ČÁST 1
§ 1
Účastníci kárného řízení
Účastníky kárného řízení jsou kárný žalobce a advokát nebo advokátní koncipient, proti němuž bylo kárné řízení zahájeno (dále jen „kárně obviněný“).
§ 2
(1) Předseda kárné komise České advokátní komory (dále jen „předseda kárné komise“) bez odkladu po zahájení kárného řízení (§ 7 odst. 1) písemně ustanoví kárný senát podle § 33 odst. 1 zákona a jmenuje jeho předsedu.
(2) Funkce člena kárného senátu zaniká
a) dnem vyškrtnutí ze seznamu advokátů;
b) dnem pozastavení výkonu advokacie;
c) dnem, kdy člen kárného senátu přestal být členem kárné komise;
d) dnem, kdy byl člen kárného senátu vyloučen z projednávání a rozhodování věci;
e) dnem odvolání z funkce člena, popřípadě předsedy kárného senátu.
(3) Zanikne-li funkce některého z členů kárného senátu, předseda kárné komise bez odkladu písemně jmenuje člena nového, popřípadě určí nového předsedu kárného senátu. Dosud provedené důkazy se provedou znovu pouze v případě, že to navrhne některý z účastníků kárného řízení.
§ 3
(1) Z projednávání a rozhodování věci je vyloučen člen kárného senátu, u něhož lze mít důvodnou pochybnost o nepodjatosti pro jeho poměr k projednávané věci, k účastníkům kárného řízení nebo k jejich zástupcům. Jakmile se člen kárného senátu dozví o skutečnostech, pro které je vyloučen, oznámí to neprodleně předsedovi kárné komise; do rozhodnutí předsedy kárné komise podle odstavce 2 může činit jen takové úkony, které nesnesou odkladu.
(2) O vyloučení člena kárného senátu z důvodů uvedených v odstavci 1 rozhodne bez odkladu k námitce účastníka kárného řízení nebo z podnětu člena kárného senátu předseda kárné komise.
(3) Účastník kárného řízení je povinen uplatnit námitku podle odstavce 2 nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno sdělení o složení kárného senátu (§ 8); nevěděl-li účastník v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů poté, co se o něm dozvěděl. K námitce uplatněné později se nepřihlíží.
(4) Námitku účastník kárného řízení podává předsedovi kárné komise podáním adresovaným do sídla České advokátní komory (dále jen „Komora“).
(5) V námitce musí být uvedeno, proti kterému členovi kárného senátu směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě, kdy se o něm účastník kárného řízení podávající námitku dozvěděl; navrhované důkazy musí být připojeny.
§ 4
Požádá-li písemně člen kárného senátu o odvolání z funkce člena kárného senátu, předseda kárné komise ho z funkce odvolá, jsou-li důvody žádosti zvláštního zřetele hodné.
§ 5
Odvolací kárný senát
(1) Předseda odvolací kárné komise bez odkladu poté, co mu bylo předsedou kárné komise předloženo odvolání [§ 26 odst. 2 písm. b)], písemně ustanoví odvolací kárný senát (dále jen „odvolací senát“) a jmenuje jeho předsedu.
(2) Ustanovení § 2 odst. 2 a 3, § 3, 4, 8 a § 13 odst. 3 platí pro odvolací senát a pro jeho členy přiměřeně s tím, že
a) funkce člena odvolacího senátu podle § 2 odst. 2 písm. c) zaniká dnem, kdy přestal být členem odvolací kárné komise;
b) rozhodnutí podle § 2 odst. 3, § 3 odst. 2 a § 4 přísluší předsedovi odvolací kárné komise;
c) vyloučen je též člen odvolacího senátu, který se účastnil projednávání a rozhodování věci jako člen kárného senátu;
d) určení místa jednání odvolacího senátu podle § 13 odst. 3 přísluší předsedovi odvolacího senátu;
e) jména členů odvolacího kárného senátu spolu s poučením o právu vznést námitku podjatosti podle § 8 sdělí účastníkům kárného řízení předseda odvolací kárné komise bezprostředně po ustanovení odvolacího kárného senátu podle odstavce 1.
§ 6
ČÁST 2
§ 7
(1) Kárná žaloba se podává předsedovi kárné komise podáním adresovaným do sídla Komory; kárné řízení je zahájeno dnem, kdy byla kárná žaloba Komoře doručena.
