Volby do Poslanecké sněmovny

(1) V příloze č. 1 k tomuto zákonu se stanoví územní vymezení oblastí v zahraničí pro volby do Poslanecké sněmovny. Státní volební komise vylosuje do 7 dnů od vyhlášení voleb pro každou oblast v zahraničí volební kraj, kterému jsou podřazeny zvláštní volební okrsky z dané oblasti v zahraničí.

(2) Do losování se zařadí pouze volební kraje, v nichž nejvyšší počet kandidátů, které může volební strana uvést na kandidátní listině pro volby do Poslanecké sněmovny, je vyšší než 30. Pro oblasti v zahraničí uvedené v odstavci 1 nelze pro tytéž volby vylosovat stejný volební kraj.

(1) Kandidátní listinu pro volby do Poslanecké sněmovny jsou oprávněny podat registrovaná politická strana nebo politické hnutí, jejichž činnost nebyla pozastavena, nebo koalice. Ve volbách do Poslanecké sněmovny musí mít koalice stejné složení ve všech volebních krajích. Koalice stejného složení musí mít ve všech volebních krajích, ve kterých kandiduje, stejný název.

(2) Nejvyšší počty kandidátů, které může volební strana v rámci volebního kraje uvést na kandidátní listině, stanoví příloha č. 2 k tomuto zákonu.

(3) Volební strana připojí ke kandidátní listině doklad o zaplacení poplatku za registraci kandidátní listiny.

(1) Poplatníkem poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny je volební strana.

(2) Předmětem poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny je řízení o registraci kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny registračním úřadem.

(3) Výše poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny činí 19 000 Kč.

(4) Poplatek za registraci kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny a úrok z peněžních prostředků na účtu správce poplatku vedeném u České národní banky podle § 33 odst. 2 je příjmem státního rozpočtu.

(5) Poplatková povinnost k poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny zaniká, pokud kandidátní listina nebyla zaregistrována ani na základě rozhodnutí soudu podle soudního řádu správního. Poplatková povinnost zaniká ke dni, kdy marně uplynula lhůta pro podání návrhu soudu ve věci odmítnutí registrace kandidátní listiny, nebo ke dni, kdy rozhodnutí soudu nabylo právní moci.

(1) Správcem poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny je registrační úřad.

(2) Poplatek za registraci kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny je splatný při podání kandidátní listiny, nejpozději však 66 dnů přede dnem voleb. Poplatek se platí na účet správce poplatku vedený u České národní banky zřízený nejpozději 72 dnů přede dnem voleb.

(3) Nezaplatí-li poplatník poplatek za registraci kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny ve lhůtě splatnosti, vyzve jej písemně správce poplatku nejpozději 58 dnů přede dnem voleb, aby tak učinil do 53 dnů přede dnem voleb. Nezaplatí-li poplatník poplatek ani v této lhůtě, registrační úřad rozhodne o odmítnutí kandidátní listiny.

(4) U poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny nevzniká úrok z prodlení a nelze povolit posečkání jeho úhrady, popřípadě rozložení jeho úhrady na splátky.

(5) Správce poplatku vrátí přeplatek na poplatku za registraci kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny bez žádosti do 1 měsíce od vzniku přeplatku.

c) počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky,

(1) V zápise okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise o průběhu a výsledku hlasování se uvede:

b) celkový počet osob ve volebním okrsku zapsaných do výpisu voličů,

a) doba počátku a ukončení hlasování, popřípadě jeho odročení, přerušení nebo prodloužení s uvedením důvodů,

i) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány okrskové volební komisi nebo zvláštní okrskové volební komisi, usnesení, která komise přijala, a jejich stručné zdůvodnění.

h) počet platných přednostních hlasů odevzdaných pro jednotlivé kandidáty volebních stran,

g) počet platných hlasů odevzdaných pro každou volební stranu a počet platných hlasů celkem,

f) počet odevzdaných úředních obálek,

d) počet voličů, kteří hlasovali na voličský průkaz,

e) počet otevřených doručovacích obálek pro korespondenční hlasování, z toho počet odložených doručovacích obálek,

(2) K uvedení údajů podle odstavce 1 písm. h) okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise využije potřebný počet nepoužitých hlasovacích lístků, které po ukončení hlasování pro tento účel výslovně jako pomocné hlasovací lístky pro sčítání přednostních hlasů označil předseda okrskové volební komise za přítomnosti členů okrskové volební komise nebo předseda zvláštní okrskové volební komise za přítomnosti členů zvláštní okrskové volební komise; případně použije pomocné sčítací archy poskytnuté elektronicky Českým statistickým úřadem.

