1.7. POŽADAVKY NA MNOŽITELSKÉ POROSTY, OSIVO A SADBU ZELENIN

Část 1.
Přehled druhů
Tab.1

Český název	Latinský název
anýz	Pimpinella anisum L.
brokolice	Brassica oleracea L.
	convar. botrytis (L) Alef. var.
	cymosa Duch.
celer	Apium graveolens L.
cibule	Allium cepa L.
čekanka	Cichorium intybus L.
černý kořen	Scorzonera hispanica L.
čínské zelí	Brassica chinensis L.
čtyřboč (špenát novozélandský)	Tetragonia tetragonioides
	(Pallas) Kuntze
fazol	Phaseolus vulgaris L.
fenykl	Foeniculum vulgare Miller
hrách	Pisum sativum L.
chřest	Asparagus officinalis L.
kadeřávek	Brassica oleracea L.
	convar.acephala (DC.) Alef.
	var. sabellica L.
kapusta hlávková	Brassica oleracea L.
	convar.capitata (L.) Alef.
	var. sabauda
kapusta růžičková	Brassica oleracea L.
	convar. oleracea L.
	var.gemmifera DC.
kedluben	Brassica oleracea L.
	convar. acephala (DC.) Alef.
	var. gongylodes L.
kmín	Carum carvi L.
kopr	Anethum graveolens L.
koriandr	Coriandrum sativum L.
kozlíček polníček	Valerianella locusta (L.) Laterr.
kukuřice	Zea mays L.
květák	Brassica oleracea L.
	convar. botrytis (L.) Alef.
	var. botrytis L.
lilek	Solanum melongena L.
majoránka	Origanum majorana L.
mangold	Beta vulgaris L. ssp. vulgaris
	var. cicla L.
meloun cukrový	Cucumis melo L.
meloun vodní	Citrullus lanatus (Thunb.)
	Matsum et Nakai
mrkev	Daucus carota L.
okurka	Cucumis sativus L.
paprika	Capsicum annuum L.
pastinák	Pastinaca sativa L.
pažitka	Allium schoenoprasum L.
pekingské zelí	Brassica pekinensis (Lour.)
	Rupr.
petržel	Petroselinum crispum (Miller)
	Nyman ex.A.W.Hill
pór	Allium porrum L.
rajče	Lycopersicon lycopersicum (L.)
	Karst.ex Farwell
reveň	Rheum rhabarbarum L.
ředkev	Raphanus sativus L.
ředkvička	Raphanus sativus L.
řepa	Beta vulgaris L.
řeřicha setá	Lepidium sativum L.
salát hlávkový	Lactuca sativa L. var. capitata L.
špenát	Spinacia oleracea L.
štěrbák-endivie	Cichorium endivia L.
tuřín	Brassica napus L.
	var. napobrassica (L.) Rchb.
tykev fíkolistá	Cucurbita ficifolia C. Bouché
tykev obecná-cuketa, patizon	Cucurbita pepo L.
	var. patissonina Duch.
tykev velkoplodá	Cucurbita maxima Duch.
vodnice	Brassica rapa L. var. rapa (L.)
	Thell
zelí hlávkové	Brassica oleracea L.
	convar.capitata (L.) Alef.
	var. capitata L.
Sadba zelenin
cibule	Allium cepa L.
česnek	Allium sativum L.

Část 2.
Kategorie, počet a termíny přehlídek, předplodiny
Tab. 2.1

Druh	Kategorie
všechny druhy zelenin kromě: fazolu, hrachu, česneku a kořeninových rostlin	základní rozmn.mat.= Z
	certifikovaný rozmn.mat.= C
	standardní rozmn.mat. = S
fazol, hrách	základní rozmn.mat. = Z
	certifikovaný rozmn.mat. = C
	standardní rozmn.mat. = S
česnek a kořeninové rostliny	základní rozmn.mat. = Z
	certifikovaný rozmn.mat. = C
	standardní rozmn.mat. = S

