3. (a) Spory, které se týkají výkladu a použití ustanovení této Úmluvy, pokud jde o rybolov, se urovnávají v souladu s oddílem 2 s tím, že pobřežní stát není povinen souhlasit s předložením k takovému urovnání jakéhokoli sporu, který se týká jeho svrchovaných práv na živé zdroje výlučné ekonomické zóny nebo jejich výkonu, včetně volného uvážení určit přípustný úlovek, výlovnou kapacitu a přidělení přebytku jiným státům, jakož i podmínek stanovených jeho právními předpisy pro zachovávání těchto zdrojů a hospodaření s nimi.

(b) Nebylo-li dosaženo urovnání za použití oddílu 1 této Části, a je-li tvrzeno, že:
předá se spor na žádost jedné ze stran sporu ke smírčímu řízení podle oddílu 2 Přílohy V.

(i) pobřežní stát zjevně nesplnil své závazky vhodnými opatřeními zajistit zachovávání živých zdrojů výlučné ekonomické zóny a hospodaření s nimi tak, aby nebylo vážně ohroženo jejich zachování;

(ii) pobřežní stát svévolně odmítl stanovit na žádost jiného státu přípustný úlovek a kapacitu výlovu živých zdrojů, pokud jde o druhy, o jejichž těžbu má tento jiný stát zájem;

(iii) pobřežní stát svévolně odmítl přidělit jinému státu v souladu s články 62, 69 a 70 a za podmínek a způsoby stanovenými pobřežním státem v souladu s touto Úmluvou celý nebo část přebytku, o němž prohlásil, že existuje;

(c) Volné uvážení smírčí komise v žádném případě nenahrazuje volné uvážení pobřežního státu.

(d) Zpráva smírčí komise musí být poskytnuta příslušným mezinárodním organizacím.

(e) Nedohodnou-li se jinak, zahrnou účastnické státy do dohod sjednávaných podle článků 69 a 70 doložku o opatřeních, která provedou, aby co možná nejvíce snížily možnost neshody týkající se výkladu nebo použití takové dohody, a postup pro případ, že k neshodě přesto dojde.