ČÁST XI:
OBLAST

Oddíl 1:
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

(a) „zdroji“ se rozumí všechny tuhé, tekuté nebo plynné nerostné zdroje nacházející se v Oblasti na mořském dně anebo pod ním, včetně polymetalických konkrecí;

(b) zdroje vytěžené z Oblasti se uvádějí jako „nerosty“.

1. Tato Část se vztahuje na Oblast.

2. Činnost v Oblasti se řídí ustanoveními této Části.

3. Požadavky, které se týkají uložení a zveřejnění námořních map nebo seznamů geografických souřadnic znázorňujících hranice uvedené v článku 1 odst. 1, jsou uvedeny v Části VI.

4. Nic v tomto článku se nedotýká stanovení vnějších hranic kontinentálního šelfu v souladu s Částí VI anebo platnosti dohod týkajících se delimitace mezi státy, které mají protilehlé nebo sousedící pobřeží.

Oddíl 2:
ZÁSADY UPRAVUJÍCÍ ČINNOST V OBLASTI

1. Žádný stát nemůže uplatňovat nebo vykonávat svrchovanost nebo svrchovaná práva nad jakoukoli částí Oblasti anebo nad jejími zdroji a rovněž tak si žádný stát nebo fyzická či právnická osoba nemůže přivlastnit žádnou její část. Žádný takový nárok nebo vykonávání svrchovanosti nebo svrchovaných práv ani takové přivlastnění nebudou uznány.

2. Všechna práva na zdroje Oblasti náleží lidstvu jako celku, jehož jménem působí Úřad. Tyto zdroje nepodléhají zcizení. Nerosty získané z Oblasti mohou být zcizeny pouze v souladu s touto Částí a s pravidly, předpisy a postupy Úřadu.

3. Žádný stát nebo fyzická či právnická osoba nemohou uplatňovat, získávat nebo vykonávat práva týkající se nerostů získaných z Oblasti jinak než v souladu s touto Částí. Jinak nebude žádné takové uplatnění, získání nebo vykonávání takových práv uznáno.

1. Účastnické státy jsou odpovědné za to, že zajistí, že činnost v Oblasti, prováděná ať už účastnickými státy nebo státními podniky, fyzickými či právnickými osobami, které mají státní příslušnost účastnických států anebo které se nacházejí pod účinnou kontrolou účastnických států nebo jejich státních příslušníků, bude prováděna v souladu s touto Částí. Stejná odpovědnost se vztahuje na mezinárodní organizace, které provádějí činnost v Oblasti.

2. Bez újmy ustanovením norem mezinárodního práva a ustanovením článku 22 Přílohy III, škoda, která byla způsobena v důsledku neplnění odpovědnosti podle této Části účastnickým státem nebo mezinárodní organizací, nese s sebou soukromoprávní odpovědnost; společně působící účastnické státy nebo mezinárodní organizace nesou společnou a nerozdílnou odpovědnost. Účastnický stát však není odpovědný za škodu způsobenou neplněním ustanovení této Části osobou, kterou navrhl podle článku 153 odst. 4 a podle článku 4 odst. 4 Přílohy III.

3. Účastnické státy, které jsou členy mezinárodních organizací, učiní příslušná opatření, aby zajistily plnění tohoto článku s ohledem na takové organizace.

1. Činnost v Oblasti, tak jak je konkrétně stanovena v této Části, se provádí ku prospěchu lidstva jako celku nezávisle na geografické poloze států, ať pobřežních nebo vnitrozemských, a se zvláštním ohledem na zájmy a potřeby rozvojových států a národů, které nedosáhly plné nezávislosti nebo jiného autonomního statusu uznávaného OSN v souladu s rezolucí Valného shromáždění 1514(XV) a s jinými příslušnými rezolucemi Valného shromáždění.

2. Úřad za pomoci jakéhokoli vhodného mechanismu a na nediskriminačním základě zajistí spravedlivé rozdělení finančních a jiných ekonomických výhod plynoucích z činnosti v Oblasti v souladu s článkem 160 odst. 2 (f) (i).

1. Pokud jde o naleziště zdrojů v Oblasti, činnosti v Oblasti, které leží za hranicemi národní jurisdikce, se provádějí s náležitým ohledem na práva a oprávněné zájmy jakéhokoli pobřežního státu, v jehož jurisdikci se taková naleziště částečně nacházejí.

2. Aby bylo zamezeno porušování takových práv a zájmů, bude dotčený stát konzultován včetně systému předchozího uvědomění. V případech, kdy činnost v Oblasti vede k využívání zdrojů, které se nacházejí v národní jurisdikci, se vyžaduje předchozí souhlas dotčeného pobřežního státu.

3. Ani tato Část ani jakákoli práva přiznaná nebo vykonávaná podle ní se nedotýkají práv pobřežních států přijmout taková opatření, která odpovídají příslušným ustanovením Části XII a která mohou být nezbytná pro předcházení, zmírňování nebo odstranění vážného nebezpečí, které hrozí jejich pobřeží, anebo zájmy s tím spojené v důsledku znečištění nebo jeho hrozby anebo jiných nebezpečných událostí vyplývajících z činnosti v Oblasti nebo touto činností způsobených.

1. Mořský vědecký výzkum v Oblasti je prováděn výlučně pro mírové účely a ku prospěchu lidstva jako celku v souladu s Částí XIII.

2. Úřad může provádět mořský vědecký výzkum, který se týká Oblasti a jejích zdrojů, a může za tímto účelem uzavírat kontrakty. Úřad podporuje provádění mořského vědeckého výzkumu v Oblasti, koordinuje a rozšiřuje výsledky takového výzkumu a analýz, pokud budou dostupné.

3. Účastnické státy mohou provádět mořský vědecký výzkum v Oblasti; podporují mezinárodní spolupráci v mořském vědeckém výzkumu v Oblasti prostřednictvím:

(a) účasti na mezinárodních programech a podpory spolupráce v mořském vědeckém výzkumu za pomoci odborníků různých zemí a Úřadu;

(b) zajišťování vypracování programů Úřadem nebo jinými mezinárodními organizacemi, podle možnosti, ku prospěchu rozvojových států a technicky méně vyspělých států za účelem:

(i) posílení jejich výzkumného potenciálu;

(ii) zaškolování jejich odborníků a odborníků Úřadu v metodách a aplikaci výzkumu;

(iii) podpory zaměstnávání jejich kvalifikovaných odborníků při výzkumu v Oblasti;

(c) účinného rozšiřování výsledků výzkumu a analýz, pokud budou dostupné, podle okolností buď za pomoci Úřadu, nebo jiných mezinárodních institucí.

1. Úřad činí v souladu s touto Úmluvou opatření:

(a) na získávání technologie a vědeckých poznatků, které se týkají činnosti v Oblasti; a

(b) na podporu a povzbuzování převodu takové technologie a vědeckých poznatků rozvojovým státům tak, aby všechny účastnické státy z toho měly prospěch.

2. Za tímto účelem Úřad a účastnické státy spolupracují při podpoře převodu technologie a vědeckých poznatků, které se týkají činnosti v Oblasti tak, aby Podnik a všechny účastnické státy z toho měly prospěch. Zvláště podněcují a podporují:

(a) programy převodu technologie Podniku a rozvojovým státům s ohledem na činnost v Oblasti, včetně, mimo jiné, usnadňování přístupu Podniku a rozvojových států k příslušné technologii podle spravedlivých a rozumných způsobů a podmínek;

(b) opatření zaměřená na rozvoj technologie Podniku a vlastní technologie rozvojových států, zvláště tím, že poskytují odborníkům Podniku a rozvojových států příležitosti pro výcvik v mořské vědě a technologii a k jejich plnému zapojení do činnosti v Oblasti.

(a) ochranu, snížení a kontrolu znečišťování a jiných nebezpečí pro mořské prostředí včetně pobřeží a zasahování do ekologické rovnováhy mořského prostředí, přičemž zvláštní pozornost bude věnována potřebě ochrany před škodlivými účinky takových činností, jako jsou vrtání, bagrování, hloubení, zbavování se odpadu a stavba, provoz nebo údržba zařízení, dálkových potrubí a jiných zařízení, která mají vztah k takovým činnostem;

(b) ochranu a zachovávání přírodních zdrojů oblasti a zabraňování poškození flóry a fauny mořského prostředí.

1. Činnost v Oblasti se provádí s rozumným ohledem na jiné činnosti v mořském prostředí.