(2) Kárná žaloba musí být podána písemně a musí obsahovat zejména popis skutku, v němž je spatřováno kárné provinění, odůvodnění a návrh na provedení důkazů v kárném řízení; v odůvodnění kárné žaloby je třeba uvést právní povinnost, jejíž porušení je kárným žalobcem vytýkáno. Neobsahuje-li kárná žaloba tyto náležitosti, vyzve předseda kárné komise kárného žalobce, aby vady podání odstranil nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy mu byla taková výzva doručena.
§ 8
Současně se zasláním kárné žaloby kárně obviněnému sdělí předseda kárné komise účastníkům kárného řízení jména členů kárného senátu s poučením o právu vznést námitku podjatosti (§ 3 odst. 2 až 5). Předseda kárné komise vyzve dále kárně obviněného, aby se nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy mu byla kárná žaloba doručena, ke kárné žalobě písemně vyjádřil; vyjádření se podává předsedovi kárné komise podáním adresovaným do sídla Komory.
§ 8a
Předseda kárné komise postoupí kárný spis předsedovi kárného senátu bez odkladu poté, co
a) uplynula marně lhůta daná kárnému žalobci k odstranění vad kárné žaloby (§ 7 odst. 2);
§ 9
Byla-li ohledně téhož skutku podána kárná žaloba oběma kárnými žalobci, zastaví se kárné řízení zahájené na základě kárné žaloby později došlé.
§ 10
(1) Kárnou žalobu může vzít kárný žalobce zpět do doby, než se kárný senát nebo v odvolacím řízení odvolací senát odebere k poradě; po zahájení jednání kárného senátu tak může učinit jen se souhlasem kárně obviněného.
(2) Byla-li kárná žaloba vzata zpět podle odstavce 1, kárné řízení se zastaví.
ČÁST 3
§ 11
(1) Kárný senát kárné řízení zastaví:
b) byla-li kárná žaloba podána opožděně;
c) neodstranil-li kárný žalobce vady kárné žaloby ve lhůtě určené podle § 7 odst. 2 a v kárném řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat;
d) byl-li kárně obviněný vyškrtnut ze seznamu advokátů nebo seznamu advokátních koncipientů; to neplatí v případě vyškrtnutí podle § 7b odst. 1 písm. g), § 8 odst. 1 písm. d) a § 37 odst. 4 písm. b) zákona;
e) byl-li kárně obviněný za skutek, který je předmětem kárné žaloby, postižen v jiném řízení, lze-li takový postih z hlediska účelu kárného řízení považovat za dostatečný;
f) je-li předmětem kárné žaloby skutek uvedený v § 62 odst. 2 zákona a kárná žaloba byla podána ministrem spravedlnosti;
g) po uplynutí lhůty podle § 12 odst. 1 písm. a) a b).
(2) Kárný senát může kárné řízení zastavit, je-li kárné opatření, k němuž může kárné řízení vést, zcela bez významu oproti kárnému opatření, které může být kárně obviněnému uloženo v jiném kárném řízení, které je proti tomuto kárně obviněnému již vedeno.
(3) Rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 může být učiněno bez jednání.
§ 12
(1) Kárný senát kárné řízení přeruší,
a) byl-li kárně obviněný vyškrtnut ze seznamu advokátů podle § 7b odst. 1 písm. g) nebo podle § 8 odst. 1 písm. d) zákona, nejdéle však na dobu 5 let, nebo
b) byl-li kárně obviněný vyškrtnut ze seznamu advokátních koncipientů podle § 37 odst. 4 písm. b) zákona, nejdéle však na dobu 3 let.
(2) Kárný senát může kárné řízení přerušit, bylo-li ohledně skutku, který je předmětem kárné žaloby, zahájeno proti kárně obviněnému řízení před jiným orgánem, a to až do doby, kdy bude tímto orgánem pravomocně rozhodnuto.
(3) Rozhodnutí kárného senátu podle odstavců 1 a 2 může být přijato bez jednání; o přerušení řízení vyrozumí bez odkladu předseda kárného senátu kárného žalobce a v případech uvedených v odstavci 2 i kárně obviněného.
ČÁST 4
§ 13
(1) Nerozhodne-li kárný senát o zastavení nebo přerušení kárného řízení, nařídí předseda kárného senátu po dohodě s ostatními členy kárného senátu jednání k projednání věci, a to tak, aby se konalo zpravidla nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy obdržel od předsedy kárné komise kárný spis. Předseda kárného senátu předvolá účastníky kárného řízení, jejich zástupce a ostatní osoby, jejichž přítomnost je při jednání třeba.
