Organizování drážní dopravy
Řízení drážní dopravy

(3) Jízdy vlaků jsou řízeny:

b) podle vzájemné vzdálenosti

a) v prostorových oddílech mezi dopravnami,

1. je-li zajištěno nepřetržité automatické hlášení polohy vlaku a automatické řízení jízdy vlaku,

(1) Řízení drážní dopravy se organizuje podle jízdního řádu. Při obsluze dráhy se pro řízení drážní dopravy využívá závislostí vyplývajících z činnosti provozovaného zabezpečovacího zařízení.

(2) Při řízení drážní dopravy se drážní vozidlo může pohybovat jako vlak nebo jako posun v obvodu dopravny s kolejovým rozvětvením nebo jako posun mezi dopravnami nebo jako drážní vozidlo jedoucí na vyloučené koleji.

2. v případech, jede-li vlak za podmínek jízdy podle rozhledových poměrů.

(5) Pokyny udílené při řízení dopravy musí být stručné a srozumitelné a nesmí ohrožovat bezpečnost drážní dopravy. Při vydávání pokynů při řízení dopravy prostřednictvím sdělovacího zařízení musí být zřejmé, kdo pokyn vydává a kdo jej přijímá. Pokyn nelze spojovat s jinými sděleními.

(6) O průběhu řízení drážní dopravy v každé dopravně nebo na stanovišti obsazeném osobou řídící drážní dopravu nebo podílející se na řízení drážní dopravy se vede písemný záznam nebo záznam pořízený technickým zařízením na jiných médiích, který musí být uchován alespoň po dobu 12 hodin. Na záznamu musí být registrováno datum a čas zaznamenávaných informací.

(4) Drážní dopravu podle odstavce 2 mohou řídit nebo na řízení drážní dopravy se podílet jen odborně způsobilé osoby.

c) nesmí být povolena jízda jiného drážního vozidla, která by se s danou vlakovou cestou stýkala nebo ji křížila.

(3) Vjezd na kolej obsazenou drážními vozidly lze uskutečnit pouze v odůvodněných případech. Doprovod vlaku musí být o vjezdu na kolej obsazenou drážními vozidly zpraven a jízda vlaku se od první pojížděné výhybky před místem obsazení koleje řídí podmínkami jízdy podle rozhledových poměrů.

(2) Vjezd vlaku do dopravny s kolejovým rozvětvením se smí bez zavedení dalších opatření povolit, jen je-li vlaková cesta správně postavena a volná podle podmínek odstavce 1. Pro projíždějící vlak je zakázáno postavit vlakovou cestu pro vjezd nesníženou rychlostí a zároveň pro odjezd, vyžadující snížení rychlosti, které není návěstěno.

(1) Vjezd vlaku do dopravny s kolejovým rozvětvením, jízdu vlaku v dopravně a odjezd vlaku z dopravny lze dovolit bez zavedení dalších opatření, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) vlaková cesta pro danou jízdu vlaku nesmí být obsazena jinými drážními vozidly,

b) zařízení chránící vlakovou cestu proti jízdě drážních vozidel z kolejí, které nejsou určeny pro jízdy vlaků, výhybky pojížděné a výhybky odvratné musí být ve správné poloze pro danou vlakovou cestu a nesmí být přestaveny, dokud vlak příslušnou část vlakové cesty neuvolní (s výjimkou samovratných výhybek, pojížděných po hrotu jazyků),

(7) Změny v podmínkách pro jízdu vlaku, nejsou-li stanoveným způsobem jednoznačně návěstěny příslušnými návěstidly nebo ručními návěstmi, mimořádné události při provozování dráhy a drážní dopravy, které by mohly mít vliv na bezpečnost a pravidelnost jízdy vlaku, a s tím související pokyny musí být oznámeny doprovodu vlaku písemně nebo prostřednictvím technického zařízení s prokazatelným záznamem komunikace obou stran.

b) při poruše zabezpečovacího zařízení.

a) za nemožného dorozumění se sousední dopravnou, a to pouze v předem stanoveném směru jízdy,

