190/1996 Sb. — Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

Oddíl 1

§ 2

Katastrální území

(1) Hranice katastrálního území probíhá po hranicích pozemků.³)

(2) Katastrální území se evidují:

a) v souboru popisných informací svým názvem a údaji umožňujícími automatizované vedení katastru a zprostředkujícími vztah k územnímu členění České republiky,

b) v souboru geodetických informací svým obvodem označeným mapovou značkou hranice katastrálního území nebo příslušnou mapovou značkou hranice územní správní jednotky nebo státu, pokud hranice katastrálního území nebo její část se s takovou hranicí shoduje.

§ 3

Pozemky a parcely

(1) Pozemky se evidují v souboru geodetických informací a v souboru popisných informací jako parcely.⁴)

(2) Zemědělské a lesní pozemky podle zvláštního předpisu⁵) jsou do doby ukončení pozemkových úprav nebo do doby jejich doplnění do souboru geodetických informací a souboru popisných informací katastru evidovány zjednodušeným způsobem (§ 84).

(3) Charakteristiky druhů pozemků a způsob využití a způsob ochrany nemovitostí jsou uvedeny v příloze (body 1 až 3), která tvoří nedílnou součást této vyhlášky.

(4) Jako parcely se evidují všechny druhy komunikací kromě komunikací pro pěší v parcích a sadech [§ 5 odst. 2 písm. l)] a koryta vodních toků⁶) široká nejméně 2 m. Vodní tok, jehož koryto je užší než 2 m, se eviduje v souboru geodetických informací mapovou značkou.

(5) Spolu sousedící pozemky jednoho vlastníka se v katastru evidují samostatně jako parcely, pokud jejich výměra je větší než
Pozemek nedosahující výměru uvedenou v písmenu a) nebo b), nejde-li o pozemek podle odstavce 4 a je-li to v souladu se zvláštním předpisem,^6a) se spojí se sousedním pozemkem téhož vlastníka do jedné parcely s převažujícím druhem pozemku. Přitom druh pozemku podle písmene b) lze připojit k zahradě, jen pokud se tím nezvětší výměra zahrady o více než 10 %, a k zastavěné ploše a nádvoří, pokud se její výměra nezvětší o více než 300 m². Není-li možno tyto zásady dodržet, eviduje se pozemek jako parcela i v případě, že nedosahuje výměru podle písmene a) nebo b).

a) 100 m² u zahrad,

b) 1000 m² u ostatních druhů pozemků, kromě zastavěných ploch a nádvoří.

(6) U zastavěných ploch a nádvoří se eviduje jako parcela:
Nezastavěná plocha mezi budovami v areálu podle písmene b) se považuje za manipulační plochu a eviduje se samostatně jako pozemková parcela s druhem pozemku ostatní plochy (příloha bod 2).

a) plocha zastavěná budovou, které bylo přiděleno popisné nebo evidenční číslo,⁷) spolu s příslušenstvím budovy⁸) a přilehlým nádvořím téhož vlastníka,

b) v areálu budov pro nebytové účely téhož vlastníka, kterým se popisné ani evidenční číslo nepřiděluje,⁹) každá plocha zastavěná budovou, která není příslušenstvím jiné budovy,

c) plocha zastavěná budovou, pokud vnější obvod budovy je vlastnickou hranicí pozemku nebo pokud jde o budovu obklopenou pozemkem jiného druhu téhož vlastníka a jsou splněny podmínky podle odstavce 5 anebo pokud jde o budovu jiného vlastníka, než je vlastník pozemku, na němž je budova postavena,

d) plocha zastavěná rozestavěnou budovou¹⁰) obdobně podle písmen a) až c), pokud se rozestavěná budova eviduje v katastru.

(7) Parcely se v každém katastrálním území označují arabskými čísly:
Parcelní číslo ve tvaru zlomku se skládá z kmenového čísla v čitateli a z čísla poddělení ve jmenovateli.

a) ve dvou číselných řadách, odděleně pro pozemkové a stavební parcely nebo

b) v jedné číselné řadě bez ohledu na druh pozemku.

(8) Parcely podle odstavce 2, které nejsou v dřívějších pozemkových evidencích (§ 84 odst. 1) označeny parcelními čísly, se před zápisem do souboru popisných informací očíslují podle odstavce 7.

(9) Není přípustné slučovat parcely, u nichž jsou evidovány rozdílné údaje podle § 9 odst. 1 písm. a) až d).

§ 4

Budovy, byty a nebytové prostory

(1) Budovy, včetně rozestavěných¹¹) se evidují:

a) v souboru popisných informací údaji o parcele, na níž je budova umístěna,

b) v souboru geodetických informací průnikem vnějšího obvodu s terénem nebo u netypických budov svislým průmětem vnějšího obvodu na terén.

(2) Byty a nebytové prostory, včetně rozestavěných,¹²) jako předměty vlastnictví¹³) tvořící součást evidované budovy se evidují v souboru popisných informací údaji vztaženými k evidované budově. Tyto údaje zahrnují údaje o vlastníku bytu nebo nebytového prostoru, číslo bytu nebo nebytového prostoru a pojmenování nebytového prostoru.

Oddíl 2

§ 5

Geometrické a polohové určení katastrálních území a nemovitostí

(1) Katastrální území a nemovitosti evidované v katastru¹⁴) jsou v katastru geometricky a polohově určeny:
Závazné je geometrické určení s menší střední souřadnicovou chybou podle bod 12.15 přílohy.

a) číselným vyjádřením hranic pozemků a obvodů budov, včetně budov rozestavěných, daným souřadnicemi a spojnicemi jejich lomových bodů určených zaměřením v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální¹⁵) (dále jen zkratka „S-JTSK“) podle § 13 odst. 1 písm. a) a odst. 8, nebo

b) údaji záznamu podrobného měření změn s výpočtem souřadnic podrobných bodů v případném jiném souřadnicovém systému než S-JTSK, nebo jen

c) zobrazením hranic pozemků a obvodů budov, včetně budov rozestavěných, v katastrální mapě podle § 13 odst. 1 písm. b) a c).

(2) V souboru geodetických informací jsou dále geometricky a polohově určeny další prvky polohopisu:

a) osa kolejí železniční tratě mimo železniční stanici a průmyslové závody,

b) lanové dráhy s veřejnou dopravou (osa kolejí u pozemní lanovky a podpěry a průběh visuté lanovky),

c) hrana koruny a střední dělicí pás silniční komunikace,

d) most,

e) propustek a tunel v násypovém tělese komunikace, pokud jimi prochází vodní tok nebo pozemní komunikace, evidovaná jako parcela,

f) portál železničního a silničního tunelu,

g) břehová čára vodního toku a vodní nádrže sloužících k vodní dopravě,

h) stavební objekt na vodním toku nebo nádrži (hráz, jez, plavební komora, propust),

i) nadzemní vedení vysokého a velmi vysokého napětí včetně stožárů,

j) stožáry vysílacích a retranslačních stanic,

k) schodiště u významného objektu na veřejném prostranství nebo schodiště v nesjízdných komunikacích,

l) komunikace pro pěší v parcích a sadech širší než 3 m,

m) zvonice, pomník, socha, památník, mohyla, kříž, boží muka a veřejná studna,

n) budovy, které jsou příslušenstvím jiné budovy evidované v katastru na téže parcele, s výjimkou drobných staveb.¹)

§ 6

Údaje o katastrálním území

(1) V katastru se evidují tyto údaje o katastrálním území:

a) číselný kód katastrálního území,¹⁶)

b) název katastrálního území,

c) číselný kód¹⁷) a název okresu, k němuž katastrální území náleží,

d) číselný kód¹⁶) a název obce, v níž katastrální území leží,

e) pořadové číslo obce v okrese a pořadové číslo katastrálního území v obci (společně s číselným kódem okresu tvoří v katastru úplné číslo katastrálního území),

f) číselný kód a název části obce, v níž jsou samostatně číslovány budovy čísly popisnými nebo evidenčními,

g) příslušnost k územní působnosti finančního úřadu,

h) souřadnice definičního bodu katastrálního území,

i) výměra katastrálního území.

(2) V hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech,¹⁸) tvoří-li jejich území samostatný okres, se v dohodě mezi příslušnými katastrálními úřady a magistráty měst nahrazují údaje o obci podle odstavce 1 písm. e) údaji o městském obvodu, popř. městské části, je-li hranice katastrálního území totožná s hranicí městského obvodu nebo městské části. Výjimku z tohoto ustanovení povoluje na návrh katastrálního úřadu Český úřad zeměměřický a katastrální (dále jen „Úřad“).

§ 7

Údaje o parcele
V katastru se evidují tyto údaje o parcele:

a) příslušnost do katastrálního území,

b) druh číslování parcel (příloha bod 4),

c) parcelní číslo,

d) výměra parcely,

e) kvalita výměry (příloha bod 5),

f) druh a způsob využití pozemku (příloha body 1 a 2),

g) typ a způsob ochrany nemovitosti (příloha bod 3),

h) příslušnost k vlastníku (číslo listu vlastnictví),

i) právní vztah,

j) označení listu katastrální mapy,

k) souřadnice definičního bodu parcely.

§ 7a

Údaje o budově a bytu nebo nebytovém prostoru
V katastru se evidují tyto údaje o budově a bytu nebo nebytovém prostoru (dále jen „jednotka“):

a) příslušnost do katastrálního území,

b) údaje o parcele, na níž je budova umístěna [§ 7 písm. b) a c)],

c) číslo popisné nebo evidenční,

d) příslušnost budovy k části obce,

e) číslo jednotky,

f) typ a způsob využití budovy a typ a způsob využití jednotky (příloha body 2a, 2b a 2c),

g) typ a způsob ochrany (příloha bod 3),

h) příslušnost k vlastníku (číslo listu vlastnictví),

i) právní vztah,

j) spoluvlastnický podíl na společných částech domu, které jsou ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek.

§ 8

Údaje o vlastníku nemovitosti a jiném oprávněném z práva, které se zapisuje do katastru

(1) V katastru se evidují tyto údaje o vlastníku nemovitosti (dále jen „vlastník“) a jiném oprávněném z práva, které se zapisuje do katastru, (dále jen „jiný oprávněný“):

a) identifikační číslo právnické osoby nebo rodné číslo fyzické osoby,

b) název a sídlo právnické osoby nebo jméno, příjmení a místo trvalého pobytu fyzické osoby.

(2) Pokud fyzické osobě nebylo přiděleno rodné číslo, nahradí se tento údaj šestimístným číslem vytvořeným z data narození obdobně jako prvních šest číslic rodného čísla.

(3) Je-li vlastníkem nebo jiným oprávněným stát, identifikační číslo se u něj eviduje pouze v případě, že mu bylo přiděleno; sídlo se neeviduje.

§ 9

Podrobnější údaje katastru

(1) V katastru se evidují tyto údaje o právech a údaje s právy souvisejícími:

a) vlastnické a jiné věcné právo k nemovitostem (dále jen „právní vztahy“) a další oprávnění k nemovitostem (dále jen „další práva“),

b) poznámky,²²)

c) omezení převodu nemovitostí a další práva k nemovitostem a omezení vzniklá podle dřívějších předpisů,

d) upozornění, že zapsané právní vztahy a další práva jsou dotčeny změnou, (dále jen „plomba“),²³)

e) údaj o bonitovaných půdně ekologických jednotkách (dále jen „BPEJ“) k parcelám.

(2) U vlastnického práva a dalších práv se eviduje vlastník a jiný oprávněný, rozsah práva (spoluvlastnický podíl, popř. podíl, v jakém jiný oprávněný další práva vykonává) a listina, která byla podkladem k zápisu práva.

(3) U práva odpovídajícího věcnému břemeni se eviduje stručný obsah (popis) práva, údaje o nemovitosti nebo jednotce zatížené věcným břemenem, údaje o nemovitosti nebo jednotce oprávněného z tohoto práva, popř. údaje o oprávněné osobě, je-li věcné břemeno zřízeno ve prospěch osoby, dále doba, na kterou bylo věcné břemeno sjednáno, a listina, která byla podkladem k zápisu práva. Právo odpovídající věcnému břemeni se v katastru eviduje jak u nemovitosti oprávněného z věcného břemene, tak u nemovitosti zatížené věcným břemenem.

(4) U zástavního práva se v katastru eviduje zástava (nemovitost, jednotka), výše jistiny zajištěné pohledávky, popř. podíl na pohledávce vyjádřený zlomkem, procentem nebo výší části jistiny, údaje o věřiteli, údaje o vlastníku (spoluvlastníku) nemovitosti nebo jednotky, doba, na kterou bylo právo sjednáno, a listina, která byla podkladem k zápisu práva. Je-li zřízeno zástavní právo pro určitý druh pohledávek, eviduje se místo výše jistiny zajištěné pohledávky druh pohledávek a jejich limit. Zápisy zástavních práv na listu vlastnictví nevyjadřují pořadí zástavních práv. Jedná-li se o zajištění nepeněžité pohledávky, zapíše se i tato skutečnost do katastru. Pokud nepeněžitá pohledávka nebyla oceněna, výše jistiny se neuvede. U podzástavního práva se postupuje obdobně jako u zástavního práva.

(5) U věcného předkupního práva se v katastru evidují údaje o zatížené nemovitosti nebo jednotce, údaje o oprávněném z předkupního práva, údaje o vlastníku (spoluvlastníku) zatížené nemovitosti nebo jednotky, doba, na kterou bylo právo sjednáno, a listina, která byla podkladem k zápisu práva.

(6) U zápisu poznámkou se v katastru evidují údaje o nemovitosti nebo jednotce, popř. osobě, které jsou předmětem poznámky, a listina, která byla podkladem k zápisu poznámky.

(7) Plomba se v katastru vyznačuje u každé dotčené nemovitosti nebo jednotky.

(8) Údaje o BPEJ k parcelám se evidují v katastru k parcelám zemědělských pozemků s vyznačenou příslušností k vlastníku. Údaji o BPEJ jsou pětimístný číselný kód BPEJ a odpovídající výměra dílu parcely podle BPEJ, zasahuje-li jich do parcely více.

(9) Geometrické a polohové určení BPEJ není obsahem souboru geodetických informací. Katastrální úřad je poskytuje jako podklad pro vyhotovení geometrických plánů a upřesněných přídělových plánů.

§ 10

Propojení katastru s informačními systémy

(1) Propojení údajů katastru s jinými informačními systémy se zajišťuje identifikátory, kterými jsou:

a) číselný kód okresu,

b) číselný kód obce,

c) číselný kód části obce,

d) číselný kód katastrálního území,

e) identifikační číslo právnické osoby,

f) rodné číslo fyzické osoby,

g) parcelní číslo,

h) popisné číslo nebo evidenční číslo budovy.

(2) Identifikátory uvedené v odstavci 1 písm. g) a h) určují jednoznačně parcelu pouze ve spojení s číselným kódem katastrálního území a budovu ve spojení s číselným kódem části obce.

(3) Propojení katastru s jinými informačními systémy se zajišťuje také prostřednictvím souřadnic definičních bodů katastrálních území nebo parcel, nelze-li použít ustanovení odstavce 1.

(4) V katastrálních územích s katastrální mapou podle § 13 odst. 1 písm. a) a c) se propojení s jinými informačními systémy o území může zajišťovat i prostřednictvím souboru geodetických informací. Obsah mapy přepracované podle § 57 odst. 5 může být pro využití v jiném informačním systému vyjádřen v S-JTSK. V takovém případě není souborem geodetických informací katastru.^23a)

§ 11

Podrobné polohové bodové pole

(1) V katastru se vedou geodetické údaje o bodech podrobného polohového bodového pole.²⁴)

(2) Obsah a formální náležitosti geodetických údajů o zhušťovacích bodech a o ostatních bodech podrobného polohového bodového pole jsou uvedeny v bodech 6 a 7 přílohy.

(3) Obsahem správy podrobného polohového bodového pole je:

a) zajištění zeměměřických činností při založení nebo doplnění podrobného polohového bodového pole,

b) zpracování podkladů pro zahájení řízení o zničení, poškození a neoprávněném přemístění měřické značky²⁵) nebo ve věci neoznámení změny nebo zjištěné závady v geodetických údajích bodů,²⁶)

c) vedení dokumentace a poskytování údajů o těchto bodech.

§ 12

Místní a pomístní názvosloví

(1) V katastru se vedou:

a) názvy územních samosprávných celků, částí obcí a katastrálních území,

b) pomístní názvy pozemkových tratí (pozemku nebo seskupení pozemků mimo zastavěná území).

(2) Obnovený katastrální operát²⁷) dále obsahuje:

a) v příslušných listech katastrální mapy standardizované znění názvu sousedního státu,

b) názvy veřejných prostranství (ulic, náměstí, parků),

c) názvy vodních toků a vodních ploch ve standardizovaném znění podle posledního vydání Základní mapy ČR 1:10 000.

Oddíl 3

§ 13

Soubor geodetických informací

(1) Katastrální mapa²⁸) je závazným státním mapovým dílem²⁹) velkého měřítka, obsahuje body bodového pole, polohopis a popis a má tyto formy:
Katastrální mapa může mít v ucelených částech katastrálního území různou formu. U souřadnic podrobných bodů digitální nebo digitalizované mapy se uvádí kód charakteristiky kvality (dále jen „kód kvality“), který vyjadřuje jejich přesnost nebo původ (bod 12.15 přílohy) a je rozhodujícím ukazatelem pro jejich využití pro účely katastru. Klad, rozměry a označení mapových listů katastrální mapy v S-JTSK jsou uvedeny v bodu 8 přílohy.

a) digitální katastrální mapa (dále jen „digitální mapa“) s geometrickým a polohovým určením v S-JTSK a s přesností podrobného měření podle bodu 12.6 nebo 12.14 přílohy a kódem charakteristiky kvality podrobných bodů 3 nebo 4, nebo obsahující digitalizované podrobné body z map podle písmene b) charakterizované kódem kvality 6 nebo 7. Může obsahovat také digitalizované podrobné body charakterizované kódem kvality 8, pokud je nebylo možno s ohledem na provedený způsob obnovy katastrálního operátu určit přesnějším způsobem,

b) katastrální mapa grafická (dále jen „grafická mapa“) s přesností a v zobrazovací soustavě¹⁵) stanovenými v době jejího vzniku,

c) katastrální mapa obnovená digitalizací mapy podle písmene b) (dále jen „digitalizovaná mapa“), charakterizovaná přesností souřadnic podrobných bodů nižší, než je přesnost stanovená v písmenu a) s převažujícím kódem charakteristiky kvality podrobných bodů 5 nebo 8.

(2) Předměty obsahu katastrální mapy v S-JTSK se vyznačují standardizovanými mapovými značkami podle bodu 9 přílohy a v ostatních katastrálních mapách podle bodu 10 přílohy.

(3) Obsahem bodového pole jsou všechny trvale stabilizované i trvale signalizované body polohového a výškového bodového pole včetně přidružených bodů u trigonometrických a zhušťovacích bodů.

(4) Předmětem polohopisu jsou hranice katastrálních území a hranice územních správních jednotek, hranice chráněných území a ochranných pásem a geometrické a polohové určení evidovaných nemovitostí s odlišením hranic převzatých z map dřívějších pozemkových evidencí (§ 84) a geometrické a polohové určení dalších prvků polohopisu. Hranice se v katastrální mapě zobrazují přímými spojnicemi jejich lomových bodů. V důvodných případech lze použít zobrazení křivkou, pro hranici parcely je však přípustná jen kružnice nebo její část.

(5) Popis katastrální mapy tvoří:

a) uvnitř mapového rámu čísla bodů polohového bodového pole, čísla hraničních znaků na státní hranici, místní a pomístní názvosloví a označení parcel parcelními čísly a mapovými značkami,

b) vně mapového rámu (mimorámové údaje) název Katastrální mapa, označení mapového listu a údaje o jeho poloze ve správním členění státu, údaje o souřadnicovém systému, měřítko, označení sousedních mapových listů, údaje o vzniku katastrální mapy, tirážní údaje a okrajové náčrtky.

(6) Obsah katastrální mapy vyhotovené podle dřívějších předpisů může být proti ustanovení odstavců 2 až 5 odlišný do doby obnovy katastrálního operátu; přitom do první revize údajů katastru se mapa označí názvem Katastrální mapa.

(7) Další prvky polohopisu katastrální mapy, které přesahují ustanovení § 5 odst. 2, se v katastrální mapě ponechají do doby, kdy revizí údajů katastru je zjištěna změna jejich geometrického a polohového určení, popř. do doby číselného vyjádření polohopisu katastrální mapy podle § 5 odst. 1 písm. a).

(8) V katastrálních územích s grafickou mapou, stanovených katastrálním úřadem, se spolu s touto mapou vedou seznam souřadnic bodů podrobného polohového bodového pole a podrobných bodů polohopisu v S-JTSK doplněný přehledem čísel těchto bodů, popř. údaje pro automatizované zobrazení.

(9) Při geometrickém a polohovém určení se rozlišují podrobné tvary předmětů polohopisu katastrální mapy, pokud dosahuje délka přímé spojnice lomových bodů na vlastnické hranici alespoň 0,10 m a v ostatních případech 0,20 m. Pro zobrazení těchto tvarů platí kritérium 0,2 mm na mapě.

(10) Nemovitosti důležité z hlediska obrany, vnitřního pořádku a bezpečnosti mohou být v katastrální mapě zobrazeny odlišně od skutečnosti podle dohody mezi příslušným ministerstvem a Úřadem.³⁰) I v takových případech však musí být hranice územní správní jednotky, katastrálního území a vlastnická hranice zobrazena podle skutečnosti.

§ 14

Soubor popisných informací

(1) Soubor popisných informací obsahuje údaje podle § 6 až 9 a je veden na záznamovém médiu počítače.

(2) Ze souboru popisných informací se vytvářejí základní výstupy:

a) seznam vlastníků a jiných oprávněných podle jejich čísel,

b) abecední rejstřík vlastníků a jiných oprávněných,

c) soupis parcel podle parcelních čísel,

d) výčet parcel podle vlastníků (spoluvlastníků) a jiných oprávněných s údaji o právních vztazích k nemovitostem (list vlastnictví),

e) seznam budov s čísly popisnými a budov s čísly evidenčními, pokud se jim přiděluje.

(3) Údaje o parcelách podle § 3 odst. 2 a podrobnější údaje o právních vztazích podle § 9 zapisované dosud jen na ručně vedeném listu vlastnictví se postupně převádějí na záznamové médium počítače.

(4) Po převedení všech údajů podle odstavce 3 do souboru popisných informací se ručně vedené listy vlastnictví po uplynutí skartační lhůty uloží jako archiválie.³¹)

§ 15

Souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastru
V dohodě Úřadu s příslušnými ústředními orgány státní správy se ze souboru popisných informací vyhotovují ke stanovenému datu souhrnné přehledy o půdním fondu.

§ 16

Dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu souboru geodetických informací

(1) Dokumentaci tvoří výsledky činností v podrobném polohovém bodovém poli, při zjišťování průběhu hranic a podrobném měření a při projednávání místních a pomístních názvů, uspořádané podle katastrálních území.

(2) Dokumentace výsledků činností v podrobném polohovém bodovém poli obsahuje:

a) přehled sítě pevných bodů podrobného polohového bodového pole a jejího vývoje,

b) geodetické údaje³²) o bodech podrobného polohového bodového pole,

c) technickou zprávu o přesnosti určení zřízených bodů podrobného polohového bodového pole.

(3) Dokumentace výsledků činností při zjišťování průběhu hranic a podrobném měření obsahuje:

a) doklady ze zjišťování průběhu hranic pozemků a námitkového řízení obnovy katastrálního operátu,

b) přehled záznamů podrobného měření změn,

c) záznamy podrobného měření změn s prvopisem geometrického plánu, včetně měřických náčrtů a geometrických plánů vyhotovených podle dřívějších předpisů,

d) měřické náčrty a zápisníky pro obnovu souboru geodetických informací a pro obnovu měřického operátu evidence nemovitostí podle dřívějších předpisů,

e) výpočet výměr parcel.

(4) Dokumentace z projednání pomístních a místních názvů obsahuje:

a) seznam pomístních názvů,

b) doklady o změnách místních názvů a o schválení pomístních názvů katastrálním úřadem a názvů katastrálních území Úřadem.