(2) Předseda kárného senátu připraví jednání tak, aby bylo možno o věci rozhodnout zpravidla při jediném jednání.
(3) Jednání se konají podle určení předsedou kárného senátu v sídle Komory v Praze nebo v pobočce Komory v Brně.
(4) Předvolání k jednání musí být účastníkům kárného řízení a jejich zástupcům doručeno nejméně pět pracovních dnů přede dnem, kdy se jednání má konat.
§ 14
(1) Jednání se koná za stálé přítomnosti všech členů kárného senátu.
(2) Jednání je neveřejné; ustanovení § 18 odst. 3 tím není dotčeno.
§ 15
(1) Jednání řídí předseda kárného senátu.
(2) Předseda kárného senátu činí vhodná opatření k tomu, aby jednání směřovalo k opatření podkladů pro spravedlivé posouzení a rozhodnutí věci a aby probíhalo důstojně a nerušeně; předseda senátu rozhoduje ve všech věcech souvisejících s vedením kárného řízení před kárným senátem, které nejsou zákonem nebo tímto kárným řádem svěřeny kárnému senátu nebo jinému orgánu Komory.
(3) O námitce toho, kdo nesouhlasí s opatřením nebo rozhodnutím předsedy senátu, které podle odstavce 2 učinil při jednání, rozhodne kárný senát.
§ 16
(1) Při prvním jednání nelze jednat v nepřítomnosti kárného žalobce.
(2) Nedostavil-li se řádně předvolaný kárně obviněný k jednání, ani nepožádal podle odstavce 3 o odročení jednání, může kárný senát jednat v jeho nepřítomnosti.
(3) Objeví-li se překážka, pro kterou nelze jednání provést nebo v něm pokračovat, rozhodne předseda kárného senátu o odročení jednání. Předseda kárného senátu může rozhodnout o odročení jednání také na základě řádně odůvodněné žádosti kárně obviněného, pokud ji obdrží nejpozději do zahájení jednání, jestliže na straně kárně obviněného nastaly nepředvídatelné a jím samým nezpůsobené překážky.
§ 17
§ 18
(1) Důkazy v kárném řízení před kárným senátem lze provádět za podmínek stanovených § 33 odst. 6 zákona.
(2) Svědci, jakož i osoby, které byly požádány o podání nebo předložení důkazního prostředku, musí být poučeny o tom, že tak nejsou povinny v kárném řízení před kárným senátem učinit; učiní-li tak, musí být poučeny o významu svědecké výpovědi pro řádné zjištění skutkového stavu.
(3) V kárném řízení vedeném proti advokátnímu koncipientovi si předseda kárného senátu vyžádá od advokáta, k němuž je advokátní koncipient v pracovním poměru, písemné vyjádření k dosavadnímu průběhu jeho praxe. Předseda kárného senátu uvědomí tohoto advokáta o jednání a umožní mu na něm účast.
§ 19
(1) Jednání zahájí předseda kárného senátu; poté udělí slovo kárnému žalobci k přečtení kárné žaloby. Po přečtení kárné žaloby umožní předseda kárného senátu kárně obviněnému, aby se ke kárné žalobě vyjádřil. Je-li jednáno v nepřítomnosti kárně obviněného, přečte jeho písemné vyjádření ke kárné žalobě, bylo-li předloženo.
(2) Po skončení dokazování udělí předseda kárného senátu účastníkům kárného řízení slovo k závěrečným řečem. Nejprve mluví kárný žalobce a po něm zástupce kárně obviněného; naposledy mluví kárně obviněný. Je-li kárně obviněných více, určí pořadí závěrečných řečí kárně obviněných a jejich zástupců předseda kárného senátu.
§ 20
(1) Předseda kárného senátu svolá poradu kárného senátu k přijetí rozhodnutí zpravidla bezprostředně po skončení závěrečných řečí.
(2) Rozhodnutí kárného senátu se přijímá hlasováním.
§ 21
(1) O průběhu jednání se sepisuje protokol; předseda kárného senátu určí k sepsání protokolu zapisovatele, kterým může být některý ze členů kárného senátu.
(2) V protokolu se zejména označí projednávaná věc, uvedou se přítomní, vylíčí se průběh dokazování a uvede se obsah přednesů a výrok rozhodnutí.