2. Zařízení, která se používají pro provádění činnosti v Oblasti, podléhají následujícím podmínkám:

(a) taková zařízení budou umísťována, přemísťována a odstraňována pouze v souladu s touto Částí a podle pravidel, předpisů a postupů Úřadu. Umístění, přemístění a odstranění takových zařízení musí být řádně zveřejněno a musí být udržovány stálé výstražné prostředky upozorňující na jejich umístění;

(b) taková zařízení nesmějí být umístěna tam, kde mohou překážet užívání uznaných námořních koridorů důležitých pro mezinárodní plavbu anebo v oblastech intenzivnějšího rybolovu;

(c) kolem takových zařízení se zřídí vhodně označené bezpečnostní zóny, aby zajistily jak bezpečnost námořní plavby, tak i samotných zařízení. Tvar a umístění takových bezpečnostních zón nebude mít formu pásu, který by bránil oprávněnému přístupu lodí do zvláštních mořských zón anebo námořní plavbě mezinárodními koridory;

(d) taková zařízení se využívají výlučně pro mírové účely;

(e) taková zařízení nemají status ostrovů. Nemají své vlastní pobřežní moře a jejich přítomnost nemá vliv na delimitaci pobřežního moře, výlučné ekonomické zóny nebo kontinentálního šelfu.

3. Jiné činnosti v mořském prostředí se provádějí s rozumným ohledem na činnost v Oblasti.

Oddíl 3:
VYUŽÍVÁNÍ ZDROJŮ OBLASTI

(a) rozvoj zdrojů Oblasti;

(b) řádné, bezpečné a racionální zacházení se zdroji Oblasti, včetně efektivního provádění činnosti v Oblasti, v souladu se zdravými zásadami zachovávání zdrojů a vyvarování se zbytečných ztrát;

(c) rozšíření možností účasti na takové činnosti, zvláště v souladu s články 144 a 148;

(d) účast Úřadu na příjmech a převodu technologie Podniku a rozvojovým státům, jak je stanoveno v této Úmluvě;

(e) růst dosažitelnosti nerostů získávaných z Oblasti, podle potřeby společně s nerosty získávanými z jiných zdrojů tak, aby bylo zajištěno zásobování spotřebitelů takovými nerosty;

(f) podporu spravedlivých a stálých cen nerostů získávaných jak z Oblasti, tak i z jiných zdrojů, výhodných pro výrobce a poctivých pro spotřebitele, a podporu dlouhodobé rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou;

(g) rozšíření možností pro všechny účastnické státy, bez ohledu na jejich sociální a ekonomické zřízení nebo geografickou polohu, účastnit se na využívání zdrojů Oblasti a na zamezení monopolizace činnosti v Oblasti;

(h) ochranu rozvojových států před nepříznivými vlivy na jejich hospodářství nebo na jejich příjmy z vývozu, které by byly výsledkem snížení ceny příslušného nerostu nebo snížení objemu jeho vývozu, pokud by takové snížení bylo způsobeno činností v Oblasti, jak je stanoveno v článku 151;

(i) rozvoj společného dědictví ve prospěch lidstva jako celku; a

(j) podmínky pro přístup na trhy pro dovoz nerostů produkovaných ze zdrojů Oblasti a pro dovoz komodit z takových nerostů produkovaných, které nemají být výhodnější než nejvýhodnější podmínky uplatňované na dovoz z jiných zdrojů.

1. (a) Aniž by byly dotčeny cíle stanovené v článku 150 a za účelem provádění pododst. (h) tohoto článku, Úřad, který působí prostřednictvím stávajících orgánů anebo takových nových ujednání či dohod, které budou vhodné a jichž se účastní všechny dotčené strany, včetně výrobců a spotřebitelů, provádí opatření nezbytná pro podporu růstu, efektivnosti a stálosti trhů s těmito komoditami produkovanými z nerostů získaných z Oblasti za ceny výhodné pro výrobce a poctivé pro spotřebitele. Všechny účastnické státy spolupracují za tímto účelem.

(b) Úřad má právo účastnit se jakékoli komoditní konference jednající o těchto komoditách, které se účastní všechny dotčené strany, včetně výrobců a spotřebitelů. Úřad má právo stát se stranou jakéhokoli ujednání nebo dohody, které budou výsledkem takových konferencí. Účast Úřadu v jakýchkoli orgánech zřízených podle těchto ujednání nebo dohod se týká produkce v Oblasti a je v souladu s příslušnými pravidly těchto orgánů.

(c) Úřad plní své závazky podle ujednání nebo dohod uvedených v tomto odstavci způsobem, který zajišťuje jednotné a nediskriminační provádění, pokud jde o veškerou produkci dotčených nerostů v Oblasti. V souladu s tím Úřad působí způsobem, který je slučitelný s podmínkami stávajících kontraktů a schválených plánů prací Podniku.

2. (a) V průběhu přechodného období určeného v odst. 3 se komerční produkce nebude provádět podle schváleného plánu prací do té doby, dokud provozovatel nepožádá o oprávnění k produkci a takové oprávnění mu nebylo Úřadem vydáno. Taková oprávnění k těžbě nemohou být požadována ani vydána dříve než pět let před plánovaným zahájením komerční produkce podle plánu prací, pokud pravidla, předpisy a postupy Úřadu s ohledem na povahu a časový rozvrh projektu využívání nepředepisují jiné období.

(b) V žádosti o oprávnění k produkci provozovatel určí roční množství předpokládané těžby niklu podle schváleného plánu prací. Žádost obsahuje rozdělení nákladů rozumně vypočítaných tak, aby provozovateli bylo povoleno zahájit komerční produkci v plánované době.

(c) Pro účely pododst. (a) a (b) Úřad v souladu s článkem 17 Přílohy III stanoví příslušné prováděcí požadavky.

(d) Úřad vydá v kterémkoli roce plánované produkce v přechodném období oprávnění k produkci na požadované úrovni, pokud souhrn této úrovně a úrovní již povolených v roce vydání oprávnění nepřevýší horní hranici produkce niklu vypočítanou podle odst. 4.

(e) Vydané oprávnění k produkci a schválená žádost se stávají součástí schváleného plánu prací.

(f) Jestliže je žádost provozovatele o oprávnění k produkci zamítnuta podle pododst. (d), provozovatel se může kdykoli opětovně obrátit se žádostí na Úřad.

3. Přechodné období začíná pět let před 1. lednem roku, na který se plánuje podle schváleného plánu prací zahájení komerční produkce. Jestliže je zahájení komerční produkce odloženo na období po původně plánovaném roce, začátek přechodného období a původně vypočítaná horní hranice produkce se přiměřeně upraví. Přechodné období trvá buď 25 let, nebo do konce revizní konference uvedené v článku 155 anebo do dne, kdy taková nová ujednání nebo dohody uvedené v odst. 1 vstoupí v platnost, podle toho, k čemu dojde dříve. Úřad znovu nabyde pravomoc pro zbytek přechodného období stanovenou v tomto článku, pokud uplyne doba platnosti uvedených ujednání nebo dohod anebo se tato ujednání nebo dohody stanou z jakéhokoli důvodu neúčinnými.

4. (a) Horní hranice produkce pro kterýkoli rok přechodného období představuje souhrn:

(b) Pro účely pododst. (a):

(i) se za hodnoty vývojové křivky používané pro vypočítávání horní hranice produkce niklu považují ty roční hodnoty vývojové křivky spotřeby niklu, které byly vypočítány v roce, ve kterém bylo vydáno oprávnění k produkci. Vývojová křivka se odvozuje od lineární regrese logaritmů skutečné spotřeby niklu za poslední patnáctileté období, za které jsou takové údaje dostupné, přičemž čas se považuje za nezávislou proměnlivou veličinu. Tato vývojová křivka se uvádí jako původní vývojová křivka;

(ii) jestliže roční míra vzrůstu původní vývojové křivky je menší než 3 %, pak se za vývojovou křivku používanou pro určení veličin uvedených v pododst. (a) považuje místo ní ta, která prochází původní vývojovou křivkou v bodě hodnoty pro první rok příslušného patnáctiletého období, a ročně vzrůstá o 3 %; avšak za předpokladu, že horní hranice produkce stanovená pro kterýkoli rok přechodného období nemůže v žádném případě převýšit rozdíl mezi hodnotou původní vývojové křivky na tento rok a hodnotou původní vývojové křivky na rok bezprostředně předcházející zahájení přechodného období.

(i) rozdílu mezi hodnotami vývojové křivky spotřeby niklu vypočítané podle pododst. (b) na rok bezprostředně předcházející roku zahájení komerční produkce a na rok bezprostředně předcházející zahájení přechodného období; a

(ii) 60 % rozdílu mezi hodnotami vývojové křivky spotřeby niklu vypočítané podle pododst. (b) na rok, ve kterém se žádá o oprávnění k těžbě, a na rok bezprostředně předcházející zahájení komerční produkce.

5. Úřad zajistí Podniku pro jeho počáteční produkci množství 38 000 tun niklu z dosažitelné horní hranice produkce vypočítané podle odst. 4.

6. (a) Provozovatel může v kterémkoli roce vyprodukovat o 8 % méně nebo více, než činí roční úroveň produkce nerostů z polymetalických konkrecí určených v jeho oprávnění k produkci za předpokladu, že celkový objem produkce nebude převyšovat množství určené v oprávnění. Každé překročení od 8 do 20 % v kterémkoli roce nebo každé překročení v prvním a v následujících dvou za sebou jdoucích letech, ve kterých dojde k překročení, se projedná s Úřadem, který může požadovat, aby provozovatel pro pokrytí dodatečné produkce obdržel doplňkové oprávnění k produkci.

