ČÁST XV:
UROVNÁVÁNÍ SPORŮ

Oddíl 1:
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

1. Jestliže se účastnické státy, které jsou stranami sporu týkajícího se výkladu nebo použití této Úmluvy, dohodly usilovat o urovnání sporu pokojnými prostředky podle jejich volby, použije se řízení stanovené v této Části pouze tehdy, pokud spor nebyl těmito prostředky urovnán a pokud dohoda mezi stranami sporu nevylučuje jiné další řízení.

2. Jestliže se strany rovněž dohodly na určité lhůtě, použije se odst. 1 až po vypršení této lhůty.

1. Jestliže mezi účastnickými státy vznikne spor, který se týká výkladu nebo použití této Úmluvy, vymění si strany sporu neprodleně názory, pokud jde o urovnání sporu jednáním nebo jinými pokojnými prostředky.

2. Strany rovněž neprodleně přistoupí k výměně názorů vždy, když řízení o urovnání sporu bylo ukončeno, aniž by spor byl urovnán, nebo když spor byl urovnán a okolnosti vyžadují další konzultace ohledně způsobu provedení tohoto urovnání.

1. Účastnický stát, který je stranou sporu týkajícího se výkladu nebo použití této Úmluvy, může jiné straně nebo stranám navrhnout, aby předložily tento spor ke smírčímu řízení podle postupu stanoveného v oddílu 1 Přílohy V nebo podle jiného smírčího řízení.

2. Je-li návrh přijat a strany se dohodnou na použití smírčího řízení, kterákoli strana může spor předložit k smírčímu řízení.

3. Jestliže návrh není přijat nebo se strany o řízení nedohodnou, považuje se smírčí řízení za ukončené.

4. Je-li spor předložen ke smírčímu řízení a pokud se strany nedohodnou jinak, může být jednání ukončeno pouze v souladu s dohodnutým smírčím řízením.

Oddíl 2:
OBLIGATORNÍ ŘÍZENÍ, JEJICHŽ VÝSLEDKEM JSOU ZÁVAZNÁ ROZHODNUTÍ

1. Stát si může při podpisu, ratifikaci nebo přistoupení k této Úmluvě nebo kdykoli poté písemným prohlášením zvolit jeden nebo více z následujících způsobů urovnávání sporů, které se týkají výkladu nebo použití této Úmluvy:

(a) Mezinárodní tribunál pro mořské právo založený v souladu s Přílohou VI;

(b) Mezinárodní soudní dvůr;

(c) arbitrážní tribunál ustavený v souladu s Přílohou VII;

(d) zvláštní arbitrážní tribunál ustavený v souladu s Přílohou VIII pro jednu nebo více kategorií sporů tam zmíněných.

2. Prohlášení učiněné podle odst. 1 se nedotýká a není dotčeno povinností účastnického státu uznat jurisdikci Komory pro spory týkající se mořského dna Mezinárodního tribunálu pro mořské právo v rozsahu a způsobem stanoveným v Části XI, oddíl 5.

3. Jestliže účastnický stát je stranou sporu, který není zahrnut v platném prohlášení, má se za to, že přijal arbitráž podle Přílohy VII.

4. Jestliže strany sporu přijaly pro urovnání sporu stejné řízení, může být spor předložen k urovnání pouze takovému řízení, nedohodly-li se strany jinak.

5. Jestliže strany sporu nepřijaly pro urovnání sporu stejné řízení, spor může být předložen pouze k arbitráži v souladu s Přílohou VII, nedohodly-li se strany jinak.

6. Prohlášení učiněné podle odst. 1 zůstane v platnosti tři měsíce poté, kdy bylo oznámení o odvolání uloženo u generálního tajemníka OSN.

7. Nové prohlášení, oznámení o odvolání nebo uplynutí platnosti prohlášení nijak neovlivní řízení, které právě probíhá před soudem nebo tribunálem, který je příslušný podle tohoto článku, nedohodly-li se strany jinak.

8. Prohlášení a oznámení zmíněná v tomto článku budou uložena u generálního tajemníka OSN, který předá jejich kopie účastnickým státům.

1. Soud nebo tribunál zmíněný v článku 287 je příslušný pro jakýkoli spor, který se týká výkladu nebo použití této Úmluvy a který je mu předložen v souladu s ustanoveními této Části.

2. Soud nebo tribunál zmíněný v článku 287 je rovněž příslušný pro jakýkoli spor, který se týká výkladu a použití mezinárodní dohody týkající se cílů této Úmluvy a který je mu předložen v souladu s takovou dohodou.

3. Komora pro spory týkající se mořského dna Mezinárodního tribunálu pro mořské právo založená v souladu s Přílohou VI nebo jakákoli jiná komora nebo arbitrážní tribunál zmíněný v Části XI, oddíl 5, jsou příslušné v jakékoli záležitosti, která je jim předložena v souladu s touto Částí.

