PODROBNOSTI O POVINNOSTECH ÚSTŘEDNÍCH ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY, PRÁVNICKÝCH OSOB A FYZICKÝCH OSOB NA ÚSEKU POŽÁRNÍ OCHRANY

Zabezpečení požární ochrany u právnických osob, podnikajících fyzických osob a ústředních orgánů státní správy

Podrobnosti o povinnostech fyzických osob při předcházení požárům a při jejich zdolávání

(1) Právnické osoby a fyzické osoby vykonávající podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů (dále jen „podnikající fyzické osoby“), které provozují činnosti nebo jsou vlastníky objektu, u nichž zahájení činnosti nebo užívání objektu podléhá stavebnímu řízení, obstarávají, zabezpečují a instalují věcné prostředky požární ochrany a zařízení požární ochrany v rozsahu, který je obsažen v technickém řešení zabezpečení požární ochrany,²) schváleném stavebním úřadem, a jde-li o činnost nebo objekt se zvýšeným požárním nebezpečím, též v rozsahu stanoveném schváleným posouzením požárního nebezpečí. Před schválením posouzení požárního nebezpečí obstarávají, zabezpečují a instalují hasicí přístroje nejméně v rozsahu uvedeném v odstavci 2.

(2) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, u nichž se neprovádí posouzení požárního nebezpečí, při činnosti anebo užívání objektů obstarávají, zabezpečují a instalují alespoň přenosné hasicí přístroje, a to na každých započatých 400 m² půdorysné plochy podlaží objektu
pokud schválené technické řešení zabezpečení požární ochrany nestanoví rozsah větší.

a) jeden přenosný hasicí přístroj o minimálním obsahu náplně 6 kg hasicího prášku nebo

b) jeden přenosný hasicí přístroj o minimálním obsahu náplně 6 kg halonu nebo

c) dva přenosné hasicí přístroje, každý o minimálním obsahu náplně 5 kg CO₂, nebo

d) dva přenosné hasicí přístroje, každý o minimálním obsahu náplně 9 litrů vody nebo vodního roztoku pěnidla,

(3) Volba druhu přenosných hasicích přístrojů se provede v závislosti na charakteru předpokládaného požáru a na charakteru používaných, zpracovávaných a skladovaných látek a materiálů nebo na charakteru provozované činnosti. Přenosné hasicí přístroje se umísťují v místech, kde je vyšší pravděpodobnost vzniku požáru, a tak, aby se vyloučila možnost použití nevhodného hasiva.

(4) V případech, kde počet přenosných hasicích přístrojů odpovídá požadavku podle odstavce 2, ale hasicí přístroje nejsou dostupné pro celou posuzovanou plochu (např. stavební rozdělení prostoru na více místností), nebo nelze použít pouze jeden druh hasiva, instaluje se nejméně jeden přenosný hasicí přístroj pro každý takto stavebně oddělený prostor nebo nejméně jeden přenosný hasicí přístroj s každou požadovanou náplní.

(5) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby

b) chrání hasicí přístroje před poškozením a zneužitím a zabezpečují k nim volný přístup,

a) pečují náležitě o řádné, bezpečné a z hlediska požární ochrany vhodné rozmístění hasicích přístrojů odpovídajících druhů a náplně podle charakteru provozované činnosti nebo objektu,

c) zabezpečují pravidelnou kontrolu, opravy a plnění hasicích přístrojů,

d) neodkladně zajistí nahrazení vyřazených a nefunkčních hasicích přístrojů provozuschopnými hasicími přístroji.

(1) Projektování, montáž, opravy a revize elektrické požární signalizace, zařízení pro odvod tepla a kouře, zařízení pro zásobování požární vodou a stabilního a polostabilního hasicího zařízení provádějí právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby prostřednictvím osoby způsobilé pro tyto činnosti (dále jen „oprávněné osoby“) na základě proškolení výrobcem. Způsobilost pro tyto činnosti se dokladuje písemně.

(2) Revize elektrické požární signalizace, zařízení pro odvod tepla a kouře, zařízení pro zásobování požární vodou a stabilního a polostabilního hasicího zařízení se provádějí pravidelně v jednoročních lhůtách, pokud výrobce nebo projektová dokumentace nestanoví lhůtu kratší. Revize se provádějí podle návodu a pomocí přístrojového vybavení dodaného výrobcem, pokud je výrobce dodal.

(3) U elektrické požární signalizace se kromě pravidelných jednoročních revizí provádějí zkoušky činnosti elektrické požární signalizace při provozu, a to
pokud v projektové dokumentaci na základě doporučení projektanta a s přihlédnutím k provozním podmínkám (druhu prostředí), ve kterých je zařízení elektrické požární signalizace provozováno, není určena lhůta kratší.

a) jedenkrát měsíčně u ústředen a doplňujících zařízení,

b) jedenkrát za půl roku u zařízení elektrické požární signalizace (hlásiče požáru) včetně zařízení, které elektrická požární signalizace ovládá,

(4) Pokud termín provedení zkoušky činnosti elektrické požární signalizace je totožný s termínem pravidelné jednoroční revize, pak tato revize provedení zkoušky nahrazuje.

