§ 29

Reprodukční materiál lesních dřevin

(2) V případě naléhavé potřeby může orgán státní správy lesů povolit, aby k umělé obnově lesa a zalesňování byl použit i reprodukční materiál vybraných lesních dřevin pocházející ze zdroje identifikovaného reprodukčního materiálu podle zvláštního právního předpisu.20a)

(1) K umělé obnově lesa a k zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa (§ 3 odst. 4) se používá reprodukční materiál lesních dřevin ze stejné nebo odpovídající přírodní lesní oblasti a z odpovídajícího výškového pásma určeného lesním vegetačním stupněm. V případě smrku ztepilého, borovice lesní a modřínu opadavého (dále jen „vybrané lesní dřeviny“) lze, s výjimkou postupu podle odstavce 6 k umělé obnově lesa a zalesňování použít pouze reprodukční materiál pocházející ze zdrojů selektovaného, kvalifikovaného nebo testovaného reprodukčního materiálu uznaných podle zvláštního právního předpisu.20a) Zařazení dalších lesních dřevin mezi vybrané lesní dřeviny stanoví ministerstvo právním předpisem.

d) přírodní lesní oblast, ve které se nachází místo, odkud reprodukční materiál pochází.

(3) V případě reprodukčního materiálu určeného pro výzkumné, pokusné nebo šlechtitelské účely může ministerstvo povolit výjimku z požadavků na použití reprodukčního materiálu k umělé obnově lesa a zalesňování uvedených v odstavci 1, přičemž žadatel o výjimku k žádosti doloží kopii projektu zpracovaného vědeckou nebo výzkumnou institucí. Výjimka udělená ministerstvem se vztahuje pouze na reprodukční materiál využitý v rámci realizovaného projektu.

(4) V případě naléhavé potřeby při nedostatku reprodukčního materiálu v důsledku mimořádných okolností může orgán státní správy lesů na základě odborného stanoviska Institutu podle zákona o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin38) povolit na omezenou dobu výjimku z požadavků na použití reprodukčního materiálu k umělé obnově lesa a zalesňování uvedených v odstavci 1 větě první. Tuto výjimku může povolit též vydáním opatření obecné povahy.

(5) Vlastník lesa je povinen vést evidenci o původu identifikovaného, selektovaného, kvalifikovaného a testovaného reprodukčního materiálu použitého při umělé obnově lesa a zalesňování a tuto evidenci uchovávat po dobu 10 let. Součástí této evidence je i evidence průvodních listů34) k jednotlivým oddílům použitého reprodukčního materiálu vydaných pro vlastníka lesa.

(6) Vlastník lesa může k umělé obnově lesa a zalesňování použít reprodukční materiál původem z lesních porostů nacházejících se na území České republiky, které jsou v jeho vlastnictví, a to při dodržení pravidel přenosu reprodukčního materiálu lesních dřevin a s výjimkou reprodukčního materiálu lesních dřevin fenotypové třídy D. V tomto případě může vlastník lesa použít k evidenci o původu reprodukčního materiálu namísto průvodního listu podle odstavce 5 čestné prohlášení vlastníka lesa o původu reprodukčního materiálu, ve kterém musí být uvedeny údaje označující

(7) Ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o přenosu reprodukčního materiálu lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnosti o obnově lesních porostů a o zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa.

c) lesní vegetační stupeň, z něhož reprodukční materiál pochází,

b) evidenční číslo uznané jednotky, ze které reprodukční materiál pochází36), bylo-li přiděleno,

a) identifikaci místa, odkud reprodukční materiál pochází, uvedením jednotek prostorového rozdělení lesa35),

§ 31

Obnova a výchova lesních porostů

(1) Vlastník lesa je povinen obnovovat lesní porosty stanovištně vhodnými dřevinami a vychovávat je včas a soustavně tak, aby se zlepšoval jejich stav, zvyšovala jejich odolnost a zlepšovalo plnění funkcí lesa. Ve vhodných podmínkách je žádoucí využívat přirozené obnovy a obnovních postupů, které zachovávají půdu krytou lesním porostem. Přirozené obnovy nelze využít u lesních porostů lesních dřevin fenotypové třídy D.