(b) Žádosti o taková doplňková oprávnění k produkci posuzuje Úřad pouze po projednání všech nevyřízených žádostí provozovatelů, kteří dosud neobdrželi oprávnění k produkci, a s náležitým ohledem na jiné podobné žadatele. V kterémkoli roce přechodného období se Úřad řídí zásadou nepřekročení celkového objemu produkce povoleného na základě horní hranice produkce. Úřad nevydá oprávnění k produkci podle jakéhokoli plánu prací, který překračuje množství 46 500 tun niklu ročně.

7. Úroveň produkce jiných kovů, jako jsou měď, kobalt a mangan, získaných z polymetalických konkrecí vytěžených na základě oprávnění k produkci nebude vyšší než úroveň produkce, které by bylo dosaženo, kdyby provozovatel produkoval z těchto konkrecí nejvyšší množství niklu podle tohoto článku. K provedení tohoto odstavce přijme Úřad pravidla, předpisy a postupy podle článku 17 Přílohy III.

8. Na průzkum a těžbu nerostů z Oblasti se vztahují práva a povinnosti týkající se nekalých ekonomických praktik podle příslušných mnohostranných obchodních dohod. Při urovnávání sporů vzniklých podle tohoto ustanovení účastnické státy, které jsou stranami takových mnohostranných obchodních dohod, použijí způsoby urovnávání sporů stanovené v takových dohodách.

9. Úřad je oprávněn přijetím předpisů v souladu s článkem 161 odst. 8 omezit úroveň těžby nerostů z Oblasti, s výjimkou nerostů produkovaných z konkrecí, a to za takových podmínek a s použitím takových metod, které mohou být přiměřené.

10. Na doporučení Rady, učiněné na základě návrhu Komise pro hospodářské plánování, stanoví Shromáždění systém náhrad anebo učiní jiná opatření hospodářské vyrovnávací pomoci včetně spolupráce s odbornými organizacemi a s jinými mezinárodními organizacemi, se záměrem pomoci těm rozvojovým státům, jejichž vývozní příjmy nebo ekonomika utrpěly vážné nepříznivé následky v důsledku snížení ceny příslušného nerostu nebo objemu jeho vývozu, pokud takové snížení bylo způsobeno činností v Oblasti. Úřad na žádost zahájí studium problémů těch států, které pravděpodobně budou nejvážněji postiženy, aby bylo dosaženo co největšího zmenšení jejich obtíží a byla jim poskytnuta pomoc při ekonomickém přizpůsobení.

1. Úřad nedopustí diskriminaci ve výkonu svých pravomocí a funkcí, včetně poskytování možností pro činnost v Oblasti.

2. Nicméně se dovoluje věnovat zvláštní pozornost rozvojovým státům, včetně zvláštní pozornosti vnitrozemským a geograficky znevýhodněným státům tak, jak je výslovně stanoveno v této Části.

1. Úřad jménem lidstva jako celku organizuje, provádí a kontroluje činnost v Oblasti v souladu s tímto článkem, jakož i s jinými příslušnými ustanoveními této Části a s příslušnými Přílohami a s pravidly, předpisy a postupy Úřadu.

2. Činnost v Oblasti provádějí, jak je stanoveno v odst. 3:

(a) Podnik, a

(b) ve spojení s Úřadem účastnické státy nebo státní podniky nebo fyzické či právnické osoby, které mají státní příslušnost účastnických států anebo jsou těmito státy nebo jejich státními příslušníky účinně kontrolovány, jestliže je tyto státy nebo jakákoli jejich skupina, která odpovídá požadavkům stanoveným v této Části a v Příloze III, navrhly.

3. Činnost v Oblasti se provádí v souladu s formálním psaným plánem prací sestaveným v souladu s Přílohou III a schváleným Radou po prozkoumání Právní a technickou komisí. V případě, že činnost v Oblasti provádějí Úřadem schváleným způsobem subjekty uvedené v odst. 2 (b), má plán prací v souladu s článkem 3 Přílohy III podobu kontraktu. Takové kontrakty mohou stanovit společná ujednání v souladu s článkem 11 Přílohy III.

4. Úřad provádí takovou kontrolu nad činností v Oblasti, jaká je nezbytná, aby bylo zajištěno dodržování příslušných ustanovení této Části, Příloh, které se k ní vztahují, pravidel, předpisů a postupů Úřadu a plánů prací schválených v souladu s odst. 3. V souladu s článkem 139 účastnické státy napomáhají Úřadu přijetím všech nezbytných opatření se záměrem takové dodržování zajistit.

5. Úřad je oprávněn v jakoukoli dobu učinit jakákoli opatření stanovená touto Částí, aby bylo zajištěno dodržování jejích ustanovení a plnění kontrolních a řídících funkcí, které jsou mu svěřeny podle této Části nebo podle kteréhokoli kontraktu. Úřad má právo dohlížet na veškerá zařízení v Oblasti užívaná v souvislosti s činností v Oblasti.

6. Kontrakt uzavřený podle odst. 3 zajistí ochranu držby. Kontrakt proto nemůže být změněn, pozastaven nebo ukončen, ledaže by se tak stalo v souladu s články 18 a 19 Přílohy III.

1. Patnáct let od prvního ledna toho roku, ve kterém bude zahájena komerční produkce podle schváleného plánu prací, svolá Shromáždění revizní konferenci za účelem revize těch ustanovení této Části a příslušných Příloh, kterými se řídí systém průzkumu a těžby zdrojů Oblasti. Na základě zkušeností získaných během tohoto období revizní konference podrobně projedná:

(a) zda ustanovení této Části, kterými se řídí systém průzkumu a těžby zdrojů Oblasti, dosáhly ve všech směrech svých cílů, včetně toho, zda prospěly lidstvu jako celku;

(b) zda se během patnáctiletého období ve vyhrazených dílech těžilo efektivním a vyváženým způsobem ve srovnání s nevyhrazenými díly;

(c) zda rozvoj a využívání Oblasti a jejích zdrojů byly prováděny tak, aby byl podpořen zdravý rozvoj světové ekonomiky a růst mezinárodního obchodu;

(d) zda bylo zabráněno monopolizaci činnosti v Oblasti;

(e) zda byly plněny zásady obsažené v článcích 150 a 151; a

(f) zda systém vedl k spravedlivému rozdělení prospěchu získaného z činnosti v Oblasti, se zvláštním ohledem na zájmy a potřeby rozvojových států.

2. Revizní konference zajistí zachování zásad společného dědictví lidstva a mezinárodního režimu určeného k zajištění spravedlivé těžby zdrojů Oblasti ku prospěchu všech zemí, zvláště rozvojových států; a Úřadu, který organizuje, provádí a kontroluje činnost v Oblasti. Rovněž zajistí zachování zásad zakotvených v této Části, které se týkají vyloučení nároků nebo výkonu svrchovanosti nad jakoukoli částí Oblasti; práv států a obecně jejich chování ve vztahu k Oblasti; jejich účasti na činnosti v Oblasti v souladu s touto Úmluvou; zamezení monopolizace činnosti v Oblasti; mořského vědeckého výzkumu; převodu technologie; ochrany mořského prostředí; ochrany lidského života; práv pobřežních států; právního statusu vod nad Oblastí a právního statusu vzdušného prostoru nad těmito vodami; jakož i vzájemného přizpůsobení činnosti v Oblasti s jinými činnostmi v mořském prostředí.

3. Pravidla pro přijímání rozhodnutí používaná na konferenci budou stejná jako ta, která byla použita na Třetí konferenci OSN o mořském právu. Konference vyvine veškeré úsilí, aby dohody o jakýchkoli změnách bylo dosaženo cestou konsensu, a dokud nebude vyčerpáno úsilí o jeho dosažení, nemělo by dojít k hlasování.

4. Jestliže pět let po svém zahájení revizní konference nedosáhne dohody o systému průzkumu a těžby zdrojů Oblasti, může rozhodnout během dalších dvanácti měsíců tříčtvrtinovou většinou účastnických států, že přijme a předloží účastnickým státům k ratifikaci anebo k přistoupení takové změny měnící nebo upravující systém, které bude považovat za nezbytné a vhodné. Takové změny vstoupí pro všechny účastnické státy v platnost dvanáct měsíců po uložení ratifikačních listin nebo listin o přistoupení dvěma třetinami účastnických států.

5. Změny přijaté revizní konferencí podle tohoto článku se nedotýkají práv nabytých podle platných kontraktů.

Oddíl 4:
ÚŘAD

Pododdíl A
Všeobecná ustanovení

1. Tímto se zřizuje Mezinárodní úřad pro mořské dno, který bude působit v souladu s touto Částí.

2. Všechny účastnické státy jsou ipso facto²) členy Úřadu.

3. Pozorovatelé na Třetí konferenci OSN o mořském právu, kteří podepsali Závěrečný akt a kteří nejsou uvedeni v čl. 305 odst. 1 (c), (d), (e) nebo (f), mají právo účastnit se na činnosti Úřadu jako pozorovatelé, a to v souladu s jeho pravidly, předpisy a postupy.