(5) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby zabezpečují provádění zkoušek činnosti elektrické požární signalizace prostřednictvím oprávněných osob uvedených v odstavci 1 nebo prostřednictvím osob pověřených údržbou tohoto zařízení.

(6) Zkouška činnosti jednotlivých druhů hlásičů požáru se provádí za provozu podle návodu a s pomocí speciálních zkušebních přípravků dodaných výrobcem.

b) typové označení výrobku a výrobní číslo,

c) základní údaje o kontrole, opravě nebo údržbě, jejich výsledek, zjištěné závady a zda je zařízení schopno plnit svoji funkci,

(7) O provedené kontrole, opravě nebo údržbě elektrické požární signalizace, zařízení pro odvod tepla a kouře, zařízení pro zásobování požární vodou a stabilního a polostabilního hasicího zařízení se vystavuje doklad, který obsahuje

a) název právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby a jméno oprávněné osoby podle odstavce 1 nebo osoby pověřené údržbou podle odstavce 5,

d) datum a podpis osoby, která doklad vystavila.

(8) Je-li zařízení shledáno nezpůsobilým plnit svoji funkci, musí se to zřetelně vyznačit na zařízení. Po dobu, než bude zařízení uvedeno do stavu, kdy bude schopno plnit svoji funkci, musí právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která zařízení provozuje, zabezpečit požární ochranu jiným dostatečným způsobem, např. stanovením organizačních opatření, zavedením pravidelných kontrol nebo pochůzek, doplněním hasebních prostředků.

(9) Při kontrole provozuschopnosti zařízení pro zásobování požární vodou se vychází z doporučené technické normy.³)

(1) Vnější povrch nádoby přenosných, pojízdných a přívěsných hasicích přístrojů (dále jen „hasicí přístroje“) je červený. Hasicí přístroje CO2 jsou doplněny pruhem černé barvy šíře 80 mm, umístěným na horní zaoblené části láhve pod hrdlem.

(2) Kontrolu, opravy a plnění hasicích přístrojů mohou právnické osoby a podnikající fyzické osoby provádět jen podle postupů stanovených výrobcem a jen prostřednictvím oprávněných osob, které se zúčastňují jednou za tři roky školení prováděného výrobcem hasicího přístroje, podrobí se přezkoušení a vlastní doklad opravňující k uvedeným činnostem.

(3) Při kontrole, opravách a plnění hasicích přístrojů je v případě potřeby možno nahradit jednotlivé díly, součásti, náplně a příslušenství, např. typový štítek, hasivo, výtlačný plyn, jen stejnými komponenty, s kterými byl typ hasicího přístroje schválen.

(4) Na hasicí přístroje lze mimo typového štítku umístit pouze kontrolní štítek tak, aby byl viditelný při pohledu na instalovaný hasicí přístroj. Na kontrolním štítku se vyznačují termíny provedených periodických zkoušek, prohlídek vnitřku nádoby, termín příští kontroly a údaje, podle nichž lze identifikovat právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu, která podle odstavce 2 kontrolu prováděla, a to název firmy, jméno oprávněné osoby, číslo dokladu nebo osobní číslo uváděné na plombě.

(5) Kontrola hasicích přístrojů se provádí nejméně jednou za rok. Prohlídka vnitřku nádoby práškových hasicích přístrojů pod stálým tlakem se provádí jednou za čtyři roky.

a) vodních a pěnových schválených po 1. lednu 1996 jednou za čtyři roky,

(6) Periodické zkoušky, při nichž se provádí povrchová prohlídka, kontrola značení, prohlídka vnitřku nádoby, zkouška pevnosti a těsnosti nádoby a zkouška těsnosti spouštěcí armatury nebo ventilu, se vykonávají u hasicích přístrojů

c) práškových pod stálým tlakem jednou za osm let,

b) vodních, pěnových a vzduchopěnových schválených do 31. prosince 1995 jednou za dva roky do doby, než bude provedeno nové schválení,

d) ostatních každých pět let.

(7) O provedené kontrole hasicích přístrojů vystaví osoba uvedená v odstavci 2 záznam, ve kterém uvede základní údaje o kontrole, a to svůj název, číslo dokladu a jméno osoby provádějící kontrolu, typové označení a výrobní čísla nádob hasicích přístrojů a výsledek kontroly.

(8) Hasicí přístroje, u nichž nebyly zjištěny závady, opatří osoba provádějící kontrolu kontrolním štítkem a plombou. Kontrolním štítkem a plombou se opatří hasicí přístroje i po plnění a opravě.

