(2) Ve druhém skrutiniu se sečtou zbytky hlasů jednotlivých volebních stran. Tento součet se vydělí počtem mandátů, které nebyly v prvním skrutiniu přikázány, zvětšeným o jednu. Číslo takto vypočtené a zaokrouhlené na jednotky je republikovým volebním číslem. Na tomto základě se přikáže každé volební straně tolik mandátů, kolikrát je republikové volební číslo obsaženo v součtu zbytků hlasů odevzdaných pro jednotlivou volební stranu.

(1) Všechny mandáty, které nebyly přikázány v prvním skrutiniu, se přikáží ve druhém skrutiniu. Do druhého skrutinia se převádějí zbytky hlasů jednotlivých volebních stran pro ně odevzdaných, a nedostala-li volební strana v prvním skrutiniu ani jeden mandát, potom všechny hlasy pro ni odevzdané.

(6) Kandidáti, kteří neobdrželi mandát ani v prvním, ani ve druhém skrutiniu, se stávají náhradníky. Pro stanovení pořadí náhradníků v rámci těchto volebních stran se postupuje obdobně podle § 50 odst. 5 až 7.

(5) V rámci jednotlivých volebních stran obdrží mandáty přikázané volební straně kandidáti podle pořadí volebních krajů určeného podle nejvyšších zbytků dělení v prvním skrutiniu; při rovnosti zbytků dělení rozhodne los. Mandát je přikázán postupně vždy prvnímu kandidátovi volební strany, který neobdržel mandát v prvním skrutiniu, podle upraveného pořadí na hlasovacím lístku pro daný volební kraj.

(3) Nebyly-li tímto způsobem přikázány všechny mandáty, přikáží se zbývající mandáty postupně těm volebním stranám, které vykazují největší zbytek dělení podle odstavce 2; při rovnosti zbytků se přikáže mandát té volební straně, která má větší součet zbytků hlasů převáděných do druhého skrutinia. Jsou-li tyto součty zbytků hlasů stejné, přikáže se mandát té volební straně, která obdržela větší počet hlasů; je-li tento počet hlasů stejný, rozhodne los. Stejně se postupuje, jestliže volební strana má pro druhé skrutinium méně kandidátů, než kolik mandátů na ni připadá.

(4) Bylo-li takto přikázáno o jeden mandát více, než se mělo podle odstavce 2 přikázat, odečte se přebývající mandát té volební straně, která vykázala nejmenší zbytek dělení ve druhém skrutiniu. Při stejném zbytku se odečte přebývající mandát té volební straně, která získala menší počet hlasů; je-li tento počet hlasů stejný, rozhodne los.