(5) Vyřazování (skartace) obsahu dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu souboru geodetických informací se řídí zvláštním předpisem.³¹)

§ 17

Sbírka listin

(1) Sbírka listin obsahuje:

a) protokol o vkladech (§ 35 odst. 1),

b) protokol o záznamech (§ 38 odst. 1),

c) výkaz změn (§ 45),

d) smlouvy, rozhodnutí a jiné listiny (§ 33, 36, 39 až 41),

e) spisy (§ 35 odst. 3),

f) záznam pro další řízení (§ 42 a 49),

g) protokol o výsledku revize katastru (§ 42 odst. 9).

(2) Smlouvy, rozhodnutí a jiné listiny se zakládají podle katastrálních území a položek výkazu změn. Spisy se zakládají v pořadí čísel protokolu o vkladech nebo protokolu o záznamech.

(3) Vyřazování (skartace) obsahu sbírky listin se řídí zvláštním předpisem.³¹) Výkaz změn se po vyřazení stává archiválií.³¹)

Oddíl 4

§ 18

Změnou v obsahu katastru je každá změna, zrušení nebo doplnění údajů uvedených v oddílu druhém. Každá změna se označuje pořadovým číslem.

§ 19

(1) Za změnu hranice katastrálního území, která není shodná s hranicí obce nebo městského obvodu, popř. městské části statutárního města, se považuje:

a) sloučení dvou nebo více katastrálních území v jedno katastrální území,

b) oddělení části jednoho katastrálního území a připojení této části k jinému katastrálnímu území (jen v případě, že dosavadní hranice katastrálního území dělí nemovitost, která je předmětem katastru).

(2) Řízení o změně hranice katastrálního území zahajuje katastrální úřad z vlastního podnětu nebo na návrh toho, jehož zájmu se změna týká. Přílohou návrhu je:

a) kopie katastrální mapy, v níž je vyznačena požadovaná nová hranice černou čárou o tloušťce 1 mm a slovní popis této hranice vyhotovený na podkladě katastrální mapy tak, aby v něm byla uvedena parcelní čísla pozemků, které částí svého obvodu tvoří novou hranici,

b) vyjádření dotčených vlastníků k návrhu na změnu hranice,

c) prohlášení navrhovatele změny, že zajistí na svůj náklad označení a zaměření nové hranice katastrálního území, pokud dá katastrální úřad ke změně souhlas,

d) vyjádření místně příslušné obce.

(3) Změna hranice katastrálního území se zaměří v případě, kdy její nový průběh nelze ztotožnit s průběhem hranice parcely zobrazené v katastrální mapě, a vyhotoví se geometrický plán.

(4) Zaměření změny hranice katastrálního území, která vyplynula z výsledků zjišťování průběhu hranic pro obnovu katastrálního operátu (§ 49 až 51), zajistí katastrální úřad; přitom geometrický plán je nahrazen dokumentací výsledků šetření a měření pro obnovu katastrálního operátu.

(5) V rozhodnutí, kterým katastrální úřad schvaluje změnu hranice katastrálního území,³³) uvede výčet parcel, které přecházejí z jednoho katastrálního území do druhého, s uvedením srovnávacího sestavení přečíslovaných parcel.

(6) Rozhodnutí podle odstavce 5 doručí katastrální úřad navrhovateli a místně příslušné obci. Vlastníkům, jejichž nemovitosti byly změnou dotčeny, doručí katastrální úřad rozhodnutí veřejnou vyhláškou³⁴) vyvěšenou v obci způsobem v místě obvyklým.

(7) Podle pravomocného rozhodnutí provede katastrální úřad změnu hranice katastrálního území v katastru.

§ 20

(1) Změna hranice katastrálního území, která je shodná s hranicí obce, je důsledkem změny hranice obce.

(2) Na žádost obce poskytuje katastrální úřad mapové a číselné podklady pro jednání o změnách hranic obcí a v nezbytných případech se zúčastní zjišťování průběhu nových hranic v terénu.

(3) Mapovým podkladem při změně průběhu hranice obce je kopie katastrální mapy, na níž se vyznačí navrhovaná změněná hranice černou čárou o tloušťce 1 mm. Číselným podkladem je výkaz o celkových výměrách dotčených obcí před změnou a po navrhované změně. Katastrální úřad se vyjádří k průběhu navrhované hranice z hlediska správy katastru.

(4) Katastrální úřad projedná s příslušnými obcemi označení nové hranice obce trvalým způsobem,³⁵) její zaměření a vyhotovení geometrického plánu pro provedení změny hranice v katastru v případě, kdy její průběh nelze v terénu ztotožnit s průběhem hranice parcely zobrazené v katastrální mapě.

(5) Zaměření změny průběhu hranice obce, která byla projednána obcemi a příslušnými orgány státní správy při obnově katastrálního operátu, zajistí katastrální úřad; přitom geometrický plán je nahrazen dokumentací výsledků šetření a měření pro obnovu katastrálního operátu.

(6) Změna hranice obce se v katastru provádí na základě dohod obcí a listin vyhotovených podle zvláštních předpisů³⁶) a s ní se provádí související změna hranice katastrálního území podle pravomocného rozhodnutí katastrálního úřadu.

§ 21

Změna hranice katastrálního území, která je shodná se státní hranicí, se v katastru provádí na podkladě údajů poskytnutých Ministerstvem vnitra.³⁷)

§ 22

(1) Katastrální úřad si vyžádá ke změně názvu katastrálního území stanovisko dotčené obce, pokud návrh nevzešel z jejího podnětu.

(2) Schválení názvu katastrálního území oznámí Úřad příslušnému katastrálnímu úřadu, zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu (dále jen „inspektorát“)³⁸) a obci.

§ 23

(1) Změnu údajů podle § 6 odst. 1 písm. a) až d), f) a g) provádí katastrální úřad podle podkladů ústředních orgánů státní správy, které tyto údaje spravují.

(2) Změny údajů podle § 6 odst. 1 písm. e), h) a i) provádí katastrální úřad z úřední povinnosti.

§ 24

(1) Katastrální úřad sděluje změny hranic a názvů katastrálních území provedené v katastru územně příslušnému inspektorátu a provozovateli systému územní identifikace.

(2) Změny názvů katastrálních území provedené v katastru se oznamují ve Zpravodaji Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

§ 25

(1) Ke změně geometrického a polohového určení obsahu souboru geodetických informací dochází, je-li zcela nebo zčásti určen s vyšší než dosavadní přesností. Změněné, popř. prvotní geometrické a polohové určení se do souboru geodetických informací zavádí podle:

a) výsledků obnovy katastrálního operátu (§ 48 až 57),

b) výsledků pozemkových úprav (§ 58 až 58c),

c) geometrického plánu podle § 62 odst. 1 písm. a) až f),

d) upřesněného přídělového plánu (§ 74a),

e) záznamu podrobného měření změn, jde-li o změnu podle § 66 odst. 11,

f) podkladů pro opravu chyby podle § 46.

(2) Nově vzniklé parcely se označují:

a) číslem ve tvaru zlomku, kde čitatelem je kmenové číslo původní parcely a jmenovatelem (poddělením) pořadové číslo nově vytvořené parcely, nebo

b) číslem následujícím za posledním použitým kmenovým parcelním číslem příslušné číselné řady podle § 3 odst. 7.

(3) Zanikne-li parcela, nesmí se jejím číslem v budoucnu označit jiná nově vzniklá parcela.

(4) Při slučování parcel v obvodu vlastnictví jednoho vlastníka a stejného druhu pozemku se ponechá číslo parcely s největší výměrou a ostatní parcelní čísla se zruší.

(5) Nová parcela vytvářená z částí dosavadních parcel se označí kmenovým číslem té parcely, jejíž část v nové parcele má největší výměru. Přitom se podle potřeby kmenové číslo poddělí podle odstavce 7.

(6) Při oddělování části parcely pro jiného vlastníka se ponechá zbytku parcely dosavadního vlastníka původní parcelní číslo, je-li již poddělené, nebo se poddělí číslem jedna.

(7) Při dělení parcely na více parcel bez změny vlastníka se ponechá u největší nově vznikající parcely původní parcelní číslo, je-li již poddělené, nebo se poddělí číslem jedna. Ostatní nově vzniklé parcely se označí kmenovým číslem původní parcely a navazujícím dosud nepoužitým poddělením.

(8) Nově vznikající parcela komunikace a vodního toku, která vzniká z částí dosavadních parcel, se označí kmenovým číslem v číselné řadě pro pozemkové parcely navazujícím na poslední použité číslo. Části dosavadních parcel, které jsou nebo mají být součástí komunikace a vodního toku, ale nejsou dosud majetkoprávně vypořádány (§ 34 odst. 3 a 4), se označí jako samostatné parcely poddělením kmenového čísla parcely komunikace a vodního toku.

(9) Při samostatných číselných řadách pozemkových a stavebních parcel se nově vznikající stavební parcela oddělená z pozemkové parcely označí prvním doposud nepoužitým kmenovým číslem z číselné řady stavebních parcel. Číslo pozemkové parcely, z níž je stavební parcela oddělena, zůstane nezměněno, popř. se zruší, zaniká-li pozemková parcela. Pokud demolicí budovy ze stavební parcely vzniká pozemková parcela, označí se prvním doposud nepoužitým kmenovým číslem z číselné řady pozemkových parcel.

(10) Při změně hranice katastrálního území nesmí převodem parcel mezi katastrálními územími dojít k duplicitě parcelních čísel. Při přečíslování parcel se použijí parcelní čísla podle odstavce 2 písm. b).

(11) Při doplnění parcely do katastru, která byla sloučena do většího půdního celku, se této parcele ponechá původní parcelní číslo, nevznikne-li duplicita v číslování parcel. V opačném případě a při různosti číselných řad v katastru a v dřívější pozemkové evidenci (§ 84 odst. 1) se pozemek označí novým parcelním číslem podle odstavce 2.

(12) Změna parcelního čísla se v katastru provádí na podkladě smluv, rozhodnutí a jiných listin, jejichž součástí je geometrický plán nebo mapový a číselný podklad změny hranice katastrálního území a obce, nebo dokumentace obnovy katastrálního operátu, revize katastru (§ 42), doplnění parcel (§ 84) nebo při opravě chyby.³⁹)

§ 26

Změna výměry parcely vzniká:

a) změnou hranice pozemku,

b) novým geometrickým a polohovým určením celého obvodu pozemku,

c) výpočtem s vyšším kódem kvality výměry (bod 5 přílohy) i při nezměněném geometrickém určení,

d) při opravě chyb zákresu hranice pozemku v katastrální mapě a chyb výpočtů výměr parcel,

e) novým výpočtem při obnově katastrálního operátu přepracováním.

§ 27

(1) Změna údajů o způsobu ochrany nemovitosti se v katastru provádí podle grafických a písemných podkladů předložených podle zvláštních předpisů.⁴⁰)

(2) Grafickým a písemným podkladem podle odstavce 1 je:

a) kopie katastrální mapy s označením nemovité kulturní památky a zákresem průběhu hranice chráněného území a ochranného pásma mapovou značkou podle bodu 9 přílohy,

b) listina, která obsahuje podle obcí a katastrálních území seznam dotčených parcel označených parcelními čísly podle katastru a kódy vyjadřujícími způsob ochrany nemovitosti podle bodu 3 přílohy.

(3) Jestliže jsou jedním způsobem ochrany nemovitostí dotčeny všechny parcely v katastrálním území, vyznačí se v listině tato skutečnost bez uvedení jednotlivých parcelních čísel a kopie katastrální mapy podle odstavce 2 písm. a) se nepřikládá.

§ 28

(1) Změna údajů o parcele podle § 7 písm. h) a i) se v katastru provádí podle listiny, která je podkladem pro zápis práv k nemovitostem.

(2) Změna údajů podle § 7a písm. c) a d) se v katastru provádí podle sdělení obcí.

(3) Změnu údajů o parcele podle § 7 písm. a), b), e), j) a k) provádí katastrální úřad z úřední povinnosti.

§ 29

Změny údajů o vlastníku a jiném oprávněném

(1) Změnu jména, rodného čísla a adresy trvalého pobytu fyzické osoby nebo názvu, identifikačního čísla a sídla právnické osoby, která je v katastru vedena jako vlastník nebo jiný oprávněný, lze v katastru provést podle dokladu prokazujícího tuto změnu:

a) z podnětu vlastníka nebo jiného oprávněného,

b) z podnětu katastrálního úřadu při revizi katastru (§ 42) a při obnově katastrálního operátu (§ 50).

(2) Změnu údajů podle odstavce 1 lze v katastru provést též podle evidence fyzických a právnických osob vedené v působnosti příslušných státních orgánů.

§ 29a

Změny údajů o BPEJ

(1) Údaje o BPEJ se v katastru mění při:

a) změnách podle zvláštního předpisu,^40a)

b) vzniku digitální nebo digitalizované mapy,

c) změnách hranic pozemků,

d) opravě chyby.

(2) Katastrální úřad provádí změny podle odstavce 1 písm. a) nahrazením dosavadních údajů novými předanými příslušným orgánem, podle odstavce 1 písm. b) přizpůsobením údajů změnám výměr parcel s výjimkou vzniku digitální mapy jako výsledku pozemkových úprav [§ 58c písm. l)], podle odstavce 1 písm. c) využitím údajů o BPEJ uvedených v geometrickém plánu [§ 69 odst. 1 písm. e)] a podle odstavce 1 písm. d) z úřední povinnosti.

(3) Při evidování údajů o BPEJ v katastru se využívají údaje poskytnuté podle § 9 odst. 8 a 9, popř. údaje podle odstavce 2. V případě grafické mapy se malý díl parcely podle BPEJ nemusí zavádět do katastru samostatně, pokud jeho výměra nepřesahuje u parcel s výměrou do 500 m² trojnásobek a u parcel s výměrou větší pětinásobek mezní odchylky stanovené v bodu 13.2 písm. b) přílohy. Takový díl se zahrne do sousedního dílu téže parcely s největší výměrou.

§ 30

Za změnu se považuje:

a) zničení a poškození měřické značky, signálu a jiného zařízení zhušťovacího bodu a měřické značky ostatních bodů podrobného polohového bodového pole,

b) zřízení nebo zrušení bodu podrobného polohového bodového pole,

c) změna geodetických údajů.

§ 31

(1) Katastrální úřad na základě oznámení podle zvláštního předpisu⁴¹) projedná s vlastníkem nemovitosti přemístění bodu podrobného polohového bodového pole nebo jeho zrušení do 30 dnů po doručení oznámení.

(2) Katastrální úřad na základě oznámení podle zvláštního předpisu⁴²) prošetří příčinu zničení nebo poškození bodu podrobného polohového bodového pole; přitom uvede do souladu geodetické údaje se stavem v terénu.

(3) V katastrálních územích, v nichž je stanoveno číselné vyjádření obsahu katastrální mapy, katastrální úřad reviduje stav podrobného polohového bodového pole a podle potřeby ho doplňuje.

§ 32

Změny místního a pomístního názvosloví

(1) V katastru se změní:

a) název okresu, obce, části obce a osady na podkladě listiny vydané podle zvláštních předpisů,³⁶)

b) název katastrálního území podle § 22,

c) název veřejného prostranství na podkladě listiny vydané podle zvláštního předpisu,⁷)

d) název vodního toku a vodní plochy podle § 12 odst. 2 písm. c).

(2) Změnu pomístního názvu pozemkové tratě schvaluje:

a) katastrální úřad po předchozím vyžádání vyjádření obce,⁴³)

b) Úřad na návrh katastrálního úřadu opatřený vyjádřením obce a po předchozím projednání v Názvoslovné komisi Českého úřadu zeměměřického a katastrálního pro standardizaci geografického názvosloví, pokud je pomístní název pozemkové trati současně geografickým jménem standardizovaným v Základní mapě ČR 1:10 000.⁴⁴)

Oddíl 5

§ 33

(1) Předmětem vkladu⁴⁵) jsou práva zapisovaná do katastru na základě:

a) smlouvy o převodu vlastnictví nemovitosti,

b) smlouvy o zástavním právu k nemovitostem,

c) smlouvy o oprávnění, které odpovídá věcnému břemenu,

d) smlouvy o předkupním právu k nemovitostem s věcnými účinky,

e) smlouvy o převodu bytu a nebytového prostoru,¹³) včetně rozestavěného,

f) dohody o vydání věci uzavřené podle zvláštního předpisu,⁴⁶)

g) prohlášení vkladatele s úředně ověřeným podpisem o vložení nemovitosti do základního jmění obchodní společnosti nebo do jiného obdobného jmění právnické osoby (dále jen „základní jmění“),⁴⁷) doloženého společenskou smlouvou nebo zakladatelskou smlouvou nebo zakladatelskou listinou nebo jinou listinou s projevem vůle právnické osoby (např. usnesení valné hromady) přijmout nemovitost do svého základního jmění, a v případě zvýšení základního jmění též výpisem z obchodního nebo jiného zákonem stanoveného rejstříku dokládajícím zvýšení základního jmění.

h) dohody o vypořádání společného jmění manželů,⁴⁸) je-li předmětem vypořádání nemovitost,

i) dohody o změně stanoveného rozsahu společného jmění manželů, týkají-li se konkrétní nemovitosti nebo jednotky,

j) dohody všech vlastníků jednotek v domě o změně vlastnictví jednotek na podílové spoluvlastnictví budovy,⁵¹)

k) prohlášení vlastníka všech jednotek v domě o zrušení vymezení jednotek v domě a změně vlastnictví jednotek na vlastnictví budovy,⁵¹)

l) dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem,⁴⁹)

m) smlouvy o výstavbě, jejichž součástí je převod spoluvlastnických podílů pozemků.⁵⁰)

(2) Předmětem vkladu je dále prohlášení vlastníka budovy.⁵¹)

§ 34

(1) Jsou-li předmětem smlouvy, dohody nebo prohlášení podle § 33 (dále jen „smlouva“) nemovitosti evidované v obvodu dvou a více katastrálních úřadů, předkládají se samostatné návrhy na vklad s touto smlouvou u jednotlivých katastrálních úřadů.⁵³)

(2) Smlouva, jejímž předmětem je směna nemovitostí evidovaných v obvodu dvou a více katastrálních úřadů, se předkládá jednomu z nich a o povolení vkladu týkajícího se všech nemovitostí rozhodne katastrální úřad, jemuž byl návrh na vklad doručen dříve.

(3) Geometrický plán vyhotovený k uskutečnění rozsáhlé změny využití území v návaznosti na územní rozhodnutí⁵⁴) je možné předložit jako součást pouze první listiny určené k zápisu do katastru směřujícímu k uskutečnění změny využití území. V takovém geometrickém plánu se oddělované části parcel nemohou označovat písmeny malé abecedy,⁵⁵) ale označí se jako samostatné parcely parcelními čísly. Přitom se oddělené sousedící části parcel téhož vlastníka určené po uskutečnění změny ke shodnému způsobu využití sloučí do jedné parcely.

(4) Katastrální úřad vyznačí v katastru rozdělení parcel dotčených změnou (§ 44 a 45) v celém rozsahu geometrického plánu předloženého podle odstavce 3.

(5) V dalších listinách předkládaných v souvislosti s geometrickým plánem podle odstavce 3 k zápisu změn právních vztahů k nemovitostem do katastru se označují převáděné parcely podle stavu katastru po provedení změny podle odstavce 4.

(6) Dalšími doklady pro řízení o povolení vkladu vlastnického práva k jednotce podle zvláštního předpisu¹³) jsou:

a) kopie nabídky převodu vlastnictví bytu podané nájemci bytu vlastníkem bytu, popř. vlastníkem budovy,⁵⁶)

b) písemný souhlas příslušných orgánů s převodem vlastnictví bytu nebo ateliéru,⁵⁷)

c) potvrzení družstva o tom, že nabyvatel uhradil částku odpovídající nesplaceným úvěrům s příslušenstvím poskytnutým družstvu.⁵⁸)

(7) Katastrální úřad v řízení o povolení vkladu zjistí, zda v prvopisu smlouvy jde skutečně o písemné projevy vůle osob v ní uvedených, se zvláštním zřetelem k těm, jejichž právo na základě smlouvy zaniká nebo se omezuje. Katastrální úřad považuje projev vůle osob za zjištěný, jestliže:
V případě, že katastrální úřad nezjistí projev vůle žádným z uvedených způsobů, zjistí jej jiným vhodným způsobem.

a) jejich vlastnoruční podpisy na prvopisu smlouvy byly úředně ověřeny podle zvláštního předpisu;⁵⁹) přitom podpis zástavního věřitele na zástavní smlouvě nemusí být ověřen,

b) smlouva byla sepsána notářským zápisem,

c) smlouva byla sepsána advokátem, který na ní výslovně potvrdil, že smluvní strany, jejichž totožnost zjistil, před ním tuto smlouvu podepsaly,

d) právnická osoba předložila podpisový vzor shodný s podpisem na smlouvě a u obchodních společností i výpis z obchodního rejstříku,

e) účastník smlouvy uzná pravost svého podpisu před katastrálním úřadem.

§ 35

(1) Katastrální úřad vede protokol o vkladech (rejstřík), ve kterém denně průběžně zaznamenává došlé návrhy na vklad právních vztahů a výsledek řízení o vkladu. Pro každý návrh založí spis označený průběžným číslem protokolu o vkladech, v kterém zaznamená průběh řízení o vkladu a rozhodnutí o povolení nebo zamítnutí vkladu. V souboru popisných informací vyznačí plombu vyjadřující, že právní vztahy jsou dotčeny změnou.²³)

(2) Katastrální úřad v případě povolení vkladu vyznačí na prvopisech smlouvy doložku:⁶⁰)
„Katastrální úřad v................
Vklad práva povolen rozhodnutím č. j. .......
Vklad práva zapsán v katastru nemovitostí dne ....
Právní účinky vkladu vznikly dnem ........“.
K doložce se připojí otisk razítka katastrálního úřadu se státním znakem, datum a podpis odpovědného pracovníka. Smlouva opatřená doložkou se doručí všem účastníkům řízení.⁶¹)

(3) Katastrální úřad po vložení údajů do katastru odstraní plombu vyznačenou podle odstavce 1. Smlouvu a spis uloží do sbírky listin.

§ 36

(1) Záznamem⁶²) se do katastru zapisují právní vztahy k nemovitostem na základě listin, které podle zvláštních předpisů potvrzují nebo osvědčují právní vztahy k nemovitostem,

a) předložených příslušnými státními orgány přímo k zápisu do katastru, nebo

b) přiložených k ohlášení vlastníka či jiného oprávněného.

(2) Listinou, která podle zvláštních předpisů potvrzuje právní vztahy, se rozumí

a) listina, o které zvláštní předpis stanoví, že potvrzuje nebo osvědčuje právní vztahy,

b) listina, o které zvláštní předpis stanoví, že se na jejím základě provádí zápis do katastru záznamem,⁶³)

c) vykonatelné rozhodnutí státního orgánu,

d) jiné opatření,^63a) kterým se na základě ustanovení zvláštního předpisu zřizuje, převádí, mění nebo ruší právo k nemovitosti,

e) smlouva či dohoda, jejíž právní účinností dochází podle zvláštního předpisu ke vzniku, změně nebo zániku práva k nemovitosti,

f) dohoda společníků nebo rozhodnutí valné hromady obchodní společnosti nebo usnesení členské schůze družstva o sloučení, splynutí nebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva nebo přeměně obchodní společnosti v jinou formu obchodní společnosti nebo na družstvo a naopak; přílohou dohody společníků nebo rozhodnutí valné hromady obchodní společnosti je soupis nemovitostí a výpis z obchodního rejstříku, u rozdělení obchodní společnosti nebo družstva protokol o rozdělení majetku a výpisy z obchodního rejstříku; obdobně se postupuje i při sloučení, splynutí nebo rozdělení jiných právnických osob než obchodních společností a družstev.

(3) Nabývá-li právo k nemovitosti právnická osoba dnem svého vzniku a její vznik je podmíněn zápisem do obchodního nebo jiného zákonem určeného rejstříku, musí být ohlášení doloženo výpisem z tohoto rejstříku.

(4) Pokud vznik, změna nebo zánik práva, ke kterému došlo podle zvláštního předpisu, není podmíněn žádnou právní skutečností a nemovitosti jsou v tomto zvláštním předpisu označeny podle zvláštního předpisu,⁶⁵) nemusí být ohlášení doloženo listinou podle odstavce 2. Postačuje odkaz v ohlášení na příslušné ustanovení zvláštního předpisu, v němž je jmenovitě uvedeno, komu, ke kterým nemovitostem a jaké právo vzniklo, změnilo se či zaniklo.

