21/1996 Sb. — Vyhláška Ministerstva vnitra, kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady o požární ochraně

Část I

PODROBNOSTI O POVINNOSTECH ÚSTŘEDNÍCH ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY, PRÁVNICKÝCH OSOB A FYZICKÝCH OSOB NA ÚSEKU POŽÁRNÍ OCHRANY

Oddíl1

Zabezpečení požární ochrany u právnických osob, podnikajících fyzických osob a ústředních orgánů státní správy

§ 1

Všeobecné podmínky

(1) Právnické osoby a fyzické osoby vykonávající podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů (dále jen „podnikající fyzické osoby“), které provozují činnosti nebo jsou vlastníky objektu, u nichž zahájení činnosti nebo užívání objektu podléhá stavebnímu řízení, obstarávají, zabezpečují a instalují věcné prostředky požární ochrany a zařízení požární ochrany v rozsahu, který je obsažen v technickém řešení zabezpečení požární ochrany,²) schváleném stavebním úřadem, a jde-li o činnost nebo objekt se zvýšeným požárním nebezpečím, též v rozsahu stanoveném schváleným posouzením požárního nebezpečí. Před schválením posouzení požárního nebezpečí obstarávají, zabezpečují a instalují hasicí přístroje nejméně v rozsahu uvedeném v odstavci 2.

(2) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, u nichž se neprovádí posouzení požárního nebezpečí, při činnosti anebo užívání objektů obstarávají, zabezpečují a instalují alespoň přenosné hasicí přístroje, a to na každých započatých 400 m² půdorysné plochy podlaží objektu
pokud schválené technické řešení zabezpečení požární ochrany nestanoví rozsah větší.

a) jeden přenosný hasicí přístroj o minimálním obsahu náplně 6 kg hasicího prášku nebo

c) dva přenosné hasicí přístroje, každý o minimálním obsahu náplně 5 kg CO₂, nebo

b) jeden přenosný hasicí přístroj o minimálním obsahu náplně 6 kg halonu nebo

d) dva přenosné hasicí přístroje, každý o minimálním obsahu náplně 9 litrů vody nebo vodního roztoku pěnidla,

(3) Volba druhu přenosných hasicích přístrojů se provede v závislosti na charakteru předpokládaného požáru a na charakteru používaných, zpracovávaných a skladovaných látek a materiálů nebo na charakteru provozované činnosti. Přenosné hasicí přístroje se umísťují v místech, kde je vyšší pravděpodobnost vzniku požáru, a tak, aby se vyloučila možnost použití nevhodného hasiva.

(4) V případech, kde počet přenosných hasicích přístrojů odpovídá požadavku podle odstavce 2, ale hasicí přístroje nejsou dostupné pro celou posuzovanou plochu (např. stavební rozdělení prostoru na více místností), nebo nelze použít pouze jeden druh hasiva, instaluje se nejméně jeden přenosný hasicí přístroj pro každý takto stavebně oddělený prostor nebo nejméně jeden přenosný hasicí přístroj s každou požadovanou náplní.

(5) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby

b) chrání hasicí přístroje před poškozením a zneužitím a zabezpečují k nim volný přístup,

c) zabezpečují pravidelnou kontrolu, opravy a plnění hasicích přístrojů,

a) pečují náležitě o řádné, bezpečné a z hlediska požární ochrany vhodné rozmístění hasicích přístrojů odpovídajících druhů a náplně podle charakteru provozované činnosti nebo objektu,

d) neodkladně zajistí nahrazení vyřazených a nefunkčních hasicích přístrojů provozuschopnými hasicími přístroji.

§ 2

Elektrická požární signalizace, zařízení pro odvod tepla a kouře, zařízení pro zásobování požární vodou a stabilní a polostabilní hasicí zařízení

(1) Projektování, montáž, opravy a revize elektrické požární signalizace, zařízení pro odvod tepla a kouře, zařízení pro zásobování požární vodou a stabilního a polostabilního hasicího zařízení provádějí právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby prostřednictvím osoby způsobilé pro tyto činnosti (dále jen „oprávněné osoby“) na základě proškolení výrobcem. Způsobilost pro tyto činnosti se dokladuje písemně.

(2) Revize elektrické požární signalizace, zařízení pro odvod tepla a kouře, zařízení pro zásobování požární vodou a stabilního a polostabilního hasicího zařízení se provádějí pravidelně v jednoročních lhůtách, pokud výrobce nebo projektová dokumentace nestanoví lhůtu kratší. Revize se provádějí podle návodu a pomocí přístrojového vybavení dodaného výrobcem, pokud je výrobce dodal.

(3) U elektrické požární signalizace se kromě pravidelných jednoročních revizí provádějí zkoušky činnosti elektrické požární signalizace při provozu, a to
pokud v projektové dokumentaci na základě doporučení projektanta a s přihlédnutím k provozním podmínkám (druhu prostředí), ve kterých je zařízení elektrické požární signalizace provozováno, není určena lhůta kratší.

a) jedenkrát měsíčně u ústředen a doplňujících zařízení,

b) jedenkrát za půl roku u zařízení elektrické požární signalizace (hlásiče požáru) včetně zařízení, které elektrická požární signalizace ovládá,

(4) Pokud termín provedení zkoušky činnosti elektrické požární signalizace je totožný s termínem pravidelné jednoroční revize, pak tato revize provedení zkoušky nahrazuje.

(5) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby zabezpečují provádění zkoušek činnosti elektrické požární signalizace prostřednictvím oprávněných osob uvedených v odstavci 1 nebo prostřednictvím osob pověřených údržbou tohoto zařízení.

(6) Zkouška činnosti jednotlivých druhů hlásičů požáru se provádí za provozu podle návodu a s pomocí speciálních zkušebních přípravků dodaných výrobcem.

(7) O provedené kontrole, opravě nebo údržbě elektrické požární signalizace, zařízení pro odvod tepla a kouře, zařízení pro zásobování požární vodou a stabilního a polostabilního hasicího zařízení se vystavuje doklad, který obsahuje

b) typové označení výrobku a výrobní číslo,

c) základní údaje o kontrole, opravě nebo údržbě, jejich výsledek, zjištěné závady a zda je zařízení schopno plnit svoji funkci,

a) název právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby a jméno oprávněné osoby podle odstavce 1 nebo osoby pověřené údržbou podle odstavce 5,

d) datum a podpis osoby, která doklad vystavila.

(8) Je-li zařízení shledáno nezpůsobilým plnit svoji funkci, musí se to zřetelně vyznačit na zařízení. Po dobu, než bude zařízení uvedeno do stavu, kdy bude schopno plnit svoji funkci, musí právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která zařízení provozuje, zabezpečit požární ochranu jiným dostatečným způsobem, např. stanovením organizačních opatření, zavedením pravidelných kontrol nebo pochůzek, doplněním hasebních prostředků.

(9) Při kontrole provozuschopnosti zařízení pro zásobování požární vodou se vychází z doporučené technické normy.³)

§ 3

Hasicí přístroje

(1) Vnější povrch nádoby přenosných, pojízdných a přívěsných hasicích přístrojů (dále jen „hasicí přístroje“) je červený. Hasicí přístroje CO2 jsou doplněny pruhem černé barvy šíře 80 mm, umístěným na horní zaoblené části láhve pod hrdlem.

(2) Kontrolu, opravy a plnění hasicích přístrojů mohou právnické osoby a podnikající fyzické osoby provádět jen podle postupů stanovených výrobcem a jen prostřednictvím oprávněných osob, které se zúčastňují jednou za tři roky školení prováděného výrobcem hasicího přístroje, podrobí se přezkoušení a vlastní doklad opravňující k uvedeným činnostem.

(3) Při kontrole, opravách a plnění hasicích přístrojů je v případě potřeby možno nahradit jednotlivé díly, součásti, náplně a příslušenství, např. typový štítek, hasivo, výtlačný plyn, jen stejnými komponenty, s kterými byl typ hasicího přístroje schválen.

(4) Na hasicí přístroje lze mimo typového štítku umístit pouze kontrolní štítek tak, aby byl viditelný při pohledu na instalovaný hasicí přístroj. Na kontrolním štítku se vyznačují termíny provedených periodických zkoušek, prohlídek vnitřku nádoby, termín příští kontroly a údaje, podle nichž lze identifikovat právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu, která podle odstavce 2 kontrolu prováděla, a to název firmy, jméno oprávněné osoby, číslo dokladu nebo osobní číslo uváděné na plombě.

(5) Kontrola hasicích přístrojů se provádí nejméně jednou za rok. Prohlídka vnitřku nádoby práškových hasicích přístrojů pod stálým tlakem se provádí jednou za čtyři roky.

(6) Periodické zkoušky, při nichž se provádí povrchová prohlídka, kontrola značení, prohlídka vnitřku nádoby, zkouška pevnosti a těsnosti nádoby a zkouška těsnosti spouštěcí armatury nebo ventilu, se vykonávají u hasicích přístrojů

b) vodních, pěnových a vzduchopěnových schválených do 31. prosince 1995 jednou za dva roky do doby, než bude provedeno nové schválení,

c) práškových pod stálým tlakem jednou za osm let,

a) vodních a pěnových schválených po 1. lednu 1996 jednou za čtyři roky,

d) ostatních každých pět let.

(7) O provedené kontrole hasicích přístrojů vystaví osoba uvedená v odstavci 2 záznam, ve kterém uvede základní údaje o kontrole, a to svůj název, číslo dokladu a jméno osoby provádějící kontrolu, typové označení a výrobní čísla nádob hasicích přístrojů a výsledek kontroly.

(8) Hasicí přístroje, u nichž nebyly zjištěny závady, opatří osoba provádějící kontrolu kontrolním štítkem a plombou. Kontrolním štítkem a plombou se opatří hasicí přístroje i po plnění a opravě.

(9) Hasicí přístroje rozmístěné podle § 1 odst. 5 písm. a), které byly shledány vadnými, se odstraní a nesmí být používány, pokud není vada odstraněna. Hasicí přístroje starší 25 let, hasicí přístroje vadné, které nelze předepsaným způsobem opravit, hasicí přístroje poškozené korozí a ty, u nichž nelze bezpečně zjistit výrobní číslo a rok výroby, osoba provádějící kontrolu vyřadí z používání a znehodnotí. Hasicí přístroje CO2 vyřadí z používání, pokud jsou starší 40 let.

(10) Kontrolovat kvalitu oprav, plnění a kontrol hasicích přístrojů je oprávněn výrobce. Zjistí-li při tom závažné nedostatky, může odebrat doklad uvedený v odstavci 2.

§ 4

Druhy vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a zařízení požární ochrany

(1) Vyhrazenými druhy požární techniky jsou

b) požární přívěsy, návěsy a kontejnery,

c) plavidla, vznášedla, letadla a vrtulníky.

a) požární zásahové automobily (základní a speciální),

(2) Vyhrazenými druhy věcných prostředků požární ochrany jsou

c) prostředky pro práci ve výškách a nad volnými hloubkami,

a) přenosné, pojízdné a přívěsné hasicí přístroje,

b) dýchací přístroje,

f) prostředky pro práci s nebezpečnými látkami a pro dekontaminaci,

e) analyzátory plynů, kapalin a škodlivých látek,

d) ochranné obleky protichemické, protiradiační a proti sálavému teplu a ohni a osobní ochranné pracovní pomůcky,

g) žebříky, záchranná zařízení, výzbroj (včetně osobní) a nástroje,

h) spojovací prostředky,

l) přenosné zásahové prostředky (agregáty).

k) požární příslušenství,

j) hasicí prostředky a hasiva,

i) stejnokrojové výstrojní součástky, pracovní a zásahová výstroj,

(3) Vyhrazenými druhy zařízení požární ochrany jsou

a) elektrická požární signalizace, včetně pultů centrální ochrany,

c) zařízení pro odvod tepla a kouře.

b) stabilní a polostabilní hasicí zařízení,

§ 5

Posuzování požárního nebezpečí u právnických osob a podnikajících fyzických osob

(1) Zhodnocení možnosti vzniku a šíření požáru obsahuje zejména

a) zjištění výskytu hořlavých látek a jejich požárně technických charakteristik,

b) zjištění výskytu oxidačních prostředků (oxidovadel), radioaktivních látek a jedů,

c) určení možných a vyskytujících se zdrojů zapálení,

i) stanovení časového období od vzniku požáru do zahájení hasebních prací,

j) stanovení převládajících meteorologických podmínek,

k) určení časových a plošných parametrů nejsložitější varianty požáru,

l) posouzení možnosti výbuchu hořlavých plynů, par nebo prachů ve směsi s oxidovadly a stanovení protivýbuchových opatření.

f) posouzení hořlavých souborů, stanovení požárních rizik a nahodilých požárních zatížení za předpokladu, že součinitel odhořívání z hlediska charakteru hořlavých látek je větší než 1, stanovení ekvivalentní doby trvání požáru a teploty při požáru,

d) zjištění možností přenosu tepla a výměny plynů,

e) posouzení charakteru stavby, posouzení konstrukčních systémů, výškové polohy jednotlivých podlaží, plošné velikosti jednotlivých prostorů ovlivňujících vznik a šíření požáru, stavebních konstrukcí a jejich částí z hlediska skutečné požární odolnosti,

g) určení stupně požární bezpečnosti rozhodujících prostorů a požadavků na stavební konstrukce, včetně uzávěrů otvorů,

h) posouzení stavebně technických zařízení,

(2) Zhodnocení evakuace osob, zvířat a majetku obsahuje zejména

b) určení únikových cest a stanovení jejich kapacity,

c) odhad času možného zahájení evakuace a posouzení jejího průběhu.

a) zjištění počtu evakuovaných osob nebo evakuovaných zvířat a množství evakuovaného majetku,

(3) Stanovení způsobu účinné likvidace požáru obsahuje zejména

c) posouzení technických zařízení a organizačních ustanovení pro včasné zjištění požáru, jeho ohlášení a vyhlášení požárního poplachu,

b) stanovení míst s nejzávažnějšími možnostmi vzniku a šíření požáru,

a) určení počtu a druhu hasicích přístrojů,

d) stanovení potřebných sil a technických prostředků pro likvidaci nejsložitější varianty požáru a stanovení podmínek pro jejich připravenost k zásahu.

