Oddíl 3:
OMEZENÍ A VÝJIMKY Z POUŽITÍ ODDÍLU 2

1. Spory, které se týkají výkladu nebo použití této Úmluvy, pokud jde o výkon svrchovaných práv pobřežním státem nebo jurisdikce stanovené v této Úmluvě, se v následujících případech projednávají v řízeních stanovených v oddíle 2:

(a) je-li tvrzeno, že pobřežní stát jednal v rozporu s ustanoveními této Úmluvy, pokud jde o svobodu a práva plavby nebo přeletu nebo kladení podmořských kabelů a dálkového potrubí nebo pokud jde o jiné, z mezinárodního hlediska oprávněné užívání moře, jak je stanoveno v článku 58;

(b) je-li tvrzeno, že stát při výkonu výše uvedených svobod, práv nebo užívání jednal v rozporu s touto Úmluvou nebo s právními předpisy přijatými pobřežním státem v souladu s ustanoveními této Úmluvy a ostatními pravidly mezinárodního práva, která nejsou s touto Úmluvou neslučitelná; anebo

(c) je-li tvrzeno, že pobřežní stát jednal v rozporu s určitými mezinárodními normami a standardy k ochraně a uchovávání mořského prostředí, které platí pro pobřežní stát a které byly stanoveny touto Úmluvou nebo prostřednictvím příslušné mezinárodní organizace nebo diplomatické konference.

2. (a) Spory, které se týkají výkladu nebo použití ustanovení této Úmluvy, pokud jde o mořský vědecký výzkum, se urovnávají v souladu s oddílem 2 s tím, že pobřežní stát není povinen souhlasit s předložením k takovému urovnání jakéhokoli sporu, který vyplývá:

(b) Spor, který vznikl tvrzením státu provádějícího výzkum, že pokud jde o určitý projekt, pobřežní stát nevykonává svá práva podle článků 246 a 253 způsobem slučitelným s touto Úmluvou, se na žádost jedné ze stran předloží k smírčímu řízení podle oddílu 2 Přílohy V s tím, že smírčí komise neuvede v pochybnost výkon volného uvážení pobřežního státu označit určité oblasti tak, jak je stanoveno v článku 246 odst. 6, nebo výkon volného uvážení odvolat souhlas v souladu s článkem 246 odst. 5.

(i) z výkonu práva nebo volného uvážení pobřežního státu v souladu s článkem 246; nebo

(ii) z rozhodnutí pobřežního státu nařídit pozastavení nebo přerušení výzkumného projektu v souladu s článkem 253;

3. (a) Spory, které se týkají výkladu a použití ustanovení této Úmluvy, pokud jde o rybolov, se urovnávají v souladu s oddílem 2 s tím, že pobřežní stát není povinen souhlasit s předložením k takovému urovnání jakéhokoli sporu, který se týká jeho svrchovaných práv na živé zdroje výlučné ekonomické zóny nebo jejich výkonu, včetně volného uvážení určit přípustný úlovek, výlovnou kapacitu a přidělení přebytku jiným státům, jakož i podmínek stanovených jeho právními předpisy pro zachovávání těchto zdrojů a hospodaření s nimi.

(b) Nebylo-li dosaženo urovnání za použití oddílu 1 této Části, a je-li tvrzeno, že:
předá se spor na žádost jedné ze stran sporu ke smírčímu řízení podle oddílu 2 Přílohy V.

(i) pobřežní stát zjevně nesplnil své závazky vhodnými opatřeními zajistit zachovávání živých zdrojů výlučné ekonomické zóny a hospodaření s nimi tak, aby nebylo vážně ohroženo jejich zachování;

(ii) pobřežní stát svévolně odmítl stanovit na žádost jiného státu přípustný úlovek a kapacitu výlovu živých zdrojů, pokud jde o druhy, o jejichž těžbu má tento jiný stát zájem;

(iii) pobřežní stát svévolně odmítl přidělit jinému státu v souladu s články 62, 69 a 70 a za podmínek a způsoby stanovenými pobřežním státem v souladu s touto Úmluvou celý nebo část přebytku, o němž prohlásil, že existuje;

(c) Volné uvážení smírčí komise v žádném případě nenahrazuje volné uvážení pobřežního státu.

(d) Zpráva smírčí komise musí být poskytnuta příslušným mezinárodním organizacím.