(5) Pokud vznik, změna nebo zánik práva je vázán na existenci určité právní skutečnosti, ale v právním předpisu není stanoveno, jaká listina má být přílohou ohlášení pro záznam do katastru, a ohlašovatel nemůže doložit nabytí práva ani listinou podle odstavce 2, lze provést zápis do katastru na základě ohlášení doloženého

a) souhlasným prohlášením o vzniku, změně nebo zániku práva učiněného osobou, jejíž právo zapsané dosud v katastru zaniká nebo se omezuje, a osobou, jejíž právo vzniká nebo se rozšiřuje, (dále jen „souhlasné prohlášení“), nebo

b) potvrzením o zániku práva zapsaného dosud v katastru vydaného osobou, v jejíž prospěch je dosud zaniklé právo v katastru zapsáno, (dále jen „potvrzení o zániku práva“), nebo

c) prohlášením nabyvatele práva sepsaným ve formě notářského zápisu⁶⁴) v případě, kdy vlastnické právo k nemovitosti nabývá obec podle zvláštního předpisu^64a) nebo družstvo vyčleněné podle zvláštního předpisu^64b) nebo nemovitosti přešly na Pozemkový fond České republiky nebo na Fond národního majetku České republiky v důsledku odstoupení od smlouvy, kterou se převáděl privatizovaný majetek.

(6) V souhlasném prohlášení podle odstavce 5 písm. a) musí být:

a) označení osob, které činí souhlasné prohlášení, a to

1. jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo fyzické osoby, nebo

2. název, sídlo a identifikační číslo právnické osoby,

b) označení nabyvatele práva, popřípadě toho, jehož právo se změnilo nebo zaniklo, údaji podle písmene a),

c) označení nemovitostí údaji podle zvláštního předpisu,⁶⁵)

d) označení práv, která nabyvateli práva vznikla, popřípadě se změnila nebo zanikla,

e) odkaz na ustanovení zvláštního předpisu, podle kterého ke vzniku, změně nebo zániku práva došlo,

f) uvedení právních skutečností, které vedly ke vzniku, změně nebo zániku práva,

g) uvedení skutečnosti, že práva k nemovitosti nejsou mezi osobami, které prohlášení činí, sporná ani pochybná.

(7) V potvrzení o zániku práva podle odstavce 5 písm. b) musí být:

a) označení osoby, která potvrzení vydává, údaji podle odstavce 6 písm. a),

b) označení toho, jehož právo zaniklo, údaji podle odstavce 6 písm. a),

c) označení nemovitostí údaji podle zvláštního předpisu,⁶⁵)

d) označení práva, které podle potvrzení zaniklo,

e) uvedení právních skutečností, které vedly k zániku práva.

(8) V prohlášení nabyvatele práva sepsaném ve formě notářského zápisu podle odstavce 5 písm. c) má pro zápis do katastru být:

a) označení nabyvatele práva činícího prohlášení údaji podle odstavce 6 písm. a),

b) označení nemovitostí údaji podle zvláštního předpisu,⁶⁵)

c) označení práv, která nabyvateli práva vznikla,

d) odkaz na ustanovení zvláštního předpisu, podle kterého ke vzniku, změně nebo zániku práva došlo,

e) uvedení právních skutečností, které vedly ke vzniku, změně nebo zániku práva,

f) prohlášení nabyvatele práva, že práva k nemovitosti nejsou mezi ním a jinými osobami sporná ani pochybná.

(9) Podpisy na listinách pro zápis do katastru záznamem musí být ověřeny některým ze způsobů uvedených v § 34 odst. 7 písm. a), b), d) a e), ledaže se jedná o listinu,

a) která je podle zvláštního předpisu označena za veřejnou listinu, nebo

b) která je vyhotovena oprávněným orgánem při výkonu soudní moci, státní správy nebo samosprávy, nebo

c) na jejímž základě se do katastru zapisují jiná než věcná práva k nemovitostem.⁷²)

(10) Pokud je osobou, jejíž věcné právo vzniká, mění se nebo zaniká, Česká republika, je v listinách určených pro záznam do katastru uvedena organizační složka státu nebo státní organizace, která naposledy byla nebo dosud je příslušná hospodařit s dotčenou nemovitostí, nebo Pozemkový fond České republiky, který má k dotčené nemovitosti právo správy.

(11) Záznamem se zapisují též vlastnická práva k nemovitostem z privatizovaného majetku.⁶⁶) Přitom se postupuje podle předchozích odstavců s tím, že k provedení záznamu se ke smlouvě, zakladatelské listině nebo k potvrzení příslušného orgánu o prodeji veřejnou dražbou⁶³) připojí ověřená kopie⁵⁹) příslušné části privatizačního projektu zahrnující úvodní stranu projektu, rozhodnutí příslušného orgánu o privatizaci,⁶⁷) popřípadě schválení o privatizaci⁶⁸) včetně podmínek schválení u privatizačních projektů schválených před 13. srpnem 1993 a soupis nemovitého majetku, dále ověřená kopie rozhodnutí zakladatele podniku o zrušení podniku nebo rozhodnutí o vynětí části podniku a převedení privatizovaného majetku na Fond národního majetku České republiky a výpis z obchodního rejstříku. Při realizaci převodu privatizovaného majetku Pozemkovým fondem České republiky se připojí k uvedeným listinám též dohoda, kterou Fond národního majetku České republiky převádí privatizovaný majetek na Pozemkový fond České republiky.

(12) Zánik zástavního práva zpeněžením podle zvláštního předpisu^68a) se zapíše do katastru záznamem podle ohlášení doloženého

a) při prodeji způsobem upraveným v ustanoveních o výkonu rozhodnutí soudem na základě pravomocného rozhodnutí soudu o udělení příklepu,

b) při prodeji mimo dražbu na základě usnesení o souhlasu soudu s prodejem mimo dražbu a potvrzení správce konkursní podstaty o tom, že došlo k zániku zástavního práva zpeněžením zástavy.

(13) Zánik zástavního práva vyplacením zajištěné pohledávky nebo složením ceny zastavené věci ve prospěch konkursní podstaty^68b) se do katastru zapíše na základě potvrzení správce konkursní podstaty o zániku zástavního práva. Potvrzení správce konkursní podstaty musí mít náležitosti potvrzení o zániku práva podle odstavce 7.

(14) Je-li trvání práva omezeno na dobu života fyzické osoby, provede se výmaz tohoto práva i na základě ohlášení doloženého úmrtním listem, rozhodnutím soudu o prohlášení za mrtvého nebo potvrzením příslušného orgánu dokládajícím, že oprávněná osoba již nežije.

(15) Je-li trvání práva omezeno podle zápisu v katastru na určitou dobu, provede se výmaz tohoto práva i na základě ohlášení, že právo zapsané v katastru zaniklo uplynutím času.

(16) Zápis nabytí vlastnického práva příklepem v soudní dražbě se zapíše na základě usnesení o příklepu doloženého potvrzením soudu o zaplacení vydražené nemovitosti.^68c)

§ 37

(1) Katastrální úřad zkoumá, zda rozhodnutí a listiny uvedené v § 36 jsou čitelné, pravomocné, zda nemovitosti v nich uvedené jsou označeny podle údajů katastru, popř. zda neobsahují chyby v psaní a počítání nebo jiné zřejmé nesprávnosti.

(2) Zjistí-li katastrální úřad, že rozhodnutí a jiná listina má některý z uvedených nedostatků nebo chybí geometrický plán,⁶⁹) vrátí ji vyhotoviteli s uvedením zjištěných nedostatků.⁷⁰)

(3) Je-li katastrálnímu úřadu postupně doručeno více vykonatelných rozhodnutí a jiných listin, jimiž je katastrální úřad vázán, z nichž každá svědčí o vlastnictví jiné osoby k téže nemovitosti, vyjádří katastrální úřad v katastru tuto okolnost duplicitním zápisem vlastnictví. Zároveň o tom vyrozumí osoby, které jsou podle takto rozporných listin označeny za vlastníky nemovitosti. Obdobně postupuje katastrální úřad i při zápisu jiných než vlastnických práv k nemovitostem.

(4) Katastrální úřad vyrozumí dopisem osoby, jejichž právo podle provedeného zápisu vzniklo nebo se rozšířilo, a osoby, jejichž právo podle provedeného zápisu zaniklo nebo se omezilo, o provedeném zápisu na adresu uvedenou v katastru, popřípadě na jinou adresu, na které se dle zjištění katastrálního úřadu zdržuje. Katastrální úřad nevyrozumí dotčené osoby v případě, že záznam byl proveden na základě listiny, u níž podmínkou její účinnosti nebo nabytí právní moci je doručení této listiny účastníkům řízení vyhotovitelem takovéto listiny.

§ 38

(1) Katastrální úřad vede protokol o záznamech, v kterém zaznamenává došlá rozhodnutí a jiné listiny určené k záznamu právních vztahů do katastru, k vyznačení poznámek (§ 39), k zápisu jiných než věcných práv do katastru (§ 40) a jiných údajů katastru (§ 41) a informace o jejich vyřízení.

(2) Na podkladě došlých rozhodnutí a jiných listin uvedených v § 36 vyznačí katastrální úřad v souboru popisných informací plombu.

(3) Zápis nových budov⁷¹) se v katastru provádí na podkladě ohlášení vlastníka budovy. U budov dokončených před 1. říjnem 1976 a neevidovaných v katastru se nahrazuje kolaudační rozhodnutí odpovídajícím rozhodnutím vydaným podle dřívějších stavebních předpisů. Jako vlastník rozestavěného bytu a nebytového prostoru se zapíše stavebník uvedený ve smlouvě o výstavbě.⁵²)

(4) Katastrální úřad po záznamu údajů do katastru odstraní plombu vyznačenou podle odstavce 2 a založí rozhodnutí nebo jinou listinu do sbírky listin.

§ 39

Poznámky
Listiny určené k zápisu poznámek²²) katastrální úřad zaznamenává v protokolu o záznamech a vyznačí plombu. Poznámku zapíše v souboru popisných informací, odstraní plombu a listinu založí do sbírky listin.

§ 40

Zápis jiných než věcných práv do katastru

(1) Pro zápis jiných než věcných práv, která se zapisují do katastru,⁷²) se použije přiměřeně postupu pro zápis věcných práv do katastru záznamem.⁶²)

(2) Zápis se provede na základě ohlášení vlastníka nebo jiného oprávněného, které musí být doloženo listinou, která změnu dokládá. V listině musí být nemovitosti označeny předepsaným způsobem.⁶⁵)

Oddíl 6

§ 41

Zápis jiných údajů katastru

(1) Podkladem k zápisu jiných údajů katastru jsou:

a) listiny dokládající skutečnosti, které jsou podle zákona obsahem katastru,

b) informace vyšetřené katastrálním úřadem nebo převzaté z jiných informačních systémů.

(2) Katastrální úřad zaznamenává listiny podle odstavce 1 v protokolu o záznamech. Po zápisu údajů do katastru založí listinu do sbírky listin.

§ 42

Revize katastru

(1) Vyhlášení revize údajů katastru (dále jen „revize“) oznámí katastrální úřad dva měsíce před jejím zahájením obci, na jejímž území bude revize prováděna.⁷³)

(2) Před zahájením revize se provede kontrola vnitřního souladu společných údajů souboru geodetických informací a souboru popisných informací a označení katastrální mapy názvem.

(3) Pokud je při revizi katastru nezbytná účast vlastníka, přizve jej katastrální úřad k revizi písemnou pozvánkou. Jeho nepřítomnost však není na překážku provedení revize. V těchto případech se využijí při revizi informace zástupce obce a vlastníků sousedních nemovitostí. Stejně se postupuje, když adresa vlastníka není známa a nebo není známo, že taková osoba existuje.

(4) Předmětem revize je zjištění změn a ověření dosavadního stavu:

a) průběhu hranice katastrálního území,

b) průběhu hranic nemovitostí, druhu pozemku a způsobu využití nemovitostí v terénu,

c) dalších prvků polohopisu, pokud jsou již obsahem katastrální mapy,

d) zápisů v záznamu pro další řízení z hlediska oprávněnosti jejich dalšího evidování a sledování,

e) seznamu budov s čísly popisnými a budov s čísly evidenčními,

f) jmen (názvů), adres trvalého pobytu (sídla) vlastníků a doplnění jejich chybějících rodných nebo identifikačních čísel,

g) podrobného polohového bodového pole,

h) místního a pomístního názvosloví.

(5) Zjištěné změny

a) doložené příslušným povolením, popř. geometrickým plánem nebo záznamem podrobného měření změn (§ 62 a § 66 odst. 11) nebo změny tyto doklady nevyžadující se zapíší do přílohy k protokolu revize. Vlastník v příloze potvrdí svým podpisem souhlas s vyznačením změny v operátu katastru,

b) nedoložené doklady podle písmene a) se zapíší do záznamu pro další řízení s uvedením lhůty a dojednaného způsobu odstranění nesouladů v údajích katastru, který podepíše vlastník nebo jeho zástupce.

(6) Pokud zápis podle odstavce 5 písm. b) se týká vlastníka, který není přítomen revizi, zašle mu katastrální úřad výzvu k odstranění zjištěných nesouladů se stanovením lhůty k dodání příslušných dokladů.⁷⁴)

(7) Katastrální úřad upozorní vlastníka při sjednávání způsobu odstranění nesouladu podle odstavce 5 písm. b) nebo ve výzvě podle odstavce 6 na možnost sankcí za neplnění jeho povinností.⁷⁵)

(8) Protokol o výsledku revize obsahuje:

a) datum a rozsah provedené revize,

b) způsob provedení revize (pochůzka v terénu, využití leteckých snímků apod.),

c) odkaz na položky přílohy podle odstavce 5 písm. a) a záznamu pro další řízení podle odstavce 5 písm. b), ve kterých jsou zjištěné změny údajů katastru zaznamenány,

d) podpis zástupce katastrálního úřadu.

(9) Protokol o výsledku revize s přílohou podle odstavce 5 písm. a) se po provedení zjištěných změn v katastru založí do sbírky listin.

§ 43

(1) Dokladem o vyznačení změny v katastrálním operátu je:

a) výkaz změn, jedná-li se o údaje podle § 6 až 9,

b) dokumentace výsledků šetření a měření podle § 16.

(2) Katastrální úřad zapisuje změny údajů katastru do výkazu změn ve lhůtě:

a) do 30 dnů po pravomocném rozhodnutí o povolení vkladu,⁷⁶)

b) do 30 dnů po doručení listiny, která je podkladem pro záznam nebo poznámku,⁷⁷)

c) do 30 dnů od účinnosti zákona,

d) do 60 dnů po doručení jiné listiny.

§ 44

(1) V souboru geodetických informací se vyznačují změny obsahu:

a) změnou údajů v digitální nebo digitalizované katastrální mapě [§ 13 odst. 1 písm. a) a c)], nebo

b) zobrazením v grafické mapě a ve stanovených prostorách (§ 66 odst. 3) také změnou údajů v seznamu souřadnic podrobných bodů a v přehledu čísel těchto bodů [§ 13 odst. 1 písm. b) a odst. 8].

(2) Změny předmětů obsahu katastrální mapy se vyznačují současně s jejich zaznamenáním:

a) ve výkazu změn, jde-li o změny doložené příslušnými listinami, jejichž součástí je geometrický plán, nebo jde-li o opravu chybného geometrického a polohového určení hranice pozemku,

b) v přehledu sítě pevných bodů podrobného polohového bodového pole a jejího vývoje, seznamu pomístních názvů nebo v přehledu záznamů podrobného měření změn, v případě změny dalších prvků polohopisu.

(3) Charakteristiky a kritéria přesnosti jsou stanoveny v bodu 12 přílohy.

(4) Po vyznačení změny podle geometrického plánu a jeho měřické dokumentace se vypočtou:

a) v digitální mapě kontrolně výměry nových a změnou dotčených parcel. Kontrolně určené výměry musí být shodné s výměrami uvedenými v geometrickém plánu,

b) v digitalizované a grafické mapě kontrolně graficky [§ 68 odst. 2 písm. c)] výměry nových a změnou dotčených parcel. Vyhoví-li kontrolně určené výměry kritériím podle bodu 13 přílohy, považují se výměry uvedené v geometrickém plánu za správné.

(5) Pokud se podle odstavce 3 nebo 4 zjistí překročení mezních odchylek, považuje se geometrický plán za nezpůsobilý k vyznačení do katastru.

§ 45

V souboru popisných informací se vyznačují změny údajů katastru současně s jejich zápisem ve výkazu změn, je-li soubor popisných informací veden automatizovaně u katastrálního úřadu, nebo vyznačením změny na listu vlastnictví a následným automatizovaným promítnutím změn z výkazu změn do souboru popisných informací.

§ 46

(1) V souboru geodetických informací se opraví chybné geometrické a polohové určení hranice pozemku, je-li nesporně zjištěno a protokolárně doloženo, že se neshoduje se stavem hranice v terénu, současný průběh hranice v terénu není dotčenými vlastníky zpochybňován a nebyl jimi měněn.

(2) Pokud chyba vznikla

a) při vedení a obnově katastru a v geometrickém plánu vyhotoveném katastrálním úřadem nebo jeho právním předchůdcem, opraví katastrální úřad geometrické a polohové určení hranice pozemku z úřední povinnosti,

b) při vyhotovování geometrického plánu jinou osobou, než je uvedeno v písmenu a), vyzve katastrální úřad dotčeného vlastníka nebo jiného oprávněného k zajištění opravy geometrického plánu.

(3) Z návrhu na opravu chyby^77a) musí být zřejmé, kdo jej činí, který údaj katastru je považován za chybný a jaký by měl být správný.

(4) Týká-li se návrh geometrického a polohového určení, musí být doložen výsledkem zeměměřických činností.

(5) Chyba v určení hranice pozemku, která je současně hranicí státní, se opraví na podkladě dokumentárního díla státní hranice.

§ 47

Opravu chyby ve výměře parcely provede katastrální úřad z úřední povinnosti, pokud je způsobena:

a) chybným geometrickým a polohovým určením pozemku,

b) chybným určením výměry,

c) chybami v psaní a počítání.

Oddíl 7

§ 48

Vyhlášení obnovy katastrálního operátu novým mapováním

(1) O obnově katastrálního operátu rozhodne po předchozím souhlasu Úřadu katastrální úřad v těch katastrálních územích, která splňují některou z podmínek stanovených zvláštním předpisem.⁷⁸)

(2) Rozhodnutí o obnově katastrálního operátu zašle katastrální úřad obci, na jejímž území bude katastrální operát obnovován, s jednoročním časovým předstihem. Současně upozorní obec na povinnost trvalého označení jejích územních hranic³⁵) v dohodě se sousedními obcemi. Rozhodnutí se stejným poučením zašle katastrální úřad i osobám, které mají v daném území rozsáhlý nemovitý majetek (např. dráhy, letiště, pozemní komunikace, lesy).

(3) Termín zahájení obnovy katastrálního operátu oznámí katastrální úřad obci nejméně 30 dní předem.

(4) Ve vyhlášení zahájení obnovy katastrálního operátu obcí⁷³) se upozorní vlastníci na jejich povinnosti,⁷⁹) zejména označit trvalým způsobem nesporné hranice svých pozemků, pokud nejsou označeny zdí nebo plotem.

§ 49

(1) Složení komise pro zjišťování průběhu hranic a dalších údajů, které jsou obsahem katastru (dále jen „zjišťování průběhu hranic“), projedná předseda komise jmenovaný ředitelem katastrálního úřadu s obcí, orgánem ochrany zemědělského a lesního půdního fondu, popř. podle místních podmínek s dalšími orgány.⁸⁰)

(2) Ke zjišťování průběhu hranic se přizvou vlastníci. Vlastníci pozemků se v pozvánce poučí, že pokud nemohou před komisí vyznačit v terénu hranice svých zemědělských a lesních pozemků podle zvláštního předpisu⁵) ani jejich úseky, protože jsou neznatelné, nebudou tyto hranice předmětem zaměření a budou do obnoveného katastrálního operátu doplněny podle operátů dřívější pozemkové evidence a výsledek doplnění bude zveřejněn v průběhu řízení o námitkách (§ 55).

(3) Účast vlastníků při zjišťování průběhu hranic zajišťuje katastrální úřad ve spolupráci s obcí.

(4) Vlastníci jsou ke zjišťování průběhu hranic zváni písemnou pozvánkou tak, aby jim byla doručena nejméně týden předem. Vlastníci se zvou tak, aby zjišťování průběhu hranic týkající se všech jejich nemovitostí v katastrálním území mohlo proběhnout v jeden den, leda by tomu bránily závažné důvody.

§ 50

(1) Podkladem pro zjišťování průběhu hranic, které jsou obsahem katastru, je dosavadní katastrální operát, z něhož se vyhotoví náčrty a k nim soupisy nemovitostí uspořádané podle vlastníků. Podklad obsahuje i pozemky uvedené v § 3 odst. 2.

(2) Při zjišťování průběhu hranic se rozlišují:

a) hranice vlastnické,

b) hranice druhů pozemků, popř. rozhraní způsobu využití nemovitosti,

c) vnější obvody budov,

d) hranice katastrálního území a hranice územní správní jednotky.

(3) Komise prověřuje i další údaje, které jsou obsahem katastru, a to:

a) jméno (název), adresu trvalého pobytu (sídla) vlastníka,

b) identifikační číslo právnické osoby nebo rodné číslo fyzické osoby,

c) druh pozemku,

d) způsob využití nemovitosti,

e) popisné číslo budovy nebo evidenční číslo budovy,

f) místní a pomístní název,

g) další prvky polohopisu.

§ 51

(1) Při zjišťování průběhu hranic se vyšetřuje skutečný průběh hranice v terénu, který se porovnává s jejím zobrazením v katastrální mapě.

(2) Lomové body vlastnické hranice, jejíž průběh v terénu odpovídá zobrazení v katastrální mapě a vlastníci s ní souhlasí, se označí v terénu barvou. Vlastnické hranice se vyznačí v náčrtu černou tlustou čárou s rozlišením způsobu trvalého označení hranice (plot, zeď apod.) a hraničních znaků (§ 79) mapovými značkami podle bodu 9 přílohy. V soupise nemovitostí potvrdí vlastník svým podpisem souhlas s průběhem a vyznačením vlastnické hranice.

(3) U vlastnické hranice, s jejímž trvalým označením v terénu vlastníci souhlasí, ale její průběh neodpovídá zákresu v katastrální mapě, prověří komise příčinu tohoto stavu. Je-li příčinou

a) chybný zákres hranice v katastrální mapě, vyznačí se v náčrtu její oprava červeně a v soupise nemovitostí potvrdí vlastníci svým podpisem souhlas s průběhem a vyznačením opravy hranice,

b) vědomá změna průběhu hranice v terénu, upozorní komise dotčené vlastníky na jejich povinnost předložit katastrálnímu úřadu geometrický plán na změnu hranice a příslušnou smlouvu o změně právních vztahů k nemovitostem. V náčrtu se červeně vyznačí nová hranice v terénu, ale jí oddělená část původního pozemku se sloučí do tohoto pozemku zobrazeného v katastrální mapě.⁸¹) Dosavadní vlastnická hranice, pokud je v terénu neznatelná, se vyznačí mapovou značkou převzaté hranice (bod 9 přílohy). V soupise nemovitostí potvrdí vlastník svým podpisem souhlas s průběhem a vyznačením hranic.

(4) Dojde-li k rozporu⁸²) ve tvrzení vlastníků o průběhu vlastnické hranice, vyznačí se v náčrtu dosavadní hranice podle zákresu v katastrální mapě příslušnou mapovou značkou sporné hranice (bod 9 přílohy). Komise poučí vlastníky, jichž se spor týká, o možnosti řešit spor o hranici u soudu.

(5) Tvoří-li hranici vlastnickou, popř. hranici katastrálního území hranice vodního toku, nepovažuje se posun hranice v důsledku přirozené činnosti vodního toku (eroze, naplaveniny) za právní skutečnost podle zvláštního předpisu.⁶⁴)

(6) Při zjišťování průběhu vnějšího obvodu budovy, která není doposud vyznačena v katastru, upozorní komise dotčeného vlastníka na povinnost předložit katastrálnímu úřadu geometrický plán, příslušnou listinu pro vyznačení budovy v katastru⁷¹) a na případné sankce.⁷⁵) V náčrtu se vyznačí tato budova červeně svým vnějším obvodem a sloučí se do pozemku, na kterém je postavena.