(3) Protokol podepisují předseda kárného senátu a zapisovatel; protokol o hlasování podepisují všichni členové senátu a zapisovatel.
§ 22
Nezastaví-li kárný senát kárné řízení nebo nepřeruší-li kárné řízení z důvodů uvedených v § 12 odst. 2, kárný senát kárně obviněného kárné žaloby buď zprostí, nebo vysloví, že se kárně obviněný dopustil kárného provinění, a uloží mu kárné opatření, nejde-li o případ uvedený v § 32 odst. 5 zákona.
§ 23
Kárný senát kárně obviněného kárné žaloby zprostí:
a) nebylo-li prokázáno, že se stal skutek, pro nějž byla kárná žaloba podána;
b) nebylo-li prokázáno, že skutek, pro nějž byla kárná žaloba podána, spáchal kárně obviněný;
c) není-li skutek, pro nějž byla kárná žaloba podána, kárným proviněním.
§ 24
(1) Kárný senát vysloví, že se kárně obviněný dopustil kárného provinění, jestliže bylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž byla podána kárná žaloba, že tento skutek je kárným proviněním a že jej spáchal kárně obviněný.
(2) Při rozhodování o upuštění od uložení kárného opatření podle § 32 odst. 5 zákona a při ukládání kárného opatření přihlíží kárný senát zejména k povaze skutku a jeho následkům, k okolnostem, za nichž byl spáchán, k osobě kárně obviněného a míře jeho zavinění, jakož i k jeho osobním poměrům.
§ 25
Rozhodnutí vyhlásí předseda kárného senátu bezprostředně po skončení porady podle § 20; uvede při tom podstatné důvody, které kárný senát k přijetí rozhodnutí vedly, a poučí účastníky kárného řízení o opravných prostředcích.
ČÁST 5
§ 26
Odvolání
(1) Odvolání proti rozhodnutí kárného senátu se podává předsedovi kárné komise podáním adresovaným do sídla Komory.
(2) Předseda kárné komise bez odkladu poté, co bylo odvolání doručeno,
a) zašle stejnopis nebo opis odvolání ostatním účastníkům kárného řízení. Vyzve je současně, aby se nejpozději do dvou týdnů k odvolání písemně vyjádřili a toto písemné vyjádření předložili předsedovi odvolací kárné komise;
b) předloží odvolání spolu s kárným spisem předsedovi odvolací kárné komise.
§ 27
(1) Předseda odvolacího senátu nařídí jednání k projednání odvolání pouze v případě, že je to k řádnému posouzení věci nezbytné.
(2) Pro jednání před odvolacím senátem se použijí přiměřeně ustanovení § 13 až 21; důkazy se zpravidla neprovádějí.
§ 28
Odvolací senát přezkoumá výrok odvoláním napadeného rozhodnutí, jakož i správnost kárného řízení, které tomuto rozhodnutí předcházelo; přihlíží přitom i k vadám, které nejsou odvoláním vytýkány, pokud mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.
§ 29
(1) Odvolací senát zruší odvoláním napadené rozhodnutí a kárné řízení zastaví, jsou-li k tomu důvody uvedené v § 11.
(2) Je-li do doby, než se odvolací senát odebere k poradě, nebo není-li v řízení o odvolání nařízeno jednání do dne, který předchází dni, kdy odvolací senát projedná odvolání, vzato odvolání zpět, odvolací senát řízení o odvolání zastaví; to neplatí, podal-li odvolání proti témuž výroku i další účastník kárného řízení a odvolání bylo vzato zpět pouze jedním z nich.
§ 30
Vychází-li odvoláním napadené rozhodnutí ze správně zjištěného skutkového stavu anebo je-li po doplnění dokazování v řízení před odvolacím senátem skutkový stav zjištěn tak, že je možno o věci rozhodnout, odvolací senát odvoláním napadené rozhodnutí zruší a rozhodne ve věci samé, pokud
a) odvoláním napadeným rozhodnutím bylo vysloveno, že se kárně obviněný dopustil kárného provinění, ačkoliv nebyly splněny podmínky uvedené v § 24 odst. 1;
b) odvoláním napadeným rozhodnutím bylo uloženo kárné opatření, které je vzhledem k hlediskům uvedeným v § 24 odst. 2 nepřiměřeně přísné.
