GEOMETRICKÝ PLÁN A UPŘESNĚNÝ PŘÍDĚLOVÝ PLÁN

(1) Geometrický plán⁸⁸) (dále jen „plán“) se zhotovuje pro:

(2) V katastrální mapě nelze bez plánu nebo upřesněného přídělového plánu (§ 74a) zobrazit předmět obsahu katastru, k němuž se zapisují práva, s výjimkou případů podle § 58 a § 84 odst. 2.

(3) Zasahuje-li předmět měření znázorněný na plánu do více katastrálních území, vyhotoví se samostatný plán pro každé katastrální území, není-li s katastrálním úřadem dohodnuto jinak.

(1) Plán je technickým podkladem pro:

(2) Plán, který je součástí listiny podle odstavce 1, je spolu s měřickou dokumentací technickým podkladem pro provedení změny v souboru geodetických informací a v souboru popisných informací.

(1) Závazným podkladem pro vyhotovení plánu jsou údaje souboru geodetických informací a souboru popisných informací.

(2) Mapa bývalého pozemkového katastru nebo jiné grafické znázornění nemovitostí spolu s příslušnými písemnými údaji z veřejných knih a operátů dřívějších pozemkových evidencí (§ 84 odst. 1) se použijí jako podklady k vyjádření právních vztahů k nemovitostem, pokud nejsou doposud vyznačeny v souboru geodetických a popisných informací katastru.

(3) Dalšími podklady jsou zejména:

(1) Katastrální úřad poskytne osobě oprávněné vyhotovovat plány podle zvláštního předpisu⁹¹) (dále jen „vyhotovitel plánu“) bezplatně v potřebném rozsahu

(2) Ostatní podklady podle § 64 získá vyhotovitel plánu

(3) Katastrální úřad přidělí vyhotoviteli plánu na požádání číslo záznamu podrobného měření změn a podle potřeby parcelní čísla nových a změnou dotčených parcel a čísla pevných bodů podrobného polohového bodového pole, pokud je bude vyhotovitel plánu zřizovat.

(4) Jsou-li podklady uvedené v § 64 odst. 1 a 2, případně souřadnice podrobných bodů nebo zobrazení obvodů BPEJ používány katastrálním úřadem v digitální formě, poskytují se v takové formě také vyhotoviteli plánu.

(1) Lomové body navrhovaných a dosavadních vlastnických hranic pozemků nově geometricky a polohově určované musejí být před zaměřením označeny způsobem podle § 79. Body polohopisu zaměřované kontrolně (dále jen „kontrolní body“), jiné než vlastnické hranice pozemků a rozsah věcného břemene lze označit pro účely zaměření dočasným způsobem.

(2) Charakteristiky a kritéria přesnosti podrobného měření jsou uvedeny v bodu 12.6 přílohy. Geometrickým základem podrobného měření (připojovacími body) jsou:

(3) Prostory, ve kterých se určuje poloha podrobných bodů v S-JTSK povinně, se oznamují ve Zpravodaji Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Pokud nelze v těchto prostorech připojit podrobné měření na body polohového bodového pole, připojí se nejméně na 3 identické body určené v souřadnicích S-JTSK, a to při dodržení podmínek podle bodu 12.2 přílohy.

(4) V ostatních prostorech musí být měření připojeno tak, aby změna mohla být zobrazena do katastrální mapy, popř. navázána na dřívější pozemkovou evidenci a přesně spojena s jejich dosavadním obsahem. Pokud je potřebné změnu připojenou podle odstavce 2 písm. a) zobrazit v katastrální mapě nebo v mapě dřívější pozemkové evidence, které nejsou v S-JTSK, musí být podrobné měření připojeno také na identické body v dostatečném počtu (nejméně 3). Podmínky připojení na identické body jsou uvedeny v bodu 12.2 přílohy.

(5) Za identické body se volí body v nejbližším okolí změny, zejména:
V místě, kde takové body v nejbližším okolí změny nejsou a poloha podrobných bodů se neurčuje v S-JTSK, se měření připojí na identické body vzdálené. Pro účely zobrazení změny do grafické nebo digitalizované mapy nebo mapy dřívější pozemkové evidence lze použít za identické body i styky 3 nebo více hranic pozemků, trvalým způsobem neoznačené, jejichž poloha je v terénu zřetelná a určitá. Výjimečně lze identický bod v takovém případě nahradit průsečíkem spojnice 2 identických bodů s hranicí, která je v terénu zřetelná a určitá, nebo průsečíkem spojnic dvojic identických bodů, popř. identickou linií hranice, která je v terénu zřetelná a určitá. Průsečík musí být zajištěn alespoň jednou kontrolní mírou. Je-li více použitelných identických bodů, volí se přednostně body co nejbližší zaměřované změně a tak, aby směry kontrolních měr svíraly úhly co nejméně kosé.