4. Spor o to, zda je soud nebo tribunál příslušný, se řeší rozhodnutím tohoto soudu nebo tribunálu.

1. Jestliže byl spor řádně předložen soudu nebo tribunálu, který usoudil, že mu spor prima facie³) přísluší podle této Části nebo podle Části XI, oddíl 5, soud nebo tribunál může nařídit jakákoli předběžná opatření, která za daných okolností považuje za vhodná, aby zachoval příslušná práva stran sporu anebo aby zabránil vážnému poškození mořského prostředí, než bude vyneseno konečné rozhodnutí.

2. Předběžná opatření mohou být pozměněna nebo odvolána, jakmile se změnily nebo pominuly okolnosti, které je vyvolaly.

3. Předběžná opatření podle tohoto článku mohou být nařízena, pozměněna nebo odvolána pouze na žádost strany sporu a poté, co se stranám dostalo možnosti být slyšeny.

4. Soud nebo tribunál neprodleně uvědomí strany sporu a takové jiné účastnické státy, které považuje za dotčené, o nařízení, pozměnění nebo odvolání předběžných opatření.

5. Do ustavení arbitrážního tribunálu, kterému má být podle tohoto oddílu předložen spor, může jakýkoli soud nebo tribunál, na němž se strany dohodly; nebo, nebylo-li takové dohody dosaženo do dvou týdnů od data žádosti o předběžné opatření, Mezinárodní tribunál pro mořské právo; nebo, pokud jde o činnost v Oblasti, Komora pro spory týkající se mořského dna, v souladu s tímto článkem nařídit, pozměnit nebo odvolat předběžné opatření, jestliže usoudí, že tribunál, kterému má být spor předložen, bude prima facie³) příslušný pro tento spor, a že to vyžaduje naléhavost situace. Tribunál, kterému spor přísluší, může pozměnit, odvolat nebo potvrdit tato předběžná opatření, jakmile bude ustaven; přitom jedná v souladu s odst. 1 až 4.

6. Strany sporu neprodleně provedou jakákoli předběžná opatření nařízená podle tohoto článku.

1. Všechna řízení k urovnávání sporů stanovená v této Části jsou přístupna všem účastnickým státům.

2. Je-li to výslovně stanoveno v této Úmluvě, jsou řízení k urovnávání sporů stanovená v této Části přístupna i jiným subjektům než účastnickým státům.

1. Jestliže úřady účastnického státu zadržely plavidlo plující pod vlajkou jiného účastnického státu a vzniklo podezření, že stát, který zadržení provedl, nedodržel ustanovení této Úmluvy týkající se neprodleného propuštění plavidla a jeho posádky po složení rozumné kauce nebo jiné finanční záruky, může být otázka propuštění předložena jakémukoli soudu nebo tribunálu podle dohody stran; nebo, nedojde-li k takové dohodě do deseti dnů od data zadržení, soudu nebo tribunálu, který si podle článku 287 zvolil stát, který provedl zadržení; nebo Mezinárodnímu tribunálu pro mořské právo, nedohodnou-li se strany jinak.

2. Žádost o propuštění může být předložena pouze státem vlajky plavidla nebo jeho jménem.

3. Soud nebo tribunál se neprodleně zabývá žádostí o propuštění a zabývá se pouze otázkou propuštění, bez újmy podstatě jakéhokoli případu vedenému před příslušným vnitrostátním orgánem proti plavidlu, jeho majiteli anebo posádce. Úřady státu, který provedl zadržení, jsou oprávněny kdykoli propustit plavidlo nebo jeho posádku.

4. Po složení kauce nebo jiné finanční záruky určené soudem nebo tribunálem se úřady státu, který provedl zadržení, neprodleně podřídí rozhodnutí soudu nebo tribunálu o propuštění plavidla nebo jeho posádky.

1. Soud nebo tribunál, který je příslušný podle tohoto oddílu, používá tuto Úmluvu a jiná pravidla mezinárodního práva, která nejsou neslučitelná s touto Úmluvou.

2. Jestliže se tak strany dohodnou, nedotýká se odst. 1 pravomoci soudu nebo tribunálu, který je příslušný podle tohoto oddílu, rozhodnout případ ex aequo et bono.⁴)

1. Soud nebo tribunál stanovený v článku 287, kterému byla předložena žádost ohledně sporu zmíněného v článku 297, může na žádost strany nebo z vlastního podnětu rozhodnout, zda tato žádost je zneužitím právního řízení nebo zda je prima facie³) opodstatněná. Rozhodne-li soud nebo tribunál, že žádost je zneužitím právního řízení nebo je prima facie³) neopodstatněná, nebude v této věci dále jednat.