Tab. 2.2

druh	první přehlídka	druhá přehlídka
	v době
sazečky všech dvouletých druhů	technologické zralosti	po vytřídění sazeček u kořen.druhů a cibule, po selekci u brukvovitých
semenice všech dvouletých druhů	květu
česnek, chřest, lilek a rajče	technologické zralosti
kořeninové rostliny, kozlíček polníček, řeřicha setá a reveň	květu
hrách, fazol, meloun, okurky, paprika a tykev	květu	technologické zralosti
kukuřice	před květem	květu
ostatní jednoleté druhy	technologické zralosti	květu

Tab. 2.3

Skupina zelenin, rod, druh	Kategorie	Porosty nemohou být zakládány na pozemcích, na kterých byly v předcházejícím období pěstovány:
		počet roků	předplodiny
rod Brassica	Z		rod Brassica
	C,S	4
rajče	Z		rajče
	C,S	3
kořeninové rostl. mrkev a petržel	Z
	C,S	3	čeleď mrkvovité
hrách a fazol	Z		čeleď bobovité
	C,S	4
řepa, mangold	Z		rod Beta
	C,S	5
salát	Z		salát
	C,S	2
ředkvička, ředkev	Z		rod Raphanus
	C,S	3
špenát	Z		špenát
	C,S	2
ostatní druhy zelenin	Z		plodina téhož nebo příbuzného botanického druhu
	C,S	1

Část 3.
Požadavky na minimální vzdálenosti množitelských porostů
Tab. 3

Druh	Z	C,S
anýz,fenykl,kmín, koriandr	500 m	300 m
	od porostu jiné odrůdy téhož druhu
	100 m	50 m
	od planých rostlin téhož druhu
brokolice,kedluben kadeřávek,kapusta,květák,zelí	1000 m	1000 m
	od jiné variety nebo jiné odrůdy druhu Brassica oleracea L.
celer a petržel	500 m	300 m
	od jiné odrůdy téhož druhu
cibule,pažitka,pór (semenice)	1000 m	1000 m
	od jiné odrůdy téhož druhu
matečná cibule a cibulová sazečka	500 m	500 m
	od semenných porostů nebo od porostů založených ze sazečky
čekanka,štěrbák	1000 m	1000 m
	od jiného druhu, variety nebo odrůdy r. Cichorium
	200 m	100 m
	od plané čekanky
černý kořen	50 m	50 m
	od jiné odrůdy
pekingské zelí	1000 m	600 m
	od jiné odrůdy od tuřínu, vodnice, řepky a řepáku
hrách	100 m	100 m
	od pelušky
kukuřice	1000 m	800 m
	od jiného prášícího zdroje kukuřice
mrkev	600 m	500 m
	od jiné odrůdy mrkve
	250 m	250 m
	od mrkve lesní - mrkvouse
okurka,meloun, tykev	1000 m	1000 m
	od jiné variety nebo odrůdy téhož druhu
pastinák	600 m	300 m
	od jiné odrůdy
	250 m	250 m
	od kvetoucího planého pastináku
paprika	600 m	600 m
	mezi odrůdami pálivými a nepálivými a mezi zeleninovými a kořeninovými
	200 m	200 m
	od jiné odrůdy
ředkev, ředkvička	1000 m	1000 m
	od jiné odrůdy
	200 m	200 m
	od kvetoucí ohnice polní
řepa, mangold	1000 m	1000 m
	od jiné variety nebo jiné odrůdy druhu Beta vulgaris
salát	2 m	2 m
	od jiné odrůdy
	50 m	50 m
	od kvetoucí lociky kompasové
špenát	1000 m	1000 m
	od jiné odrůdy
špenát-hybridní odrůdy		2000 m
	od jiné odrůdy
tuřín	1000 m	600 m
	od jiné odrůdy tuřínu a řepky
vodnice	1000 m	600 m
	od jiné odrůdy a od řepáku

Další požadavky:
Každý množitelský porost zelenin a kořeninových rostlin je po celou dobu vegetace oddělen od sousedních porostů mezerou nejméně 60 cm širokou.
Od polovičních vzdáleností, jež jsou uvedeny v tab. č.3, se mohou ojediněle vyskytovat rostliny, od nichž je stanovena izolace.