4. Sídlo Úřadu je na Jamajce.

5. Úřad může zřídit taková oblastní střediska nebo úřadovny, které považuje za nezbytné pro vykonávání svých funkcí.

1. Úřad je organizace, jejímž prostřednictvím účastnické státy v souladu s touto Částí organizují a kontrolují činnost v Oblasti, zvláště za účelem spravování zdrojů Oblasti.

2. Pravomoci a funkce Úřadu jsou ty, které mu byly výslovně svěřeny touto Úmluvou. Úřadu jsou svěřeny takové vedlejší pravomoci slučitelné s touto Úmluvou, které vyplývají z výkonu pravomocí a funkcí týkajících se činnosti v Oblasti a jsou pro ně nezbytné.

3. Úřad je založen na zásadě svrchované rovnosti všech svých členů.

4. Všichni členové Úřadu plní v dobré víře závazky, které převzali podle této Části, aby pro všechny zajistili práva a prospěch vyplývající z členství.

1. Tímto se zřizují hlavní orgány Úřadu: Shromáždění, Rada a Sekretariát.

2. Tímto se zřizuje Podnik, který je orgánem, jehož prostřednictvím Úřad vykonává své funkce uvedené v čl. 170 odst. 1.

3. V souladu s touto Částí mohou být zřízeny takové pomocné orgány, které budou považovány za nezbytné.

4. Každý hlavní orgán Úřadu a Podnik jsou odpovědny za výkon těch pravomocí a funkcí, které jsou jim svěřeny. Při výkonu takových pravomocí a funkcí se každý orgán zdrží jakéhokoli jednání, které může zasahovat do výkonu určitých pravomocí a funkcí, které jsou svěřeny jinému orgánu, nebo mu překážet.

Pododdíl B
Shromáždění

1. Shromáždění se skládá ze všech členů Úřadu. Každý člen má ve Shromáždění jednoho představitele, který může být doprovázen náhradníky a poradci.

2. Shromáždění se schází k pravidelným ročním zasedáním a k takovým zvláštním zasedáním, která mohou být svolána rozhodnutím Shromáždění nebo svolána na žádost Rady nebo většiny členů Úřadu generálním tajemníkem.

3. Nerozhodne-li Shromáždění jinak, konají se zasedání v sídle Úřadu.

4. Shromáždění přijímá svůj jednací řád. Na začátku každého pravidelného zasedání volí svého předsedu a podle potřeby jiné funkcionáře. Ti zůstávají ve svých funkcích až do doby, než budou na příštím pravidelném zasedání zvoleni nový předseda a jiní úředníci.

5. Kvorum tvoří většina členů Shromáždění.

6. Každý člen Shromáždění má jeden hlas.

7. Rozhodnutí o procedurálních otázkách, včetně rozhodnutí o svolání zvláštních zasedání Shromáždění, se přijímají většinou přítomných a hlasujících členů.

8. Rozhodnutí o podstatných otázkách se přijímají dvoutřetinovou většinou přítomných a hlasujících členů, a to za předpokladu, že taková většina zahrnuje většinu členů, kteří se účastní zasedání. V případě sporu o to, zda jde o podstatnou otázku nebo ne, považuje se taková otázka za podstatnou, jestliže Shromáždění nestanovilo jinak většinou hlasů potřebnou pro rozhodnutí o podstatných otázkách.

9. Má-li se o podstatné otázce hlasovat poprvé, předseda může odložit rozhodnutí o hlasování o této podstatné otázce na dobu, která nepřesahuje pět kalendářních dnů; učiní tak vždy, jestliže to žádá alespoň jedna pětina členů Shromáždění. Toto pravidlo může být v kterékoli otázce použito pouze jednou a nepoužívá se takovým způsobem, aby se projednání otázky odkládalo na dobu po ukončení zasedání.

10. Na písemnou žádost zaslanou předsedovi a podporovanou nejméně jednou čtvrtinou členů Úřadu o posudek o tom, zda návrh k jakékoli otázce projednávané Shromážděním je v souladu s touto Úmluvou, požádá Shromáždění Komoru pro spory týkající se mořského dna Mezinárodního tribunálu pro mořské právo o vydání posudku o této otázce a odloží hlasování o tomto návrhu do doby, než obdrží posudek Komory. Jestliže Shromáždění neobdrží posudek před posledním týdnem zasedání, na kterém byl vyžádán, rozhodne o tom, kdy se sejde, aby hlasovalo o odloženém návrhu.

1. Shromáždění jako jediný orgán Úřadu, který se skládá ze všech členů, se považuje za nejvyšší orgán Úřadu, kterému jsou ostatní hlavní orgány odpovědny tak, jak je výslovně stanoveno v této Úmluvě. Shromáždění má pravomoc v souladu s příslušnými ustanoveními této Úmluvy stanovit obecné zásady v jakékoli otázce nebo záležitosti, která spadá do působnosti Úřadu.

2. Kromě toho, pravomoci a funkce Shromáždění jsou:

(a) volba členů Rady v souladu s článkem 161;

(b) volba generálního tajemníka z kandidátů navržených Radou;

(c) volba členů Řídícího výboru Podniku a generálního ředitele Podniku, a to na základě doporučení Rady;

(d) zřizovat takové pomocné orgány, jaké považuje za nezbytné pro výkon svých funkcí v souladu s touto Částí. Při zřizování pomocných orgánů bude kladen důraz na to, aby jejich členové byli kvalifikováni a způsobilí v příslušných technických otázkách, kterými se tyto orgány zabývají, přičemž náležitý ohled bude brán na zásadu spravedlivého geografického rozdělení a na zvláštní zájmy;

(e) stanovit členské příspěvky do správního rozpočtu Úřadu, a to v souladu s dohodnutou příspěvkovou stupnicí založenou na stupnici užívané pro řádný rozpočet OSN, dokud nebude mít Úřad pro mořské dno ke krytí správních výdajů postačující příjem z jiných zdrojů;

(f) (i) na doporučení Rady posuzovat a schvalovat pravidla, předpisy a postupy pro spravedlivé rozdělování finančních a jiných ekonomických výhod získaných z činnosti v Oblasti, jakož i z jiných plateb a příspěvků poskytnutých podle článku 82, berouc přitom zvláštní zřetel na zájmy a potřeby rozvojových států a národů, které nedosáhly plné nezávislosti nebo jiného autonomního statusu. Jestliže Shromáždění neschválí doporučení Rady, vrátí je Radě k novému posouzení ve světle názorů vyslovených ve Shromáždění;

(ii) posuzovat a schvalovat pravidla, předpisy a postupy Úřadu, jakož i jejich změny prozatímně přijaté Radou podle článku 162 odst. 2 (o)(ii). Tato pravidla, předpisy a postupy se týkají vyhledávání, průzkumu a těžby v Oblasti, finančního řízení a vnitřní správy Úřadu a na doporučení Řídícího výboru Podniku i převodu prostředků z Podniku na Úřad;

(g) rozhodovat o spravedlivém rozdělování finančních a jiných ekonomických výhod získaných z činnosti v Oblasti, které bude slučitelné s touto Úmluvou a s pravidly, předpisy a postupy Úřadu;

(h) posuzovat a schvalovat návrh ročního rozpočtu Úřadu předložený Radou;

(i) zkoumat periodické zprávy Rady a Podniku a zvláštní zprávy vyžádané od Rady nebo od jakéhokoli jiného orgánu Úřadu;

(j) iniciovat studie a poskytovat doporučení se záměrem podpořit mezinárodní spolupráci, která se týká činnosti v Oblasti, a napomáhat progresivnímu rozvoji mezinárodního práva v této oblasti a jeho kodifikaci;

(k) posuzovat problémy obecné povahy související s činností v Oblasti, které vznikají zvláště rozvojovým státům, jakož i takové problémy související s činností v Oblasti, které vznikají zejména vnitrozemským a geograficky znevýhodněným státům a jsou důsledkem jejich geografické polohy;

(l) na doporučení Rady učiněné na základě návrhu Komise pro hospodářské plánování vytvořit systém odškodnění anebo jiných opatření hospodářské vyrovnávací pomoci, pokud jde o odškodnění, jak je stanoveno v článku 151 odst. 10;

(m) pozastavit výkon členských práv a výsad podle článku 185;

(n) projednávat jakékoli otázky nebo věci spadající do působnosti Úřadu a rozhodovat o tom, který orgán Úřadu se bude zabývat takovou otázkou nebo věcí, která nebyla přímo svěřena určitému orgánu, v souladu s rozdělením pravomocí a funkcí mezi orgány Úřadu.

