PODROBNOSTI O OBNOVĚ LESA A ZALESŇOVÁNÍ POZEMKŮ PROHLÁŠENÝCH ZA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA A O EVIDENCI PŘI NAKLÁDÁNÍ S REPRODUKČNÍM MATERIÁLEM LESNÍCH DŘEVIN
§ 15
Kvalita reprodukčního materiálu lesních dřevin
(1) Kvalita reprodukčního materiálu lesních dřevin je určena vnějšími (morfologickými) a vnitřními (genetickými a fyziologickými) znaky.
(2) Kvalita semene lesních dřevin se posuzuje podle přílohy č. 6 této vyhlášky.
(3) Kvalita semenáčků a sazenic lesních dřevin je charakterizována těmito znaky:
a) vnějšími (morfologickými):
1. výškou nadzemní části (v cm),
2. tloušťkou kořenového krčku (v mm),
3. poměrem nadzemní části a kořenů,
4. štíhlostním koeficientem;
b) vnitřními genetickými znaky semenáčků a sazenic, které jsou dány jejich původem;
c) vnitřními fyziologickými znaky semenáčků a sazenic, které jsou dány:
1. obsahem vody v pletivech,
2. obsahem zásobních látek,
3. stupněm vegetačního klidu (dormance),
4. růstovým potenciálem kořenů.
(4) Podle výšky nadzemní části a tloušťky kořenového krčku se semenáčky a sazenice lesních dřevin zařazují do dvou tříd podle přílohy č. 7 této vyhlášky.
(5) Pro výsadbu topolů a stromových vrb lze použít pouze sadebního materiálu získaného množením původních domácích druhů a vegetativním množením kultivarů. Seznam kultivarů bude uveřejněn ve Věstníku Ministerstva zemědělství.
(6) Pro obnovování lesních porostů a zalesňování lze použít pouze semenáčků a sazenic, které mají průběžný, nevětvený terminální výhon, na konci vegetačního období zdřevnatělý, ukončený terminálním pupenem (s výjimkou vícevrcholových dřevin) a vyvinutý kořenový systém, odpovídající velikosti nadzemní části, bez výrazných deformací kořenů. Dále jsou mechanicky nepoškozené (mimo záměrného krácení nadzemní části nebo kořenů), v dobrém zdravotním stavu, s nenarušeným vodním režimem, s nenarušeným stavem zásobních látek a ve stavu růstového klidu (dormance).
(7) U reprodukčního materiálu, kde bylo zjištěno napadení škodlivými organismy karanténního charakteru, se postupuje podle zvláštního předpisu.8)
§ 16
Podrobnosti o obnově lesa a zalesňování
(1) Obnova lesa a zalesňování musí být prováděny tak, aby bylo dosaženo takového stavu lesních porostů a lesního prostředí, který zachovává jejich biodiversitu, odolnost, stabilitu, produkční schopnost a regenerační kapacitu, vitalitu a schopnost plnit v současnosti i budoucnosti odpovídající ekonomické, ekologické i sociální funkce.
(2) K obnově lesa a zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa se smí použít pouze reprodukční materiál jednotlivých druhů lesních dřevin, který splňuje podmínky přenosu pro konkrétní místo výsadby a u kterého je doložen původ.
(3) Při zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa zpracovává vlastník pozemku v součinnosti s odborným lesním hospodářem projekt zalesnění, který je přílohou žádosti o vydání rozhodnutí podle § 3 odst. 4 lesního zákona.
(4) Způsoby obnovy lesa a zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa musí být voleny tak, aby bylo dosaženo zajištěné lesní kultury ve lhůtě stanovené lesním zákonem.
(5) Počet a kvalita sazenic (příp. stromků z náletu) jednotlivých druhů lesních dřevin musí být volena tak, aby bylo dosaženo zajištěné kultury a cílové skladby dřevin. Minimální počty jedinců jednotlivých druhů lesních dřevin na jeden hektar pozemku při obnově lesního porostu nebo zalesnění pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou uvedeny v příloze č. 8 této vyhlášky.
