1. Podmínky pro vznik nebo zánik poručenství nebo opatrovnictví jsou stanoveny právním řádem smluvní strany, jejímž státním občanem je osoba, jíž má být ustanoven poručník nebo opatrovník.

2. Pokud jde o povinnost přijmout poručenství či opatrovnictví, uplatňuje se právní řád té smluvní strany, jejíž státní občan je osobou, která se má stát poručníkem či opatrovníkem.

3. Právní vztahy mezi opatrovníkem, popřípadě poručníkem a osobou, které byl ustanoven opatrovník, popřípadě poručník, se řídí podle právních předpisů té smluvní strany, jejíž orgán opatrovníka, popřípadě poručníka ustanovil.

4. V případech poručenství či opatrovnictví týkajících se občanů smluvních stran mají pravomoc, pokud tato smlouva nestanoví jinak, justiční orgány té smluvní strany, jejímž státním občanem je osoba, jíž má být ustanoven poručník nebo opatrovník.

5. Státní občan jedné smluvní strany může být ustanoven opatrovníkem, případně poručníkem státního občana druhé smluvní strany, pokud má bydliště na území té smluvní strany, kde má vykonávat tuto funkci, a pokud jeho ustanovení nejlépe odpovídá zájmům osoby, jíž má být ustanoven poručník nebo opatrovník.