A. Chemická stálost ztrátou hmotnosti při 95° C
Podstata zkoušky
Zkušební zařízení
Postup zkoušky
Zhodnocení výsledku zkoušky
Záznam o zkoušce

1. Za předepsaných podmínek se vzorek zahřívá při 95° C do začátku jeho progresivního rozkladu. Chemická stálost ztrátou hmotnosti při 95° C se vyjadřuje ve dnech.

2. Zkušební zařízení sestává z termostatu a skleněných baněk se zabroušenou kapilární zátkou.

3. Termostat je elektrická bezpečnostní laboratorní sušárna upravená tak, aby baňky se vzorkem se mohly vložit doprostřed prostoru v okolí rtuťové nádobky teploměru na skleněnou desku, vhodně izolovanou od kovových částí sušárny. Je nutno, aby korigovaná teplota v okolí rtuťové nádobky teploměru byla v rozmezí 95 ± 0,5° C. Teplota se měří teploměrem +50/+100° C: 0,1° C; k údaji teploměru se připočítá korekce δt na vyčnívající rtuťový sloupec, vypočtená podle vzorce:
δt = 0,00016.n.(t1 - t2),

kdenpočet stupňů nad vnitřní stěnou termostatu,

t1 teplota odečtená na teploměru ve °C,

t2teplota uprostřed vyčnívajícího sloupce rtuti, měřená druhým teploměrem ve °C.

4. Skleněné baňky na 50 cm3 se zabroušenou kapilární zátkou (viz obr. 1 ), dokonale čisté.

5. Zkouška sestává ze dvou souběžných stanovení. Do skleněně baňky se odváží 10 g vzorku a vloží se na skleněnou desku v blízkosti teploměru do termostatu, vytemperovaného na 95 ± 0,5° C.
Po 23 hodinách se baňka se vzorkem vyjme z termostatu, po vychladnutí v exsikátoru nad chloridem vápenatým nebo silikagelem se zváží a opět se vloží do vytemperovaného termostatu. Tento postup se opakuje až do ukončení zkoušky. Po každém vážení se vypočítá ztráta hmotnosti vzorku v %, zaznamená se doba zkoušky ve dnech a z těchto hodnot se sestrojí křivka časové závislosti progresivního rozkladu.
Křivka časové závislosti rozkladu se sestrojí tak, že na osu úseček se nanáší doba zkoušky ve dnech a na osu pořadnic ztráta hmotnosti vzorku v %. Jednotlivými body se pak proloží přímka, aby co nejvíce bodů s ní souhlasilo. První ohyb křivky tvoří body ležící pod přímkou, druhý ohyb tvoří body nad přímkou a vzdalující se od ní. Za začátek rovnoměrného rozkladu se považuje první bod, který leží v přímkové části křivky a předcházející body jsou pod přímkou; za začátek progresivního rozkladu se považuje poslední bod, který leží přímo na přímce a další body jsou nad ní.

Rozměry v mm
Obr.1. Skleněná baňka se zabroušenou kapilární zátkou
Zkouška se skončí třetí den po zjištění začátku progresivního rozkladu nebo objeví-li se při periodickém vážení silné rudé dýmy v baňce.

6. Mírou chemické stálosti ztrátou hmotnosti při 95° C je

a) doba zkoušky ve dnech od začátku zahřívání vzorku do začátku progresivního rozkladu,

b) konstanta rozkladu K°100, která vyjadřuje ztrátu hmotnosti 100 g vzorku v mg/den při jeho rovnoměrném rozkladu. Konstanta rozkladu (zaokrouhluje se na celé mg) se vypočítá podle vzorce:
K°100= a ­bc ­d . 1000 ,

kdeacelková ztráta hmotnosti vzorku do začátku progresivního rozkladu, (%)

bcelková ztráta hmotnosti vzorku do začátku rovnoměrného rozkladu, (%)

cdoba zkoušky do začátku progresivního rozkladu ve dnech,

d doba zkoušky do začátku rovnoměrného rozkladu ve dnech.

Jako výsledek zkoušky chemické stálosti ztrátou hmotnosti při 95° C se ze dvou souběžných stanovení uvede zjištěná nižší hodnota doby začátku progresivního rozkladu zkoušeného vzorku ve dnech a vyšší zjištěná hodnota konstanty rozkladu K°100 v mg/den. Liší-li se výsledky souběžných stanovení o více než 2 dny, je nutno zkoušku opakovat.

7. Záznam o zkoušce obsahuje údaje podle § 5 této vyhlášky.