Část 4.
Požadavky na vlastnosti množitelských porostů
Tab. 4.1

	Nejvyšší dovolený výskyt rostlin v % v porostech kategorie
	Z	C,S
v sazečkách dvouletých druhů zelenin, brokolici, peking. zelí, květáku, salátu a v kukuřici při 1. přehlídce*3,5
jiných příbuzných druhů	0 %	0 %
jiných odrůd a zřetelně odchylných typů
- v odrůdách a liniích	0,5 %	3,0 %
- v hybrid. porostech*2	0,2 %	1,0 %
a mimoto: v sazečkách mrkve množené přímou metodou*1,4
- bílých kořenů	-	0,2 %
- žlutých kořenů	-	0,5 %
v sazečkách mrkve množ. nepřímou metodou
- bílých kořenů	0,2 %	1,0 %
- žlutých kořenů	0,5 %	3,0 %
v hybrid. porostech*2
- bílých kořenů	0,1 %	0,5 %
- žlutých kořenů	0,2 %	1,0 %
v sazečkách řepy*4
- bulev s bílými kruhy	0 %	0 %
- bulev s výraznými
světlými kruhy	2,0 %	10,0 %
v porostech ředkve a ředkvičky*3
- jiných příbuzných druhů	0 %	0 %
- jiných odrůd zřetelně odchylných typů	2,0 %	3,0 %

Vysvětlivky k tabulce:
*1 Přímá metoda množení osiva je výroba certifikovaného rozmnožovacího materiálu pěstovaného ze sazeček ponechaných na stanovišti bez přesázení.
*2 Linie sloužící při hybridizaci pouze jako opylovač se po opylení z porostu odstraňují.
*3 Porosty sazeček dvouletých druhů zelenin, brokolice, pekingského zelí, květáku, salátu, ředkve a ředkvičky lze uznat, pokud výskyt jiných odrůd a zřetelně odchylných typů není vyšší než stanoví tab.4.1 a to s podmínkou jejich odstranění.
*4 Povinnost odstranit rostliny jiných odrůd a zřetelně odchylných typů se nevztahuje na žluté kořeny v sazečkách mrkve množené přímou metodou a na bulvy s bílými a s výraznými světlými kruhy v sazečkách řepy salátové v kategorii C a S.
*5 U sazeček dvouletých druhů zelenin v kat. C, kde nelze spolehlivě posoudit pravost a čistotu odrůdy, lze uznání podmínit vegetační zkouškou.
Čistota druhu a odrůdy
Tab.4.2

	Nejvyšší dovolený výskyt rostlin v % nebo v počtu na 100 m2 v kategorii
	Z	C,S
v semenicích dvouletých druhů zelenin, v jednolet. druzích zelenin neuvedených v tab.4.1. a v porostech kořeninových rostlin
jiných příbuzných druhů	0 %	0 %
jiných odrůd a zřetelně odchylných typů
- v hrachu a fazolu
v generaci SE1, SE2	2	-
v dalších generacích	5	10
- v odrůdách ostatních druhů	0,5 %	3,0 %
- v komponentech a v hybrid.*1 porostech papriky, rajčete a skleníkových okurek	0 %	0 %
- v komponentech a v hybrid.*1 porostech ostatních druhů	0 %	1,0 %
a mimoto:
v kukuřici při II. přehlídce:
- prášících rostlin v mateřském komponentu	0,2 %	1,0 %
v semenici hybridní cibule pylově fertilních rostlin ve sterilním mat. komponentu	0,2 %	3,0 %
v hybrid. porostech *1 melounu cukrového a vodního v jednodomém mateřském komponentu
- rostlin s ojedinělým výskytem samčích květů	0,5 %	5,0 %
- rostlin nekastrovaných	0,2 %	1,0 %
v mateřském komponentu samičího charakteru
- rostlin s ojedinělým výskytem samčích květů	1,0 %	10,0 %
- rostlin neúplně samičích	0,5 %	5,0 %
- rostlin jednodomých	0 %	1,0 %
v hybrid.porostech okurek *1 nakládaček a v mateřských liniích dvouliniových hybridů
- rostlin s ojedinělým výskytem samčích květů	2,0 %	neposuzuje se
- rostlin neúplně samičích	0,4 %	5,0 %
- rostlin jednodomých	0 %	1,0 %
v mateřských komponentech tříliniových hybridů
- rostlin s ojedinělým výskytem samčích květů	0,5 %	5,0 %
- rostlin neúplně samičích	0 %	1,0 %
- rostlin jednodomých	0 %	0 %
- rostlin s hermafroditními květy	nesmí se vyskytovat	0 %
v hybrid. porostech *1 polních okurek salátových a v mateřských liniích
- rostlin s ojedinělým výskytem samčích květů	3,0 %	neposuzuje se
- rostlin neúplně samičích	1,0 %	8,0 %
- rostlin jednodomých	0 %	1,0 %
v hybrid.porostech okurek *1 skleníkových a v mateřských liniích a v otcovských liniích samičího charakteru
- rostlin s ojedinělým výskytem samčích květů	0,5 %	5,0 %
- rostlin neúplně samičích	0 %	1,0 %
- rostlin jednodomých	0 %	0 %