(7) Průběh hranice katastrálního území, která je shodná s hranicí státu, se v terénu nezjišťuje. Údaje o hranici pro potřebu obnovy katastrálního operátu se převezmou z dokumentace Ministerstva vnitra.³⁷)

(8) Průběh hranice způsobu ochrany nemovitostí (bod 3 přílohy) se nezjišťuje. Do obnoveného katastrálního operátu se tyto hranice přebírají z dosavadní katastrální mapy, popř. z podkladů předložených orgány příslušných ministerstev.

(9) Změny hranic druhu pozemku, které v terénu vznikly v důsledku drobných pozvolných dlouhodobých posunů hranic v rámci zemědělského půdního fondu a přirozené změny druhu pozemku,⁸³) se v náčrtu vyznačí podle skutečného stavu v terénu. Tyto změny se projednají s vlastníky dotčených pozemků, kteří tyto skutečnosti vezmou na vědomí podpisem v soupise nemovitostí.

(10) Zjištěné změny dalších údajů podle § 50 odst. 3, doložené příslušným povolením nebo tento doklad nevyžadující, se zapíší do soupisu nemovitostí, v němž vlastníci potvrdí svým podpisem souhlas s vyznačením změny v katastru. U změny druhu pozemku nedoložené příslušným dokladem se projedná způsob odstranění nesouladu.

(11) Projednaný způsob a termín řešení vlastnické hranice podle odstavce 3 písm. b), budovy podle odstavce 6 a nesouladu v druhu pozemku podle odstavce 10 s poučením na možnost uplatnění sankcí za neplnění povinností⁷⁵) se zapíše do záznamu pro další řízení a zápis potvrdí vlastník svým podpisem.

(12) O výsledku zjišťování průběhu hranic sepíše komise protokol, který obsahuje:

a) údaj o katastrálním území a období, v kterém bylo provedeno zjišťování průběhu hranic,

b) jména členů komise,

c) způsob vyhlášení zahájení obnovy katastrálního operátu v obci,

d) způsob zajištění účasti vlastníků při zjišťování průběhu hranic,

e) celkové výsledky zjišťování průběhu hranic s odkazem na doklady, v kterých jsou zaznamenány výsledky zjišťování průběhu hranic s podpisy vlastníků (odstavce 2, 3, 9 a 11),

f) datum sepsání protokolu s podpisy členů komise.

(13) Nedílnou součástí protokolu jsou náčrty s přehledem jejich kladu, soupisy nemovitostí a seznam pomístních názvů, které jsou průkazným dokladem výsledků zjišťování průběhu hranic jednotlivých pozemků a jednotlivých údajů katastru. Přílohou protokolu jsou též doklady o doručení pozvání k účasti na zjišťování průběhu hranic, o účasti zástupců vlastníků doložené plnou mocí apod.

§ 52

(1) Katastrální úřad může provést před vyhotovením obnoveného katastrálního operátu přečíslování parcel.

(2) Jednotkou pro přečíslování parcel je katastrální území. Při přečíslování se parcely číslují průběžně v jedné číselné řadě bez rozlišení na stavební a pozemkové parcely.

(3) S přečíslováním se započne v zastavěném území, kde se všechny parcely přečíslují v průběžném sledu, a dále mimo zastavěné území tak, aby čísla parcel na sebe vhodně navazovala.

(4) Součástí obnoveného katastrálního operátu je srovnávací sestavení parcel dosavadního a obnoveného katastrálního operátu.

§ 53

(1) Obnovený soubor geodetických informací se vyhotoví na podkladě:

a) výsledků zjišťování průběhu hranic,

b) nového geometrického a polohového určení hranic pozemků, hranic katastrálního území a obce, obvodů budov a dalších prvků polohopisu katastrální mapy v S-JTSK (§ 60 a 61),

c) měřické dokumentace, podle níž byly vyznačeny změny údajů v dosavadním katastrálním operátu v průběhu jeho obnovy až do doby vyhlášení jeho platnosti,

d) přečíslování parcel (pokud bylo provedeno).

(2) Obnovený soubor geodetických informací zahrnuje číselné vyjádření hranic všech evidovaných pozemků, obvodů budov a dalších prvků polohopisu katastrální mapy podle § 13 odst. 1 písm. a).

(3) Podkladem pro doplnění obnoveného souboru geodetických informací číselným vyjádřením geometrického a polohového určení hranic zemědělských a lesních pozemků sloučených do větších půdních celků jsou operáty dřívějších pozemkových evidencí (§ 84 odst. 1).

§ 54

Obnovený soubor popisných informací vznikne z údajů vedených na záznamovém médiu počítače, v nichž se vyznačí:

a) změny zaznamenané v soupisech nemovitostí (§ 51),

b) nové výměry parcel vypočtené na podkladě nového geometrického a polohového určení hranic pozemků,

c) nové údaje o parcele vyplývající z obnovy souboru geodetických informací (označení listu katastrální mapy apod.),

d) změny údajů katastru, které vznikly v průběhu obnovy dosavadního katastrálního operátu až do doby vyhlášení jeho platnosti.

§ 55

Řízení o námitkách

(1) Katastrální úřad oznámí obci datum dokončení obnovy katastrálního operátu a jeho vyložení v obci k veřejnému nahlédnutí. Rovněž oznámí obci datum, k němuž nabude obnovený katastrální operát platnosti.

(2) Oznámení termínu a doby vyložení obnoveného katastrálního operátu se řídí zvláštním předpisem.⁸⁴)

(3) Katastrální úřad v obci vyloží kopii obnovené katastrální mapy a výstupy ze souboru popisných informací podle § 14 odst. 2 písm. a) až d). Po celou dobu vyložení katastrálního operátu se mohou vlastníci a jiní oprávnění seznamovat s výsledky obnovy katastrálního operátu a mohou proti jeho obsahu podávat námitky u katastrálního úřadu.

(4) Neúčast vlastníků a jiných oprávněných a námitky, u nichž nebyla prokázána oprávněnost, nejsou překážkou pro vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu.

(5) O výsledcích námitkového řízení sepíše katastrální úřad protokol, který obsahuje:

a) datum a místo konání řízení o námitkách,

b) způsob oznámení vyložení obnoveného katastrálního operátu,

c) počet podaných námitek a způsob jejich vyřízení,

d) podpis zástupce katastrálního úřadu.

§ 56

Vyhlášení platnosti obnoveného operátu

(1) Sdělení o vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu zašle katastrální úřad obci, na jejímž území byl katastrální operát obnoven.

(2) Informace o vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu zveřejňuje Úřad ve Zpravodaji Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

(3) Po vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu se dosavadní operát stává neplatným.⁸⁵) Po uplynutí skartační lhůty se vybrané části operátu uloží do archivu, ostatní části se vyřadí z katastrálního operátu a předají se ke zničení.

§ 57

Obnova katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací

(1) Katastrální mapy, které vyhovují přesnosti stanovené v § 13 odst. 1 písm. a), se obnovují přepracováním na digitální mapu (dále jen „přepracování“).

(2) Při přepracování provede katastrální úřad částečnou revizi v rozsahu alespoň podle § 42 odst. 4 písm. d), e) a g).

(3) Při přepracování se

a) doplní zemědělské a lesní pozemky podle zvláštního předpisu⁵) obdobně podle § 53 odst. 3,

b) změní údaje o BPEJ [§ 29a odst. 2 písm. b)],

c) opraví zjištěné chyby v katastru.

(4) Na podkladě digitální mapy se v souboru popisných informací vyznačí nové výměry parcel.

(5) Grafické mapy, které nesplňují podmínky pro přepracování podle odstavce 1, se obnovují přepracováním na digitalizovanou mapu [§ 13 odst. 1 písm. c)] beze změny zobrazovací soustavy (souřadnicového systému). Při takovém přepracování se postupuje podle odstavců 2 až 4 s tím, že se v souboru popisných informací nezmění výměry parcel určené s kódy kvality 1 a 2 (bod 5 přílohy) a doplní se souřadnice definičních bodů parcel v S-JTSK.

§ 58

(1) Výsledky komplexních pozemkových úprav slouží k obnově katastrálního operátu.^85a) Výsledky jednoduché pozemkové úpravy katastrální úřad pro obnovu katastrálního operátu využije, je-li jednoduchou pozemkovou úpravou dotčena souvislá část katastrálního území a považuje-li to katastrální úřad s ohledem na účelnou správu katastru za vhodné. Výsledky souvisejících zeměměřických činností musí splňovat ustanovení této vyhlášky.

(2) V případech, kdy výsledky podle odstavce 1 mají sloužit k obnově katastrálního operátu, stanoví katastrální úřad do 30 dnů po obdržení vyrozumění o zahájení řízení o pozemkových úpravách^85b) s přihlédnutím k návrhu pozemkového úřadu a po jeho projednání, za jakých podmínek budou výsledky pozemkových úprav k obnově katastrálního operátu využity. Zejména určí

a) postup při označení nových parcel parcelními čísly,

b) vztažné měřítko grafického souboru digitální mapy obnovovaného katastrálního operátu [§ 58c písm. l)].

(3) Při obnově katastrálního operátu podle odstavce 1 se v obvodu pozemkových úprav^85c) a na jeho hranici nepoužijí ustanovení § 48, 49 a 55 a oddílu desátého. Přiměřeně se použijí ustanovení § 50 až 54 a použijí se ustanovení zvláštních právních předpisů.⁸⁶)^,⁸⁷)

(4) V případě, že se v katastrálním území současně s obnovou podle odstavce 1 obnovuje katastrální operát mimo obvod pozemkových úprav, projedná katastrální úřad s pozemkovým úřadem organizaci vlastních činností tak, aby zúčastnění vlastníci nemovitostí byli informováni a zváni k účasti bez zbytečné újmy na svém čase nebo nákladech.

(5) Nebudou-li výsledky využity k obnově katastrálního operátu bezprostředně (např. pro jejich malý územní rozsah), vyhotoví se pro vyznačení výsledku pozemkových úprav v katastrálním operátu geometrický plán [§ 62 odst. 1 písm. e) a § 69] nebo upřesněný přídělový plán (§ 74a). V tom případě se použijí také ustanovení § 58c písm. a) až d) a n).

§ 58a

V obvodu pozemkových úprav katastrální úřad

a) zkontroluje vzájemný soulad údajů souboru popisných informací a souboru geodetických informací katastru do jednoho roku po oznámení termínu zahájení pozemkových úprav a určení jejich obvodu,

b) po zahájení pozemkových úprav prověří pozemkovým úřadem označené popisné a geodetické informace katastru, u kterých byly zjištěny nedostatky, do 30 dnů po jejich oznámení. Zjištěné chyby v údajích katastru katastrální úřad opraví,

c) předá pozemkovému úřadu podklady katastru potřebné pro zpracování návrhu pozemkových úprav,

d) vyznačí v katastru zahájení pozemkových úprav^87a) podle seznamu parcel předloženého pozemkovým úřadem,

e) účastní se zjišťování průběhu hranic pro účely pozemkových úprav, pokud jde o hranice pozemků vymezující obvod pozemkových úprav, a určí postup pro odstranění zjištěných nesouladů mezi údaji katastru a stavem v terénu,

f) na žádost pozemkového úřadu vyznačí v katastru podle předloženého geometrického plánu rozdělení parcely hranicí obvodu pozemkových úprav, není-li tato hranice shodná s hranicemi parcel katastru,

g) vyjádří se k návrhu doplnění podrobného polohového bodového pole před osazením měřických značek,

h) zapíše do katastru schválení návrhu pozemkových úprav na základě doručeného pravomocného rozhodnutí pozemkového úřadu, jehož přílohou je seznam parcel,^87b) a zruší vyznačení podle písmene d),

i) zruší vyznačení podle písmene h) po zápisu pravomocného rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popř. o zřízení nebo zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům.

§ 58b

(1) Hranice nových pozemků se vytyčují a označují na základě schváleného návrhu pozemkových úprav^87c) podle potřeb vlastníků. Správnost vytyčení se ověřuje nezávislým kontrolním měřením a výsledek ověření musí vyhovět charakteristice přesnosti stanovené v bodu 12.6 přílohy.

(2) Hranice nových pozemků se v obnoveném souboru geodetických informací zobrazují mapovou značkou pořadové číslo 2.19 podle bodu 9 přílohy, i kdyby jejich lomové body při pozemkových úpravách nebyly označeny a zaměřeny.

§ 58c

(1) Mají-li výsledky pozemkových úprav sloužit pro obnovu katastrálního operátu, předávají se katastrálnímu úřadu tyto výsledky:
Výsledky zeměměřických činností využité pro obnovu katastrálního operátu na podkladě pozemkových úprav ověřené podle zvláštního právního předpisu^87d) musí být katastrálnímu úřadu předány úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem (dále jen „ověřovatel“)^87e) k posouzení způsobilosti jejich převzetí do katastru nejpozději 30 dnů před vydáním rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv.

a) seznam parcel vstupujících do pozemkových úprav,

b) pravomocné rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav,

c) pravomocné rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popř. o zřízení nebo zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům,

d) protokoly o zjišťování průběhu hranice obvodu pozemkových úprav, související náčrty a soupisy nemovitostí,

e) geometrické plány a záznamy podrobného měření obvodu pozemkových úprav,

f) technická zpráva, popř. dílčí technické zprávy podle ucelených etap činností s výčtem předávaných částí,

g) dokumentace o zřízení nebo doplnění podrobného polohového bodového pole, která obsahuje

1. projekt, je-li zpracován samostatně,

2. záznamy o rekognoskaci bodů a oznámení závad a změn na stávajících bodech polohového pole,

3. seznam souřadnic,

4. přehledný náčrt,

5. zápisníky měření,

6. protokoly o výpočtech včetně podkladů nezbytných pro posouzení přesnosti výsledků zeměměřických činností,

7. geodetické údaje,

8. vrácená potvrzená oznámení o zřízení měřických značek,

9. technickou zprávu, je-li zpracována samostatně,

h) dokumentace nového geometrického a polohového určení hranic pozemků a dalších prvků polohopisu katastrální mapy, která obsahuje

1. měřické náčrty,

2. přehled měřických náčrtů,

3. zápisníky podrobného měření,

4. protokoly o výpočtech včetně podkladů nezbytných pro posouzení přesnosti výsledků zeměměřických činností,

i) seznam souřadnic pomocných a podrobných bodů v rozsahu týkajícím se obnovy souboru geodetických informací,

j) dokumentace o vytyčení hranic pozemků,

k) geometrické plány pro vyznačení věcného břemene zřizovaného k části pozemku spolu s odpovídající dokumentací,

l) digitální mapu a popisné údaje o parcelách podle schváleného návrhu pozemkových úprav; tyto údaje se předávají ve výměnném formátu stanoveném Úřadem,

m) u nových nebo změněných parcel údaje o BPEJ ve výměnném formátu stanoveném Úřadem,

n) doklady

1. o změnách hranic katastrálních území,

2. o změnách údajů o ochraně nemovitostí,

3. o změnách pomístního názvosloví.

(2) Nový soubor geodetických a popisných informací vyhotovený podle podkladů uvedených v odstavci 1 se do katastru zavede bezodkladně po doručení pravomocného rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popř. o zřízení nebo zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům.

Oddíl 8

§ 59

Pro účely katastru se vykonávají tyto zeměměřické činnosti:

a) zřizování, údržba a obnova podrobného polohového bodového pole,

b) geometrické a polohové určení hranic katastrálních území, pozemků, obvodů budov a dalších prvků polohopisu katastrální mapy,

c) vyhotovení dokumentace o vytyčení hranic pozemků.

§ 60

(1) Technické požadavky na body podrobného polohového bodového pole jsou uvedeny v bodu 11 přílohy.

(2) Dokumentace o zřízení bodu podrobného polohového bodového pole obsahuje:

a) technickou zprávu obsahující zejména údaje prokazující dosaženou přesnost určení bodu,

b) geodetické údaje o bodu.

§ 61

(1) Geometrickým základem podrobného měření při obnově katastrálního operátu novým mapováním jsou body základního a podrobného polohového bodového pole.

(2) Charakteristiky a kritéria přesnosti podrobného měření a určení souřadnic podrobných bodů polohopisu katastrální mapy a způsoby ověření a testování přesnosti výsledků zeměměřických činností jsou uvedeny v bodu 12 přílohy.

(3) Výsledky podrobného měření se zaznamenávají na tiskopisy Úřadu nebo se vyhotovují automatizovaně za podmínek stanovených v § 66 odst. 9 a § 69 odst. 5.

Oddíl 9

§ 62

(1) Geometrický plán⁸⁸) (dále jen „plán“) se zhotovuje pro:

a) změnu hranice katastrálního území a hranice územní správní jednotky, jde-li o případ podle § 19 odst. 3,

b) rozdělení pozemku,

c) změnu hranice pozemku,

d) vyznačení budovy nebo změny jejího vnějšího obvodu v katastru nebo jen v souboru geodetických informací [§ 5 odst. 2 písm. n)],

e) určení hranic pozemků při pozemkových úpravách,⁸⁹)

f) doplnění katastru o pozemek vedený dosud ve zjednodušené evidenci (§ 84 odst. 1), pokud se jeho hranice vytyčují a označují v terénu,

g) grafické vyjádření rozsahu práva, které omezuje vlastníka pozemku ve prospěch jiného.

(2) V katastrální mapě nelze bez plánu nebo upřesněného přídělového plánu (§ 74a) zobrazit předmět obsahu katastru, k němuž se zapisují práva, s výjimkou případů podle § 58 a § 84 odst. 2.

(3) Zasahuje-li předmět měření znázorněný na plánu do více katastrálních území, vyhotoví se samostatný plán pro každé katastrální území, není-li s katastrálním úřadem dohodnuto jinak.

§ 63

Použití plánu

(1) Plán je technickým podkladem pro:

a) vyhotovení rozhodnutí a jiných listin o právních vztazích k nemovitostem,

b) vydání kolaudačního rozhodnutí k budovám,⁹⁰) které jsou předmětem katastru,

c) změnu hranice katastrálního území a obce,

d) změnu hranice druhu pozemku.

(2) Plán, který je součástí listiny podle odstavce 1, je spolu s měřickou dokumentací technickým podkladem pro provedení změny v souboru geodetických informací a v souboru popisných informací.

§ 64

Podklady pro vyhotovení plánu

(1) Závazným podkladem pro vyhotovení plánu jsou údaje souboru geodetických informací a souboru popisných informací.

(2) Mapa bývalého pozemkového katastru nebo jiné grafické znázornění nemovitostí spolu s příslušnými písemnými údaji z veřejných knih a operátů dřívějších pozemkových evidencí (§ 84 odst. 1) se použijí jako podklady k vyjádření právních vztahů k nemovitostem, pokud nejsou doposud vyznačeny v souboru geodetických a popisných informací katastru.

(3) Dalšími podklady jsou zejména:

a) předcházející plány, měřické náčrty původního mapování, záznamy podrobného měření změn,

b) údaje o bodech základního a podrobného polohového bodového pole a přehled jejich sítě.

§ 65

Součinnost při vyhotovování plánu

(1) Katastrální úřad poskytne osobě oprávněné vyhotovovat plány podle zvláštního předpisu⁹¹) (dále jen „vyhotovitel plánu“) bezplatně v potřebném rozsahu

a) kopii mapového podkladu podle § 64 odst. 1 a 2 s uvedením délkové srážky mapového podkladu,

b) v územích, kde jsou v katastru obsaženy údaje o BPEJ, také kopii grafického podkladu se zobrazením obvodů a kódů BPEJ.

(2) Ostatní podklady podle § 64 získá vyhotovitel plánu

a) nahlédnutím do katastru (§ 81) nebo

b) požádáním katastrálního úřadu o vyhotovení nepotvrzené kopie z částí katastrálního operátu, popř. výstupy ze souboru geodetických a popisných informací vedených na záznamovém médiu počítače, zejména kopie z dokumentace podle § 16 odst. 3 nebo údaje o jednotlivých parcelách.

(3) Katastrální úřad přidělí vyhotoviteli plánu na požádání číslo záznamu podrobného měření změn a podle potřeby parcelní čísla nových a změnou dotčených parcel a čísla pevných bodů podrobného polohového bodového pole, pokud je bude vyhotovitel plánu zřizovat.

(4) Jsou-li podklady uvedené v § 64 odst. 1 a 2, případně souřadnice podrobných bodů nebo zobrazení obvodů BPEJ používány katastrálním úřadem v digitální formě, poskytují se v takové formě také vyhotoviteli plánu.

§ 66

Zeměměřické činnosti v terénu

(1) Lomové body navrhovaných a dosavadních vlastnických hranic pozemků nově geometricky a polohově určované musejí být před zaměřením označeny způsobem podle § 79. Body polohopisu zaměřované kontrolně (dále jen „kontrolní body“), jiné než vlastnické hranice pozemků a rozsah věcného břemene lze označit pro účely zaměření dočasným způsobem.

(2) Charakteristiky a kritéria přesnosti podrobného měření jsou uvedeny v bodu 12.6 přílohy. Geometrickým základem podrobného měření (připojovacími body) jsou:

a) body polohového bodového pole, popř. pomocné měřické body,

b) dané body polohopisu katastrální mapy totožné s jednoznačně identifikovatelnými body v terénu (dále jen „identické body“).

(3) Prostory, ve kterých se určuje poloha podrobných bodů v S-JTSK povinně, se oznamují ve Zpravodaji Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Pokud nelze v těchto prostorech připojit podrobné měření na body polohového bodového pole, připojí se nejméně na 3 identické body určené v souřadnicích S-JTSK, a to při dodržení podmínek podle bodu 12.2 přílohy.

(4) V ostatních prostorech musí být měření připojeno tak, aby změna mohla být zobrazena do katastrální mapy, popř. navázána na dřívější pozemkovou evidenci a přesně spojena s jejich dosavadním obsahem. Pokud je potřebné změnu připojenou podle odstavce 2 písm. a) zobrazit v katastrální mapě nebo v mapě dřívější pozemkové evidence, které nejsou v S-JTSK, musí být podrobné měření připojeno také na identické body v dostatečném počtu (nejméně 3). Podmínky připojení na identické body jsou uvedeny v bodu 12.2 přílohy.

(5) Za identické body se volí body v nejbližším okolí změny, zejména:
V místě, kde takové body v nejbližším okolí změny nejsou a poloha podrobných bodů se neurčuje v S-JTSK, se měření připojí na identické body vzdálené. Pro účely zobrazení změny do grafické nebo digitalizované mapy nebo mapy dřívější pozemkové evidence lze použít za identické body i styky 3 nebo více hranic pozemků, trvalým způsobem neoznačené, jejichž poloha je v terénu zřetelná a určitá. Výjimečně lze identický bod v takovém případě nahradit průsečíkem spojnice 2 identických bodů s hranicí, která je v terénu zřetelná a určitá, nebo průsečíkem spojnic dvojic identických bodů, popř. identickou linií hranice, která je v terénu zřetelná a určitá. Průsečík musí být zajištěn alespoň jednou kontrolní mírou. Je-li více použitelných identických bodů, volí se přednostně body co nejbližší zaměřované změně a tak, aby směry kontrolních měr svíraly úhly co nejméně kosé.

a) původní hraniční znaky na hranicích katastrálních území nebo na hranicích pozemků, přednostně jsou-li na styku 3 nebo více takových hranic,

b) rohy na obvodu budov, popř. jiné trvalé předměty obsahu katastrální mapy.

(6) Při podrobném měření se ověří, zda poloha bodů geometrického základu se v terénu nezměnila a zda je identická se zobrazením v katastrální mapě. Ověření se děje úplným novým určením jejich vzájemné polohy (např. polárním zaměřením) nebo změřením vzdálenosti bodu od nejméně 2 jiných bodů, které lze považovat za identické, nebo od bodů polohového bodového pole a porovnáním výsledku s odpovídajícími mírami v katastrálním operátu. Polohu bodu geometrického základu je možné ověřit i jeho novým určením. Na dosavadní hranici dotčené změnou se jako kontrolní body zaměří nejméně ty sousední lomové body, mezi nimiž se průběh hranice mění nebo na které změna navazuje. Ověření musí vyhovět kritériím uvedeným v bodu 12.11, resp. 12.13 přílohy nebo kritériím uvedeným v bodu 12.12 přílohy.

