Část I
ZÁKON O LESÍCH
Hlava 1
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
Oddíl1
§ 1
Účel zákona
Účelem tohoto zákona je stanovit předpoklady pro zachování lesa, péči o les a obnovu lesa jako národního přírodního bohatství, tvořícího nenahraditelnou složku životního prostředí, pro plnění všech jeho funkcí a pro podporu trvale udržitelného hospodaření v něm.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) lesem lesní porosty s jejich prostředím a pozemky určené k plnění funkcí lesa,
n) těžbou nahodilou těžba prováděná
3. v rámci úředních opatření nebo mimořádných rostlinolékařských opatření přijatých k předcházení šíření nebo k eradikaci škodlivých organismů rostlin podle zákona o rostlinolékařské péči,
1. za účelem zpracování stromů suchých, vyvrácených, nemocných nebo poškozených,
2. v rámci regulace invazních nepůvodních druhů podle zákona o ochraně přírody a krajiny, nebo
b) funkcemi lesa ekosystémové služby podmíněné existencí lesa, které se člení na produkční a mimoprodukční,
c) lesními porosty stromy a keře lesních dřevin, které v daných podmínkách plní funkce lesa,
d) hospodařením v lese obnova, ochrana, výchova a těžba lesních porostů a ostatní činnosti zabezpečující plnění funkcí lesa,
e) ochranou lesa činnosti směřující k omezení vlivu škodlivých činitelů, ochranná opatření proti škodlivým činitelům a zmírňování následků jejich působení,
f) škodlivými činiteli škodlivé organismy, nepříznivé povětrnostní vlivy, imise a fyzikální nebo chemické faktory, způsobující poškození lesa,
g) škodlivými organismy původci chorob lesních porostů a rostlinní nebo živočišní škůdci lesních porostů,
h) obnovou lesa soubor opatření vedoucích k opětovnému vzniku následného lesního porostu,
i) zalesněním založení nového lesního porostu na pozemcích prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa,
j) zajištěním lesního porostu dosažení takového stavu lesního porostu, který po zalesnění nebo obnově lesa dále nevyžaduje intenzivní ochranu a počet životaschopných jedinců a jejich rozmístění po zalesněné ploše a druhová skladba lesních dřevin dává předpoklady pro vznik stanovištně vhodného lesního porostu,
k) výchovou lesa opatření ovlivňující druhovou a prostorovou skladbu, růst, vývoj, zdravotní stav, odolnost a kvalitu lesního porostu s cílem zabezpečit plnění funkcí lesa; výchovou není těžba mýtní,
l) těžbou předmýtní úmyslnou těžba prováděná za účelem výchovy lesního porostu,
m) těžbou mýtní úmyslnou těžba prováděná za účelem obnovy lesního porostu nebo výběr jednotlivých stromů v lesním porostu, který je určen k obnově,
u) objekty a zařízeními sloužícími hospodaření v lese lesní cesty, stavby hrazení bystřin a strží a stavby pro úpravu vodního režimu lesních půd.
t) lesním hospodářským celkem lesy ve vlastnictví jednoho vlastníka, případně v užívání a požívání jednoho držitele práva les užívat a požívat za účelem hospodaření v lese, pro které se zpracovává lesní hospodářský plán, a
s) porostem základní jednotka prostorového rozdělení lesa identifikovatelná v terénu a zobrazená na lesnické mapě,
r) hospodářskými soubory jednotky diferenciace hospodaření v lesích stanovené v rámci přírodních lesních oblastí a charakterizované funkčním zaměřením, přírodními podmínkami a stavem lesních porostů,
p) přírodními lesními oblastmi území s obdobnými růstovými podmínkami pro les,
o) těžbou mimořádnou těžba, která není těžbou předmýtní úmyslnou, mýtní úmyslnou nebo nahodilou,
§ 3
Pozemky určené k plnění funkcí lesa
(1) Pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou
b) zpevněné lesní cesty, vodní plochy o rozloze do 2 ha, ostatní plochy, semenné sady, lesní školky, pozemky nad horní hranicí dřevinné vegetace (hole), s výjimkou pozemků zastavěných a jejich příjezdních komunikací, lesní loučky, lesní pastviny, políčka a okusové plochy pro zvěř, pokud nejsou součástí zemědělského půdního fondu1) a jestliže s lesem souvisejí nebo slouží lesnímu hospodářství, (dále jen „jiné pozemky“).
a) pozemky s lesními porosty a plochy, na nichž byly lesní porosty odstraněny za účelem obnovy, lesní průseky a nezpevněné lesní cesty, nejsou-li širší než 5 m, a pozemky, na nichž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů podle § 13 odst. 1 tohoto zákona (dále jen „lesní pozemky“),
(2) Pozemky určenými k plnění funkcí lesa nejsou plantáže lesních dřevin založené na pozemcích, které nejsou určeny k plnění funkcí lesa, pokud orgán státní správy lesů na návrh vlastníka pozemku nerozhodne podle odstavce 4 jinak.
(5) Orgán státní správy lesů zašle rozhodnutí vydaná podle odstavců 3 a 4 do 30 dnů ode dne nabytí právní moci katastrálnímu úřadu, v jehož územním obvodu se nacházejí pozemky, kterých se rozhodnutí týká.
(4) Pozemky, které nejsou uvedeny v odstavci 1, může orgán státní správy lesů na návrh vlastníka pozemku nebo s jeho souhlasem prohlásit rozhodnutím za pozemky určené k plnění funkcí lesa. Ustanovení zvláštních předpisů1) nejsou tím dotčena.
(3) V pochybnostech o tom, zda jde o pozemky určené k plnění funkcí lesa, rozhoduje orgán státní správy lesů.
§ 4
Nakládání s lesy ve vlastnictví státu
(1) Pokud jde o lesy ve vlastnictví státu (dále jen „státní lesy“), vztahují se práva a povinnosti vlastníka lesa podle tohoto zákona na právnickou osobu, které je svěřeno nakládání s těmito lesy, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Státní lesy nelze zcizit, pokud tento zákon nestanoví jinak. Zákaz zcizení státních lesů se nevztahuje na směnu, prodej spoluvlastnického podílu státu, prodej odloučeného lesního pozemku, zcizení ve veřejném zájmu chráněném tímto zákonem nebo jinými právními předpisy, vydání věci podle právních předpisů upravujících restituci majetku2) nebo převod podle odstavců 3, 6 a 10. Právní jednání, kterým se nakládá se státními lesy, vyžaduje ke své platnosti předchozí souhlas Ministerstva zemědělství (dále jen „ministerstvo“). Ustanovení jiných právních předpisů37) tím nejsou dotčena.
(9) Pro účely převodu podle odstavců 3 a 10 se za součást lesního pozemku považují zastavěné lesní pozemky, oplocení a stavby účelových komunikací.
(8) Spoluvlastnickým podílem státu se pro účely převodu podle odstavce 10 rozumí podíl státu nejvíce jedna polovina, pokud velikost tohoto spoluvlastnického podílu státu vyjádřená výměrou je menší než 10 ha.
(5) Pozemky určené k plnění funkcí lesa se považují za souvislé, jestliže se lze dostat z jednoho na druhý bez překročení cizího pozemku; úzké pozemkové pruhy do šíře 10 m nepřerušují tuto souvislost, leží-li však ve směru podélném, nezakládají souvislost mezi pozemky jimi spojenými; za takové pruhy se nepovažují vodní toky, dálnice, silnice dálničního typu, přehrady, letiště se zpevněnými plochami a další pozemkové pruhy, které znemožňují přímé spojení mezi jimi oddělenými pozemky určenými k plnění funkcí lesa při lesní dopravě. Souvislost není přerušena pozemní komunikací, vodním tokem, správní hranicí okresu, hranicí obce, hranicí katastrálního území nebo oplocením a podobnými stavbami, pokud neznemožňují přímé spojení mezi jimi oddělenými pozemky určenými k plnění funkcí lesa při lesní dopravě.
(7) Pozemky určené k plnění funkcí lesa vymezené v platném územním plánu obce jako plochy rekreace, na nichž se nachází nejméně 3 stavby pro rodinnou rekreaci vzdálené od sebe nejvýše 50 m, lze převést na vlastníky těchto staveb nebo právnickou osobu založenou těmito vlastníky. V případě lesních pozemků se nepřihlíží k tomu, zda jsou odloučené.
(4) Odloučenými lesními pozemky jsou pozemky, které jsou vklíněné mezi lesní pozemky jiných vlastníků než státu, nebo jsou to samostatné lesní pozemky obklopené pozemky, které nejsou určeny k plnění funkcí lesa, za předpokladu, že takový pozemek při výměře do 1 ha je vzdálen od komplexu státních lesů více než 100 m, při výměře do 5 ha více než 500 m a při výměře do 10 ha více než 1 000 m; za odloučené lesní pozemky se považují rovněž lesní pozemky do celkové výměry 10 ha oddělené od komplexu státních lesů vodními toky, dálnicemi, silnicemi dálničního typu, přehradami, letišti se zpevněnými plochami nebo jinými pozemkovými pruhy, které znemožňují jejich přímé spojení s komplexem státních lesů při lesní dopravě. Vzdáleností se rozumí nejkratší z mapy zjištěná vzdálenost mezi hranicí komplexu státních lesů a k převodu navrženého odloučeného lesního pozemku. Komplexem státních lesů se rozumí souvislé pozemky určené k plnění funkcí lesa o výměře větší než 10 ha.
(6) Pro převod lesních pozemků v uznaných farmových chovech33) neplatí uvedená omezení vzdálenostmi a výměrami od komplexu státního lesa. Lesní pozemky v těchto uznaných farmových chovech mohou být převáděny na jiné vlastníky pozemků v těchto uznaných farmových chovech, a to do celkové výměry 10 ha.
(3) Právnická osoba, které je svěřeno nakládání se státními lesy, na základě písemné smlouvy uzavřené podle zvláštních právních předpisů32) převádí pozemky oprávněné osobě podle § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů; k takovému převodu však mohou být použity jen odloučené lesní pozemky podle odstavce 4.
(11) Žádosti podle odstavce 10 právnická osoba, které je svěřeno nakládání se státními lesy, vyhoví, jsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem a nebrání-li převodu práva třetích osob. Ustanovení zvláštních předpisů zůstávají nedotčena.
(10) Na základě písemné žádosti obce převede právnická osoba, které je svěřeno nakládání se státními lesy, bezúplatně do vlastnictví obce
c) spoluvlastnické podíly státu v případě, je-li obec spoluvlastníkem pozemku.
a) odloučené lesní pozemky určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby nebo povolení záměru k zastavění veřejně prospěšnou stavbou,
b) odloučené lesní pozemky určené územním plánem nebo regulačním plánem jako sportoviště,
§ 5
Zákaz přenechání hospodaření ve státním lese
(2) Odstavec 1 se nepoužije, má-li být státní les využit pro potřeby výuky středních lesnických škol nebo vyšších odborných lesnických škol nebo provozování lesních školek.
(1) Přenechat státní les k užívání a požívání za účelem hospodaření v lese osobě odlišné od právnické osoby, které je svěřeno nakládání s tímto lesem, se zakazuje.
§ 4a
(3) Finanční náhradu podle odstavce 2 je obec povinna poskytnout právnické osobě, které je svěřeno nakládání se státními lesy, rovněž v případě jejich převodu do vlastnictví třetí osoby, a to do 90 dnů ode dne provedení vkladu vlastnického práva k dotčeným pozemkům do katastru nemovitostí ve prospěch třetí osoby.
(1) Obec je povinna na lesních pozemcích převedených podle § 4 odst. 10 písm. a) nebo b) začít s realizací veřejně prospěšné stavby nebo s realizací stavby sportoviště do 10 let ode dne provedení vkladu vlastnického práva k těmto pozemkům do katastru nemovitostí ve prospěch obce. Neučiní-li tak, je obec povinna nabídnout tyto pozemky právnické osobě, které je svěřeno nakládání se státními lesy, ke zpětnému převodu za stejných podmínek, za jakých byly na obec převedeny.
(2) Pokud ve lhůtě 90 dnů od marného uplynutí lhůty podle odstavce 1 právnická osoba, které je svěřeno nakládání se státními lesy, nabídku ke zpětnému převodu odmítne, je obec povinna poskytnout této právnické osobě ve lhůtě 90 dnů finanční náhradu ve výši hodnoty pozemků zjištěné podle zákona upravujícího oceňování majetku.
Oddíl2
Kategorizace lesů
§ 6
Kategorie lesů
Lesy se člení podle převažujících funkcí do tří kategorií, a to na lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské.
§ 7
Lesy ochranné
(2) O zařazení lesů do kategorie lesů ochranných a o vyřazení z této kategorie rozhoduje orgán státní správy lesů na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu.
(1) Do kategorie lesů ochranných se zařazují
b) vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech,
a) lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (sutě, kamenná moře, prudké svahy, strže, nestabilizované náplavy a písky, rašeliniště, odvaly a výsypky apod.),
c) lesy v klečovém a alpínském lesním vegetačním stupni.
(3) Žádost o zařazení lesů do kategorie lesů ochranných obsahuje kromě obecných náležitostí žádosti podle správního řádu vymezení kategorizovaného území číselným kódem katastrálního území, parcelním číslem, jednotkami prostorového rozdělení lesa a grafickým znázorněním na podkladě katastrální mapy a mapy lesnické.
(4) Orgán státní správy lesů je povinen bezodkladně zaslat stejnopis pravomocného rozhodnutí o kategorizaci lesa v elektronické podobě Národnímu lesnickému institutu (dále jen „Institut“).
§ 8
Lesy zvláštního určení
(2) Do kategorie lesů zvláštního určení lze dále zařadit lesy, které nejsou lesy ochrannými, vykazují převažující mimoprodukční funkce, vlastník lesa ve prospěch těchto funkcí hospodaří a veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je u nich nadřazen funkcím produkčním. Jde o lesy
a) v druhých zónách chráněných krajinných oblastí, evropsky významných lokalitách, ptačích oblastech a smluvně chráněných územích,
b) lázeňské,
c) příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí,
d) sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce,
e) se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou,
f) potřebné pro zachování biologické různorodosti,
g) v uznaných oborách a v bažantnicích,6)
h) v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření.
(1) Lesy zvláštního určení jsou lesy, které nejsou lesy ochrannými a nacházejí se
e) na pozemcích, které jsou objekty důležitými pro obranu státu podle zákona o zajišťování obrany České republiky (dále jen „vojenský les“).
a) v ochranných pásmech vodního zdroje I. stupně,
b) v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod,
c) na území národních parků, prvních zón chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních rezervací a přírodních památek,
d) na území kulturních památek a národních kulturních památek, nebo
(5) Orgán státní správy lesů je povinen bezodkladně zaslat stejnopis pravomocného rozhodnutí o kategorizaci lesa v elektronické podobě Institutu.
(4) Žádost o zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení obsahuje kromě obecných náležitostí žádosti podle správního řádu vymezení kategorizovaného území číselným kódem katastrálního území, parcelním číslem, jednotkami prostorového rozdělení lesa a grafickým znázorněním na podkladě katastrální mapy a mapy lesnické.
(3) O zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení podle odstavce 2 a o vyřazení z této kategorie rozhoduje orgán státní správy lesů na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu. O zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení podle odstavce 2 písm. a) a o vyřazení z této kategorie rozhoduje orgán státní správy lesů rovněž z podnětu orgánu ochrany přírody.
§ 9
Lesy hospodářské jsou lesy, které nejsou zařazeny v kategorii lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení.
Lesy hospodářské
Lesy hospodářské
§ 10
Hlava 2
ZACHOVÁNÍ LESŮ
Oddíl1
§ 11
Základní povinnosti
(1) Každý si musí počínat tak, aby nedocházelo k ohrožování nebo poškozování lesů, jakož i objektů a zařízení sloužících hospodaření v lese.
(2) Vlastník lesa je povinen usilovat při hospodaření v lese o to, aby nepoškozoval zájmy jiných vlastníků lesů a funkce lesa byly zachovány (plněny rovnoměrně a trvale) a aby byl zachován (chráněn) genofond lesních dřevin.
(3) Vlastník lesa má právo na náhradu újmy vzniklé v důsledku omezení hospodaření v lese vůči orgánu státní správy, který o tomto omezení rozhodl. Orgán státní správy může uložit úhradu této náhrady osobám, v jejichž zájmu o tomto omezení rozhodl.
(4) Nikdo nesmí bez povolení užít pozemky určené k plnění funkcí lesa k jiným účelům, pokud tento zákon nestanoví jinak.
§ 12
Evidence a dělení pozemků
(1) K zajištění přehledu o pozemcích určených k plnění funkcí lesa v obvodu své působnosti jsou orgány státní správy lesů a Institut oprávněny využívat bezplatně údajů katastru nemovitostí.7)
(2) Dělení lesních pozemků, při kterém výměra jednoho dílu klesne pod 1 ha, vyžaduje souhlas orgánu státní správy lesů. Orgán státní správy lesů souhlas nevydá, jestliže by dělením vznikly pozemky nevhodného tvaru nebo velikosti, neumožňující řádné hospodaření v lese.
(3) Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko46), souhlas podle odstavce 2 se nevydává.