(2) Při mýtní těžbě úmyslné nesmí velikost holé seče překročit 1 ha a její šíře na exponovaných hospodářských souborech jednonásobek a na ostatních stanovištích dvojnásobek průměrné výšky těženého lesního porostu. Šířka holé seče není omezena při domýcení porostních zbytků, porostů o výměře menší než 1 ha a na hospodářském souboru přirozených lužních stanovišť. V odůvodněných případech může orgán státní správy lesů při schvalování plánu nebo na žádost vlastníka lesa povolit výjimku ze stanovené velikosti nebo šířky holé seče, a to
Na povolení této výjimky se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

b) na dopravně nepřístupných horských svazích delších než 250 m, nejedná-li se o exponované hospodářské soubory, do velikosti 2 ha holé seče a

a) na hospodářském souboru přirozených borových stanovišť na písčitých půdách do velikosti 2 ha holé seče bez omezení šíře,

c) v lesních porostech ve tvaru nízkého nebo středního lesa a při předčasné obnově lesních porostů mladších 40 let do velikosti 1 ha holé seče bez omezení její šíře.

(6) Holina na lesních pozemcích musí být zalesněna nebo obnovena do 5 let a lesní porosty na ní zajištěny do 10 let od jejího vzniku; v odůvodněných případech může orgán státní správy lesů při schvalování plánu nebo na žádost vlastníka lesa povolit lhůtu delší. Tato žádost musí být orgánu státní správy lesů doručena nejpozději 60 dnů před uplynutím lhůty pro zalesnění, obnovu nebo pro zajištění. Na povolení této delší lhůty se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

(4) Je zakázáno snižovat úmyslnou těžbou zápoj porostní skupiny pod 6 desetin plného zápoje; to neplatí, jestliže se prosvětlení provádí ve prospěch následného lesního porostu nebo za účelem zpevnění lesního porostu. Zápojem se pro účely tohoto zákona rozumí poměr cloněné plochy dané jako součet ploch horizontálních korunových projekcí lesního porostu a plochy porostní skupiny.

(5) Při obnově lesa je zakázáno bez ohledu na vlastnickou hranici přiřazovat další holou seč k lesním porostům na celé ploše nezajištěným, pokud by celková výměra nezajištěných lesních porostů překročila velikost a šířku stanovenou v odstavci 2. Nejmenší přípustná vzdálenost holé seče od holin a lesních porostů na celé ploše nezajištěných nesmí být menší než průměrná výška obnovovaného lesního porostu.

(7) Ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o vymezení hospodářských souborů.

(3) V hospodářských souborech na mimořádně nepříznivých stanovištích v lesích ochranných a na exponovaných hospodářských souborech je při obnově lesa přednostně uplatňováno použití clonných sečí a výběrů.

§ 32

Ochrana lesa

b) preventivně bránit vývoji, šíření a přemnožení škodlivých organismů,

(1) Vlastník lesa je povinen provádět taková opatření, aby se předcházelo a zabránilo působení škodlivých činitelů na les, zejména

(2) Na likvidaci klesti a dalších těžebních zbytků, prováděnou za účelem splnění povinnosti podle odstavce 1 písm. b), se nevztahují právní předpisy o ochraně ovzduší39). Tímto ustanovením nejsou dotčeny právní předpisy o odpadech40).

a) zjišťovat a evidovat výskyt a rozsah škodlivých činitelů a jimi působených poškození důležitých pro pozdější průkaznost provedených opatření; při zvýšeném výskytu neprodleně informovat místně příslušný orgán státní správy lesů a provést nezbytná opatření,

c) provádět preventivní opatření proti vzniku lesních požárů podle zvláštních předpisů.21)

e) omezení nakládání se dřevem, semeny nebo sazenicemi lesních dřevin.