(9) Hasicí přístroje rozmístěné podle § 1 odst. 5 písm. a), které byly shledány vadnými, se odstraní a nesmí být používány, pokud není vada odstraněna. Hasicí přístroje starší 25 let, hasicí přístroje vadné, které nelze předepsaným způsobem opravit, hasicí přístroje poškozené korozí a ty, u nichž nelze bezpečně zjistit výrobní číslo a rok výroby, osoba provádějící kontrolu vyřadí z používání a znehodnotí. Hasicí přístroje CO2 vyřadí z používání, pokud jsou starší 40 let.

(10) Kontrolovat kvalitu oprav, plnění a kontrol hasicích přístrojů je oprávněn výrobce. Zjistí-li při tom závažné nedostatky, může odebrat doklad uvedený v odstavci 2.

(1) Vyhrazenými druhy požární techniky jsou

c) plavidla, vznášedla, letadla a vrtulníky.

b) požární přívěsy, návěsy a kontejnery,

a) požární zásahové automobily (základní a speciální),

(2) Vyhrazenými druhy věcných prostředků požární ochrany jsou

c) prostředky pro práci ve výškách a nad volnými hloubkami,

a) přenosné, pojízdné a přívěsné hasicí přístroje,

b) dýchací přístroje,

g) žebříky, záchranná zařízení, výzbroj (včetně osobní) a nástroje,

e) analyzátory plynů, kapalin a škodlivých látek,

d) ochranné obleky protichemické, protiradiační a proti sálavému teplu a ohni a osobní ochranné pracovní pomůcky,

l) přenosné zásahové prostředky (agregáty).

j) hasicí prostředky a hasiva,

i) stejnokrojové výstrojní součástky, pracovní a zásahová výstroj,

h) spojovací prostředky,

k) požární příslušenství,

f) prostředky pro práci s nebezpečnými látkami a pro dekontaminaci,

(3) Vyhrazenými druhy zařízení požární ochrany jsou

a) elektrická požární signalizace, včetně pultů centrální ochrany,

b) stabilní a polostabilní hasicí zařízení,

c) zařízení pro odvod tepla a kouře.

(1) Zhodnocení možnosti vzniku a šíření požáru obsahuje zejména

b) zjištění výskytu oxidačních prostředků (oxidovadel), radioaktivních látek a jedů,

c) určení možných a vyskytujících se zdrojů zapálení,

a) zjištění výskytu hořlavých látek a jejich požárně technických charakteristik,

h) posouzení stavebně technických zařízení,

d) zjištění možností přenosu tepla a výměny plynů,

e) posouzení charakteru stavby, posouzení konstrukčních systémů, výškové polohy jednotlivých podlaží, plošné velikosti jednotlivých prostorů ovlivňujících vznik a šíření požáru, stavebních konstrukcí a jejich částí z hlediska skutečné požární odolnosti,

f) posouzení hořlavých souborů, stanovení požárních rizik a nahodilých požárních zatížení za předpokladu, že součinitel odhořívání z hlediska charakteru hořlavých látek je větší než 1, stanovení ekvivalentní doby trvání požáru a teploty při požáru,

g) určení stupně požární bezpečnosti rozhodujících prostorů a požadavků na stavební konstrukce, včetně uzávěrů otvorů,

i) stanovení časového období od vzniku požáru do zahájení hasebních prací,

j) stanovení převládajících meteorologických podmínek,

k) určení časových a plošných parametrů nejsložitější varianty požáru,

l) posouzení možnosti výbuchu hořlavých plynů, par nebo prachů ve směsi s oxidovadly a stanovení protivýbuchových opatření.

(2) Zhodnocení evakuace osob, zvířat a majetku obsahuje zejména

c) odhad času možného zahájení evakuace a posouzení jejího průběhu.

a) zjištění počtu evakuovaných osob nebo evakuovaných zvířat a množství evakuovaného majetku,

b) určení únikových cest a stanovení jejich kapacity,

(3) Stanovení způsobu účinné likvidace požáru obsahuje zejména

a) určení počtu a druhu hasicích přístrojů,

b) stanovení míst s nejzávažnějšími možnostmi vzniku a šíření požáru,

c) posouzení technických zařízení a organizačních ustanovení pro včasné zjištění požáru, jeho ohlášení a vyhlášení požárního poplachu,

d) stanovení potřebných sil a technických prostředků pro likvidaci nejsložitější varianty požáru a stanovení podmínek pro jejich připravenost k zásahu.

(4) Návrh na opatření zahrnuje důležité skutečnosti směřující k zajištění požární bezpečnosti při činnostech a v objektech posuzovaných podle § 6 odst. 1 zákona, a to

b) opatření technického charakteru - zvláštní požadavky na provádění údržby, oprav, obsluhy a kontroly objektů a technických zařízení, stanovení technických parametrů, které nelze překročit (teplota, tlak apod.), označení ochranných nebo nebezpečných pásem, stanovení technických opatření na zlepšení stávajícího stavu, na provedení různých úprav, využití materiálů se sníženou hořlavostí, na únikové a zásahové cesty, přístupové komunikace a nástupní plochy, na vybavení požárně bezpečnostními zařízeními, na dodržování volného přístupu k uzávěrům médií, na označení všech určených míst výstražnými a bezpečnostními tabulkami, na doplnění a osazení požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a zařízení požární ochrany, na určení míst, kde se provozují činnosti, u nichž hrozí nebezpečí vzniku požáru, a stanovení zvláštních preventivních opatření s ohledem na požárnětechnické charakteristiky látek a materiálů a na návody a technické podmínky stanovené výrobci a obchodními organizacemi, úklid pracoviště (rozsah, lhůty apod.),

c) jiná opatření - zvláštní požadavky vyplývající z dalších důležitých skutečností ovlivňujících požární bezpečnost u činnosti nebo objektů se zvýšeným požárním nebezpečím, vymezení zvláštních povinností apod.