Pododdíl C
Rada

1. Rada se skládá z 36 členů Úřadu zvolených Shromážděním v tomto pořadí:

(a) čtyři členové z těch účastnických států, které během posledních pěti let, pro které jsou k dispozici statistiky, spotřebovaly více než 2 % celosvětové spotřeby nebo měly čistý dovoz vyšší než 2 % celosvětového dovozu komodit produkovaných z kategorií nerostů získávaných z Oblasti, a v každém případě jeden stát z východoevropské (socialistické) oblasti, jakož i největší spotřebitel;

(b) čtyři členové z osmi účastnických států, které vynaložily největší investice na přípravu a provádění činností v Oblasti, ať přímo nebo prostřednictvím svých státních příslušníků, včetně alespoň jednoho státu z východoevropské (socialistické) oblasti;

(c) čtyři členové z účastnických států, kteří jsou, na základě produkce v oblastech pod jejich jurisdikcí, hlavními čistými vývozci kategorií nerostů získávaných z Oblasti, včetně alespoň dvou rozvojových států, v nichž vývoz těchto nerostů podstatným způsobem ovlivňuje jejich ekonomiku;

(d) šest členů z rozvojových účastnických států, které zastupují zvláštní zájmy. Zvláštní zájmy, jež mají být zastoupeny, zahrnují státy s velkým počtem obyvatel, státy vnitrozemské nebo geograficky znevýhodněné, státy, které jsou hlavními dovozci kategorií nerostů získávaných z Oblasti, státy, které jsou potenciálními producenty takových nerostů, a nejméně rozvinuté státy;

(e) osmnáct členů zvolených podle zásady zajištění spravedlivého geografického rozdělení míst v Radě jako celku, za předpokladu, že každá geografická oblast bude mít alespoň jednoho člena zvoleného podle tohoto pododstavce. Pro tento účel se za geografické oblasti považují: Afrika, Asie, Východní (socialistická) Evropa, Latinská Amerika a Západní Evropa a ostatní státy.

2. Při volbě členů Rady v souladu s odst. 1 Shromáždění zajistí, aby:

(a) vnitrozemské a geograficky znevýhodněné státy byly zastoupeny v takové míře, která je v rozumném poměru k jejich zastoupení ve Shromáždění;

(b) pobřežní státy, zvláště rozvojové státy, které neodpovídají požadavkům podle odst. 1 (a), (b), (c) nebo (d), byly zastoupeny v takové míře, která je v rozumném poměru k jejich zastoupení ve Shromáždění;

(c) každá skupina účastnických států, která má být zastoupena v Radě, byla zastoupena těmi členy, jsou-li takoví, kteří jsou jmenováni touto skupinou.

3. Volby se konají na pravidelných zasedáních Shromáždění. Každý člen Rady se volí na období čtyř let. Při prvních volbách však volební období poloviny členů z každé ze skupin uvedených v odst. 1 je dvouleté.

4. Členové Rady mohou být znovuzvoleni, přitom se však bere náležitý ohled na vhodnost rotace členství.

5. Rada působí v sídle Úřadu a schází se tak často, jak to vyžaduje provoz Úřadu, nejméně však třikrát ročně.

6. Kvorum tvoří většina členů Rady.

7. Každý člen Rady má jeden hlas.

8. (a) Rozhodnutí o procedurálních otázkách se přijímají většinou přítomných a hlasujících členů.

(b) Rozhodnutí o podstatných otázkách, které vznikají na základě následujícího článku 162 odst. 2 pododst. (f), (g), (h), (i), (n), (p) a (v) a článku 191 se přijímají dvoutřetinovou většinou přítomných a hlasujících členů, a to za předpokladu, že tato většina zahrnuje většinu členů Rady.

(c) Rozhodnutí o podstatných otázkách, které vznikají na základě článku 162 odst. 1; článku 162 odst. 2 pododst. (a), (b), (c), (d), (e), (l), (q), (r), (s), (t), (u) v případech neplnění ze strany kontrahenta anebo státu, který ho navrhl, (w) za předpokladu, že příkazy vydané v souladu s tímto pododstavcem mohou být závazné nejvýše třicet dní, pokud nebyla potvrzena rozhodnutím přijatým v souladu s pododstavcem (d) tohoto článku; článku 162 odst. 2 pododst. (x), (y) a (z); článku 163 odst. 2; článku 174 odst. 3; a článku 11 Přílohy IV se přijímají tříčtvrtinovou většinou přítomných a hlasujících členů, za předpokladu, že taková většina zahrnuje většinu členů Rady.

(d) Rozhodnutí o podstatných otázkách, které vznikají na základě článku 162 odst. 2 pododst. (m) a (o), a změny Části XI se přijímají konsensem.

(e) Pro účely pododstavců (d), (f) a (g) „konsens“ znamená, že neexistuje jakákoli formální námitka. Během čtrnácti dnů po předložení návrhu Radě zjistí předseda Rady, zda vůči přijetí návrhu bude vznesena formální námitka. Zjistí-li předseda, že taková námitka vznesena bude, do tří dnů po takovém zjištění ustaví a pod svým předsednictvím svolá smírčí výbor sestávající nejvýše z devíti členů Rady, jehož cílem bude urovnat neshody a vypracovat návrh, který bude přijatelný konsensem. Výbor bude pracovat urychleně a podá Radě zprávu do čtrnácti dnů po svém ustavení. Nebude-li výbor schopen doporučit návrh, který by byl přijatelný konsensem, vyloží ve své zprávě důvody, proč je návrh odmítán.

(f) Rozhodnutí o otázkách, které nejsou výše uvedeny a k jejichž přijetí je Rada oprávněna v souladu s pravidly, předpisy a postupy Úřadu nebo jinak, se přijímají podle pododstavců tohoto odstavce uvedených v pravidlech, předpisech a postupech, a nejsou-li v nich uvedena, podle pododstavce, který určí Rada konsensem, pokud možno předem.

(g) Vyvstane-li problém, pod který z pododst. (a), (b), (c) nebo (d) otázka spadá, projedná se tato otázka jako otázka spadající pod pododstavec, který vyžaduje, podle okolností, větší nebo největší většinu nebo konsensus, pokud Rada uvedenou většinou nebo konsensem nerozhodla jinak.

9. Rada stanoví postup, podle kterého může člen Úřadu, který není v Radě zastoupen, vyslat zástupce, aby se zúčastnil zasedání Rady, pokud o to takový člen požádá anebo je-li projednávána otázka, která se jej zvláště dotýká. Tento zástupce je oprávněn zúčastnit se jednání bez práva hlasu.

1. Rada je výkonným orgánem Úřadu. Rada má pravomoc v souladu s touto Úmluvou a s obecnými zásadami stanovenými Shromážděním stanovit konkrétní zásady, které má Úřad sledovat ve všech otázkách nebo věcech spadajících do jeho působnosti.

2. Kromě toho, pravomoci a funkce Rady jsou:

(a) sledovat a koordinovat provádění ustanovení této Části ve všech otázkách a věcech spadajících do působnosti Úřadu a upozorňovat Shromáždění na případy neplnění těchto ustanovení;

(b) navrhovat Shromáždění seznam kandidátů pro volbu generálního tajemníka;

(c) doporučovat Shromáždění kandidáty pro volbu členů Řídícího výboru Podniku, jakož i generálního ředitele Podniku;

(d) podle potřeby a s náležitým ohledem na hospodárnost a efektivitu zřizovat takové pomocné orgány, jaké považuje za nezbytné pro výkon svých funkcí v souladu s touto Částí. Při zřizování pomocných orgánů bude kladen důraz na to, aby jejich členové byli kvalifikováni a způsobilí v příslušných technických otázkách, kterými se tyto orgány zabývají, přičemž náležitý ohled bude brán na zásadu spravedlivého geografického rozdělení a na zvláštní zájmy;

(e) přijímat svůj jednací řád včetně způsobu volby svého předsedy;

(f) jménem Úřadu a v rámci své pravomoci uzavírat dohody s OSN nebo s jinými mezinárodními organizacemi, a to s výhradou schválení Shromážděním;

(g) projednávat zprávy Podniku a předkládat je se svými doporučeními Shromáždění;

(h) předkládat Shromáždění výroční zprávy a takové zvláštní zprávy, které Shromáždění může požadovat;

(i) v souladu s článkem 170 vydávat směrnice Podniku;

(j) v souladu s článkem 6 Přílohy III schvalovat plány práce; Rada přijme rozhodnutí o každém plánu práce do šedesáti dnů poté, co byl zasedání Rady předložen Právní a technickou komisí, a to v souladu s následujícím postupem:

(i) doporučí-li Komise schválit plán práce, má se za to, že byl Radou schválen, jestliže žádný člen Rady do čtrnácti dnů nevznese písemnou formou konkrétní námitku, ve které se uvádí, že navržený plán nesplňuje požadavky článku 6 Přílohy III . Byla-li vznesena námitka, použije se smírčího řízení podle článku 161 odst. 8 (e). Bude-li se po ukončení tohoto smírčího řízení nadále trvat na námitce proti schválení plánu práce, má se za to, že plán práce byl Radou schválen, pokud jej Rada nezamítne konsensem dosaženým mezi jejími členy s výjimkou státu nebo států, které se ucházely o kontrakt anebo které takto předloženou žádost navrhly;