2. Po obdržení žádosti o ní soud nebo tribunál neprodleně uvědomí jinou stranu nebo strany a určí rozumnou lhůtu, ve které jej mohou požádat, aby učinil rozhodnutí v souladu s odst. 1.

3. Nic v tomto článku se nedotýká práva strany sporu učinit předběžné námitky v souladu s příslušným procesním řádem.

1. Každé rozhodnutí vynesené soudem nebo tribunálem, který je příslušný podle tohoto oddílu, je konečné a všechny strany sporu se mu podrobí.

2. Každé takové rozhodnutí je závazné pouze pro strany sporu a pro daný spor.

Oddíl 3:
OMEZENÍ A VÝJIMKY Z POUŽITÍ ODDÍLU 2

1. Spory, které se týkají výkladu nebo použití této Úmluvy, pokud jde o výkon svrchovaných práv pobřežním státem nebo jurisdikce stanovené v této Úmluvě, se v následujících případech projednávají v řízeních stanovených v oddíle 2:

(a) je-li tvrzeno, že pobřežní stát jednal v rozporu s ustanoveními této Úmluvy, pokud jde o svobodu a práva plavby nebo přeletu nebo kladení podmořských kabelů a dálkového potrubí nebo pokud jde o jiné, z mezinárodního hlediska oprávněné užívání moře, jak je stanoveno v článku 58;

(b) je-li tvrzeno, že stát při výkonu výše uvedených svobod, práv nebo užívání jednal v rozporu s touto Úmluvou nebo s právními předpisy přijatými pobřežním státem v souladu s ustanoveními této Úmluvy a ostatními pravidly mezinárodního práva, která nejsou s touto Úmluvou neslučitelná; anebo

(c) je-li tvrzeno, že pobřežní stát jednal v rozporu s určitými mezinárodními normami a standardy k ochraně a uchovávání mořského prostředí, které platí pro pobřežní stát a které byly stanoveny touto Úmluvou nebo prostřednictvím příslušné mezinárodní organizace nebo diplomatické konference.

2. (a) Spory, které se týkají výkladu nebo použití ustanovení této Úmluvy, pokud jde o mořský vědecký výzkum, se urovnávají v souladu s oddílem 2 s tím, že pobřežní stát není povinen souhlasit s předložením k takovému urovnání jakéhokoli sporu, který vyplývá:

(b) Spor, který vznikl tvrzením státu provádějícího výzkum, že pokud jde o určitý projekt, pobřežní stát nevykonává svá práva podle článků 246 a 253 způsobem slučitelným s touto Úmluvou, se na žádost jedné ze stran předloží k smírčímu řízení podle oddílu 2 Přílohy V s tím, že smírčí komise neuvede v pochybnost výkon volného uvážení pobřežního státu označit určité oblasti tak, jak je stanoveno v článku 246 odst. 6, nebo výkon volného uvážení odvolat souhlas v souladu s článkem 246 odst. 5.

(i) z výkonu práva nebo volného uvážení pobřežního státu v souladu s článkem 246; nebo

(ii) z rozhodnutí pobřežního státu nařídit pozastavení nebo přerušení výzkumného projektu v souladu s článkem 253;

3. (a) Spory, které se týkají výkladu a použití ustanovení této Úmluvy, pokud jde o rybolov, se urovnávají v souladu s oddílem 2 s tím, že pobřežní stát není povinen souhlasit s předložením k takovému urovnání jakéhokoli sporu, který se týká jeho svrchovaných práv na živé zdroje výlučné ekonomické zóny nebo jejich výkonu, včetně volného uvážení určit přípustný úlovek, výlovnou kapacitu a přidělení přebytku jiným státům, jakož i podmínek stanovených jeho právními předpisy pro zachovávání těchto zdrojů a hospodaření s nimi.

(b) Nebylo-li dosaženo urovnání za použití oddílu 1 této Části, a je-li tvrzeno, že:
předá se spor na žádost jedné ze stran sporu ke smírčímu řízení podle oddílu 2 Přílohy V.

(i) pobřežní stát zjevně nesplnil své závazky vhodnými opatřeními zajistit zachovávání živých zdrojů výlučné ekonomické zóny a hospodaření s nimi tak, aby nebylo vážně ohroženo jejich zachování;

(ii) pobřežní stát svévolně odmítl stanovit na žádost jiného státu přípustný úlovek a kapacitu výlovu živých zdrojů, pokud jde o druhy, o jejichž těžbu má tento jiný stát zájem;

(iii) pobřežní stát svévolně odmítl přidělit jinému státu v souladu s články 62, 69 a 70 a za podmínek a způsoby stanovenými pobřežním státem v souladu s touto Úmluvou celý nebo část přebytku, o němž prohlásil, že existuje;

(c) Volné uvážení smírčí komise v žádném případě nenahrazuje volné uvážení pobřežního státu.