Oddíl2
Ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa
§ 13
Obsah a základní povinnosti
(2) Při využití pozemků určených k plnění funkcí lesa k jiným účelům musí být zejména
c) nenarušována síť lesních cest, meliorací a hrazení bystřin v lesích a jiná zařízení sloužící lesnímu hospodářství; v případě nezbytného omezení jejich funkcí musí být uvedena do původního stavu, a není-li to možné, zajištěno odpovídající náhradní řešení,
d) zřizovány pozemní komunikace a průseky v lese tak, aby jejich zřízením nedošlo ke zvýšenému ohrožení lesa, zejména větrem a vodní erozí.
b) dbáno, aby nedocházelo k nevhodnému dělení lesa z hlediska jeho ochrany a k ohrožení sousedních lesních porostů,
a) přednostně použity pozemky méně významné z hlediska plnění funkcí lesa a zajištěno, aby použití pozemků co nejméně narušovalo hospodaření v lese a plnění jeho funkcí,
(1) Veškeré pozemky určené k plnění funkcí lesa musí být účelně obhospodařovány podle tohoto zákona. Jejich využití k jiným účelům je zakázáno. O výjimce z tohoto zákazu může rozhodnout orgán státní správy lesů na základě žádosti vlastníka lesa nebo toho, v jehož zájmu má být výjimka vydána. Výjimku lze udělit jen, pokud jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem plnění funkcí lesa.
(4) Při provádění geologického a hydrogeologického průzkumu jsou investoři těchto prací povinni dodržovat ustanovení odstavců 2 a 3, a pokud tato činnost nevyžaduje vydání rozhodnutí podle tohoto zákona, oznámit tuto činnost předem orgánu státní správy lesů prvního stupně a předložit písemný souhlas vlastníka lesa.
(3) Právnické a fyzické osoby provádějící stavební, těžební a průmyslovou činnost jsou dále povinny
d) používat vhodných technických prostředků, technologií a biologicky odbouratelných hydraulických kapalin a činit účinná opatření k zabránění úniku látek poškozujících les a přírodní prostředí.
c) průběžně vytvářet předpoklady pro následnou rekultivaci uvolněných ploch; po ukončení záboru pozemku pro jiné účely neprodleně provést rekultivaci dotčených pozemků tak, aby mohly být vráceny plnění funkcí lesa nebo aby na nich mohla probíhat přírodě blízká obnova těžbou narušeného území,
b) ukládat odklizované hmoty ve vytěžených prostorech, a není-li to možné nebo hospodářsky odůvodněné, ukládat je především na neplodných plochách nebo na nelesních pozemcích k tomu určených,
a) provádět práce tak, aby na pozemcích a lesních porostech docházelo k co nejmenším škodám; k odstranění případných škod činit bezprostředně potřebná opatření,
§ 14
Zpracování a projednání návrhů dokumentací
(2) Dotýká-li se řízení podle jiných právních předpisů10) zájmů chráněných tímto zákonem, rozhodne správní orgán příslušný podle jiného právního předpisu jen se závazným stanoviskem orgánu státní správy lesů, ve kterém lze stanovit podmínky v zájmu ochrany lesa. Toto závazné stanovisko je třeba i k dotčení pozemků do vzdálenosti 30 m od okraje lesa.
(1) Projektanti nebo pořizovatelé územně plánovací dokumentace,8) návrhů na stanovení dobývacích prostorů9) a zpracovatelé dokumentací staveb jsou povinni dbát zachování lesa a řídit se přitom ustanoveními tohoto zákona. Jsou povinni navrhnout a zdůvodnit taková řešení, která jsou z hlediska zachování lesa, ochrany životního prostředí a ostatních celospolečenských zájmů nejvhodnější; přitom jsou povinni provést vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení, navrhnout alternativní řešení, způsob následné rekultivace a uspořádání území po dokončení stavby.
(3) Každý, kdo zamýšlí provést liniovou stavbu, při níž se předpokládá trvalé nebo dočasné odnětí nebo omezení podle § 15 odst. 1, je povinen před zpracováním podkladů k vydání územního rozhodnutí vyžádat si u orgánu státní správy lesů informace o podmínkách vedení trasy přes lesní pozemky dotčené zamýšlenou stavbou.
Oddíl3
Odnětí pozemků a omezení jejich využívání
§ 15
Obecné zásady
(1) Odnětí pozemků plnění funkcí lesa (dále jen „odnětí“) je uvolnění těchto pozemků pro jiné využití. Omezení využívání pozemků pro plnění funkcí lesa (dále jen „omezení“) je stav, kdy na dotčených pozemcích nemohou být plněny některé funkce lesa v obvyklém rozsahu. Odnětí nebo omezení může být trvalé nebo dočasné. Trvalým se rozumí trvalá změna využití pozemků, dočasným se pozemek uvolňuje pro jiné účely na dobu uvedenou v rozhodnutí (§ 13 odst. 1).
(2) Odnětí nebo omezení pro nové stavby na pozemcích určených pro plnění funkcí lesa musí být v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací.8) V lesích ochranných a v lesích zvláštního určení nesmí nové stavby narušit plnění funkcí, pro které byly tyto lesy zařazeny do kategorie lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení.
(3) Bez odnětí lze na pozemcích určených k plnění funkcí lesa umístit
e) stavby pro výkon práva myslivosti, které jsou drobnými stavbami podle stavebního zákona, a objekty a zařízení sloužící hospodaření v lese,
a) signály, stabilizační kameny a jiné značky pro geodetické účely, vstupní šachty podzemního vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o zastavěnou plochu větší než 30 m2,
d) stavby za účelem zadržování vody v krajině, jejichž celková rozloha včetně zatopené plochy nepřesáhne 1 000 m2,
b) přečerpávací stanice, vrty a studny, stanice nadzemního nebo podzemního vedení, zařízení sloužící monitorování životního prostředí a větrní jámy, pokud v jednotlivých případech nejde o zastavěnou plochu větší než 55 m2,
c) základnové stanice sítí elektronických komunikací, pokud v jednotlivých případech nejde o zastavěnou plochu větší než 100 m2,
f) stožáry nadzemních vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o zastavěnou plochu větší než 500 m2.
(4) K trvalému omezení dále dochází dnem vzniku ochranného pásma zařízení elektrizační soustavy a plynárenského zařízení47) v rozsahu tohoto ochranného pásma.
§ 16
Řízení o odnětí nebo o omezení
(2) V rozhodnutí o odnětí nebo o omezení orgán státní správy lesů uvede
c) dobu, na kterou se dočasné odnětí nebo omezení stanoví, a schválí plán rekultivace, pokud je nezbytný,
a) údaje o pozemcích určených k plnění funkcí lesa, jichž se rozhodnutí týká,
d) způsob a termín opětovného zalesnění pozemku, pokud bude po ukončení použití pro jiné účely pozemek vrácen plnění funkcí lesa,
f) další podmínky uvedené ve vyjádření příslušných orgánů státní správy nebo podmínky nutné v zájmu ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesa, lesních porostů nebo zařízení sloužících hospodaření v lese.
e) při odnětí u rozsáhlejší výstavby, popřípadě těžby nerostů lhůty postupného odlesnění odňatých ploch tak, aby tyto plochy byly využity k plnění funkcí lesa až do doby jejich skutečného použití pro jiné účely,
b) záměr, k jehož uskutečnění bylo rozhodnutí vydáno,
(1) Žádost o odnětí nebo o omezení podává orgánu státní správy lesů ten, v jehož zájmu má k odnětí nebo k omezení dojít (dále jen „žadatel“).
(4) Orgán státní správy lesů může na návrh žadatele nebo vlastníka pozemku anebo z vlastního podnětu rozhodnutí o odnětí nebo o omezení změnit nebo zrušit, vyžaduje-li to veřejný zájem, je-li nezbytná změna plánu rekultivace nebo přestane-li pozemek sloužit účelu, pro který bylo rozhodnutí vydáno.
(3) Jestliže k dalšímu využití lesních pozemků odňatých plnění funkcí lesa nebo lesních pozemků, jejichž plnění funkcí lesa je omezeno, je třeba rozhodnutí podle jiného právního předpisu, nesmí být započato s jejich odlesňováním dříve, než toto rozhodnutí nabude právní moci.
(5) Pokud orgán státní správy lesů nerozhodne jinak, zaniká platnost rozhodnutí o odnětí nebo o omezení a pozemek se vrací plnění funkcí lesa
b) nebude-li do dvou let od právní moci rozhodnutí započato se skutečným využíváním pozemku k účelu, pro který bylo rozhodnutí vydáno; vlastník lesa je povinen tyto skutečnosti oznámit orgánu státní správy lesů, který rozhodnutí vydal a který vyrozumí ostatní účastníky řízení.
a) uplynutím lhůty, na kterou bylo rozhodnutí vydáno,
(6) Ministerstvo stanoví právním předpisem náležitosti žádosti o odnětí nebo o omezení a podrobnosti o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa.
(7) Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko46), rozhodnutí o odnětí nebo o omezení se nevydává. Pokud se záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko nebo jeho část nachází na území národního parku, rozhodnutí o odnětí nebo o omezení vydá správa národního parku jako součást společného rozhodnutí podle zákona o ochraně přírody a krajiny.
Oddíl4
Poplatek za odnětí
§ 17
(3) Při rozhodování o poplatcích orgán státní správy lesů vychází z právního stavu ke dni nabytí právní moci prvního povolovacího aktu vydaného ve věci podle jiných právních předpisů, popřípadě rozhodnutí o odnětí.
(1) Osoba, které bylo povoleno trvalé nebo dočasné odnětí, je povinna zaplatit poplatek za odnětí (dále jen „poplatek“) ve výši stanovené podle přílohy k tomuto zákonu.
(2) O výši poplatku za trvalé nebo dočasné odnětí rozhodne orgán státní správy lesů podle přílohy k tomuto zákonu po zahájení realizace odnětí. U odnětí prováděných po etapách vymezených v rozhodnutí o odnětí orgán státní správy lesů rozhoduje o poplatcích za odnětí samostatně pro každou jednotlivou etapu po jejím zahájení.
(10) Orgán uvedený v odstavci 2 zašle stejnopis pravomocného rozhodnutí příslušnému celnímu úřadu do 15 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí. Způsob a lhůty převodu prostředků získaných z poplatků příjemcům poplatků podle odstavce 11 stanoví zvláštní předpis.12)
(9) Poplatek se dále nepředepisuje v případě, že jeho výše
b) za dočasné odnětí nepřesahuje částku 500 Kč v kalendářním roce.
a) za trvalé odnětí nepřevyšuje celkovou částku 1 000 Kč,
(8) Poplatek se nepředepisuje, jde-li o odnětí
b) pro výstavbu objektů a zařízení potřebných pro čištění odpadních vod,
c) pro výstavbu objektů a zařízení potřebných pro jímání a výrobu pitné vody,
d) pro realizaci záměrů sloužících zadržování vody v krajině nebo zlepšení dostupnosti vody pro potřeby hašení lesních požárů.
a) pozemků souvisejících s výstavbou objektů a zařízení sloužících hospodaření v lese a staveb pro výkon práva myslivosti,
(7) Není-li rozhodnutí o poplatku za dočasné odnětí vydáno tak, aby mohl být poplatek uhrazen ve lhůtě podle § 18, musí být uhrazen nejpozději do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o stanovení poplatku.
(6) Není-li rozhodnutí o poplatku za dočasné odnětí vydáno neprodleně po zahájení realizace odnětí, částka poplatku odpovídající období do vydání rozhodnutí o poplatku se přičte k první platbě poplatku, a to počínaje dnem zahájení realizace odnětí.
(5) Dojde-li ke změně v osobě, které svědčí oprávnění k odnětí, jsou osoba, které svědčilo oprávnění k odnětí, a osoba, které nově svědčí oprávnění k odnětí, povinny oznámit a doložit orgánu státní správy lesů, který vydal rozhodnutí o odnětí, a orgánu státní správy lesů příslušnému k rozhodnutí o poplatku tuto změnu, a to do 1 měsíce od této změny. Orgán státní správy lesů vydá rozhodnutí o poplatku, kterým zruší původní rozhodnutí o poplatku a uloží povinnost k platbě poplatku nově určené osobě povinného; správní řízení lze zahájit také na podnět celního úřadu. Platební povinnost původnímu povinnému k platbě poplatku zaniká, s výjimkou nedoplatků, dnem nabytí právní moci rozhodnutí podle věty druhé.
(4) Povinný k platbě poplatku je povinen orgánu státní správy lesů příslušnému k rozhodnutí o poplatku a orgánu státní správy lesů, který vydal rozhodnutí o odnětí,
b) písemně oznámit zahájení realizace odnětí, popřípadě zahájení další etapy odnětí, a to nejpozději 15 dnů před jejím zahájením.
a) doručit kopii rozhodnutí, pro které je rozhodnutí o odnětí podkladem, a to do 6 měsíců ode dne nabytí právní moci, a
(14) Je-li půda trvale odnímána za podmínky, že po ukončení účelu odnětí budou pozemky podle schváleného plánu rekultivace rekultivovány zřízením vodní plochy nebo přírodě blízkou obnovou těžbou narušeného území, poplatek se platí jako u dočasného odnětí.
(12) Zaplacením poplatku zůstává nedotčena povinnost žadatele nahradit vlastníku lesa vzniklou újmu.
(11) Z poplatku připadá 40 % obci, v jejímž katastrálním území došlo k odnětí, a 60 % Státnímu fondu životního prostředí.13) Poplatek, který je příjmem obce, může být použit jen pro zlepšení životního prostředí v obci nebo pro zachování lesa.
§ 18
Poplatek za trvalé odnětí se platí jednorázově třicátý den ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o poplatku. Poplatek za dočasné odnětí se platí každoročně podle sazby stanovené pro první poplatek, a to vždy poslední den kalendářního roku, v němž odnětí trvá. V případě, že se odnětí uskuteční nebo bude ukončeno v průběhu kalendářního roku, stanoví se poplatek ve výši jedné dvanáctiny roční částky poplatku za každý, i započatý měsíc.
Splatnost poplatku
Splatnost poplatku
Hlava 3
OBECNÉ UŽÍVÁNÍ LESŮ
§ 19
Užívání lesů
(1) Každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest. Při tom je povinen les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka lesa.
(2) Při vstupu do lesa podle odstavce 1 je každý povinen přizpůsobit své jednání stavu přírodního prostředí v lese a zvýšenému nebezpečí, které je se vstupem do lesa spojeno, a dbát své osobní bezpečnosti nebo bezpečnosti osob svěřených. Uvedená povinnost platí i při pohybu na účelových komunikacích v lese, vyznačených stezkách, pěšinách a trasách, odpočinkových místech a tábořištích. Vlastník lesa neodpovídá za škody na majetku, zdraví nebo životě vzniklé při využití práva podle odstavce 1, ledaže by škodu způsobil úmyslně.
(3) Chovatelé včel mohou se souhlasem vlastníka lesa a v zájmu podpory ekologické rovnováhy, opylování rostlin, využití medovice a zlepšení produkce semen lesních dřevin umisťovat svá včelstva na lesních pozemcích za předpokladu dodržování povinností vyplývajících z odstavce 1 věty druhé.
(4) Orgán státní správy lesů může z důvodu ochrany lesa nebo v zájmu zdraví nebo bezpečnosti fyzických osob vydat opatření obecné povahy o dočasném omezení nebo vyloučení vstupu do lesa na dobu nejdéle 3 měsíců. Hrozí-li bezprostřední ohrožení lesa nebo zdraví nebo bezpečnosti osob, vydá orgán státní správy lesů opatření obecné povahy bez řízení o jeho návrhu a opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem vyvěšení veřejné vyhlášky. O vydání opatření obecné povahy uvědomí orgán státní správy lesů dotčené osoby také způsobem v místě obvyklým. Orgán státní správy lesů může prodloužit platnost opatření obecné povahy, jsou-li splněny podmínky pro jeho vydání, a to i opakovaně, vždy však nejdéle na dobu 3 měsíců.
(5) O návrhu opatření obecné povahy se koná veřejné projednání, neurčí-li orgán státní správy lesů, že řízení o návrhu je písemné. Dobu a místo konání veřejného projednání orgán státní správy lesů oznámí na úřední desce a na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se opatření obecné povahy týká, nejméně 10 dnů předem. Osoby, jejichž oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, jsou oprávněny podat proti návrhu opatření obecné povahy písemné odůvodněné námitky ve lhůtě 5 pracovních dnů ode dne jeho zveřejnění. V případě, že bylo opatření obecné povahy vydáno bez řízení o jeho návrhu, mohou být písemné odůvodněné námitky proti tomuto opatření obecné povahy podány ve lhůtě 5 pracovních dnů ode dne jeho zveřejnění.