a) opatření organizačního charakteru - stanovení organizační struktury pro plnění úkolů požární ochrany, zvláštní požadavky na provádění školení zaměstnanců a odbornou přípravu požárních hlídek a jednotek požární ochrany se zaměřením na četnost, určení rozsahu a tematických okruhů, na způsobilost zaměstnanců určených k obsluze, údržbě, opravě a kontrole technických a požárně bezpečnostních zařízení, na zpracování a kontrolu dokumentace požární ochrany, na způsob, rozsah a termíny provádění vlastních kontrol dodržování předpisů o požární ochraně a na zajištění požární ochrany v době pracovního klidu nebo v době sníženého provozu, spojovací prostředky, vybavení ohlašoven požárů (způsob, prověřování apod.),

(5) Skutečnosti stanovené k účinné likvidaci požáru, uvedené v odstavci 3, se mohou nahradit dokumentací zdolávání požárů uvedenou v § 12.

(6) Při stanovení požadavků na únikové cesty se zvláštní pozornost věnuje osobám postiženým pohybově, zrakově, sluchově nebo mentálně, těhotným ženám, osobám starším 60 let, rodičům, případně osobám pečujícím nebo dohlížejícím na děti do tří let a dětem do šesti let věku (dále jen „osoby se sníženou schopností pohybu“).

(7) Zjistí-li orgán vykonávající státní požární dozor uvedený v § 6 odst. 3 zákona, že posouzení požárního nebezpečí předložené ke schválení vykazuje nedostatky, vrátí jej právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě uvedené v § 6 odst. 1 zákona k odstranění nedostatků ve lhůtě, kterou určí. Jeden výtisk schváleného posouzení požárního nebezpečí si ponechá pro vlastní potřebu, zejména pro výkon státního požárního dozoru.

(1) Komise podle § 11 odst. 1 zákona (dále jen „komise“) se ustavuje z příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „příslušník“) a z dalších odborníků z oblasti požární ochrany. Komise má lichý počet členů, zpravidla tři.

(2) Přihlášku ke zkoušce podává uchazeč komisi. Komise při jednání rozhoduje většinou hlasů. O výsledku zkoušky vyhotoví písemný protokol podepsaný předsedou a členy komise.

(3) Při ověřování odborné způsobilosti podle § 11 zákona komise zjišťuje

c) znalost posuzování požárního nebezpečí a rizika činností a objektů se zvýšeným požárním nebezpečím,

b) základní znalosti požární bezpečnosti staveb a technologií,

a) znalost právních předpisů a technických předpisů na úseku požární ochrany,

d) znalost funkcí a parametrů požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a zařízení požární ochrany,

e) základní znalosti fyzikálních a chemických procesů hoření, výbuchu, hašení a toxických účinků zplodin hoření.

(4) Těm, kteří úspěšně vykonali zkoušku, se vydá osvědčení o odborné způsobilosti. Vzor osvědčení je uveden v příloze č. 1, která je součástí této vyhlášky. Absolventům vysokých škol ve studijním oboru požární ochrana a absolventům střední školy požární ochrany se vydá osvědčení o odborné způsobilosti na jejich žádost.

(5) Ten, kdo neuspěl při ověřování odborné způsobilosti, nebo ten, komu bylo osvědčení o odborné způsobilosti odňato, se může podrobit ověření odborné způsobilosti nejdříve po uplynutí tří měsíců ode dne, kdy neuspěl při ověřování odborné způsobilosti, nebo ode dne odnětí osvědčení o odborné způsobilosti.

b) zprávy o stavu požární ochrany zjištěném vlastními kontrolami,

c) přehled o druzích jednotek, jejich početních stavech a základním vybavení,

a) pokyn pro organizaci, řízení a kontrolu požární ochrany, včetně zaměření školení zaměstnanců o požární ochraně a zaměření odborné přípravy zaměstnanců zařazených do jednotek požární ochrany a do požárních hlídek,

(1) Dokumentaci požární ochrany ústředního orgánu státní správy ve vztahu k právnickým osobám, které řídí nebo u nichž je zakladatelem nebo zřizovatelem, tvoří

d) zjištěné údaje o požárech, příčinách jejich vzniku, výsledky prováděných rozborů a údaje o provedených preventivních opatřeních.

