Srážky z odměny odsouzeného
Další srážky

(1) Odměna odsouzeného příslušející podle § 29 odst. 1 zákona o výkonu trestu odnětí svobody (dále jen „zákon“) osobě, která je ve výkonu trestu odnětí svobody (dále jen „výkon trestu“) a byla zařazena do práce, (dále jen „odsouzený“) se považuje za hrubou odměnu odsouzeného, která se sníží podle zvláštních předpisů¹) o

(2) Odměnu odsouzeného sníženou podle odstavce 1 použije věznice a vazební věznice (dále jen „věznice“) k úhradě výživného pro děti odsouzeného, k úhradě nákladů výkonu trestu, k úhradě dalších srážek a k přídělům kapesného a úložného.

(3) Odměnu odsouzeného po provedeném snížení podle odstavce 1 rozdělí věznice před provedením srážek, vyplývajících z následujících ustanovení, na
a to ve stejném poměru, jaký měly tyto složky v hrubé odměně odsouzeného před provedením srážek podle odstavce 1. Nebylo-li odsouzenému přiznáno ohodnocení pracovního výkonu, provádějí se dále stanovené srážky pouze z redukované odměny.

(1) Z odměny odsouzeného se provede srážka k úhradě běžného výživného pro děti odsouzeného, které nejsou schopny se samy živit (dále jen „nezaopatřené děti“), a to v rozsahu 30 % redukované odměny. Na každé nezaopatřené dítě se srazí stejná částka, nejvýše však 700 Kč, nevyplývá-li z odstavce 3 jinak.

(2) Srážky se provádějí na základě rozhodnutí soudu, jímž byl k vydobytí běžného výživného nezaopatřených dětí (dále jen „výživné“) nařízen výkon rozhodnutí srážkami z odměny odsouzeného (dále jen „výkon rozhodnutí“) nebo, není-li výkon rozhodnutí nařízen, provádějí se na žádost odsouzeného nebo osoby, v jejímž zaopatření dítě je, na žádost zletilého nezaopatřeného dítěte, popřípadě na žádost zařízení pro mládež, v němž je nezaopatřené dítě umístěno.

(3) Je-li výkonem rozhodnutí vymáháno výživné vyšší, než činí srážka podle odstavce 1, posuzuje se neuhrazený rozdíl jako pohledávka, pro kterou se provádějí další srážky podle § 5 odst. 1; je-li takto vymáhané běžné výživné nižší, převede se zbývající rozdíl k částce určené pro další srážky (§ 5 odst. 2).

(4) Jde-li o odsouzeného bez vyživovací povinnosti k nezaopatřeným dětem, převede se srážka z redukované odměny provedená podle odstavce 1 první věty

(1) Srážka k úhradě nákladů výkonu trestu se provede ve výši 48 % z redukované odměny a ve výši 10 % z ohodnocení pracovního výkonu, nejvýše však do částky stanovené pro I. skupinu základní složky odměny.²)

(2) Nevyčerpaná částka určená pro srážku podle odstavce 1 se použije na úhradu pohledávek podle § 2. Nemá-li odsouzený pohledávky podle § 2, použije se na úhradu pohledávek podle § 4.

(3) Srážka k úhradě nákladů výkonu trestu z důchodů se provede ve výši 50 %, nejvýše však do částky stanovené pro I. skupinu základní složky odměny.²)

(1) Z redukované odměny se provede srážka v rozsahu 7 % a z ohodnocení pracovního výkonu se provede srážka v rozsahu 10 % k úhradě pohledávek vzniklých uložením povinnosti k úhradě nákladů vazby, nakladů výkonu trestu podle § 65 zákona a k náhradě škody způsobené na majetku Vězeňské služby České republiky (dále jen „Vězeňská služba“).

(2) Srážka podle odstavce 1 se zvyšuje o nevyčerpanou částku určenou pro srážky podle § 5 odst. 1.

(3) Srážky k úhradě pohledávek podle odstavce 1 se provádějí na základě

(4) Pořadí srážek k úhradě pohledávek podle odstavce 1 se řídí dnem, kdy bylo věznici doručeno rozhodnutí příslušného orgánu nebo dohoda, popřípadě dnem uzavření dohody, jde-li o dohodu mezi věznicí a odsouzeným. Má-li několik pohledávek stejné pořadí a nestačí-li srážka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně. Pořadí, které pohledávka získala u předcházejícího plátce mzdy, zůstává ve věznici zachováno.

(1) Z redukované odměny se provede srážka v rozsahu 5 % a z ohodnocení pracovního výkonu se provede srážka v rozsahu 10 % k úhradě

(2) Srážka podle odstavce 1 se zvyšuje o nevyčerpanou částku určenou pro srážky podle § 2 odst. 1 a 3, jakož i pro srážky určené k úhradě pohledávek uvedených v § 4 odst. 1.

(3) Pro pořadí srážek k úhradě pohledávek podle odstavce 1 platí ustanovení § 4 odst. 4.