(ii) doporučí-li Komise plán práce neschválit nebo neučiní-li žádné doporučení, může Rada rozhodnout o schválení plánu práce tříčtvrtinovou většinou přítomných a hlasujících členů, a to za předpokladu, že taková většina zahrnuje většinu členů, kteří se účastní zasedání;

(k) schvalovat plány práce předkládané Podnikem v souladu s článkem 12 Přílohy IV, přičemž použije mutatis mutandis¹) postupy stanovené v pododstavci (j);

(l) v souladu s článkem 153 odst. 4 a s pravidly, předpisy a postupy Úřadu vykonávat kontrolu nad činností v Oblasti;

(m) na základě doporučení Komise pro hospodářské plánování přijímat nezbytná a vhodná opatření podle článku 150 pododst. (h), aby byla zajištěna ochrana před nepříznivými ekonomickými následky, které jsou v nich uvedeny;

(n) na základě návrhu Komise pro hospodářské plánování činit Shromáždění doporučení, pokud jde o systém náhrad nebo jiných opatření hospodářské vyrovnávací pomoci, jak je stanoveno v článku 151 odst. 10;

(o) (i) doporučovat Shromáždění pravidla, předpisy a postupy pro spravedlivé rozdělování finančních a jiných ekonomických výhod získaných z činnosti v Oblasti, jakož i z plateb a příspěvků poskytnutých podle článku 82, berouc přitom zvláštní zřetel na zájmy a potřeby rozvojových států a národů, které nedosáhly plné nezávislosti nebo jiného autonomního statusu;

(ii) přijímat pravidla, předpisy a postupy Úřadu a jakékoli změny k nim, a to s ohledem na doporučení Právní a technické komise anebo jiného příslušného podřízeného orgánu, a až do jejich schválení Shromážděním je předběžně používat. Tato pravidla, předpisy a postupy se vztahují na vyhledávání, průzkum a těžbu v Oblasti a na finanční řízení a vnitřní správu Úřadu. Přednostně se přijímají pravidla, předpisy a postupy pro průzkum a těžbu polymetalických konkrecí. Pravidla, předpisy a postupy pro průzkum a těžbu jakéhokoli jiného zdroje, než jsou polymetalické konkrece, budou přijaty během tří let ode dne, kdy kterýkoli člen Úřadu tento požádal o přijetí takových pravidel, předpisů a postupů vztahujících se na takový zdroj. Všechna pravidla, předpisy a postupy zůstanou předběžně v účinnosti, dokud nebudou schváleny Shromážděním nebo pozměněny Radou ve světle názorů vyjádřených Shromážděním;

(p) přezkoumávat vybírání všech plateb, jež mají být vyplaceny Úřadem nebo Úřadu v souvislosti s provozem podle této Části;

(q) provádět výběr z žadatelů o oprávnění k těžbě podle článku 7 Přílohy III tam, kde jeho ustanovení takový výběr požadují;

(r) předkládat Shromáždění ke schválení návrh ročního rozpočtu Úřadu;

(s) činit Shromáždění doporučení týkající se zásadního postupu v jakékoli otázce nebo záležitosti, která spadá do působnosti Úřadu;

(t) činit Shromáždění doporučení týkající se pozastavení výkonu členských práv a výsad podle článku 185;

(u) jménem Úřadu zahajovat řízení před Komorou pro spory týkající se mořského dna v případech neplnění ustanovení;

(v) seznamovat Shromáždění s rozhodnutím, které přijala Komora pro spory týkající se mořského dna v řízení zahájeném podle pododstavce (u), a činit jakákoli doporučení, která může uznat za vhodná s ohledem na opatření, která mají být přijata;

(w) za mimořádných okolností vydávat příkazy, které mohou zahrnovat příkazy pozastavit nebo upravit provoz, aby se zabránilo vážné újmě mořskému prostředí v důsledku činnosti v Oblasti;

(x) v případech, kdy existují podstatné důkazy o vážném nebezpečí újmy mořskému prostředí, neschvalovat díly pro těžbu ze strany kontrahentů nebo Podniku;

(y) zřídit pomocný orgán pro vypracování návrhu finančních pravidel, předpisů a postupů, které se týkají:

(i) finanční správy v souladu s články 171 až 175; a

(ii) finančních ujednání v souladu s článkem 13 a s článkem 17 odst. 1 (c) Přílohy III;

(z) zřizovat vhodné mechanismy pro řízení a dohled nad štábem inspektorů dohlížejících na činnost v Oblasti, pokud jde o dodržování ustanovení této Části, pravidel, předpisů a postupů Úřadu a podmínek jakéhokoli kontraktu s Úřadem.

1. Tímto se zřizují následující orgány Rady:

(a) Komise pro hospodářské plánování;

(b) Právní a technická komise.

2. Každá komise se skládá z 15 členů volených Radou z kandidátů navržených účastnickými státy. Nicméně v případě nutnosti může Rada rozhodnout o rozšíření počtu členů obou komisí, a to s náležitým ohledem na hospodárnost a efektivitu.

3. Členové komise musí mít příslušnou kvalifikaci v oboru působnosti komise. Účastnické státy navrhnou kandidáty s nejvyšší úrovní znalostí a bezúhonnosti a s kvalifikací v příslušných oborech tak, aby byl zajištěn efektivní výkon funkcí komise.

4. Při volbě členů komisí musí být brán náležitý zřetel na potřebu spravedlivého geografického rozdělení a na zastoupení zvláštních zájmů.

5. Žádný účastnický stát nemůže navrhnout více než jednoho kandidáta do téže komise. Žádná osoba nebude zvolena do více než jedné komise.

6. Členové komisí zastávají funkci po dobu pěti let. Mohou být znovuzvoleni na další období.

7. V případě úmrtí, neschopnosti nebo odstoupení člena komise před uplynutím jeho funkčního období zvolí Rada pro zbytek období člena ze stejné geografické oblasti anebo ze stejné zájmové sféry.

8. Členové komisí nesmějí mít žádný finanční zájem na jakékoli činnosti, která se týká průzkumu a těžby v Oblasti. S výhradou své odpovědnosti před komisí, ve které působí, nesmějí prozradit jakékoliv průmyslové tajemství, údaje majetkového charakteru předáváné Úřadu v souladu s článkem 14 Přílohy III anebo jakékoli jiné důvěrné informace, se kterými se seznámili při plnění svých povinností v Úřadu, a to ani po ukončení svých funkcí.

9. Každá komise vykonává své funkce v souladu s instrukcemi a směrnicemi přijatými Radou.

10. Každá komise navrhuje a předkládá Radě ke schválení pravidla, předpisy a postupy, které jsou nezbytné pro efektivní výkon jejích funkcí.

11. Rozhodovací postupy komisí se stanoví pravidly, předpisy a postupy Úřadu. Kde je to nezbytné, přikládá se k doporučením Radě stručný přehled rozdílných názorů v komisi.

12. Každá komise zpravidla vykonává své funkce v sídle Úřadu a zasedá tak často, jak to vyžaduje efektivní výkon jejích funkcí.

13. Je-li to vhodné, může se každá komise při výkonu svých funkcí radit s jinou komisí, s jakýmkoli příslušným orgánem OSN nebo s jejími odbornými organizacemi anebo s jakýmikoli mezinárodními organizacemi, které mají působnost ve věcech, které jsou předmětem takové porady.

1. Členové Komise pro hospodářské plánování musí mít příslušnou kvalifikaci v oborech, jako jsou dolování, řízení činnosti spojené s nerostnými zdroji, mezinárodní obchod anebo mezinárodní ekonomika. Rada usiluje o dosažení toho, aby celkové složení Komise zahrnovalo všechny příslušné kvalifikace. Členy Komise jsou rovněž nejméně dva členové z rozvojových států, pro jejichž ekonomiku má podstatný význam vývoz těch druhů nerostů, které se získávají z Oblasti.

2. Komise:

(a) navrhuje na žádost Rady opatření k plnění rozhodnutí vztahujících se k činnosti v Oblasti, přijatých v souladu s touto Úmluvou;

(b) sleduje vývojové tendence a faktory ovlivňující nabídku, poptávku a ceny surovin, které je možno získávat z Oblasti, a to s ohledem na zájmy jak dovážejících, tak i vyvážejících zemí, z nich pak zvláště rozvojových států;

(c) zkoumá jakoukoli situaci, která může vyvolat nepříznivé následky uvedené v článku 150 pododst. (h) a na niž byla upozorněna dotčeným účastnickým státem nebo státy, a činí Radě příslušná doporučení;

(d) navrhuje Radě předložit Shromáždění systém náhrad nebo jiných opatření hospodářské vyrovnávací pomoci rozvojovým státům, které trpí nepříznivými následky způsobenými činností v Oblasti, tak, jak je stanoveno v článku 151 odst. 10. Komise vypracovává Radě doporučení, která jsou ve zvláštních případech nezbytná pro použití systému nebo jiných opatření přijatých Shromážděním.

1. Členové Právní a technické komise musí mít příslušnou kvalifikaci v oborech, jako jsou průzkum, těžba a zpracovávání nerostných zdrojů, oceánologie, ochrana mořského prostředí anebo hospodářské a právní otázky, které se týkají dolování v oceánech, a příbuzné obory znalostí. Rada usiluje o dosažení toho, aby celkové složení Komise zahrnovalo všechny příslušné kvalifikace.