(e) Nedohodnou-li se jinak, zahrnou účastnické státy do dohod sjednávaných podle článků 69 a 70 doložku o opatřeních, která provedou, aby co možná nejvíce snížily možnost neshody týkající se výkladu nebo použití takové dohody, a postup pro případ, že k neshodě přesto dojde.

1. Při podpisu, ratifikaci nebo přistoupení k této Úmluvě nebo kdykoli poté může stát, aniž by porušil závazky vyplývající z oddílu 1, učinit písemné prohlášení, že nepřijímá jedno nebo více řízení k urovnávání sporů stanovených v oddíle 2, pokud jde o jednu nebo více z následujících kategorií sporů:

(a) (i) spory, které se týkají výkladu nebo použití článků 15, 74 anebo 83, pokud jde o delimitaci mořských hranic, anebo spory týkající se historických zálivů nebo právních titulů, a to za předpokladu, že stát, který takové prohlášení učinil, souhlasí s tím, že vznikne-li takový spor po vstupu této Úmluvy v platnost a nebude-li v rozumné době jednáním mezi stranami dosaženo dohody, předloží se spor na žádost kterékoli strany sporu ke smírčímu řízení podle oddílu 2 Přílohy V; a dále za předpokladu, že každý spor, který nutně zahrnuje souběžné zkoumání jakéhokoli nevyřešeného sporu týkajícího se svrchovanosti nebo jiných práv nad kontinentálním nebo ostrovním územím, bude z takového předložení vyňat;

(ii) poté, co smírčí komise předloží zprávu obsahující důvody, na nichž je založena, sjednají strany na základě této zprávy dohodu; a nedojde-li ke sjednání dohody a nedohodnou-li se jinak, předloží strany se vzájemným souhlasem otázku k jednomu z řízení stanovených v oddílu 2;

(iii) tento pododstavec se nepoužije pro jakýkoli spor o mořské hranice, který již předtím byl s konečnou platností urovnán ujednáním mezi stranami, anebo na jakýkoli takový spor, který má být řešen v souladu s dvoustrannou nebo mnohostrannou dohodou pro tyto strany závaznou;

(b) spory, které se týkají vojenské činnosti, včetně vojenské činnosti státních lodí a letadel používaných k neobchodním účelům, anebo spory, které se týkají činnosti k zajištění dodržování zákonů a výkonu svrchovaných práv nebo jurisdikce, které jsou vyňaty z příslušnosti soudu nebo tribunálu podle článku 297 odst. 2 nebo 3;

(c) spory, v nichž Rada bezpečnosti vykonává své funkce svěřené jí Chartou OSN, pokud Rada bezpečnosti nerozhodne vzít daný bod z pořadu jednání anebo nevyzve strany, aby svůj spor urovnaly prostředky stanovenými v této Úmluvě.

2. Účastnický stát, který učinil prohlášení podle odst. 1, může toto prohlášení kdykoli odvolat nebo vyslovit souhlas s tím, aby spor tímto prohlášením vyňatý byl předložen k urovnání v rámci jakéhokoli řízení stanoveného touto Úmluvou.

3. Účastnický stát, který učinil prohlášení podle odst. 1, nemůže požadovat, aby k urovnání sporu, který spadá do některé z vyňatých kategorií sporů, bylo proti jinému účastnickému státu bez jeho souhlasu použito řízení stanovené v této Úmluvě.

4. Jestliže jeden z účastnických států učinil prohlášení podle odst. 1 (a), může každý jiný účastnický stát předložit k řízení stanovenému v tomto prohlášení každý spor, který je veden proti straně, která takové prohlášení učinila, a který spadá do některé z vyňatých kategorií sporů.

5. Nové prohlášení nebo odvolání prohlášení se nijak nedotýká řízení, které již předtím bylo v souladu s tímto článkem zahájeno před soudem nebo tribunálem, nedohodnou-li se strany jinak.

6. Prohlášení podle tohoto článku a oznámení o jejich odvolání budou uložena u generálního tajemníka OSN, který předá jejich kopie účastnickým státům.

1. Jakýkoli spor vyňatý podle článku 297 nebo na základě prohlášení učiněného podle článku 298 z řízení pro urovnávání sporů stanovených v oddílu 2, může být předložen k urovnání v rámci takových řízení pouze se souhlasem stran sporu.

2. Žádné ustanovení tohoto oddílu se nedotýká práva stran sporu dohodnout se na jiném řízení pro urovnání takového sporu nebo dosáhnout přátelského urovnání.