13. Rotační zkouška se provádí na zařízení s rotujícím diskem podle schematu na obr. 2. Ve svěráku 4 je uchycen pevný vzorek 3. Na zkušebním disku 1 je upevněn rotující vzorek 2. Přitom se užívají dvě základní metody zkoušení třením:
a) nepřerušované tření mezi rotujícím zkušebním diskem l a pevným vzorkem 3, který je přitlačován k disku stálou silou F,
b) rázové tření mezi zkušebním vzorkem 2, upevněným na rotujícím disku a pevným vzorkem ve svěráku. Přítlačná síla F se nastavuje při vzájemném kontaktu vzorků před zkouškou - poloha vzorků podle obr. 2.
Počet třecích styků z při zkouškách s rotujícím vzorkem upevněným na disku se určuje podle vztahu:
z = n.t,
kde n úhlová rychlost zkušebního disku v s-1, vypočtená podle vztahu:
kde V obvodová rychlost třecího styku vzorků, V = 25 m.s-1,
d průměr zkušebního disku, (m)
t celková doba zkoušky (s.
Při nepřerušovaném styku podle čl.13a) se za jeden třecí styk považuje délka vzájemného styku 0,5 m.
1 - zkušební disk, 2 - rotující vzorek, 3 - pevný vzorek, 4 - svěrák
Obr.2.