*1 Linie sloužící při hybridizaci pouze jako opylovač se po opylení z porostu odstranění.
Další požadavky:
Za jiný příbuzný druh v tab. 4.1. a 4.2. se kromě jiných botanických druhů považují také tyto vzájemné příměsi:
celer bulvový, celer naťový, celer řapíkatý
kapusta hlávková, kapusta růžičková a kapusta krmná
kukuřice cukrová, kuřice pukancová a kukuřice polní
fazol zahradní a fazol polní
hrách zahradní, hrách polní a peluška
paprika kořeninová a paprika zeleninová
petržel kořenová a petržel naťová
okurky nakládačky, okurky polní salátové, okurky skleníkové a okurky s hermafroditními květy.
V hybridizačních porostech se výskyt rostlin jiných příbuzných druhů, jiných odrůd a zřetelně odchylných typů posuzuje v obou komponentech samostatně, avšak pro uznání porostu je rozhodující celkový výskyt těchto rostlin v obou komponentech.
Porosty zelenin a kořeninových rostlin se neuznají pokud se v nich vyskytují plevelné rostliny, od nichž tato norma stanoví izolační vzdálenost k zamezení nežádoucího opylení.
Tab. 4.3

Druh	Choroba, škůdce	Nejvyšší dovolený počet rostlin napadených chorobami v %
v česneku	háďátko zhoubné - Ditylenchus dipsaci	1
ve fazolu	antraknóza fazolu - Colletotrichum lindemunthianum x)	10
	bakterióza fazolu - Pseudomonas syringae pv. phaseolicola x)	10
	Xanthomonas campestris pv.phaseoli x)	nesmí se vyskytovat
	virové choroby	15
v hrachu	rané hnědnutí hrachu - Pea early browning virus	nesmí se vyskytovat
	antraknóza hrachu - Ascochyta pisi, Phoma medicaginis var. pinodella a Mycosphaerella pinodes x)	10
	bakteriální spála hrachu Pseudomonas syringae pv. pisi	5
v kukuřici	Helminthosporium maydis a rostratum	nesmí se vyskytovat
	Erwinia stewartii	nesmí se vyskytovat
	sněť prašná kukuřičná	5
	- Sorosporium holci-sorghi
	sněť boulová - Ustilago maydis	5
	choroby palic způsobené houbami rodu Giberella (Fusarium), Penicillium, Cephalosporium, Nigrospora a Aspergillus	5
v rajčeti	bronzovitost rajčete - Tomato spotted wilt tospovirus	5
	bakteriální vadnutí rajčat	nesmí se vyskytovat
	- Clavibacter michiganensis ssp. michiganensis
	bakteriální skvrnitost rajčat - Xanthomonas vesicatoria	5*)
v salátu	virové choroby	5

x) Antraknóza v porostech hrachu a fazolu a bakterióza v porostech fazolu se posuzuje na luscích.