(d) Zpráva smírčí komise musí být poskytnuta příslušným mezinárodním organizacím.

(e) Nedohodnou-li se jinak, zahrnou účastnické státy do dohod sjednávaných podle článků 69 a 70 doložku o opatřeních, která provedou, aby co možná nejvíce snížily možnost neshody týkající se výkladu nebo použití takové dohody, a postup pro případ, že k neshodě přesto dojde.

1. Při podpisu, ratifikaci nebo přistoupení k této Úmluvě nebo kdykoli poté může stát, aniž by porušil závazky vyplývající z oddílu 1, učinit písemné prohlášení, že nepřijímá jedno nebo více řízení k urovnávání sporů stanovených v oddíle 2, pokud jde o jednu nebo více z následujících kategorií sporů:

(a) (i) spory, které se týkají výkladu nebo použití článků 15, 74 anebo 83, pokud jde o delimitaci mořských hranic, anebo spory týkající se historických zálivů nebo právních titulů, a to za předpokladu, že stát, který takové prohlášení učinil, souhlasí s tím, že vznikne-li takový spor po vstupu této Úmluvy v platnost a nebude-li v rozumné době jednáním mezi stranami dosaženo dohody, předloží se spor na žádost kterékoli strany sporu ke smírčímu řízení podle oddílu 2 Přílohy V; a dále za předpokladu, že každý spor, který nutně zahrnuje souběžné zkoumání jakéhokoli nevyřešeného sporu týkajícího se svrchovanosti nebo jiných práv nad kontinentálním nebo ostrovním územím, bude z takového předložení vyňat;

(ii) poté, co smírčí komise předloží zprávu obsahující důvody, na nichž je založena, sjednají strany na základě této zprávy dohodu; a nedojde-li ke sjednání dohody a nedohodnou-li se jinak, předloží strany se vzájemným souhlasem otázku k jednomu z řízení stanovených v oddílu 2;

(iii) tento pododstavec se nepoužije pro jakýkoli spor o mořské hranice, který již předtím byl s konečnou platností urovnán ujednáním mezi stranami, anebo na jakýkoli takový spor, který má být řešen v souladu s dvoustrannou nebo mnohostrannou dohodou pro tyto strany závaznou;

(b) spory, které se týkají vojenské činnosti, včetně vojenské činnosti státních lodí a letadel používaných k neobchodním účelům, anebo spory, které se týkají činnosti k zajištění dodržování zákonů a výkonu svrchovaných práv nebo jurisdikce, které jsou vyňaty z příslušnosti soudu nebo tribunálu podle článku 297 odst. 2 nebo 3;

(c) spory, v nichž Rada bezpečnosti vykonává své funkce svěřené jí Chartou OSN, pokud Rada bezpečnosti nerozhodne vzít daný bod z pořadu jednání anebo nevyzve strany, aby svůj spor urovnaly prostředky stanovenými v této Úmluvě.

2. Účastnický stát, který učinil prohlášení podle odst. 1, může toto prohlášení kdykoli odvolat nebo vyslovit souhlas s tím, aby spor tímto prohlášením vyňatý byl předložen k urovnání v rámci jakéhokoli řízení stanoveného touto Úmluvou.

3. Účastnický stát, který učinil prohlášení podle odst. 1, nemůže požadovat, aby k urovnání sporu, který spadá do některé z vyňatých kategorií sporů, bylo proti jinému účastnickému státu bez jeho souhlasu použito řízení stanovené v této Úmluvě.

4. Jestliže jeden z účastnických států učinil prohlášení podle odst. 1 (a), může každý jiný účastnický stát předložit k řízení stanovenému v tomto prohlášení každý spor, který je veden proti straně, která takové prohlášení učinila, a který spadá do některé z vyňatých kategorií sporů.

5. Nové prohlášení nebo odvolání prohlášení se nijak nedotýká řízení, které již předtím bylo v souladu s tímto článkem zahájeno před soudem nebo tribunálem, nedohodnou-li se strany jinak.

6. Prohlášení podle tohoto článku a oznámení o jejich odvolání budou uložena u generálního tajemníka OSN, který předá jejich kopie účastnickým státům.

1. Jakýkoli spor vyňatý podle článku 297 nebo na základě prohlášení učiněného podle článku 298 z řízení pro urovnávání sporů stanovených v oddílu 2, může být předložen k urovnání v rámci takových řízení pouze se souhlasem stran sporu.

2. Žádné ustanovení tohoto oddílu se nedotýká práva stran sporu dohodnout se na jiném řízení pro urovnání takového sporu nebo dosáhnout přátelského urovnání.