(4) Návrh na opatření zahrnuje důležité skutečnosti směřující k zajištění požární bezpečnosti při činnostech a v objektech posuzovaných podle § 6 odst. 1 zákona, a to

a) opatření organizačního charakteru - stanovení organizační struktury pro plnění úkolů požární ochrany, zvláštní požadavky na provádění školení zaměstnanců a odbornou přípravu požárních hlídek a jednotek požární ochrany se zaměřením na četnost, určení rozsahu a tematických okruhů, na způsobilost zaměstnanců určených k obsluze, údržbě, opravě a kontrole technických a požárně bezpečnostních zařízení, na zpracování a kontrolu dokumentace požární ochrany, na způsob, rozsah a termíny provádění vlastních kontrol dodržování předpisů o požární ochraně a na zajištění požární ochrany v době pracovního klidu nebo v době sníženého provozu, spojovací prostředky, vybavení ohlašoven požárů (způsob, prověřování apod.),

b) opatření technického charakteru - zvláštní požadavky na provádění údržby, oprav, obsluhy a kontroly objektů a technických zařízení, stanovení technických parametrů, které nelze překročit (teplota, tlak apod.), označení ochranných nebo nebezpečných pásem, stanovení technických opatření na zlepšení stávajícího stavu, na provedení různých úprav, využití materiálů se sníženou hořlavostí, na únikové a zásahové cesty, přístupové komunikace a nástupní plochy, na vybavení požárně bezpečnostními zařízeními, na dodržování volného přístupu k uzávěrům médií, na označení všech určených míst výstražnými a bezpečnostními tabulkami, na doplnění a osazení požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a zařízení požární ochrany, na určení míst, kde se provozují činnosti, u nichž hrozí nebezpečí vzniku požáru, a stanovení zvláštních preventivních opatření s ohledem na požárnětechnické charakteristiky látek a materiálů a na návody a technické podmínky stanovené výrobci a obchodními organizacemi, úklid pracoviště (rozsah, lhůty apod.),

c) jiná opatření - zvláštní požadavky vyplývající z dalších důležitých skutečností ovlivňujících požární bezpečnost u činnosti nebo objektů se zvýšeným požárním nebezpečím, vymezení zvláštních povinností apod.

(5) Skutečnosti stanovené k účinné likvidaci požáru, uvedené v odstavci 3, se mohou nahradit dokumentací zdolávání požárů uvedenou v § 12.

(6) Při stanovení požadavků na únikové cesty se zvláštní pozornost věnuje osobám postiženým pohybově, zrakově, sluchově nebo mentálně, těhotným ženám, osobám starším 60 let, rodičům, případně osobám pečujícím nebo dohlížejícím na děti do tří let a dětem do šesti let věku (dále jen „osoby se sníženou schopností pohybu“).

(7) Zjistí-li orgán vykonávající státní požární dozor uvedený v § 6 odst. 3 zákona, že posouzení požárního nebezpečí předložené ke schválení vykazuje nedostatky, vrátí jej právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě uvedené v § 6 odst. 1 zákona k odstranění nedostatků ve lhůtě, kterou určí. Jeden výtisk schváleného posouzení požárního nebezpečí si ponechá pro vlastní potřebu, zejména pro výkon státního požárního dozoru.

§ 6

Ověřování odborné způsobilosti, vydávání a odnímání osvědčení

(1) Komise podle § 11 odst. 1 zákona (dále jen „komise“) se ustavuje z příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „příslušník“) a z dalších odborníků z oblasti požární ochrany. Komise má lichý počet členů, zpravidla tři.

(2) Přihlášku ke zkoušce podává uchazeč komisi. Komise při jednání rozhoduje většinou hlasů. O výsledku zkoušky vyhotoví písemný protokol podepsaný předsedou a členy komise.

(3) Při ověřování odborné způsobilosti podle § 11 zákona komise zjišťuje

c) znalost posuzování požárního nebezpečí a rizika činností a objektů se zvýšeným požárním nebezpečím,

a) znalost právních předpisů a technických předpisů na úseku požární ochrany,

b) základní znalosti požární bezpečnosti staveb a technologií,

e) základní znalosti fyzikálních a chemických procesů hoření, výbuchu, hašení a toxických účinků zplodin hoření.

d) znalost funkcí a parametrů požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a zařízení požární ochrany,

(4) Těm, kteří úspěšně vykonali zkoušku, se vydá osvědčení o odborné způsobilosti. Vzor osvědčení je uveden v příloze č. 1, která je součástí této vyhlášky. Absolventům vysokých škol ve studijním oboru požární ochrana a absolventům střední školy požární ochrany se vydá osvědčení o odborné způsobilosti na jejich žádost.

(5) Ten, kdo neuspěl při ověřování odborné způsobilosti, nebo ten, komu bylo osvědčení o odborné způsobilosti odňato, se může podrobit ověření odborné způsobilosti nejdříve po uplynutí tří měsíců ode dne, kdy neuspěl při ověřování odborné způsobilosti, nebo ode dne odnětí osvědčení o odborné způsobilosti.

§ 7

Dokumentace požární ochrany ústředních orgánů státní správy

(1) Dokumentaci požární ochrany ústředního orgánu státní správy ve vztahu k právnickým osobám, které řídí nebo u nichž je zakladatelem nebo zřizovatelem, tvoří

b) zprávy o stavu požární ochrany zjištěném vlastními kontrolami,

a) pokyn pro organizaci, řízení a kontrolu požární ochrany, včetně zaměření školení zaměstnanců o požární ochraně a zaměření odborné přípravy zaměstnanců zařazených do jednotek požární ochrany a do požárních hlídek,

c) přehled o druzích jednotek, jejich početních stavech a základním vybavení,

d) zjištěné údaje o požárech, příčinách jejich vzniku, výsledky prováděných rozborů a údaje o provedených preventivních opatřeních.

(2) Dokumentaci požární ochrany ústředního orgánu státní správy pro zajištění požární ochrany v objektech, které vlastní nebo užívá, tvoří dokumentace uvedená v § 8 odst. 1; ustanovení § 8 odst. 2, 3 a 4 platí obdobně.

§ 8

Dokumentace požární ochrany u právnických osob a podnikajících fyzických osob

(1) Dokumentaci požární ochrany u právnických osob a podnikajících fyzických osob tvoří

b) požární řád pracoviště,

c) požární poplachové směrnice,

a) posouzení požárního nebezpečí,

d) požární evakuační plán,

k) přehled o požární technice, věcných prostředcích požární ochrany, zařízeních požární ochrany a doklady o jejich kontrole a použití,

l) zápisy o požárních kontrolách a dohlídkách provedených podle § 31 odst. 1 písm. a), f) a g) zákona,

m) příkazy, zákazy a pokyny vydané na úseku požární ochrany,

n) směrnice pro činnost požárních hlídek,

o) údaje o požárech, příčinách jejich vzniku, výsledky prováděných rozborů a provedená opatření na úseku požární ochrany,

p) řád ohlašovny požárů a určení ohlašoven požárů,

r) požárně technické charakteristiky vyráběných, používaných, zpracovávaných, přepravovaných a skladovaných látek a materiálů podle přílohy č. 2, která je součástí této vyhlášky, a jejich bezpečnostní datové listy,

s) přehled o umístění výstražných a bezpečnostních tabulek.

e) dokumentace zdolávání požárů,

f) požární kniha,

g) dokumentace o činnosti jednotky požární ochrany,

h) přehled pracovišť s místy, kde se provozují činnosti, u nichž hrozí nebezpečí vzniku požáru, a přehled zaměstnanců dohlížejících na požární bezpečnost na těchto místech,

i) dokumentace o školení zaměstnanců o požární ochraně, dokumentace o odborné přípravě zaměstnanců zařazených do požárních hlídek a jednotek požární ochrany,

j) doklady o pravidelných kontrolách dodržování předpisů o požární ochraně,

(2) Schválené posouzení požárního nebezpečí může určit, že některé druhy dokumentace právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba nezpracovává.

(3) Dokumentaci požární ochrany uvedenou v odstavci 1 písm. b), c), d) a e) schvaluje statutární orgán právnické osoby, podnikající fyzická osoba nebo její odpovědný zástupce. Kontrola této dokumentace, včetně vyhodnocení její účinnosti se zápisem výsledku do požární knihy, se provádí jednou za rok nebo po každém požáru anebo po každé změně, která má vliv na obsah dokumentace.

(4) Dokumentace požární ochrany se ukládá takovým způsobem, aby byla dostupná zaměstnancům, jichž se týká, jakož i orgánům vykonávajícím státní požární dozor nebo připravujícím podklady pro výkon státní správy na úseku požární ochrany (dále jen „orgány státního požárního dozoru“).

§ 9

Požární řád pracoviště

(1) Požární řád pracoviště upravuje základní zásady zabezpečování požární ochrany na místech, kde se provozují činnosti, u nichž hrozí nebezpečí vzniku požáru.

(2) Požární řád pracoviště obsahuje

a) stručný popis technologického postupu výroby a charakteristiky požárního nebezpečí pracoviště,

b) požárně technické charakteristiky zpracovávaných surovin, meziproduktů, finálních výrobků a materiálů a jejich nejvýše přípustné množství na pracovišti,

c) požadavky na zabezpečení požární ochrany pracoviště,

f) jméno a příjmení vedoucího zaměstnance odpovědného za požární ochranu na pracovišti.

d) uvedení míst s nebezpečím vzniku požáru nebo výbuchu a opatření k zamezení jejich vzniku a šíření,

e) zvláštní úkoly zaměstnanců vyplývající z požárního nebezpečí pracoviště,

(3) Přílohou požárního řádu je seznam členů požární hlídky na pracovišti a jejich úkoly.

(4) Požární řád pracoviště se umísťuje na dobře viditelném místě trvale přístupném pro všechny zaměstnance na pracovišti.

§ 10

Požární poplachové směrnice

(1) Požární poplachové směrnice vymezují činnosti zaměstnanců v případě vzniku požáru.

(2) Požární poplachové směrnice obsahují

a) postup zaměstnance, který zpozoruje požár, způsob a místo ohlášení požáru,

b) způsob vyhlášení požárního poplachu pro zaměstnance a jednotku hasičského záchranného sboru podniku nebo jednotku sboru dobrovolných hasičů podniku,

c) postup zaměstnanců při vyhlášení požárního poplachu (evakuace, pomoc při zdolávání požáru),

d) místo a telefonní číslo ohlašovny požáru a jednotek požární ochrany podle požárního poplachového plánu okresu,

e) místo a telefonní číslo nejbližší stanice hasičského záchranného sboru okresu, Policie České republiky a zdravotnického zařízení,

f) místo a telefonní číslo pohotovostní služby dodavatele elektrické energie, plynu a vody.

(3) Požární poplachové směrnice se umísťují tak, aby byly dobře viditelné a trvale přístupné všem zaměstnancům.

(4) Účinnost opatření upravených v požárních poplachových směrnicích se prověřuje formou cvičného požárního poplachu, a to jednou ročně, neurčí-li posouzení požárního nebezpečí dobu kratší. Cvičný požární poplach se vyhlašuje pro celý objekt právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby nebo pro jeho jednotlivé části a pro všechny zaměstnance. Vyhlášení cvičného požárního poplachu se předem oznámí příslušnému okresnímu operačnímu středisku.

§ 11

Požární evakuační plán

(1) Požární evakuační plán upravuje postup při evakuaci osob, zvířat a materiálů z objektů zasažených nebo ohrožených požárem.

(2) Požární evakuační plán obsahuje

a) jméno zaměstnance, který bude řídit evakuaci, a místo, ze kterého bude evakuace řízena,

c) určení cest a způsobu evakuace, zejména u osob s omezenou schopností pohybu,

b) jména zaměstnanců a určení prostředků, s jejichž pomocí bude evakuace prováděna,

d) určení místa, kde se evakuované osoby, případně zvířata budou soustřeďovat, a určení zaměstnance, který provede kontrolu počtu evakuovaných osob,

g) grafické znázornění směru únikových cest v jednotlivých podlažích.

e) způsob poskytnutí první pomoci postiženým osobám,

f) určení místa, na kterém se bude soustřeďovat evakuovaný materiál, a určení způsobu jeho střežení,

(3) Úplnost a správnost požárního evakuačního plánu se ověřuje v rámci cvičného požárního poplachu vyhlášeného podle § 10 odst. 4.

(4) Požární evakuační plán je uložen u jednotky hasičského záchranného sboru podniku. Není-li tato jednotka zřízena, je požární evakuační plán uložen na trvale dosažitelném místě. Schéma směru únikových cest se umísťuje na dobře viditelném a trvale přístupném místě v jednotlivých podlažích.

§ 12

Dokumentace zdolávání požárů

(1) Dokumentaci zdolávání požárů tvoří operativní plán zdolávání požárů (dále jen „operativní plán“) a operativní karta zdolávání požárů (dále jen „operativní karta“), které upravují zásady rychlého a účinného zdolávání požárů a záchrany osob, zvířat a majetku v objektech právnických osob a podnikajících fyzických osob.

(2) Operativní plán se zpracovává pro objekty nebo zařízení, ve kterých jsou složité podmínky pro zdolávání požáru. Podle schváleného posouzení požárního nebezpečí může být stanoveno, že operativní plán se zpracovává i pro jednotlivé objekty se zvýšeným požárním nebezpečím. Operativní plán tvoří
Součástí vyjímatelné přílohy může být také operativní karta.

a) základní text, který obsahuje operativně taktickou studii, nejsložitější variantu požáru a výpočty pro stanovení sil a prostředků jednotek požární ochrany,

b) vyjímatelná příloha určená pro jednotky požární ochrany při zdolávání požáru, která obsahuje

2. grafickou část s plánem objektu, včetně okolních objektů, zdrojů vody a komunikací.

1. textovou část s operativně taktickou charakteristikou objektu, např. údaje o objektu, stručný popis technologie výroby, zdroje vody, technická zařízení včetně hasicích zařízení, přístupové komunikace, únikové cesty,

(3) Operativní karta se zpracovává pro objekty, u kterých jsou méně složité podmínky pro zdolávání požáru. Operativní kartu tvoří

b) grafická část, která obsahuje plán objektu, podle potřeby i vedlejší objekty, komunikace, zdroje vody.

a) textová část, která obsahuje charakter objektu, konstrukční zvláštnosti objektu, evakuační cesty, vnitřní rozvod požární vody, popis míst uzávěru plynu, vypnutí elektrické energie, zapojení nouzového osvětlení,

(4) Dokumentace zdolávání požáru je uložena u jednotky hasičského záchranného sboru okresu a u jednotky hasičského záchranného sboru podniku. Není-li jednotka hasičského záchranného sboru podniku zřízena, je dokumentace zdolávání požáru uložena na trvale přístupném místě.