(7) K poloze každého nového podrobného bodu se vztahují délkové nebo úhlové údaje, jimiž je poloha bodu jednoznačně určena, a kontrolní (zajišťovací) údaj. U všech nově vytvářených hranic a u těch částí dosavadních hranic, které jsou děleny nově vloženými body, se měřením v terénu zjišťují oměrné míry nebo jiné kontrolní údaje.

(8) U plánů, jimiž se vymezuje rozsah věcného břemene na části pozemku, a u záznamů podrobného měření, jimiž se vymezuje hranice chráněného území nebo jeho ochranného pásma, a takový rozsah nebo hranice jsou vymezeny vzdáleností od liniového nebo bodového prvku (trasy elektrického vedení nebo plynovodu, hranice pozemku, geodetického bodu apod. ), je přípustné rozsah (hranici) v plánu nebo záznamu podrobného měření určit odvozením od polohy příslušného prvku bez jejich vytyčení v terénu.

(9) Výsledky podrobného měření se zaznamenávají do záznamu podrobného měření změn (dále jen „záznam podrobného měření“) nebo polním registračním zařízením, jehož textový výpis se připojí k záznamu podrobného měření. Náležitosti záznamu podrobného měření jsou stanoveny v bodu 17 přílohy.

(10) Výsledky dřívějších měření, např. z obnovy katastrálního operátu novým mapováním nebo z pozemkových úprav, lze využít pro vyhotovení plánu až po kontrole jejich souladu se skutečným stavem měřením v terénu.

(11) Záznam podrobného měření se vyhotovuje i k vyznačení takových změn, které spojeny s měřením v terénu

a) jsou, ale nemění hranice pozemku (např. určení hranice chráněného území nebo jeho ochranného pásma, dalších prvků polohopisu podle § 5 odst. 2),

b) nejsou (např. sloučení pozemků, demolice budovy, doplnění pozemku vedeného dosud ve zjednodušené evidenci do katastru katastrálním úřadem podle § 84 odst. 2), a pak záznam podrobného měření neobsahuje zápisník.

§ 68

Výpočetní práce

(1) Poloha podrobných bodů se určí:
Souřadnice všech bodů se uvádějí v metrech na 2 desetinná místa.
Seznam souřadnic připojovacích a nově určených podrobných bodů a dále kontrolně zaměřených podrobných bodů je nedílnou součástí záznamu podrobného měření.

a) v katastrálních územích s číselným vyjádřením hranic pozemků a obvodů budov a v dalších prostorech podle § 66 odst. 3 souřadnicemi v S-JTSK,

b) v ostatních prostorech pravoúhlými souřadnicemi v místním systému.

(2) Výměry změněných parcel a jejich dílů se určí:

a) ze souřadnic v S-JTSK, které byly určeny podle odstavce 1 písm. a),

b) jiným číselným způsobem (z přímo měřených měr nebo ze souřadnic v místním systému),

c) graficky, tj. planimetrováním nebo výpočtem z měr nebo ze souřadnic lomových bodů na obvodu parcely (dílu parcely) odměřených na mapě, s přihlédnutím k plošné srážce mapového listu nebo výpočtem ze souřadnic digitalizované mapy.

(3) Výměra změněných parcel (dílů) musí být určena stejným nebo přesnějším způsobem, než byly určeny výměry dosavadních dotčených parcel.

(4) Výměra změněných parcel vypočtená ze souřadnic lomových bodů v S-JTSK se ověří kontrolním výpočtem podle odstavce 2 písm. b) nebo c) a z přímo měřených měr kontrolním výpočtem podle odstavce 2 písm. c). Výměra vypočtená z digitální mapy se ověří opakovaným výpočtem podle odstavce 2 písm. a). Výměra změněných parcel určená graficky se stanoví dvojím nezávislým výpočtem.

(5) U grafického výpočtu výměr jsou přípustná tato zjednodušení:
Při dělení parcely, jejíž dosavadní výměra byla určena ze souřadnic v S-JTSK, lze upustit od výpočtu u jednoho dílu a jeho výměru lze určit odpočtem. Toto zjednodušení není přípustné při výpočtu výměr z digitální nebo digitalizované mapy.

a) při dělení parcely na díly s velmi rozdílnou výměrou lze upustit od výpočtu největšího dílu, je-li tento díl větší než

1. 19/20 dělené parcely s původní výměrou do 1 ha,

2. 4/5 dělené parcely s původní výměrou nad 1 ha,

b) při slučování parcel je prvním výpočtem součet dosavadních výměr a grafický výpočet je kontrolní,

c) je-li parcela dělena rámem mapového listu, lze upustit od výpočtu výměry části (na mapovém listu) nedotčené změnou, pokud je tato již známa z dřívějšího výpočtu.

(6) Výměry určené graficky, s výjimkou výměr vypočtených z digitalizované mapy, se vyrovnávají ve výpočetních skupinách tvořených souvislým celkem změnou dotčených parcel jednoho vlastníka.

(7) Správnost výpočtu výměr se posuzuje podle rozdílu výsledků dvou nezávisle provedených výpočtů výměr. Rozdíl nesmí překročit hodnoty mezní odchylky uvedené v bodu 13 přílohy.

(8) Záznam výsledků výpočtu výměr parcel a dílů musí obsahovat

a) číslo plánu,

b) plošnou srážku podkladu, na kterém byl proveden výpočet výměr parcel a dílů podle odstavce 2 písm. c),

c) vyrovnání výměr ve skupině a sestavení změnou dotčených parcel z dílů podle stavu katastru nemovitostí, popř. i z dílů parcel zobrazených v podkladech podle § 64 odst. 2.

(9) Výměry částí parcel, ke kterým se vztahuje věcné břemeno, se neurčují.

(10) Pokud při výpočtu výměr je zjištěno překročení mezní odchylky z důvodu

a) chybného výpočtu výměry dosavadní parcely nebo

b) chybného geometrického určení hranic nebo zobrazení dosavadní parcely v katastrálním operátu, poznamená vyhotovitel plánu návrh opravy výměry a geometrického určení této parcely v záznamu výsledků výpočtu výměr, záznamu podrobného měření změn a v plánu s odkazem na toto ustanovení vyhlášky.

§ 69

Obsah a náležitosti plánu

(1) Plán obsahuje vyjádření stavu parcel před změnou a po změně. Náležitostmi plánu jsou:
Vzory plánů jsou v bodech 14 a 15 přílohy a podrobný obsah a formální náležitosti plánu se řídí bodem 16 přílohy.

a) popisové pole,

b) grafické znázornění dotčených nemovitostí před změnou a po ní,

c) seznam souřadnic (§ 68 odst. 1),

d) výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru ke grafickému znázornění,

e) výkaz údajů o BPEJ k parcelám nového stavu v územích, kde katastr tyto údaje eviduje a také v případech, kdy nejsou údaje o BPEJ v dosavadním stavu katastru evidovány, avšak z podkladů uložených u katastrálního úřadu (§ 9 odst. 9) lze údaje o BPEJ parcelám nového stavu přiřadit,

f) ověření a potvrzení podle § 71 a 72.

(2) Plán podle

a) § 62 odst. 1 písm. e), dochází-li pozemkovými úpravami k zániku dosavadních pozemků a vzniku nových pozemků, nemusí obsahovat v náležitosti podle odstavce 1 písm. b) znázornění dotčených nemovitostí před změnou a v náležitosti podle odstavce 1 písm. d) porovnání se stavem evidence právních vztahů,

b) § 62 odst. 1 písm. g) v náležitosti podle odstavce 1 písm. d) uvádí pouze parcelní čísla dotčených parcel v dosavadním stavu a v porovnání se stavem evidence právních vztahů s uvedením čísel listů vlastnictví a nemá přílohy podle odstavce 3 písm. b) a d).

(3) K založení u katastrálního úřadu (§ 73) jsou určeny přílohy:

a) záznam podrobného měření změn (§ 66 odst. 9 a bod 17 přílohy),

b) kopie podkladu poskytnutého vyhotoviteli plánu podle § 65 odst. 1 písm. a) se zobrazením změny (včetně bodů geometrického základu) v ní nebo na přiložené nesrážlivé, bezbarvé a průsvitné podložce v měřítku tohoto podkladu s přihlédnutím k jeho srážce nebo, v případě podle § 65 odst. 4, vyjádření změny v digitální formě,

c) dokumentace o zřízení bodu podrobného polohového bodového pole (§ 60 odst. 2) a oznámení o změnách a zjištěných závadách v geodetických údajích,⁴²)

d) podklad pro posouzení přesnosti výsledku zeměměřické činnosti⁹⁴) (při počítačovém zpracování výpočtů ve formě protokolu), který dokládá alespoň splnění kritérií charakteristik podle bodů 12.6 písm. b) a 12.11 přílohy.

(4) Plán se vyhotovuje způsobem, který zaručí jeho zřetelnost, dobrou čitelnost, stálost a schopnost reprodukce.

(5) Plán a jeho přílohy podle odstavce 3 písm. a) a c) se vyhotovují na tiskopisech Úřadu nebo automatizovaně, jsou-li obsahově shodné a úpravou přiměřené tiskopisům Úřadu. Tiskopisy poskytuje vyhotoviteli plánu katastrální úřad.

(6) Plán se vyhotovuje jen po jedné straně podložky. Skládá-li se z více listů nebo archů, tyto se spolu pevně spojí a spojení se překryje uzávěrou (např. nálepkou) nesoucí na zadní straně plánu otisk razítka ověřovatele umístěný zčásti na nálepce a zčásti na plánu samém. Spojení nesmí bránit kopírování jednotlivých částí (listů nebo větších formátů) vcelku.

§ 70

Rozmnožování plánu

(1) Plán se rozmnožuje způsobem zaručujícím stálost a dobrou čitelnost kopie. Počet kopií je závislý na počtu vyhotovení právní listiny, resp. na požadavku objednatele.

(2) Plány mají základní formát A4. Plány a jejich přílohy větších rozměrů se do základního formátu složí tak, aby na vrchní straně bylo popisové pole.

(3) Prvopis plánu tvoří kopie plánu (odstavec 1) ověřená podle § 71 a potvrzená katastrálním úřadem podle § 72.

§ 71

Ověření plánu a jeho příloh

(1) Ověření vyznačí ověřovatel předepsaným způsobem:^93a)

a) v popisovém poli plánu, a to na všech kopiích, které se mají stát jeho prvopisem,

b) v pravém dolním rohu titulní strany přílohy podle § 69 odst. 3 písm. a),

c) v pravém dolním rohu poslední strany příloh podle § 69 odst. 3 písm. c) a d),

d) na vhodném místě přílohy podle § 69 odst. 3 písm. b).

(2) Pro spojení jednotlivých listů nebo archů přílohy před jejím ověřením platí ustanovení § 69 odst. 6.

§ 72

Potvrzení plánu katastrálním úřadem

(1) O potvrzení plánu požádá písemně ověřovatel katastrální úřad na tiskopisu Úřadu. Žádost může obsahovat i zmocnění pro jinou fyzickou osobu k projednání případných vad v plánu s katastrálním úřadem a k převzetí plánu zpět. K potvrzení se podávají ověřené plány v počtu o 1 větším, než kolik jich má být potvrzeno a vráceno. Současně s nimi se předkládají přílohy podle § 69 odst. 3 ověřené podle § 71 a ověřené výsledky dřívějších souvisejících zeměměřických činností s podklady nezbytnými pro posouzení jejich přesnosti,⁹⁴) pokud byly pro vyhotovení plánu využity.

(2) Před potvrzením plánu zjistí katastrální úřad, zda plán neobsahuje zjevné vady. Přitom vždy přezkoumá, zda:

a) je plán vyhotoven pro některý z účelů podle § 62 odst. 1,

b) jsou nové a změněné parcely označeny správnými parcelními čísly a výměry v dosavadním stavu jsou v souladu se stavem katastru,

c) jsou připojeny všechny potřebné přílohy (§ 69 odst. 3).

(3) Neshledá-li katastrální úřad při přezkoumání vadu v plánu nebo jeho přílohách, vyjádří souhlas s očíslováním parcel^93b) tím, že potvrdí všechny jeho ověřené kopie. Uvede položku knihy geometrických plánů, datum, jméno a připojí otisk razítka katastrálního úřadu se státním znakem a podpis zaměstnance katastrálního úřadu. Jeden prvopis plánu s přílohami podle odstavce 1 si katastrální úřad ponechá pro další využití a dokumentaci. Další potvrzené prvopisy plánu vrátí ověřovateli.

(4) Plán, v němž byla shledána vada, vrátí katastrální úřad nepotvrzený se všemi přílohami a s upozorněním na vadu ověřovateli.

(5) Pokud je v plánu upozorněno na chybu v dosavadním stavu katastrálního operátu podle § 68 odst. 10, prošetří katastrální úřad s využitím příloh k plánu oprávněnost upozornění a příčinu chyby. Nesporná chyba v dosavadním stavu katastrálního operátu se nepovažuje za vadu v plánu.

(6) U plánu podle § 62 odst. 1 písm. g), který má být součástí rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv při pozemkových úpravách, se potvrzení souladu s očíslováním parcel vztahuje k parcelním číslům uvedeným ve schváleném návrhu pozemkových úprav.

§ 73

Dokumentace plánu
Katastrální úřad založí prvopis plánu s přílohami do dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu souboru geodetických informací.

§ 74

Vyhotovení a ověření kopie prvopisu plánu
Kopii plánu založeného podle § 73 vyhotoví katastrální úřad na požádání vyhotoviteli plánu. Označí ji slovem „Kopie“ a opatří doložkou „Kopie souhlasí s prvopisem geometrického plánu založeným u katastrálního úřadu.", otiskem razítka katastrálního úřadu se státním znakem, datem a podpisem zaměstnance katastrálního úřadu. Ostatním žadatelům vyhotoví katastrální úřad kopii prvopisu plánu jen v případě, že je již součástí listiny, podle níž byl proveden zápis do katastru, a postupuje při tom podle § 82 odst. 6.

§ 74a

Upřesněný přídělový plán

(1) V územích s přídělovým operátem, v němž nejsou přidělené nemovitosti jednoznačně určeny, tj. pozemky nejsou označeny parcelními čísly podle bývalého pozemkového katastru nebo není uvedena jejich výměra, popř. je určena jen přibližně, podkladem pro grafický přídělový plán byla mapa bývalého pozemkového katastru a současná katastrální mapa je vyhotovena ve stejném měřítku jako mapa bývalého pozemkového katastru nebo je mapou digitalizovanou podle § 13 odst. 1 písm. c), avšak přesnost zobrazení hranic přídělových pozemků nedosahuje přesnosti zobrazení polohopisu katastrální mapy, popř. mapy bývalého pozemkového katastru a jedná se o jednotlivé případy nebo území malého rozsahu a hranice přídělových pozemků ani jejich části v terénu neexistují, lze použít jako podklad pro zobrazení přídělových pozemků do katastrální mapy upřesněný přídělový plán.

(2) Upřesněný přídělový plán se vyhotovuje s použitím operátu přídělového řízení a dalších podkladů. Pro součinnost při vyhotovování upřesněného přídělového plánu platí § 65. Použití upřesněného přídělového plánu a časový harmonogram zpracování projedná katastrální úřad s příslušným pozemkovým úřadem zejména s ohledem na postup prací podle oddílu sedmého vyhlášky.

(3) Upřesněný přídělový plán obsahuje vyjádření stavu parcel katastru před zobrazením a po zobrazení upřesněného či rekonstruovaného přídělu. Jeho náležitostmi jsou
Popisové pole upřesněného přídělového plánu se vyhotovuje podle bodů 16.1 a 16.2 přílohy, vyjma bodu 16.2 písm. b) a d). Grafické znázornění upřesněného přídělového plánu se vyhotovuje jednobarevně (černě) ve vhodném měřítku, které zaručuje zřetelnost kresby a čitelnost popisu s formální úpravou podle bodů 16.4 a 16.5 přílohy, vyjma písmene h), a bodů 16.6, 16.9 až 16.11 přílohy. Ve výkazu dosavadního a nového stavu údajů katastru se ke všem nově vznikajícím parcelám (nebo jejich souboru stejného nabyvatele) přiřadí údaje podle přídělového operátu, popř. označení přídělového pozemku podle zjednodušené evidence (§ 84 odst. 1), pokud se liší od označení v přídělovém operátu. Výkaz údajů o BPEJ k parcelám nového stavu obsahuje výměru parcely nebo jejího dílu podle příslušného kódu BPEJ.

a) popisové pole,

b) grafické znázornění dotčených nemovitostí před zobrazením a po zobrazení upřesněného či rekonstruovaného přídělu,

c) výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru ke grafickému znázornění,

d) výkaz údajů o BPEJ k parcelám nového stavu v územích, kde katastr tyto údaje eviduje, a také v případech, kdy nejsou údaje o BPEJ v dosavadním stavu katastru evidovány, avšak z podkladů uložených u katastrálního úřadu (§ 9 odst. 9) lze údaje o BPEJ parcelám nového stavu přiřadit,

e) ověření a potvrzení upřesněného přídělového plánu obdobně jako podle § 71 a 72.

(4) Upřesněný přídělový plán a jeho přílohy se vyhotovují na tiskopisech Úřadu nebo automatizovaně, jsou-li obsahově shodné a úpravou přiměřené tiskopisům Úřadu. Tiskopisy poskytuje vyhotoviteli upřesněného přídělového plánu katastrální úřad. Vzor upřesněného přídělového plánu je v bodu 18 přílohy.

(5) Pro vyhotovení upřesněného přídělového plánu a jeho náležitostí se použije § 69 odst. 4 a 6.

(6) Vyhotovitel upřesněného přídělového plánu předloží katastrálnímu úřadu k založení tyto přílohy:

a) záznam podrobného měření,

b) vyjádření změny v digitální formě nebo zobrazení hranic přídělu na přiložené nesrážlivé bezbarvé a průsvitné podložce v měřítku katastrální mapy s přihlédnutím k její srážce,

c) technická zpráva obsahující údaje o použitých podkladech o dosažených odchylkách na bodech použitých pro zobrazení přídělu v katastrální mapě.

(7) Záznam podrobného měření obsahuje
Náčrt obsahuje zákres geometrického základu, kterým jsou dané body polohopisu katastrální mapy použité pro zobrazení přídělu, zákres rámu s označením listů katastrální mapy, je-li jím náčrt dělen, a to jen u grafických map, zákres dosavadního a nového stavu polohopisu, parcelní čísla a mapové značky druhů pozemků, značky budov a délky vypočtené z kartometrických souřadnic, popř. další související údaje obsahu katastru. Náčrt obsahuje náležitosti podle bodů 17.3, 17.5, 17.9 přílohy; ustanovení bodu 17.4 přílohy se použije přiměřeně. Seznam kartometrických souřadnic obsahuje souřadnice bodů geometrického základu a bodů doplňovaného polohopisu katastrální mapy. Souřadnice se uvádějí na dvě desetinná místa a jsou určeny kartometrickou digitalizací nebo z rastrových souborů použitých podkladů po jejich transformaci a vektorizaci při digitálním zpracování. V rámci jednoho záznamu podrobného měření se číslují body od 1 do 3999. U bodů katastrální mapy určených v souřadnicích S-JTSK nelze čísla bodů a jejich souřadnice dokumentované katastrálním úřadem měnit.

a) popisové pole s vyplněnými údaji podle předtisku,

b) náčrt,

c) záznam výsledku výpočtu výměr parcel (dílů),

d) seznam kartometrických souřadnic.

Oddíl 10

§ 75

(1) Vytyčení hranic pozemku je zeměměřickou činností, kterou se v terénu vyznačí poloha lomových bodů hranice pozemku podle geometrického a polohového určení nemovitosti v katastru nebo podle jiného mapového podkladu (§ 64 odst. 2).

(2) Vytyčením hranic pozemků se nemění ani nezakládají právní vztahy k dotčeným pozemkům.

(3) Vytyčení hranic pozemků na podkladě projektu vyhotoveného podle zvláštního předpisu⁸⁷) se řídí ustanovením § 58b odst. 1.

§ 76

Podklady pro vytyčování hranic pozemku

(1) Podkladem pro vytyčení hranice pozemku je její závazné geometrické a polohové určení (§ 5 odst. 1) včetně jeho měřické dokumentace, popř. jiný mapový podklad zobrazující pozemky, k nimž byly založeny právní vztahy (§ 64 odst. 2), a to s využitím původních náčrtů. Jiný mapový podklad, zejména mapa pozemkového katastru, se využije, pokud má katastrální mapa nižší grafickou přesnost nebo předmětná hranice v ní není zobrazena.

(2) Podklady pro vytyčení hranic pozemku mají charakter technického podkladu a vytyčovatel je získá u katastrálního úřadu podle § 65.

§ 77

Způsob vytyčování hranic pozemku

(1) Vytyčovací prvky se vyznačí do vytyčovacího náčrtu ve vhodném měřítku, které zaručuje zřetelnost kresby a čitelnost popisu.

(2) Pokud je podkladem plán, měřický náčrt nebo záznam podrobného měření změn a je možné použít nebo obnovit měřickou síť, k níž byla vytyčovaná hranice původně zaměřena, převezmou se jako vytyčovací prvky údaje zapsané v podkladech.

(3) Pokud není možno původní síť použít ani obnovit, zvolí se nová měřická síť a vytyčovací prvky se vypočtou transformací původních měřených hodnot nebo souřadnic bodů vytyčované hranice. Transformační koeficienty se určí z identických bodů, které jsou zaměřeny k původní i nové síti.

(4) Nelze-li vytyčit hranici podle odstavců 2 a 3 a je-li ověřeno, že zákres parcely v mapě je z technického hlediska správný, určí se všechny potřebné vytyčovací prvky z hodnot odměřených na mapě.

(5) Hranice nesmí být vytyčena s menší přesností, než umožňují nejpřesnější použitelné podklady.

(6) Správnost vytyčení hranice pozemku se ověří kontrolním měřením.

(7) Při vytyčování hranic celého obvodu pozemku se porovná výměra vypočtená z vytyčovacích prvků s výměrou evidovanou v katastru. Je-li překročena hodnota mezní odchylky ve výměře (bod 13 přílohy), poznamená se návrh opravy výměry pozemku ve vytyčovacím náčrtu, a to je-li vyloučena chyba ve vytyčovacích prvcích a z nich vypočtené výměře pozemku.

(8) Vytyčené lomové body vlastnické hranice pozemku se v terénu označí trvalým způsobem (§ 79), pokud již nejsou trvale označeny. Vytyčená hranice pozemku je platnou hranicí podle katastru.

(9) S výsledkem vytyčení seznámí vytyčovatel všechny vlastníky dotčených pozemků. Výsledek seznámení s vyjádřením jednotlivých vlastníků dotčených pozemků se zapíše do protokolu o vytyčení hranice pozemku (§ 78).

(10) Pokud se někteří vlastníci nedostavili k seznámení s výsledkem vytyčení hranice pozemku, ač k tomu byli vyzváni, vytyčovatel jim zašle kopii sepsaného protokolu o vytyčení hranice pozemku.

(11) Vytyčovatel předá objednateli vytyčení hranice pozemku vytyčovací náčrt a protokol o vytyčení hranice pozemku, popř. plán při vytyčení pozemku podle § 78 odst. 4.

§ 78

Dokumentace vytyčené hranice pozemku

(1) Vytyčovací náčrt má úpravu přiměřeně shodnou se záznamem podrobného měření.

(2) Obsahem protokolu o vytyčení hranice pozemku jsou:

a) jméno a adresa vytyčovatele,

b) jméno (název) a adresa (sídlo) objednatele vytyčení hranice,

c) údaje o vytyčované hranici mezi pozemky s uvedením jejich parcelních čísel, katastrálního území a obce,

d) údaje o podkladu, podle kterého bylo provedeno vytyčení,

e) způsob označení lomových bodů vytyčované hranice,

f) porovnání výměry podle § 77 odst. 7,

g) jména a podpisy zúčastněných stran, které byly seznámeny s výsledkem vytyčení hranice pozemku,

h) připomínky zúčastněných stran k výsledku vytyčení hranice pozemku s připojením jejich podpisů,

i) datum, podpis a razítko vytyčovatele.