(1) Český statistický úřad na krajském pracovišti převezme výsledky hlasování za všechny územně příslušné volební okrsky, popřípadě zvláštní volební okrsky, ze kterých byly ve stanovené lhůtě předány zápisy o průběhu a výsledku hlasování, a zpracuje výsledek voleb ve volebním kraji.

(2) Český statistický úřad vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o výsledku voleb ve volebním kraji a předá ho neprodleně krajskému úřadu.

g) celkový počet platných hlasů odevzdaných ve volebním kraji pro jednotlivé volební strany a celkový počet platných hlasů ve volebním kraji,

(3) V zápise o výsledku voleb ve volebním kraji se uvede

d) celkový počet voličů, kteří hlasovali ve volebním kraji na voličský průkaz,

c) celkový počet voličů ve volebním kraji, kterým byly vydány úřední obálky,

e) celkový počet otevřených doručovacích obálek pro korespondenční hlasování za volební kraj, z toho počet odložených doručovacích obálek,

f) celkový počet odevzdaných úředních obálek za volební kraj,

h) celkový počet přednostních hlasů pro jednotlivé kandidáty.

b) celkový počet osob ve volebním kraji zapsaných ve výpisech voličů,

a) počet volebních okrsků ve volebním kraji, popřípadě počet zvláštních volebních okrsků a počet okrskových volebních komisí, popřípadě počet zvláštních okrskových volebních komisí, které předaly výsledek hlasování,

b) pověřený zaměstnanec kraje zařazený do krajského úřadu,

(4) Zápis o výsledku voleb ve volebním kraji podepíše

c) pověřený zaměstnanec Českého statistického úřadu.

a) ředitel krajského úřadu,

(5) Po podepsání obou stejnopisů předá krajský úřad 1 stejnopis zápisu o výsledku voleb ve volebním kraji neprodleně Českému statistickému úřadu. Druhý stejnopis zápisu a ostatní volební dokumentaci uschová.

(1) Na základě výsledků hlasování převzatých z volebních okrsků a zvláštních volebních okrsků zjistí Český statistický úřad celkový počet platných hlasů, které byly ve všech volebních krajích odevzdány pro všechny volební strany, a vydělí ho počtem volených poslanců podle § 24. Číslo takto vypočtené a zaokrouhlené na jednotky je republikovým mandátovým číslem.

(2) Republikovým mandátovým číslem se dělí celkový počet platných hlasů odevzdaných v každém volebním kraji. Celé číslo takto vypočtené je počtem mandátů, které připadají jednotlivým volebním krajům.

(3) Nebyly-li takto rozděleny všechny mandáty, připadnou zbylé mandáty postupně volebním krajům, které vykazují největší zbytek dělení. Při rovnosti zbytků rozhoduje los.

a) které politické strany nebo politická hnutí získaly méně než 5 procent z celkového počtu platných hlasů,

(2) Při dalším zjišťování volebních výsledků a přidělování mandátů se již k volebním stranám podle odstavce 1 a hlasům pro ně odevzdaným nepřihlíží.

b) které koalice složené ze 2 politických stran, popřípadě politických hnutí získaly méně než 8 procent z celkového počtu platných hlasů,

c) které koalice složené ze 3 a více politických stran, popřípadě politických hnutí získaly méně než 11 procent z celkového počtu platných hlasů.

(1) Český statistický úřad zjistí,

(3) Český statistický úřad zjistí, zda do skrutinia postupují alespoň 2 volební strany.

(4) Pokud do skrutinia nepostupují volební strany v počtu podle odstavce 3, Český statistický úřad sníží u

(5) Nebude-li ani postupem podle odstavce 4 dosaženo postupu do skrutinia v počtu podle odstavce 3, sníží Český statistický úřad hranici o další procento.

a) politických stran nebo politických hnutí hranici 5 procent na hranici 4 procent z celkového počtu platných hlasů,

b) koalic podle odstavce 1 písm. b) hranici 8 procent na hranici 7 procent z celkového počtu platných hlasů,

c) koalic podle odstavce 1 písm. c) hranici 11 procent na hranici 10 procent z celkového počtu platných hlasů.

(2) Součet platných hlasů odevzdaných ve volebním kraji pro volební strany, které postoupily do prvního skrutinia, se vydělí počtem mandátů, které byly tomuto volebnímu kraji přiděleny, zvětšeným o dvě; číslo takto vypočtené a zaokrouhlené na jednotky je krajským volebním číslem.

