PODROBNOSTI PRO NAKLÁDÁNÍ S RADIOAKTIVNÍMI ODPADY
[k provedení § 24 odst. 4 a § 13 odst. 3 písm. d) zákona]

(1) Odpadní látky, předměty a zařízení nevyužitelné jejich vlastníkem jsou radioaktivními odpady podle § 2 písm. o) zákona, jestliže obsah radionuklidů v nich nebo jejich povrchové znečištění radionuklidy překračuje hodnoty umožňující uvedení do životního prostředí podle § 5 odst. 1 písm. b).

(2) Za nakládání s radioaktivními odpady se pro účely této vyhlášky považuje jejich shromažďování, třídění, zpracování, úprava, skladování, přeprava a ukládání. Za nakládání s radioaktivními odpady, k němuž je třeba povolení podle § 9 odst. 1 písm. j) zákona, se nepovažuje shromažďování, třídění a skladování radioaktivních odpadů přímo u jejich původce (§ 24 odst. 2 zákona), který je držitelem povolení k nakládání s jednoduchými nebo významnými zdroji ionizujícího záření, které jej opravňuje k nakládání s otevřenými radionuklidovými zářiči odpovídajících vlastností.

(3) Zneškodňováním radioaktivních odpadů se rozumí

a) ukládání [§ 2 písm. q) zákona] do úložiště radioaktivních odpadů [§ 2 písm. r) zákona],

b) skladování do doby než samovolnou radioaktivní přeměnou poklesne jejich aktivita natolik, že přestanou dále být radioaktivními odpady.

(4) Při nakládání s radioaktivními odpady se radiační ochrana zajišťuje způsobem a v rozsahu stejném jako pro jiné otevřené radionuklidové zářiče, pokud není výslovně stanoveno jinak. Zejména ozáření pracovníků, kteří s odpady nakládají, i ozáření ostatních osob, včetně obyvatelstva v okolí, musí být sníženo pod stanovené limity a dále omezeno až na úroveň tak nízkou, jak lze rozumně dosáhnout s uvážením hospodářských a společenských hledisek.

(5) Při nakládání s radioaktivními odpady se, kromě radioaktivity, musí vzít v úvahu všechny jejich nebezpečné vlastnosti, které by mohly bezpečnost nakládání s nimi ovlivnit, zejména toxicita, hořlavost, výbušnost, samovolná štěpitelnost nebo zbytkové teplo. Postupuje se přitom v souladu s obecnými předpisy pro nakládání s odpady.

(1) Zařízení používaná při nakládání s radioaktivními odpady musí umožnit

a) shromáždění a skladování radioaktivních odpadů,

c) co největší zamezení jeho zanášení a snadnou odstranitelnost případných nánosů nebo usazenin,

b) dobrou přístupnost k údržbě a opravám a snadnou dekontaminaci,

d) zabránění únikům radioaktivních odpadů a sbírání a vracení případných úniků.

(2) Zařízení používaná při nakládání s radioaktivními odpady musí umožnit průběžné nebo alespoň pravidelné měření veličin, které prokazují jeho správnou funkci stanovenou projektem. Metody měření těchto veličin musí být popsány a dokumentovány držitelem povolení.

(3) Zařízení používaná při zpracování a úpravě radioaktivních odpadů obsahujících výbušné nebo hořlavé látky musí být odolná proti možným účinkům výbuchu nebo požáru. Veličiny mající vliv na výbušnost nebo vzplanutí musí být sledovány.

(1) Radioaktivní odpady nebo jejich směsi s jinými látkami jsou v místě jejich vzniku sbírány zejména podle použitých způsobů zpracování a úpravy, a pokud je to technicky možné a zdůvodnitelné, i tříděny.

(2) Radioaktivní odpady nebo jejich směsi s jinými látkami jsou tříděny podle použitých způsobů zpracování a úpravy. Třídění se provádí podle fyzikálních a chemických vlastností. Odpady se třídí na plynné, kapalné a pevné.

(3) Druhy a způsob třídění radioaktivních odpadů musí být držitelem povolení k nakládání dokumentovány a tříděné odpady evidovány.

(4) Sběrné obalové soubory obsahující radioaktivní odpady musí být označeny tak, aby bylo zřejmé, jaký odpad je sbírán a jak je tříděn. Držitel povolení musí vypracovat vlastní přehledný systém značení sběrných nádob a obalů.

(1) Radioaktivní odpady jsou zpracovávány, to znamená, že oddělitelné a využitelné látky se v co největší možné míře oddělují a vracejí k opětnému použití tak, aby množství zbylých odpadů a radioaktivních odpadů bylo co nejmenší.