(3) Kopii dokumentace podle odstavců 1 a 2 je vytyčovatel povinen předat do 30 dnů po předání výsledků vytyčení hranice objednateli (§ 77 odst. 11) příslušnému katastrálnímu úřadu k založení do dokumentace výsledků měření a šetření pro vedení a obnovu souboru geodetických informací.

(4) Dokumentace podle odstavců 1 a 2 při vytyčování neznatelných hranic pozemku, které nejsou v katastru geometricky a polohově určeny, je podkladem pro vyhotovení plánu k vyznačení pozemku do souboru geodetických informací katastru [§ 62 odst. 1 písm. f)] na návrh vlastníka pozemku. Tato dokumentace doplněná seznamem souřadnic podle § 68 odst. 1 nahrazuje přílohu uvedenou v § 69 odst. 3 písm. a) a předává se s ověřeným plánem katastrálnímu úřadu k potvrzení.

Oddíl 11

§ 79

Označování hranic pozemků

(1) Hranice pozemků se označují hraničními znaky,⁹⁶) kterými jsou zpravidla kameny s opracovanou hlavou, znaky z plastu nebo znaky železobetonové o rozměru nejméně 80 mm x 80 mm x 500 mm. Přípustné je použít jako hraničního znaku též zabetonovanou ocelovou trubku alespoň 600 mm dlouhou nebo lomového neopracovaného kamene. Na tvrdých podkladech (např. beton, skála) se označí hranice pozemků zapuštěným hřebem nebo jiným vhodným kovovým předmětem nebo vytesaným křížkem na opracované ploše. V bažinatých územích lze použít kůlů z tvrdého dřeva o tloušťce alespoň 100 mm. Znaky z plastu musí vyhovět podmínkám:

a) hlava má rozměry nejméně 80 mm x 80 mm x 50 mm,

b) noha je z ocelové trubky o průměru nejméně 30 mm a tloušťce stěny nejméně 3 mm nebo z ocelové kulatiny o průměru nejméně 15 mm nebo z plastové trubky o průměru nejméně 50 mm a tloušťce stěny nejméně 5 mm,

c) celková délka znaku je nejméně 500 mm a noha je opatřena zařízením proti vytažení znaku.

(2) Hraniční znak se na hranici pozemku umísťuje tak, aby se jeho střed kryl s bodem lomu hranice. Pokud by hraniční znak bránil užívání pozemku nebo je jeho umístění v lomovém bodu hranice pozemku nemožné (např. ve vodním toku), použije se způsob označení podle § 80 odst. 1 písm. b).

(3) Hranice pozemku se označí tak, aby z každého hraničního znaku bylo vidět na oba sousední znaky a aby nebyla na přímých úsecích hranice jejich vzdálenost větší než 200 m.

(4) Hranice pozemku, které jsou v terénu označeny jiným trvalým způsobem, např. zdí, není potřebné zvlášť označovat hraničními znaky.

(5) Hranice pozemku podle zvláštního předpisu⁵) se nemusí označovat hraničními znaky podle odstavce 1. Je-li předmětem měření nebo vytyčení, postačí její označení dočasným způsobem (např. kolíkem). Označování hranic pozemků při pozemkových úpravách se řídí zvláštním předpisem.^87c)

(6) Lomové body hranic pozemků podle § 25 odst. 8, které jsou bezprostředně ohroženy stavební činností navazující na oddělení pozemku, mohou být po dobu výstavby označeny dočasným způsobem. Taková skutečnost se uvede v plánu a jeho přílohách jako poznámka v seznamu souřadnic.

(7) Je-li třeba označit hranici pozemku, která končí na státní hranici, umístí se její hraniční znak před státní hranicí ve vzdálenosti stanovené příslušnou mezinárodní smlouvou.

(8) Druh hraničních znaků a jiný způsob trvalého označení hranic pozemků se vyznačuje v katastrální mapě a v měřickém náčrtu podle bodu 9 přílohy.

§ 80

Označování územních hranic obce

(1) Hranice obce se označuje:

a) v hlavních lomových bodech kamennými hranoly o celkové délce přibližně 700 mm s opracovanou hlavou s rozměry 160 mm x 160 mm x 100 mm nebo obdobnou značkou z plastu,

b) u hranic probíhajících vodním tokem, komunikací apod. podle potřeby dvěma hraničními znaky tak, aby bod hranice dělil spojnici hraničních znaků ve stanoveném poměru, zpravidla na polovinu.

(2) Styk hranic tří nebo více obcí se označuje kamenným hranolem o celkové délce přibližně 800 mm s opracovanou hlavou s rozměry 200 mm x 200 mm x 100 mm.

(3) Hranice obce se nemusí označit hraničními znaky uvedenými v odstavci 1 písm. a), je-li již označena jako hranice pozemku podle § 79.

Oddíl 13

§ 84

Zjednodušený způsob evidence zemědělských a lesních pozemků

(1) Zjednodušená evidence zemědělských a lesních pozemků podle § 3 odst. 2 (dále jen „zjednodušená evidence“) se postupně zakládá a vede pouze v souboru popisných informací katastru s využitím jejich geometrického a polohového určení a popisných informací obsažených v operátech bývalého pozemkového katastru a v navazujících operátech přídělového a scelovacího řízení (dále jen „dřívější pozemková evidence“), a to alespoň těmito údaji:

a) parcelním číslem podle dřívější pozemkové evidence,

b) původní nebo zbytkovou výměrou (po majetkoprávně provedených změnách),

c) údaji o vlastníku,

d) údaji o BPEJ.

(2) Katastrální úřad doplňuje pozemky evidované podle odstavce 1 do souboru geodetických informací na základě využití podkladů dřívějších pozemkových evidencí. Při tomto doplnění stanoví parcelní číslo podle katastru, určí další údaje o parcele (§ 7) v souboru popisných informací a uvědomí o tom vlastníka pozemku. Při doplnění v rámci obnovy katastrálního operátu přepracováním je uvědomění vlastníka nahrazeno činnostmi podle § 55 a 56.

(3) Katastrální úřad vyhotoví na požádání s využitím operátů dřívějších pozemkových evidencí:

a) kopii katastrální mapy doplněnou orientačním zákresem parcel z grafické části dřívějších pozemkových evidencí. Tato kopie se opatří textem: „Kopie katastrální mapy doplněná orientačním zákresem parcel podle dřívějších pozemkových evidencí (jejich hranice jsou vyznačeny střídavou čarou a parcelní čísla uvedena v závorce).“,

b) srovnávací sestavení parcel dřívějších pozemkových evidencí s parcelami katastru včetně stanovení výměr částí parcel.

(4) Do souboru geodetických informací se doplní podle odstavce 2 všechny parcely nejpozději při obnově katastrálního operátu přepracováním, pokud to umožňuje kvalita původního zobrazení parcel. V opačném případě dojde k zániku evidence podle odstavce 1 obnovou katastrálního operátu novým mapováním nebo obnovou provedenou na podkladě výsledků pozemkových úprav.

(5) Parcely v územích s přídělovým operátem, v němž jsou přidělené nemovitosti jednoznačně určeny, tj. pozemky jsou v něm označeny parcelními čísly podle bývalého pozemkového katastru, je určena jejich výměra, podkladem pro grafický přídělový plán byla mapa bývalého pozemkového katastru, přesnost zobrazení hranic přídělových pozemků v grafickém přídělovém plánu dosahuje přesnosti zobrazení polohopisu katastrální mapy, popř. mapy bývalého pozemkového katastru, nebo hranice přídělových pozemků je určena lomovými body polohopisu mapy bývalého pozemkového katastru a hranice přídělových pozemků ani jejich části v terénu neexistují, se doplní do souboru geodetických informací postupem podle odstavce 2.

§ 85

Číselné kódy a názvy částí obce, v nichž jsou samostatně číslovány budovy popisnými nebo evidenčními čísly [§ 6 odst. 1 písm. f) a § 7a písm. d)], se v souboru popisných informací doplňují v návaznosti na standardy územní identifikace v rámci Státního informačního systému a souřadnice definičních bodů parcel [§ 7 písm. k)] v návaznosti na obnovu katastrálního operátu.

§ 86

(1) Prostory, ve kterých vlivem lidské nebo přírodní činnosti (např. poddolováním nebo sesuvem) dochází v terénu k posunům znemožňujícím dodržení přesnosti katastrální mapy stanovené touto vyhláškou, vyhlašuje katastrální úřad a zveřejňuje Úřad ve Zpravodaji Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

(2) V době do obnovy katastrálního operátu novým mapováním jsou v prostorech podle odstavce 1 geometrickým základem pro zaměřování změn obsahu katastrální mapy a pro vytyčování hranic pozemků nejbližší body podle § 66 odst. 2 písm. b).

§ 86a

Plán předložený k potvrzení do 31. prosince 1998 může být vyhotoven podle úpravy platné před účinností této vyhlášky.

§ 86b

Pokud je u jednotky uveden místo jejího čísla popis umístění jednotky v budově, zůstane tento údaj v katastru veden do doby, než vlastník jednotky po očíslování jednotek v budově oznámí její číslo katastrálnímu úřadu.

§ 86c

Mapová značka pořadové číslo 3.07 podle bodu 9.4 přílohy a mapová značka pořadové číslo 12 podle bodu 10.3 přílohy se v katastrálních mapách podle § 13 odst. 1 písm. b) ponechá do obnovy katastrálního operátu podle oddílu sedmého.

§ 86d

Zápis přeměny některých užívacích práv

(1) Příslušnost hospodařit s majetkem státu se zapíše ve prospěch organizačních složek státu podle § 51 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, (dále jen „zákon o majetku státu“), pokud jsou účetními jednotkami, na základě ohlášení těchto organizačních složek státu, které musí obsahovat

a) označení organizační složky státu názvem, sídlem a identifikačním číslem,

b) prohlášení, že organizační složka státu je účetní jednotkou,

c) označení státní organizace, která se podle 51 odst. 1 zákona o majetku státu stala organizační složkou státu podle písmene a), názvem, sídlem a identifikačním číslem,

d) výčet katastrálních území a listů vlastnictví, na kterých jsou evidovány nemovitosti, k nimž státní organizace podle písmene c) vykonávala ke dni nabytí účinnosti zákona o majetku státu právo hospodaření, popř. prozatímní správu,

e) prohlášení, že organizační složka státu podle písmene a) je počínaje dnem nabytí účinnosti zákona o majetku státu příslušná hospodařit s nemovitostmi evidovanými na listech vlastnictví podle písmene d),

f) místo a datum vyhotovení a podpis vedoucího organizační složky státu.

(2) Příslušnost hospodařit s majetkem státu se zapíše ve prospěch organizačních složek státu s vnitřními organizačními jednotkami podle § 51 odst. 2 zákona o majetku státu na základě ohlášení těchto organizačních složek státu, které musí obsahovat

a) označení organizační složky státu názvem, sídlem a identifikačním číslem,

b) prohlášení, že organizační složka státu je účetní jednotkou,

c) označení státní organizace, která se podle § 51 odst. 2 zákona o majetku státu stala vnitřní organizační jednotkou organizační složky státu podle písmene a), názvem, sídlem a identifikačním číslem,

f) místo a datum vyhotovení a podpis vedoucího organizační složky státu.

(3) Příslušnost hospodařit s majetkem státu se zapíše ve prospěch státních organizací uvedených v § 51 odst. 2 poslední větě zákona o majetku státu a v § 54 odst. 1 zákona o majetku státu na základě ohlášení těchto státních organizací, které musí obsahovat

a) označení státní organizace názvem, sídlem a identifikačním číslem,

b) označení organizační složky státu vykonávající funkci zřizovatele nebo zakladatele názvem, sídlem a identifikačním číslem nebo uvedení právního předpisu, kterým byla státní organizace zřízena,

c) prohlášení, že státní organizace podle písmene a) je státní organizací ve smyslu § 54 odst. 1 zákona o majetku státu, popř. § 51 odst. 2 poslední věty zákona o majetku státu,

d) výčet katastrálních území a listů vlastnictví, na kterých jsou evidovány nemovitosti, k nimž státní organizace podle písmene a) vykonávala ke dni nabytí účinnosti zákona o majetku státu právo hospodaření, popř. prozatímní správu,

e) prohlášení, že státní organizace podle písmene a) je počínaje dnem nabytí účinnosti zákona o majetku státu příslušná hospodařit s nemovitostmi evidovanými na listech vlastnictví podle písmene d),

f) místo a datum vyhotovení a podpis statutárního orgánu právnické osoby.

(4) Příslušnost hospodařit s majetkem státu se v případě věcí podle § 57 odst. 5 zákona o majetku státu zapíše do katastru na základě ohlášení příslušného okresního úřadu a v Praze Ministerstva financí. V ohlášení musí být nemovitosti uvedeny podle zvláštního právního předpisu.⁶⁵)

(5) Tam, kde do nabytí účinnosti zákona o majetku státu vykonávalo právo společného hospodaření několik státních organizací, zapíše se příslušnost hospodařit s majetkem státu ve prospěch organizační složky státu nebo ve prospěch státní organizace na základě
V dohodě či opatření musí být nemovitosti uvedeny podle zvláštního právního předpisu.⁶⁵)

a) dohody podle § 58 odst. 1 zákona o majetku státu, nebo

b) opatření vydaného podle § 9 odst. 2 zákona o majetku státu.

(6) Změna správy nemovitosti ve vlastnictví státu na příslušnost Fondu dětí a mládeže „v likvidaci“ hospodařit s majetkem státu se do katastru zapíše na základě ohlášení Fondu dětí a mládeže „v likvidaci“, které musí obsahovat

a) výčet katastrálních území a listů vlastnictví, na kterých jsou evidovány nemovitosti, k nimž dosud vykonával Fond dětí a mládeže „v likvidaci“ správu,

b) prohlášení, že je s těmito nemovitostmi nadále příslušný hospodařit Fond dětí a mládeže „v likvidaci“,

c) místo a datum vyhotovení a podpis likvidátora Fondu dětí a mládeže „v likvidaci“.

(7) V případech, kdy s přeměnou prozatímní správy národního majetku na příslušnost hospodařit s majetkem státu současně vzniká příslušnost hospodařit s majetkem státu organizačním složkám státu podle § 11 odst. 4 zákona o majetku státu, zapíše se příslušnost hospodařit s majetkem státu ve prospěch uvedených organizačních složek na základě zápisu o předání majetku, pořízeného podle § 63 zákona o majetku státu. V zápisu musí být nemovitosti uvedeny podle zvláštního právního předpisu.⁶⁵)

(8) Pokud nedojde k zápisu zániku práva trvalého užívání na základě listin doručených katastrálnímu úřadu do 30. června 2001, katastrální úřad zánik práva trvalého užívání po tomto datu z úřední povinnosti zapíše způsobem obdobným záznamu.

(9) Pokud není možné určit jednoznačně nemovitosti, kterých se přeměna některých užívacích práv týká, odkazem na list vlastnictví, na němž jsou tyto nemovitosti vedeny, musí být nemovitosti v listinách podle odstavců 1, 2, 3 a 6 uvedeny podle zvláštního právního předpisu.⁶⁵)

§ 87

Zrušuje se vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 126/1993 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění vyhlášky č. 277/1993 Sb. a vyhlášky č. 99/1994 Sb.

§ 88

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

§ 1

Úvodní ustanovení

(1) Tato vyhláška upravuje předmět a obsah katastru, katastrální operát, změny obsahu katastru, postup při zápisu vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, činnosti při vedení katastru a obnově katastrálního operátu, zeměměřické činnosti pro účely katastru, geometrické plány, upřesněné přídělové plány a vytyčování hranic pozemků, označování hranic pozemků a územních hranic obcí trvalým způsobem, poskytování údajů z katastru a zjednodušený způsob evidence zemědělských a lesních pozemků.

(2) Pro účely této vyhlášky se rozumí:

a) nádvořím plocha příslušející k budově, včetně rozestavěné, a obsahující dvůr, vjezd, drobné stavby¹) a pozemky jiného druhu než zastavěné plochy a nádvoří,²) které nesplňují podmínky pro tvorbu parcel podle § 3 odst. 5,

b) záznamem podrobného měření změn, vedle výsledku podle § 66 odst. 9, také obdobné výsledky zeměměřických činností podle dřívějších předpisů, dokumentované u katastrálního úřadu (měřická část geometrického plánu, polní náčrt a s nimi související dokumentace, např. zápisník měřených údajů).

Příloha k vyhlášce č. 190/1996 Sb.

1. Druh pozemku

Kód	Název	Zkráceně	Charakteristika druhu pozemku pro účely katastru
2	orná půda		Pozemek,
			a) na němž se pravidelně pěstují obilniny, okopaniny, pícniny, technické plodiny a jiné zemědělské plodiny,
			b) který je dočasně zatravňován (víceleté pícniny na orné půdě),
			c) na němž je postaven skleník, který je v katastru evidován jako budova.
3	chmelnice		Pozemek, na němž se pěstuje chmel.
4	vinice		Pozemek, na němž se pěstuje vinná réva.
5	zahrada		Pozemek
			a) na němž se trvale a převážně pěstuje zelenina, květiny a jiné za-hradní plodiny, zpravidla pro vlastní potřebu,
			b) souvisle osázený ovocnými stromy nebo ovocnými keři až do výměry 0,25 ha, který zpravidla tvoří souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami.
6	ovocný sad	ovoc. sad	Pozemek souvisle osázený ovocnými stromy nebo ovocnými keři o výměře nad 0,25 ha.
7	trvalý travní porost	travní porost	Pozemek porostlý travinami, u něhož hlavní výtěžek je seno (tráva), nebo určený k trvalému spásání, i když je za účelem zúrodnění rozoráván.
10	lesní pozemek	lesní poz.	a) Pozemek s lesním porostem a pozemek, u něhož byly lesní porosty odstraněny za účelem jejich obnovy, lesní průsek a nezpevněná lesní cesta, není-li širší než 4 m, a pozemek, na němž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů [§ 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb.].
10	lesní pozemek	lesní poz.	b) Lesní pozemek, na němž je postavena budova.
11	vodní plocha	vodní pl.	Pozemek, na němž je rybník, vodní tok, vodní nádrž, močál, mokřad nebo bažina.
13	zastavěná plocha a nádvoří	zast. pl.	a) Pozemek, na němž je postavena budova podle § 2 odst. 1 písm. b), d) a e) katastrálního zákona, včetně nádvoří podle § 1 odst. 2 písm. a) této vyhlášky, vyjma skleníku, který je v katastru evidován jako budova, postaveného na zemědělském nebo lesním pozemku a budovy postavené na lesním pozemku.
13	zastavěná plocha a nádvoří	zast. pl.	b) Společný dvůr u bytových domů podle § 3 odst. 6.
14	ostatní plocha	ostat. pl.	Pozemek neuvedený v předcházejících druzích pozemků.

2. Způsob využití pozemku

Kód	Název	Zkráceně	Význam	Ke druhu pozemku
1	skleník, pařeniště	skleník-pařeniš.	Na pozemku je zřízen skleník nebo pařeniště.	2 až 10
2	školka		Na pozemku je zřízena školka ovocných, lesních nebo okrasných stromů, viničná školka nebo školka pro chmelovou sáď.
3	plantáž dřevin		Na pozemku je semenná plantáž, plantáž energetických dřevin, vánočních stromků, lignikultury apod.	10 a 14
4	les jiný než hospodářský	nehospodář. les	Pozemek zařazený do kategorie lesy ochranné a lesy zvláštního určení podle 7a 8 zákona č. 289/1995 Sb.
5	lesní pozemek, na kterém je budova	budova na les. p.	Lesní pozemek, na kterém je budova, ale pozemek není odňat plnění funkcí lesa.
6	rybník		Umělá vodní nádrž určená především k chovu ryb s možností úplného a pravidelného vypouštění.	11
7	vodní tok v korytě přirozeném nebo upraveném	tok přirozený	Vodní tok, jehož koryto vzniklo působením tekoucí vody a dalších přírodních faktorů (bystřina, potok, řeka) nebo jehož přírodní charakter je změněn technickými zásahy v korytě (např. břehové opevnění) nebo ohrazováním.
8	vodní tok v korytě umělém	tok umělý	Vodní tok, jehož koryto bylo vytvořeno uměle (např. vodní tok v opevněném korytě, průplav, kanál, meliorační stoka apod.).
9	vodní nádrž přírodní	nádrž přírodní	Vodní nádrž, která nebyla vytvořena záměrnou lidskou činností (např. jezero, přírodní deprese naplněná vodou apod.).
10	vodní nádrž umělá	nádrž umělá	Vodní nádrž vytvořená záměrnou lidskou činností s výjimkou rybníku a bazénu ke koupání (např. velká vodní nádrž vytvořená přehradou, malá vodní nádrž, nádrž vytvořená zatopením vytěžených ploch apod.).
11	zamokřená plocha		Zemský povrch trvale nebo po převážnou část roku rozbředlý (močál, mokřad, bažina).
12	společný dvůr		Nádvoří u domů s byty a nebytovými prostory.	13
13	zbořeniště		Pozemek se zbořenou budovou nebo zříceninou.
14	dráha		Dráha železniční, tramvajová, trolejbusová nebo lanová ( 2 až 4 zákona č. 266/1994 Sb.) s vlastní dopravní cestou.	14
15	dálnice		Dálnice a její součásti ( 11 až 13 zákona č. 13/1997 Sb.).
16	silnice		Silnice l. až III. třídy a její součásti.
17	ostatní komunikace	ostat. komunikace	Místní nebo účelová komunikace (včetně zpevněné lesní komunikace) a její součásti.	10 a 14
18	ostatní dopravní plocha	ost. dopravní pl.	Letiště, přístav, veřejné parkoviště (pokud není součástí pozemní komunikace).	14
19	zeleň		Okrasná zahrada, uliční a sídlištní zeleň, park a jiná plocha funkční a rekreační zeleně.
20	sportoviště a rekreační plocha	sport. a rekr. pl.	Hřiště, stadion, koupaliště, sportovní dráha a jízdárna, střelnice, autokemp, tábořiště apod.	10 a 14
21	hřbitov, urnový háj	hřbitov-urn. háj	Hřbitov, urnový háj	14
22	kulturní a osvětová plocha	kult. a osvět. pl.	Botanická a zoologická zahrada, skanzen, amfiteátr, památník apod.
23	manipulační plocha	manipulační pl.	Manipulační a skladová plocha ( 3 odst. 6).
24	dobývací prostor	dobývací prost.	Prostor jednoho nebo více výhradních ložisek nebo prostor jen části výhradního ložiska.	10 a 14
25	skládka		Skládka odpadu.	14
26	jiná plocha		Pozemek nevyužívaný žádným z ostatních vyjmenovaných způsobů včetně pozemku, na kterém je postavena stavba, která se v katastru neeviduje.
27	neplodná půda		Svah, skála a jiná neplodná půda.“.

2a. Typ budovy

Kód	Název	Zkráceně
1	budova s číslem popisným	č.p. ...
2	budova s číslem evidenčním	č.e. ...
3	budova bez čísla popisného nebo evidenčního
4	rozestavěná budova	rozestav.