(2) Dokumentaci požární ochrany ústředního orgánu státní správy pro zajištění požární ochrany v objektech, které vlastní nebo užívá, tvoří dokumentace uvedená v § 8 odst. 1; ustanovení § 8 odst. 2, 3 a 4 platí obdobně.

a) posouzení požárního nebezpečí,

(1) Dokumentaci požární ochrany u právnických osob a podnikajících fyzických osob tvoří

b) požární řád pracoviště,

c) požární poplachové směrnice,

k) přehled o požární technice, věcných prostředcích požární ochrany, zařízeních požární ochrany a doklady o jejich kontrole a použití,

s) přehled o umístění výstražných a bezpečnostních tabulek.

r) požárně technické charakteristiky vyráběných, používaných, zpracovávaných, přepravovaných a skladovaných látek a materiálů podle přílohy č. 2, která je součástí této vyhlášky, a jejich bezpečnostní datové listy,

p) řád ohlašovny požárů a určení ohlašoven požárů,

o) údaje o požárech, příčinách jejich vzniku, výsledky prováděných rozborů a provedená opatření na úseku požární ochrany,

n) směrnice pro činnost požárních hlídek,

m) příkazy, zákazy a pokyny vydané na úseku požární ochrany,

l) zápisy o požárních kontrolách a dohlídkách provedených podle § 31 odst. 1 písm. a), f) a g) zákona,

j) doklady o pravidelných kontrolách dodržování předpisů o požární ochraně,

i) dokumentace o školení zaměstnanců o požární ochraně, dokumentace o odborné přípravě zaměstnanců zařazených do požárních hlídek a jednotek požární ochrany,

h) přehled pracovišť s místy, kde se provozují činnosti, u nichž hrozí nebezpečí vzniku požáru, a přehled zaměstnanců dohlížejících na požární bezpečnost na těchto místech,

g) dokumentace o činnosti jednotky požární ochrany,

f) požární kniha,

e) dokumentace zdolávání požárů,

d) požární evakuační plán,

(2) Schválené posouzení požárního nebezpečí může určit, že některé druhy dokumentace právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba nezpracovává.

(3) Dokumentaci požární ochrany uvedenou v odstavci 1 písm. b), c), d) a e) schvaluje statutární orgán právnické osoby, podnikající fyzická osoba nebo její odpovědný zástupce. Kontrola této dokumentace, včetně vyhodnocení její účinnosti se zápisem výsledku do požární knihy, se provádí jednou za rok nebo po každém požáru anebo po každé změně, která má vliv na obsah dokumentace.

(4) Dokumentace požární ochrany se ukládá takovým způsobem, aby byla dostupná zaměstnancům, jichž se týká, jakož i orgánům vykonávajícím státní požární dozor nebo připravujícím podklady pro výkon státní správy na úseku požární ochrany (dále jen „orgány státního požárního dozoru“).

(1) Požární řád pracoviště upravuje základní zásady zabezpečování požární ochrany na místech, kde se provozují činnosti, u nichž hrozí nebezpečí vzniku požáru.

b) požárně technické charakteristiky zpracovávaných surovin, meziproduktů, finálních výrobků a materiálů a jejich nejvýše přípustné množství na pracovišti,

c) požadavky na zabezpečení požární ochrany pracoviště,

(2) Požární řád pracoviště obsahuje

a) stručný popis technologického postupu výroby a charakteristiky požárního nebezpečí pracoviště,

e) zvláštní úkoly zaměstnanců vyplývající z požárního nebezpečí pracoviště,

f) jméno a příjmení vedoucího zaměstnance odpovědného za požární ochranu na pracovišti.

d) uvedení míst s nebezpečím vzniku požáru nebo výbuchu a opatření k zamezení jejich vzniku a šíření,

(3) Přílohou požárního řádu je seznam členů požární hlídky na pracovišti a jejich úkoly.

(4) Požární řád pracoviště se umísťuje na dobře viditelném místě trvale přístupném pro všechny zaměstnance na pracovišti.

(1) Požární poplachové směrnice vymezují činnosti zaměstnanců v případě vzniku požáru.

c) postup zaměstnanců při vyhlášení požárního poplachu (evakuace, pomoc při zdolávání požáru),

(2) Požární poplachové směrnice obsahují

a) postup zaměstnance, který zpozoruje požár, způsob a místo ohlášení požáru,

b) způsob vyhlášení požárního poplachu pro zaměstnance a jednotku hasičského záchranného sboru podniku nebo jednotku sboru dobrovolných hasičů podniku,

d) místo a telefonní číslo ohlašovny požáru a jednotek požární ochrany podle požárního poplachového plánu okresu,

f) místo a telefonní číslo pohotovostní služby dodavatele elektrické energie, plynu a vody.

e) místo a telefonní číslo nejbližší stanice hasičského záchranného sboru okresu, Policie České republiky a zdravotnického zařízení,

(3) Požární poplachové směrnice se umísťují tak, aby byly dobře viditelné a trvale přístupné všem zaměstnancům.