§ 20
Zákaz některých činností v lesích
(1) V lesích je zakázáno
b) provádět terénní úpravy, narušovat půdní kryt, budovat chodníky, stavět oplocení a jiné objekty,
c) vyzvedávat semenáčky a sazenice stromů a keřů lesních dřevin,
a) rušit klid a ticho,
l) odhazovat hořící nebo doutnající předměty,
o) znečišťovat les odpady a odpadky.
n) poškozovat upravenou lyžařskou trasu,
i) vstupovat do lesních porostů, kde se provádí těžba, manipulace nebo doprava dříví,
j) pohybovat se mimo lesní cesty a vyznačené trasy jinak než pěšky,
m) narušovat vodní režim a hrabat stelivo,
k) kouřit, rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně a tábořit mimo vyhrazená místa,
d) těžit stromy a keře nebo je poškozovat,
e) sbírat semena lesních dřevin, jmelí a ochmet,
f) sbírat lesní plody způsobem, který poškozuje les,
g) jezdit a stát s motorovými vozidly,
h) vstupovat do míst oplocených nebo označených zákazem vstupu,
(2) Rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně je zakázáno také do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Výjimku z tohoto zákazu může povolit vlastník dotčeného lesa.
(3) Zákazy uvedené v odstavcích 1 a 2 se nevztahují na činnosti, které jsou prováděny při hospodaření v lese nebo při realizaci opatření nutných k požární ochraně lesa podle právního předpisu upravujícího požární ochranu; zákazy uvedené v odstavci 1 písm. l), m) a o) se vztahují i na vlastníka lesa nebo toho, kdo užívá les z jiného právního důvodu.
(4) Vlastník lesa může povolit výjimku ze zákazů uvedených v odstavci 1 písm. a) až k). Pokud by touto výjimkou byla porušena práva jiných vlastníků lesů, rozhodne na návrh vlastníka lesa orgán státní správy lesů.
(5) Hromadnou sportovní, kulturní nebo jinou společenskou akci organizovanou na pozemcích určených k plnění funkcí lesa (dále jen „organizovaná akce v lese“) lze konat pouze s písemným souhlasem vlastníka lesa, v němž se má organizovaná akce v lese konat. Pořadatel organizované akce v lese je povinen písemně oznámit pořádání této akce obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, případně krajskému úřadu, pokud organizovaná akce v lese přesahuje správní obvod obce s rozšířenou působností, a to nejpozději 30 dnů přede dnem jejího konání. V oznámení pořadatel uvede datum a místo konání, způsob pořadatelského zajištění, předpokládaný počet účastníků a písemné souhlasy vlastníků lesů, v nichž se má organizovaná akce v lese konat.
(6) Zákaz jezdit a stát v lese s motorovými vozidly neplatí
a) pro zaměstnance orgánu státní správy lesů,
b) pro zaměstnance Institutu při výkonu činností podle tohoto zákona a
c) pro úřední osoby při výkonu jejich pravomocí podle jiných právních předpisů16).
(7) Zákazy uvedené v odstavci 1 pod písmeny a), h) a j) a se souhlasem vlastníka lesa také pod písmeny b) a g) se nevztahují na výkon práva myslivosti podle zvláštních předpisů.6)
(8) Provozovatel motorového vozidla je povinen zajistit, aby při užití motorového vozidla nebyl porušen některý ze zákazů podle odstavce 1 písm. g).
§ 21
Náhrady za poškozování lesa
(1) Právnické a fyzické osoby, které při své činnosti používají nebo produkují látky poškozující les a les ohrozí nebo poškodí, jsou povinny provádět opatření k zabránění nebo zmírnění jejich škodlivých následků.
(2) Dojde-li v návaznosti na provádění výstavby k přerušení souvislosti ucelených lesních částí, lesních cest nebo jiných objektů a zařízení sloužících hospodaření v lese, je ten, kdo je způsobil, povinen osobě, které tím vznikla újma, nahradit i zvýšené provozní náklady, které jí tím vznikly. Ustanovení o ekologické újmě podle zvláštních předpisů17) nejsou tím dotčena.
(3) Za lesní porost smýcený v souvislosti s prováděním výstavby je investor povinen zaplatit to, čeho by vlastník lesa při řádném hospodaření dosáhl, kdyby nedošlo k předčasnému smýcení lesního porostu, a to po odečtení částky, kterou případně získal za dříví z likvidovaného lesního porostu.
(4) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem financí stanoví právním předpisem způsob výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích, lesní produkci a hospodaření vlastníků lesů.
§ 22
Bezpečnost osob a majetku
(1) Vlastníci nemovitostí nebo investoři staveb a zařízení jsou povinni provést na svůj náklad nezbytně nutná opatření, kterými jsou nebo budou jejich pozemky, stavby a zařízení zabezpečeny před škodami způsobenými zejména sesuvem půdy, padáním kamenů, pádem stromů nebo jejich částí, přesahem větví a kořenů, zastíněním a lavinami z pozemků určených k plnění funkcí lesa; tato opatření jsou oprávněni provést i na pozemcích určených k plnění funkcí lesa. Rozsah a způsob zabezpečovacích opatření stanoví orgán státní správy lesů, pokud není podle zvláštních předpisů18) příslušný jiný orgán státní správy. Vlastník pozemků určených k plnění funkcí lesa je povinen provedení opatření strpět.
(2) Vyžaduje-li zajištění bezpečnosti osob a majetku kromě opatření uvedených v odstavci 1 i změnu ve způsobu hospodaření v lese nebo omezení ve využívání pozemků určených k plnění funkcí lesa, rozhodne orgán státní správy lesů, pokud není podle jiných právních předpisů příslušný jiný orgán státní správy18),19), o dalších opatřeních a určí, kdo ponese náklady s tím spojené a kdo nahradí vlastníku lesa případnou újmu. Ustanovení zvláštních předpisů zůstávají nedotčena.19)
Hlava 4
PŘEDPOKLADY TRVALE UDRŽITELNÉHO HOSPODAŘENÍ V LESE
Oddíl1
Diferenciace hospodaření
Typologický systém lesů
§ 23
Oblastní plány rozvoje lesů
(2) Účelně vynaložené náklady na zpracování oblastních plánů rozvoje lesů hradí stát.
(1) Oblastní plány rozvoje lesů jsou metodickým nástrojem státní lesnické politiky a doporučují zásady hospodaření v lesích. Zpracování oblastních plánů rozvoje lesů zadává a návrhy oblastních plánů rozvoje lesů schvaluje ministerstvo. Podmínkou schválení oblastních plánů rozvoje lesů je závazné stanovisko ústředního orgánu státní správy ochrany přírody z hlediska zavádění nepůvodních druhů lesních dřevin. Závazné stanovisko ústřední orgán státní správy ochrany přírody nevydá v případě zavádění douglasky tisolisté, nejde-li o zavádění na území chráněných podle části třetí nebo čtvrté zákona o ochraně přírody a krajiny.
(3) Na schvalování oblastních plánů rozvoje lesů se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
(4) Podrobnosti o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů stanoví ministerstvo právním předpisem.
§ 23a
(2) Do typologického systému se zařazují lesní pozemky na základě jejich terénních, půdních a vegetačních vlastností, případně další pozemky, které je účelné klasifikovat.
(3) Typologický systém se skládá z těchto lesnických typologických jednotek:
d) soubor lesních typů a
c) edafická kategorie,
b) ekologická řada,
a) lesní vegetační stupeň,
e) lesní typ.
(1) Typologický systém lesů (dále jen „typologický systém“) slouží pro klasifikaci a vyhodnocování základních ekologických podmínek lesů, na jejichž základě vymezuje v lesích části s podobnými růstovými a produkčními podmínkami a vytváří podklady pro vhodné lesnické hospodaření.
(4) Základní lesnickou typologickou jednotkou je lesní typ, který je souborem přirozených a změněných lesních ekosystémů vývojově k sobě patřících. Lesní typ je charakterizován kombinací rostlinných společenstev, půdními vlastnostmi, polohou a potenciální bonitou dřevin.
§ 23b
(2) Vlastník lesa může Institut požádat o zařazení nebo ověření správnosti zařazení pozemků v jeho vlastnictví do typologického systému. Institut zařazení nebo ověření zařazení bez zbytečného odkladu posoudí a zařazení nebo jeho změnu provede, popřípadě sdělí žadateli důvody pro odmítnutí zařazení nebo jeho změny.
(1) Zařazování pozemků do typologického systému provádí Institut. Zařazení je závazné pro vlastníka lesa, zpracovatele oblastního plánu rozvoje lesů, lesního hospodářského plánu a lesní hospodářské osnovy.
§ 23d
Ministerstvo stanoví vyhláškou
c) způsob ověřování správnosti jejich zařazení a
a) náležitosti popisu typologického systému a lesnických typologických jednotek,
b) postup zařazování pozemků do typologického systému,
§ 23c
Oddíl2
Hospodářská úprava lesů
§ 24
Lesní hospodářské plány
(2) Plány obsahují ustanovení závazná a doporučující. Závazným ustanovením plánu je maximální celková výše těžeb. Pro státní lesy je závazným ustanovením též minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově lesního porostu a minimální plošný rozsah výchovných zásahů v lesních porostech do 40 let věku. Organizační složky státu a právnické osoby, kterým je svěřeno nakládání se státními lesy, mají právo na částečnou úhradu zvýšených nákladů na výsadbu minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin vůči státu. Podmínky poskytování částečné úhrady zvýšených nákladů na výsadbu melioračních a zpevňujících dřevin stanoví ministerstvo vyhláškou.
(1) Lesní hospodářský plán (dále jen „plán“) je nástrojem vlastníka lesa a zpracovává se pro lesní hospodářský celek zpravidla na období 10 let.
(5) Právnické osoby, organizační složky státu a fyzické osoby, pro které byly schváleny plány, jsou povinny dodržovat jejich závazná ustanovení (odstavec 2).
(6) Vlastník lesa, na kterého se vztahuje povinnost zabezpečit zpracování plánu, je povinen písemně informovat schvalující orgán státní správy lesů o změnách vlastnictví lesů, v jejichž důsledku výměra lesa v jeho vlastnictví ve správním obvodu schvalujícího orgánu státní správy lesů poklesne pod 50 ha nebo přesáhne 50 ha, a to do 30 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala.
(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou obsah plánů, způsob odvození závazných ustanovení plánů a způsob zpracování plánů.
(3) Osoba, která vlastní více než 50 ha lesa v obvodu územní působnosti schvalujícího orgánu státní správy lesů, je povinna zabezpečit zpracování plánu. Totéž platí pro organizační složku státu a právnickou osobu, které hospodaří se státními lesy na výměře větší než 50 ha. Hospodařit podle plánu může rovněž osoba, která vlastní méně než 50 ha lesa, a organizační složka státu a právnická osoba, které hospodaří se státními lesy na výměře menší než 50 ha lesa.
(4) Jeden plán může být zpracován pro lesy o výměře nejvýše 20 000 ha.
§ 25
Lesní hospodářské osnovy
(2) Záměr zadat zpracování osnovy vyhlásí orgán státní správy lesů obecně závaznou vyhláškou. Fyzické a právnické osoby vlastnící lesy o výměře menší než 50 ha (odstavec 1) mají právo v termínu stanoveném orgánem státní správy lesů oznámit mu své hospodářské záměry a požadavky na zpracování osnovy.
(1) Pro zjištění stavu lesa a pro výkon státní správy lesů se pro všechny lesy o výměře menší než 50 ha ve vlastnictví fyzických a právnických osob, pokud pro ně není zpracován plán (§ 24 odst. 3), zpracovávají lesní hospodářské osnovy (dále jen „osnovy“). Osnovy se zpracovávají obvykle na deset let se stejnou dobou platnosti v určeném území. Jejich zpracování zadává orgán státní správy lesů.
(5) Ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o zadávání, zpracovávání a součástech osnov, o jejich změnách, o způsobu odvození závazných ustanovení osnov a o způsobu převzetí osnovy vlastníkem lesa.
(4) Každý vlastník lesa obdrží od orgánu státní správy lesů osnovu týkající se jeho lesa bezplatně.
(3) Pro vlastníka lesa o výměře větší než 3 ha, který má zájem využít osnovu pro hospodaření v lese a protokolem o převzetí ji převezme, se stává závaznou celková výše těžeb, která je nepřekročitelná, a podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu. Pro vlastníka lesa o výměře do 3 ha, který má zájem využít osnovu pro hospodaření v lese a protokolem o převzetí ji převezme, se stává závaznou celková výše těžeb, která je nepřekročitelná. Ustanovení § 24 odst. 2 se užije obdobně.
§ 26
Zpracování plánů a osnov
(1) Plány a osnovy mohou zpracovávat pouze právnické nebo fyzické osoby, které mají k této činnosti licenci udělenou orgánem státní správy podle hlavy šesté tohoto zákona.
(2) Náklady na zpracování plánů hradí vlastník lesa; náklady na zpracování osnov hradí stát.
§ 27
Návrh plánu
(2) Pokud se lesy jednoho vlastníka, pro které je vyhotovován plán, rozkládají v obvodu územní působnosti dvou nebo více orgánů státní správy lesů, je ke schválení plánu příslušný orgán státní správy lesů, v jehož územní působnosti leží největší část lesního hospodářského celku.
(1) Vlastník lesa, který je povinen zabezpečit zpracování plánu, je povinen předložit návrh plánu ke schválení orgánu státní správy lesů v elektronické podobě ve lhůtě 60 dnů ode dne skončení platnosti předchozího plánu. Orgán státní správy lesů zveřejní informaci o tom, že bylo zahájeno řízení o schválení plánu, a určí lhůtu, ve které mohou osoby, jejichž práva, právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být přímo dotčeny, a dotčené orgány uplatnit připomínky.
(3) Účastníky řízení o schválení plánu jsou vlastník lesa a zpracovatel plánu. Ustanovení § 27 odst. 2 správního řádu se nepoužije.
§ 27a
Základní šetření
(1) Na žádost vlastníka lesa nebo z moci úřední orgán státní správy lesů může před zahájením řízení o schválení plánu svolat základní šetření. Orgán státní správy lesů základní šetření svolá, pokud hrozí, že bude dotčen jiný veřejný zájem chráněný jiným právním předpisem, nebo pokud hrozí, že rozhodnutím o plánu budou přímo dotčeny ve svých právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech jiné osoby než vlastník lesa, a dále v případě zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše určené ke statistickému zjišťování podrobných údajů o stavu lesa.
(2) K základnímu šetření orgán státní správy lesů přizve osoby uvedené v odstavci 1 a dotčené orgány, které mohou uplatnit připomínky ke zpracování plánu.
(3) Protokol o průběhu základního šetření musí kromě obecných náležitostí protokolu podle správního řádu obsahovat soupis uplatněných připomínek včetně závěrů o jejich projednání.
§ 28
Inventarizace lesů
(2) Náklady inventarizace lesů hradí stát.
(1) Inventarizace lesů je průběžné zjišťování skutečného stavu a vývoje lesů na území státu s pravidelným vyhodnocováním sledovaných parametrů.
(4) Inventarizaci lesů provádí Institut.
(3) Vlastník lesa je povinen strpět provádění potřebných úkonů spojených s inventarizací lesů.
§ 28a
Provádění odborných činností
(1) V rámci inventarizace lesů provádí Institut tyto odborné činnosti:
d) shromažďuje a zpracovává údaje o dalších nepůvodních druzích dřevin, u kterých je vzhledem k jejich vlastnostem možné očekávat rozvoj invazního chování,
e) vyhodnocuje dopady invazního nepůvodního druhu dřeviny na stav a vývoj lesních ekosystémů,
f) vyhodnocuje účinnost regulačních opatření realizovaných k minimalizaci dopadů invazního nepůvodního druhu dřeviny a
g) přijímá oznámení orgánů státní správy a vlastníků lesů o výskytu a nepříznivých dopadech invazního nepůvodního druhu dřeviny a o účinnosti regulačních opatření realizovaných k minimalizaci dopadů invazního nepůvodního druhu dřeviny.
b) sleduje nepříznivé dopady invazního nepůvodního druhu dřeviny na stav a vývoj lesních ekosystémů,
c) shromažďuje a zpracovává údaje o výsledcích sledování výskytu invazního nepůvodního druhu dřeviny a nepříznivých dopadů nepůvodního druhu dřeviny na stav a vývoj lesních ekosystémů,
a) sleduje výskyt invazního nepůvodního druhu dřeviny,
(2) Údaje a poznatky získané v rámci provádění odborných činností podle odstavce 1 Institut předává Agentuře ochrany přírody a krajiny České republiky.
§ 27b
Závěrečné šetření
(1) Orgán státní správy lesů nejpozději do 6 měsíců ode dne předložení návrhu plánu ke schválení svolá závěrečné šetření, ke kterému přizve osoby a dotčené orgány, které k návrhu plánu uplatnily připomínky.
(2) Při závěrečném šetření orgán státní správy lesů prověří, jakým způsobem zpracovatel plánu vypořádal připomínky, prověří správnost zjištění stavu lesa a způsob a správnost odvození závazných ustanovení plánu.
(3) Protokol ze závěrečného šetření je přílohou rozhodnutí o plánu.
§ 27c
Rozhodnutí o plánu
(7) Ve vojenských lesích rozhodne Vojenský lesní úřad o schválení plánu po projednání s ministerstvem.
(1) Orgán státní správy lesů vydá rozhodnutí o plánu ve lhůtě do 9 měsíců ode dne předložení návrhu plánu ke schválení.
(2) Pokud orgán státní správy lesů předložený plán neschválí, je vlastník lesa povinen ve lhůtě stanovené orgánem státní správy lesů předložit upravený návrh plánu nebo do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o neschválení plánu podat odvolání. V případě předložení upraveného návrhu plánu počíná běžet nová lhůta pro vydání rozhodnutí o plánu ode dne jeho předložení.