2b. Způsob využití budovy

Kód	Název	Zkráceně	Význam
6	bytový dům	byt. dům	Stavba pro bydlení, ve které převažuje funkce bydlení [ 3 písm. b) vyhlášky č. 137/1998 Sb.].
7	rodinný dům	rod. dům	Stavba pro bydlení, která svým stavebním uspořádáním odpovídá požadavkům na rodinné bydlení a v níž je více než polovina podlahové plochy místností a prostorů určena k bydlení; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží a podkroví [ 3 písm. c) vyhlášky č. 137/1998 Sb.].
8	stavba pro individuální rekreaci	ind. rekr	Jednoduchá stavba, která svými objemovými parametry, vzhledem a stavebním uspořádáním odpovídá požadavkům na rodinnou rekreaci, například rekreační domek, chata, rekreační chalupa, zahrádkářská chata [ 3 písm. d) vyhlášky č. 137/1998 Sb.].
9	stavba pro shromažďování většího počtu osob	shromaž.	Stavba s alespoň jedním prostorem určeným pro shromáždění nejméně 200 osob, v němž na jednu osobu připadá půdorysná plocha menší než 4m² (konferenční sály, divadla, kina, koncertní síně, taneční sály, sportovní haly, tribuny apod. [ 3 písm. e) vyhlášky č. 137/1998 Sb.].
10	stavba pro obchod	obchod	Stavba s prodejnami a jinými obchodními prostory, velkoprodejny, nákupní střediska, obchodní domy apod.
11	stavba ubytovacího zařízení	ubyt. zař.	Stavba nebo její část, kde je veřejnosti poskytováno přechodné ubytování a služby s tím spojené (hotel, motel, penzion, turistická ubytovna, kemp a skupina chat-bungalovů, kulturní nebo památkové objekty využívané pro přechodné ubytování apod.); ubytovacím zařízením není bytový a rodinný dům a stavba pro individuální rekreaci [ 3 písm. g) vyhlášky č. 137/1998 Sb.].
12	stavba pro výrobu a skladování	výroba	Stavba určená pro průmyslovou, řemeslnou a jinou výrobu, popřípadě služby mající charakter výroby, a dále pro skladování výrobků, hmot a materiálů, kromě staveb pro skladování spadajících do zemědělských staveb [ 3 písm. i) vyhlášky č. 137/1998 Sb.].
13	zemědělská stavba	zeměděl.	Stavba pro chov hospodářských zvířat, přípravu, skladování produktů živočišné výroby, přípravu a skladování krmiv a steliva, pěstování rostlin, skladování a posklizňovou úpravu produktů rostlinné výroby, skladování a přípravu prostředků výživy, přípravků na ochranu rostlin a rostlinných produktů a pro zemědělské služby [ 3 písm. j) vyhlášky č. 137/1998 Sb.].
14	stavba pro administrativu	adminis.	Stavba pro správní a řídící složky podniků a organizací, víceúčelová stavba pro administrativní účely, budova orgánu státní správy a územní samosprávy apod.
15	stavba občanského vybavení	obč.vyb	Stavba pro služby, tělesnou výchovu a rekreaci, kulturu, zdravotnictví a sociální péči, předškolní zařízení, školství a učiliště včetně internátů a kolejí, vědu a výzkum apod.
16	stavba technického vybavení	tech. vyb	Stavba, která je součástí sítě technického vybavení [ 3 písm. k) vyhlášky č. 137/1998 Sb.], tj. sítě energetické (elektrické silové vedení, plynovod a teplovod), vodovodní, stokové a telekomunikační, popřípadě jiného vedení (například produktovodu).
17	stavba pro dopravu	doprava	Stavba pro zabezpečení dopravy (automobilové, kolejové, hromadné, podzemní, letecké, lodní apod.).
18	garáž		Objekt popřípadě prostor, který slouží odstavování nebo parkování silničních vozidel (jednotlivá, řadová nebo hromadná garáž ve smyslu ČSN 736057 a ČSN 736058).
19	jiná stavba	jiná st.	Stavba jiného než výše uvedeného způsobu využití.

Zapisuje se převažující způsob využití budovy.

2c. Typ a způsob využití bytu nebo nebytového prostoru (jednotky)

Typ jednotky			Způsob využití jednotky
Kód	Název	Zkráceně	Kód	Název	Zkráceně
1	byt nebo nebytový prostor rozestavěný byt nebo rozestavěný nebytový prostor	rozest.	1	byt
2		rozest.	2	ateliér
			3	garáž
			4	dílna nebo provozovna	dílna
			5	jiný nebytový prostor	j. nebyt.

3. Typ a způsob ochrany nemovitosti

Kód typu	Zkrácený název typu ochrany	Kód způsobu	Zkrácený název způsobu ochrany
1	ochrana přírody a krajiny	6	národní park - I. zóna
		7	národní park - II. zóna
		8	národní park - III. zóna
		9	ochranné pásmo národního parku
		10	chráněná krajinná oblast - I. zóna
		11	chráněná krajinná oblast - II.- IV. zóna
		12	národní přírodní rezervace nebo národní přírodní památka
		13	přírodní rezervace nebo přírodní památka
		14	ochr.pásmo jiného zvlášť chráň. území nebo pam. stromu
2	památková ochrana	15	nemovitá národní kulturní památka
		16	památková rezervace - budova, pozemek v pam. rezervaci
		17	památková zóna - budova, pozemek v pam. zóně
		18	nemovitá kulturní památka
		19	ochr.pásmo něm. kult. památky, pam.zóny, pam. rezervace nebo nem. nár. kult. památky
3	ochrana přírod. léčebných lázní a pří rod. léčivého zdroje	20	vnitřní lázeňské území
		21	přír.léč.zdroj nebo zdroj přír. miner. vody stolní
		22	ochr.pásmo 1. st. nebo užší prozat. ochr. pásmo přír. léčiv. zdroje nebo přír. miner. vody stolní
4	ochrana nerostného bohatství	23	chráněné ložisk. území, popř. dobýv. prostor, nebo území zvl. zásahu do zem. kůry
5	ochrana značky geodetického bodu	24	chráněná značka geodetického bodu
5	ochrana značky geodetického bodu	25	chráněné území značky geodetického bodu
6	jiná ochrana pozemku	26	pozemek určený k plnění funkcí lesa
6	jiná ochrana pozemku	27	zemědělský půdní fond

Kód	Význam některých kódů způsobu ochrany nemovitosti
14	Ochranné pásmo národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace nebo přírodní památky nebo památného stromu.
15	Nemovitá národní kulturní památka - budova nebo pozemek prohlášené za národní kulturní památku, pozemky související s budovou.
18	Nemovitá kulturní památka - budova nebo pozemek prohlášené za nemovitou kulturní památku, pozemky související s budovou.
19	Ochranné pásmo nemovité kulturní památky, památkové zóny, památkové rezervace nebo nemovité národní kulturní památky, budovy, pozemky v ochranném pásmu.
21	Přírodní léčivý zdroj peloidu (rašelina, slatina, bahno) nebo vody nebo zdroj přírodní minerální vody stolní.
26	Pozemek určený k plnění funkcí lesa (§ 3 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb.).
27	Zemědělský půdní fond - zemědělská půda a další pozemky náležející do zemědělského půdního fondu (§ 1 odst. 2 a 3 zákona č. 334/1992 Sb.).

5. Kvalita výměry

Kvalita výměry	Kód
Výměra vypočtena ze souřadnic v systému S-JTSK	2
Výměra vypočtena jiným číselným způsobem (z přímo měřených měr nebo ze souřadnic v místním systému)	1
Výměra vypočtena graficky nebo v digitalizované mapě	0

5a. Souřadnicový systém

Název	Kód
S-JTSK	1
gusterbergský	2
svatoštěpánský	3
místní	4

6. Geodetické údaje o zhušťovacím bodu

6.1 Formální úprava je stanovena tiskopisem Úřadu s názvem "GEODETICKÉ ÚDAJE".

6.2 Geodetické údaje o zhušťovacích bodech obsahují:

a) lokalizační údaje o územní jednotce (okres,obec) a katastrálním území, označení listu Státní mapy 1:5000-odvozené, označení triangulačního listu, číslo parcely,na níž je bod umístěn,

b) číslo a název bodu, souřadnice bodu v S-JTSK, výšku bodu ve výškovém systému baltském - po vyrovnání s uvedením vztažného místa, údaje o orientacích,

c) místopisný náčrt s vyhledávacími mírami a místopisný popis,

d) údaje o stabilizaci a signalizaci bodu,

e) údaje o zřízení bodu (zřizovatel, datum apod.).

6.3 Je-li ke zhušťovacímu bodu zřízen zajišťovací bod, uvedou se jeho údaje podle bodu 6.2 v geodetických údajích daného zhušťovacího bodu.

7. Geodetické údaje o ostatních bodech podrobného polohového bodového pole

7.1 Formální úprava je stanovena tiskopisem Úřadu s názvem "GEODETICKÉ ÚDAJE O PBPP".

7.2 Geodetické údaje o ostatních bodech podrobného polohového bodového pole obsahují:

a) lokalizační údaje o obci a katastrálním území a označení listu Státní mapy 1:5000-odvozené,

b) číslo bodu, souřadnice v S-JTSK, třídu přesnosti (jen u bodů zřízených před účinností této vyhlášky) a výšku bodu ve výškovém systému baltském - po vyrovnání (pokud byla určena),

c) místopisný náčrt s vyhledávacími mírami,

d) údaje o zřízení bodu, jeho popis, způsob stabilizace a určení.

8. Klad, rozměry a označení mapových listů katastrální mapy v S-JTSK

8.1 Souvislý klad mapových listů katastrální mapy navazuje na dělení mapových listů státní mapy 1:50 000 v S-JTSK. Klad mapových listů je pravoúhlý, daný rovnoběžkami s osami Y a X souřadnicové soustavy (obr. 1).

8.2 Klad a rozměry mapových listů se odvozují u map měřítek:

a) 1:5000 - dělením mapového listu státní mapy 1:50 000 na 10 sloupců ve směru osy Y a na 10 vrstev ve směru osy X (obr. 1),

b) 1:2000 - dělením mapového listu měřítka 1:5000 na dva sloupce a na dvě vrstvy (na polovinu rovnoběžkami s osami X,Y) podle obr. 2,

c) 1:1000 - dalším postupným dělením mapového listu měřítka 1:2000 na sloupce a vrstvy obdobně jako v písm. b) podle obr. 2.

8.3 Rozměry rámu mapových listů včetně dalších údajů jsou uvedeny v tabulce:

Měřítko mapy	Rozměry rámu (mm)	Délka úhlopříčky rámu (mm)	Rozměry zobrazeného území (m)	Plocha zobrazeného území (ha)
1:5000	500x400	640,31	2500x2000	500
1:2000	625x500	800,39	1250x1000	125
1:1000	625x500	800,39	625x 500	31,25

8.4 Označení mapových listů v S-JTSK obsahuje podle měřítka:

a) 1:5000 - název příslušného listu státní mapy měřítka 1:50 000 (daný názvem největšího města zobrazeného na tomto listu), doplněný číslem sloupce a vrstvy (bod 8.2); čísla se oddělí pomlčkou (např. OLOMOUC 6-5, obr. 1); sloupce a vrstvy se číslují od severovýchodního rohu listu ve směru os Y a X číslicemi 0 až 9,

b) 1:2000 - označení příslušného mapového listu měřítka 1:5000, doplněné za lomítkem čísly mapových listů (1 až 4), počínaje číslem 1 v severozápadní čtvrtině (např. OLOMOUC 6-5/1, obr. 2),

c) 1:1000 - označení příslušného mapového listu měřítka 1:2000, doplněné čísly 1 až 4 v souladu s postupným dělením listu na čtvrtiny (např. OLOMOUC 6-5/21, obr. 2).

9. Mapové značky katastrální mapy v S-JTSK a digitalizované katastrální mapy

9.1 Čáry

Poř.číslo	Druhy čar	Rozměry v mm ^*)	Specifikace	mm	Tloušťka čáry
0.01	Čára plná		1	0,13	tenká
0.01	Čára plná		2	0,18	tenká
0.02	Čáry čárkované	1,0 1,0	4	0,35	tlustá
0.03		2,0 1,0	6	0,70	velmi tlustá
0.04		2,0 2,0	6	0,70	velmi tlustá
0.04		2,0 2,0	^*) Délka čárek, velikost teček a velikost mezer v opakující se skupině těchto prvků. Kód čáry je dán pořadovým číslem druhu čáry, doplněným na třetím desetinném místě specifikací tlouštky čáry (např.: 0.021 = tenká čárkovaná čára).
0.05		3,0 1,0
0.07		5,0 2,0
0.10	Čára tečkovaná	0,3 1,0
0.12	Čáry střídavé	1,0 0,8 0,3 0,8
0.13		2,0 0,8 0,3 0,8
0.14		3,0 1,3 0,3 1,3
0.18		3,0 2,0 3,0 1,3 0,3 1,3
0.19		5,0 2,0 5,0 1,3 0,3 1,3

9.2 Body bodových polí a hraniční znaky

Poř.číslo	Předmět	Poznámka
1.01	Bod polohového bodového pole (včetně přidruženého bodu), tíhový bod	v náčrtu o 2 mm červeně, číslo bodu se uvádí pokud možno vlevo od značky, a to v náčrtu červeně
1.02	Bod jako v 1.01, ale osazení jen podzemní značkou nebo pod vodou
1.03	Bod jednotní nivelační sítě
1.04	Stabilizovaný bod technické nivelace
1.05	Hraniční znak podle § 79 odst. 1	v náčrtu
1.07	Pomocní měřický bod	jen v náčrtu - červeně
1.09	Lomový bod označený jiným trvalým způsobem podle § 79 odst. 4 nebo neoznačený trvale (např. kolíkem)	jen v náčrtu
1.10	Identický bod pro zobrazení změny podle § 66 odst. 2 písm. b) a odst. 4 a 5	v náčrtu, popř. i v geometrickém plánu značku je možno odsadit do volného místa vývodkou

9.3 Hranice

Poř.číslo	Předmět	Poznámka
2.01	Hranice státní	mapová značka 2.01 až 2.06 se umísťuje zejména u trojmezí a u hlavních lomových bodů čára 0.186
2.03	Hranice krajská
2.04	Hranice okresní	čára 0.146
2.05	Hranice obecní
2.06	Hranice katastrálního území
2.10	Dřevěný plot, vlastnictví z jedné strany	jen v náčrtu
2.11	Dřevěný plot, spoluvlastnictví
2.12	Drátěný, kovový plot, vlastnictví z jedné strany
2.13	Drátěný, kovový plot, spoluvlastnictví
2.14	Živý plot, vlastnictví z jedné strany
2.15	Živý plot, spoluvlastnictví
2.16	Ohradní zeď, vlastnictví z jedné strany	jen v náčrtu
2.17	Ohradní zeď, spoluvlastnictví
2.18	Slučka
2.19	Hranice parcely, vnější obvod budovy, vnitřní kresba v parcele	čára 0.011
2.20	Předmět jako 2.19, ale shora neviditelní, podchodná část budovy	čára 0.021
2.21	Hranice pohyblivá, nestálá	čára 0.101
2.22	Hranice převzatá	čára 0.121
2.23	Hranice chráněného území	čára 0.181
2.24	Hranice ochranného pásma	čára 0.191
2.26	Hranice podzemní	čára 0.051
2.27	Hranice sporná	čára 0.131

Poznámka:

1. V grafickém výstupu z digitální katastrální mapy se vyznačují hranice parcel tlustou čárou (specifikace 4 podle bodu 9.1) a značka pořadové číslo 2.18 (slučka) se nepoužije.

2. Značka pořadové číslo 2.22 se použije pro číselně nezaměřenou hranici, která byla do katastrální mapy převzata podle svého geometrického a polohového určení v jiné zobrazovací soustavě nebo v jiném měřítku než katastrální mapa.

9.4 Druhy pozemků a způsob jejich využití

Poř.číslo	Předmět	Poznámka
3.01	Orní půda	jen v náčrtu
3.02	Chmelnice	mapová značka 3.02 až 3.16 se umísťuje uprostřed plochy parcely příslušného druhu pozemku a způsobu využití nemovitosti, pokud možno nad parcelním číslem; u rozsáhlých nebo členitých parcel může být značka umístěna vícekrát a u parcel malé plochy může být vynechána
3.03	Vinice
3.04	Zahrada
3.05	Ovocný sad
3.06	Trvalý travní porost
3.08	Lesní pozemek bez rozlišení druhu porostu
3.14	Park, okrasní zahrada
3.15	Hřbitov
3.16	Neplodná půda
3.18	Nemovitá kulturní památka	umísťuje se uvnitř zobrazeních chráněných objektů

9.5 Stavební objekty

Poř.číslo	Předmět	Poznámka
4.01	Průmět okraje střešního pláště	jen v mapách vyhotovených před účinností této vyhlášky
4.02	Budova zděná, betonová, kovová
4.03	Budova dřevěná
4.06	Nádvoří, dvůr	jen v náčrtu
4.08	Schodiště u významného objektu na veřejném prostranství nebo schodiště v nesjízdných komunikacích
4.09	Kostel, kaple nebo modlitebna
4.10	Synagóga	umísťuje se uvnitř zobrazeného objektu ve směru chrámové lodi
4.11	Střed předmětu malého rozsahu
4.12	Předmět malého rozsahu (zvonice, pomník, socha, památník, mohyla, kříž, boží muka) bez rozlišení
4.20	Most, lávka, bez rozlišení	pokud šířka předmětu není zobrazitelná, kreslí se jen jednou čárou (osou)
	Propustek

9.6 Dopravní síť

Poř. číslo	Předmět	Poznámka
5.01	Osa železniční koleje normálního rozchodu	čára 0.014
5.21	Visutá lanová dráha	čára 0.044
5.22	Pozemní lanová dráha	čára 0.014

9.7 Elektrická vedení

Poř. číslo	Předmět	Poznámka
6.01	Kovový, betonový stožár
6.02	Příhradový stožár
6.04	Stožár vysílací nebo retranslační stanice
6.05	Osa nadzemního vedení	čára 0.041
6.59	Venkovní silové vedení bez rozlišení druhu

9.8 Povrchová ložiska

Poř. číslo	Předmět	Značka Příklady použití	Poznámka
7.01	Povrchová těžba nerostů a surovin bez rozlišení
7.03	Ložisko slatin a rašelin

9.9 Vodstvo

Poř. číslo	Předmět	Značka Příklady použití	Poznámka
8.02	Vodní tok
8.03	Vodní nádrž, rybník
8.04	Močál
8.11	Veřejná studna

10. Předměty obsahu katastrální mapy vyhotovené podle dřívějších předpisů v měřítku 1:1440, 1:2500 a 1:2880, jejichž mapové značky a popis není shodný s bodem 9 této přílohy

10.1 Uvnitř mapového rámu je uveden:

a) název sousedního státu, územní správní jednotky, části obce a veřejného prostranství,

b) název katastrálního území, pomístní názvy a parcelní čísla, s rozlišením místních a pomístních názvů velikostí písma; parcelní číslo má velikost 1,5 mm.

10.2 Vně mapového rámu je uvedeno:

a) označení kladu triangulačního listu (nad mapovým rámem vpravo), orientační číslo mapového listu v kladu triangulačního listu (nad mapovým rámem uprostřed a ve všech rozích okraje mapy) a orientační číslo sousedního mapového listu (vně stran rámu uprostřed),

b) v okrajovém náčrtku číslo mapy bývalého pozemkového katastru se jménem příslušného katastrálního území a srážkou papíru jednotlivých mapových listů (na vnějších stranách okrajového náčrtku),

c) měřítko mapy a další tirážní údaje (pod mapovým rámem).

10.3 Mapové značky

Poř. čís.	Předmět	Poř. čís.	Předmět
1	Hranice státní	14	Vodní tok otevření přikrytý
2	Hranice krajská	14	Vodní tok otevření přikrytý
2	Hranice krajská	15	Ostatní plochy
3	Hranice okresní	16	Zamokřená půda bez rákosí s rákosím
4	Hranice obecní	16	Zamokřená půda bez rákosí s rákosím
5	Hranice katastrálního území	17	Hřbitov
6	Hranice neznatelní	17	Hřbitov
6	Hranice neznatelní	18	Zřícenina
7	Hranice chráněného území	18	Zřícenina
7	Hranice chráněného území	19	Most kamenný, betonový železný dřevěný
8	Chmelnice
9	Vinice
10	Zahrada
11	Trvalý travní porost	20	Lávka užší než 2 m širší než 2 m
13	Lesní pozemek	20	Lávka užší než 2 m širší než 2 m

Tloušťka čar kresby mapové značky je 0,1 mm, pokud není uveden jiný rozměr. Rozměry mapových značek jsou uvedeny v mm.

11. Technické požadavky na body podrobného polohového bodového pole

11.1 Poloha bodů podrobného polohového bodového pole se volí tak, aby bod nebyl ohrožen, aby signalizace byla jednoduchá a aby bod byl využitelný pro připojení podrobného měření.

11.2 Zhušťovací body se volí přednostně na trvalých objektech, na rovných střechách domů, na nivelačních kamenech, na hřebových nivelačních značkách osazených shora na vodorovných částech trvalých objektů nebo jako trvale signalizované body s výjimkou továrních komínů, stožárů a vlajkových tyčí. Ostatní body podrobného polohového bodového pole se volí především na objektech trvalého rázu nebo na jiných místech tak, aby co nejméně překážely v užívání pozemků, např. v obvodu dopravních komunikací.

11.3 Zhušťovací body se stabilizují jednou povrchovou a jednou podzemní značkou. Povrchová stabilizační značka je kamenný hranol o celkové délce přibližně 700 mm a s opracovanou hlavou o rozměrech 160 mm x 160 mm x 100 mm s křížkem ve směru úhlopříček na vrchní straně hlavy hranolu. Podzemní značka je kamenná deska o rozměrech nejméně 200 mm x 200 mm x 70 mm s obdobným křížkem jako na povrchové značce. Podzemní značka je umístěna pod povrchovou značkou ve vzdálenosti nejméně 200 mm. Stabilizační značky musí být umístěny ve svislici s mezní odchylkou 5 mm.

11.4 Pokud nelze zhušťovací bod stabilizovat podzemní značkou, zřídí se jeden zajišťovací bod stabilizovaný kamenným hranolem podle bodu 11.3 nebo jiným způsobem zajišřujícím stejnou kvalitu, zejména kovovými značkami osazenými do objektu. U ohrožených zhušťovacích bodů se zřizuje ochranné a signalizační zařízení, zpravidla červenobílá ochranná tyč s výstražnou tabulkou s nápisem „GEODETICKÝ BOD. POŠKOZENÍ SE TRESTÁ.“ umístěná ve vzdálenosti asi 0,75 m od měřické značky.

11.5 Trvale signalizované zhušťovací body se zajistí dvěma zajišťovacími body, stabilizovanými ve vzdálenosti nejvýše 500 m od zhušťovacího bodu. Mezi zajišťovacími body musí být viditelnost.

11.6 Ostatní body podrobného polohového bodového pole (dále jen „ostatní body“) se zřizují především:

a) na objektech se stabilizační značkou, např. na nivelačních kamenech, stabilizacích tíhových bodů, hraničních kamenech na hranicích obcí, na mostcích a propustcích s nivelační hřebovou značkou,

b) na vstupních a jiných šachtách podzemních vedení mimo zastavěné části obcí, pokud na nich lze jednoznačně vyznačit polohu bodu,

c) na technických objektech poskytujících trvalou signalizaci, zejména na rozích budov.

11.7 Pokud nejsou pro umístění ostatních bodů vhodné objekty, stabilizují se kamennými hranoly podle bodu 11.3. Byl-li již v místě pevně osazen k jinému účelu opracovaný kámen o rozměrech nejméně 120 mm x 120 mm x 600 mm, použije se po doplnění křížkem nebo důlkem.

11.8 Ostatní body je možno také stabilizovat:

a) vysekáním křížku na opracované ploše skály,

b) hřebovými značkami zabetonovanými do skály, kovovými konzolami, čepovými značkami apod. na budovách,

c) ocelovými trubkami nebo čepy apod. v betonových blocích o velikosti nejméně 200 mm x 200 mm x 700 mm,

d) ocelovými trubkami o průměru nejméně 30 mm a tloušťce stěny nejméně 3 mm, délky nejméně 600 mm (nebo nejméně 500 mm, je-li trubka opatřena zařízením proti vytažení znaku) s hlavou z plastu velikosti nejméně 80 mm x 80 mm x 50 mm,

e) kovovými značkami o průměru nejméně 8 mm s plochou hlavou o průměru nejméně 25 mm a délce značky nejméně
takto stabilizovaný bod se zpravidla zřizuje spolu s dalším bodem na blízkém technickém objektu.

1. 100 mm, zatlučenými do zpevněného povrchu,

2. 40 mm s hmoždinkou, zapuštěnými do pevných konstrukcí;

11.9 Ze značek pevných bodů podrobného polohového bodového pole, které jsou použitelné jako stanoviska, musí být z výšky měřického přístroje orientace na body základního nebo podrobného polohového bodového pole téže nebo vyšší přesnosti. U zhušťovacích bodů se k tomu účelu, pokud není možnost orientace, zřídí orientační bod.

11.10 Hustota trvale stabilizovaných bodů polohového bodového pole (základního i podrobného) je stanovena vzájemnou vzdáleností bodů v zastavěném území 150 až 300 m a v nezastavěném území hustotou nejméně jeden bod na km².

11.11 Určovací prvky (délka, směr) bodů podrobného polohového bodového pole se měří nezávisle nejméně dvakrát. Měření musí být připojeno na body nejméně takové přesnosti, která má být dosažena u nově určovaných bodů.