(4) Jsou-li prováděny srážky k úhradě přednostních pohledávek uvedených v § 279 občanského soudního řádu, provedou se z částky určené podle odstavců 1 a 2 tím způsobem, že z první poloviny této částky se uspokojí bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve poté podle pořadí ostatní přednostní pohledávky. Nepostačí-li tato polovina k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve výživné všech oprávněných a teprve poté dlužné výživné, a to podle poměru výživného. Nebylo-li však takto uspokojeno ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně určená částka poměrně podle výše výživného. Přednostní pohledávky, které nebyly uspokojeny z první poloviny částky určené podle odstavců 1 a 2, a ostatní pohledávky se uspokojují z druhé poloviny této částky. Pokud není k úhradě přednostních pohledávek první polovina částky určené podle odstavců 1 a 2 plně vyčerpána, zvyšuje se o její nevyčerpanou část polovina druhá.

(1) Kapesné činí 6 % z redukované odměny, a pokud odsouzenému bylo přiznáno ohodnocení pracovního výkonu, zvyšuje se o 60 % z této částky.

(2) Odsouzeným, kteří nejsou zařazeni do práce vzhledem k věku (starší hranice důchodového věku), zdravotnímu stavu nebo pro nedostatek pracovní příležitosti, lze poskytnout sociální kapesné, nejvýše však do částky 60 Kč za měsíc, nemají-li jiný příjem nebo finanční hotovost převážně za práci vykonávanou ve vazbě a výkonu trestu.⁶)

(3) Sociální kapesné (odstavec 2) se poskytuje k zabezpečení nezbytných věcí osobní potřeby odsouzeného jen v případě, pokud není možnost tyto věci zajistit jiným způsobem.

(1) Úložné činí 4 % z redukované odměny, a pokud odsouzenému bylo přiznáno ohodnocení pracovního výkonu, zvyšuje se o 10 % z této částky.

(2) Úložné se zvyšuje o nevyčerpané částky určené pro další srážky podle § 4 a 5 a veškeré částky vzniklé zaokrouhlováním (§ 13).

(3) S částí úložného nad 2000 Kč může odsouzený nakládat v rozsahu stanoveném ředitelem věznice. Do částky 2000 Kč je úložné vázáno pro potřebu odsouzeného při propuštění z výkonu trestu; výjimky stanoví generální ředitel Vězeňské služby vnitřním předpisem.

(4) Z úložného nad 2000 Kč se uhradí i náhrada nákladů výkonu trestu vypočtená podle § 8 a uložená na základě rozhodnutí ředitele věznice, pokud nebude tato pohledávka uhrazena srážkami z odměny odsouzeného; tuto náhradu je možné provést průběžně při výkonu trestu.

(5) Nemá-li odsouzený při propuštění z výkonu trestu úložné postačující k úhradě nezbytných potřeb, lze mu poskytnout příspěvek až do částky 2000 Kč. Při rozhodnutí o poskytnutí uvedeného příspěvku je nutné, mimo jiné, přihlédnout i k tomu, zda a v jaké výši byly odsouzenému prováděny srážky na úhradu nákladů výkonu trestu podle § 3 odst. 1.

a) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,

b) pojistné na všeobecné zdravotní pojištění,

c) zálohu na daň z příjmů.

a) základní složku odměny včetně odměny za práci přesčas a ostatních příplatků (dále jen „redukovaná odměna“),

b) ohodnocení pracovního výkonu,²)

a) 10 % k úhradě nákladů výkonu trestu (§ 3 odst. 1),

b) 7 % k úhradě dalších srážek (§ 4 odst. 1),

c) 13 % k úhradě srážek podle § 5 odst. 1.

a) výkonu rozhodnutí nařízeného soudem nebo orgánem státní správy,³)

b) vykonatelného rozhodnutí orgánu státní správy o uložení povinnosti hradit náklady výkonu trestu podle § 65 zákona, o stanovení výše nákladů výkonu vazby nebo o uložení povinnosti náhrady škody podle § 32 zákona,

c) dohody o srážkách z odměny odsouzeného uzavřené mezi odsouzeným a věznicí; dohoda musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná.

a) částek postižených výkonem rozhodnutí nařízeným soudem nebo orgánem státní správy,

b) částek propadajících státu v důsledku pravomocně uloženého peněžitého trestu (pokuty), jakož i náhrady⁴) uložené odsouzenému vykonatelným rozhodnutím příslušných orgánů,

c) přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, pokud je odsouzený povinen je vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí podle právních předpisů o nemocenském pojištění,

d) neprávem přijaté části dávek sociálního zabezpečení, pokud je odsouzený povinen je vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí podle právních předpisů o sociálním zabezpečení,

e) částky rodičovského příspěvku, které je odsouzený povinen vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí podle zákona o rodičovském příspěvku,

f) částky pojistného na všeobecné zdravotní pojištění při neomluvené nepřítomnosti odsouzeného v zaměstnání, které plátce odměny (mzdy) za odsouzeného za tuto dobu uhradil,⁵)

g) pohledávek zajištěných dohodou o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů podle § 246 zákoníku práce.