(5) Vlastníci lesů, uživatelé honiteb6) a orgány státní správy lesů jsou povinni dbát, aby lesní porosty nebyly nepřiměřeně poškozovány zvěří.

(4) Opatření podle odstavce 3 může orgán státní správy lesů nařídit též opatřením obecné povahy. Opatření obecné povahy podle věty první se vydává bez řízení o jeho návrhu a nabývá účinnosti dnem vyvěšení veřejné vyhlášky, pokud orgán státní správy lesů nestanoví jinak nebo nehrozí-li nebezpečí z prodlení. O vydání opatření obecné povahy uvědomí orgán státní správy lesů dotčené osoby také způsobem v místě obvyklým. Ustanovení § 19 odst. 5 se použije obdobně.

(3) Při vzniku mimořádných okolností a nepředvídaných škod v lese (větrné a sněhové kalamity, přemnožení škůdců, nebezpečí vzniku požárů v období sucha apod.) je vlastník lesa povinen činit bezodkladná opatření k jejich odstranění a pro zmírnění jejich následků. Orgán státní správy lesů může vlastníku lesa nařídit tato opatření

(13) Ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o opatřeních k ochraně lesa proti škodlivým činitelům.

(12) V lese lze budovat pouze objekty, zařízení a stavby uvedené v § 15 odst. 3 a oplocení uvedené v odstavci 8.

(11) Je-li vlastníkem vytěženého dřeva jiná osoba než vlastník lesa, vztahují se na ni povinnosti podle odstavce 1 a opatření podle odstavce 3 písm. b) až e) obdobně.

(10) Vyskytne-li se v okolí lesů nebo na skladech dříví některý ze škodlivých organismů v nadměrném množství, může orgán státní správy lesů uložit opatření k vyhubení těchto škodlivých organismů, nebo proti jejich rozšíření i právnickým a fyzickým osobám, které vlastní skladované dříví nebo užívají pozemky v okolí lesů.

d) průkazné označování a evidenci vytěženého dřeva,

a) omezení nebo zastavení jiných těžeb než těžeb nahodilých ve stanoveném rozsahu a termínu a zpracování těžeb nahodilých ve stanoveném rozsahu a termínu,

b) provedení ochranného zásahu směřujícího k zastavení šíření nebo k hubení škodlivých organismů,

c) provedení protipožárních opatření,

(6) Vlastník lesa je povinen zvyšovat odolnost lesa a jeho stabilitu, zejména vhodnou druhovou skladbou dřevin a jejich rozmístěním v porostu, výchovou v mladých lesních porostech, zakládáním zpevňovacích pásů na okraji i uvnitř lesních porostů, používáním vhodných způsobů a postupů obnovy a řazením sečí.

(7) Vlastník lesa je povinen hospodařit v lese tak, aby jeho činností nebyly ohroženy lesy sousedních vlastníků.

(8) Je zakázáno oplocovat les z důvodů vlastnických nebo za účelem omezení obecného užívání lesa (§ 19 odst. 1); to se netýká lesních školek, semenných sadů, oplocení zřízeného k ochraně lesních porostů před zvěří a oplocení obor6), přezimovacích obůrek nebo farmových chovů zvěře.21a)

(9) Vlastník lesa je povinen chránit les před znečišťujícími látkami unikajícími nebo vznikajícími při jeho hospodářské činnosti. V lese je povinen používat výhradně biologicky odbouratelné oleje k mazání řetězů motorových pil a biologicky odbouratelné hydraulické kapaliny. Při ochraně lesních porostů je povinen dát přednost účinným technologiím šetřícím životní prostředí.

(2) Těžba nahodilá se započítává do celkové výše těžeb, případně do limitu těžby v lese za kalendářní rok podle odstavce 4. Pokud by zpracováním těžby nahodilé byla překročena celková výše těžeb stanovená schváleným plánem, musí vlastník lesa do 15 dnů ode dne, kdy došlo k překročení celkové výše těžeb, požádat orgán státní správy lesů o změnu plánu.

