výtažné koleji.

(10) Není dovoleno odrážet nebo spouštět drážní vozidla obsazená cestujícími a drážní vozidla, která jsou zákazem odrážení nebo spouštění označena. Je-li ověřeno, že drážní vozidla budou spolehlivě zastavena ruční brzdou, je dovoleno odrážet nebo spouštět drážní vozidla obsazená osobami, nejde-li o cestující.

(2) Rychlost speciálního hnacího vozidla, které jede jako posun mezi dopravnami, musí být taková, aby speciální hnací vozidlo splnilo podmínky jízdy podle rozhledových poměrů.

(1) Speciální hnací vozidlo může mezi dopravnami jet jako vlak nebo jako posun mezi dopravnami.

(3) V dopravnách s kolejovým rozvětvením může bez dalších opatření vjíždět speciální hnací vozidlo jedoucí jako posun mezi dopravnami i na kolej obsazenou stojícími drážními vozidly.

a) na traťových úsecích při snížené viditelnosti na 100 m a menší (např. mlha, sněžení, hustý déšť),

(4) Posun mezi dopravnami se vždy řídí písemným pokynem vydaným osobou řídící drážní dopravu. Posun mezi dopravnami se posunujícímu speciálnímu hnacímu vozidlu umožňuje zpravidla do traťového úseku neobsazeného drážními vozidly. Jízda posunu mezi dopravnami za vlakem je dovolena, není-li dále stanoveno jinak. Osoba řídící speciální hnací vozidlo, které jede jako posun mezi dopravnami, musí být o jízdě za vlakem nebo za drážním vozidlem prokazatelně zpravena. Není dovoleno přivěšovat speciální hnací vozidlo, které jede jako posun mezi dopravnami, k vlaku.

(5) Posun mezi dopravnami za vlakem není dovolen

(6) Za speciálním hnacím vozidlem jedoucím jako posun mezi dopravnami lze vypravit vlak až po uvolnění celého traťového úseku mezi dopravnami posunujícím vozidlem. Neuvolní-li posunující vozidlo traťový úsek mezi dopravnami v čase stanoveném pro jeho jízdu, může se vlak vypravit do tohoto úseku za podmínek jízdy podle rozhledových poměrů a jen ve směru jízdy za posunujícím vozidlem nejdříve po 15 minutách od stanoveného času. Po uplynutí této doby se speciální hnací vozidlo jedoucí jako posun mezi dopravnami nesmí pohybovat proti stanovenému směru jízdy.

b) v traťových úsecích mezi dopravnami, kde jsou nepřehledné tunely, má-li být posun uskutečněn až za tunel. Tyto úseky se uvedou v tabulce traťových poměrů.

a) provádění nebo zabezpečení prací při údržbě nebo opravě nebo obnově stavby dráhy,

b) zajištění sjízdnosti koleje,

c) odstranění překážky způsobující nesjízdnost koleje, a

d) použití složek integrovaného záchranného systému.

(4) Místo zastavení drážního vozidla na pracovním místě určí odborně způsobilá osoba kilometrickou polohou a osoba řídící drážní vozidlo musí být o místu zastavení prokazatelně zpravena.

(3) Rychlost drážního vozidla na vyloučené koleji nebo její vyloučené části musí být upravena tak, aby drážní vozidlo splnilo podmínky jízdy podle rozhledových poměrů. Při jízdě více samostatně jedoucích drážních vozidel na vyloučenou kolej nebo její vyloučenou část může jet drážní vozidlo rychlostí 30 km.h^-1, není-li stanovena rychlost nižší.

(2) Drážní dopravu na vyloučené koleji nebo její vyloučené části řídí odborně způsobilá osoba.

(1) Na vyloučenou kolej nebo její vyloučenou část mohou jet pouze drážní vozidla, kterými se zajišťuje

(4) Vlak nesmí ze stanovené dopravny odjet bez souhlasu osoby řídící drážní dopravu nebo bez jiného povolení provozovatele dráhy.

(3) Na traťovém úseku musí být zajištěno dorozumívání doprovodu vlaku s osobou, která řídí drážní dopravu, vhodným sdělovacím zařízením ze stanovených dopraven, popřípadě i z vlaku.

(2) Stanovené dopravny nejsou trvale obsazeny osobami řídícími drážní dopravu. Vlaková doprava je v těchto případech řízena z jednoho místa a doprovod vlaku se ve stanovených dopravnách dorozumívá s osobou řídící drážní dopravu. Při křižování nebo předjíždění vlaků musí být předem určena vjezdová kolej, popřípadě se stanoví, který vlak vjede do dopravny jako první.

(1) Na trati dráhy, kde je drážní doprava organizována tak, že ve stanovených traťových úsecích se pohybuje pouze jeden vlak nebo posunující drážní vozidlo, popřípadě doprovod vlaku má předem stanoveny dopravny, kde se vlaky křižují nebo předjíždějí, lze použít zjednodušeného řízení drážní dopravy.

(1) Součástí řízení drážní dopravy je též sledování jízdy drážního vozidla v drážní dopravě osobami řídícími a podílejícími se na řízení drážní dopravy.

(2) Zjistí-li se při sledování drážního vozidla závada ohrožující bezpečnost provozování dráhy nebo drážní dopravy, musí být neprodleně učiněna opatření k odvrácení tohoto nebezpečí a dopravce musí být o této skutečnosti informován.

(2) Překročí-li požadavky dopravců maximální kapacitu dráhy v některém z úseků dráhy, oznámí provozovatel dráhy tuto skutečnost v Přepravním a tarifním věstníku.