2. Komise:

(a) na žádost Rady činí doporučení vztahující se k výkonu funkcí Úřadu;

(b) v souladu s článkem 153 odst. 3 přezkoumává formální písemné plány práce pro činnost v Oblasti a předkládá vhodná doporučení Radě. Ve svých doporučeních se Komise opírá výlučně o požadavky obsažené v Příloze III a zevrubně o nich zpravuje Radu;

(c) na žádost Rady dohlíží na činnost v Oblasti, a to, je-li to nezbytné, po poradě a ve spolupráci s jakýmkoli subjektem, který takovou činnost provádí, anebo s jakýmkoli dotčeným státem nebo státy, a podává o tom Radě zprávu;

(d) připravuje hodnocení ekologických důsledků činnosti v Oblasti;

(e) činí Radě doporučení o ochraně mořského prostředí, a to s ohledem na názory uznávaných odborníků v tomto oboru;

(f) vypracovává a předkládá Radě pravidla, předpisy a postupy uvedené v článku 162 odst. 2 (o), a to s ohledem na všechny příslušné faktory včetně hodnocení ekologických důsledků činnosti v Oblasti;

(g) přezkoumává pravidla, předpisy a postupy a čas od času doporučuje Radě takové změny, které pokládá za nezbytné nebo žádoucí;

(h) činí Radě doporučení týkající se vytvoření programu monitorování se záměrem uznávanými vědeckými metodami a na pravidelném základě pozorovat, měřit, hodnotit a analyzovat nebezpečí anebo účinky znečištění mořského prostředí, které pochází z činnosti v Oblasti; zajišťuje, aby stávající předpisy byly přiměřené a aby byly plněny; a koordinuje provádění Radou schváleného programu monitorování;

(i) činí Radě doporučení, aby bylo jménem Úřadu a v souladu s touto Částí a s příslušnými Přílohami a se zvláštním ohledem na článek 187 zahájeno řízení před Komorou pro spory týkající se mořského dna;

(j) činí Radě doporučení, pokud jde o opatření, která mají být přijata na základě rozhodnutí Komory pro spory týkající se mořského dna v řízeních zahájených v souladu s pododstavcem (i);

(k) činí Radě doporučení, pokud jde o vydávání příkazů za mimořádných okolností, které mohou zahrnovat příkazy pozastavit nebo upravit provozy, aby se zabránilo vážné újmě mořskému prostředí v důsledku činnosti v Oblasti. Taková doporučení Rada projedná přednostně;

(l) činí Radě doporučení, pokud jde o neschválení dílů pro těžbu ze strany kontrahentů nebo Podniku v případech, kdy existují podstatné důkazy o vážném nebezpečí újmy mořskému prostředí;

(m) činí Radě doporučení týkající se řízení a dohledu nad štábem inspektorů dohlížejících na činnost v Oblasti, pokud jde o plnění ustanovení této Části, pravidel, předpisů a postupů Úřadu a podmínek jakéhokoli kontraktu s Úřadem;

(n) vypočítává horní hranici produkce a jménem Úřadu vydává oprávnění k produkci podle článku 151 odst. 2 až 7, a to po jakémkoli nezbytném výběru mezi žadateli o oprávnění k těžbě provedeném Radou v souladu s článkem 7 Přílohy III.

3. Na žádost kteréhokoli účastnického státu anebo jiné dotčené strany budou členové komise při výkonu svých funkcí, dohledu a dozoru doprovázeni zástupcem takového státu nebo jiné dotčené strany.

Pododdíl D
Sekretariát

1. Sekretariát Úřadu se skládá z generálního tajemníka a zaměstnanců, které Úřad může potřebovat.

2. Generální tajemník je volen Shromážděním na období čtyř let z kandidátů navržených Radou a může být znovuzvolen.

3. Generální tajemník je hlavním správním úředníkem Úřadu a v této funkci působí na všech schůzích Shromáždění, Rady a kteréhokoli pomocného orgánu a vykonává takové jiné správní funkce, které mu tyto orgány svěří.

4. Generální tajemník předkládá Shromáždění výroční zprávu o činnosti Úřadu.

1. Zaměstnanci Úřadu jsou takoví kvalifikovaní vědečtí, techničtí a jiní pracovníci, kteří mohou být potřební k plnění správních funkcí Úřadu.

2. Při náboru a přijímání zaměstnanců a při stanovení jejich služebních podmínek je třeba se především řídit nutností zajistit co nejvyšší úroveň výkonnosti, znalostí a bezúhonnosti. S výhradou tohoto hlediska je třeba náležitě dbát toho, aby zaměstnanci byli vybíráni na co možná nejširší geografické základně.

3. Zaměstnance jmenuje generální tajemník. Podmínky, za kterých budou zaměstnanci jmenováni, odměňováni a propouštěni, musí být v souladu s pravidly, předpisy a postupy Úřadu.

1. Generální tajemník a zaměstnanci při výkonu svých funkcí nesmějí žádat ani přijímat pokyny od žádné vlády ani z kteréhokoli jiného zdroje vně Úřadu. Vystříhají se každého jednání, které by se neslučovalo s jejich postavením mezinárodních úředníků odpovědných pouze Úřadu. Každý účastnický stát se zavazuje, že bude dbát výlučné mezinárodní povahy úkolů generálního tajemníka a zaměstnanců a že se nebude snažit je ovlivnit při výkonu jejich funkcí. Jakékoli porušení povinností zaměstnancem bude předloženo příslušnému správnímu tribunálu tak, jak je stanoveno pravidly, předpisy a postupy Úřadu.

2. Generální tajemník a zaměstnanci nesmějí mít žádný finanční zájem na jakékoli činnosti, která se týká průzkumu a těžby v Oblasti. S výhradou svých povinností vůči Úřadu nesmějí prozradit jakékoliv průmyslové tajemství, údaje majetkového charakteru předávané Úřadu v souladu s článkem 14 Přílohy III anebo jakékoli jiné důvěrné informace, se kterými se seznámili z důvodu svého zaměstnání v Úřadu, a to ani po ukončení svých funkcí.

3. Porušení povinností stanovených v odst. 2 zaměstnancem Úřadu předloží Úřad tribunálu ustavenému v souladu s pravidly, předpisy a postupy Úřadu, a to na žádost účastnického státu postiženého takovým porušením anebo na žádost takovým porušením postižené fyzické či právnické osoby, kterou účastnický stát navrhl tak, jak je stanoveno v článku 153 odst. 2 (b). Postižená strana má právo účastnit se řízení. Dotčeného zaměstnance uvolní generální tajemník na doporučení tribunálu.

4. Pravidla, předpisy a postupy Úřadu obsahují taková ustanovení, která jsou nezbytná k provedení tohoto článku.

1. Se souhlasem Rady sjednává generální tajemník s mezinárodními a nevládními organizacemi uznanými Hospodářskou a sociální radou OSN vhodná ujednání o konzultacích a spolupráci ve věcech, které spadají do působnosti Úřadu.

2. Každá organizace, se kterou generální tajemník sjednal dohodu podle odst. 1, může jmenovat zástupce, aby se jako pozorovatelé účastnili schůzí orgánů Úřadu v souladu s jednacími řády těchto orgánů. V příslušných případech budou stanoveny postupy pro získání názorů takových organizací.

3. Generální tajemník může předat účastnickým státům písemné zprávy předkládané nevládními organizacemi uvedenými v odst. 1 ve věcech, ve kterých tyto mají zvláštní působnost a které se týkají práce Úřadu.

Pododdíl E
Podnik

1. Podnik je orgánem Úřadu, který bezprostředně provádí činnost v Oblasti podle článku 153 odst. 2 (a), jakož i přepravu, zpracování a odbyt nerostů vytěžených z Oblasti.

2. Podnik má v rámci mezinárodněprávní subjektivity Úřadu takovou právní způsobilost, kterou mu přiznává jeho Statut obsažený v Příloze IV. Podnik působí v souladu s touto Úmluvou, s pravidly, předpisy a postupy Úřadu, jakož i v souladu s obecnými zásadami stanovenými Shromážděním a podřizuje se závazným směrnicím a kontrole Rady.

3. Podnik má svoji hlavní obchodní adresu při sídle Úřadu.

4. Podnik v souladu s článkem 173 odst. 2 a s článkem 11 Přílohy IV disponuje takovými prostředky, které může potřebovat k výkonu svých funkcí, a dostává se mu technologií tak, jak je stanoveno v článku 144 a v jiných příslušných ustanoveních této Úmluvy.

Pododdíl F
Financovaní Úřadu

(a) příspěvky členů Úřadu stanovené v souladu s článkem 160 odst. 2 (e);

(b) prostředky, které Úřad obdrží v souvislosti s činností v Oblasti podle článku 13 Přílohy III;

(c) prostředky předané Podnikem v souladu s článkem 10 Přílohy IV;

(d) prostředky vypůjčené podle článku 174;

(e) dobrovolné příspěvky členů nebo jiných subjektů;

(f) platby na fond náhrad podle článku 151 odst. 10, jejichž zdroje mají být doporučeny Komisí pro hospodářské plánování.