(1) V prvním skrutiniu se rozdělují mandáty v rámci volebních krajů.

(7) V případě, že více kandidátů splnilo podmínku podle odstavce 6 a volební strana získala více mandátů, připadnou mandáty přednostně kandidátům, kteří splnili podmínku podle odstavce 6, a to postupně v pořadí podle nejvyššího počtu získaných přednostních hlasů; v případě rovnosti počtu přednostních hlasů je rozhodující pořadí kandidáta na hlasovacím lístku. Kandidátům, kteří nesplnili podmínku podle odstavce 6, připadnou mandáty v pořadí, jak jsou uvedeni na hlasovacím lístku.

(3) Celkový počet platných hlasů, který obdržela volební strana v rámci volebního kraje, se dělí krajským volebním číslem a volební straně se přikáže tolik mandátů, kolikrát je krajské volební číslo obsaženo v celkovém počtu platných hlasů, které tato volební strana získala.

(4) Bylo-li takto rozděleno více mandátů, než se mělo přidělit podle § 48 odst. 2 a 3, odečtou se přebývající mandáty postupně těm volebním stranám, které ve volebním kraji vykázaly nejmenší zbytek dělení. Při stejném zbytku dělení se mandát odečte volební straně, která získala ve volebním kraji menší počet hlasů; je-li i tak počet platných hlasů stejný, rozhodne los.

(5) V rámci jednotlivých volebních stran obdrží mandáty straně přikázané kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na hlasovacím lístku.

(6) Jestliže však některý z kandidátů získal takový počet přednostních hlasů, který činí nejméně 5 procent z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro tuto volební stranu ve volebním kraji, připadne mandát přednostně tomuto kandidátovi.

(8) Neměla-li některá volební strana tolik kandidátů na hlasovacím lístku, kolik jí podle výsledků prvního skrutinia přísluší mandátů, obdrží jen tolik mandátů, kolik osob kandidovalo.

(2) Ve druhém skrutiniu se sečtou zbytky hlasů jednotlivých volebních stran. Tento součet se vydělí počtem mandátů, které nebyly v prvním skrutiniu přikázány, zvětšeným o jednu. Číslo takto vypočtené a zaokrouhlené na jednotky je republikovým volebním číslem. Na tomto základě se přikáže každé volební straně tolik mandátů, kolikrát je republikové volební číslo obsaženo v součtu zbytků hlasů odevzdaných pro jednotlivou volební stranu.

(1) Všechny mandáty, které nebyly přikázány v prvním skrutiniu, se přikáží ve druhém skrutiniu. Do druhého skrutinia se převádějí zbytky hlasů jednotlivých volebních stran pro ně odevzdaných, a nedostala-li volební strana v prvním skrutiniu ani jeden mandát, potom všechny hlasy pro ni odevzdané.

(3) Nebyly-li tímto způsobem přikázány všechny mandáty, přikáží se zbývající mandáty postupně těm volebním stranám, které vykazují největší zbytek dělení podle odstavce 2; při rovnosti zbytků se přikáže mandát té volební straně, která má větší součet zbytků hlasů převáděných do druhého skrutinia. Jsou-li tyto součty zbytků hlasů stejné, přikáže se mandát té volební straně, která obdržela větší počet hlasů; je-li tento počet hlasů stejný, rozhodne los. Stejně se postupuje, jestliže volební strana má pro druhé skrutinium méně kandidátů, než kolik mandátů na ni připadá.

(6) Kandidáti, kteří neobdrželi mandát ani v prvním, ani ve druhém skrutiniu, se stávají náhradníky. Pro stanovení pořadí náhradníků v rámci těchto volebních stran se postupuje obdobně podle § 50 odst. 5 až 7.

(5) V rámci jednotlivých volebních stran obdrží mandáty přikázané volební straně kandidáti podle pořadí volebních krajů určeného podle nejvyšších zbytků dělení v prvním skrutiniu; při rovnosti zbytků dělení rozhodne los. Mandát je přikázán postupně vždy prvnímu kandidátovi volební strany, který neobdržel mandát v prvním skrutiniu, podle upraveného pořadí na hlasovacím lístku pro daný volební kraj.