(1) Provozovatel dráhy stanoví kapacitu jednotlivých úseků dráhy pro organizování drážní dopravy podle stavebního uspořádání dráhy, jejího technického vybavení a technologických postupů řízení drážní dopravy, přičemž nejnižší hodnota kapacity jednotlivých úseků dráhy se rovná maximální kapacitě dráhy; provozovatel dráhy musí drážní dopravu organizovat tak, aby byla efektivně využita kapacita dráhy.

c) expresní vlaky a rychlíky (včetně jízd lokomotiv a souprav pro tyto vlaky) a vlaky výhradně pro přepravu poštovních zásilek s dovolenou rychlostí vyšší než 140 km/h, mezistátní nákladní expresní vlaky s dovolenou rychlostí vyšší než 100 km/h včetně a minimálním měrným trakčním výkonem 2,1 kW/1 hrt,

(1) Provozovatel dráhy zpracuje podle schváleného plánu omezení provozování dráhy nebo její části podle § 23b a 23c zákona o dráhách návrh výlukového jízdního řádu, který předloží každému ze zúčastněných dopravců nejméně 45 dnů před termínem plánovaného omezení provozování dráhy. Dopravce je oprávněn uplatnit ve lhůtě 5 pracovních dnů ode dne doručení námitky k návrhu výlukového jízdního řádu. Provozovatel dráhy ve lhůtě 10 dnů od doručení vyjádření dopravce námitky dopravce posoudí. V případě, že provozovatel dráhy námitkám dopravce nevyhoví nebo vyhoví pouze částečně, vyrozumí dopravce o důvodech, pro které námitkám nevyhověl nebo vyhověl pouze částečně.

(2) Při sestavování výlukového jízdního řádu provozovatel dráhy spolupracuje s dopravci, kteří mají na dotčeném úseku dráhy přidělenu kapacitu dráhy.

(3) Dopravce je při sestavování výlukového jízdního řádu oprávněn v rámci počtu přidělených tras navrhnout vlastní priority pro vedení jím provozovaných vlaků na úseku dotčeném výlukou. Provozovatel dráhy vyhoví požadavkům dopravce týkajícím se tras vlaků veřejné služby v přepravě cestujících, které slouží k zabezpečení dopravní obslužnosti státu, následně pak kraje a obce¹⁵), a to maximálně v rozsahu dohody s jednotlivými dopravci, byly-li uzavřeny. V případě, že dohoda s dopravcem nebyla uzavřena, postupuje provozovatel dráhy podle odstavce 1 vět třetí a čtvrté.

(4) Před ukončením plánovaného omezení provozování dráhy zajistí provozovatel dráhy prověření správné činnosti zabezpečovacího zařízení, které bylo během omezení provozování dráhy dotčeno přímo, nebo změnou podmínek pro jeho činnost; omezení provozování dráhy lze ukončit jen při správné činnosti dotčeného zabezpečovacího zařízení.

(5) V případě omezení provozování dráhy nebo její části podle § 23c odst. 3 zákona o dráhách se postupuje podle § 22 obdobně.

(1) Při organizování drážní dopravy se postupuje podle jízdního řádu, který je sestaven tak, že při pravidelnosti dopravy časové kolize vylučuje.

(2) Operativní řízení drážní dopravy uplatňuje provozovatel dráhy při mimořádnostech v drážní dopravě, jimiž jsou zpoždění, výluky kolejí, odklony vlaků pro nesjízdnost traťových úseků, zavedení mimořádných vlaků. Přitom zajišťuje, aby kapacita jednotlivých úseků dráhy pro organizování drážní dopravy byla maximálně využita například při použití jízd vlaků ve sledu, a zachovává přednost v jízdě vlaků podle pořadí:

(3) U vlaků stejného pořadí o přednosti rozhoduje vyšší technická rychlost vlaku a dále případně větší hodnota zpoždění. U nákladních vlaků mají přednost též vlaky přepravující zboží podléhající rychlé zkáze a živá zvířata.

g) ostatní nákladní vlaky v pořadí:

a) nutné pomocné,

b) mimořádné v obecném zájmu,

d) expresní vlaky a rychlíky (včetně jízd lokomotiv a souprav pro tyto vlaky) s dovolenou rychlostí do 140 km/h včetně, mezistátní nákladní vlaky s dovolenou rychlostí vyšší než 100 km/h včetně a minimálním měrným trakčním výkonem 2,1 kW/1 hrt,

e) spěšné,

f) osobní,

i) služební a pracovní.

(4) Pokud je to pro maximální využití kapacity daného úseku dráhy vhodné, musí provozovatel dráhy upřednostnit vlak s nižším pořadím v případě, že má tento vlak vyšší technickou rychlost než vlak s vyšším pořadím, avšak pouze za podmínky, že vlak s vyšším pořadím bude veden v těsném sledu za tímto vlakem.

1. vnitrostátní expresní,

2. ostatní nákladní,

h) lokomotivní,

b) vybavená elektrickou trakcí, je-li dráha nebo její část určená k přednostnímu přidělování kapacity dráhy vybavena elektrickou trakcí, a

c) jejíž délka nepřesáhne délku dráhy nebo její části určené k přednostnímu přidělování kapacity dráhy o více než 60 km.

a) s průjezdným průřezem, traťovou třídou zatížení a přípustnou délkou vlaku se shodnými nebo vyššími mezními hodnotami jako dráha nebo její část určená k přednostnímu přidělování kapacity dráhy,