1. Příspěvky zmíněné v článku 171 pododst. (a) se platí na zvláštní účet, aby pokryly správní výdaje Úřadu do té doby, než bude Úřad disponovat dostatečnými prostředky pro pokrytí těchto výdajů z jiných zdrojů.

2. Z prostředků Úřadu se především pokrývají správní výdaje Úřadu. S výjimkou stanovených příspěvků uvedených v článku 171 pododst. (a), prostředky, které zůstanou po zaplacení správních výdajů, mohou, mimo jiné:

(a) být rozděleny v souladu s článkem 140 a s článkem 160 odst. 2 (g);

(b) být použity k zajištění prostředků pro Podnik v souladu s článkem 170 odst. 4;

(c) být použity jako náhrada rozvojovým státům v souladu s článkem 151 odst. 10 a s článkem 160 odst. 2 (l).

1. Úřad má pravomoc vypůjčovat si prostředky.

2. Shromáždění stanoví meze vypůjčovací pravomoci Úřadu ve finančních předpisech přijatých podle článku 160 odst. 2 (f).

3. Vypůjčovací pravomoc Úřadu vykonává Rada.

4. Účastnické státy nejsou odpovědny za dluhy Úřadu.

Pododdíl G
Právní status, výsady a imunity

1. Archivy Úřadu jsou nedotknutelné, kdekoli se nacházejí.

2. Majetkové údaje, průmyslová tajemství nebo podobné informace a osobní záznamy se neumísťují ve veřejně přístupných archivech.

3. Každý účastnický stát poskytne Úřadu takový režim spojení k úředním účelům, který není méně výhodný než režim, který poskytuje tento stát jiným mezinárodním organizacím.

(a) imunity v soudním a ve správním řízení, pokud jde o jejich jednání spojené s výkonem jejich funkcí s výjimkou případu, kdy se v konkrétním případě stát, který zastupují, nebo Úřad, podle okolností, sám výslovně této imunity vzdá;

(b) nejsou-li státními příslušníky tohoto účastnického státu, stejného vynětí z přistěhovaleckých omezení, požadavků na registraci cizinců a z povinnosti služby státu, stejných výhod, pokud jde o valutová omezení, a stejného zacházení, pokud jde o cestovní usnadnění, jaké jsou tímto státem poskytovány zástupcům, úředníkům a zaměstnancům srovnatelného postavení jiných účastnických států.

1. V rámci své úřední činnosti jsou Úřad, jeho majetek i aktiva, jeho příjmy a jeho obchodní operace a transakce, ke kterým je oprávněn touto Úmluvou, osvobozeny od všech přímých daní, a zboží dovážené nebo vyvážené pro jeho úřední potřebu je osvobozeno od všech celních poplatků. Úřad neuplatňuje osvobození od daní, které jsou pouze poplatky za poskytnuté služby.

2. V případě nákupů zboží nebo služeb podstatné hodnoty, které jsou prováděny Úřadem nebo jeho jménem a které jsou nezbytné pro úřední činnost Úřadu; a jestliže cena takového zboží nebo služeb zahrnuje daně anebo poplatky; účastnické státy učiní v prakticky možném rozsahu přiměřená opatření k tomu, aby poskytly osvobození od takových daní nebo poplatků nebo aby za ně poskytly náhradu. Zboží dovezené nebo nakoupené v souladu s osvobozením stanoveným tímto článkem nebude na území účastnického státu, který poskytl osvobození, dále prodáváno ani se jím nebude jinak disponovat, leda za podmínek dohodnutých s tímto účastnickým státem.

3. Účastnické státy nevybírají žádné daně z platů a z požitků anebo z jakékoli jiné formy plateb prováděných Úřadem ve prospěch generálního tajemníka a zaměstnanců Úřadu, stejně jako odborníků plnících úkoly pro Úřad, pokud nejsou jejich státními příslušníky.

Pododdíl H
Pozastavení výkonu práv a výsad členů

1. Účastnickému státu, který hrubě a trvale porušuje ustanovení této Části, může Shromáždění na doporučení Rady pozastavit výkon členských práv a výsad.

2. Dokud Komora pro spory týkající se mořského dna neshledá, že účastnický stát hrubě a trvale porušuje ustanovení této Části, nemůže být provedeno žádné opatření podle odst. 1.

Oddíl 5:
UROVNÁVÁNÍ SPORŮ A POSUDKY

(a) spory mezi účastnickými státy, které se týkají výkladu a použití této Části a Příloh, které se k ní vztahují;

(b) spory mezi účastnickými státy a Úřadem, které se týkají:

(i) jednání nebo opomenutí Úřadu nebo účastnického státu, která údajně porušují ustanovení této Části nebo Příloh, které se k ní vztahují, anebo pravidel, předpisů a postupů Úřadu přijatých v souladu s nimi; nebo

(ii) jednání Úřadu, která údajně přesahují jeho pravomoc anebo jsou jejím zneužitím;

(c) spory mezi stranami kontraktu, jimiž jsou účastnické státy, Úřad nebo Podnik, státní podniky a fyzické či právnické osoby uvedené v článku 153 odst. 2 (b), které se týkají:

(i) výkladu nebo použití příslušného kontraktu nebo plánu práce; nebo

(ii) jednání nebo opomenutí strany kontraktu, které se týká činnosti v Oblasti a je namířené proti druhé straně anebo se přímo dotýká jejích oprávněných zájmů;

(d) spory mezi Úřadem a případným budoucím kontrahentem, kterého navrhl stát tak, jak je stanoveno v článku 153 odst. 2 (b), a který řádně splnil podmínky, které se týkají odmítnutí kontraktu nebo právní otázky vzniklé při jednání o kontraktu, jak je zmiňuje článek 4 odst. 6 a článek 13 odst. 2 Přílohy III;

(e) spory mezi Úřadem a účastnickým státem, státním podnikem nebo fyzickou či právnickou osobou, kterou navrhl účastnický stát tak, jak je stanoveno v článku 153 odst. 2 (b), ve kterých Úřad údajně nese odpovědnost, kterou zmiňuje článek 22 Přílohy III;

(f) jakékoli jiné spory, ve kterých je jurisdikce Komory zvlášť stanovena touto Úmluvou.

1. Spory mezi účastnickými státy uvedené v článku 187 pododst. (a) mohou být předloženy:

(a) na žádost stran sporu zvláštní komoře Mezinárodního tribunálu pro mořské právo, která má být zřízena podle článků 15 a 17 Přílohy VI; nebo

(b) na žádost kterékoli strany sporu ad hoc komoře Komory pro spory týkající se mořského dna, která má být zřízena podle článku 37 Přílohy VI.

2. (a) Spory, které se týkají výkladu a použití kontraktu uvedeného v článku 187 pododst. (c) (i), se na žádost kterékoli strany sporu předkládají závazné obchodní arbitráži, pokud se strany nedohodnou jinak. Obchodní arbitrážní tribunál, kterému je spor předložen, nemá pravomoc řešit žádnou otázku týkající se výkladu této Úmluvy. Jestliže spor zahrnuje také otázku výkladu ustanovení Části XI anebo Příloh, které se k ní vztahují, pokud jde o činnost v Oblasti, postoupí se tato otázka k rozhodnutí Komoře pro spory týkající se mořského dna.

(b) Jestliže na počátku nebo v průběhu takové arbitráže arbitrážní tribunál určí, buď na žádost kterékoli strany sporu, nebo z vlastního podnětu, že jeho rozhodnutí je závislé na výroku Komory pro spory týkající se mořského dna, arbitrážní tribunál takovou otázku postoupí Komoře pro spory týkající se mořského dna, aby vynesla takové rozhodnutí. Poté arbitrážní tribunál přistoupí k vynesení svého výroku v souladu s rozhodnutím Komory pro spory týkající se mořského dna.

(c) V případě, že kontrakt neobsahuje ustanovení o arbitrážním řízení, kterého má být použito při urovnávání sporu, provádí se arbitráž podle arbitrážních pravidel UNCITRAL nebo podle jiných arbitrážních pravidel, která mohou být předepsána pravidly, předpisy a postupy Úřadu, pokud se strany sporu nedohodnou jinak.

1. Je-li fyzická či právnická osoba stranou sporu uvedeného v článku 187, bude o tom stát, který ji navrhl, uvědoměn a má právo účastnit se řízení předkládáním písemných nebo ústních stanovisek.

2. Je-li proti účastnickému státu podána fyzickou či právnickou osobou, kterou navrhl jiný účastnický stát, žaloba ve sporu uvedeném v článku 187 pododst. (c), může žalovaný stát požádat stát, který tuto osobu navrhl, aby jménem této osoby vystoupil v řízení. Nezúčastní-li se takového řízení, žalovaný stát může zajistit, aby byl zastupován právnickou osobou, která má jeho státní příslušnost.