(5) Jestliže dokumentace zdolávání požárů obsahuje utajované skutečnosti, jednotky hasičských záchranných sborů okresů, právnické osoby, podnikající fyzické osoby nebo jejich odpovědní zástupci při jejím zpracovávání a používání dodržují ustanovení zvláštních předpisů.⁴)

§ 13

Požární kniha

(1) Požární kniha slouží k záznamům o všech důležitých skutečnostech týkajících se požární ochrany, např. o provedených kontrolách dodržování předpisů o požární ochraně, zjištěných nedostatcích a způsobu jejich odstranění, o školení zaměstnanců o požární ochraně, o odborné přípravě zaměstnanců zařazených do jednotek požární ochrany a do požárních hlídek, o vzniklých požárech, o uskutečnění cvičného požárního poplachu a kontrole dokumentace požární ochrany. Požární knihu vede osoba určená statutárním orgánem právnické osoby, podnikající fyzickou osobou nebo jejím odpovědným zástupcem prokazatelně seznámená se způsobem vedení požární knihy. Počet požárních knih a určení, pro který objekt nebo zařízení slouží, stanoví právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba.

(2) Záznam o údajích uvedených v odstavci 1 obsahuje datum, označení objektu, zjištěné skutečnosti, případně provedení akce, navrhovaná opatření, podpis vedoucího zaměstnance kontrolovaného pracoviště a osoby, která záznam provedla. Jestliže k odstranění zjištěných nedostatků je třeba rozhodnutí statutárního orgánu právnické osoby, podnikající fyzické osoby nebo jejího odpovědného zástupce, osoba uvedená v odstavci 1, která požární knihu vede, jim příslušný záznam neodkladně předloží.

§ 14

Dokumentace o školení zaměstnanců o požární ochraně a dokumentace o odborné přípravě členů požárních hlídek a zaměstnanců zařazených v jednotkách požární ochrany

(1) Dokumentaci o školení zaměstnanců o požární ochraně tvoří tematický plán školení, časový rozvrh školení a záznam o provedeném školení, který obsahuje název právnické nebo fyzické osoby, datum, náplň a dobu trvání školení, seznam zaměstnanců s podpisy proškolených osob a jméno a podpisy osob, které školení provedly.

(2) Dokumentaci o odborné přípravě členů požárních hlídek tvoří tematický plán odborné přípravy, časový rozvrh odborné přípravy a záznam o provedené odborné přípravě, který obsahuje datum, náplň a dobu trvání odborné přípravy, seznam členů požárních hlídek s podpisy těch, kteří se zúčastnili odborné přípravy, a jméno a podpisy osob, které odbornou přípravu provedly.

(3) Obsah dokumentace o odborné přípravě zaměstnanců zařazených do jednotek požární ochrany je uveden v § 37 odst. 3.

§ 15

Školení zaměstnanců o požární ochraně

(2) Školení zaměstnanců o požární ochraně se provádí zvlášť pro zaměstnance a zvlášť pro vedoucí zaměstnance.⁵)

(1) Školení zaměstnanců o požární ochraně podle § 16 zákona obsahuje seznámení

b) s požárním nebezpečím vznikajícím při činnostech a v objektech se zvýšeným požárním nebezpečím a s opatřením ze schváleného posouzení požárního nebezpečí,

c) s požárním řádem pracoviště, s požárními poplachovými směrnicemi a s požárním evakuačním plánem,

f) se zajištěním požární ochrany v době pracovního klidu nebo v době sníženého provozu,

d) se zvláštními požadavky na provoz, údržbu a obsluhu zařízení v případě požáru,

e) s požadavky požární ochrany při výkonu požárně nebezpečných činností,

g) s rozmístěním hasebních prostředků umístěných na pracovišti a se zacházením s nimi včetně praktické ukázky.

a) s organizací a zajištěním požární ochrany a se základními povinnostmi vyplývajícími z předpisů o požární ochraně,

(4) Školení vedoucích zaměstnanců o požární ochraně se provádí do tří měsíců po nástupu do funkce. Školení provádí odborně způsobilá osoba a opakuje se jednou za tři roky, nevyplývá-li z posouzení požárního nebezpečí častější potřeba školení.

(5) Pro fyzické osoby, které se zdržují na pracovištích právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, se školení o požární ochraně zabezpečuje, jestliže tyto osoby vykonávají požárně nebezpečné činnosti nebo přicházejí do styku s těmito činnostmi na pracovištích nebo v objektech.

(6) Rozsah školení o požární ochraně stanoví právnická osoba a podnikající fyzická osoba. Školení musí obsahově odpovídat konkrétnímu postavení a pracovnímu zařazení zaměstnanců.

(3) Školení zaměstnanců o požární ochraně provádí vedoucí pracoviště při nástupu do práce a při každé změně pracoviště nebo pracovního zařazení zaměstnance, pokud se tím mění i obsah skutečností uvedených v odstavci 1, s kterými má být zaměstnanec seznámen. Školení se opakuje jednou za dva roky, nevyplývá-li z posouzení požárního nebezpečí častější potřeba školení.

§ 16

Odborná příprava zaměstnanců zařazených do požárních hlídek

(2) Odborná příprava zaměstnanců zařazených do požárních hlídek podle § 16 zákona se provádí nejméně jednou za rok. U požární hlídky zřízené na dobu trvání požárně nebezpečné činnosti se odborná příprava zaměstnanců provede před započetím této akce nebo činnosti. Jestliže jde o opakovanou akci nebo činnost a v požární hlídce jsou zařazeni stejní zaměstnanci, provádí se jejich odborná příprava též nejméně jednou za rok.

(1) Požární hlídky se zřizují na dobu trvalou nebo na dobu trvání požárně nebezpečné činnosti.

(4) Praktická část odborné přípravy zaměstnanců zařazených do požárních hlídek obsahuje seznámení s rozmístěním a použitím hasicích přístrojů a dalších hasebních prostředků, se způsobem a místy evakuace osob, zejména u osob s omezenou schopností pohybu, způsobem a místy evakuace majetku a se způsobem součinnosti s jednotkami požární ochrany. Praktická část odborné přípravy zaměstnanců zařazených do požárních hlídek zřízených na dobu určité akce nebo činnosti, u nichž hrozí nebezpečí vzniku požáru, obsahuje též seznámení se specifickými podmínkami této akce nebo činnosti.

(3) Teoretická část odborné přípravy zaměstnanců zařazených do požárních hlídek obsahuje seznámení s požárním nebezpečím pracoviště nebo objektu, se způsobem vyhlášení poplachu a přivolání pomoci a s hasebními prostředky pro případ vzniku požáru. Teoretická část odborné přípravy zaměstnanců zařazených do požárních hlídek zřízených na dobu určité akce nebo činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím obsahuje též seznámení s předpisy upravujícími zabezpečení této akce nebo činnosti.

Oddíl2

Podrobnosti o povinnostech fyzických osob při předcházení požárům a při jejich zdolávání

§ 17

(1) Povinnost fyzických osob podle § 17 odst. 1 písm. a) zákona počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru, zahrnuje dodržování předpisů o požární ochraně uvedených v § 2 odst. 1 zákona, návodů a pokynů upravujících požadavky požární ochrany dodávaných výrobci nebo obchodními organizacemi k materiálům, látkám nebo výrobkům a dále

a) při používání tepelných, elektrických, plynových nebo jiných spotřebičů pečovat o to, aby v blízkosti těchto spotřebičů se nenacházely snadno hořlavé látky včetně paliva, dbát na to, aby roztopená kamna, zapnuté elektrické nebo plynové spotřebiče, pokud to návod k obsluze vyžaduje, nebyly ponechávány bez dozoru, ukládat popel na bezpečné místo, dodržovat bezpečné vzdálenosti určené návodem na instalaci a užívání spotřebičů od stavebních konstrukcí, podlahové krytiny a zařizovacích předmětů z hořlavých hmot. Pokud tento návod není dodán spolu se spotřebičem, lze za bezpečnou vzdálenost považovat u spotřebičů na pevná paliva vzdálenost 800 mm ve směru hlavního sálání a 200 mm v ostatních směrech, u spotřebičů na kapalné a plynné palivo a elektřinu vzdálenost 500 mm ve směru hlavního sálání a 100 mm v ostatních směrech,

b) při skladování a používání hořlavých nebo požárně nebezpečných látek používat ke skladování hořlavých kapalin jen přenosné obaly k tomu určené, odstraňovat bezpečným způsobem hořlavé kapaliny, které uniknou z obalů při manipulaci s nimi, při používání spotřebiče na propan-butan umísťovat provozní kovové tlakové nádoby na lehko přístupném, dostatečně větratelném místě, kde se nenachází zdroj otevřeného ohně, zásobní kovové tlakové nádoby chránit před povětrnostními a jinými vlivy a neukládat je v prostorách pod úrovní okolního terénu, ve světlících, na půdách, v garážích, kotelnách, šachtách bytových jader, v místnostech tvořících bytová příslušenství, v místnostech určených ke spaní a v jiných společných prostorách, dbát zvýšené opatrnosti při skladování látek majících sklon k samovznícení, odděleně skladovat tuhé palivo od jiných druhů paliv a dbát zvýšené opatrnosti při skladování, používání hořlavých nebo jiných látek, které mohou způsobit požár nebo jej dále rozšiřovat apod.,

c) při manipulaci s otevřeným ohněm dbát zvýšené opatrnosti v topném období a v době sucha, při spalování odpadu zřizovat ohniště jen v bezpečné vzdálenosti od budov a hořlavých materiálů, spalovat pod dozorem dospělé osoby, po skončení spalování uhasit oheň a popel uložit na bezpečné místo apod.

(2) Povinnost fyzických osob podle § 17 odst. 1 písm. b) až f) zákona zahrnuje udržovat topeniště, komíny a kouřovody v řádném stavu, nepoužívat komíny a spotřebiče paliv, u nichž byla zjištěna závada bránící jejich bezpečnému užívání až do jejího odstranění, obstarávat a instalovat ruční hasicí přístroje a jiná hasicí zařízení podle předpisů o požární ochraně, udržovat pořádek na půdách, ve sklepích a na jiných místech, ve kterých může dojít ke vzniku požáru a ke ztížení zásahu jednotky požární ochrany, neskladovat různý materiál a předměty tak, aby znemožnily přístup k rozvodným zařízením elektrické energie, plynu a vody nebo ztížily záchranné práce, udržovat volné chodby, schodiště a další únikové cesty a východy, poskytovat součinnost kontrolním skupinám při preventivních požárních kontrolách apod.

(3) Povinnost fyzických osob podle § 17 odst. 2 zákona zahrnuje pečovat o řádný dozor nad dětmi, dbát o to, aby jim byl zamezen volný přístup k zápalkám a k hořlavým látkám, a obdobně dohlížet na osoby, které nemohou posoudit následky svého jednání.

(4) Povinnost fyzických osob podle § 17 odst. 3 zákona zahrnuje dodržování ustanovení zvláštních předpisů vyžadujících splnění určitých podmínek při činnostech, které mohou způsobit vznik požáru. Jinými věcnými prostředky požární ochrany se rozumí především požární hydranty, prostředky elektrické požární signalizace, hasicí zařízení a další prostředky a zařízení sloužící ke zjištění vzniklých požárů, jejich ohlášení a k provedení hasebního zásahu.

Část II

STÁTNÍ POŽÁRNÍ DOZOR, PREVENTIVNÍ POŽÁRNÍ KONTROLY, DOKUMENTACE OKRESNÍCH ÚŘADŮ A OBCÍ NA ÚSEKU POŽÁRNÍ OCHRANY
Posuzování výrobků a činností a posuzování požárně bezpečnostních zařízení
Zjišťování příčin vzniku požárů a zpracování rozborů požárů
Dokumentace požární ochrany obce

§ 18

Požární kontroly

(1) Požárními kontrolami podle § 31 odst. 1 písm. a), f) a g) zákona jsou

a) komplexní kontroly, kterými se prověřuje celkový stav organizačního zabezpečení a plnění povinností na úseku požární ochrany,

b) tematické kontroly, kterými se prověřuje stav zabezpečení požární ochrany u vybraných objektů nebo činností.

(2) Plnění opatření uložených k odstranění nedostatků zjištěných požárními kontrolami se prověřuje kontrolními dohlídkami.

(3) Požárními kontrolami podle odstavce 1 písm. a) se zjišťuje

a) dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně,

b) zda posouzení požárního nebezpečí podle § 6 odst. 1 zákona odpovídá skutečné situaci a plnění opatření podle § 6 odst. 3 zákona,

c) stav a úroveň zabezpečení požární ochrany při činnostech a v objektech, a zda stavby a technická zařízení, jejich provoz a údržba, vyhovují požadavkům požární ochrany,

d) provádění školení zaměstnanců o požární ochraně a odborná způsobilost osob plnících úkoly na úseku požární ochrany,

e) zřízení jednotky požární ochrany a požárních hlídek, jejich připravenost a akceschopnost a provádění odborné přípravy v nich zařazených zaměstnanců,

f) vybavení požární technikou, věcnými prostředky požární ochrany a zařízeními požární ochrany, zda jejich provoz, údržba a kontroly odpovídají požadavkům požární ochrany,

g) zabezpečení požární ochrany v mimopracovní době nebo v době sníženého provozu,

h) úroveň opatření a jejich provádění při činnostech, u nichž hrozí nebezpečí vzniku požáru,

i) dokumentace požární ochrany a její vedení.

(4) Termín provedení komplexní požární kontroly se oznamuje právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě nejméně sedm dní předem.

§ 19

Posuzování dokumentace staveb a technologií

(1) Při posuzování dokumentace staveb a technologií podle § 31 odst. 1 písm. b) zákona se zjišťuje

a) možnost bezpečné evakuace osob, zejména osob s omezenou schopností pohybu, a zvířat z hořící nebo požárem ohrožené stavby, popřípadě její části na volné prostranství nebo do jiného požárem neohroženého prostoru,

b) zachování stability a nosnosti konstrukcí po určenou dobu,

c) rozdělení objektu do požárních úseků, stanovení jejich velikosti a stanovení požárně bezpečnostních zařízení a opatření,

d) zabránění možnosti šíření požáru a jeho zplodin mezi jednotlivými požárními úseky uvnitř stavby, zabránění možnosti šíření požáru mimo stavbu,

e) stanovení požárního, případně ekonomického rizika a stanovení stupňů požární bezpečnosti,

f) požární odolnost konstrukcí a druhy konstrukcí podle stanoveného požárního rizika nebo stupňů požární bezpečnosti,

g) vymezení požárně nebezpečného prostoru a stanovení odstupových vzdáleností,

h) vymezení zásahových cest, přístupových komunikací, nástupních ploch a technického vybavení pro zásah jednotek požární ochrany a opatření sledujících bezpečnost těchto jednotek při zásahu,

i) vybavení objektů věcnými prostředky a zařízeními požární ochrany a zajištění zdrojů vody pro hašení.