(4) Účinnost opatření upravených v požárních poplachových směrnicích se prověřuje formou cvičného požárního poplachu, a to jednou ročně, neurčí-li posouzení požárního nebezpečí dobu kratší. Cvičný požární poplach se vyhlašuje pro celý objekt právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby nebo pro jeho jednotlivé části a pro všechny zaměstnance. Vyhlášení cvičného požárního poplachu se předem oznámí příslušnému okresnímu operačnímu středisku.

(1) Požární evakuační plán upravuje postup při evakuaci osob, zvířat a materiálů z objektů zasažených nebo ohrožených požárem.

b) jména zaměstnanců a určení prostředků, s jejichž pomocí bude evakuace prováděna,

(2) Požární evakuační plán obsahuje

a) jméno zaměstnance, který bude řídit evakuaci, a místo, ze kterého bude evakuace řízena,

c) určení cest a způsobu evakuace, zejména u osob s omezenou schopností pohybu,

e) způsob poskytnutí první pomoci postiženým osobám,

g) grafické znázornění směru únikových cest v jednotlivých podlažích.

f) určení místa, na kterém se bude soustřeďovat evakuovaný materiál, a určení způsobu jeho střežení,

d) určení místa, kde se evakuované osoby, případně zvířata budou soustřeďovat, a určení zaměstnance, který provede kontrolu počtu evakuovaných osob,

(3) Úplnost a správnost požárního evakuačního plánu se ověřuje v rámci cvičného požárního poplachu vyhlášeného podle § 10 odst. 4.

(4) Požární evakuační plán je uložen u jednotky hasičského záchranného sboru podniku. Není-li tato jednotka zřízena, je požární evakuační plán uložen na trvale dosažitelném místě. Schéma směru únikových cest se umísťuje na dobře viditelném a trvale přístupném místě v jednotlivých podlažích.

(1) Dokumentaci zdolávání požárů tvoří operativní plán zdolávání požárů (dále jen „operativní plán“) a operativní karta zdolávání požárů (dále jen „operativní karta“), které upravují zásady rychlého a účinného zdolávání požárů a záchrany osob, zvířat a majetku v objektech právnických osob a podnikajících fyzických osob.

a) základní text, který obsahuje operativně taktickou studii, nejsložitější variantu požáru a výpočty pro stanovení sil a prostředků jednotek požární ochrany,

(2) Operativní plán se zpracovává pro objekty nebo zařízení, ve kterých jsou složité podmínky pro zdolávání požáru. Podle schváleného posouzení požárního nebezpečí může být stanoveno, že operativní plán se zpracovává i pro jednotlivé objekty se zvýšeným požárním nebezpečím. Operativní plán tvoří
Součástí vyjímatelné přílohy může být také operativní karta.

1. textovou část s operativně taktickou charakteristikou objektu, např. údaje o objektu, stručný popis technologie výroby, zdroje vody, technická zařízení včetně hasicích zařízení, přístupové komunikace, únikové cesty,

2. grafickou část s plánem objektu, včetně okolních objektů, zdrojů vody a komunikací.

b) vyjímatelná příloha určená pro jednotky požární ochrany při zdolávání požáru, která obsahuje

b) grafická část, která obsahuje plán objektu, podle potřeby i vedlejší objekty, komunikace, zdroje vody.

a) textová část, která obsahuje charakter objektu, konstrukční zvláštnosti objektu, evakuační cesty, vnitřní rozvod požární vody, popis míst uzávěru plynu, vypnutí elektrické energie, zapojení nouzového osvětlení,

(3) Operativní karta se zpracovává pro objekty, u kterých jsou méně složité podmínky pro zdolávání požáru. Operativní kartu tvoří

(4) Dokumentace zdolávání požáru je uložena u jednotky hasičského záchranného sboru okresu a u jednotky hasičského záchranného sboru podniku. Není-li jednotka hasičského záchranného sboru podniku zřízena, je dokumentace zdolávání požáru uložena na trvale přístupném místě.

(5) Jestliže dokumentace zdolávání požárů obsahuje utajované skutečnosti, jednotky hasičských záchranných sborů okresů, právnické osoby, podnikající fyzické osoby nebo jejich odpovědní zástupci při jejím zpracovávání a používání dodržují ustanovení zvláštních předpisů.⁴)

(1) Požární kniha slouží k záznamům o všech důležitých skutečnostech týkajících se požární ochrany, např. o provedených kontrolách dodržování předpisů o požární ochraně, zjištěných nedostatcích a způsobu jejich odstranění, o školení zaměstnanců o požární ochraně, o odborné přípravě zaměstnanců zařazených do jednotek požární ochrany a do požárních hlídek, o vzniklých požárech, o uskutečnění cvičného požárního poplachu a kontrole dokumentace požární ochrany. Požární knihu vede osoba určená statutárním orgánem právnické osoby, podnikající fyzickou osobou nebo jejím odpovědným zástupcem prokazatelně seznámená se způsobem vedení požární knihy. Počet požárních knih a určení, pro který objekt nebo zařízení slouží, stanoví právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba.