§ 31
Odvolací senát odvoláním napadené rozhodnutí zruší a věc vrátí kárnému senátu k dalšímu řízení a rozhodnutí, pokud
b) kárný senát kárně obviněného kárné žaloby zprostil, ačkoliv nebyly splněny podmínky uvedené v § 23;
c) uložené kárné opatření je vzhledem k hlediskům uvedeným v § 24 odst. 2 nepřiměřené nebo bylo-li upuštěno od uložení kárného opatření, ačkoliv nejsou splněny podmínky pro takový postup uvedené v § 32 odst. 5 zákona;
d) odvoláním napadené rozhodnutí vychází z nesprávně zjištěného skutkového stavu;
e) trpí kárné řízení před kárným senátem závažnými vadami; za takové vady je třeba považovat zejména porušení ustanovení zákona nebo tohoto kárného řádu, jimiž se má zabezpečit náležité posouzení věci, nebo porušení práv kárně obviněného uvedených v § 33 odst. 5 zákona.
§ 32
Odvolací senát odvolání zamítne a rozhodnutí potvrdí, jestliže
a) odvolání bylo podáno opožděně;
b) odvolání bylo podáno osobou, která není k podání odvolání oprávněna, nebo osobou, která se práva odvolání výslovně vzdala, anebo osobou, která znovu podala odvolání, ačkoliv své předchozí odvolání vzala zpět;
d) jsou dány důvody ke zrušení odvoláním napadeného rozhodnutí uvedené v § 31 písm. a) a b), avšak odvolání bylo podáno pouze kárně obviněným;
e) je dán důvod ke zrušení odvoláním napadeného rozhodnutí uvedený v § 31 písm. c) spočívající v tom, že uložené kárné opatření je vzhledem k hlediskům uvedeným v § 24 odst. 2 nepřiměřeně mírné, nebo v tom, že bylo upuštěno od uložení kárného opatření, ačkoliv nejsou splněny podmínky pro takový postup uvedené v § 32 odst. 5 zákona, avšak odvolání bylo podáno pouze kárně obviněným.
§ 33
Řízení před kárným senátem po zrušení rozhodnutí
(1) Bylo-li rozhodnutí kárného senátu zrušeno odvolacím senátem podle § 31, je kárný senát v novém řízení vázán právním názorem odvolacího senátu.
(2) Bylo-li rozhodnutí kárného senátu zrušeno odvolacím senátem z důvodů uvedených v § 31 písm. c), d) nebo e) na základě odvolání, které podal pouze kárně obviněný, nemůže v novém řízení před kárným senátem dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch.
ČÁST 6
§ 34
(1) Návrh na obnovu kárného řízení se podává předsedovi kárné komise podáním adresovaným do sídla Komory. Návrh musí být podán písemně a musí obsahovat označení skutečností nebo důkazů, které mají být důvodem k obnově kárného řízení (§ 35c odst. 2 zákona); ustanovení § 7 odst. 2 věta druhá a § 10 se použijí přiměřeně.
§ 35
(1) Kárný senát k projednání návrhu na obnovu kárného řízení ustanoví předseda kárné komise; postupuje přitom přiměřeně podle § 2 až 4.
(2) Kárný senát projedná návrh na obnovu kárného řízení přiměřeně podle části třetí a čtvrté; jednání nemusí být nařízeno.
§ 36
(1) Při ustanovení odvolacího senátu pro projednání odvolání proti rozhodnutí o návrhu na povolení obnovy kárného řízení postupuje předseda odvolací kárné komise přiměřeně podle § 5.
(2) V řízení o odvolání proti rozhodnutí o návrhu na povolení obnovy kárného řízení postupuje odvolací senát přiměřeně podle části páté.
§ 37
(1) Jakmile nabude právní moci rozhodnutí o povolení obnovy kárného řízení, kárný senát ustanovený podle § 35c odst. 4 zákona věc znovu projedná; přihlédne přitom ke všemu, co vyšlo najevo jak v původním kárném řízení, tak i v řízení o návrhu na povolení obnovy kárného řízení.
(2) Bylo-li pravomocně rozhodnuto o povolení obnovy kárného řízení jen na návrh kárně obviněného, nemůže mu být v novém kárném řízení uloženo kárné opatření, jestliže bylo v původním kárném řízení od jeho uložení upuštěno, ani mu nemůže být uloženo přísnější kárné opatření, než jaké bylo uloženo původním rozhodnutím.
