(2) Do doby právní praxe advokátního koncipienta podle odstavce 1 písm. c) se započítává pouze doba, po kterou se advokátní koncipient řádně připravuje na výkon advokacie pod dohledem školitele (§ 38); dovolená čerpaná v době trvání této praxe se považuje za výkon právní praxe. Nevykonává-li advokátní koncipient právní praxi z důvodu překážek v práci na jeho straně nebo z důvodu omluvené nepřítomnosti v práci, započítávají se mu tyto doby do doby právní praxe nejvýše v rozsahu 70 pracovních dnů v každém roce jejího trvání. V případě sjednání kratší pracovní doby se doba právní praxe advokátního koncipienta úměrně prodlužuje; pro účely započtení do doby právní praxe podle zvláštního zákona se takto vykonaná doba právní praxe advokátního koncipienta úměrně zkracuje.