6. Ověřuje se u kondenzátorových roznětnic s exponenciálním průběhem roznětného proudu. Při teplotě 20 ± 2^o C se demontuje víko roznětnice a paralelně k roznětným kondenzátorům se připojí voltmetr podle čl. 1. Na výstupní svorky roznětnice se připojí bezinduktivní odpor R (jeho indukčnost smí být nejvýše 5 μH) velikosti 2,0 Ω s odbočkou pro záznam časového průběhu proudu digitálním záznamovým zařízením podle čl. 4. Roznětnice se nabije a při napětí U₁ (U ≥ U_o) se provede roznět. Ze záznamu časového průběhu proudu s rozlišovací schopností nejméně 10^-5 s se odečte špičková počáteční hodnota proudu I₁. Velikost vnitřního odporu R_i se určí ze vztahu
$R_i=\frac{U_1}{I_1}­R\Omega ,V,A2$
Je-li v technickém požadavku výrobku předepsán minimální zatěžovací odpor větší než 2 Ω, volí se bezinduktivní odpor R podle této hodnoty.