3. Náložka trhaviny se otře. Ve stejné vzdálenosti od obou čel a uprostřed se obal náložky propíchne kolmo na podélnou osu náložky. Krajní vpichy se vedou v takové vzdálenosti od čel náložky, aby nejméně 0,5 cm od nich směrem k čelům byla náložka ještě pravidelně tvarována a aby trhavina mezi nimi vážila co nejvíce.
U náložky, jejíž obal je při vnitřním okraji přeložen (obr.1), se všechny tři vpichy vedou na přímce přibližně rovnoběžné s osou náložky, u náložky s nepřeloženým vnitřním okrajem obalu (obr.2) přibližně rovnoběžně se zkoseným okrajem obalu náložky. U obou typů obalů je nutné, aby vpichy byly vedeny co nejblíže vnitřního okraje obalu.
Obě čela náložky trhaviny, položené na dřevěnou desku s nakresleným pravoúhlým křížem rovnoběžně s jednou osou kříže, se odříznou. Řez se vede kolmo na podložku a rovnoběžně s druhou osou kříže přibližně 0,5 cm vně krajních vpichů tak, aby délka zkušebního válce trhaviny byla po celém obvodu pokud možno stejná. Trhavina se při tom nesmí v řezu vysypat.
Válec trhaviny s obalem se zváží s přesností ± 0,02 g.
Obal válce trhaviny se opatrně odvine tak, aby z něho neodpadl parafin, zbaví se zbytků trhaviny otřením a zváží se s přesností ± 0,02 g. Obal se použije ke změření rozměrů válce čisté trhaviny. Vpichy podle čl. 3 zanechají na nepřeloženém obalu náložky stopy, jak znázorňuje obr. 2 a na přeloženém obalu stopy, jak znázorňuje obr. 1. V obou případech se s přesností na 0,1 mm změří vzdálenost A1-A2, B1-B2, a C1-C2, z nichž se vypočte střední hodnota lo, udávající střední obvod válce trhaviny. Pak se úsečka C1-C2 rozdělí na čtyři stejné díly. Body C1, C°, C°° a C°°° se vedou kolmice protínající úsečku C1-C2 a s přesností na 0,1 mm se změří jejich délky, jejichž střední hodnota l1 udává střední délku válce trhaviny.

Obr. 1

Obr. 2