ČÁST 7
§ 38
(1) Rozhodnutí, kterým se řízení před kárným senátem nebo odvolacím senátem končí, přijaté při jednání musí být předsedou kárného senátu nebo předsedou odvolacího senátu vyhlášeno způsobem uvedeným v § 25.
(2) Opatření přijaté při jednání předsedou kárného senátu nebo předsedou odvolacího senátu podle § 15 odst. 2 a kárným senátem nebo odvolacím senátem podle § 15 odst. 3 musí být předsedou senátu vyhlášeno.
(3) Bylo-li rozhodnutí přijato bez jednání, výrok rozhodnutí se písemně zaznamená; ustanovení § 21 odst. 2 a 3 se přitom použijí přiměřeně.
§ 39
(1) Písemné vyhotovení rozhodnutí, kterým se řízení před kárným senátem nebo před odvolacím senátem končí, musí být doručeno jeho účastníkům do vlastních rukou; účastníkům původního kárného řízení musí být takto doručeno písemné rozhodnutí kárného senátu o návrhu na povolení obnovy kárného řízení a písemné vyhotovení rozhodnutí odvolacího senátu o odvolání proti takovému rozhodnutí kárného senátu. Advokátovi nebo advokátnímu koncipientovi se doručuje způsobem uvedeným v § 55e zákona.
(2) Rozhodnutí uvedené v odstavci 1 přijaté kárným senátem musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o odvolání podle § 35 odst. 1 zákona nebo § 35c odst. 4 zákona.
(3) Rozhodnutí uvedené v odstavci 1 přijaté odvolacím senátem musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o možnosti jeho přezkoumání ve správním soudnictví.1)
ČÁST 8
§ 40
(1) Úkony v kárném řízení a v řízení o povolení obnovy kárného řízení mimo jednání činí předseda kárného senátu a v řízení o odvolání předseda odvolacího senátu; předseda senátu může pověřit provedením těchto úkonů jiného člena senátu. O provedení úkonu se pořídí záznam.
(2) Pověření advokáta provedením přípravných úkonů potřebných k prověření, zda došlo ke kárnému provinění podle § 33 odst. 3 zákona, musí být učiněno písemně a musí z něj být zřejmé, které věci se týká.
§ 41
Kárný spis
(1) Předseda kárné komise založí poté, co mu došla kárná žaloba, kárný spis. Za vedení kárného spisu odpovídá předseda kárného senátu a v řízení o odvolání předseda odvolacího senátu.
(2) Součástí kárného spisu jsou zejména kárná žaloba, písemná vyjádření, protokol o jednání, odvolání, záznamy, jakož i jiné písemnosti a ostatní důkazní prostředky, které byly v průběhu kárného řízení účastníky kárného řízení předloženy nebo v souladu se zákonem a tímto kárným řádem kárnými orgány získány.
(3) Do kárného spisu jsou oprávněni nahlížet a činit si z něj výpisy účastníci kárného řízení a jejich zástupci; z důležitých důvodů tak mohou činit se souhlasem předsedy kárné komise i jiné osoby. O nahlédnutí do kárného spisu se učiní záznam, který je jeho součástí.
(4) Komora uloží kárný spis po dobu osmdesáti let ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, kterým kárné řízení skončilo.
(5) Po uplynutí doby uvedené v odstavci 4 postupuje Komora podle zvláštních předpisů.2)
§ 42
(1) Kárná řízení a disciplinární řízení zahájená přede dnem účinnosti zákona podle dosavadních předpisů3) dokončí kárné senáty, které předseda kárné komise ustanoví bez odkladu po nabytí účinnosti této vyhlášky; ustanovení § 2 až 4 se užijí přiměřeně.
(2) Řízení o opravných prostředcích proti rozhodnutím kárných senátů zřízených podle dosavadních předpisů4) dokončí představenstvo.
(3) Řízení o odvoláních proti rozhodnutím disciplinárních senátů zřízených podle dosavadních předpisů5) dokončí představenstvo.
(4) O opravných prostředcích a odvoláních proti rozhodnutím kárných senátů uvedených v odstavci 1 rozhoduje představenstvo.
§ 43
Ustanovení § 41 odst. 3 a 4 se užije na spisy vzniklé v kárném nebo disciplinárním řízení vedeném podle dřívějších předpisů, pokud toto řízení bylo pravomocně skončeno do dne účinnosti této vyhlášky.
§ 44
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.