(6) Při podrobném měření se ověří, zda poloha bodů geometrického základu se v terénu nezměnila a zda je identická se zobrazením v katastrální mapě. Ověření se děje úplným novým určením jejich vzájemné polohy (např. polárním zaměřením) nebo změřením vzdálenosti bodu od nejméně 2 jiných bodů, které lze považovat za identické, nebo od bodů polohového bodového pole a porovnáním výsledku s odpovídajícími mírami v katastrálním operátu. Polohu bodu geometrického základu je možné ověřit i jeho novým určením. Na dosavadní hranici dotčené změnou se jako kontrolní body zaměří nejméně ty sousední lomové body, mezi nimiž se průběh hranice mění nebo na které změna navazuje. Ověření musí vyhovět kritériím uvedeným v bodu 12.11, resp. 12.13 přílohy nebo kritériím uvedeným v bodu 12.12 přílohy.

(1) Poloha podrobných bodů se určí:
Souřadnice všech bodů se uvádějí v metrech na 2 desetinná místa.
Seznam souřadnic připojovacích a nově určených podrobných bodů a dále kontrolně zaměřených podrobných bodů je nedílnou součástí záznamu podrobného měření.

(2) Výměry změněných parcel a jejich dílů se určí:

(3) Výměra změněných parcel (dílů) musí být určena stejným nebo přesnějším způsobem, než byly určeny výměry dosavadních dotčených parcel.

(4) Výměra změněných parcel vypočtená ze souřadnic lomových bodů v S-JTSK se ověří kontrolním výpočtem podle odstavce 2 písm. b) nebo c) a z přímo měřených měr kontrolním výpočtem podle odstavce 2 písm. c). Výměra vypočtená z digitální mapy se ověří opakovaným výpočtem podle odstavce 2 písm. a). Výměra změněných parcel určená graficky se stanoví dvojím nezávislým výpočtem.

(5) U grafického výpočtu výměr jsou přípustná tato zjednodušení:
Při dělení parcely, jejíž dosavadní výměra byla určena ze souřadnic v S-JTSK, lze upustit od výpočtu u jednoho dílu a jeho výměru lze určit odpočtem. Toto zjednodušení není přípustné při výpočtu výměr z digitální nebo digitalizované mapy.

(6) Výměry určené graficky, s výjimkou výměr vypočtených z digitalizované mapy, se vyrovnávají ve výpočetních skupinách tvořených souvislým celkem změnou dotčených parcel jednoho vlastníka.

(1) Plán obsahuje vyjádření stavu parcel před změnou a po změně. Náležitostmi plánu jsou:
Vzory plánů jsou v bodech 14 a 15 přílohy a podrobný obsah a formální náležitosti plánu se řídí bodem 16 přílohy.

(2) Plán podle

(1) Plán se rozmnožuje způsobem zaručujícím stálost a dobrou čitelnost kopie. Počet kopií je závislý na počtu vyhotovení právní listiny, resp. na požadavku objednatele.

(2) Plány mají základní formát A4. Plány a jejich přílohy větších rozměrů se do základního formátu složí tak, aby na vrchní straně bylo popisové pole.

(1) Ověření vyznačí ověřovatel předepsaným způsobem:^93a)

(2) Pro spojení jednotlivých listů nebo archů přílohy před jejím ověřením platí ustanovení § 69 odst. 6.

(1) O potvrzení plánu požádá písemně ověřovatel katastrální úřad na tiskopisu Úřadu. Žádost může obsahovat i zmocnění pro jinou fyzickou osobu k projednání případných vad v plánu s katastrálním úřadem a k převzetí plánu zpět. K potvrzení se podávají ověřené plány v počtu o 1 větším, než kolik jich má být potvrzeno a vráceno. Současně s nimi se předkládají přílohy podle § 69 odst. 3 ověřené podle § 71 a ověřené výsledky dřívějších souvisejících zeměměřických činností s podklady nezbytnými pro posouzení jejich přesnosti,⁹⁴) pokud byly pro vyhotovení plánu využity.