(3) Rozhodnutí o neschválení plánu nabývá právní moci, jestliže bylo oznámeno vlastníkovi lesa a zpracovateli plánu a marně uplynuly lhůty pro podání odvolání a k předložení upraveného návrhu plánu. Zamítne-li odvolací orgán odvolání, stanoví vlastníkovi lesa lhůtu pro předložení nového návrhu plánu.
(4) Orgán státní správy lesů plán schválí, pokud není v rozporu s tímto zákonem a jinými právními předpisy20). Plán se schvaluje s platností k 1. lednu kalendářního roku, ve kterém byl předložen návrh plánu ke schválení. Do doby nabytí právní moci rozhodnutí o schválení plánu se vlastník lesa při hospodaření v lese řídí návrhem plánu, neodporuje-li to jiným ustanovením tohoto zákona.
(5) V rámci rozhodnutí o schválení plánu orgán státní správy lesů posoudí navrhované využití douglasky tisolisté, nejde-li o využití na územích chráněných podle části třetí nebo čtvrté zákona o ochraně přírody a krajiny. Navrhované využití posoudí tak, aby nedošlo k poškození přírodních stanovišť v jejich přirozeném areálu rozšíření nebo původních druhů rostlin anebo živočichů.
(6) V rozhodnutí o schválení plánu orgán státní správy lesů kromě obecných náležitostí rozhodnutí podle správního řádu uvede
b) případné povolení výjimek
3. ze zákazu provádět mýtní těžbu v lesních porostech lesa vysokého mladších než 60 let nebo v lesních porostech lesa nízkého a středního mladších než 20 let podle § 33 odst. 6.
2. ze lhůt pro obnovu, zalesnění a zajištění lesního porostu podle 31 odst. 6, nebo
1. z velikosti nebo šíře holé seče podle § 31 odst. 2,
a) závazná ustanovení plánu podle § 24 odst. 2 a
§ 28b
§ 27d
Změny plánu
(2) Vlastník lesa může v případě významné změny přírodních nebo hospodářských podmínek požádat schvalující orgán státní správy lesů o zkrácení doby platnosti plánu. Orgán státní správy lesů žádosti vyhoví, pokud zkrácením doby platnosti plánu nedojde k ohrožení rovnoměrného a trvalého plnění funkcí lesa. Součástí žádosti o zkrácení doby plánu je lesní hospodářská evidence o plnění závazných ustanovení plánu s údaji ke dni navrhovaného konce platnosti plánu. Navrhovat zkrácení doby platnosti plánu lze pouze k 31. prosinci kalendářního roku. Lhůta k podání žádosti o zkrácení doby platnosti plánu je do 30 dnů ode dne navrhovaného konce platnosti plánu. Orgán státní správy lesů poskytne vlastníkovi lesa na jeho žádost předběžnou informaci o podmínkách zkrácení doby platnosti plánu.
(3) O změně plánu se rozhoduje v novém řízení. Základní šetření se nesvolává. Závěrečné šetření se svolá, pokud ze změny plánu vyplývá významná změna podmínek, za nichž byly vypořádány připomínky v rámci základního šetření schváleného plánu.
(1) Pokud dojde v průběhu platnosti plánu ke změnám podmínek, které vyvolávají nutnost změny závazného ustanovení plánu, zejména z hlediska ochrany lesa nebo z hlediska zajištění plnění funkcí lesa, musí vlastník lesa požádat orgán státní správy lesů o změnu závazného ustanovení.
Hlava 5
HOSPODAŘENÍ V LESÍCH
Oddíl1
§ 29
Reprodukční materiál lesních dřevin
(1) K umělé obnově lesa a k zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa (§ 3 odst. 4) se používá reprodukční materiál lesních dřevin ze stejné nebo odpovídající přírodní lesní oblasti a z odpovídajícího výškového pásma určeného lesním vegetačním stupněm. V případě smrku ztepilého, borovice lesní a modřínu opadavého (dále jen „vybrané lesní dřeviny“) lze, s výjimkou postupu podle odstavce 6 k umělé obnově lesa a zalesňování použít pouze reprodukční materiál pocházející ze zdrojů selektovaného, kvalifikovaného nebo testovaného reprodukčního materiálu uznaných podle zvláštního právního předpisu.20a) Zařazení dalších lesních dřevin mezi vybrané lesní dřeviny stanoví ministerstvo právním předpisem.
(2) V případě naléhavé potřeby může orgán státní správy lesů povolit, aby k umělé obnově lesa a zalesňování byl použit i reprodukční materiál vybraných lesních dřevin pocházející ze zdroje identifikovaného reprodukčního materiálu podle zvláštního právního předpisu.20a)
(6) Vlastník lesa může k umělé obnově lesa a zalesňování použít reprodukční materiál původem z lesních porostů nacházejících se na území České republiky, které jsou v jeho vlastnictví, a to při dodržení pravidel přenosu reprodukčního materiálu lesních dřevin a s výjimkou reprodukčního materiálu lesních dřevin fenotypové třídy D. V tomto případě může vlastník lesa použít k evidenci o původu reprodukčního materiálu namísto průvodního listu podle odstavce 5 čestné prohlášení vlastníka lesa o původu reprodukčního materiálu, ve kterém musí být uvedeny údaje označující
a) identifikaci místa, odkud reprodukční materiál pochází, uvedením jednotek prostorového rozdělení lesa35),
b) evidenční číslo uznané jednotky, ze které reprodukční materiál pochází36), bylo-li přiděleno,
d) přírodní lesní oblast, ve které se nachází místo, odkud reprodukční materiál pochází.
c) lesní vegetační stupeň, z něhož reprodukční materiál pochází,
(5) Vlastník lesa je povinen vést evidenci o původu identifikovaného, selektovaného, kvalifikovaného a testovaného reprodukčního materiálu použitého při umělé obnově lesa a zalesňování a tuto evidenci uchovávat po dobu 10 let. Součástí této evidence je i evidence průvodních listů34) k jednotlivým oddílům použitého reprodukčního materiálu vydaných pro vlastníka lesa.
(4) V případě naléhavé potřeby při nedostatku reprodukčního materiálu v důsledku mimořádných okolností může orgán státní správy lesů na základě odborného stanoviska Institutu podle zákona o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin38) povolit na omezenou dobu výjimku z požadavků na použití reprodukčního materiálu k umělé obnově lesa a zalesňování uvedených v odstavci 1 větě první. Tuto výjimku může povolit též vydáním opatření obecné povahy.
(7) Ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o přenosu reprodukčního materiálu lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnosti o obnově lesních porostů a o zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa.
(3) V případě reprodukčního materiálu určeného pro výzkumné, pokusné nebo šlechtitelské účely může ministerstvo povolit výjimku z požadavků na použití reprodukčního materiálu k umělé obnově lesa a zalesňování uvedených v odstavci 1, přičemž žadatel o výjimku k žádosti doloží kopii projektu zpracovaného vědeckou nebo výzkumnou institucí. Výjimka udělená ministerstvem se vztahuje pouze na reprodukční materiál využitý v rámci realizovaného projektu.
§ 30
§ 31
Obnova a výchova lesních porostů
Na povolení této výjimky se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
(2) Při mýtní těžbě úmyslné nesmí velikost holé seče překročit 1 ha a její šíře na exponovaných hospodářských souborech jednonásobek a na ostatních stanovištích dvojnásobek průměrné výšky těženého lesního porostu. Šířka holé seče není omezena při domýcení porostních zbytků, porostů o výměře menší než 1 ha a na hospodářském souboru přirozených lužních stanovišť. V odůvodněných případech může orgán státní správy lesů při schvalování plánu nebo na žádost vlastníka lesa povolit výjimku ze stanovené velikosti nebo šířky holé seče, a to
(2) Při mýtní těžbě úmyslné nesmí velikost holé seče překročit 1 ha a její šíře na exponovaných hospodářských souborech jednonásobek a na ostatních stanovištích dvojnásobek průměrné výšky těženého lesního porostu. Šířka holé seče není omezena při domýcení porostních zbytků, porostů o výměře menší než 1 ha a na hospodářském souboru přirozených lužních stanovišť. V odůvodněných případech může orgán státní správy lesů při schvalování plánu nebo na žádost vlastníka lesa povolit výjimku ze stanovené velikosti nebo šířky holé seče, a to
c) v lesních porostech ve tvaru nízkého nebo středního lesa a při předčasné obnově lesních porostů mladších 40 let do velikosti 1 ha holé seče bez omezení její šíře.
a) na hospodářském souboru přirozených borových stanovišť na písčitých půdách do velikosti 2 ha holé seče bez omezení šíře,
b) na dopravně nepřístupných horských svazích delších než 250 m, nejedná-li se o exponované hospodářské soubory, do velikosti 2 ha holé seče a
(1) Vlastník lesa je povinen obnovovat lesní porosty stanovištně vhodnými dřevinami a vychovávat je včas a soustavně tak, aby se zlepšoval jejich stav, zvyšovala jejich odolnost a zlepšovalo plnění funkcí lesa. Ve vhodných podmínkách je žádoucí využívat přirozené obnovy a obnovních postupů, které zachovávají půdu krytou lesním porostem. Přirozené obnovy nelze využít u lesních porostů lesních dřevin fenotypové třídy D.
(3) V hospodářských souborech na mimořádně nepříznivých stanovištích v lesích ochranných a na exponovaných hospodářských souborech je při obnově lesa přednostně uplatňováno použití clonných sečí a výběrů.
(7) Ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o vymezení hospodářských souborů.
(6) Holina na lesních pozemcích musí být zalesněna nebo obnovena do 5 let a lesní porosty na ní zajištěny do 10 let od jejího vzniku; v odůvodněných případech může orgán státní správy lesů při schvalování plánu nebo na žádost vlastníka lesa povolit lhůtu delší. Tato žádost musí být orgánu státní správy lesů doručena nejpozději 60 dnů před uplynutím lhůty pro zalesnění, obnovu nebo pro zajištění. Na povolení této delší lhůty se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
(5) Při obnově lesa je zakázáno bez ohledu na vlastnickou hranici přiřazovat další holou seč k lesním porostům na celé ploše nezajištěným, pokud by celková výměra nezajištěných lesních porostů překročila velikost a šířku stanovenou v odstavci 2. Nejmenší přípustná vzdálenost holé seče od holin a lesních porostů na celé ploše nezajištěných nesmí být menší než průměrná výška obnovovaného lesního porostu.
(4) Je zakázáno snižovat úmyslnou těžbou zápoj porostní skupiny pod 6 desetin plného zápoje; to neplatí, jestliže se prosvětlení provádí ve prospěch následného lesního porostu nebo za účelem zpevnění lesního porostu. Zápojem se pro účely tohoto zákona rozumí poměr cloněné plochy dané jako součet ploch horizontálních korunových projekcí lesního porostu a plochy porostní skupiny.
§ 32
Ochrana lesa
(1) Vlastník lesa je povinen provádět taková opatření, aby se předcházelo a zabránilo působení škodlivých činitelů na les, zejména
a) zjišťovat a evidovat výskyt a rozsah škodlivých činitelů a jimi působených poškození důležitých pro pozdější průkaznost provedených opatření; při zvýšeném výskytu neprodleně informovat místně příslušný orgán státní správy lesů a provést nezbytná opatření,
b) preventivně bránit vývoji, šíření a přemnožení škodlivých organismů,
c) provádět preventivní opatření proti vzniku lesních požárů podle zvláštních předpisů.21)
(2) Na likvidaci klesti a dalších těžebních zbytků, prováděnou za účelem splnění povinnosti podle odstavce 1 písm. b), se nevztahují právní předpisy o ochraně ovzduší39). Tímto ustanovením nejsou dotčeny právní předpisy o odpadech40).
(12) V lese lze budovat pouze objekty, zařízení a stavby uvedené v § 15 odst. 3 a oplocení uvedené v odstavci 8.
(3) Při vzniku mimořádných okolností a nepředvídaných škod v lese (větrné a sněhové kalamity, přemnožení škůdců, nebezpečí vzniku požárů v období sucha apod.) je vlastník lesa povinen činit bezodkladná opatření k jejich odstranění a pro zmírnění jejich následků. Orgán státní správy lesů může vlastníku lesa nařídit tato opatření
c) provedení protipožárních opatření,
a) omezení nebo zastavení jiných těžeb než těžeb nahodilých ve stanoveném rozsahu a termínu a zpracování těžeb nahodilých ve stanoveném rozsahu a termínu,
b) provedení ochranného zásahu směřujícího k zastavení šíření nebo k hubení škodlivých organismů,
d) průkazné označování a evidenci vytěženého dřeva,
e) omezení nakládání se dřevem, semeny nebo sazenicemi lesních dřevin.
(13) Ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o opatřeních k ochraně lesa proti škodlivým činitelům.
(10) Vyskytne-li se v okolí lesů nebo na skladech dříví některý ze škodlivých organismů v nadměrném množství, může orgán státní správy lesů uložit opatření k vyhubení těchto škodlivých organismů, nebo proti jejich rozšíření i právnickým a fyzickým osobám, které vlastní skladované dříví nebo užívají pozemky v okolí lesů.
(4) Opatření podle odstavce 3 může orgán státní správy lesů nařídit též opatřením obecné povahy. Opatření obecné povahy podle věty první se vydává bez řízení o jeho návrhu a nabývá účinnosti dnem vyvěšení veřejné vyhlášky, pokud orgán státní správy lesů nestanoví jinak nebo nehrozí-li nebezpečí z prodlení. O vydání opatření obecné povahy uvědomí orgán státní správy lesů dotčené osoby také způsobem v místě obvyklým. Ustanovení § 19 odst. 5 se použije obdobně.
(5) Vlastníci lesů, uživatelé honiteb6) a orgány státní správy lesů jsou povinni dbát, aby lesní porosty nebyly nepřiměřeně poškozovány zvěří.
(6) Vlastník lesa je povinen zvyšovat odolnost lesa a jeho stabilitu, zejména vhodnou druhovou skladbou dřevin a jejich rozmístěním v porostu, výchovou v mladých lesních porostech, zakládáním zpevňovacích pásů na okraji i uvnitř lesních porostů, používáním vhodných způsobů a postupů obnovy a řazením sečí.
(7) Vlastník lesa je povinen hospodařit v lese tak, aby jeho činností nebyly ohroženy lesy sousedních vlastníků.
(8) Je zakázáno oplocovat les z důvodů vlastnických nebo za účelem omezení obecného užívání lesa (§ 19 odst. 1); to se netýká lesních školek, semenných sadů, oplocení zřízeného k ochraně lesních porostů před zvěří a oplocení obor6), přezimovacích obůrek nebo farmových chovů zvěře.21a)
(9) Vlastník lesa je povinen chránit les před znečišťujícími látkami unikajícími nebo vznikajícími při jeho hospodářské činnosti. V lese je povinen používat výhradně biologicky odbouratelné oleje k mazání řetězů motorových pil a biologicky odbouratelné hydraulické kapaliny. Při ochraně lesních porostů je povinen dát přednost účinným technologiím šetřícím životní prostředí.
(11) Je-li vlastníkem vytěženého dřeva jiná osoba než vlastník lesa, vztahují se na ni povinnosti podle odstavce 1 a opatření podle odstavce 3 písm. b) až e) obdobně.
§ 33
Těžba dříví
(2) Těžba nahodilá se započítává do celkové výše těžeb, případně do limitu těžby v lese za kalendářní rok podle odstavce 4. Pokud by zpracováním těžby nahodilé byla překročena celková výše těžeb stanovená schváleným plánem, musí vlastník lesa do 15 dnů ode dne, kdy došlo k překročení celkové výše těžeb, požádat orgán státní správy lesů o změnu plánu.
(1) Vlastník lesa je povinen přednostně provádět těžbu nahodilou tak, aby nedocházelo k vývinu, šíření a přemnožení škodlivých organismů. Pokud by v důsledku těžby nahodilé vznikla souvislá holina o výměře větší než 1 ha, je vlastník lesa povinen oznámit provádění takové těžby nahodilé alespoň 14 dnů předem orgánu státní správy lesů. Tato lhůta neplatí při provádění opatření podle § 32 odst. 1 písm. a) a odst. 3.
(6) Provádět těžbu mýtní úmyslnou v lesních porostech lesa vysokého mladších než 60 let nebo lesa nízkého a středního mladších než 20 let je zakázáno. V odůvodněných případech, jako jsou zejména ohrožené lesní porosty, lesní porosty přípravných nebo rychle rostoucích dřevin, může orgán státní správy lesů při schvalování plánu nebo na žádost vlastníka lesa povolit výjimku z tohoto zákazu.
(7) Právnické a fyzické osoby zajišťující těžební práce jsou povinny provádět je takovým způsobem, který minimalizuje negativní dopady na lesní ekosystém v daném prostředí.
(3) Za účelem předcházení degradace lesní půdy a pro zachování mimoprodukčních funkcí lesa ponechává vlastník lesa v lese odpovídající množství těžebních zbytků a na dožití a k zetlení určených stromů či jejich částí.