Část 5.
Požadavky na vlastnosti osiva
Tab.5.1

Druh	Kategorie osiva	Vlhkost nejvýše	Klíčivost nejméně	Čistota nejméně	Příměsi v % nebo ks/1000g		Zdravotní stav	Ostatní požadavky
		% *	%	%	semen jiných kult. druhů a plevelů celk.	semen jiných odrůd, jiných typů a semen xenijních	%		Nejnižší hybridnost %
1	2	3	4	5	6	7	8	9	10
anýz	Z	13	65	98	0,5	-	-
	C,S			95	1,0	-	-
brokolice kadeřávek tuřín vodnice	Z	13	80	98	0,5	-	-
	C,S			97	1,0	-	-
kedluben kapusta pekin.zelí zelí	Z	13	75	98	0,5	-	-
	C,S			97	1,0	-	-		95
celer	Z	13	70	98	0,5	-	-
	C,S			97	1,0	-	-
cibule	Z	13	70	98	0,3	-	-
	C,S			97	0,5	-	-		95
čekanka	Z	13	70	98	0,5	-	-
	C,S			96	1,0	-	-
černý kořen	Z	13	70	97	0,5	-	-
	C,S			95	1,0	-	-
čtyřboč	Z	13	80	99	0,5	-	-
	C,S		*1	97	1,0	-	-
fazol	Z	17	75	99	2 ks	2 ks	2	*9
	C,S			98	8 ks	30 ks	5 *6
fenykl	Z	13	70	98	0,5	-
	C,S			96	1,0	-
hrách	Z	15	80	98	2 ks *2	2 ks	5	*9
	C,S			98	8 ks *2	30 ks	10 *7
chřest	Z	13	70	99	0,3	-	-
	C,S			98	0,5	-	-
kmín	Z	13	75	99	0,5	-	-
	C,S			98	1,0	-	-
kopr	Z	13	55	97	0,5	-	-
	C,S			95	1,0	-	-
koriandr	Z	13	70	99	0,5	-	-
	C,S			97	1,0	-	-
kozlíček polníček	Z	13	65	97	0,5	-	-
	C,S			95	1,0	-	-
kukuřice	Z	14	85	99	4 ks	4 ks	-
	C,S			98	10 ks	60 ks			95
květák	Z	13	70	98	0,5	-	-
	C,S			97	1,0	-	-		95
lilek	Z	13	65	98	0,3	-	-
	C,S			96	0,5	-	-
majoránka	Z	13	60	96	0,5	-	-
	C,S			93	1,0	-	-
mangold	Z	14	70	98	0,5	-	-
	C,S			96	1,0	-	-
meloun	Z	13	75	99	0,1	-	-
	C,S			98	0,1	-	-		95
mrkev	Z	13	60	97	0,5	-	-
	C,S			95	1,0 *3	-	-
okurky polní	Z	13	80	99	0,1	-	-		*10, 11
	C,S			98	0,1	-	-		90	95
okurky skleníkové	Z	13	85	99	0,1	-	-
	C,S			98	0,1	-	-		98
paprika	Z	13	65	99	0,3	-	-
	C,S			98	0,5	-	-		95
pastinák	Z	13	70	97	0,5	-	-
	C,S			95	1,0	-	-
pažitka	Z	13	70	98	0,5	-	-
	C,S			96	1,0	-	-
petržel	Z	13	60	97	0,5	-	-
	C,S			96	1,0 *4	-	-
pór	Z	13	65	98	0,3	-	-
	C,S			97	0,5	-	-
rajče	Z	13	80	98	0,3	-
	C,S			97	0,5	-	*8		95
reveň	Z	13	60	98	0,5	-	-
	C,S			96	1,0	-	-
ředkev ředkvička	Z	13	70	97	0,5	-	-
	C,S			96	1,0	-	-
řepa	Z	14	70	98	0,3	-	-	*5
	C,S			97	0,5	-	-
řeřicha	Z	13	80	98	0,5	-	-
	C,S			96	1,0	-	-
salát	Z	13	75	98	0,3	0,1	-
	C,S			96	0,5	0,3
špenát	Z	14	75	98	0,5	-	-
	C,S			97	1,0	-	-
štěrbák	Z	13	70	98	0,5	-	-
	C,S			96	1,0	-	-
tykev	Z	13	80	99	0,1	-	-
	C,S			98	0,1	-	-