(2) Splnění požadavků požární bezpečnosti staveb a technologií se prokazuje v projektové dokumentaci, která obsahuje

a) rozdělení objektu do požárních úseků,

b) stanovení požárního, popř. ekonomického rizika s eventuálním stanovením stupňů požární bezpečnosti,

c) stanovení požárně bezpečnostních zařízení a požárně bezpečnostních opatření včetně posouzení velikosti požárních úseků,

d) posouzení druhů stavebních konstrukcí a posouzení jejich požární odolnosti,

e) určení počtu a druhů únikových cest a jejich posouzení v závislosti na počtu evakuovaných osob, výšce objektu a účelu využití objektu,

f) stanovení odstupových vzdáleností a vymezení požárně nebezpečného prostoru,

g) vymezení zásahových cest a jejich technického vybavení pro účinný zásah jednotek požární ochrany,

h) způsob zásobování vodou pro hašení požáru,

i) řešení přístupových komunikací a nástupních ploch.

(3) Bezpečnostní vzdálenosti volných skladů sena a slámy (stohů) od vybraných druhů objektů účelové a bytové výstavby, od lesů, komunikací apod. jsou uvedeny v příloze č. 3, která je součástí této vyhlášky.

(4) Při posuzování dokumentace staveb a technologií se využívají technické podklady výrobce, odborné posudky specializovaných pracovišť, požárně technické charakteristiky používaných, zpracovávaných a skladovaných látek a další podklady podle typu a rizikovosti technologie. Jsou-li součástí technologie výrobky, posuzují se podle § 20.

§ 20

(1) Při posuzování výrobků podle § 31 odst. 1 písm. c) zákona se zjišťuje, zda jsou podle míry požárního nebezpečí vybaveny potřebnými údaji k bezpečnému používání. U požárně bezpečnostních zařízení podle § 31 odst. 1 písm. d) zákona se sleduje, zda jsou vybavena náležitými údaji, které vyjadřují požadavky na jejich požárně bezpečnostní funkci.

(2) Při posuzování výrobků a požárně bezpečnostních zařízení se sleduje zejména

a) popis konstrukce a funkce, doklady o identifikaci,

b) návod k použití, resp. k obsluze,

c) u výrobku požárně technické charakteristiky, u požárně bezpečnostních zařízení funkční vlastnosti,

d) odborné posudky specializovaných pracovišť,

e) oblast použití a provozní podmínky.

(3) Při posuzování výrobků se technické řešení srovnává s požadavky na požární bezpečnost a při posuzování požárně bezpečnostních zařízení s požadovanou funkcí; přitom se vychází z doporučených technických norem, které obsahují hodnocení úrovně a požadavky potřebné pro zabezpečení požární ochrany. Pro posouzení souladu výrobků a požárně bezpečnostních zařízení s předepsanými požadavky se použijí především výsledky zkoušek a vyhodnocení pro výrobek jako typ, zpracovaný nezávislým akreditovaným pracovištěm.⁶)

(4) Průkazem požárně bezpečnostní funkce zařízení je zejména

a) doklad o typovém schválení zařízení,

b) doklad o dokončené montáži systému nebo zařízení, doklady o kompletnosti zařízení nebo systému a splnění předepsaných nebo projektovaných vlastností a parametrů systému nebo jeho prvků, protokol o uvedení do provozu a protokoly o výchozích revizích zařízení a jejich částí,

c) praktické ověření funkce zařízení nebo hlavních komponentů systému u zařízení, kde lze toto ověření provést.

(5) Projektování, montáž, opravy, zkoušky, kontrolu a údržbu požárně bezpečnostních zařízení mohou provádět jen oprávněné osoby, které splňují podmínku proškolení výrobcem, jehož potvrzením splnění uvedené podmínky prokazují.

(6) Změny hlavních komponentů a změny mající vliv na funkci zařízení se řeší změnou projektu a projednáním dokumentace podle zvláštních předpisů.⁷)

(7) Kontrola požárně bezpečnostních zařízení se provádí jednou za rok, pokud výrobce nestanovil lhůtu kratší. O provozu, obsluze, kontrolách a zkouškách zařízení se vedou písemné záznamy.

(8) Pokud řešení není obsaženo v předpisech uvedených v odstavci 3, lze využít pro posouzení jiné technické předpisy, například předpisy profesních společenstev, vydané podle právních předpisů,⁸) ke kterým bylo dáno kladné stanovisko orgánu státní správy na úseku požární ochrany.

§ 21

(1) Při posuzování činností, u nichž hrozí nebezpečí vzniku požáru, se postupuje obdobně jako při posuzování požárního nebezpečí podle § 5. Posuzují se místa prací a okolí místa prací. Pro posouzení potřebné úrovně a účinnosti opatření přijatých právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou k zajištění požární bezpečnosti při činnostech, u nichž hrozí nebezpečí vzniku požáru, se postupuje způsobem uvedeným v § 18 odst. 3 a v § 19 odst. 1.

(2) Při činnostech, u nichž hrozí nebezpečí vzniku požáru, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která činnost vykonává, stanoví organizační a technická opatření k zajištění požární ochrany (v případě zahraničního dodavatele též v jazyce českém), která obsahují

a) popis činnosti s uvedením možného nebezpečí,

b) požadavky na osoby provádějící danou činnost (včetně kvalifikace),

c) požadavky na osoby k zajištění odborného dohledu (asistence) v průběhu činností,

d) skutečnosti týkající se technologie, místa činností včetně stavu okolních prostor a odborné posudky,

e) stanovení písemného příkazu pro dané činnosti s určením požárně bezpečnostních podmínek v průběhu a po skončení činností,

f) doklad o předání a převzetí pracoviště před zahájením a po skončení činností a doklad o provedení kontroly splnění stanovených opatření před zahájením činnosti a po skončení,

g) další skutečnosti a požadavky, které závisejí na druhu činností a požárním nebezpečí.

(3) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která vykonává činnosti, u nichž hrozí nebezpečí vzniku požáru, odpovídá za zajištění požární bezpečnosti při těchto činnostech. Vykonává-li tyto činnosti u jiných právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, odpovídá též za dodržování povinností vyplývajících z charakteru činností nebo objektů těchto právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, pokud smlouvou není stanoveno jinak.

§ 22

(1) Při zjišťování příčin vzniku požárů se zjišťuje

a) místo a čas vzniku požáru,

b) příčina vzniku požáru včetně možných verzí,

c) okolnosti mající vliv na šíření požáru,

d) následky požáru, jako jsou způsobená škoda, usmrcené a zraněné osoby,

e) porušení předpisů o požární ochraně,

f) ostatní důležité okolnosti mající vliv na zjištění příčiny.

(2) Při zjišťování příčin vzniku požárů okresní úřady a Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“) spolupracují s příslušnými orgány, zejména s orgány činnými v trestním řízení a orgány státního odborného dozoru. Rovněž spolupracují s právnickými osobami, podnikajícími fyzickými osobami a fyzickými osobami.

§ 23

(1) Rozbory požárů obsahují

a) počet požárů,

b) výši škod způsobených požáry,

c) příčiny vzniku požárů, iniciátory vzniku požáru,

d) hořlavé látky, které se podílely na vzniku požáru,

e) druh (charakter) objektu nebo provozu, kde požár vznikl,

f) počet usmrcených, zraněných, zachráněných a evakuovaných osob při požárech,

g) zhodnocení porušení předpisů v souvislosti se vznikem a rozšířením požáru,

h) činnost jednotek požární ochrany při zdolávání požárů,

i) další důležité údaje potřebné ke stanovení protipožárních opatření.

(2) Rozbory požárů vycházejí z údajů obsažených v dokumentaci o požáru zpracovávané okresním úřadem.

(3) Rozbory obsahují také údaje o činnosti jednotek požární ochrany při technických zásazích.

§ 24

Dokumentace požární ochrany okresního úřadu

Dokumentaci požární ochrany okresního úřadu tvoří

a) dokumentace o výkonu státního požárního dozoru a plán požárních kontrol,

b) požární poplachový plán okresu,

c) dokumentace o plošném pokrytí území okresu jednotkami požární ochrany,

d) dokumentace o činnosti jednotky hasičského záchranného sboru okresu včetně jeho materiálně technického vybavení,

e) dokumentace o odborné přípravě preventistů požární ochrany obcí, velitelů jednotek hasičských záchranných sborů podniků, velitelů a strojníků jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků,

f) dokumentace o podmínkách stanovených k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů, v budovách zvláštního významu, při akcích, kterých se zúčastňuje větší počet osob, a dokumentace o vodních zdrojích pro hašení požárů na území okresu,

g) dokumentace o požárech,

h) dokumentace o přestupcích na úseku požární ochrany.

§ 25

Dokumentace o výkonu státního požárního dozoru

Dokumentaci o výkonu státního požárního dozoru u právnických osob a podnikajících fyzických osob určených podle § 35 zákona tvoří

a) zápisy o požárních kontrolách a kontrolních dohlídkách podle § 18 odst. 1 až 3 a způsob řešení nedostatků zjištěných těmito kontrolami,

b) posouzení požárního nebezpečí,

c) doklady o posuzování dokumentace staveb a technologií,

d) doklady o posuzování výrobků,

e) doklady o posuzování činností, u nichž hrozí nebezpečí vzniku požáru,

f) doklady o posuzování požárně bezpečnostních zařízení,

g) doklady o zjišťování příčin vzniku požárů,

h) doklady o správním řízení.

§ 26

Požární poplachový plán okresu

(1) Požární poplachový plán okresu vydaný podle § 28 odst. 4 písm. a) zákona upravuje zařazení požární ochrany, speciálních služeb (vodárny, plynárny, energetické závody, zdravotnická záchranná služba apod.) a speciálních pohotovostních služeb orgánů, právnických osob a podnikajících fyzických osob a jejich povolávání v rámci operačního řízení ke zdolávání požárů a záchranným pracím. Požární poplachový plán okresu slouží rovněž pro potřeby integrovaného záchranného systému okresu. Podklady pro jeho zpracování připravuje hasičský záchranný sbor okresu.

(2) Požárním poplachovým plánem okresu je stanoven stupeň požárního poplachu, způsob jeho vyhlašování a činnost ohlašoven požáru a okresního operačního střediska. Stupeň požárního poplachu vychází z potřeby nasazení sil a prostředků jednotek požární ochrany a dalších speciálních služeb potřebných ke zdolávání požárů a záchranným pracím.

(3) Požární poplachový plán okresu je uložen na okresním operačním středisku a výpis z něj obdrží pro svoji potřebu ohlašovny požárů obcí, právnických osob a podnikajících fyzických osob, které zřizují jednotku požární ochrany.

(4) Požární poplachový plán okresu vychází z plošného pokrytí území okresu jednotkami požární ochrany, z předurčenosti některých jednotek požární ochrany pro speciální činnosti (likvidace následků dopravních nehod a následků mimořádných událostí s nebezpečnými látkami) a zabezpečuje vzájemnou pomoc a součinnost jednotek požární ochrany se sousedními okresy podle § 73 odst. 2 zákona.

§ 27

Dokumentace o odborné přípravě

Dokumentaci o odborné přípravě organizované podle § 28 odst. 1 písm. d) zákona tvoří

a) seznamy preventistů požární ochrany obcí, seznamy velitelů jednotek hasičských záchranných sborů podniků, velitelů a strojníků jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků,

b) tematické plány a časové rozvrhy odborné přípravy,

c) záznamy o absolvování odborné přípravy.

§ 28

Dokumentaci požární ochrany obce tvoří

a) požární řád obce,

b) doklad o ustavení preventisty požární ochrany obce,

c) přehled o kontrolních skupinách a o odborných předpokladech jejich členů,

d) plán preventivních požárních kontrol,

e) zápisy o provedených preventivních požárních kontrolách a způsob řešení nedostatků, zjištěných při těchto kontrolách, podle § 41 odst. 2 zákona,

f) dokumentace o zřízení a činnosti jednotky požární ochrany,

g) přehled o zdrojích požární vody ve vztahu ke katastru obce a jejich stavu,

h) přehled o zřízených ohlašovnách požárů v obci a řád ohlašovny požárů,

i) dokumentace o přestupcích na úseku požární ochrany.

§ 29

Požární řád obce

(1) Požární řád obce upravuje organizaci požární ochrany v obci a obsahuje

c) druh, velikost a vybavení jednotky požární ochrany,

b) úkoly právnických osob, podnikajících fyzických osob a fyzických osob na úseku požární ochrany, určené se zřetelem na místní podmínky,

a) úkoly osob pověřených zabezpečováním požární ochrany v obci a v jejich místních částech,

d) přehled zdrojů požární vody,

g) výpis z požárního poplachového plánu okresu.

f) způsob trvalého zabezpečení požární ochrany v obci a v jejích místních částech se zřetelem na denní a noční dobu,

e) seznam ohlašoven požárů, jejich označení a způsob vyhlášení požárního poplachu v obci,

(2) K ověření požárního řádu obce, zejména akceschopnosti jednotky požární ochrany, věcných prostředků požární ochrany, použitelnosti zdrojů požární vody, spojení, zařízení pro vyhlášení požárního poplachu a připravenosti fyzických osob pro případ vzniku požáru se vyhlašuje nejméně jednou ročně prověřovací cvičení.

§ 30

Řád ohlašovny požárů

(1) Řád ohlašovny požáru upravuje způsob přijímání hlášení o vzniku požáru v obci nebo podniku, vyhlášení požárního poplachu místní jednotce požární ochrany a její vyslání na místo události (na výzvu občana nebo okresního operačního střediska) a oznámení požáru na okresní ohlašovnu požáru.

(2) Řád ohlašovny požáru obsahuje výpis z požárního poplachového plánu okresu, seznam důležitých telefonních čísel okresního operačního střediska, nejbližší jednotky požární ochrany, pohotovostních služeb a pravidla pro vyhlášení požárního poplachu. Řád ohlašovny požáru musí být pravidelně aktualizován v souladu se skutečným stavem. Okresní ohlašovna požáru obsluhuje nepřetržitě linku tísňového volání s telefonním číslem 150.

(3) Řádem ohlašovny požárů jsou vybaveny ohlašovny požárů nebo místa pro hlášení požárů, které nemají úplný charakter ohlašovny požárů, ale lze z nich ohlásit požár na místní nebo okresní ohlašovnu požárů. Ohlašovny jsou pro veřejnost označeny tabulkou „Ohlašovna požárů“ a místa pro hlášení požárů tabulkou „Zde hlaste požár“ nebo symbolem telefonního čísla 150.