(6) Jízdy následných vlaků na jednosměrně pojížděných traťových kolejích se zabezpečují dorozumíváním mezi odborně způsobilými osobami řídícími drážní dopravu prostřednictvím sdělovacího zařízení nebo činností traťového zabezpečovacího zařízení, je-li jím traťová kolej vybavena. Jízda vlaku opačným směrem a jízda každého následného vlaku na obousměrně pojížděných traťových kolejích se zabezpečuje kromě toho souhlasem k odjezdu vlaku, a to buď dorozumíváním prostřednictvím sdělovacího zařízení, nebo činností zabezpečovacího zařízení.

(8) Činnosti při zabezpečení vjezdu, odjezdu a průjezdu vlaku a způsob zabezpečení jízdy vlaků se řídí technologickými postupy stanovenými provozovatelem dráhy.

(4) Vlak nesmí odjet z dopravny bez návěsti dovolující odjezd nebo bez souhlasu osoby řídící drážní dopravu nebo bez jiného povolení provozovatele dráhy. Vlaková cesta pro odjezd vlaku v obvodu dopravny s kolejovým rozvětvením musí být správně postavena a volná podle podmínek odstavce 1. Odjezdy vlaků je nutno řídit tak, aby bylo dodrženo pořadí důležitosti jednotlivých vlaků. Vlak pro přepravu cestujících smí odjet ze železniční stanice nebo zastávky jen tehdy, není-li ohrožena bezpečnost nastupujících a vystupujících cestujících a bezpečnost jízdy vlaku.

(5) Je-li jízda vlaků organizována v prostorových oddílech, je bez zavedení dalších opatření dovolena pouze do volného prostorového oddílu. Mimořádně lze dovolit jízdu vlaku do prostorového oddílu, který není volný, jen lze-li spolehlivě vyloučit jízdu drážních vozidel proti sobě a za podmínky jízdy podle rozhledových poměrů, v případech:

(2) K posunu na kolejích určených pro jízdu vlaku musí dát vždy souhlas odborně způsobilá osoba, která řídí jízdu vlaků po těchto kolejích.

(1) Posun smí řídit pouze osoba odborně způsobilá.

(3) Při posunu drážních vozidel tažením nesmí být překročena rychlost 40 km.h^-1 a při posunu drážních vozidel sunutím rychlost 30 km.h^-1. Při najíždění na drážní vozidla nesmí být překročena rychlost 5 km.h^-1.

(4) Při posunu drážních vozidel sunutím musí na čelním vozidle jet, je-li k tomu drážní vozidlo uzpůsobeno, nejdále však na druhém vozidle, nebo před drážními vozidly jít určená odborně způsobilá osoba tak, aby nebyla ohrožena její bezpečnost a aby mohla přehlédnout kolej před drážními vozidly a dávat potřebné návěsti. Toto ustanovení se nevztahuje na posun na spádovišti nebo na výtažné koleji.

(10) Není dovoleno odrážet nebo spouštět drážní vozidla obsazená cestujícími a drážní vozidla, která jsou zákazem odrážení nebo spouštění označena. Je-li ověřeno, že drážní vozidla budou spolehlivě zastavena ruční brzdou, je dovoleno odrážet nebo spouštět drážní vozidla obsazená osobami, nejde-li o cestující.

(11) Odstavená drážní vozidla musí být vždy zajištěna proti ujetí. Drážní vozidla odstavovaná na volné koleji o větším sklonu než 2,5 ‰ se musí zajistit proti ujetí ještě před odvěšením od hnacího drážního vozidla. Zajištění drážních vozidel proti ujetí se provádí zpravidla ruční brzdou.

(12) Činnosti při provádění posunu, zejména pro zajištění odstavených drážních vozidel, pro posun za označník, přes námezník, posun na více místech v stanici současně, posun na spádu větším než 15 ‰, posun na elektrizovaných traťových úsecích, posun pro obsluhu nákladišť, posun mezi dopravnami a posun při provozování drážní dopravy na vlečce se řídí technologickými postupy stanovenými provozovatelem dráhy.