(2) Před potvrzením plánu zjistí katastrální úřad, zda plán neobsahuje zjevné vady. Přitom vždy přezkoumá, zda:

(1) V územích s přídělovým operátem, v němž nejsou přidělené nemovitosti jednoznačně určeny, tj. pozemky nejsou označeny parcelními čísly podle bývalého pozemkového katastru nebo není uvedena jejich výměra, popř. je určena jen přibližně, podkladem pro grafický přídělový plán byla mapa bývalého pozemkového katastru a současná katastrální mapa je vyhotovena ve stejném měřítku jako mapa bývalého pozemkového katastru nebo je mapou digitalizovanou podle § 13 odst. 1 písm. c), avšak přesnost zobrazení hranic přídělových pozemků nedosahuje přesnosti zobrazení polohopisu katastrální mapy, popř. mapy bývalého pozemkového katastru a jedná se o jednotlivé případy nebo území malého rozsahu a hranice přídělových pozemků ani jejich části v terénu neexistují, lze použít jako podklad pro zobrazení přídělových pozemků do katastrální mapy upřesněný přídělový plán.

(2) Upřesněný přídělový plán se vyhotovuje s použitím operátu přídělového řízení a dalších podkladů. Pro součinnost při vyhotovování upřesněného přídělového plánu platí § 65. Použití upřesněného přídělového plánu a časový harmonogram zpracování projedná katastrální úřad s příslušným pozemkovým úřadem zejména s ohledem na postup prací podle oddílu sedmého vyhlášky.

a) změnu hranice katastrálního území a hranice územní správní jednotky, jde-li o případ podle § 19 odst. 3,

b) rozdělení pozemku,

c) změnu hranice pozemku,

d) vyznačení budovy nebo změny jejího vnějšího obvodu v katastru nebo jen v souboru geodetických informací [§ 5 odst. 2 písm. n)],

e) určení hranic pozemků při pozemkových úpravách,⁸⁹)

f) doplnění katastru o pozemek vedený dosud ve zjednodušené evidenci (§ 84 odst. 1), pokud se jeho hranice vytyčují a označují v terénu,

g) grafické vyjádření rozsahu práva, které omezuje vlastníka pozemku ve prospěch jiného.

a) vyhotovení rozhodnutí a jiných listin o právních vztazích k nemovitostem,

b) vydání kolaudačního rozhodnutí k budovám,⁹⁰) které jsou předmětem katastru,

c) změnu hranice katastrálního území a obce,

d) změnu hranice druhu pozemku.

a) předcházející plány, měřické náčrty původního mapování, záznamy podrobného měření změn,

b) údaje o bodech základního a podrobného polohového bodového pole a přehled jejich sítě.

a) kopii mapového podkladu podle § 64 odst. 1 a 2 s uvedením délkové srážky mapového podkladu,

b) v územích, kde jsou v katastru obsaženy údaje o BPEJ, také kopii grafického podkladu se zobrazením obvodů a kódů BPEJ.

a) nahlédnutím do katastru (§ 81) nebo

b) požádáním katastrálního úřadu o vyhotovení nepotvrzené kopie z částí katastrálního operátu, popř. výstupy ze souboru geodetických a popisných informací vedených na záznamovém médiu počítače, zejména kopie z dokumentace podle § 16 odst. 3 nebo údaje o jednotlivých parcelách.

a) body polohového bodového pole, popř. pomocné měřické body,

b) dané body polohopisu katastrální mapy totožné s jednoznačně identifikovatelnými body v terénu (dále jen „identické body“).

a) původní hraniční znaky na hranicích katastrálních území nebo na hranicích pozemků, přednostně jsou-li na styku 3 nebo více takových hranic,

b) rohy na obvodu budov, popř. jiné trvalé předměty obsahu katastrální mapy.

(7) K poloze každého nového podrobného bodu se vztahují délkové nebo úhlové údaje, jimiž je poloha bodu jednoznačně určena, a kontrolní (zajišťovací) údaj. U všech nově vytvářených hranic a u těch částí dosavadních hranic, které jsou děleny nově vloženými body, se měřením v terénu zjišťují oměrné míry nebo jiné kontrolní údaje.

(8) U plánů, jimiž se vymezuje rozsah věcného břemene na části pozemku, a u záznamů podrobného měření, jimiž se vymezuje hranice chráněného území nebo jeho ochranného pásma, a takový rozsah nebo hranice jsou vymezeny vzdáleností od liniového nebo bodového prvku (trasy elektrického vedení nebo plynovodu, hranice pozemku, geodetického bodu apod. ), je přípustné rozsah (hranici) v plánu nebo záznamu podrobného měření určit odvozením od polohy příslušného prvku bez jejich vytyčení v terénu.