(1) Vlastník lesa je povinen přednostně provádět těžbu nahodilou tak, aby nedocházelo k vývinu, šíření a přemnožení škodlivých organismů. Pokud by v důsledku těžby nahodilé vznikla souvislá holina o výměře větší než 1 ha, je vlastník lesa povinen oznámit provádění takové těžby nahodilé alespoň 14 dnů předem orgánu státní správy lesů. Tato lhůta neplatí při provádění opatření podle § 32 odst. 1 písm. a) a odst. 3.

§ 33

Těžba dříví

(4) Jestliže má těžba v lese, ve kterém vlastník lesa hospodaří bez schváleného nebo ke schválení předaného plánu, překročit 50 m3 za kalendářní rok, lze ji provést jen s písemným vyjádřením odborného lesního hospodáře a v součinnosti s ním. Odborný lesní hospodář vydá souhlasné vyjádření, pokud těžba není v rozporu s ustanoveními tohoto zákona. Odborný lesní hospodář je povinen v případě vydání nesouhlasného vyjádření k těžbě tuto skutečnost neprodleně oznámit orgánu státní správy lesů.

(3) Za účelem předcházení degradace lesní půdy a pro zachování mimoprodukčních funkcí lesa ponechává vlastník lesa v lese odpovídající množství těžebních zbytků a na dožití a k zetlení určených stromů či jejich částí.

(5) Vlastník lesa, který hospodaří v souladu s návrhem ke schválení předaného plánu, může provést těžbu nejvýše do objemu 8 m3 na 1 ha za kalendářní rok. Vyšší objem těžby může vlastníku lesa povolit orgán státní správy lesů, který je příslušný ke schválení plánu.

(6) Provádět těžbu mýtní úmyslnou v lesních porostech lesa vysokého mladších než 60 let nebo lesa nízkého a středního mladších než 20 let je zakázáno. V odůvodněných případech, jako jsou zejména ohrožené lesní porosty, lesní porosty přípravných nebo rychle rostoucích dřevin, může orgán státní správy lesů při schvalování plánu nebo na žádost vlastníka lesa povolit výjimku z tohoto zákazu.

(7) Právnické a fyzické osoby zajišťující těžební práce jsou povinny provádět je takovým způsobem, který minimalizuje negativní dopady na lesní ekosystém v daném prostředí.

(1) Soustřeďování, uskladnění a odvoz dříví (dále jen „lesní doprava“) musí být prováděny tak, aby nedocházelo k nepřiměřenému poškozování lesa a ostatních pozemků.

§ 34

Lesní doprava

(2) Výstavba a údržba přibližovacích linek, lesní dopravní sítě a ostatních zařízení v lesích nesmí působit ohrožení stability lesních porostů, zvýšené nebezpečí eroze nebo nepřiměřené poškození půdy a vodního režimu v daném území a ohrozit plnění funkcí lesa.

(3) Nelze-li účelu přiměřenými prostředky dosáhnout jinak, je vlastník lesa nebo osoba provádějící činnost v zájmu vlastníka lesa oprávněn v odůvodněných případech na nezbytnou dobu, v nezbytném rozsahu, ve vhodné době a za náhradu užívat cizí pozemky k lesní dopravě. Tím není dotčena jeho odpovědnost za způsobenou škodu podle zvlášních předpisů.22)

(4) Dobu, rozsah a trvání užívání cizích pozemků k lesní dopravě a výši náhrady je vlastník lesa, nebo osoba provádějící činnost v zájmu vlastníka lesa, povinen předem dohodnout s vlastníkem, popřípadě uživatelem dotčených pozemků. Nedojde-li k dohodě, rozhodne o podmínkách lesní dopravy po cizích pozemcích a o výši náhrady orgán státní správy lesů.

(2) Orgán státní správy lesů může vlastníku lesa uložit provedení potřebných opatření nebo je nechat provést na jeho náklad, pokud potřeba provedení takových opatření vznikla v důsledku činnosti vlastníka lesa; vlastník lesa je povinen provedení takových opatření strpět.