(5) Při posunu drážních vozidel sunutím přes přejezd, který není vybaven přejezdovým zabezpečovacím zařízením, nebo je-li přejezdové zabezpečovací zařízení v poruše anebo mimo činnost, musí být jízda přes přejezd zabezpečena odborně způsobilou osobou.

(6) Při posunu drážních vozidel sunutím, popřípadě je-li vedoucí drážní vozidlo řízeno z jiného než čelního stanoviště (čelní kabiny), přes úrovňový přechod kolejí, který není vybaven výstražným zařízením pro přechod kolejí, nebo je-li výstražné zařízení pro přechod kolejí v poruše anebo mimo činnost, musí být jízda přes úrovňový přechod kolejí zabezpečena odborně způsobilou osobou.

(7) Mezi krajní výhybkou a vjezdovým návěstidlem se označí návěstidlem (označníkem) místo, za které je bez dalších opatření zakázáno posunovat.

(8) Na spádu větším než 2,5 ‰ a ve vzdálenosti do 50 m před tímto spádem není dovoleno posunovat s drážními vozidly, která nejsou přivěšena k hnacímu vozidlu, není-li ujetí drážních vozidel znemožněno jiným drážním vozidlem nebo k tomu účelu konstruovaným zařízením.

(9) Při posunu na spádu větším než 15 ‰ musí být posunovaná skupina drážních vozidel vždy brzděna tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost provozování drážní dopravy.

(2) Rychlost speciálního hnacího vozidla, které jede jako posun mezi dopravnami, musí být taková, aby speciální hnací vozidlo splnilo podmínky jízdy podle rozhledových poměrů.

(1) Speciální hnací vozidlo může mezi dopravnami jet jako vlak nebo jako posun mezi dopravnami.

(3) V dopravnách s kolejovým rozvětvením může bez dalších opatření vjíždět speciální hnací vozidlo jedoucí jako posun mezi dopravnami i na kolej obsazenou stojícími drážními vozidly.

(5) Posun mezi dopravnami za vlakem není dovolen

(6) Za speciálním hnacím vozidlem jedoucím jako posun mezi dopravnami lze vypravit vlak až po uvolnění celého traťového úseku mezi dopravnami posunujícím vozidlem. Neuvolní-li posunující vozidlo traťový úsek mezi dopravnami v čase stanoveném pro jeho jízdu, může se vlak vypravit do tohoto úseku za podmínek jízdy podle rozhledových poměrů a jen ve směru jízdy za posunujícím vozidlem nejdříve po 15 minutách od stanoveného času. Po uplynutí této doby se speciální hnací vozidlo jedoucí jako posun mezi dopravnami nesmí pohybovat proti stanovenému směru jízdy.

b) v traťových úsecích mezi dopravnami, kde jsou nepřehledné tunely, má-li být posun uskutečněn až za tunel. Tyto úseky se uvedou v tabulce traťových poměrů.

a) na traťových úsecích při snížené viditelnosti na 100 m a menší (např. mlha, sněžení, hustý déšť),

(4) Posun mezi dopravnami se vždy řídí písemným pokynem vydaným osobou řídící drážní dopravu. Posun mezi dopravnami se posunujícímu speciálnímu hnacímu vozidlu umožňuje zpravidla do traťového úseku neobsazeného drážními vozidly. Jízda posunu mezi dopravnami za vlakem je dovolena, není-li dále stanoveno jinak. Osoba řídící speciální hnací vozidlo, které jede jako posun mezi dopravnami, musí být o jízdě za vlakem nebo za drážním vozidlem prokazatelně zpravena. Není dovoleno přivěšovat speciální hnací vozidlo, které jede jako posun mezi dopravnami, k vlaku.

c) odstranění překážky způsobující nesjízdnost koleje, a

(1) Na vyloučenou kolej nebo její vyloučenou část mohou jet pouze drážní vozidla, kterými se zajišťuje

(2) Drážní dopravu na vyloučené koleji nebo její vyloučené části řídí odborně způsobilá osoba.