(2) Záznam o údajích uvedených v odstavci 1 obsahuje datum, označení objektu, zjištěné skutečnosti, případně provedení akce, navrhovaná opatření, podpis vedoucího zaměstnance kontrolovaného pracoviště a osoby, která záznam provedla. Jestliže k odstranění zjištěných nedostatků je třeba rozhodnutí statutárního orgánu právnické osoby, podnikající fyzické osoby nebo jejího odpovědného zástupce, osoba uvedená v odstavci 1, která požární knihu vede, jim příslušný záznam neodkladně předloží.

(1) Dokumentaci o školení zaměstnanců o požární ochraně tvoří tematický plán školení, časový rozvrh školení a záznam o provedeném školení, který obsahuje název právnické nebo fyzické osoby, datum, náplň a dobu trvání školení, seznam zaměstnanců s podpisy proškolených osob a jméno a podpisy osob, které školení provedly.

(2) Dokumentaci o odborné přípravě členů požárních hlídek tvoří tematický plán odborné přípravy, časový rozvrh odborné přípravy a záznam o provedené odborné přípravě, který obsahuje datum, náplň a dobu trvání odborné přípravy, seznam členů požárních hlídek s podpisy těch, kteří se zúčastnili odborné přípravy, a jméno a podpisy osob, které odbornou přípravu provedly.

(3) Obsah dokumentace o odborné přípravě zaměstnanců zařazených do jednotek požární ochrany je uveden v § 37 odst. 3.

(1) Školení zaměstnanců o požární ochraně podle § 16 zákona obsahuje seznámení

(2) Školení zaměstnanců o požární ochraně se provádí zvlášť pro zaměstnance a zvlášť pro vedoucí zaměstnance.⁵)

g) s rozmístěním hasebních prostředků umístěných na pracovišti a se zacházením s nimi včetně praktické ukázky.

f) se zajištěním požární ochrany v době pracovního klidu nebo v době sníženého provozu,

e) s požadavky požární ochrany při výkonu požárně nebezpečných činností,

d) se zvláštními požadavky na provoz, údržbu a obsluhu zařízení v případě požáru,

c) s požárním řádem pracoviště, s požárními poplachovými směrnicemi a s požárním evakuačním plánem,

b) s požárním nebezpečím vznikajícím při činnostech a v objektech se zvýšeným požárním nebezpečím a s opatřením ze schváleného posouzení požárního nebezpečí,

a) s organizací a zajištěním požární ochrany a se základními povinnostmi vyplývajícími z předpisů o požární ochraně,

(6) Rozsah školení o požární ochraně stanoví právnická osoba a podnikající fyzická osoba. Školení musí obsahově odpovídat konkrétnímu postavení a pracovnímu zařazení zaměstnanců.

(5) Pro fyzické osoby, které se zdržují na pracovištích právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, se školení o požární ochraně zabezpečuje, jestliže tyto osoby vykonávají požárně nebezpečné činnosti nebo přicházejí do styku s těmito činnostmi na pracovištích nebo v objektech.

(4) Školení vedoucích zaměstnanců o požární ochraně se provádí do tří měsíců po nástupu do funkce. Školení provádí odborně způsobilá osoba a opakuje se jednou za tři roky, nevyplývá-li z posouzení požárního nebezpečí častější potřeba školení.

(3) Školení zaměstnanců o požární ochraně provádí vedoucí pracoviště při nástupu do práce a při každé změně pracoviště nebo pracovního zařazení zaměstnance, pokud se tím mění i obsah skutečností uvedených v odstavci 1, s kterými má být zaměstnanec seznámen. Školení se opakuje jednou za dva roky, nevyplývá-li z posouzení požárního nebezpečí častější potřeba školení.

(1) Požární hlídky se zřizují na dobu trvalou nebo na dobu trvání požárně nebezpečné činnosti.

(2) Odborná příprava zaměstnanců zařazených do požárních hlídek podle § 16 zákona se provádí nejméně jednou za rok. U požární hlídky zřízené na dobu trvání požárně nebezpečné činnosti se odborná příprava zaměstnanců provede před započetím této akce nebo činnosti. Jestliže jde o opakovanou akci nebo činnost a v požární hlídce jsou zařazeni stejní zaměstnanci, provádí se jejich odborná příprava též nejméně jednou za rok.

(3) Teoretická část odborné přípravy zaměstnanců zařazených do požárních hlídek obsahuje seznámení s požárním nebezpečím pracoviště nebo objektu, se způsobem vyhlášení poplachu a přivolání pomoci a s hasebními prostředky pro případ vzniku požáru. Teoretická část odborné přípravy zaměstnanců zařazených do požárních hlídek zřízených na dobu určité akce nebo činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím obsahuje též seznámení s předpisy upravujícími zabezpečení této akce nebo činnosti.