(4) Jestliže má těžba v lese, ve kterém vlastník lesa hospodaří bez schváleného nebo ke schválení předaného plánu, překročit 50 m3 za kalendářní rok, lze ji provést jen s písemným vyjádřením odborného lesního hospodáře a v součinnosti s ním. Odborný lesní hospodář vydá souhlasné vyjádření, pokud těžba není v rozporu s ustanoveními tohoto zákona. Odborný lesní hospodář je povinen v případě vydání nesouhlasného vyjádření k těžbě tuto skutečnost neprodleně oznámit orgánu státní správy lesů.
(5) Vlastník lesa, který hospodaří v souladu s návrhem ke schválení předaného plánu, může provést těžbu nejvýše do objemu 8 m3 na 1 ha za kalendářní rok. Vyšší objem těžby může vlastníku lesa povolit orgán státní správy lesů, který je příslušný ke schválení plánu.
§ 34
Lesní doprava
(1) Soustřeďování, uskladnění a odvoz dříví (dále jen „lesní doprava“) musí být prováděny tak, aby nedocházelo k nepřiměřenému poškozování lesa a ostatních pozemků.
(2) Výstavba a údržba přibližovacích linek, lesní dopravní sítě a ostatních zařízení v lesích nesmí působit ohrožení stability lesních porostů, zvýšené nebezpečí eroze nebo nepřiměřené poškození půdy a vodního režimu v daném území a ohrozit plnění funkcí lesa.
(4) Dobu, rozsah a trvání užívání cizích pozemků k lesní dopravě a výši náhrady je vlastník lesa, nebo osoba provádějící činnost v zájmu vlastníka lesa, povinen předem dohodnout s vlastníkem, popřípadě uživatelem dotčených pozemků. Nedojde-li k dohodě, rozhodne o podmínkách lesní dopravy po cizích pozemcích a o výši náhrady orgán státní správy lesů.
(3) Nelze-li účelu přiměřenými prostředky dosáhnout jinak, je vlastník lesa nebo osoba provádějící činnost v zájmu vlastníka lesa oprávněn v odůvodněných případech na nezbytnou dobu, v nezbytném rozsahu, ve vhodné době a za náhradu užívat cizí pozemky k lesní dopravě. Tím není dotčena jeho odpovědnost za způsobenou škodu podle zvlášních předpisů.22)
§ 35
Meliorace a hrazení bystřin v lesích
(2) Orgán státní správy lesů může vlastníku lesa uložit provedení potřebných opatření nebo je nechat provést na jeho náklad, pokud potřeba provedení takových opatření vznikla v důsledku činnosti vlastníka lesa; vlastník lesa je povinen provedení takových opatření strpět.
(1) Meliorace a hrazení bystřin v lesích jsou biologická a technická opatření zaměřená na ochranu půdy, péči o vodohospodářské poměry a prevenci vzniku a působení eroze. Provádění meliorací a hrazení bystřin v lesích je povinností vlastníka lesa. Pokud orgán státní správy lesů rozhodne o tom, že provedení meliorací nebo hrazení bystřin v lesích je ve veřejném zájmu, náklady na provedení těchto opatření hradí stát a vlastník lesa je povinen provedení těchto opatření strpět. Povinnosti vlastníka lesa a oprávnění orgánů státní správy podle zvláštních předpisů23) nejsou tímto ustanovením dotčena.
(4) Vlastník, popřípadě osoba, která pozemek užívá, je povinen strpět, aby se jeho pozemku užilo v nezbytné míře k přípravě, budování a údržbě zařízení meliorací a hrazení bystřin v lesích a podílet se na realizaci nebo úhradě (financování) prací podle míry prospěchu, který má z jejich provedení. Vlastník, popřípadě osoba, která pozemek užívá, má nárok na náhradu majetkové újmy vzniklé v důsledku omezeného výnosu nebo jiného užitku z dotčeného pozemku.
(3) Preventivní činnost k předcházení nebezpečí lavin, vzniku svahových sesuvů a strží, povodňových vln a odstraňování následků živelních pohrom hradí stát, popřípadě fyzické a právnické osoby, které mají z těchto opatření prospěch. Tato opatření se provádějí na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů a vlastník, popřípadě uživatel pozemku je povinen jejich provedení strpět.
(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou předmět úhrady nákladů na provedení opatření meliorací a hrazení bystřin prováděná ve veřejném zájmu, výčet podkladů pro úhradu nákladů na opatření prováděná ve veřejném zájmu a postup při provádění této úhrady.
§ 36
Hospodaření v lesích ochranných a v lesích zvláštního určení
(1) Ve prospěch účelového hospodaření v lesích ochranných a v lesích zvláštního určení lze přijmout opatření odchylná od některých ustanovení části první hlav třetí a páté. Tato opatření stanoví rozhodnutím orgán státní správy lesů na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu.
(2) Vlastníci lesů ochranných (§ 7) jsou povinni hospodařit v nich tak, aby byly zajištěny především jejich ochranné funkce.
(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob výpočtu výše náhrady újmy podle odstavce 3.
(3) Vlastník lesa ochranného nebo lesa zvláštního určení je povinen zajistit nebo strpět provedení opatření stanovené orgánem státní správy lesů podle odstavce 1. Za provedené opatření, které je ve veřejném zájmu, přísluší vlastníku lesa náhrada újmy spojené s hospodařením. To neplatí v případě, že opatření bylo stanoveno rozhodnutím orgánu státní správy lesů na základě žádosti vlastníka lesa.
(4) Orgán státní správy lesů rozhodne na návrh vlastníka lesa o tom, kdo a v jaké výši nahradí vlastníku lesa újmu spojenou s omezením hospodaření podle odstavce 3.
§ 36a
Pastva v lese
(1) Provádět pastvu nebo výběh hospodářských zvířat v lese nebo jejich průhon lesními porosty (dále jen „pastva v lese“) je možné pouze po předchozím písemném souhlasu vlastníka lesa.
(2) Při pastvě v lese nesmí docházet k omezování práva vstupu do lesa.
(3) Ten, kdo provádí pastvu v lese, je povinen zajistit, aby při pastvě v lese nedocházelo ke škodám na lesních porostech a k narušování půdního krytu a vodního režimu ohrožujícím plnění funkcí lesa. Pokud na lesních pozemcích probíhá pastva v lese, má se za to, že případné škody na lesních pozemcích nebo na lesních porostech nezpůsobila zvěř.
Oddíl2
Odborný lesní hospodář
§ 37
(2) Odborným lesním hospodářem může být fyzická osoba nebo právnická osoba, která má k této činnosti licenci udělenou orgánem státní správy lesů podle hlavy šesté tohoto zákona.
(3) Vlastník lesa má právo vybrat si odborného lesního hospodáře; jeho jméno je povinen do 30 dnů ode dne jeho výběru oznámit orgánu státní správy lesů. Vlastník lesa, který hospodaří podle plánu (§ 24 odst. 3), je povinen uzavřít s odborným lesním hospodářem smlouvu o výkonu činnosti podle odstavce 1. Pokud splňuje podmínku odborného lesnického vzdělání a odborné lesnické praxe (§ 42), může vlastník lesa v lesích ve svém vlastnictví vykonávat činnost odborného lesního hospodáře sám i bez udělení licence.
(1) Hospodaření v lesích je vlastník lesa povinen zajišťovat v součinnosti s odborným lesním hospodářem. Odborný lesní hospodář zabezpečuje vlastníku lesa odbornou úroveň hospodaření v lese podle tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení.
(5) Činnost odborného lesního hospodáře nemůže vykonávat zaměstnanec orgánu státní správy lesů v lesích v obvodu působnosti tohoto orgánu; to neplatí v případě obhospodařování vlastního majetku.
(4) Spolek je povinen pro lesy ve vlastnictví svých členů, v nichž má práva a povinnosti vlastníka lesa (§ 58 odst. 1), uzavřít s jedním odborným lesním hospodářem smlouvu o výkonu činnosti podle odstavce 1, pokud tuto činnost spolek nevykonává sám.
(12) Na odborného lesního hospodáře, jehož činnost hradí vlastník lesa, se vztahují povinnosti uvedené v odstavci 10 s výjimkou povinností uvedených v písmenech d) a j).
(6) Každou změnu v osobě odborného lesního hospodáře je vlastník lesa povinen oznámit do 30 dnů orgánu státní správy lesů.
(7) Pokud si vlastník lesa nevybere odborného lesního hospodáře sám, vykonává v lesích, pro které je stanovena povinnost zpracovat osnovy (§ 25 odst. 1), funkci odborného lesního hospodáře právnická osoba, která v určeném území vykonává právo hospodaření ve státních lesích, pokud orgán státní správy lesů nerozhodne o pověření jiné právnické nebo fyzické osoby. Pověření výkonem funkce odborného lesního hospodáře orgán státní správy lesů zruší na žádost pověřeného odborného lesního hospodáře nebo z vlastního podnětu, pokud pověřený odborný lesní hospodář neplní povinnosti stanovené tímto zákonem.
(11) Odbornými úkony a činnostmi odborného lesního hospodáře podle odstavce 8 písm. i) se rozumí zejména
f) poskytování odborných informací vlastníku lesa při zpracování návrhů lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov.
a) sledování zdravotního stavu lesních porostů a upozorňování vlastníka lesa na výskyt škodlivých organismů,
b) upozorňování vlastníka lesa na nutnost provedení těžby nahodilé a vyznačování těžby nahodilé,
c) vyznačování těžby mýtní úmyslné a vyjadřování se k návrhu těžby, má-li její objem překročit 50 m3 za kalendářní rok,
d) zabezpečování instruktáže o provádění výchovných zásahů v lesních porostech do 40 let věku,
e) navrhování vhodných způsobů a postupů obnovy lesa,
(8) Náklady na činnost odborného lesního hospodáře hradí vlastník lesa; náklady na činnost odborného lesního hospodáře vykonávanou právnickou nebo fyzickou osobou podle odstavce 7 hradí stát.
(9) Stát hradí náklady na činnost odborného lesního hospodáře v lesích ve vlastnictví členů spolku, ke kterým má spolek práva a povinnosti vlastníka lesa. Nárok na úhradu podle věty první uplatňuje spolek do 10 dnů od konce čtvrtletí.
(10) Základními povinnostmi odborného lesního hospodáře, jehož činnost podle odstavců 8 a 9 hradí stát, jsou
e) na žádost vlastníka lesa vyznačovat těžbu mýtní úmyslnou a vyjadřovat se k návrhu těžby má-li její objem překročit 50 m3 za kalendářní rok (§ 33 odst. 4) a poskytovat vlastníkovi lesa součinnost při provádění této těžby,
d) doporučovat vlastníku lesa provedení výchovných zásahů a na žádost vlastníka lesa zabezpečovat instruktáž k provedení výchovných zásahů v lesních porostech do 40 let věku,
c) navrhovat vlastníku lesa vhodný způsob a postup obnovy lesa a doporučovat vhodný reprodukční materiál a vhodnou dřevinnou skladbu k obnově lesa,
b) upozorňovat vlastníka lesa na nutnost provedení těžby nahodilé, vyznačovat těžbu nahodilou, kterou je nutno provést, a doporučit termíny a způsoby jejího zpracování a způsoby asanace vytěženého dříví,
h) na žádost vlastníka lesa poskytovat vlastníkovi lesa odborné informace a doporučení při ochraně lesů, pěstebních a těžebních činnostech, v oblasti finančních podpor na hospodaření v lesích, při zpracování návrhů lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov a dalších činnostech souvisejících s hospodařením v lesích,
a) sledovat stav lesa, upozorňovat vlastníka lesa na výskyt škodlivých činitelů a na škody jimi způsobené, včetně škod způsobených zvěří a pastvou v lese, navrhovat nezbytná kontrolní a ochranná opatření a při zvýšeném výskytu škodlivých organismů a škodách na lesích, včetně škod způsobených zvěří nebo pastvou v lese, prokazatelně informovat orgán státní správy lesů,
i) vést evidenci o prováděných odborných úkonech a činnostech, uchovávat doklady vztahující se k těmto úkonům a činnostem po dobu nejméně 5 let a tuto evidenci včetně dokladů na vyžádání předložit orgánu státní správy lesů,
j) oznamovat orgánu státní správy lesů ukončení výkonu činnosti odborného lesního hospodáře, a to nejméně 30 dnů předem, pokud je mu tato skutečnost známa, jinak neprodleně po tom, co se o této skutečnosti dozví,
k) prokazatelně upozorňovat vlastníka lesa na porušení povinností stanovených tímto zákonem; pokud povaha porušené povinnosti umožňuje nápravu a vlastník lesa ji nesjedná v rozsahu a v termínu uvedeném v upozornění odborného lesního hospodáře, je odborný lesní hospodář povinen oznámit tuto skutečnost orgánu státní správy lesů.
f) potvrzovat, zda činnosti, na jejichž provedení žádá vlastník lesa finanční prostředky podle zvláštních právních předpisů, jsou co do rozsahu a kvality provedeny v souladu s tímto zákonem a právními předpisy vydanými k jeho provedení,
g) na žádost vlastníka lesa spolupracovat s vlastníkem lesa při vedení lesní hospodářské evidence,
(13) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob výpočtu nákladů na činnost odborného lesního hospodáře v případech, kdy jeho činnost hradí stát, a postup při provádění jejich úhrady.
Oddíl3
Lesní stráž
§ 38
(1) Lesní stráž je fyzická osoba zajišťující ochrannou službu v lesích při obecném užívání lesů občany.
(2) Lesní stráž ustanovuje na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu orgán státní správy lesů; v průkazu lesní stráže současně stanoví obvod její působnosti. Na řízení o ustanovování lesní stráže se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
(3) Lesní stráží ustanoví orgán státní správy lesů fyzickou osobu, která je občanem České republiky, je starší 21 let, nebyla odsouzena pro úmyslný trestný čin, má způsobilost k právním úkonům, je zdravotně způsobilá, prokázala znalost práv a povinností lesní stráže podle tohoto zákona a znalost souvisejících předpisů a složila před orgánem státní správy lesů slib tohoto znění: „Slibuji, že jako lesní stráž budu s největší pečlivostí a svědomitostí plnit povinnosti při výkonu ochranné služby v lesích, že budu při výkonu této činnosti dodržovat právní předpisy a nepřekročím oprávnění příslušející lesní stráži.“
(6) Orgán státní správy lesů ustanovení lesní stráže zruší, pokud fyzická osoba přestala tuto funkci vykonávat, splňovat podmínky stanovené v odstavci 3 nebo se prokáže, že byla ustanovena na podkladě nesprávných údajů. Orgán státní správy lesů může ustanovení lesní stráže zrušit též z jiných důvodů na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu. Osoba, u níž orgán státní správy lesů zrušil ustanovení lesní stráží, je povinna neprodleně odevzdat tomuto orgánu služební odznak a průkaz lesní stráže.
(7) Vzor služebního odznaku a průkazu lesní stráže stanoví ministerstvo právním předpisem. Tímto předpisem stanoví též podrobnosti o předpokladech pro výkon funkce lesní stráže a o jejich ověřování.
(8) Orgán státní správy lesů, který lesní stráž ustanovuje, si k ověření bezúhonnosti osoby uvedené v odstavci 3 vyžádá výpis z rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu23a). Žádost o vydání výpisu z rejstříku trestů a výpis z rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) Lesní stráži vydá orgán státní správy lesů služební odznak a průkaz lesní stráže. Tento orgán také vede evidenci lesních stráží.
(5) Lesní stráž je povinna oznámit orgánu státní správy lesů do 30 dnů od jejich vzniku všechny změny týkající se podmínek uvedených v odstavci 3.
§ 39
Práva a povinnosti lesní stráže
(1) Lesní stráž je při své činnosti povinna
c) oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody podle jejich povahy buď vlastníku nebo uživateli lesa, nebo orgánu, který ji ustanovil, popřípadě v neodkladných případech též orgánům Policie České republiky nebo příslušným orgánům státní správy.
a) prokázat se průkazem lesní stráže a nosit služební odznak,
(2) Lesní stráž je při své činnosti oprávněna
d) pořídit zvukový, obrazový nebo jiný záznam osob a věcí nacházejících se na veřejně přístupném místě a zvukový, obrazový nebo jiný záznam o průběhu úkonu, je-li to nezbytné pro plnění jejího úkolu,
a) zastavit dopravní prostředek, je-li důvodné podezření, že osoba užívající dopravní prostředek porušuje ustanovení tohoto zákona,
b) v souvislosti s výkonem dohledu dle § 39 odst. 1 písm. b) požadovat předložení souhlasu nebo výjimky vlastníka lesa pro příslušnou činnost,
g) požadovat pomoc nebo součinnost orgánů Policie České republiky, popřípadě obecní policie, pokud nemůže splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky.
e) projednat příkazem na místě přestupky podle § 53 tohoto zákona,
f) zadržet osobu, která při obecném užívání lesa porušuje ustanovení tohoto zákona, nelze-li jinak zjistit její totožnost, a bezodkladně přivolat orgán Policie České republiky nebo zadrženou osobu bezodkladně orgánu Policie České republiky předvést,
c) zjistit totožnost osoby, která při obecném užívání lesa porušuje ustanovení tohoto zákona,
§ 39a
(5) Stát odpovídá obdobně podle odstavců 2 a 3 též za škodu způsobenou lesní stráži v souvislosti s plněním jejích úkolů.