(3) Rychlost drážního vozidla na vyloučené koleji nebo její vyloučené části musí být upravena tak, aby drážní vozidlo splnilo podmínky jízdy podle rozhledových poměrů. Při jízdě více samostatně jedoucích drážních vozidel na vyloučenou kolej nebo její vyloučenou část může jet drážní vozidlo rychlostí 30 km.h^-1, není-li stanovena rychlost nižší.

(4) Místo zastavení drážního vozidla na pracovním místě určí odborně způsobilá osoba kilometrickou polohou a osoba řídící drážní vozidlo musí být o místu zastavení prokazatelně zpravena.

b) zajištění sjízdnosti koleje,

d) použití složek integrovaného záchranného systému.

a) provádění nebo zabezpečení prací při údržbě nebo opravě nebo obnově stavby dráhy,

(4) Vlak nesmí ze stanovené dopravny odjet bez souhlasu osoby řídící drážní dopravu nebo bez jiného povolení provozovatele dráhy.

(3) Na traťovém úseku musí být zajištěno dorozumívání doprovodu vlaku s osobou, která řídí drážní dopravu, vhodným sdělovacím zařízením ze stanovených dopraven, popřípadě i z vlaku.

(1) Na trati dráhy, kde je drážní doprava organizována tak, že ve stanovených traťových úsecích se pohybuje pouze jeden vlak nebo posunující drážní vozidlo, popřípadě doprovod vlaku má předem stanoveny dopravny, kde se vlaky křižují nebo předjíždějí, lze použít zjednodušeného řízení drážní dopravy.

(2) Stanovené dopravny nejsou trvale obsazeny osobami řídícími drážní dopravu. Vlaková doprava je v těchto případech řízena z jednoho místa a doprovod vlaku se ve stanovených dopravnách dorozumívá s osobou řídící drážní dopravu. Při křižování nebo předjíždění vlaků musí být předem určena vjezdová kolej, popřípadě se stanoví, který vlak vjede do dopravny jako první.

(1) Součástí řízení drážní dopravy je též sledování jízdy drážního vozidla v drážní dopravě osobami řídícími a podílejícími se na řízení drážní dopravy.

(2) Zjistí-li se při sledování drážního vozidla závada ohrožující bezpečnost provozování dráhy nebo drážní dopravy, musí být neprodleně učiněna opatření k odvrácení tohoto nebezpečí a dopravce musí být o této skutečnosti informován.

(1) Provozovatel dráhy stanoví kapacitu jednotlivých úseků dráhy pro organizování drážní dopravy podle stavebního uspořádání dráhy, jejího technického vybavení a technologických postupů řízení drážní dopravy, přičemž nejnižší hodnota kapacity jednotlivých úseků dráhy se rovná maximální kapacitě dráhy; provozovatel dráhy musí drážní dopravu organizovat tak, aby byla efektivně využita kapacita dráhy.

(2) Překročí-li požadavky dopravců maximální kapacitu dráhy v některém z úseků dráhy, oznámí provozovatel dráhy tuto skutečnost v Přepravním a tarifním věstníku.

(3) U vlaků stejného pořadí o přednosti rozhoduje vyšší technická rychlost vlaku a dále případně větší hodnota zpoždění. U nákladních vlaků mají přednost též vlaky přepravující zboží podléhající rychlé zkáze a živá zvířata.

(1) Při organizování drážní dopravy se postupuje podle jízdního řádu, který je sestaven tak, že při pravidelnosti dopravy časové kolize vylučuje.

(5) V případě omezení provozování dráhy nebo její části podle § 23c odst. 3 zákona o dráhách se postupuje podle § 22 obdobně.

(4) Před ukončením plánovaného omezení provozování dráhy zajistí provozovatel dráhy prověření správné činnosti zabezpečovacího zařízení, které bylo během omezení provozování dráhy dotčeno přímo, nebo změnou podmínek pro jeho činnost; omezení provozování dráhy lze ukončit jen při správné činnosti dotčeného zabezpečovacího zařízení.