(9) Výsledky podrobného měření se zaznamenávají do záznamu podrobného měření změn (dále jen „záznam podrobného měření“) nebo polním registračním zařízením, jehož textový výpis se připojí k záznamu podrobného měření. Náležitosti záznamu podrobného měření jsou stanoveny v bodu 17 přílohy.

(10) Výsledky dřívějších měření, např. z obnovy katastrálního operátu novým mapováním nebo z pozemkových úprav, lze využít pro vyhotovení plánu až po kontrole jejich souladu se skutečným stavem měřením v terénu.

(11) Záznam podrobného měření se vyhotovuje i k vyznačení takových změn, které spojeny s měřením v terénu

a) jsou, ale nemění hranice pozemku (např. určení hranice chráněného území nebo jeho ochranného pásma, dalších prvků polohopisu podle § 5 odst. 2),

b) nejsou (např. sloučení pozemků, demolice budovy, doplnění pozemku vedeného dosud ve zjednodušené evidenci do katastru katastrálním úřadem podle § 84 odst. 2), a pak záznam podrobného měření neobsahuje zápisník.

a) v katastrálních územích s číselným vyjádřením hranic pozemků a obvodů budov a v dalších prostorech podle § 66 odst. 3 souřadnicemi v S-JTSK,

b) v ostatních prostorech pravoúhlými souřadnicemi v místním systému.

a) ze souřadnic v S-JTSK, které byly určeny podle odstavce 1 písm. a),

b) jiným číselným způsobem (z přímo měřených měr nebo ze souřadnic v místním systému),

c) graficky, tj. planimetrováním nebo výpočtem z měr nebo ze souřadnic lomových bodů na obvodu parcely (dílu parcely) odměřených na mapě, s přihlédnutím k plošné srážce mapového listu nebo výpočtem ze souřadnic digitalizované mapy.

2. 4/5 dělené parcely s původní výměrou nad 1 ha,

a) při dělení parcely na díly s velmi rozdílnou výměrou lze upustit od výpočtu největšího dílu, je-li tento díl větší než

1. 19/20 dělené parcely s původní výměrou do 1 ha,

b) při slučování parcel je prvním výpočtem součet dosavadních výměr a grafický výpočet je kontrolní,

c) je-li parcela dělena rámem mapového listu, lze upustit od výpočtu výměry části (na mapovém listu) nedotčené změnou, pokud je tato již známa z dřívějšího výpočtu.

(7) Správnost výpočtu výměr se posuzuje podle rozdílu výsledků dvou nezávisle provedených výpočtů výměr. Rozdíl nesmí překročit hodnoty mezní odchylky uvedené v bodu 13 přílohy.

(8) Záznam výsledků výpočtu výměr parcel a dílů musí obsahovat

a) číslo plánu,

c) vyrovnání výměr ve skupině a sestavení změnou dotčených parcel z dílů podle stavu katastru nemovitostí, popř. i z dílů parcel zobrazených v podkladech podle § 64 odst. 2.

b) plošnou srážku podkladu, na kterém byl proveden výpočet výměr parcel a dílů podle odstavce 2 písm. c),

(9) Výměry částí parcel, ke kterým se vztahuje věcné břemeno, se neurčují.

(10) Pokud při výpočtu výměr je zjištěno překročení mezní odchylky z důvodu

a) chybného výpočtu výměry dosavadní parcely nebo

b) chybného geometrického určení hranic nebo zobrazení dosavadní parcely v katastrálním operátu, poznamená vyhotovitel plánu návrh opravy výměry a geometrického určení této parcely v záznamu výsledků výpočtu výměr, záznamu podrobného měření změn a v plánu s odkazem na toto ustanovení vyhlášky.

a) popisové pole,

b) grafické znázornění dotčených nemovitostí před změnou a po ní,

c) seznam souřadnic (§ 68 odst. 1),

d) výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru ke grafickému znázornění,

e) výkaz údajů o BPEJ k parcelám nového stavu v územích, kde katastr tyto údaje eviduje a také v případech, kdy nejsou údaje o BPEJ v dosavadním stavu katastru evidovány, avšak z podkladů uložených u katastrálního úřadu (§ 9 odst. 9) lze údaje o BPEJ parcelám nového stavu přiřadit,

f) ověření a potvrzení podle § 71 a 72.

a) § 62 odst. 1 písm. e), dochází-li pozemkovými úpravami k zániku dosavadních pozemků a vzniku nových pozemků, nemusí obsahovat v náležitosti podle odstavce 1 písm. b) znázornění dotčených nemovitostí před změnou a v náležitosti podle odstavce 1 písm. d) porovnání se stavem evidence právních vztahů,

b) § 62 odst. 1 písm. g) v náležitosti podle odstavce 1 písm. d) uvádí pouze parcelní čísla dotčených parcel v dosavadním stavu a v porovnání se stavem evidence právních vztahů s uvedením čísel listů vlastnictví a nemá přílohy podle odstavce 3 písm. b) a d).