(4) Ohlašoven požárů nebo míst pro hlášení požáru musí být takový počet, aby občan v kterékoliv části obce nebo podniku měl možnost ohlásit požár nejdéle do 15 minut od jeho zjištění. Místa pro hlášení požárů mohou být, po projednání s vlastníky (uživateli) telefonní stanice, zřizována u právnických i fyzických osob, u kterých je zaručena dostupnost zařízení pro hlášení požáru, nebo jimi mohou být veřejné telefonní automaty.

§ 31

Provádění preventivních požárních kontrol

Okresní úřad oznamuje obci, které právnické osoby a podnikající fyzické osoby z území obce určil k výkonu státního požárního dozoru podle § 35 zákona; u těchto právnických osob a podnikajících fyzických osob obec neprovádí preventivní požární kontroly podle § 39 zákona.

Část III

JEDNOTKY POŽÁRNÍ OCHRANY
Vnitřní organizace, zřizování a vybavení jednotek požární ochrany

§ 32

(1) Jednotku požární ochrany tvoří čety, družstva, družstva ve zmenšeném početním stavu a skupiny. Složení jednotek je uvedeno v přílohách č. 4 a 5, které jsou součástí této vyhlášky.

(2) Četa se skládá z velitele čety a dvou nebo tří družstev.

(3) Družstvo se skládá z velitele a dalších pěti osob. Družstvo ve zmenšeném početním stavu se skládá z velitele a dalších tří osob. Družstvo je základní organizační jednotkou a lze je rozdělit na skupiny.

(4) Skupinu tvoří nejméně dvě osoby. Skupina se zřizuje pro činnosti v operačním řízení a musí mít určeného vedoucího.

(5) Jestliže obec zřizuje místo jednotky sboru dobrovolných hasičů obce požární hlídku, má tato hlídka velitele a nejméně další tři členy.

(6) Výkon služby v jednotce hasičského záchranného sboru okresu a v jednotce hasičského záchranného sboru podniku je organizován ve směnách. Směnu tvoří nejméně jedno družstvo ve zmenšeném početním stavu a další nezbytný počet příslušníků nebo zaměstnanců podniku zařazených v hasičském záchranném sboru podniku (dále jen „zaměstnanec podniku“) ze speciálních služeb a odborných pracovišť těchto jednotek požární ochrany.

(7) Organizaci a početní stav jednotky hasičského záchranného sboru okresu určuje vrchní požární rada České republiky podle § 46 odst. 2 zákona. Početní stav příslušníků směny na stanici hasičského záchranného sboru okresu a kritéria pro jeho určení jsou uvedeny v příloze č. 4, která je součástí této vyhlášky.

(8) Potřebný početní stav zaměstnanců podniku v jednotce hasičského záchranného sboru podniku je stanoven posouzením požárního nebezpečí. Potřebný početní stav členů jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku a členů jednotky sboru dobrovolných hasičů obcí (dále jen „člen“) je stanoven u jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku posouzením požárního nebezpečí, u jednotky sboru dobrovolných hasičů obcí je uveden v příloze č. 5, která je součástí této vyhlášky.

§ 33

Speciálními službami v jednotce hasičského záchranného sboru okresu a v jednotce hasičského záchranného sboru podniku jsou služby

a) chemicko-technická, která zabezpečuje akceschopnost prostředků a zařízení pro ochranu hasiče při zásahu (např. dýchací přístroje, osobní ochranné pomůcky, dekontaminační zařízení, detekční přístroje) a akceschopnost záchranných a vyprošťovacích pneumatických zařízení a hasiv, prostředky pro práci ve výškách a nad volnými hloubkami a vybavení potápěčských skupin,

b) strojní, která zabezpečuje akceschopnost požární techniky, dalších strojních věcných prostředků požární ochrany a jejich příslušenství a akceschopnost hydraulických vyprošťovacích zařízení,

c) spojová a informační, která zabezpečuje činnost v těchto oblastech a činnost spojové, výpočetní a záznamové techniky.

§ 34

Operační středisko

Pro plnění úkolů operačního řízení jednotek požární ochrany, organizování spolupráce orgánů, právnických osob, podnikajících fyzických osob a fyzických osob při zdolávání požárů a záchranných pracích při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, pro jejich koordinovaný postup podle § 70 odst. 3 a § 73 odst. 2 zákona a pro potřeby integrovaného záchranného systému⁹) se zřizují operační střediska, a to okresní operační střediska u hasičských záchranných sborů okresů a operační a informační středisko u ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky.

§ 35

Zřizování a vybavení jednotek požární ochrany

(1) Kategorii a dislokaci jednotky hasičského záchranného sboru okresu určuje vrchní požární rada České republiky podle § 46 odst. 2 zákona. Kategorii a dislokaci ostatních jednotek požární ochrany a území, které zajišťují v rámci plošného pokrytí území okresu, určuje okresní úřad po projednání s jejich zřizovateli. Zařazení jednotek požární ochrany do kategorií je uvedeno v příloze č. 6, která je součástí této vyhlášky.

(2) Vnitřní organizace a vybavení jednotek požární ochrany včetně dislokace jednotlivých kategorií jednotek požární ochrany musí být voleny tak, aby území obce bylo podle stupně nebezpečí zabezpečeno požadovaným množstvím sil a prostředků a aby byla splněna požadovaná doba jejich dojezdu na místo zásahu podle základní tabulky plošného pokrytí uvedené v příloze č. 6, která je součástí této vyhlášky.

(3) Jednotky hasičského záchranného sboru okresu a jednotky hasičských záchranných sborů podniků jsou dislokovány na stanicích. Kromě centrální stanice mohou být s přihlédnutím k odstavci 2 zřízeny pobočné stanice. Minimální vybavení stanic hasičského záchranného sboru okresu základní požární technikou je uvedeno v příloze č. 7, která je součástí této vyhlášky.

(4) Fyzický stav zaměstnanců podniku ve směně nebo členů jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku připravených k zásahu nesmí být menší než jedno družstvo ve zmenšeném početním stavu. Posouzením požárního nebezpečí mohou být stanoveny počty vyšší. Při zřízení společné jednotky požární ochrany podle § 69a zákona se stav sil a prostředků stanoví podle posouzení požárního nebezpečí všech účastníků smlouvy.

(5) S přihlédnutím ke zvýšenému požárnímu nebezpečí podniku může okresní úřad určit, že jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku bude zřízena i vedle jednotky hasičského záchranného sboru podniku.

(6) Minimální vybavení jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí vybranou požární technikou uvádí příloha č. 5, která je součástí této vyhlášky. Dokumentaci o zřízení jednotky sboru dobrovolných hasičů obce tvoří listina o zřízení, jmenovací dekret velitele jednotky, seznam členů jednotky požární ochrany a dokumentace o jejich zdravotní a odborné způsobilosti pro výkon služby v operačním řízení.

§ 36

Používání požární techniky a věcných prostředků požární ochrany

(1) Požární techniku a věcné prostředky požární ochrany uvedené v § 4 odst. 1 a 2 lze do vybavení jednotek požární ochrany zařadit jen za předpokladu, že splňují stanovené technické podmínky (§ 24 odst. 2 zákona).

(2) K používání vyhrazené požární techniky a věcných prostředků požární ochrany musí být u jednotky požární ochrany zajištěno
O kontrolách se vedou záznamy, které se uchovávají po dobu pěti let.

a) způsobilost příslušníků, zaměstnanců podniku a členů pro výkon služby a evidence těch, kteří jsou určeni pro používání izolačních dýchacích přístrojů a ochranných obleků protichemických, obleků protiradiačních, obleků proti sálavému teplu nebo ohni,

b) bezpečné používání dýchací techniky včetně úpravy zevnějšku uživatelů tak, aby bylo zajištěno její bezpečné nasazení,

c) barevné provedení všech zásahových požárních automobilů, přívěsů, návěsů a kontejnerů v barvě červené s bílými zvýrazňujícími prvky, případně bílými reflexivními prvky,

d) dodržování podmínek radioprovozu na kmitočtech požární ochrany uvedených v souhlasu s používáním kmitočtů požární ochrany vydaného ředitelstvím Hasičského záchranného sboru České republiky,

e) řádný technický stav a použitelnost vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a zařízení požární ochrany prováděním pravidelných kontrol před zařazením k používání u jednotek požární ochrany, před použitím, po použití a periodicky. Periodické kontroly se provádějí

2. u výškové techniky a prostředků pro práci ve výškách a nad volnými hloubkami nejméně jedenkrát za 12 měsíců, pokud výrobce nestanovil lhůtu kratší.

1. u izolačních dýchacích přístrojů, obleků protichemických, obleků protiradiačních, obleků proti sálavému teplu a ohni a křísicích přístrojů nejméně jedenkrát za šest měsíců,

§ 37

Dokumentace o činnosti jednotek požární ochrany

(1) Dokumentací o činnosti jednotek požární ochrany je strážní kniha, záznamy o odborné přípravě jednotky požární ochrany, zpráva o zásahu, případně dílčí zpráva o zásahu, taktické postupy pro jednotlivé druhy zásahů a dokumenty pro orientaci v hasebním obvodu.

(2) Strážní knihu vedou jednotky hasičských záchranných sborů okresů a jednotky hasičských záchranných sborů podniků a také jednotky sborů dobrovolných hasičů podniků a jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí, pokud jsou v nich zařazeny osoby vykonávající tuto službu jako svoje zaměstnání. Strážní kniha obsahuje záznamy o výkonu služby. Strážní knihu vede velitel jednotky požární ochrany, který odpovídá za výkon služby směny. Strážní kniha se uchovává po dobu pěti let.

(3) Dokumentace o odborné přípravě jednotky požární ochrany obsahuje

a) roční plány odborné přípravy rozpracované u jednotek hasičských záchranných sborů okresů a jednotek hasičských záchranných sborů podniků po jednotlivých měsících,

b) záznamy o odborné přípravě obsahující seznam a podpisy hasičů, kteří se odborné přípravy zúčastnili, jména a podpisy osob, které odbornou přípravu provedly, téma a datum odborné přípravy.

(4) Dílčí zpráva o zásahu obsahuje časové údaje o činnosti jednotky u zásahu, jmenovitý seznam hasičů jednotky požární ochrany u zásahu, údaje o technickém vybavení a postupu na místě zásahu. Dílčí zprávu o zásahu zpracovává velitel jednotky požární ochrany a odevzdává ji před odjezdem z místa zásahu veliteli zásahu.

(5) Zpráva o zásahu zpracovávaná podle dílčích zpráv o zásahu obsahuje zejména údaje o druhu, počtu a vybavení jednotek požární ochrany na místě zásahu, hodnocení místa zásahu v době nasazení první jednotky požární ochrany a popis nasazení jednotek požární ochrany. Zprávu o zásahu zpracovává velitel zásahu a odevzdává ji okresnímu operačnímu středisku nejpozději do šesti dnů ode dne ukončení zásahu.

Část IV

ODBORNÁ ZPŮSOBILOST PŘÍSLUŠNÍKŮ, ODBORNÁ ZPŮSOBILOST VELITELŮ, STROJNÍKŮ A TECHNIKŮ SPECIÁLNÍCH SLUŽEB OSTATNÍCH JEDNOTEK POŽÁRNÍ OCHRANY

§ 38

Obsah odborné způsobilosti

(1) Obsah odborné způsobilosti příslušníků a odborné způsobilosti velitelů, strojníků a techniků speciálních služeb ostatních jednotek požární ochrany podle § 72 odst. 4 zákona, specifikovaný s ohledem na zastávanou funkci, zahrnuje znalosti

a) předpisů o požární ochraně,

b) organizace a řízení požární ochrany,

c) funkce, použití a parametrů požární techniky, věcných prostředků a zařízení požární ochrany,

d) o posuzování požárního nebezpečí činností a objektů se zvýšeným požárním nebezpečím,

e) taktických postupů jednotek požární ochrany při zásazích.

(2) Příslušníci a velitelé, strojníci a technici speciálních služeb ostatních jednotek požární ochrany jsou povinni prokázat odbornou způsobilost při ustanovení do funkce. Jestliže se v tomto období připravují na ověření odborné způsobilosti, mohou odbornou způsobilost prokázat nejpozději do šesti měsíců od ustanovení do funkce.

(3) Odborná příprava k dosažení odborné způsobilosti příslušníků a velitelů, strojníků a techniků speciálních služeb hasičských záchranných sborů podniků se provádí v odborných kurzech vzdělávacích zařízení ministerstva v rozsahu a podle osnov stanovených ministerstvem.

(4) Odborná příprava k dosažení odborné způsobilosti velitelů a strojníků jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků se provádí v odborných kurzech vzdělávacích zařízení ministerstva, vzdělávacích zařízení sdružení občanů působících na úseku požární ochrany nebo u hasičských záchranných sborů okresů podle osnov vydaných ministerstvem.

(5) Přípravou k prodloužení platnosti odborné způsobilosti příslušníků ve funkci hasič a velitelů a strojníků jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků je odborná příprava organizovaná hasičským záchranným sborem okresu. Příprava k prodloužení platnosti odborné způsobilosti ostatních funkcí u příslušníků a velitelů, strojníků a techniků speciálních služeb hasičských záchranných sborů podniků se provádí ve vzdělávacích zařízeních ministerstva nebo u hasičských záchranných sborů okresů podle osnov vydaných ministerstvem.

§ 39

Ověřování odborné způsobilosti

(1) Ověřování odborné způsobilosti se provádí před nejméně tříčlennou komisí, kterou zřídí orgán provádějící ověřování odborné způsobilosti podle § 72 odst. 5 zákona. O zkoušce a jejím výsledku se vyhotoví protokol. Osvědčení o odborné způsobilosti se vydává s platností na dobu pěti let.

(2) Pokud příslušníci a velitelé, strojníci a technici speciálních služeb ostatních jednotek požární ochrany při ověřování odborné způsobilosti neuspěli a podrobí se novému ověření odborné způsobilosti nejpozději do tří měsíců, prodlužuje se platnost jejich stávajícího osvědčení o tuto lhůtu. Podrobit se ověření odborné způsobilosti lze v této lhůtě jen jedenkrát.

(3) Ten, komu bylo osvědčení o odborné způsobilosti odňato, může se podrobit novému ověření odborné způsobilosti nejpozději do šesti měsíců ode dne odnětí osvědčení o odborné způsobilosti. Tato lhůta má odkladný účinek pro případ odvolání z funkce.

(4) Ověřování odborné způsobilosti pro výkon funkce velitele a strojníka jednotky sboru dobrovolných hasičů obce a jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku se nepodrobují absolventi středních škol požární ochrany nebo vysokých škol ve studijním oboru požární ochrana, pokud od ukončení tohoto studia neuběhla doba delší než pět let.