(4) Praktická část odborné přípravy zaměstnanců zařazených do požárních hlídek obsahuje seznámení s rozmístěním a použitím hasicích přístrojů a dalších hasebních prostředků, se způsobem a místy evakuace osob, zejména u osob s omezenou schopností pohybu, způsobem a místy evakuace majetku a se způsobem součinnosti s jednotkami požární ochrany. Praktická část odborné přípravy zaměstnanců zařazených do požárních hlídek zřízených na dobu určité akce nebo činnosti, u nichž hrozí nebezpečí vzniku požáru, obsahuje též seznámení se specifickými podmínkami této akce nebo činnosti.

(1) Povinnost fyzických osob podle § 17 odst. 1 písm. a) zákona počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru, zahrnuje dodržování předpisů o požární ochraně uvedených v § 2 odst. 1 zákona, návodů a pokynů upravujících požadavky požární ochrany dodávaných výrobci nebo obchodními organizacemi k materiálům, látkám nebo výrobkům a dále

a) při používání tepelných, elektrických, plynových nebo jiných spotřebičů pečovat o to, aby v blízkosti těchto spotřebičů se nenacházely snadno hořlavé látky včetně paliva, dbát na to, aby roztopená kamna, zapnuté elektrické nebo plynové spotřebiče, pokud to návod k obsluze vyžaduje, nebyly ponechávány bez dozoru, ukládat popel na bezpečné místo, dodržovat bezpečné vzdálenosti určené návodem na instalaci a užívání spotřebičů od stavebních konstrukcí, podlahové krytiny a zařizovacích předmětů z hořlavých hmot. Pokud tento návod není dodán spolu se spotřebičem, lze za bezpečnou vzdálenost považovat u spotřebičů na pevná paliva vzdálenost 800 mm ve směru hlavního sálání a 200 mm v ostatních směrech, u spotřebičů na kapalné a plynné palivo a elektřinu vzdálenost 500 mm ve směru hlavního sálání a 100 mm v ostatních směrech,

c) při manipulaci s otevřeným ohněm dbát zvýšené opatrnosti v topném období a v době sucha, při spalování odpadu zřizovat ohniště jen v bezpečné vzdálenosti od budov a hořlavých materiálů, spalovat pod dozorem dospělé osoby, po skončení spalování uhasit oheň a popel uložit na bezpečné místo apod.

b) při skladování a používání hořlavých nebo požárně nebezpečných látek používat ke skladování hořlavých kapalin jen přenosné obaly k tomu určené, odstraňovat bezpečným způsobem hořlavé kapaliny, které uniknou z obalů při manipulaci s nimi, při používání spotřebiče na propan-butan umísťovat provozní kovové tlakové nádoby na lehko přístupném, dostatečně větratelném místě, kde se nenachází zdroj otevřeného ohně, zásobní kovové tlakové nádoby chránit před povětrnostními a jinými vlivy a neukládat je v prostorách pod úrovní okolního terénu, ve světlících, na půdách, v garážích, kotelnách, šachtách bytových jader, v místnostech tvořících bytová příslušenství, v místnostech určených ke spaní a v jiných společných prostorách, dbát zvýšené opatrnosti při skladování látek majících sklon k samovznícení, odděleně skladovat tuhé palivo od jiných druhů paliv a dbát zvýšené opatrnosti při skladování, používání hořlavých nebo jiných látek, které mohou způsobit požár nebo jej dále rozšiřovat apod.,

(2) Povinnost fyzických osob podle § 17 odst. 1 písm. b) až f) zákona zahrnuje udržovat topeniště, komíny a kouřovody v řádném stavu, nepoužívat komíny a spotřebiče paliv, u nichž byla zjištěna závada bránící jejich bezpečnému užívání až do jejího odstranění, obstarávat a instalovat ruční hasicí přístroje a jiná hasicí zařízení podle předpisů o požární ochraně, udržovat pořádek na půdách, ve sklepích a na jiných místech, ve kterých může dojít ke vzniku požáru a ke ztížení zásahu jednotky požární ochrany, neskladovat různý materiál a předměty tak, aby znemožnily přístup k rozvodným zařízením elektrické energie, plynu a vody nebo ztížily záchranné práce, udržovat volné chodby, schodiště a další únikové cesty a východy, poskytovat součinnost kontrolním skupinám při preventivních požárních kontrolách apod.

(3) Povinnost fyzických osob podle § 17 odst. 2 zákona zahrnuje pečovat o řádný dozor nad dětmi, dbát o to, aby jim byl zamezen volný přístup k zápalkám a k hořlavým látkám, a obdobně dohlížet na osoby, které nemohou posoudit následky svého jednání.

(4) Povinnost fyzických osob podle § 17 odst. 3 zákona zahrnuje dodržování ustanovení zvláštních předpisů vyžadujících splnění určitých podmínek při činnostech, které mohou způsobit vznik požáru. Jinými věcnými prostředky požární ochrany se rozumí především požární hydranty, prostředky elektrické požární signalizace, hasicí zařízení a další prostředky a zařízení sloužící ke zjištění vzniklých požárů, jejich ohlášení a k provedení hasebního zásahu.