(4) Bylo-li takto přikázáno o jeden mandát více, než se mělo podle odstavce 2 přikázat, odečte se přebývající mandát té volební straně, která vykázala nejmenší zbytek dělení ve druhém skrutiniu. Při stejném zbytku se odečte přebývající mandát té volební straně, která získala menší počet hlasů; je-li tento počet hlasů stejný, rozhodne los.

f) procentní vyjádření počtu platných hlasů odevzdaných pro každou volební stranu z celkového počtu odevzdaných platných hlasů, uvedené na dvě desetinná místa; v případě započetí další 0,01 % hlasů se zvýší druhé desetinné místo,

(2) V zápise o výsledku voleb se uvede

h) seznam volebních stran, které získaly nejméně 1,5 procenta bez zaokrouhlení z celkového počtu platných hlasů; v případě koalice se uvede i její složení,

i) seznam volebních stran, které získaly nejméně 3 procenta bez zaokrouhlení z celkového počtu platných hlasů; v případě koalice se uvede i její složení.

e) počet platných hlasů odevzdaných pro každou volební stranu zvlášť a pro jednotlivé kraje zvlášť,

g) jména a příjmení kandidátů v členění podle volebních stran, kteří byli zvoleni v prvním skrutiniu, a kandidátů v členění podle volebních stran zvolených ve druhém skrutiniu, jakož i kandidátů, kteří se stali náhradníky, spolu s údaji o výsledcích přednostního hlasování; v případě koalice se uvede i její složení a název politické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo,

(1) Po provedení skrutinií předá Český statistický úřad zjištěné výsledky hlasování Státní volební komisi. Státní volební komise schválí zápis o výsledku voleb předaný Českým statistickým úřadem. Zápis podepisují přítomní členové Státní volební komise. Člen Státní volební komise může odepřít podepsat zápis o výsledku voleb a učinit k němu výhradu. Důvody odepření podpisu člena Státní volební komise se uvádí v samostatné příloze k zápisu.

d) celkový počet otevřených doručovacích obálek pro korespondenční hlasování, z toho počet odložených doručovacích obálek,

c) celkový počet voličů, kteří hlasovali na voličský průkaz,

b) celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky,

a) celkový počet osob zapsaných ve výpisech voličů,

(2) V případě, kdy soud shledá oprávněným návrh na neplatnost volby kandidáta, vydá Státní volební komise osvědčení o zvolení poslancem kandidátovi v pořadí podle § 50 do 7 dnů od právní moci rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta (§ 87).

(1) Státní volební komise vydá kandidátům zvoleným za poslance Poslanecké sněmovny do 1 měsíce od uveřejnění výsledků voleb osvědčení o tom, že druhým dnem voleb byli zvoleni.

(2) Není-li náhradníka téže volební strany, zůstane mandát uprázdněn až do konce volebního období.

(1) Uprázdní-li se mandát, nastupuje náhradník z kandidátní listiny téže volební strany uvedený na kandidátní listině pro volbu ve volebním kraji, v němž byl kandidován poslanec, jehož mandát se uprázdnil, a to v pořadí podle výsledků voleb. Není-li takového, nastupuje náhradník téže volební strany v pořadí podle počtu platných hlasů pro kandidátní listinu; je-li tento počet stejný, rozhodne los.

b) okamžikem doručení vzdání se postavení náhradníka ve formě notářského zápisu do rukou předsedy Poslanecké sněmovny; notářský zápis nesmí být starší než jeden měsíc,

(5) Byla-li činnost politické strany nebo politického hnutí nebo některé politické strany nebo politického hnutí tvořícího koalici pozastavena, po dobu pozastavení činnosti náhradník nenastupuje.

(4) Nastoupení náhradníka vysloví Poslanecká sněmovna do 15 dnů po dni, ve kterém zanikl mandát poslance. Předá náhradníkovi osvědčení o tom, že se stal poslancem, a kterým dnem se jím stal.

(3) Byla-li politická strana nebo politické hnutí zrušeno, náhradník nenastupuje a mandát zůstane uprázdněn do konce funkčního období. Jde-li však o koalici, nenastupuje ten náhradník, který byl navržen politickou stranou nebo politickým hnutím, které bylo zrušeno, a mandát získává další náhradník.

(6) Postavení náhradníka zaniká

(7) Zánik postavení náhradníka oznámí předseda Poslanecké sněmovny nejpozději po zahájení nejbližší schůze Poslanecké sněmovny poté, co se o této skutečnosti dozvěděl.

d) rozpuštěním Poslanecké sněmovny.

c) okamžikem, v němž u náhradníka nastala okolnost, která má za následek ztrátu volitelnosti,

a) uplynutím volebního období Poslanecké sněmovny,