§ 40

Odborná příprava jednotek požární ochrany

(1) Obsah a rozsah odborné přípravy podle § 72 odst. 4 zákona vychází z předpokládaného rozsahu výkonu služby, činnosti jednotky požární ochrany a jejího vybavení.

(2) Odborná příprava se provádí podle plánů odborné přípravy zpracovaných na výcvikové období kalendářního roku. Odbornou přípravu příslušníků, zaměstnanců podniků a členů řídí, organizují a vyhodnocují velitelé jednotek požární ochrany. Hlavní zaměření odborné přípravy jednotek požární ochrany pro kalendářní rok vydává ministerstvo. Součástí odborné přípravy mohou být i instrukčně metodická zaměstnání. Na konci výcvikového období se provádí hodnocení odborné přípravy příslušníků, zaměstnanců podniků a členů a jednotky požární ochrany jako celku.

(3) Základní odbornou přípravou příslušníků, zaměstnanců podniku a osob vykonávajících službu v jednotkách sborů dobrovolných hasičů obcí a v jednotkách sborů dobrovolných hasičů podniků jako své povolání je nástupní odborný výcvik, který zabezpečuje ministerstvo.

(4) Základní odbornou přípravu členů provádějí velitelé jednotek požární ochrany. Základní odborné přípravy v minimálním rozsahu 40 hodin se musí zúčastnit každý člen nejpozději do konce prvního roku od zařazení do jednotky požární ochrany. Obsahem základní odborné přípravy členů jsou základy cvičebního řádu a bojového řádu jednotek požární ochrany a používání ochranných pracovních prostředků při zásahu s přihlédnutím k předpokládané činnosti jednotky požární ochrany v operačním řízení a jejím vybavení.

(5) Příslušníci, zaměstnanci podniků a osoby vykonávající službu v jednotkách sborů dobrovolných hasičů obcí a v jednotkách sborů dobrovolných hasičů podniků jako svoje povolání se podrobují jedenkrát za dva roky zkoušce z oblasti ochrany zdraví a života hasičů při zásazích, pokud předpisy o bezpečnosti práce neurčují jinak.

(6) Tělesná příprava zahrnuje všeobecnou tělesnou přípravu a speciální tělesnou přípravu zaměřenou na udržení fyzické zdatnosti a rozvoj pohybových vlastností odpovídajících charakteru činnosti při zásahu jednotek požární ochrany. V rámci tělesné přípravy mohou být v jednotkách požární ochrany organizovány sportovní soutěže. Fyzická zdatnost příslušníků a zaměstnanců podniku se prověřuje hodnocením jedenkrát ročně způsobem uvedeným v příloze č. 8, která je součástí této vyhlášky.

(7) Soutěží v požárním sportu a v tělesné přípravě pro zvýšení fyzické zdatnosti a praktických dovedností potřebných k výkonu služby se zúčastňují příslušníci, zaměstnanci podniku a členové jednotek požární ochrany. Náklady spojené s organizováním soutěží nese ten, kdo soutěž organizuje.

(8) Příslušníci, zaměstnanci podniku a členové určení k používání dýchacích izolačních přístrojů je musí nejméně jedenkrát za tři měsíce prakticky použít v rámci odborné přípravy, pokud se tak ve stanovené lhůtě nestalo u zásahu. Příslušníci, zaměstnanci podniku a členové určení k používání protichemických obleků, protiradiačních obleků a obleků proti sálavému teplu a ohni je musí prakticky použít nejméně jedenkrát za šest měsíců za stejných podmínek.

(9) Řidiči požárních vozidel se světelným a zvukovým výstražným zařízením, kteří v průběhu čtyř týdnů neřídili požární automobil nebo jiný automobil stejné nebo vyšší hmotnostní kategorie, absolvují v rámci odborné přípravy kondiční jízdu v délce nejméně 10 km v průběhu následujícího týdne.

§ 41

Prověřovací cvičení

(1) Prověřovací cvičení slouží k prověrce připravenosti jednotek požární ochrany k zásahu pro případ zejména velkých a složitých zásahů, k prověření požárního řádu obce nebo dokumentace zdolávání požárů a k ověření součinnosti mezi jednotkami požární ochrany, složkami integrovaného záchranného systému¹⁰) a ostatními službami (energetická, plynárenská, vodárenská apod.). Součástí tohoto cvičení může být i vyhlášení cvičného požárního poplachu.

(2) Prověřovací cvičení je oprávněn nařídit vrchní požární rada České republiky a ve své územní působnosti přednosta okresního úřadu, primátor hl. m. Prahy a primátoři měst Brna, Ostravy a Plzně, starosta obce, statutární zástupce právnické osoby nebo podnikající fyzická osoba, kteří jednotku požární ochrany zřídili, jejich pověření zástupci, ředitel hasičského záchranného sboru okresu, jeho zástupce a velitel jednotky požární ochrany. Prověřovací cvičení se předem oznámí příslušnému okresnímu operačnímu středisku.

§ 42

Taktické cvičení

(1) Taktická cvičení slouží k odborné přípravě na prohloubení schopností velitelů jednotek požární ochrany k řízení sil a prostředků požární ochrany a k ověření znalosti hasebního obvodu.

(2) Taktická cvičení organizují velitelé jednotek požární ochrany. Dokumentaci taktického cvičení schvaluje ředitel hasičského záchranného sboru okresu v případě, že se do taktického cvičení zapojují dvě a více jednotek požární ochrany.

Část V

STEJNOKROJ, HODNOSTI A FUNKČNÍ OZNAČENÍ ZAMĚSTNANCŮ PODNIKŮ A ČLENŮ ZAŘAZENÝCH V JEDNOTKÁCH POŽÁRNÍ OCHRANY

§ 43

Stejnokroj

(1) Stejnokrojem zaměstnanců podniku se rozumí pracovní stejnokroj. Výstrojní součástky tohoto stejnokroje jsou shodné se stejnokrojem příslušníků.¹¹)

(2) Stejnokrojem členů se rozumí požárnický pracovní oblek s úpravou pro nošení funkčního označení.

§ 44

Nošení stejnokroje

(1) Zaměstnanci podniku

a) nosí stejnokroj při výkonu služby a společenských příležitostech,

b) dodržují zásady výstrojní kázně, tzn. jednotnost úpravy, úplnost a čistotu stejnokroje,

c) při společenských příležitostech mohou nosit ke stejnokroji bílou košili. Zaměstnanci podniku zařazení do čestných stráží nosí ke stejnokroji bílou přilbu, bílý opasek a bílé rukavice. Při výkonu zaměstnání mohou někteří zaměstnanci podniku podle pokynu velitele jednotky hasičského záchranného sboru podniku nosit ke stejnokroji přilbu, holeňovou obuv a pás,

d) ženy mohou nosit ke stejnokroji kabelku tmavé barvy bez nápadných ozdob; muži tašku tmavé barvy.

(2) Členové

a) nosí stejnokroj při výkonu služby. Tím není dotčeno právo členů organizovaných ve sdružení občanů působících na úseku požární ochrany nosit při jiných příležitostech stejnokroj těchto občanských sdružení,

b) dodržují zásady výstrojní kázně, tzn. jednotnost úpravy, úplnost a čistotu stejnokroje.

(3) Pro vystrojování zaměstnanců podniků se přiměřeně použijí předpisy pro vystrojování příslušníků.¹¹)

(4) Členům se obměna stejnokroje provádí na základě individuálního posouzení opotřebení stejnokroje a ztráty ochranné funkce s přihlédnutím k době životnosti.

§ 45

Vznik nároku na stejnokroj

(1) Zaměstnancům podniků náleží stejnokroj podle § 93 odst. 1 zákona prvním dnem kalendářního měsíce po uplynutí zkušební doby. Není-li zkušební doba sjednána, náleží zaměstnancům podniku stejnokroj dnem nástupu do práce. Nárok na stejnokroj zaniká ukončením činnosti v jednotce hasičského záchranného sboru podniku nebo ukončením pracovního poměru.

(2) Členům náleží stejnokroj podle § 93 odst. 2 zákona prvním dnem jejich zařazení v jednotce požární ochrany. Nárok na stejnokroj zaniká ukončením činnosti v jednotce požární ochrany.

§ 46

Hodnosti

(1) Zaměstnanci podniků nosí podle § 93 odst. 1 zákona na náramenících stejnokroje, způsobem obdobným jako příslušníci, toto označení hodnosti

a) praporčické - rotný, rotmistr, nadrotmistr, podpraporčík, praporčík, nadpraporčík,

b) důstojnické - podporučík, poručík, nadporučík, kapitán, major, podplukovník.

(2) Po vzniku pracovního poměru je zaměstnanec podniku jmenován do hodnosti rotného; jestliže má úplné střední vzdělání, do hodnosti rotmistra, a jestliže má vysokoškolské vzdělání, do hodnosti podporučíka, pokud na funkci, kterou zastává, je důstojnická hodnost plánována. Plánované hodnosti zaměstnanců podniků jsou uvedeny v příloze č. 9, která je součástí této vyhlášky.

(3) Po vzniku pracovního poměru lze zaměstnance podniku jmenovat do vyšší hodnosti, než je uvedeno v odstavci 2, a to až do hodnosti, kterou dosáhl v předchozím pracovním poměru v Hasičském záchranném sboru České republiky, v jednotce hasičského záchranného sboru podniku, ve služebním poměru vojáka z povolání, příslušníka Policie České republiky nebo Vězeňské služby České republiky, jestliže pro funkci, do které má být zařazen, je tato hodnost plánována.

(4) Do hodnosti rotného až kapitána jmenuje a povyšuje zaměstnance podniku příslušný ředitel hasičského záchranného sboru okresu na návrh zaměstnavatele. Do hodnosti majora až podplukovníka jmenuje a povyšuje zaměstnance podniku vrchní požární rada České republiky na návrh zaměstnavatele a se souhlasem ředitele hasičského záchranného sboru okresu.

(5) Zaměstnanec podniku má nárok na povýšení, jestliže

a) vykonává po určenou dobu funkci, pro kterou je stanovena hodnost vyšší,

b) dosahuje dobrých výsledků ve službě,

c) uplynula mu určená doba výsluhy let v hodnosti,

d) splňuje podmínky požadovaného vzdělání nebo mu byl nedostatek tohoto vzdělání prominut.

(6) Doba výkonu funkce, pro kterou je stanovena vyšší hodnost, než kterou zaměstnanec podniku má, činí před povýšením nebo před jmenováním do hodnosti

a) šest měsíců u funkce, pro kterou je stanovena praporčická hodnost,

b) 12 měsíců u funkce, pro kterou je stanovena důstojnická hodnost.

(7) Podmínka dosahování dobrých výsledků ve službě není splněna, pokud zaměstnanec podniku byl zaměstnavatelem v posledních 12 měsících písemně vyzván k odstranění neuspokojivých pracovních výsledků nebo byl zaměstnavatelem v posledních šesti měsících písemně upozorněn na porušení pracovní kázně.

(8) Doba výsluhy let v hodnosti činí

1.	rotný - jeden rok,
2.	rotmistr - dva roky,
3.	nadrotmistr - tři roky,
4.	podpraporčík - čtyři roky
5.	praporčík - pět let;

a) u praporčických hodností

b) u důstojnických hodností

1.	podporučík - jeden rok,
2.	poručík - dva roky,
3.	nadporučík - tři roky,
4.	kapitán - čtyři roky,
5.	major - pět let.

(9) Do doby výsluhy let v hodnosti se počítá doba trvání pracovního poměru zaměstnance podniku, s výjimkou základní (náhradní) vojenské služby, civilní služby, další mateřské dovolené¹²) a doby pracovního volna bez náhrady mzdy trvající nepřetržitě více než jeden rok.

(10) Požadovaným vzděláním pro hodnost je podle zastávané funkce

a) u praporčických hodností střední nebo úplné střední vzdělání,

b) u důstojnických hodností podporučík až kapitán úplné střední vzdělání,

c) u důstojnických hodností major až podplukovník vysokoškolské vzdělání.

(11) U zaměstnanců podniku, kteří dosáhli 45 let věku a nesplňují podmínku požadovaného vzdělání pro hodnost podle odstavce 10, může ve zvlášť odůvodněných případech povolit výjimku ze vzdělání ředitel hasičského záchranného sboru okresu nebo vrchní požární rada České republiky, kteří jsou oprávněni zaměstnance jmenovat do hodnosti nebo povýšit.

(12) Zaměstnanec podniku v praporčické hodnosti má nárok na jmenování do hodnosti podporučíka, jestliže po dobu 12 měsíců úspěšně vykonává funkci, pro kterou je plánována důstojnická hodnost a dosáhl úplného středního vzdělání. Jmenování do první důstojnické hodnosti a povýšení do vyšší praporčické nebo důstojnické hodnosti se provádí k prvnímu dni měsíce následujícího po splnění poslední podmínky stanovené pro povýšení v odstavci 5. Je-li tímto dnem první den měsíce, provede se jmenování nebo povýšení již tímto dnem.

(13) Hodnost zaměstnance podniku zaniká skončením pracovního poměru nebo ukončením činnosti v hasičském záchranném sboru podniku.

(14) Opatření ve věcech hodností zaměstnanců podniků se vydává písemně a oznamuje se zaměstnanci podniku, jehož se týká. Proti opatření ředitele hasičského záchranného sboru okresu může zaměstnanec podniku do 15 dnů ode dne oznámení podat námitku, kterou řeší vrchní požární rada České republiky. Proti opatření vrchního požárního rady České republiky ve věcech hodností může zaměstnanec podniku ve stejné lhůtě podat stížnost, kterou řeší vrchní požární rada České republiky po předchozím projednání v komisi pro projednávání stížností ve věcech hodností zřízené k tomuto účelu. Výsledek řešení se oznamuje zaměstnanci podniku písemně.

§ 47

Funkční označení

(1) Členové nosí podle § 93 odst. 2 zákona na výložkách stejnokroje toto funkční označení

a) hasič po absolvování základní odborné přípravy,

b) starší hasič po pěti letech členství v jednotce požární ochrany,

c) strojník, technik speciální služby,

d) velitel družstva,

e) velitel družstva - zástupce velitele jednotky sboru dobrovolných hasičů obce,
velitel družstva - zástupce velitele jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku,

f) velitel jednotky sboru dobrovolných hasičů obce,
velitel jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku.

(2) Pro označení funkcí se používají

a) rozeta stříbrné barvy o průměru 14 mm,

b) kovový pásek stříbrné barvy šíře 5 mm a 30 mm dlouhý.

(3) Vzor umístění rozet a kovového pásku na stejnokroji členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků je uveden v příloze č. 10, která je součástí této vyhlášky.

