(1) Právní služby na území České republiky jsou oprávněni poskytovat za podmínek stanovených tímto zákonem a způsobem v něm uvedeným
a) advokáti,
b) fyzické osoby, které
(dále jen „evropský advokát“).
1. jsou státními příslušníky členského státu Evropské unie, smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace (dále jen „domovský stát“), anebo jsou státními příslušníky jiného státu a jsou v některém z domovských států trvale usazeni, a
2. v domovském státě získaly oprávnění poskytovat právní služby pod profesním označením domovského státu, které bylo oznámeno ve sdělení Ministerstva spravedlnosti, vyhlášeném ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv
(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčeno oprávnění
a) notářů, soudních exekutorů, patentových zástupců a daňových poradců,1a) popřípadě dalších osob, jimž zvláštní zákon svěřuje poskytovat právní služby,
b) zaměstnance právnické nebo fyzické osoby, člena družstva nebo příslušníka ozbrojených sborů poskytovat právní služby osobě, k níž je v pracovněprávním nebo pracovním vztahu anebo ve služebním poměru, pokud je poskytování právních služeb součástí jeho povinností vyplývajících z tohoto pracovněprávního nebo pracovního vztahu anebo služebního poměru.
(3) Nabídnutí nebo poskytování právních služeb osobou, která není oprávněna k jejich poskytování podle odstavce 1 nebo 2, se zakazuje. Obstarání, zprostředkování nebo nabídnutí obstarání či zprostředkování poskytnutí právní služby, kterou má poskytovat osoba bez oprávnění k poskytování právních služeb podle odstavce 1 nebo 2, se zakazuje.