(6) Stát odpovídá i za škodu způsobenou lesní stráží v souvislosti s plněním jejích úkolů; to neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala.
(7) Náhradu škody podle odstavců 1 až 6 poskytuje v zastoupení státu ten orgán státní správy lesů, který ustanovil lesní stráž, k jejímuž výkonu se náhrada vztahuje.
(4) Stát odpovídá i za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou lesní stráži.
(3) Stát odpovídá i za škodu na věcech, která poškozenému vznikla v souvislosti s poskytnutím této pomoci. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou.
(2) Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů pracovníků.
(1) Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc lesní stráži na její žádost nebo s jejím vědomím, (dále jen „poškozený“). Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně.
Oddíl4
Lesní hospodářská evidence
§ 40
(3) Souhrnné údaje předané podle odstavce 2 se evidují v informačním systému lesní hospodářské evidence, který je informačním systémem veřejné správy a který slouží orgánům státní správy lesů pro účely výkonu státní správy lesů. Informační systém lesní hospodářské evidence není veřejně přístupný a spravuje jej Institut.
(2) Souhrnné údaje uvedené v odstavci 1 vlastník lesa, který hospodaří podle plánu nebo podle jeho návrhu předaného ke schválení, předá orgánu státní správy lesů vždy do konce března za uplynulý kalendářní rok.
(1) Vlastník lesa, který hospodaří podle plánu nebo podle jeho návrhu předaného ke schválení, je povinen vést lesní hospodářskou evidenci o plnění závazných ustanovení plánu a evidenci o provedené obnově lesa v jednotlivých porostech. Vlastník lesa, který hospodaří bez plánu, je povinen vést lesní hospodářskou evidenci o provedené obnově lesa v jednotlivých porostech.
(4) Obsah, způsob vedení a předávání údajů lesních hospodářských evidencí uvedených v odstavci 1 orgánu státní správy lesů stanoví ministerstvo vyhláškou.
Hlava 6
LICENCE
§ 41
Obecné podmínky pro udělení licence
(1) Obecnými podmínkami pro udělení licence fyzické osobě jsou
a) dosažení věku 18 let,
b) státní občanství České republiky nebo občanství členského státu Evropské unie,
c) způsobilost k právním úkonům,
d) bezúhonnost.
(2) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen
b) pro jiný trestný čin, spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k povaze licence a osobě žadatele o udělení licence je obava, že se dopustí stejného nebo podobného činu při provozování činnosti, která je předmětem licence.
a) pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem licence,
(3) U právnické osoby musí obecné podmínky podle odstavce 1 splňovat její odpovědný zástupce. Odpovědným zástupcem je fyzická osoba ustanovená právnickou osobou, která odpovídá za odbornou úroveň výkonu činností, které jsou předmětem licence.
(4) Orgán státní správy lesů, který rozhoduje o udělení licence, si k ověřování bezúhonnosti podle odstavce 1 písm. d) a odstavce 2 vyžádá výpis z rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu23a). Žádost o vydání výpisu z rejstříku trestů a výpis z rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 42
Zvláštní podmínky pro udělení licence
(1) Zvláštními podmínkami pro udělení licence jsou
b) odborná lesnická praxe.
a) odborné lesnické vzdělání,
(2) Pro udělení licence podle § 26 odst. 1 se odborným lesnickým vzděláním rozumí vysokoškolské vzdělání v oblasti vzdělávání lesnictví a dřevařství v magisterském studijním programu lesní inženýrství nebo lesnické vysokoškolské vzdělání uvedenému vzdělání odpovídající a odborná lesnická praxe žadatele musí být alespoň 5 let. Odbornou lesnickou praxí podle věty první se rozumí vykonávání činností v oblasti hospodářské úpravy lesů po dosažení příslušného vzdělání.
(3) Pro udělení licence podle § 37 odst. 2 se odborným lesnickým vzděláním rozumí vysokoškolské vzdělání v oblasti vzdělávání lesnictví a dřevařství v magisterském studijním programu lesní inženýrství, v bakalářském studijním programu lesnictví anebo lesnické vysokoškolské vzdělání uvedenému vzdělání odpovídající, vyšší odborné vzdělání získané ve studijním oboru lesnictví, vyšší odborné lesnictví anebo v akreditovaném vzdělávacím programu oboru vzdělání lesnictví nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání lesnictví. Odborná lesnická praxe žadatele musí být alespoň 3 roky, jde-li o absolventa vysoké školy v magisterském studijním programu, alespoň 6 let, jde-li o absolventa vysoké školy v bakalářském studijním programu nebo o absolventa vyššího odborného vzdělání, a alespoň 10 let, jde-li o absolventa střední školy s maturitní zkouškou. Odbornou lesnickou praxí podle věty druhé se rozumí vykonávání činností souvisejících s povinnostmi odborného lesního hospodáře nebo správních činností na úseku lesního hospodářství po dosažení příslušného vzdělání.
(4) U právnické osoby musí zvláštní podmínky splňovat její odpovědný zástupce.
§ 43
Překážky pro udělení licence
(1) Licence nemůže být udělena fyzické osobě, které byl uložen soudem nebo správním orgánem zákaz činnosti týkající se provozování činnosti podle licence, dokud zákaz trvá.
(2) Licence nemůže být udělena osobě, které byla odňata podle § 45 odst. 1 písm. e), a to po dobu 5 let ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí licence nabylo právní moci.
§ 44
Rozhodnutí o licenci
(2) Pokud žadatel o udělení licence splňuje předepsané podmínky, vydá mu orgán státní správy lesů licenci. V rozhodnutí o licenci vydané fyzické osobě se uvede
a) jméno a příjmení, datum narození, adresa místa pobytu a typ a číslo průkazu totožnosti,
b) obchodní firma,
c) identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,
d) označení předmětu licence.
(3) V rozhodnutí o licenci vydané právnické osobě se uvede
b) identifikační číslo osoby,
d) označení předmětu licence.
a) název právnické osoby nebo její obchodní firma a její sídlo,
(4) Licence je nepřenosná a platí na celém území České republiky.
(5) Ministerstvo stanoví právním předpisem náležitosti žádosti o udělení licence a další podrobnosti o udělování licencí.
(6) Licence se uděluje na dobu 10 let. Platnost licence se prodlužuje o dalších 10 let, pokud o to držitel licence požádá. V žádosti o prodloužení licence sdělí její žadatel,
a) je-li fyzickou osobou, údaje podle odstavce 2 a číslo licence; v případě žádosti o prodloužení licence podle § 37 odst. 2 žadatel dále předloží osvědčení o absolvování vzdělávací akce podle § 37 odst. 10 písm. l),
b) je-li právnickou osobou, údaje podle odstavce 3 a číslo licence; v případě žádosti o prodloužení licence podle § 37 odst. 2 žadatel dále předloží osvědčení o absolvování vzdělávací akce podle § 37 odst. 10 písm. l) odpovědným zástupcem.
(7) Institut vede registr licencí, který je informačním systémem veřejné správy. Správcem registru licencí je Institut. Registr licencí je veřejně přístupný. V registru licencí se evidují u
b) právnických osob údaje uvedené v odstavci 3.
a) fyzických osob údaje uvedené v odstavci 2 a
(8) Orgán státní správy lesů, který vydal rozhodnutí o licenci nebo o odnětí licence, zašle stejnopis rozhodnutí Institutu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.
§ 45
Odnětí a zánik licence
(1) Orgán státní správy lesů licenci odejme, jestliže
c) nastanou překážky podle § 43,
b) odpovědný zástupce držitele licence přestane vykonávat svou funkci,
d) o to držitel licence požádá, nebo
e) držitel licence závažným způsobem nebo v průběhu 12 měsíců opakovaně poruší některou z povinností stanovených tímto zákonem.
(2) Držitel licence nebo odpovědný zástupce držitele licence jsou povinni orgánu státní správy lesů, který licenci udělil, oznámit vznik skutečností podle odstavce 1 písm. a) až c), a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala nebo kdy se o této skutečnosti dozvěděli.
(3) Řízení o odnětí licence podle odstavce 1 písm. e) orgán státní správy zahájí do 60 dnů ode dne, kdy se o důvodu odnětí licence dozvěděl, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy takový důvod nastal.
(4) Udělená licence zanikne
a) smrtí držitele licence, jde-li o fyzickou osobu,
b) zánikem právnické osoby.
Hlava 7
Podpora hospodaření v lesích
§ 46
(1) Stát podporuje hospodaření v lesích poskytováním služeb nebo finančních příspěvků. Finanční příspěvky mohou být poskytnuty na
b) obnovu, zajištění a výchovu lesních porostů do 40 let věku,
c) zvyšování podílu melioračních a zpevňujících dřevin,
a) ekologické a k přírodě šetrné technologie při hospodaření v lese,
g) ochranu lesa,
h) opatření k zajištění mimoprodukčních funkcí lesa,
i) opatření k zajištění proti lesním hmyzím škůdcům a opatření při jiných mimořádných okolnostech a nepředvídatelných škodách ohrožujících stav lesů, přesahujících možnosti vlastníka lesa,
k) vyhotovení plánů za podmínky poskytnutí dat plánu v digitální formě odpovídající informačnímu standardu datové komunikace lesního hospodářství pro potřeby státní správy,
l) ztížené hospodaření ve vojenských lesích,
m) zvládnutí následků mimořádných okolností a nepředvídaných škod v lesích a
j) podporu sdružování vlastníků lesů a podporu hospodaření ve sdružených lesích vlastníků malých výměr,
d) opatření k obnově lesů poškozených imisemi a lesů chřadnoucích vinou antropogenních vlivů,
e) opatření k obnově lesních porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou,
f) opatření k zalesnění v horských polohách,
n) podporu adaptace lesních ekosystémů na klimatickou změnu.
(2) Služby mohou být poskytnuty zajištěním
c) prevence a ochrany lesů před požáry,
a) velkoplošné ochrany lesů proti škodlivým organismům,
b) velkoplošné chemické meliorace a hnojení lesů,
g) přenosu inovací a nových poznatků vědy a výzkumu do lesnické praxe k vlastníkům lesů, odborným lesním hospodářům a státní správě lesů a
d) hubení komárů na pozemcích určených k plnění funkcí lesa v místech, kde orgány hygienické služby potvrdí jejich hrozící kalamitní výskyt,
e) monitoringu a prognózování výskytu a vývoje škodlivých činitelů,
f) poradenské činnosti a zvyšování odborné úrovně vlastníků lesů a odborných lesních hospodářů,
h) metodické a informační podpory sdružování vlastníků lesů.
(3) Finanční příspěvky a služby poskytuje
c) ministerstvo, jde-li o ostatní lesy.
a) Ministerstvo obrany, jde-li o vojenské lesy,
b) Ministerstvo životního prostředí, jde-li o lesy na území národních parků a jejich ochranných pásem, a
(4) Na poskytnutí finančního příspěvku a služby není právní nárok. O poskytnutí finančního příspěvku rozhoduje
b) Ministerstvo životního prostředí, jde-li o lesy na území národních parků a jejich ochranných pásem, a
a) Ministerstvo obrany, jde-li o vojenské lesy,
c) krajský úřad, jde-li o ostatní lesy.
(5) Finanční příspěvek se poskytuje přímým převodem z bankovního účtu ministerstva, Ministerstva obrany nebo Ministerstva životního prostředí na bankovní účet žadatele.
(6) Žádost o poskytnutí finančního příspěvku se podává
c) krajskému úřadu, jde-li o ostatní lesy.
b) Ministerstvu životního prostředí, jde-li o lesy na území národních parků a jejich ochranných pásem, a
a) Ministerstvu obrany, jde-li o vojenské lesy,
(7) K rozhodnutí o žádosti o poskytnutí finančního příspěvku podle odstavce 1 písm. k) v lesích, které nejsou lesy vojenskými nebo lesy na území národních parků a jejich ochranných pásem, je místně příslušný ten krajský úřad, v jehož územní působnosti leží největší část lesního hospodářského celku. K rozhodnutí o žádosti o poskytnutí finančních příspěvků podle odstavce 1 písm. a) až j) a l) až n) v lesích, které nejsou lesy vojenskými nebo lesy na území národních parků a jejich ochranných pásem, je místně příslušný ten krajský úřad, v jehož územní působnosti leží katastrální území, ve kterém byl splněn předmět finančního příspěvku.
(8) Podmínky poskytování finančních příspěvků podle odstavce 1 písm. a) až l) stanoví vláda nařízením. Finanční příspěvky podle odstavce 1 písm. m) a n) se poskytují podle výzvy k podání žádostí o poskytnutí finančního příspěvku zveřejněné na internetových stránkách ministerstva příslušného podle odstavce 3.
§ 46a
(1) Pokud tak stanoví nařízení vlády nebo výzva k podání žádostí o poskytnutí finančního příspěvku, žadatel před zahájením prací v rámci plnění předmětu finančního příspěvku Ministerstvu obrany, Ministerstvu životního prostředí nebo krajskému úřadu podává ohlášení žadatele o poskytnutí finančního příspěvku.
(2) Finanční příspěvek se neposkytne, jestliže je celková výše finančního příspěvku požadovaného v žádosti nižší než 3 000 Kč.
(3) Výše finančního příspěvku se určí podle sazby na technickou jednotku nebo na základě vyúčtování skutečně vynaložených nákladů. Při poskytování finančních příspěvků sazbou stanovenou na technickou jednotku se žadatel nepovažuje za zadavatele podle § 4 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek.
(4) Žadatel podává ohlášení, žádost a čestné prohlášení na formulářích vydaných ministerstvem, Ministerstvem obrany nebo Ministerstvem životního prostředí, které jsou zveřejněny na jejich internetových stránkách.
(5) S ohledem na objem prostředků státního rozpočtu podle schváleného zákona o státním rozpočtu lze finanční příspěvek přiznat žadateli v poměrně nižší výši, než v jaké je požadován.
(6) Při poskytování finančních příspěvků se přiměřeně použijí ustanovení rozpočtových pravidel o poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu. Ustanovení rozpočtových pravidel o porušení rozpočtové kázně se použijí obdobně. Správu odvodů za porušení rozpočtové kázně a penále v případě poskytnutí finančních příspěvků vykonávají finanční úřady.
(7) Nemá-li ohlášení žadatele nebo žádost o finanční příspěvek předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, vyzve správní orgán, který o žádosti o poskytnutí finančního příspěvku rozhoduje, žadatele k odstranění vad, přičemž mu k tomu poskytne přiměřenou lhůtu.
(8) Správní orgán, který o žádosti o poskytnutí finančního příspěvku rozhoduje, může kdykoliv v průběhu řízení vyzvat žadatele k doložení dalších podkladů nebo údajů nezbytných pro vydání rozhodnutí o žádosti o finanční příspěvek, k čemuž žadateli poskytne přiměřenou lhůtu. Nedoloží-li žadatel na výzvu požadované podklady nebo údaje ve stanovené lhůtě, správní orgán, který o žádosti o poskytnutí finančního příspěvku rozhoduje, řízení o žádosti o finanční příspěvek usnesením zastaví.
(9) Správní orgán, který o žádosti o poskytnutí finančního příspěvku rozhoduje, může žadateli o příspěvek doporučit úpravu ohlášení žadatele nebo žádosti o příspěvek, lze-li předpokládat, že upravené žádosti bude zcela vyhověno. Vyhoví-li žadatel tomuto doporučení, posuzuje krajský úřad upravenou žádost o příspěvek.
(10) Finanční příspěvek se neposkytne v případě, že na předmět finančního příspěvku byla poskytnuta podpora z jiných veřejných zdrojů za účelem pokrytí týchž nákladů.
§ 46b
Hlava 8
STÁTNÍ SPRÁVA LESŮ
Oddíl1
Orgány státní správy lesů
§ 47
(2) Státní správu lesů ve vojenských lesích vykonává v rozsahu působnosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností a krajského úřadu Vojenský lesní úřad. Ředitele Vojenského lesního úřadu jmenuje a odvolává ministr zemědělství na návrh ministra obrany.
(1) Státní správu lesů vykonávají
b) krajské úřady,
c) ministerstvo.
a) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,
(3) V lesích národních parků vykonávají státní správu lesů orgány stanovené zvláštním předpisem.25)
(5) Úhradu nákladů podle § 24 odst. 2, § 35 odst. 1 a 3 a § 37 odst. 8 a 9 a poskytování služeb nebo finančních příspěvků podle § 46 zajišťuje v zastoupení státu ten orgán státní správy lesů, v jehož kompetenci je podle tohoto zákona příslušné rozhodnutí nebo úkon (§ 48 až 49). Je-li tímto orgánem obecní úřad obce s rozšířenou působností, zajišťuje úhradu nákladů krajský úřad na základě podnětu obecního úřadu obce s rozšířenou působností.
(4) Zaměstnanec vykonávající správní činnosti na úseku lesního hospodářství musí splňovat tyto kvalifikační předpoklady:
b) úplné střední odborné vzdělání lesnického směru, nebo
a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu v oblasti vzdělávání lesnictví a dřevařství nebo právo,
c) alespoň 5 let praxe s vykonáváním správních činností na úseku lesního hospodářství.