(4) Členům náleží funkční označení po zařazení v jednotce požární ochrany a splnění stanovených podmínek k označení pro výkon funkce.

§ 48

Označení příslušnosti k jednotce požární ochrany

(1) K označení příslušnosti k jednotce hasičského záchranného sboru podniku, jednotce sboru dobrovolných hasičů obce nebo jednotce sboru dobrovolných hasičů podniku se používá na stejnokroji domovenka. Kromě domovenky může být na stejnokroji umístěn i rukávový znak.

(2) Domovenka se nosí na levém rukávu blůzy stejnokroje a požárnického pracovního obleku 20 mm pod ramenním švem. Na domovence je uveden druh jednotky požární ochrany a název obce, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, které jednotku požární ochrany zřídily. Šířka domovenky je 18 mm a tvarově sleduje tvar švu. Barva podkladu je bleděmodrá s 2 mm tmavomodrým lemováním, písmena jsou černá velikosti 10 mm.

(3) Rukávový znak se nosí na levém rukávu stejnokroje 90 mm pod ramenním švem s vyobrazením znaku právnické osoby, podnikající fyzické osoby nebo obce, které jednotku požární ochrany zřídily, nebo znaku jednotky hasičského záchranného sboru podniku, jednotky sboru dobrovolných hasičů obce nebo jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku. Rukávový znak je ve tvaru pavézy nepřesahující půdorysný rozměr 70 x 90 mm nebo ve tvaru obdélníka rozměru 70 x 90 mm, popřípadě kruhu o průměru 90 mm.

§ 49

Znak na čepici

Na čepicích stejnokroje zaměstnanců podniku nebo členů se nosí znak právnické osoby, podnikající fyzické osoby nebo obce, které jednotku požární ochrany zřídily, nebo znak sdružení občanů působícího na úseku požární ochrany, ve kterém je člen zapojen.

Část VI

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 50

(1) Příslušníci při plnění svých úkolů prokazují svá oprávnění podle § 88 odst. 1 a 2 zákona služebním průkazem označujícím příslušnost k Hasičskému záchrannému sboru České republiky s vyznačením osobního čísla.

(2) Služební průkaz je opatřen státním znakem a obsahuje jméno a příjmení, fotografii a rodné číslo příslušníka, číslo služebního průkazu, místo zařazení příslušníka a text vyjadřující jeho oprávnění. Vzor průkazu je uveden v příloze č. 11, která je součástí této vyhlášky.

(3) Členové kontrolních skupin při plnění úkolů prokazují svá oprávnění podle § 88 odst. 1 zákona pověřením obce, které platí jen ve spojení s občanským průkazem. Pověřovací doklad obsahuje jméno a příjmení člena a text vyjadřující jeho oprávnění včetně uvedení ustanovení právního předpisu zakládajícího toto oprávnění.

(4) Velitelé jednotek hasičských záchranných sborů podniků, velitelé jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a velitelé jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků při plnění úkolů prokazují svá oprávnění podle § 88 odst. 2 zákona průkazem, který vydává příslušný okresní požární rada. Vzor průkazu je uveden v příloze č. 11, která je součástí této vyhlášky.

§ 51

Pro účely požární ochrany se za požár považuje každé nežádoucí hoření, při kterém došlo k usmrcení či zranění osob nebo zvířat anebo ke škodám na materiálních hodnotách. Za požár se považuje i nežádoucí hoření, při kterém byly osoby, zvířata nebo materiální hodnoty nebo životní prostředí bezprostředně ohroženy.

§ 52

Osvědčení o odborné způsobilosti techniků požární ochrany a specialistů požární ochrany vydaná na základě ověření odborné způsobilosti podle dosavadních předpisů jsou platná jen do 31. prosince 1997.

§ 53

Dokumentace požární ochrany vedená podle dosavadních předpisů musí být uvedena do souladu s touto vyhláškou nejpozději do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky; to neplatí u posouzení požárního nebezpečí podle čl. II odst. 5 zákona č. 203/1994 Sb.

§ 54

Příslušníci a velitelé, strojníci a technici speciálních služeb ostatních jednotek požární ochrany, kteří tyto funkce zastávají ke dni účinnosti vyhlášky bez odborné způsobilosti, musí prokázat odbornou způsobilost do dvou let ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

§ 55

Zrušují se § 1 až 100, § 108 až 116 vyhlášky Ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 37/1986 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady o požární ochraně.

§ 56

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

k vyhlášce č. 21/1996 Sb.
VZOR OSVĚDČENÍ O ODBORNÉ SPŮSOBILOSTI
sbcr1996c007z0021p001u001.pdf

k vyhlášce č. 21/1996 Sb.
POŽÁRNĚ TECHNICKÉ CHARAKTERISTIKY HOŘLAVÝCH LÁTEK A METODY JEJICH STANOVENÍ
Základní požárně technické charakteristiky (PTCH) hořlavých látek

Poř. čís.	Hořlavá látka	PTCH	zkušební/definiční norma+
1.	Kapaliny	Bod vzplanutí (°C)	ČSN EN 57
			ČSN ISO 3679
			ČSN 65 6064
			ČSN 65 6065
			ČSN 65 6212
			ČSN 67 3015
		Bod hoření (°C)	ČSN 65 6212
		Třída nebezpečnosti	ČSN 65 0201
		Teplota vznícení (°C)	ČSN 33 0371
		Teplotní třída	ČSN 33 0371
		Konc. meze výbušnosti (% obj.)	ČSN 65 0322
		Skupina výbušnosti	ČSN 33 0371
		Mezní experim. bezpečná spára	ČSN 33 0371
		Výhřevnost (MJ/kg)	ČSN 65 6169
		Hustota (kg/m³)	ČSN 65 6010
		Mísitelnost s vodou	++
		Vhodné hasivo	+++
2.	Plyny	Teplota vznícení (°C)	ČSN 33 0371
		Teplotní třída	ČSN 33 0371
		Konc. meze výbušnosti (% obj.)	ČSN 65 0322
		Skupina výbušnosti	ČSN 33 0371
		Mezní experim. bezpečná spára	ČSN 33 0371
		Výhřevnost (MJ/kg)	ČSN 38 5521
		Relativní hustota (vzduch=1)	ČSN 38 5522
		Vhodné hasivo	+++
3.	Prachy	Teplota vzplanutí a teplota vznícení usazeného prachu	ČSN 01 5140
		- aerogelu (°C)	ČSN 64 0149
		Teplota vznícení rozvířeného
		prachu - aerosolu (°C)	ČSN 01 5140
		Dolní mez výbušnosti (g/m³)	ČSN 01 5140
		Výhřevnost (MJ/kg)	ČSN 44 1352
		Vhodné hasivo	+++
4.	Tuhé hmoty (vyjma hmot 5 - 11)	Teplota vzplanutí a vznícení	ČSN 64 0149
		Výhřevnost (MJ/kg)	ČSN 44 1352
		Hustota (kg/m³)	ČSN 64 0111
		Vhodné hasivo	+++
5.	Stavební hmoty	Nehořlavost staveb. hmot	ČSN 73 0861
		Stupeň hořlavosti staveb. hmot	ČSN 73 0862
		Požární výhřevnost/výhřevnost (MJ/kg)	ČSN 73 0864/44 1352
		Rychlost povrchového šíření plamene (m/s)	ČSN 73 0863
6.	Čalouněný nábytek	Hořlavost a zapalitelnost	ČSN ISO 8191-1
			ČSN EN 1021-1
			ČSN ISO 8191-2
			ČSN EN 1021-2
7.	Plošné textilie-závěsné, dekorativní	Hořlavost a zapalitelnost	ČSN 80 0824
			ČSN EN 6940
			ČSN EN 6941
		Výhřevnost (MJ/kg)	ČSN 44 1352
8.	Hračky	Hořlavost	ČSN EN 71
9.	Interiérové materiály automobilů, traktorů, lesnických a zemědělských strojů	Hořlavost	ČSN ISO 3795
10.	Dopravní pásy s textilní vložkou	Hořlavost	ČSN 26 0372
10.	Dopravní pásy s textilní vložkou	Výhřevnost (MJ/kg)	ČSN 44 1352
11.	Elektrické vodiče a kabely	Odolnost proti šíření plamene	ČSN 34 7007
			ČSN 34 7010
			ČSN IEC 332

Další požárně technické charakteristiky (PTCH) hořlavých látek

Poř. čís.	Hořlavá látka	PTCH	zkušební/definiční norma+
1.	Kapaliny	Maximální výbuchový tlak (MPa)	ČSN ISO 6184-3
		Maxim. rychlost nárůstu tlaku (MPa/s)	ČSN ISO 6184-3
		Indukční perioda výbuchu (s)	ČSN ISO 6184-3
		Nebezpečné chemické reakce	++++
		Toxicita zplodin hoření	ČSN 64 0758
		Toxicita zplodin hoření	ISO/TR 9122
2.	Plyny	Maximální výbuchový tlak (MPa)	ČSN ISO 6184-2
		Maxim. rychlost nárůstu tlaku (MPa/s)	ČSN ISO 6184-2
		Indukční perioda výbuchu (s)	ČSN ISO 6184-2
		Nebezpečné chemické reakce	++++
		Toxicita zplodin hoření	ČSN 64 0758
		Toxicita zplodin hoření	ISO/TR 9122
3.	Prachy	Maximální výbuchový tlak (MPa)	ČSN ISO 6184-1
		Maxim. rychlost nárůstu tlaku (MPa/s)	ČSN ISO 6184-1
		Indukční perioda výbuchu (s)	ČSN ISO 6184-1
		Hustota (kg/m³)	ČSN 73 1315
		Nebezpečné chemické reakce	++++
		Vhodné hasivo	+++
		Toxicita zplodin hoření	ČSN 64 0758
		Toxicita zplodin hoření	ISO/TR 9122
4.	Plasty	Hořlavost fólií z plastů	ČSN 64 0757
		Hořlavost lehčených plastů	ČSN 64 5464
		Plasty. Stanovení hořlaviny	ČSN 64 0755
		Hořlavost metodou kyslíkového čísla	ČSN 64 0756
		Výhřevnost (MJ/kg)	ČSN 44 1352
		Hustota (kg/m³)	ČSN 64 0111
		Toxicita zplodin hoření plastů	ČSN 64 0758
		Toxicita zplodin hoření plastů	ISO/TR 9122
5.	Stavební hmoty	Hustota (kg/m³)	ČSN ISO 8840
		Toxicita zplodin hoření	ČSN 64 0758
		Toxicita zplodin hoření	ISO/TR 9122
6.	Čalouněný nábytek	Toxicita zplodin hoření	ČSN 64 0758
6.	Čalouněný nábytek	Toxicita zplodin hoření	ISO/TR 9122
7.	Podlahové textilie	Hořlavost a zapalitelnost	ČSN 80 4413
			ČSN 80 4414
			ČSN 80 0848
		Výhřevnost (MJ/kg)	ČSN 44 1352
		Toxicita zplodin hoření	ČSN 64 0758
			ISO/TR 9122

VYSVĚTLIVKY A POZNÁMKY
POZNÁMKA:
VYSVĚTLIVKA:
Velké množství nebezpečných chemických reakcí uvádí NFPA č. 491 M - 1975.
výrobci nebo dovozci zajišťují základní PTCH povinně (další potřebné PTCH na vyžádání odběratele), a to v akreditovaných zkušebních laboratořích podle platných zkušebních norem a spolupracují s těmito laboratořemi při zadávání zkoušek a odběru vzorků. Dále zajišťují zapracování PTCH spolu se zkušebními normami do předmětových norem výrobků nebo materiálových bezpečnostních datových listů anebo do průvodní technické dokumentace výrobků.
- Plyny: látky, jejichž absolutní tlak (tenze) par při 50 ° C je vyšší než 294 kPa, nebo látky s kritickou teplotou nižší než 50 ° C.
- Kapaliny: látky, které při 50 ° C mají absolutní tlak (tenzi) nasycených par nejvýše 294 kPa a při 50 ° C nejsou tuhé ani pastovité.
- Tuhé látky: hmoty s teplotou tání nebo odkapávání větší než 35 ° C a hmoty, které nemají bod tání, např. dřevo.
- Prachy: rozmělněné tuhé látky s velikostí částic menší než 0,5 mm.
+ ... v případě, že existuje ke stanovení PTCH více zkušebních metod, akreditovaná zkušební laboratoř volí zkušební normu s ohledem na vlastnosti testovaného výrobku a platnost zkušební normy,
++ podle literatury se označuje látka jako ve vodě:
- nerozpustná: jestliže se jí rozpustí méně jak 10 g ve 100 ml vody,
- rozpustná: jestliže se jí ve 100 ml vody rozpustí 25 g a více,
- málo rozpustná: jestliže se jí rozpustí od 10 do 24 g/100 ml vody,
+++ vhodné hasivo se stanovuje odborným posouzením podle třídy požáru, viz ČSN EN 2, vlastnosti hořlavé látky a hasiv,
++++ uvedou se všechny známé nebezpečné chemické reakce, které mohou vést k výbuchu, samovznícení nebo prudkému uvolnění tepla, např. při:
- samovolném rozkladu za normálních podmínek nebo za zvýšené teploty nebo tlaku či působením mechanického/tepelného rázu,
- smíchání s jinými látkami, např. kyslíkem, vzduchem nebo jiným oxidovadlem, vodou nebo vzdušnou vlhkostí, redukovadly apod.,
- polymerizační reakci spojené se silným vývinem tepla,
- kontaminaci aditivem majícím katalytický účinek se silným vývinem tepla atd.

k vyhlášce č. 21/1996 Sb.
BEZPEČNOSTNÍ VZDÁLENOST VOLNÝCH SKLADŮ SENA A SLÁMY¹) OD VYBRANÝCH DRUHŮ OBJEKTŮ ÚČELOVÉ A BYTOVÉ VÝSTAVBY, LESŮ A KOMUNIKACÍ

Pol.	Objekty nebo prostory	Vzdálenost volného skladu sena/slámy¹) v metrech
1.	závody (sklady), v nichž se vyrábějí, zpracovávají nebo uskladňují výbušné či lehce vznětlivé látky (např. celuloid, nitrocelulóza), nebo na volném prostranství se uskladňují snadno hořlavé kapaliny (např. benzin, sirouhlík, aceton)	300
2.	ostatní průmyslové závody, zemědělské závody a střediska, les	100
3.	okrajové budovy souvislé zástavby obcí	50
4.	veřejné komunikace	60
5.	krajní koleje železničních tratí²)	100
6.	elektrické vedení o vysokém napětí	30
7.	tuhé domovní odpady³)	50
8.	volný sklad sena a slámy⁴)	50

k vyhlášce č. 21/1996 Sb.
ZÁKLADNÍ POČETNÍ STAV PŘÍSLUŠNÍKŮ SMĚNY STANIC HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU OKRESU