* Vlhkost osiva zelenin a kořeninových rostlin se stanovuje namátkově nebo na vyžádání.
Vysvětlivky:
*1 Průměrný počet klíčenců na 100 plodů.
*2 Kategorie Z - 0 ks pelušky, kategorie C,S - z celkového počtu max. 2 ks pelušky.
*3 Osivo kategorie Z - 0 semen petržele, osivo kategorie C,S max. 0,2 % semen petržele.
*4 Osivo kategorie Z - 0 semen mrkve, osivo kategorie C,S max. 0,2 % semen mrkve.

*5 U geneticky jednoklíčkových odrůd	- jednoklíčkovost nejméně 95 % v osivu kategorie Z
		90 % v osivu kategorie C,S
	- nejvyšší podíl 3 a víceklíčkových plodů 1 % u Z
		3 % u C,S

*6 Nejvyšší přípustné procento napadení osiva fazolu Colletotrichum lindemunthianum.
*7 Nejvyšší přípustné procento napadení osiva hrachu Ascochyta spp.
*8 Xanhomonas vesicatoria - 0.
*9 Přesáhne-li zjištěné napadení osiva stanovenou hodnotu, je možno uznat osivo s podmínkou účinného ošetření.
*10 Okurky salátové
*11 Okurky nakládačky.
Další požadavky:
- Vlhkost osiva určeného k balení do plynotěsných obalů nebo pro dlouhodobé skladování - max. 8%.
Požadavky na vlastnosti sadby a sazečky cibule
Tab. 5.2

	Nejvyšší dovolený obsah (v % hmotnosti)
cibulí naklíčených, poškozených a neškodných příměsí celkem	10
z toho:
cibulí napadených suchou nebo mokrou hnilobou	3

Další požadavky:
- Cibulová sadba (matky) a cibulová sazečka - suchá, vyzrálá a v krčku zatažená, zbavená přebytečných slupek a kořínků, nať max. 3 cm.
- Příměs jiných odrůd a zřetelně odchylných typů: v sadbě určené pro výrobu základního osiva - 0, v sadbě pro výrobu certifikovaného osiva max. 1%.
Tab. 5.3

Velikostní třídění	Třídění na sítech s podélnými otvory (nejvyšší přípustný podíl cibulí mimo stanovené rozpětí v % hmotnosti)
malé	7 až 15mm
	nejvýše 20 % cibulí o velikosti od 15 do 20 mm a pod 7 mm
velké	15 až 20 mm
	nejvýše 20 % cibulí o velikosti od 7 do 15 mm a od 20 do 25 mm
jednotné	7 až 20 mm
	nejvýše 20 % cibulí o velikosti od 20 do 25 mm a pod 7 mm přičemž podíl cibulí o velikosti 7 až 15mm minimálně 30 % hmotnosti

Požadavky na vlastnosti sadby česneku
Tab. 5.4

Druh	Kategorie	Cibule jiných odrůd a zřetelně odchylných typů max. v %	cibulí rozvitých a porostlých max. v %	délka natě max. v cm	délka kořínků max. v cm
česnek	Z	nesmí se vyskytovat	5	5	3
	C	2	5	5	3

Tab. 5.5

	% z počtu cibulí
závadných cibulí celkem	10
z toho:
cibulí mechanicky poškozených	8
cibulí poškozených suchou nebo mokrou hnilobou	6
z toho:
cibulí napadených háďátkem Ditylenchus dipsaci	2

Požadavky na třídění:
- V sadbě česneku maximálně 3 % cibulí podsadbových. Za podsadbové se považují cibule, které mají příčný průměr menší než 3,5 cm u paličáku a 3 cm u nepaličáku.