(6) Orgány státní správy lesů zasílají ministerstvu každoročně do 31. ledna za předchozí kalendářní rok údaje o odnětí a o poplatcích za odnětí. Tyto údaje zasílají prostřednictvím k tomu určené elektronické aplikace na elektronickém formuláři stanoveném ministerstvem. Tyto údaje jsou přístupné Ministerstvu životního prostředí.
§ 48
Obecní úřady obcí s rozšířenou působností
(1) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností rozhodují
b) o prohlášení pozemku za pozemek určený k plnění funkcí lesa (§ 3 odst. 4),
a) o pochybnostech, zda jde o pozemky určené k plnění funkcí lesa (§ 3 odst. 3),
d) o odnětí lesních pozemků plnění funkcí lesa nebo o omezení jejich využívání pro plnění funkcí lesa do výměry 1 ha (§ 13 odst. 1),
e) o výši poplatku za odnětí (§ 17 odst. 2),
f) o povolení výjimky ze zákazu některých činností v lese (§ 20 odst. 4),
g) o uložení opatření k zajištění bezpečnosti osob a majetku před škodami, které by mohly být způsobeny padáním kamenů, sesouváním půdy, pádem stromů a lavinami z lesních pozemků, a o tom, kdo ponese náklady s tím spojené (§ 22 odst. 1 a 2),
h) o uložení opatření v případech mimořádných okolností, pokud nepřesahují jejich správní obvod (§ 32 odst. 3),
i) o výjimkách ze zákazu provádět mýtní těžbu v lesních porostech lesa vysokého mladších než 60 let nebo v lesních porostech lesa nízkého a středního mladších 20 let (§ 33 odst. 6),
j) o podmínkách lesní dopravy po cizích pozemcích (§ 34 odst. 4),
k) o udělení nebo prodloužení doby platnosti licence pro výkon funkce odborného lesního hospodáře nebo o jejím odnětí (§ 37 odst. 2),
l) o pověření nebo zrušení pověření právnické nebo fyzické osoby výkonem funkce odborného lesního hospodáře (§ 37 odst. 7),
m) o přestupcích podle tohoto zákona,
c) o dělení lesních pozemků, při kterém výměra jednoho dílu klesne pod 1 ha (§ 12 odst. 2),
n) o uložení opatření k odstranění zjištěných nedostatků, opatření ke zlepšení stavu lesů a plnění jejich funkcí, o zastavení nebo omezení výroby nebo jiné činnosti v lese v případech hrozících škod (§ 51 odst. 1), pokud nepřesahují jejich správní obvod.
(2) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností
i) vydávají opatření obecné povahy o uložení opatření v případech mimořádných okolností, pokud nepřesahují jejich správní obvod (§ 32 odst. 4), a
j) oznamují Institutu nově zjištěná místa s výskytem invazního nepůvodního druhu dřeviny.
a) uplatňují stanovisko k územně plánovací dokumentaci, pokud není příslušný krajský úřad nebo ministerstvo,
b) vydávají závazné stanovisko k řízení podle jiného právního předpisu10), jímž mají být dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa do výměry 1 ha, není-li příslušný krajský úřad, a k dotčení pozemků do vzdálenosti 30 m od okraje lesa (§ 14 odst. 2),
c) povolují výjimky ze stanovené velikosti nebo šířky holé seče (§ 31 odst. 2),
d) povolují výjimky ze zákonných lhůt pro obnovu, zalesnění a zajištění kultur (§ 31 odst. 6),
e) ustanovují lesní stráž a zrušují ustanovení lesní stráže (§ 38) ve svém správním obvodu,
f) soustřeďují údaje lesní hospodářské evidence o lesích ve svém správním obvodu a postupují je Institutu,
g) vykonávají dozor nad dodržováním tohoto zákona, předpisů vydaných k jeho provedení a rozhodnutí vydaných na jejich základě (§ 51 odst. 1),
h) vydávají opatření obecné povahy o dočasném omezení nebo vyloučení vstupu do lesa, pokud nepřesahují jejich správní obvod (§ 19 odst. 4 a 5), a
(3) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností vykonávají státní správu a povinnosti určené orgánům státní správy lesů podle tohoto zákona a předpisů vydaných na jeho základě ve všech dalších případech, není-li zákonem určen jiný orgán státní správy lesů.
§ 48a
Krajský úřad
(1) Krajský úřad rozhoduje
b) o odnětí lesních pozemků plnění funkcí lesa nebo o omezení jejich využívání pro plnění funkcí lesa o výměře 1 ha a více (§ 13 odst. 1),
e) o uložení opatření odchylných od ustanovení tohoto zákona v zájmu účelového hospodaření v lesích ochranných a v lesích zvláštního určení (§ 36 odst. 1),
f) o výši náhrady a subjektu povinném k poskytnutí této náhrady vlastníkovi lesa z důvodu omezení při hospodaření v lesích ochranných nebo v lesích zvláštního určení (§ 36 odst. 4),
g) o uložení opatření k odstranění zjištěných nedostatků, opatření ke zlepšení stavu lesů a plnění jejich funkcí, o zastavení nebo omezení výroby nebo jiné činnosti v lese v případech hrozících škod (§ 51 odst. 1), pokud přesahují správní obvod obce s rozšířenou působností,
h) o udělení nebo prodloužení doby platnosti licence ke zpracování plánů a osnov nebo o jejím odnětí (§ 26 odst. 1),
i) o povolení, aby k umělé obnově lesa a zalesňování byl použit i reprodukční materiál vybraných lesních dřevin pocházející ze zdroje identifikovaného reprodukčního materiálu (§ 29 odst. 2),
j) o uložení opatření v případě mimořádných okolností, pokud přesahují správní obvod obce s rozšířenou působností a nepřesahují obvod územní působnosti kraje (§ 32 odst. 3),
k) o ukládání pokut tomu, kdo nesplní povinnosti uložené rozhodnutím krajského úřadu,
l) o zkrácení doby platnosti plánu (§ 27 odst. 5) a
m) o navýšení objemu těžby nad 8 m3 na 1 ha lesa za kalendářní rok v případě návrhů plánů předaných ke schválení (§ 33 odst. 5).
a) o zařazení lesů do kategorie lesů ochranných, lesů zvláštního určení a o vyřazení lesů z těchto kategorií (§ 7 odst. 2, § 8 odst. 3), s výjimkou vojenských lesů uvedených v § 47 odst. 2,
(2) Krajský úřad
a) uplatňuje stanovisko k územně plánovací dokumentaci, vymezuje-li tato územně plánovací dokumentace plochy pro rekreaci a sport na pozemky určené k plnění funkcí lesa, není-li příslušné ministerstvo,
b) uplatňuje stanovisko k územním plánům obcí s rozšířenou působností,
c) vydává závazné stanovisko k řízení podle jiného právního předpisu10), jímž mají být dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa těžbou nevyhrazených nerostů nebo jímž mají být dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa o výměře 1 ha a více (§ 14 odst. 2 a 3),
d) ustanovuje lesní stráž s působností na území kraje a zrušuje ustanovení lesní stráže s působností na území kraje (§ 38 odst. 2),
e) vykonává dozor, jak orgány státní správy, fyzické a právnické osoby dodržují ustanovení tohoto zákona, předpisů vydaných k jeho provedení a rozhodnutí vydaných na jejich základě (§ 51 odst. 1), s výjimkou vojenských lesů,
f) rozhoduje ve sporech o místní příslušnost orgánů státní správy lesů prvního stupně, pokud jedním z orgánů prvního stupně není Vojenský lesní úřad,
g) rozhoduje o poskytnutí finančního příspěvku (§ 46 odst. 4), pokud nejde o vojenské lesy a lesy na území národních parků a jejich ochranných pásem, a provádí kontrolu dodržování podmínek poskytnutí finančního příspěvku,
h) vydávají opatření obecné povahy o dočasném omezení nebo vyloučení vstupu do lesa, pokud přesahují správní obvod obce s rozšířenou působností (§ 19 odst. 4 a 5), a
i) vydávají opatření obecné povahy o uložení opatření v případech mimořádných okolností, pokud přesahují správní obvod obce s rozšířenou působností a nepřesahují obvod územní působnosti kraje (§ 32 odst. 4) a
j) oznamuje Institutu zjištěný výskyt invazního nepůvodního druhu dřeviny, jeho šíření a dopady na hospodaření v lesích,
k) je dotčeným orgánem podle zákona o ochraně přírody a krajiny
3. při vydávání opatření obecné povahy, kterým se stanoví opatření k regulaci značně rozšířeného invazního nepůvodního druhu44).
2. při vydávání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, kterým se stanoví opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence zvláště chráněného druhu43), a
1. při vydávání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, kterým se povoluje rozšíření nepůvodního druhu nebo křížence zvláště chráněného druhu do krajiny42),
§ 49
Ministerstvo
(1) Ministerstvo je ústředním orgánem státní správy lesů.
(2) Ministerstvo rozhoduje
e) o povolení výjimky z požadavků na použití reprodukčního materiálu k umělé obnově lesa a zalesňování (§ 29 odst. 4).
d) o odchylných opatřeních v případech mimořádných situací (§ 51a) a
a) o uložení opatření v případě mimořádných okolností, pokud přesahují obvod územní působnosti kraje (§ 32 odst. 3),
b) o ukládání pokut tomu, kdo nesplní povinnosti uložené rozhodnutím ústředního orgánu státní správy lesů,
c) o zařazení lesů do kategorie lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení a o vyřazení lesů z těchto kategorií (§ 7 odst. 2, § 8 odst. 3) ve vojenských lesích,
(3) Ministerstvo
b) vydává souhlas k nakládání se státními lesy (§ 4 odst. 2),
a) řídí výkon státní správy lesů, včetně vojenských lesů,
l) vykonává dozor, jak orgány státní správy, fyzické a právnické osoby dodržují ustanovení tohoto zákona, předpisů vydaných k jeho provedení a rozhodnutí vydaných na jejich základě (§ 51 odst. 1).
k) rozhoduje ve sporech o místní příslušnost krajských úřadů,
j) ustanovuje lesní stráž a zrušuje ustanovení lesní stráže (§ 38),
i) povoluje výjimku z požadavků na použití reprodukčního materiálu k umělé obnově lesa a zalesňování (§ 29 odst. 3),
h) je dotčeným orgánem při vydávání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, kterým se stanoví opatření k odstranění invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu, jehož zavlečení, vysazení anebo výskyt byl včas zjištěn, podle zákona o ochraně přírody a krajiny45),
g) podílí se spolu s Ministerstvem životního prostředí na shromažďování informací o invazních nepůvodních druzích dřevin a hodnocení jejich dopadů na stav a vývoj lesních ekosystémů,
f) zadává a schvaluje oblastní plány rozvoje lesů (§ 23 odst. 1),
e) vyhlašuje na svých internetových stránkách informační standard datové komunikace lesního hospodářství,
d) vydává závazné stanovisko k návrhům na stanovení dobývacích prostorů, jimiž mají být dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa, a určuje způsob jejich rekultivace (§ 14 odst. 2 a 3),
c) uplatňuje stanovisko k územnímu rozvojovému plánu a k zásadám územního rozvoje,
n) rozhoduje ve sporech o místní příslušnost orgánů státní správy lesů, pokud je jedním z účastníků Vojenský lesní úřad,
o) vykonává funkci odvolacího orgánu proti rozhodnutím vydaným Vojenským lesním úřadem,
p) vydává opatření obecné povahy o výjimce z požadavků na použití reprodukčního materiálu k umělé obnově lesa a zalesňování (§ 29 odst. 4),
q) vydává opatření obecné povahy o uložení opatření v případech mimořádných okolností, pokud přesahují obvod územní působnosti kraje (§ 32 odst. 4), a
r) poskytuje České inspekci životního prostředí pro výkon její dozorové činnosti data schválených plánů a osnov v elektronické podobě.
m) vykonává dozor, jak orgány státní správy, fyzické a právnické osoby ve vojenských lesích dodržují ustanovení tohoto zákona, předpisů vydaných k jeho provedení a rozhodnutí vydaných na jejich základě (§ 51 odst. 1),
(4) V lesích národních parků a jejich ochranných pásmech vykonává působnost krajského úřadu a ministerstva Ministerstvo životního prostředí, nestanoví-li zákon o ochraně přírody a krajiny jinak.
Oddíl2
Dozor v lesním hospodářství
§ 50
Ministerstvo životního prostředí v rámci výkonu vrchního státního dozoru26) dozírá, jak orgány státní správy, s výjimkou ministerstva, právnické a fyzické osoby dodržují ustanovení tohoto zákona, předpisů vydaných k jeho provedení a rozhodnutí vydaných na jeho základě. Je oprávněno ukládat opatření k odstranění zjištěných nedostatků.
§ 51
(1) Součástí výkonu státní správy lesů je dozor nad dodržováním tohoto zákona a právních předpisů a rozhodnutí vydaných na jeho základě. Orgány státní správy lesů současně dozírají, zda vlastníci lesů hospodaří podle schválených plánů. Ukládají opatření k odstranění zjištěných nedostatků, popřípadě i opatření ke zlepšení stavu lesů a plnění jejich funkcí. V případě hrozící škody jsou oprávněny rozhodnout o omezení nebo zastavení výroby nebo jiné činnosti v lese až do doby odstranění nedostatků nebo jejich příčin.
(2) Odborní zaměstnanci orgánů státní správy lesů jsou oprávněni při výkonu své funkce nosit služební stejnokroj.
(3) Ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o služebních stejnokrojích zaměstnanců orgánů státní správy lesů a o jejich označení.
§ 52
Zaměstnanci právnické osoby (§ 4 odst. 1), odborní lesní hospodáři (§ 37) a zaměstnanci orgánů státní správy lesů jsou povinni při výkonu své činnosti důsledně dbát ochrany lesa a řádného hospodaření v něm.
Povinnosti odborných lesních pracovníků
Povinnosti odborných lesních pracovníků
§ 51a
Odchylná opatření v případech mimořádných situací
(4) Opatření obecné povahy podle odstavce 1 nabývá účinnosti dnem jeho vyvěšení na úřední desce ministerstva. Opatření obecné povahy se zveřejní též na úředních deskách obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, jejichž správních obvodů se opatření obecné povahy týká.
(6) V případě změny nebo zrušení opatření obecné povahy se použijí odstavce 2 až 5 obdobně.
(5) Ustanovení § 172 odst. 5 správního řádu se v případě vydávání opatření obecné povahy podle odstavce 1 nepoužije.
(3) Opatření obecné povahy podle odstavce 1 se vydává bez řízení o návrhu opatření obecné povahy.
(2) Rozhodnutí vydané podle odstavce 1 je prvním úkonem v řízení. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(1) V případech regionálních nebo celostátních mimořádných situací majících charakter kalamit, vyvolaných zejména biotickými nebo abiotickými činiteli, které nastaly na území dvou a více krajů, kdy plnění povinností ze strany vlastníků lesů není možné, nebo by nevedlo k naplnění účelu zákona, může ministerstvo rozhodnout o nezbytných opatřeních odchylných od ustanovení § 29 odst. 1, § 31 odst. 6, § 32 odst. 1 a 3 a § 33 odst. 1 a 3 až 5 tohoto zákona za účelem minimalizace škod na lesích. Tato opatření může ministerstvo uložit též opatřením obecné povahy.
Hlava 9
PŘESTUPKY
Oddíl1
Přestupky fyzických osob
§ 53
Přestupky fyzických osob
(2) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až k),
b) 30 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. l) až r).
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rámci obecného užívání lesa v lese
f) táboří mimo vyhrazená místa,
e) sbírá lesní plody způsobem, který poškozuje les,
d) sbírá semena lesních dřevin, jmelí nebo ochmet,
c) vyzvedává semenáčky nebo sazenice stromů nebo keřů lesních dřevin,
i) vstoupí do lesních porostů, kde se provádí těžba, manipulace nebo doprava dříví,
k) úmyslně poškozuje upravenou lyžařskou trasu,
l) naruší půdní kryt nebo vodní režim,
m) provádí terénní úpravy, buduje chodníky nebo staví oplocení nebo jiné objekty, pokud se nejedná o přestupek podle jiného právního předpisu,
n) těží nebo poškozuje stromy nebo keře,
o) rozdělává nebo udržuje otevřený oheň nebo odhazuje hořící nebo doutnající předměty,
p) rozdělává nebo udržuje otevřený oheň ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa,
q) znečišťuje les odpady nebo odpadky, nebo
r) kouří.
j) se pohybuje mimo cesty nebo vyznačené trasy jinak než pěšky,
b) hrabe stelivo,
a) ruší klid nebo ticho,
h) vstoupí do oplocených nebo zákazem vstupu označených míst,
g) bez souhlasu vlastníka poruší zákaz vjezdu nebo stání motorovým vozidlem,
Oddíl2
Přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob
§ 54
Přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob
(2) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že
a) bez rozhodnutí o odnětí nebo bez rozhodnutí o omezení pozemky určené k plnění funkcí lesa odejme nebo omezí jejich využívání pro plnění funkcí lesa,
b) provede těžbu nad rámec schváleného plánu nebo provede jinou těžbu v rozporu s tímto zákonem,
c) nesplní opatření k ochraně lesa nařízené podle § 32 odst. 3, nebo
d) v rozporu s § 11 odst. 1 způsobí značné škody na lese.