Typ stanice	C1	C2	C3	P1	P2	P3	P4
Počet výjezdů jako JPO I	2	2	3	1	1	1	2
Celkový počet příslušníků ve třech směnách¹)	42	51	69	15	24	33	42
Počet v jedné směně	14	17	23	5	8	11	14
I. Funkční složení směny
Řídicí důstojník²)	-	-	1	-	-	-	-
Operační důstojník	1	1	1	-	-	-	-
Velitel čety	1	1	1	-	-	1	1
Velitel družstva	2	2	3	1	1	1	2
Strojník³)	4	5	7	2	3	4	4
Hasič³)	3	4	6	1	2	3	5
Hasič-spojař³)	1	2	2	1	1	1	1
Hasič-chemik, technik³)	2	2	2	-	1	1	1

LEGENDA:
Uvedené hranice počtu obyvatel v obci nebo městě mohou být překročeny v rozmezí ± 10 %.
C1 - centrální stanice ve městě s počtem obyvatel do 40 tisíc,
C2 - centrální stanice ve městě s počtem obyvatel od 40 tisíc do 75 tisíc,
C3 - centrální stanice ve městě s počtem obyvatel nad 75 tisíc.
P1 - pobočná stanice v obci s počtem obyvatel do 15 tisíc nebo v městské části, kde jednotka hasičského záchranného sboru okresu zabezpečuje výjezd družstva ve zmenšeném početním stavu a je vybavena základní požární technikou,
P2 - pobočná stanice v případě, že jednotka hasičského záchranného sboru okresu zabezpečuje výjezd družstva a je vybavena základní požární technikou a automobilovým žebříkem. Pobočná stanice je vybavena požárním automobilovým žebříkem v obci s počtem obyvatel
P3 - pobočná stanice v obci s počtem obyvatel nad 30 tisíc nebo v městské části, kde jednotka hasičského záchranného sboru okresu zabezpečuje výjezd družstva a družstva ve zmenšeném početním stavu a je vybavena základní požární technikou, automobilovým žebříkem a další speciální technikou,
P4 - pobočná stanice v obci s počtem obyvatel nad 15 tisíc nebo v městské části, kde jednotka hasičského záchranného sboru okresu zabezpečuje výjezdy dvou družstev.

b) nad 15 tisíc, pokud není zaručena doprava automobilového žebříku nebo požární plošiny z jiné stanice nebo jednotky požární ochrany do 15 minut,

a) do 15 tisíc, pokud se zde vyskytuje více než 10 % budov s více než pěti nadzemními podlažími a pokud není zaručena doprava automobilového žebříku nebo požární plošiny z jiné stanice nebo jednotky požární ochrany do 15 minut,

k vyhlášce č. 21/1996 Sb.
ZÁKLADNÍ POČETNÍ STAV ČLENŮ JEDNOTEK SBORŮ DOBROVOLNÝCH HASIČŮ OBCÍ A JEJICH MINIMÁLNÍ VYBAVENÍ VYBRANOU POŽÁRNÍ TECHNIKOU A VĚCNÝMI PROSTŘEDKY POŽÁRNÍ OCHRANY

Vnitřní organizace	Kategorie jednotky
Vnitřní organizace	II/1	II/2	III	V/1	V/2
Celkem členů	12¹)	24¹)	19	9	13
Počet členů v pohotovosti pro výjezd v dané kategorii jednotky	4	8	6	6	6
Funkce
Velitel	1	1	1	1	1
Velitel družstva	2	5	2	1	1
Strojník	3	6	4	2	4
Hasič	6	12	12	5	7
Vybraná požární technika⁴)
Cisternová automobilová stříkačka CAS	1	1	1		1²)
Dopravní automobil	1	1	1	1²)	1²)
Automobilový žebřík do 30 m	1³)	1³)	1³)
Požární plošina do 30 m	1²)	1²)
Odsavač kouře	1²)	1	1²)		1²)
Požární stříkačka				1	1
Izolační dýchací přístroj	4	8	4	4²)	4²)

LEGENDA:
Uvedené hranice počtu obyvatel v obci nebo městě mohou být překročeny v rozmezí ± 10 %.
JPO II/1 - jednotka sboru dobrovolných hasičů obce kategorie JPO II, která zabezpečuje výjezd družstva ve zmenšeném početním stavu, zřizuje se zpravidla ve vybrané obci s počtem nad 1000 obyvatel,
JPO II/2 - jednotka sboru dobrovolných hasičů obce kategorie JPO II, která zabezpečuje výjezd dvou družstev ve zmenšeném početním stavu, zřizuje se zpravidla ve vybrané obci s počtem nad 1000 obyvatel,
JPO III - jednotka sboru dobrovolných hasičů obce kategorie JPO III, která zabezpečuje výjezd družstva, zřizuje se zpravidla ve vybrané obci s počtem nad 1000 obyvatel,
JPO V/1 - jednotka sboru dobrovolných hasičů obce kategorie JPO V, která zabezpečuje výjezd družstva, zřizuje se zpravidla ve vybrané obci s počtem do 200 obyvatel; podle této kategorie se řídí také každá jednotka sborů dobrovolných hasičů obcí nezařazená do systému plošného pokrytí území okresu,
JPO V/2 - jednotka sboru dobrovolných hasičů obce kategorie JPO V, která zabezpečuje výjezd družstva, zřizuje se zpravidla v obci s počtem více než 200 obyvatel.

k vyhlášce č. 21/1996 Sb.
KATEGORIE JEDNOTEK POŽÁRNÍ OCHRANY A ZÁKLADNÍ TABULKA PLOŠNÉHO POKRYTÍ
Kategorie jednotek požární ochrany
Pro účely plošného pokrytí se jednotky požární ochrany dělí na jednotky
ZÁKLADNÍ TABULKA PLOŠNÉHO POKRYTÍ

Stupeň nebezpečí objektu	Kategorie nebezpečí objektu	Doba dojezdu, množství sil a prostředků jednotek PO na místě zásahu
I	A	2 JPO do 7 min další 1 JPO do 10 min
I	B	1 JPO do 7 min další 2 JPO do 10 min
II	A	2 JPO do 10 min další 1 JPO do 15 min
II	B	1 JPO do 10 min další 2 JPO do 15 min
III	A	2 JPO do 15 min další 1 JPO do 20 min
III	B	1 JPO do 15 min další 2 JPO do 20 min
IV	A	1 JPO do 20 min další 2 JPO do 25 min

Legenda: 2 JPO - síly a prostředky dvou jednotek požární ochrany
Síly a prostředky požadované základní tabulkou plošného pokrytí jsou
1 JPO - síly a prostředky jedné jednotky požární ochrany
min - minut

a) s územní působností, zasahující i mimo území svého zřizovatele

2. JPO II - jednotka sboru dobrovolných hasičů obce s členy, kteří vykonávají službu jako svoje hlavní nebo vedlejší povolání, s územní působností zpravidla do 10 minut jízdy z místa dislokace,

1. JPO I - jednotka hasičského záchranného sboru okresu s územní působností zpravidla do 20 minut jízdy z místa dislokace,

3. JPO III - jednotka sboru dobrovolných hasičů obce s členy, kteří vykonávají službu v jednotce požární ochrany dobrovolně, s územní působností zpravidla do 10 minut jízdy z místa dislokace,

b) s místní působností, zasahující na území svého zřizovatele

2. JPO V - jednotka sboru dobrovolných hasičů obce s členy, kteří vykonávají službu v jednotce požární ochrany dobrovolně,

1. JPO IV - jednotka hasičského záchranného sboru podniku,

3. JPO VI - jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku.

k vyhlášce č. 21/1996 Sb.
MINIMÁLNÍ VYBAVENÍ STANIC HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU OKRESU POŽÁRNÍ TECHNIKOU A VĚCNÝMI PROSTŘEDKY POŽÁRNÍ OCHRANY

Druh vybrané požární techniky¹)	Velikost požární stanice
Druh vybrané požární techniky¹)	C1	C2	C3	P1	P2	P3	P4
Cisternová automobilová stříkačka „CAS“ - celkem	4	4	5	2	2	2	3
Doporučené dělení CAS:
CAS základní	2	1	2	1	1	1	1
CAS speciální	1	2	2	1	1	1	2
CAS rezerva	1	1	1
Technický aut. TA střední	1	1				1²)	1²)
Technický aut. TA těžký			1
Protiplynový automobil	1	1	1				1²)
Autom. žebřík do 30 m	1	1			1²)	1²)	1²)
Autom. žebřík nad 30 m			1
Požární plošina do 30 m²)	1	1			1	1	1
Požární plošina nad 30 m			1
Dopravní automobil⁴)	1	1	1	1	1	1	1
Velitelský automobil	1	1	1
Kombinovaný has. automobil²)	1	1	1			1	1
Pěnový hasicí automobil²)	1	1	1			1	1
Sněhový hasicí automobil²)	1	1	1			1	1
Práškový hasicí automobil²)	1	1	1			1	1
Autom. jeřáb do 20 t²)	1	1	1			1	1

Druh vybrané požární techniky¹)	Velikost požární stanice
Druh vybrané požární techniky¹)	C1	C2	C3	P1	P2	P3	P4
Zařízení pro odvod kouře³)	1	1	1	1	1	1	1
Osvětlovací agregát³)	1	1	1	1	1	1	1
Přívěsná lafetová proudnice výkon minimálně 2400 l/min^-1	1	1	1			1²)	1²)
Zařízení na hašení práškem s minimálně 50 kg náplně	1	1	1	1	1	1	1
Zařízení na hašení CO₂ s minimálně 150 kg náplně	1	1	1	1	1	1	1
Hadicový přívěs minimálně s 640 m hadic „B“	1	1	1				1²)
Nepřetlakový protichemický ochranný oblek	9	9	9	3	3	6	6
Přetlakový protichemický ochranný oblek	9	9	9				3
Člun s motor. pohonem pro minimálně 6 osob	2	2	2	2²)	2²)	2²)	2²)
Izolační dýchací přístroje vzduchové	1,7 násobek počtu jedné směny
Náhradní láhve k izolačním dýchacím přístrojům	každý přístroj 1 náhradní láhev

k vyhlášce č. 21/1996 Sb.
PROKAZOVÁNÍ FYZICKÉ ZPŮSOBILOSTI PŘÍSLUŠNÍKŮ HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČESKÉ REPUBLIKY
K prokazování fyzické způsobilosti příslušníků podle § 53 odst. 1 písm. b) zákona pro výkon práce v Hasičském záchranném sboru České republiky slouží testování fyzické zdatnosti. Provádí se ve čtyřech věkových kategoriích u mužů a ve třech věkových kategoriích u žen.

	muži	ženy
1. kategorie	18 - 30 let	18 - 30 let
2. kategorie	31 - 40 let	31 - 40 let
3. kategorie	41 - 50 let	41 - 50 let
4. kategorie	51 - 60 let

Pro testování je stanoveno 7 disciplín, z nichž se započítává 5 disciplín. Ve dvou případech jde o disciplíny alternativní.

č. 1	- člunkový běh 4x10 metrů
č. 2a	- klik - vzpor ležmo - opakovaně
b	- shyb - opakovaně
č. 3	- leh - sed - opakovaně
č. 4	- vícestupňový člunkový běh na 20 metrů
b	- běh na 12 minut
č. 5	- plavání na 100 metrů

U disciplín č. 2 a č. 4 se volí jedna ze dvou alternativ. Jde-li o neplavce, je možné disciplínu č. 5 nahradit druhou (neplněnou) alternativou z disciplín č. 2 nebo č. 4.
Dosažené výkony se hodnotí podle tabulek s bodovými hodnotami od jednoho do dvaceti bodů. Hodnotě bodů odpovídá hodnocení dosažených výkonů takto:

0 - 3 body	velmi slabý
4 - 6 bodů	slabý
7 - 10 bodů	dobrý
11 - 15 bodů	velmi dobrý
16 - 20 bodů	výborný

Tabulky umožňují i hodnocení vynikajících výkonů přidělením určitého počtu bodů nad výkon ohodnocený 20 body, a to připočtením jednoho až dvou bodů za stanovený počet výkonů, dosažený čas nebo uběhnuté metry nad uvedenou hranici.
Bodové výsledky z jednotlivých disciplín se sčítají pro celkové hodnocení dosaženého výsledku takto:

34 a méně bodů	nevyhovující
35 až 50 bodů	dobrý
51 až 75 bodů	velmi dobrý
76 a více bodů	výborný

Dosáhne-li příslušník v některé z uvedených disciplín bodového hodnocení 6 a méně bodů, je celkově hodnocen jako nevyhovující, bez ohledu na dosažené výsledky v ostatních disciplínách.
Ženy ve věkové kategorii 51 let a starší se testování nepodrobují. U mužů ve věkové kategorii 51 let a starší se hodnotí jen splnění disciplíny, bez bodového hodnocení dosaženého výkonu.

k vyhlášce č. 21/1996 Sb.
PLÁNOVANÉ HODNOSTI PRO JEDNOTLIVÉ FUNKCE ZAMĚSTNANCŮ ZAŘAZENÝCH V JEDNOTKÁCH HASIČSKÝCH ZÁCHRANNÝCH SBORŮ PODNIKŮ

1. Jednotky s počtem 50 a více zaměstnanců
a) velitel jednotky	podplukovník
b) zástupce velitele jednotky	major
c) vedoucí oddělení	major
d) velitel směny	major
2. Jednotky s počtem do 50 zaměstnanců
a) velitel jednotky	major
b) zástupce velitele jednotky	major
c) vedoucí oddělení	kapitán
d) velitel směny	kapitán
3. Všechny jednotky
e) odborný referent¹)	kapitán
f) samostatný referent¹)	nadporučík
g) referent¹)	poručík
h) vedoucí technik specialista	kapitán
i) hasič-technik specialista	nadporučík
j) velitel požární stanice	kapitán
k) velitel čety	nadporučík
l) velitel družstva	poručík
m) hasič-strojník	nadpraporčík
n) hasič-specialista	nadpraporčík
o) hasič	podpraporčík

k vyhlášce č. 21/1996 Sb.
Funkční označení členů jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí a jednotek sboru dobrovolných hasičů podniků
sbcr1996c007z0021p010o001.tif

k vyhlášce č. 21/1996 Sb.
Vzor průkazu velitele hasičského záchranného sboru podniku, velitele sboru dobrovolných hasičů obce, velitele sboru dobrovolných hasičů podniku k prokazování oprávnění podle § 88 zákona
sbcr1996c007z0021p011u001.pdf