(1) Meliorace a hrazení bystřin v lesích jsou biologická a technická opatření zaměřená na ochranu půdy, péči o vodohospodářské poměry a prevenci vzniku a působení eroze. Provádění meliorací a hrazení bystřin v lesích je povinností vlastníka lesa. Pokud orgán státní správy lesů rozhodne o tom, že provedení meliorací nebo hrazení bystřin v lesích je ve veřejném zájmu, náklady na provedení těchto opatření hradí stát a vlastník lesa je povinen provedení těchto opatření strpět. Povinnosti vlastníka lesa a oprávnění orgánů státní správy podle zvláštních předpisů23) nejsou tímto ustanovením dotčena.

§ 35

Meliorace a hrazení bystřin v lesích

(3) Preventivní činnost k předcházení nebezpečí lavin, vzniku svahových sesuvů a strží, povodňových vln a odstraňování následků živelních pohrom hradí stát, popřípadě fyzické a právnické osoby, které mají z těchto opatření prospěch. Tato opatření se provádějí na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů a vlastník, popřípadě uživatel pozemku je povinen jejich provedení strpět.

(4) Vlastník, popřípadě osoba, která pozemek užívá, je povinen strpět, aby se jeho pozemku užilo v nezbytné míře k přípravě, budování a údržbě zařízení meliorací a hrazení bystřin v lesích a podílet se na realizaci nebo úhradě (financování) prací podle míry prospěchu, který má z jejich provedení. Vlastník, popřípadě osoba, která pozemek užívá, má nárok na náhradu majetkové újmy vzniklé v důsledku omezeného výnosu nebo jiného užitku z dotčeného pozemku.

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou předmět úhrady nákladů na provedení opatření meliorací a hrazení bystřin prováděná ve veřejném zájmu, výčet podkladů pro úhradu nákladů na opatření prováděná ve veřejném zájmu a postup při provádění této úhrady.

(2) Vlastníci lesů ochranných (§ 7) jsou povinni hospodařit v nich tak, aby byly zajištěny především jejich ochranné funkce.

§ 36

Hospodaření v lesích ochranných a v lesích zvláštního určení

(1) Ve prospěch účelového hospodaření v lesích ochranných a v lesích zvláštního určení lze přijmout opatření odchylná od některých ustanovení části první hlav třetí a páté. Tato opatření stanoví rozhodnutím orgán státní správy lesů na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu.

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob výpočtu výše náhrady újmy podle odstavce 3.

(4) Orgán státní správy lesů rozhodne na návrh vlastníka lesa o tom, kdo a v jaké výši nahradí vlastníku lesa újmu spojenou s omezením hospodaření podle odstavce 3.

(3) Vlastník lesa ochranného nebo lesa zvláštního určení je povinen zajistit nebo strpět provedení opatření stanovené orgánem státní správy lesů podle odstavce 1. Za provedené opatření, které je ve veřejném zájmu, přísluší vlastníku lesa náhrada újmy spojené s hospodařením. To neplatí v případě, že opatření bylo stanoveno rozhodnutím orgánu státní správy lesů na základě žádosti vlastníka lesa.

§ 36a

Pastva v lese

(2) Při pastvě v lese nesmí docházet k omezování práva vstupu do lesa.

(1) Provádět pastvu nebo výběh hospodářských zvířat v lese nebo jejich průhon lesními porosty (dále jen „pastva v lese“) je možné pouze po předchozím písemném souhlasu vlastníka lesa.

(3) Ten, kdo provádí pastvu v lese, je povinen zajistit, aby při pastvě v lese nedocházelo ke škodám na lesních porostech a k narušování půdního krytu a vodního režimu ohrožujícím plnění funkcí lesa. Pokud na lesních pozemcích probíhá pastva v lese, má se za to, že případné škody na lesních pozemcích nebo na lesních porostech nezpůsobila zvěř.