(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 29 odst. 5 nevede předepsanou evidenci o původu reprodukčního materiálu lesních dřevin použitého k umělé obnově lesa a k zalesňování,
b) nesplní, s výjimkou opatření k ochraně lesa nařízeného podle § 32 odst. 3, opatření nebo povinnost uloženou rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona,
c) jako odborný lesní hospodář nesplní některou z jemu uložených povinností podle § 37 odst. 10,
d) jako vlastník lesa, na kterého se vztahuje povinnost zabezpečit zpracování plánu, v rozporu s § 24 odst. 6 neinformuje orgán státní správy lesů o změnách vlastnictví lesů,
e) jako vlastník lesa, který hospodaří podle plánu, v rozporu s § 40 odst. 2 nepředá orgánu státní správy lesů souhrnné údaje,
f) jako držitel licence nebo jako odpovědný zástupce držitele licence v rozporu s § 45 odst. 2 neučiní oznámení,
g) v rozporu s § 20 odst. 5 koná organizovanou akci v lese,
i) v rozporu s § 36a odst. 3 při pastvě v lese ohrozí plnění funkcí lesa, nebo
j) jako provozovatel motorového vozidla v rozporu s § 20 odst. 8 nezajistí, aby byl dodržen zákaz jezdit a stát motorovými vozidly v lese, pokud nebyla pro stejné porušení povinnosti uložena pokuta podle § 53 odst. 1 písm. g).
(3) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1,
b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2.
§ 55
Přestupky podle tohoto zákona projednává a pokuty vybírá orgán státní správy lesů.
Společné ustanovení k přestupkům
Společné ustanovení k přestupkům
§ 56
§ 57
Hlava 10
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ
§ 58
Ustanovení společná
(1) Práva a povinnosti vlastníka lesa podle tohoto zákona má držitel práva les užívat a požívat za účelem hospodaření v lese, pokud smlouva, na jejímž základě došlo k přenechání lesa k užívání a požívání za účelem hospodaření v lese, výslovně nestanoví jinak. Tato smlouva vyžaduje písemnou formu, jinak je neplatná.
(2) Finanční prostředky z fondu zakladatele, který podle zákona o státním podniku vytváří právnická osoba, které je svěřeno nakládání se státními lesy, jejímž zakladatelem je ministerstvo, lze použít pouze na podporu činností směřujících k naplnění účelu tohoto zákona nebo vodního zákona nebo na pozemkové úpravy podle zákona o pozemkových úpravách.
(3) Pokud může rozhodnutí orgánu státní správy lesů ovlivnit hospodaření v lesích nebo plnění funkcí lesů v územním obvodu jiného orgánu státní správy lesů, rozhodne příslušný orgán státní správy lesů po předchozím projednání s tímto orgánem.
(4) Opatření podle § 51 odst. 1 se neuloží, pokud bylo k nápravě ekologické újmy na lesích vydáno nápravné opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů31), které je dostatečné k odstranění zjištěných nedostatků, popřípadě ke zlepšení stavu lesů a plnění jejich funkcí. Zahájené řízení o uložení opatření podle § 51 odst. 1 příslušný orgán státní správy lesů přeruší, pokud bylo k nápravě ekologické újmy na lesích zahájeno řízení o uložení nápravných opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů31).
§ 58a
Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 59
Ustanovení přechodná
(1) Plány schválené před účinností tohoto zákona zůstávají v platnosti pro lesy vlastníků, kteří jsou povinni podle tohoto zákona hospodařit podle plánu (§ 24 odst. 3), pokud do 18 měsíců od účinnosti tohoto zákona nepředloží ke schválení nový plán nebo změny stávajícího plánu podle § 27.
(2) Plány, na nichž byly zahájeny práce před účinností tohoto zákona, se zpracovávají, projednávají a předkládají podle dosavadních předpisů; přitom se zohledňují prokazatelné majetkové poměry. Schvalovat tyto plány podle těchto předpisů lze do dvou let od účinnosti tohoto zákona.
(3) Dnem účinnosti tohoto zákona pozbývají platnosti výjimky ke správě lesního národního majetku udělené podle § 11 odst. 3 zákona č. 61/1977 Sb., o lesích, ve znění pozdějších předpisů. Pokud jsou lesy, k jejichž správě byla výjimka udělena, ke dni účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví státu, přechází právo hospodaření k nim k témuž dni na právnickou osobu pověřenou hospodařením s lesy ve vlastnictví státu.
(4) Ustanovením odstavců 1 a 2 není dotčeno ustanovení § 27 odst. 4 tohoto zákona. Pro lesy o výměře menší než 50 ha ve vlastnictví fyzických osob se plány uvedené v odstavcích 1 a 2 považují za osnovy podle § 25 tohoto zákona.
(5) Vlastník lesa, pro jehož les je zpracován plán podle odstavce 2, může oznámit orgánu státní správy lesů do 60 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona, že si zajistí zpracování plánu podle tohoto zákona (§ 24).
(7) Řízení ve věcech upravených zákonem č. 61/1977 Sb., o lesích, ve znění zákona č. 229/1991 Sb., zákonem České národní rady č. 96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství, ve znění zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., a právními předpisy vydanými k jejich provedení, zahájené před účinností tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních předpisů. O těchto věcech musí příslušné orgány státní správy lesů rozhodnout do 31. prosince 1996.
(8) Pozemky lesního půdního fondu vykazované jako bezlesí v lesních hospodářských plánech schválených podle dosavadních právních předpisů se považují za lesní pozemky podle § 3 odst. 1 písm. a) tohoto zákona.
(9) Výběrové stromy a lesní porosty uznané pro sběr semen přede dnem účinnosti tohoto zákona se považují za uznané ve smyslu tohoto zákona, pokud s tím vlastník lesa nevysloví nesouhlas.
(10) Právnické a fyzické osoby, které se ke dni účinnosti tohoto zákona zabývají sběrem semen lesních dřevin, jejich luštěním, skladováním, produkcí sazenic lesních dřevin nebo obchodem se semeny a sazenicemi lesních dřevin jako podnikatelskou činností, musí do tří měsíců od účinnosti tohoto zákona požádat orgán státní správy lesů o udělení licence podle části šesté tohoto zákona.
(11) Jméno odborného lesního hospodáře (§ 37 odst. 3) je povinen vlastník lesa oznámit orgánu státní správy lesů do dvou měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona; pokud tak neučiní, určí odborného lesního hospodáře orgán státní správy lesů do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. Po tuto dobu bude povinnosti odborného lesního hospodáře vykonávat právnická osoba, které příslušel výkon odborné správy lesů podle dosavadních předpisů.
(12) Lesní stráž ustanovená podle dosavadních předpisů se považuje nejpozději do 31. prosince 1996 za lesní stráž ustanovenou podle tohoto zákona.
(13) Úřadem příslušným ke zrušení ustanovení lesní stráží, která byla ustanovena okresním úřadem, je krajský úřad, v jehož správním obvodu vykonává lesní stráž svou funkci.
Část II
ZMĚNA ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 2/1969 SB., O ZŘÍZENÍ MINISTERSTEV A JINÝCH ÚSTŘEDNÍCH ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ
§ 60
Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 34/1970 Sb., zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., zákona České národní rady č. 173/1989 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., zákona České národní rady č. 126/1990 Sb., zákona České národní rady č. 203/1990 Sb., zákona České národní rady č. 288/1990 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb., zákona České národní rady č. 575/1990 Sb., zákona České národní rady č. 173/1991 Sb., zákona České národní rady č. 283/1991 Sb., zákona České národní rady č. 19/1992 Sb., zákona České národní rady č. 23/1992 Sb., zákona České národní rady č. 103/1992 Sb., zákona České národní rady č. 167/1992 Sb., zákona České národní rady č. 239/1992 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 350/1992 Sb., zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., zákona České národní rady č. 359/1992 Sb., zákona České národní rady č. 474/1992 Sb., zákona České národní rady č. 548/1992 Sb., zákona České národní rady č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb. a zákona č. 89/1995 Sb., se mění takto:
1. § 15 odst. 1 zní:
„(1) Ministerstvo zemědělství je ústředním orgánem státní správy pro zemědělství, s výjimkou ochrany zemědělského půdního fondu, a pro potravinářský průmysl. Je rovněž ústředním orgánem státní správy lesů, myslivosti a rybářství, s výjimkou území národních parků.“.
„(1) Ministerstvo zemědělství je ústředním orgánem státní správy pro zemědělství, s výjimkou ochrany zemědělského půdního fondu, a pro potravinářský průmysl. Je rovněž ústředním orgánem státní správy lesů, myslivosti a rybářství, s výjimkou území národních parků.“.
2. V § 16 odst. 1 písm. e) se vypouštějí slova „lesů a“.
3. § 19 odst. 2 zní:
„(2) Ministerstvo životního prostředí je ústředním orgánem státní správy pro vodní hospodářství, pro ochranu ovzduší, pro ochranu přírody a krajiny, pro ochranu zemědělského půdního fondu, pro výkon státní geologické služby, pro ochranu nerostného bohatství, pro ekologický dohled nad těžbou, pro odpadové hospodářství a pro posuzování vlivů činností a jejich důsledků na životní prostředí včetně těch, které přesahují státní hranice. Dále je ústředním orgánem státní správy pro myslivost, rybářství a lesní hospodářství v národních parcích. Je rovněž ústředním orgánem státní správy pro státní ekologickou politiku.“.
„(2) Ministerstvo životního prostředí je ústředním orgánem státní správy pro vodní hospodářství, pro ochranu ovzduší, pro ochranu přírody a krajiny, pro ochranu zemědělského půdního fondu, pro výkon státní geologické služby, pro ochranu nerostného bohatství, pro ekologický dohled nad těžbou, pro odpadové hospodářství a pro posuzování vlivů činností a jejich důsledků na životní prostředí včetně těch, které přesahují státní hranice. Dále je ústředním orgánem státní správy pro myslivost, rybářství a lesní hospodářství v národních parcích. Je rovněž ústředním orgánem státní správy pro státní ekologickou politiku.“.
Část III
ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 114/1992 SB., O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ
§ 61
Zákon České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 347/1992 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. V § 4 odst. 3 se slova „z hlediska ochrany systému ekologické stability“ nahrazují slovy „z hlediska tohoto zákona“ a za slova „lesních hospodářských plánů“ se vkládají tato slova: „a lesních hospodářských osnov“.
2. V § 4 se vypouští odstavec 4.
3. V § 5 odst. 4 se tečka za větou první nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „to neplatí pro nepůvodní druhy rostlin, pokud se hospodaří podle schváleného lesního hospodářského plánu nebo vlastníkem lesa převzaté lesní hospodářské osnovy.“.
4. V § 59 odst. 3 se vypouštějí slova „a o ochraně lesního půdního fondu1)“.
5. V § 78 odst. 4 se vypouštějí slova „lesního hospodářství, myslivosti,“.
6. V § 78 odst. 5 se vypouštějí slova „schvalují lesní hospodářské plány pro lesy na území národních parků,“.
7. V § 79 odst. 3 písm. i) se na konci vypouští čárka a připojují se tato slova: „a schvaluje lesní hospodářské plány pro lesy v národních parcích a jejich ochranných pásmech“.
Část IV
ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 23/1962 SB., O MYSLIVOSTI, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ
§ 62
Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění zákona České národní rady č. 146/1971 Sb., zákona České národní rady č. 96/1977 Sb., zákona České národní rady č. 143/1991 Sb. a zákona České národní rady č. 270/1992 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. V § 16 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Ve smlouvě o nájmu honitby musí být stanovena přiměřená opatření k zabránění škodám zvěří a určeno, kdo je provede.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
„(3) Ve smlouvě o nájmu honitby musí být stanovena přiměřená opatření k zabránění škodám zvěří a určeno, kdo je provede.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
2. V § 24 odst. 2 se vypouštějí slova „popřípadě správa národního parku6)“.
3. V § 29 odst. 1 se za první větu vkládá tato věta: „Nelze-li škody působené zvěří snížit technicky přiměřenými a ekonomicky únosnými způsoby, může uložit okresní úřad na návrh vlastníka honitby nebo orgánu státní správy lesů snížení stavu zvěře, popřípadě zrušení chovu toho druhu zvěře, který škody působí.“.
4. V § 38 odst. 2 se slova „vykonávají správy národních parků“ nahrazují slovy „vykonává Ministerstvo životního prostředí“.
Část VI
§ 64
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
8. Směrnice Ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky č. j. 35050/OSS/79 ze dne 1. června 1979 k postupu při vynětí pozemků z lesního půdního fondu pro výstavbu rekreačních chat a rekreačních objektů, registrovaná v částce 20/1979 Sb.
§ 65
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1996, s výjimkou § 32 odst. 8 věty druhé a § 36, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1997.
Část V
§ 63
Příloha
VÝPOČET POPLATKU
VÝPOČET POPLATKU
I. Výpočet poplatku za dočasné odnětí
1. Výše ročního poplatku za dočasné odnětí se stanoví podle následujícího vzorce:
• ZP je základní poplatek (v Kč.ha-1/rok),
• K3 je koeficient pro zvýšené poskytování kulturních ekosystémových služeb.
PDO = ZP x (1+K1+K2+K3), kde:
• K2 je koeficient pro zvýšené poskytování regulačních a přírodoochranných služeb a
• PDO je poplatek za dočasné odnětí (v Kč.ha-1/rok),
• K1 je koeficient ochrany vodních, léčivých a minerálních zdrojů,
• ZP je základní poplatek (v Kč.ha-1/rok),
• K3 je koeficient pro zvýšené poskytování kulturních ekosystémových služeb.
PDO = ZP x (1+K1+K2+K3), kde:
• K2 je koeficient pro zvýšené poskytování regulačních a přírodoochranných služeb a
• PDO je poplatek za dočasné odnětí (v Kč.ha-1/rok),
• K1 je koeficient ochrany vodních, léčivých a minerálních zdrojů,
2. Koeficient K1 se použije pro lesy
c) na území chráněných oblastí přirozené akumulace vod (§ 28 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
a) v ochranných pásmech vodního zdroje I. stupně [(§ 8 odst. 1 písm. a)],
b) v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod [(§ 8 odst. 1 písm. b)] a
3. Koeficient K2 se použije pro lesy
a) na mimořádně nepříznivých stanovištích [(§ 7 odst. 1 písm. a)],
c) v klečovém a alpínském lesním vegetačním stupni [§ 7 odst. 1 písm. c)],
b) vysokohorské pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech [(§ 7 odst. 1 písm. b)],
i) v rámci územních systémů ekologické stability (§ 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů).
d) na území národních parků, prvních a druhých zón chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních rezervací a přírodních památek [§ 8 odst. 1 písm. c)],
e) v evropsky významných lokalitách, ptačích oblastech a smluvně chráněných územích [§ 8 odst. 2 písm. a)],
f) se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou [§ 8 odst. 2 písm. e)],
g) potřebné pro zachování biologické různorodosti [§ 8 odst. 2 písm. f)],
h) v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření [§ 8 odst. 2 písm. h)] a
4. Koeficient K3 se použije pro lesy
a) na území kulturních památek a národních kulturních památek [§ 8 odst. 1 písm. d)],
c) příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí [§ 8 odst. 2 písm. c)],
b) lázeňské [§ 8 odst. 2 písm. b)],
e) v uznaných oborách a v bažantnicích [§ 8 odst. 2 písm. g)].
d) sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce [§ 8 odst. 2 písm. d)] a
5. Každý z koeficientů K1 až K3 se pro jednotlivou jednotku prostorového rozdělení lesa použije nejvýše jednou.
6. Výše základního poplatku je 39 000 Kč.ha-1.
7. Výše koeficientu K1 je 0,40.
8. Výše koeficientu K2 je 0,50.
9. Výše koeficientu K3 je 0,35.
10. Výše poplatku pro jednotlivé jednotky prostorového rozdělení lesa se stanoví podle kategorie lesa, chráněné oblasti přirozené akumulace vod nebo územního systému ekologické stability a podle odnímané plochy jednotky prostorového rozdělení lesa nebo plochy v chráněné oblasti přirozené akumulace vod nebo v územním systému ekologické stability. Celková výše poplatku za odnětí je součtem výše poplatků pro jednotlivé jednotky prostorového rozdělení lesa.
11. V případě, že dočasné odnětí se uskuteční nebo bude ukončeno v průběhu kalendářního roku, stanoví se poplatek ve výši jedné dvanáctiny výše poplatku za roční dočasné odnětí, a to za každý i započatý měsíc.
II. Výpočet poplatku za trvalé odnětí
Výše poplatku za trvalé odnětí se stanoví jako násobek poplatku za dočasné odnětí podle následujícího vzorce:
• PTO je poplatek za trvalé odnětí (v Kč.ha-1) a
• PDO je poplatek za dočasné odnětí (v Kč.ha-1/rok).
PTO = 50 x PDO, kde
Výše poplatku za trvalé odnětí se stanoví jako násobek poplatku za dočasné odnětí podle následujícího vzorce:
• PTO je poplatek za trvalé odnětí (v Kč.ha-1) a
• PDO je poplatek za dočasné odnětí (v Kč.ha-1/rok).
PTO = 50 x PDO, kde