(3) K založení u katastrálního úřadu (§ 73) jsou určeny přílohy:

a) záznam podrobného měření změn (§ 66 odst. 9 a bod 17 přílohy),

b) kopie podkladu poskytnutého vyhotoviteli plánu podle § 65 odst. 1 písm. a) se zobrazením změny (včetně bodů geometrického základu) v ní nebo na přiložené nesrážlivé, bezbarvé a průsvitné podložce v měřítku tohoto podkladu s přihlédnutím k jeho srážce nebo, v případě podle § 65 odst. 4, vyjádření změny v digitální formě,

c) dokumentace o zřízení bodu podrobného polohového bodového pole (§ 60 odst. 2) a oznámení o změnách a zjištěných závadách v geodetických údajích,⁴²)

d) podklad pro posouzení přesnosti výsledku zeměměřické činnosti⁹⁴) (při počítačovém zpracování výpočtů ve formě protokolu), který dokládá alespoň splnění kritérií charakteristik podle bodů 12.6 písm. b) a 12.11 přílohy.

(4) Plán se vyhotovuje způsobem, který zaručí jeho zřetelnost, dobrou čitelnost, stálost a schopnost reprodukce.

(5) Plán a jeho přílohy podle odstavce 3 písm. a) a c) se vyhotovují na tiskopisech Úřadu nebo automatizovaně, jsou-li obsahově shodné a úpravou přiměřené tiskopisům Úřadu. Tiskopisy poskytuje vyhotoviteli plánu katastrální úřad.

(6) Plán se vyhotovuje jen po jedné straně podložky. Skládá-li se z více listů nebo archů, tyto se spolu pevně spojí a spojení se překryje uzávěrou (např. nálepkou) nesoucí na zadní straně plánu otisk razítka ověřovatele umístěný zčásti na nálepce a zčásti na plánu samém. Spojení nesmí bránit kopírování jednotlivých částí (listů nebo větších formátů) vcelku.

(3) Prvopis plánu tvoří kopie plánu (odstavec 1) ověřená podle § 71 a potvrzená katastrálním úřadem podle § 72.

a) v popisovém poli plánu, a to na všech kopiích, které se mají stát jeho prvopisem,

b) v pravém dolním rohu titulní strany přílohy podle § 69 odst. 3 písm. a),

c) v pravém dolním rohu poslední strany příloh podle § 69 odst. 3 písm. c) a d),

d) na vhodném místě přílohy podle § 69 odst. 3 písm. b).

a) je plán vyhotoven pro některý z účelů podle § 62 odst. 1,

b) jsou nové a změněné parcely označeny správnými parcelními čísly a výměry v dosavadním stavu jsou v souladu se stavem katastru,

c) jsou připojeny všechny potřebné přílohy (§ 69 odst. 3).

(3) Neshledá-li katastrální úřad při přezkoumání vadu v plánu nebo jeho přílohách, vyjádří souhlas s očíslováním parcel^93b) tím, že potvrdí všechny jeho ověřené kopie. Uvede položku knihy geometrických plánů, datum, jméno a připojí otisk razítka katastrálního úřadu se státním znakem a podpis zaměstnance katastrálního úřadu. Jeden prvopis plánu s přílohami podle odstavce 1 si katastrální úřad ponechá pro další využití a dokumentaci. Další potvrzené prvopisy plánu vrátí ověřovateli.

(4) Plán, v němž byla shledána vada, vrátí katastrální úřad nepotvrzený se všemi přílohami a s upozorněním na vadu ověřovateli.

(5) Pokud je v plánu upozorněno na chybu v dosavadním stavu katastrálního operátu podle § 68 odst. 10, prošetří katastrální úřad s využitím příloh k plánu oprávněnost upozornění a příčinu chyby. Nesporná chyba v dosavadním stavu katastrálního operátu se nepovažuje za vadu v plánu.