(6) Za obnovený nebo zalesněný pozemek je považován takový stav lesní kultury nebo náletu, jestliže na něm roste nejméně 90 % minimálního počtu životaschopných jedinců rovnoměrně rozmístěných po ploše. V tomto množství může být maximálně 15 % pomocných dřevin. Rovnoměrné rozmístění jedinců po ploše nemusí být dodrženo při obnovách horských lesů v 8. až 9. lesním vegetačním stupni a v případech požadavků vyplývajících z funkčního zaměření (kategorie lesů ochranných a lesů zvláštního určení).
(7) Při posuzování zajištěnosti lesního porostu se hodnotí tato kritéria:
a) stromky vykazují trvalý výškový přírůst,
b) stromky jsou po ploše rovnoměrně jednotlivě nebo skupinově rozmístěny a jejich počet nepoklesl pod 80 % minimálního počtu pro obnovu nebo zalesnění,
c) stromky jsou odrostlé působení buřeně a nejsou výrazně poškozeny.
§ 17
Podrobnosti o evidenci při nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin
(1) Každý oddíl reprodukčního materiálu lesních dřevin musí být v celém průběhu výroby a manipulace (sklizeň, skladování, luštění, expedice osiva, pěstování sazenic, jejich doprava, skladování až po použití při obnově lesa a zalesňování) ukládán odděleně a opatřen následujícími údaji:
a) přírodní lesní oblastí,
b) lesním vegetačním stupněm,
c) označením místa původu,
d) fenotypovou kategorií zdroje.
(2) Oddíly reprodukčního materiálu pocházející z uznaných zdrojů musí být označeny evidenčním číslem uznané jednotky.
(3) Údaje podle odstavců 1 a 2 se zaznamenávají a prokazují „Listem o původu plodů, semen a vegetativních částí“ a „Listem o původu sadebního materiálu lesních dřevin“, jejichž vzory jsou v přílohách č. 9 a č. 10 této vyhlášky.
(4) List o původu plodů, semen, vegetativních částí a sadebního materiálu vyzvednutého z náletu a nárostu vystaví vlastník zdroje, ve kterém byl tento reprodukční materiál sebrán, ihned po ukončení sběru.9) O vystavených listech o původu vede evidenci po dobu 20 let, ze které je patrná identifikace odběratele a množství odebraného reprodukčního materiálu.
(5) Za vystavení Listu o původu sadebního materiálu lesních dřevin odpovídá provozovatel školky.9) O vystavených listech o původu sadebního materiálu vede evidenci po dobu 20 let, ze které je patrná identifikace odběratele a množství odebraného reprodukčního materiálu.
(6) Pro transport vystaví vlastník plodů, semen a vegetativních částí „Průvodní štítek“, jehož vzor je v příloze č. 11 této vyhlášky, kterým je každé balení oddílu označeno vně i uvnitř.9)
(7) Vlastníci lesů vedou evidenci o původu reprodukčního materiálu použitého při obnovování lesních porostů a zalesňování a doklady o tom uchovávají po dobu 20 let od obnovy lesního porostu nebo od zalesnění pozemku.
(8) Právnické a fyzické osoby, které se zabývají podnikatelskou činností podle § 30 odst. 1 lesního zákona, vedou evidenci o původu reprodukčního materiálu a doklady o tom uchovávají po dobu 20 let od vzniku těchto dokladů.
(9) Pověřená právnická osoba zpracuje celostátní seznam uznaných zdrojů reprodukčního materiálu s uvedením minimálně těchto údajů:
a) druh dřeviny,
b) výměra zdrojů, reprodukčního materiálu jednotlivých druhů podle fenotypových kategorií, vlastníků a územně správních celků,
c) číslo uznané jednotky,
d) údaje charakterizující přírodní podmínky (přírodní lesní oblast, lesní vegetační stupeň).