18. Pro předpokládané zplodiny určené podle čl. 14 se vypočítá součet změn vnitřních energií (∆U) při zvolené teplotě t, pro kterou se předpokládá, že je blízká výbuchové teplotě t_v, podle vzorce:
$∆U=\sum _{i=1}^m∆U_i.n_i,\left(9\right)$
kde ∆U_i je změna vnitřní energie 1 molu i-té zplodiny při teplotě t v kJ,
n_i počet molů i-té zplodiny vzniklých z 1 kg trhaviny,
m celkový počet uvažovaných zplodin.
Hodnoty vnitřních energií některých zplodin výbuchu v závislosti na teplotě jsou uvedeny v tab. 2.
Porovná se hodnota výbuchového tepla vypočítaná podle čl. 17 se součtem změn vnitřních energií zplodin podle čl. 18.
Neshodují-li se hodnoty ∆U a Q_v, opakuje se postup od čl. 14 včetně, přičemž teplota t se volí vždy o 100 °C vyšší nebo nižší tak, až absolutní hodnota rozdílu Q_v - ∆U je minimální. Zvolená teplota, pro kterou platí tato podmínka, leží nejblíže výbuchové teplotě t_v. Výbuchová teplota se pak vypočítá podle vzorce (4) v čl. 4.