(6) U plánu podle § 62 odst. 1 písm. g), který má být součástí rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv při pozemkových úpravách, se potvrzení souladu s očíslováním parcel vztahuje k parcelním číslům uvedeným ve schváleném návrhu pozemkových úprav.

(3) Upřesněný přídělový plán obsahuje vyjádření stavu parcel katastru před zobrazením a po zobrazení upřesněného či rekonstruovaného přídělu. Jeho náležitostmi jsou
Popisové pole upřesněného přídělového plánu se vyhotovuje podle bodů 16.1 a 16.2 přílohy, vyjma bodu 16.2 písm. b) a d). Grafické znázornění upřesněného přídělového plánu se vyhotovuje jednobarevně (černě) ve vhodném měřítku, které zaručuje zřetelnost kresby a čitelnost popisu s formální úpravou podle bodů 16.4 a 16.5 přílohy, vyjma písmene h), a bodů 16.6, 16.9 až 16.11 přílohy. Ve výkazu dosavadního a nového stavu údajů katastru se ke všem nově vznikajícím parcelám (nebo jejich souboru stejného nabyvatele) přiřadí údaje podle přídělového operátu, popř. označení přídělového pozemku podle zjednodušené evidence (§ 84 odst. 1), pokud se liší od označení v přídělovém operátu. Výkaz údajů o BPEJ k parcelám nového stavu obsahuje výměru parcely nebo jejího dílu podle příslušného kódu BPEJ.

a) popisové pole,

c) výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru ke grafickému znázornění,

b) grafické znázornění dotčených nemovitostí před zobrazením a po zobrazení upřesněného či rekonstruovaného přídělu,

d) výkaz údajů o BPEJ k parcelám nového stavu v územích, kde katastr tyto údaje eviduje, a také v případech, kdy nejsou údaje o BPEJ v dosavadním stavu katastru evidovány, avšak z podkladů uložených u katastrálního úřadu (§ 9 odst. 9) lze údaje o BPEJ parcelám nového stavu přiřadit,

e) ověření a potvrzení upřesněného přídělového plánu obdobně jako podle § 71 a 72.

(4) Upřesněný přídělový plán a jeho přílohy se vyhotovují na tiskopisech Úřadu nebo automatizovaně, jsou-li obsahově shodné a úpravou přiměřené tiskopisům Úřadu. Tiskopisy poskytuje vyhotoviteli upřesněného přídělového plánu katastrální úřad. Vzor upřesněného přídělového plánu je v bodu 18 přílohy.

(5) Pro vyhotovení upřesněného přídělového plánu a jeho náležitostí se použije § 69 odst. 4 a 6.

(6) Vyhotovitel upřesněného přídělového plánu předloží katastrálnímu úřadu k založení tyto přílohy:

a) záznam podrobného měření,

b) vyjádření změny v digitální formě nebo zobrazení hranic přídělu na přiložené nesrážlivé bezbarvé a průsvitné podložce v měřítku katastrální mapy s přihlédnutím k její srážce,

c) technická zpráva obsahující údaje o použitých podkladech o dosažených odchylkách na bodech použitých pro zobrazení přídělu v katastrální mapě.

(7) Záznam podrobného měření obsahuje
Náčrt obsahuje zákres geometrického základu, kterým jsou dané body polohopisu katastrální mapy použité pro zobrazení přídělu, zákres rámu s označením listů katastrální mapy, je-li jím náčrt dělen, a to jen u grafických map, zákres dosavadního a nového stavu polohopisu, parcelní čísla a mapové značky druhů pozemků, značky budov a délky vypočtené z kartometrických souřadnic, popř. další související údaje obsahu katastru. Náčrt obsahuje náležitosti podle bodů 17.3, 17.5, 17.9 přílohy; ustanovení bodu 17.4 přílohy se použije přiměřeně. Seznam kartometrických souřadnic obsahuje souřadnice bodů geometrického základu a bodů doplňovaného polohopisu katastrální mapy. Souřadnice se uvádějí na dvě desetinná místa a jsou určeny kartometrickou digitalizací nebo z rastrových souborů použitých podkladů po jejich transformaci a vektorizaci při digitálním zpracování. V rámci jednoho záznamu podrobného měření se číslují body od 1 do 3999. U bodů katastrální mapy určených v souřadnicích S-JTSK nelze čísla bodů a jejich souřadnice dokumentované katastrálním úřadem měnit.

c) záznam výsledku výpočtu výměr parcel (dílů),

b) náčrt,

a) popisové pole s vyplněnými údaji podle předtisku,

d) seznam kartometrických souřadnic.