11.12 Charakteristikou přesnosti určení souřadnic x, y bodů podrobného polohového bodového pole je střední souřadnicová chyba m_xy, daná vztahem

m_{x y} = \sqrt{0,5 ({m_{x}}^{2} + {m_{y}}^{2})}

, kde m_x, m_y, jsou střední chyby určení souřadnic x,y. Podrobné polohové bodové pole se vytváří s přesností, která je dána základní střední souřadnicovou chybou u zhušťovacího bodu 0,02 m a u ostatních bodů 0,06 m a vztahuje se k nejbližším bodům základního polohového bodového pole.

11.13 Mezní odchylka se stanoví 2,5násobkem základní střední souřadnicové chyby.

11.14 Přesnost bodů podrobného polohového bodového pole se posuzuje:
Pro tento účel se rozumí skutečnou odchylkou rozdíl mezi hodnotou určenou kontrolním měřením podstatně vyšší přesnosti a hodnotou, jejíž přesnost se posuzuje, a rozptylem hodnot souřadnic největší rozdíl souřadnic bodu vypočtených z kombinací určovacích prvků.

a) u jednotlivých bodů podle skutečné odchylky nebo empirické střední souřadnicové chyby, určené z vyrovnání metodou nejmenších čtverců, která nesmí překročit hodnotu mezní odchylky,

b) u souboru bodů testováním poměru empirické střední souřadnicové chyby souboru k základní střední souřadnicové chybě,

c) u bodů, jejichž souřadnice se počítají přibližným vyrovnáním, podle odchylek uzávěrů určovacích obrazců nebo rozptylu hodnot souřadnic vypočtených kombinací určovacích prvků.

11.15 Při testování podle bodu 11.14 písm. b) u souboru o větším počtu bodů než 20 má být přibližně 63% bodů v mezích od nuly do hodnoty základní střední souřadnicové chyby. Přitom u žádného z bodů souboru nesmí být překročena mezní odchylka podle bodu 11.13. Empirická střední souřadnicová chyba souboru bodů se vypočte jako kvadratický průměr absolutních hodnot empirických středních souřadnicových chyb bodů souboru.

11.16 Při posuzování přesnosti podle bodu 11.14 písm. c) je možné považovat kritéria přesnosti uvedená v bodě 11.12 za splněná, jestliže nebyly překročeny mezní odchylky uzávěrů určovacích obrazců stanovené Úřadem a nebo pokud rozptyl hodnot souřadnic vypočtených kombinací určovacích prvků u všech bodů vyhovuje kritériu podle bodu 11.13.

12. Charakteristiky a kritéria přesnosti podrobného měření a zobrazení polohopisu katastrální mapy

12.1 Přesnost podrobného měření a výsledných souřadnic podrobných bodů polohopisu katastrální mapy (dále jen "podrobné body") se vyjadřuje ve vztahu k blízkým bodům podrobného polohového bodového pole, popř. základního polohového bodového pole.

12.2 Pro připojení podrobného měření na identické body [§ 66 odst. 2 písm. b)] platí:

a) zaměřované podrobné body změny musí být uvnitř kružnice se středem v polovině spojnice navzájem nejvzdálenějších připojovacích bodů a o průměru o 1/2 větším, než je délka takové spojnice,

b) územní rozsah podrobného měření změny může být v zastavěném území nejvýše 150 m x 150 m a jinde 300 m x 300 m,

c) v území s digitální mapou a grafickou mapou podle § 13 odst. 8 musí identický bod vyhovět kódu charakteristiky kvality 3, popř. 4 nebo 6,

d) pokud nelze některé z podmínek podle písmen a) až c) vyhovět, připojí se podrobné měření vždy na body polohového bodového pole [§ 66 odst. 2 písm. a)].

12.4 Charakteristikou přesnosti určení souřadnic x,y podrobných bodů je základní střední souřadnicová chyba m_xy, daná vztahem

m_{x y} = \sqrt{0,5 ({m_{x}}^{2} + {m_{y}}^{2})}

, kde m_x, m_y jsou základní střední chyby určení souřadnic x,y.

12.5 Charakteristikou relativní přesnosti určení souřadnic x,y dvojice podrobných bodů je základní střední chyba m_d délky d přímé spojnice bodů této dvojice, vypočtené ze souřadnic.

12.6 Souřadnice podrobných bodů musí být určeny tak, aby:

a) charakteristika m_xy nepřesáhla kritérium u_xy = 0,14 m,

b) charakteristika m_d nepřesáhla kritérium u_d vypočtené pro každou délku ze vztahu u_d = 0,21 [(d+12):(d+20)] v metrech.

12.6 písm. a): u_xy = 0,26 m,

písm. b): u_d = 0,39 m (d+12) : (d+20),

12.7 Charakteristikou přesnosti zobrazení podrobných bodů v grafické formě katastrální mapy je základní střední souřadnicová chyba m_xy(bod 12.4), kde m_x, m_y jsou základní střední chyby zobrazení bodu na podkladě jeho výsledných souřadnic. Podrobné body musí být zobrazeny tak, aby charakteristika přesnosti zobrazení m_xynepřesáhla hodnotu 0,16 mm na katastrální mapě.

12.8 Dosažení přesnosti určení souřadnic podrobných bodů se ověřuje pomocí:

a) oměrných měr nebo kontrolním měřením délek přímých spojnic jiných vybraných dvojic podrobných bodů a jejich porovnáním s délkami, vypočtenými ze souřadnic nebo

b) nezávislého kontrolního měření a výpočtu souřadnic výběru podrobných bodů a jejich porovnání s určenými souřadnicemi.

12.9 Dosažení přesnosti zobrazení podrobných bodů u grafické formy mapy se ověřuje porovnáním délek přímých spojnic dvojic podrobných bodů určených z přímého měření (např. oměrných měr nebo jiných kontrolních měr) s délkami určenými z mapy.

12.10 Dosažení přesnosti se posuzuje podle velikostí rozdílu délek daného vztahem

Δ d = d_{m} - d_{k}

, kde d_m je:

a) délka spojnice vypočtená z výsledných souřadnic [bod 12.8 písm. a)] nebo

b) určená z hodnot odměřených na katastrální mapě s přihlédnutím ke srážce katastrální mapy (bod 12.9), a d_kje délka spojnice určená z přímého měření.

12.11 Dosažená přesnost se považuje u katastrální mapy v S-JTSK za vyhovující tehdy, když:
V případě, že některé rozdíly délek Δd nevyhovují kritériu podle písmena a), prověří se správnost určení příslušných dvojic podrobných bodů a zjištěné nesprávnosti se opraví.

a) absolutní hodnoty všech rozdílů délek, vypočtených podle bodu 12.10 vyhovují kritériu

Δ d \leq {2 u}_{d} . k v m

b) kritérium

Δ d \leq u_{d} . k v m

je splněno pro 60% testovaných délek d, přičemž ud se vypočte podle bodu 12.6 a koeficient k má hodnotu pro případ podle bodu 12.10 písm. a) k = 1,0 a pro případ podle bodu 12.10 písm. b) k = 1,5 u měřítka katastrální mapy 1:1000, k = 1,6 u měřítka 1:2000 a k = 1,9 u měřítka 1:5000.

12.12 Dosažení přesnosti zobrazení změny v katastrální mapě v jiném systému než S-JTSK se považuje za vyhovující, když rozdíl délek Δd určených podle bodu 12.10 písm. b) nepřekročí mezní odchylky uvedené v tabulce:

Měřítko katastrální mapy	Mezní odchylka v metrech pro délku d
Měřítko katastrální mapy	do 50 metrů	nad 50 metrů
1 : 1250	0,58	0,68
1 : 1440	1,33	1,48
1 : 2500	1,16	1,36
1 : 2880	2,66	2,96

Pro katastrální mapu, která vznikla v jiném systému a později byla převedena do S-JTSK, se použije mezní odchylka podle původního měřítka mapy.

12.13 Pro porovnání souřadnic výběru podrobných bodů podle 12.8 písm. b) se vypočtou pro body výběru rozdíly souřadnic Δ_x = x_m - x_k, Δ_y = y_m - y_k, kde x_m, y_m jsou výsledné souřadnice podrobného bodu a x_k, y_k jsou souřadnice téhož bodu z kontrolního určení.
Dosažení stanovené přesnosti se testuje pomocí výběrové střední souřadnicové chyby s_xy, vypočtené jako kvadratický průměr středních chyb souřadnic s_x, s_y, které se určí ve výběru o rozsahu N bodů ze vztahů

s_{x} = \sqrt{\sum_{j = 1}^{N} Δ x_{j}^{2} : (k . N)} s_{y} = \sqrt{\sum_{j = 1}^{N} Δ y_{j}^{2} : (k . N)}

Hodnota koeficientu k = 2, má-li kontrolní určení stejnou přesnost jako podrobné měření nebo k = 1, má-li kontrolní určení přesnost podstatně vyšší, t.j. m_xy < 0,10 m.
Přesnost určení souřadnic se pokládá za vyhovující, když

a) při posuzování jednotlivých bodů střední odchylka v poloze u_p vypočtená ze vztahu

u_{p} = \sqrt{0,5 (Δ x^{2} + Δ y^{2})}

nepřekročí mezní odchylku 2u_xy = 0,28 m a přitom alespoň 60 % posuzovaných odchylek nepřekročí hodnotu u_xy = 0,14 m,

b) výběrová střední souřadnicová chyba s_xy, vypočtená ze vztahu

S_{x y} = \sqrt{0,5 ({S_{x}}^{2} + {S_{y}}^{2})}

vyhovuje kritériu s_xy ≤ 0,15m pro výběr o rozsahu N od 100 do 300 bodů a s_xy ≤ 0,14 m pro výběr větší než 300 bodů.

12.13 písm. a): 2u_xy = 0,52 m,

písm. b): s_xy ≤ 0,29 m pro N od 100 do 300 bodů,
s_xy ≤ 0,26 m pro N větší než 300 bodů.

12.14 Při posuzování přesnosti souřadnic podrobných bodů polohopisu katastrální mapy v S-JTSK, zhotovené ve 4. třídě přesnosti mapování podle dřívějších předpisů, platí tyto hodnoty kritérií pro charakteristiky stanovené podle bodu:

12.15 Kódy charakteristiky kvality podrobných bodů:

Kód kvality	Charakteristika kvality bodu podle
Kód kvality	přesnosti bod určený se střední souřadnicovou chybou	původu bod digitalizovaný z grafické mapy v měřítku
3	0,14 m	–
4	0,26 m	–
5	0,50 m	–
6	0,21 m	1:1000
7	0,42 m	1:2000
8	větší než 0,50 m	1 : 2880 a jiném výše neuvedeném

Body převzaté ze schváleného návrhu pozemkových úprav se považují za body určené se střední souřadnicovou chybou 0,14 m a jsou označeny kódem kvality 3. Body charakterizované kódy kvality 7 a 8 nelze použít jako geometrický základ podrobného měření pro digitální mapu. V digitální mapě se považuje geometrické a polohové určení bodů s kódem charakteristiky kvality 8 za správné, neprokáže-li se zeměměřickou činností v terénu opak.

13. Mezní odchylky výpočtu výměr

13.1 Hodnota mezní odchylky se vypočte ze vzorců uvedených v tabulce, kde P v m² je určená výměra:

Měřítko mapy	Výměra určená číselně [§ 68 odst. 2 písm. a), b)] v porovnání s výměrou určenou graficky [§ 68 odst. 2 písm. c)]	Výměra určená nezávisle dvakrát graficky
1	2	3
1:1000	u_MP = 0,25.√P + 2	u_MP = 0,20.√P + 3
1:1250 a 1:1440	u_MP = 0,35.√P + 3	u_MP = 0,30.√P + 4
1:2000	u_MP = 0,50.√P + 4	u_MP = 0,40.√P + 6
1:2500 a 1:2880	u_MP = 0,90.√P + 7	u_MP = 0,60.√P + 8
1:5000	u_MP = 1,20.√P +10	u_MP = 1,05.√P + 14

13.2 Hodnota mezní odchylky u_MP v m² mezi dosavadní výměrou skupiny a výměrou novou se stanoví, jsou-li:

a) dosavadní a nové výměry určeny ze souřadnic lomových bodů obvodu parcely (dílu), které byly vypočteny z přímo měřených měr, ze vzorce u_MP = 0,5 (n₁+ n₂-1), kde n₁ je počet dosavadních parcel ve skupině, n₂ je počet nových parcel a dílů ve skupině,

b) dosavadní a nové výměry určeny graficky nebo kombinací různých způsobů, dvojnásobnou hodnotou vypočtenou podle vzorců uvedených v bodu 13.1 sl. 3 tabulky.

13.3 Není-li mezní odchylka podle bodu 13.2 překročena, vyrovnají se nově vypočtené výměry parcel a dílů tak, aby se jejich součet rovnal výměře skupiny. Odchylka od dosavadní výměry skupiny se při vyrovnání rozdělí úměrně výměrám vyrovnávaných parcel a dílů a zavádí se pouze u výměr určených graficky.

14. Vzor geometrického plánu pro rozdělení nemovitostí

15. Vzor geometrického plánu pro vyznačení věcného břemene

16. Obsah a formální náležitosti geometrického plánu
Popisové pole
Grafické znázornění
Výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí
Seznam souřadnic
Výkaz údajů o BPEJ k parcelám nového stavu

16.1 Popisové pole se umísťuje vždy ve spodní části základního formátu plánu a v pravém dolním rohu plánu většího formátu (§ 70 odst. 2).

16.2 V popisovém poli se vyplní údaje podle předtisku s tím, že se uvede:

a) číslo plánu složené z čísla záznamu podrobného měření, čísla podle evidence zakázek vyhotovitele plánu (není-li evidence vedena, uvede se nula) a úplného letopočtu,

b) účel plánu podle § 62 odst. 1,

c) u vyhotovitele plánu jméno, příjmení a adresa trvalého pobytu fyzické osoby nebo obchodní jméno a adresa sídla podnikání podnikatele – fyzické nebo právnické osoby,

d) způsob označení nových hranic, pokud je jednotný, jinak se uvede u jednotlivých bodů v poznámce seznamu souřadnic.

16.3 Grafické znázornění dosavadního a nového stavu nemovitostí se vyhotovuje jednobarevně (černě), jako snímek (kopie) nebo jako zvětšenina katastrální mapy ve vhodném měřítku, které zaručuje zřetelnost kresby a čitelnost popisu, včetně malých dílů parcel. Připojovací identické body a kontrolní body, které jsou od změny značně vzdáleny, mohou být znázorněny schematicky způsobem vylučujícím pochybnost o jejich totožnosti.

16.4 V případech, kdy právní vztahy k nemovitostem jsou graficky vyjádřeny na jiných mapových podkladech než na katastrální mapě, doplní se grafické znázornění kresbou polohopisu z těchto podkladů. V nutných případech se vyhotoví polohopis z těchto podkladů odděleně od polohopisu z katastrální mapy, při dodržení zásady jednobarevnosti.

16.5 V grafickém znázornění se použijí tyto druhy čar a mapové značky:

a) tenká čára

1. pro dosavadní stav katastrální mapy,

2. střídavá (kód čáry 0.122) pro zobrazení právních vztahů k nemovitostem podle bodu 16.4, přitom při její shodě s hranicí podle bodu 1 se zakreslí v nutném rozsahu souběžně s plnou čárou,

b) velmi tlustá čára

1. plná (kód čáry 0.016) pro nový stav hranic a sluček a pro vytyčené hranice pozemku,

2. střídavá (kód čáry 0.126) pro nový stav hranic jako v písmenu a) bodu 2,

c) čárkovaná čára pro vyznačení rámů mapových listů (kód čáry 0.072), přitom při čáře se uvede označení mapových listů,

d) značka pořadové číslo 1.05 pro hraniční znak podle § 79 odst. 1 shodně pro dosavadní i nový stav,

e) parcelní čísla o velikosti 2 mm až 3 mm, nová parcelní čísla se zapíší v kroužku a parcelní čísla z mapových podkladů podle bodu 16.4 v závorce,

f) značky druhů pozemků a způsobů jejich využití (bod 9.4) se vyznačí podle údajů katastru pouze pro dosavadní stav a umístí se nad parcelním číslem,

g) rozsah věcného břemene se vyznačí tlustou čárkovanou čárou (kód čáry 0.034) a slučkou, šrafováním nebo jiným vhodným plošným zvýrazněním,

h) identické body podle § 66 odst. 5, mají-li sloužit pro zobrazení změny do katastrální mapy, která není v S-JTSK, nebo do mapy dřívější pozemkové evidence, se mohou vyznačit mapovou značkou pořadové číslo 1.10.

16.6 Neplatný stav hranic pozemků se zruší dvěma krátkými čárami, vyznačenými kolmo k rušené čáře a rušená parcelní čísla a mapové značky se podélně škrtnou tenkou čárou.

16.7 Díly parcel se označují písmeny malé abecedy, v případě nutnosti s použitím číselných indexů.

16.8 V grafickém znázornění se vyznačí délky mezi lomovými body nových hranic vytvářených nemovitostí a čísla bodů obsažených na plánu v seznamu souřadnic o velikosti číslic přibližně 2 mm. Jde-li o délku vypočtenou ze souřadnic, uvede se v kulaté závorce.

16.9 Grafické znázornění se orientuje k severu. Pokud se zvolí jiná orientace, vyznačí se sever v plánu šipkou o délce 20 mm a před ní písmenem S.

16.10 Ve volných plochách plánu je možné uvést důležitá upozornění a detaily grafického znázornění a poznámky týkající se parcelních čísel, výměry parcely, druhu pozemku, upozornění na chybu v dosavadním stavu katastrálního operátu apod.

16.11 Výkaz dosavadního a nového stavu obsahuje údaje stanovené tiskopisem Úřadu v rozsahu grafického znázornění.

16.12 Nabyvatel, který není spolehlivě znám, se neuvádí jménem. Pořadovým číslem nabyvatele se charakterizuje předpokládané uskupení nového stavu mezi více nabyvateli.

16.13 V porovnání se stavem evidence právních vztahů se ke všem nově oddělovaným parcelám (nebo k jejich souboru oddělovanému pro stejného nabyvatele) přiřadí díly parcel podle evidence právních vztahů. Součet výměr všech uvedených dílů musí souhlasit s výměrou oddělované nové parcely nebo souboru parcel. Vznikne-li v mapě, kde jsou výměry vypočteny ze souřadnic v S-JTSK (digitální mapa nebo grafická mapa podle § 13 odst. 8), rozdíl ze zaokrouhlení nových výměr, uvede se jeho velikost a výměry se o něj neopravují. Odděluje-li se z jedné parcely více dílů, které se v novém stavu slučují do jedné parcely, uvede se ve výkazu dosavadního a nového stavu jen součet jejich výměr.

16.14 U parcelních čísel podle dřívější pozemkové evidence se uvede společně (pro celý sloupec) nebo, je-li to potřeba, jednotlivě (za parcelním číslem) druh této evidence zkratkami „PK“ (pozemkový katastr), „P“ (přídělový operát), „S“ (scelovací operát) nebo „EN“ (evidence nemovitostí).

16.15 Seznam souřadnic obsahuje nové body změny a v prostorech, kde není určení v S-JTSK, také připojovací a kontrolní body s uvedením jejich čísla a souřadnic v pořadí Y a X. V prostorech, kde je určení v S-JTSK stanoveno katastrálním úřadem jako povinné (§ 66 odst. 3), se uvádějí souřadnice v S-JTSK, jinde se uvádějí souřadnice v S-JTSK nebo místním systému. Druh systému se uvede u nadpisu „Seznam souřadnic“. Seznam se umístí na vhodné volné místo plánu u grafického znázornění nebo tvoří samostatnou část plánu. Může být doplněn dalším sloupcem se stručnou poznámkou (např. způsobem označení bodu v terénu, pokud není u všech bodů stejný).

16.16 Výkaz údajů o BPEJ k parcelám nového stavu [§ 29a odst. 1 písm. c)] obsahuje parcelní číslo nového stavu podle katastru nemovitostí, popř. podle zjednodušené evidence a kód BPEJ a výměru dílu parcely podle tohoto kódu příslušející k parcele. Je-li díl parcely v novém stavu porovnání se stavem evidence právních vztahů v plánu dělen BPEJ, uvádí se také výměra, která v takovém dílu odpovídá příslušnému kódu BPEJ.

17. Náležitosti záznamu podrobného měření

17.1 Záznam podrobného měření obsahuje:
Mezi všemi částmi záznamu podrobného měření musí být vzájemná shoda.

a) popisové pole s vyplněnými údaji podle předtisku,

b) náčrt,

c) zápisník,

d) záznam výsledku výpočtu výměr parcel a dílů (§ 68 odst. 8),

e) seznam souřadnic,

f) údaje o účasti, popř. neúčasti vlastníků dotčených pozemků a o jejich seznámení s průběhem a označením nových nebo změněných hranic pozemků.

17.2 Náčrt obsahuje zákres geometrického základu (s označením identických bodů použitých pro zobrazení změny značkou č. 1.10), měřické sítě, rámu s označením listů katastrální mapy (je-li jím náčrt dělen, a to jen u grafických map), dosavadního a nového (změnou vzniklého nebo zamýšleného) stavu polohopisu, způsob označení hranic (s rozlišením druhu ohrazení a oplocení), parcelní čísla a mapové značky druhů pozemků, značky budov a oměrné a jiné kontrolní míry, pokud nejsou uvedeny v zápisníku, popř. další související údaje obsahu katastru (způsob využití nebo ochrany nemovitosti apod.). Pokud jsou oměrné a jiné kontrolní míry uvedeny v zápisníku, symbolizuje se míra v náčrtu zakreslením krátké čárky uprostřed a podél příslušné délky. U zaměřované budovy a budov, které mají pro zaměření změny význam, je vhodné uvést jejich popisné nebo evidenční číslo.

17.3 Náčrt obsahuje také dosavadní i nový stav vyjadřující rozsah právních vztahů k nemovitostem dotčeným změnou, které dosud nejsou obsahem katastrální mapy (§ 84 odst. 1).

17.4 Náčrt má formální náležitosti grafického znázornění plánu (bod 16). Vyhotovuje se v takovém měřítku, aby všechny údaje byly zřetelné i při jeho případné reprodukci. Není-li možné v použitém měřítku některou část změny zobrazit (např. drobné výstupky), vykreslí se na okraji náčrtu detail ve větším měřítku s vyznačením vzájemné souvislosti písmenem velké abecedy. Pro zákres vzdálených bodů se použije ustanovení bodu 16.3. Není na závadu, je-li významnější obsah zvýrazněn (např. měřická síť červeně, nové budovy šrafováním), nesmí tím však být zhoršena čitelnost nebo reprodukovatelnost náčrtu.

17.5 Nelze-li náčrt orientovat shodně s katastrální mapou, vyznačí se orientace k severu. Náčrt má formát A4 a v případě většího formátu (při měření většího rozsahu) se skládá do uvedeného formátu tak, aby na vrchní straně byl údaj o jeho příslušnosti k záznamu podrobného měření nebo – má-li náčrt více samostatných částí než 3 – uvede se na první z nich také jednoduchý přehled jejich kladu.

17.6 V zápisníku se uvádějí:
Zápis do tiskopisu může být nahrazen textovým výpisem z polního registračního zařízení.

a) souřadnice bodů geometrického základu podrobného měření a kontrolních bodů,

b) údaje o ověření polohy bodů podle písmene a),

c) změřené hodnoty určujících a kontrolních údajů nových bodů a kontrolních bodů, popř. doplňující (vysvětlující) popis podrobných bodů.

17.7 V rámci jednoho záznamu podrobného měření se číslují:
U identických a kontrolních bodů určených v souřadnicích S-JTSK nelze čísla bodů a jejich souřadnice dokumentované katastrálním úřadem měnit.

a) identické a nové podrobné body od čísla 1 do 3999,

b) pomocné body měřické sítě od čísla 4001.

17.8 Pro seznam souřadnic platí ustanovení bodu 16.15 s tím, že se u podrobných bodů se souřadnicemi v S-JTSK uvádí kód kvality (bod 12.15).

17.9 Je-li v plánu upozorněno na chybu v katastru, uvede jeho vyhotovitel v záznamu podrobného měření důvody, pro které považuje obsah katastru za chybný, popř. údaje, podle kterých může být chyba opravena.

18. Vzor upřesněného přídělového plánu