ČÁST 1
a) Zákon o spotřebních daních ve znění napadené novely zavádí diferencovanou nižší daň pro malé nezávislé pivovary, jejichž roční výstav (produkce) piva není větší než 200 000 hl, což je podle navrhovatele v rozporu s principem rovnosti v právech podle čl. 1 Listiny. Navrhovatel namítl, že zatímco podle předchozí právní úpravy spotřebních daní u všech vybraných výrobků včetně piva byly sazby daně a její odstupňování závislé výlučně na vlastnostech těchto výrobků, nová právní úprava zavedla u piva, a jen u něho, další hledisko daňové diferenciace, totiž rozsah roční produkce. Uvedl, že zásada rovnosti v právech, která patří k základním zásadám moderních demokratických právních soustav, se pojímá tak, že jde o rovnost subjektů relativní, která je chápána ve vztahu k určité právní normě a která vyžaduje, aby bylo uplatňováno stejné právo za stejných faktických poměrů, a v této souvislosti poukázal na nález Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky, publikovaný pod č. 11/1992 Sbírky usnesení a nálezů, podle něhož v principu nelze sice vyloučit, aby zákonodárce stanovil diferencované daně podle zásady, že výkonnější subjekt bude odvádět vyšší daně, je však třeba, aby zákonodárný orgán podložil své rozhodnutí objektivními a racionálními kritérii, což se podle názoru navrhovatele v posuzované věci nestalo, neboť zákonodárce neodůvodněně zvýhodnil pouze jednu skupinu výrobců u jednoho z výrobků podléhajících dani spotřební, totiž piva, ač podobné ekonomické rozlišení by bylo možné zavést i u jiných výrobků podléhajících spotřební dani.
b) Citovaná novela v čl. II bodu 5 ukládá Ministerstvu zemědělství, aby v dohodě s Ministerstvem financí vydalo právní předpis, kterým stanoví právní a ekonomické podmínky nezávislosti malých pivovarů. To je podle navrhovatele v rozporu s čl. 11 odst. 5 Listiny, podle něhož daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona, a s čl. 78 a čl. 79 odst. 3 Ústavy, které stanoví, že prováděcí předpis může být vydán jen k provedení zákona a v jeho mezích. Tyto podmínky nejsou podle navrhovatele splněny, neboť zákon nestanovil meze právního předpisu nižší právní síly. Zmocňovací ustanovení zákona, který v napadených ustanoveních znaky „nezávislosti“ malých pivovarů neurčuje ani nenaznačuje, deleguje zákonodárnou pravomoc na orgán moci výkonné - ministerstvo v takové míře, již ústavní řád České republiky nepřipouští.
1. § 2 písm. i), části § 33 týkající se malých nezávislých pivovarů podle § 2 písm. i) a § 33a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákonů č. 199/1993 Sb., č. 325/1993 Sb., č. 136/1994 Sb. a č. 260/1994 Sb.,
ČÁST 2
ČÁST 3
a) malý pivovar, přičemž tento pojmový znak je definován produkcí do 200 000 hl ročně,
b) nezávislý pivovar, přičemž tento pojmový znak určen není, resp. je „určen“ v § 2 písm. i) slovy „splňuje podmínky podle zvláštního předpisu“.
1. Dnem 1. ledna 1996 se zrušuje článek II bod 5 zákona č. 260/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.
2. Vyslovuje se, že vyhláška Ministerstva zemědělství č. 111/1995 Sb., kterou se stanoví právní a ekonomické podmínky nezávislosti malých nezávislých pivovarů, pozbývá platnosti současně.
3. Ve zbývající části se návrh zamítá.