(3) Dopravce je při sestavování výlukového jízdního řádu oprávněn v rámci počtu přidělených tras navrhnout vlastní priority pro vedení jím provozovaných vlaků na úseku dotčeném výlukou. Provozovatel dráhy vyhoví požadavkům dopravce týkajícím se tras vlaků veřejné služby v přepravě cestujících, které slouží k zabezpečení dopravní obslužnosti státu, následně pak kraje a obce¹⁵), a to maximálně v rozsahu dohody s jednotlivými dopravci, byly-li uzavřeny. V případě, že dohoda s dopravcem nebyla uzavřena, postupuje provozovatel dráhy podle odstavce 1 vět třetí a čtvrté.

(2) Při sestavování výlukového jízdního řádu provozovatel dráhy spolupracuje s dopravci, kteří mají na dotčeném úseku dráhy přidělenu kapacitu dráhy.

(1) Provozovatel dráhy zpracuje podle schváleného plánu omezení provozování dráhy nebo její části podle § 23b a 23c zákona o dráhách návrh výlukového jízdního řádu, který předloží každému ze zúčastněných dopravců nejméně 45 dnů před termínem plánovaného omezení provozování dráhy. Dopravce je oprávněn uplatnit ve lhůtě 5 pracovních dnů ode dne doručení námitky k návrhu výlukového jízdního řádu. Provozovatel dráhy ve lhůtě 10 dnů od doručení vyjádření dopravce námitky dopravce posoudí. V případě, že provozovatel dráhy námitkám dopravce nevyhoví nebo vyhoví pouze částečně, vyrozumí dopravce o důvodech, pro které námitkám nevyhověl nebo vyhověl pouze částečně.

g) ostatní nákladní vlaky v pořadí:

(2) Operativní řízení drážní dopravy uplatňuje provozovatel dráhy při mimořádnostech v drážní dopravě, jimiž jsou zpoždění, výluky kolejí, odklony vlaků pro nesjízdnost traťových úseků, zavedení mimořádných vlaků. Přitom zajišťuje, aby kapacita jednotlivých úseků dráhy pro organizování drážní dopravy byla maximálně využita například při použití jízd vlaků ve sledu, a zachovává přednost v jízdě vlaků podle pořadí:

a) nutné pomocné,

b) mimořádné v obecném zájmu,

c) expresní vlaky a rychlíky (včetně jízd lokomotiv a souprav pro tyto vlaky) a vlaky výhradně pro přepravu poštovních zásilek s dovolenou rychlostí vyšší než 140 km/h, mezistátní nákladní expresní vlaky s dovolenou rychlostí vyšší než 100 km/h včetně a minimálním měrným trakčním výkonem 2,1 kW/1 hrt,

d) expresní vlaky a rychlíky (včetně jízd lokomotiv a souprav pro tyto vlaky) s dovolenou rychlostí do 140 km/h včetně, mezistátní nákladní vlaky s dovolenou rychlostí vyšší než 100 km/h včetně a minimálním měrným trakčním výkonem 2,1 kW/1 hrt,

e) spěšné,

f) osobní,

i) služební a pracovní.

(4) Pokud je to pro maximální využití kapacity daného úseku dráhy vhodné, musí provozovatel dráhy upřednostnit vlak s nižším pořadím v případě, že má tento vlak vyšší technickou rychlost než vlak s vyšším pořadím, avšak pouze za podmínky, že vlak s vyšším pořadím bude veden v těsném sledu za tímto vlakem.

1. vnitrostátní expresní,

2. ostatní nákladní,

h) lokomotivní,

b) vybavená elektrickou trakcí, je-li dráha nebo její část určená k přednostnímu přidělování kapacity dráhy vybavena elektrickou trakcí, a

c) jejíž délka nepřesáhne délku dráhy nebo její části určené k přednostnímu přidělování kapacity dráhy o více než 60 km.

a) s průjezdným průřezem, traťovou třídou zatížení a přípustnou délkou vlaku se shodnými nebo vyššími mezními hodnotami jako dráha nebo její část určená k přednostnímu přidělování kapacity dráhy,