(2) Před zpracováním radioaktivních odpadů je nutné zvážit vliv vznikajících látek na spolehlivost technologických zařízení pro jejich zpracování i systémů technologicky souvisících tak, aby nebyla ovlivněna nežádoucím způsobem jaderná bezpečnost nebo radiační ochrana.

(3) Používají-li se při zpracování radioaktivních odpadů měniče iontů, filtrační nebo podobné dělící látky s omezenou životností, musí být pravidelně sledována účinnost jejich funkce a držitel povolení stanoví nejvyšší hodnoty, při jejichž překročení jsou obnoveny nebo vyměněny.

(4) Jsou-li radioaktivní odpady spalovány, je pro každý jejich druh stanoven a dokumentován technologický postup při spalování

(1) Úprava radioaktivních odpadů provedená změnou jejich fyzikálních nebo chemických vlastností, popřípadě jejich obalem musí zajistit jejich bezpečnou dopravu, skladování a uložení. Úprava radioaktivních odpadů obvykle zahrnuje zpevňovávání radioaktivních odpadů a jejich vpravení do obalových souborů.

(2) Držitel povolení k úpravě radioaktivních odpadů stanoví při zpevňování radioaktivních odpadů ztužidly, kterými mohou být zejména cement, pevné živice nebo skelná hmota, technologický postup úprav v provozním předpise, který musí zahrnovat mimo jiné poměr míšení nebo měrné spotřeby ztužidel a podmínky tuhnutí. V provozním předpise musí být stanoveny přejímací podmínky pro ztužidla, způsob kontroly těchto podmínek tak, aby byla dodržena jejich požadovaná jakost.

(3) Plní-li se upravené radioaktivní odpady do obalových souborů, musí být zajištěno, aby nedošlo k jejich přeplnění.

(4) Je-li součástí úpravy radioaktivních odpadů balení, musí být obalové soubory zvoleny tak, aby vydržely spolehlivě namáhání při následných manipulacích a přepravě a aby nakládání s nimi bylo bezpečné. Přitom se bere v úvahu jak možné působení radioaktivních odpadů vyvolané přítomností korozívních látek, jejich rozpínáním, vývinem plynů, uvolňováním tepla apod. na obaly zevnitř, tak působení vnějších vlivů.

(1) Sklad radioaktivních odpadů musí odpovídat druhu skladovaného radioaktivního odpadu, zejména

a) nádrže s kapalnými radioaktivními odpady musí být zajištěny proti přeplnění a jejich zaplnění musí být kontrolováno. Nádrže musí být umístěny v ochranných jímkách, které pojmou s dostatečnou zálohou objem nádrže. Ochranné jímky musí být vodotěsné, opatřené signalizací úniku z nádrží a vybaveny zařízením pro jejich odčerpání. Výpary z nádrží a jímek musí být odváděny a zpracovávány jako radioaktivní odpady,

b) obsah skladovacích a shromažďovacích nádrží musí být možné vyčerpat. Každý systém skladovacích nebo shromažďovacích nádrží musí mít vždy, jako havarijní zálohu, prázdnou nádrž o objemu odpovídajícím největší nádrži systému,

c) skladují-li se kapalné radioaktivní odpady v nádobách, musí být podlaha a stěny skladu nepropustné do takové výše, aby bylo zabráněno při úniku maximálního množství skladovaných kapalných radioaktivních odpadů jejich proniknutí do životního prostředí. Podlaha musí být spádována do bezodtokové nepropustné jímky,

d) sklad radioaktivních odpadů musí být chráněn proti negativním povětrnostním vlivům, zejména srážkám. Stav a vybavení skladu držitel povolení pravidelně kontroluje.

a) upravené radioaktivní odpady byly skladovány tak, že nehrozí změny vlastností, které by mohly znemožnit jejich uložení,

c) nemohou-li být radioaktivní odpady upraveny a odvezeny do dlouhodobého skladu nebo úložiště, jsou bezpečně skladovány v místě jejich vzniku nebo na pracovišti se zdroji ionizujícího záření.

b) držitel povolení stanovil nejvyšší možný počet sudů skladovaných na sobě a způsob prokládání a vázání skladovaného útvaru, skladují-li se upravené radioaktivní odpady v sudech,

(2) Při skladování radioaktivních odpadů se požaduje, aby

(3) Radioaktivní odpady se neskladují s jinými odpady nebo materiály.

(4) Zařízení, ve kterém úhrnná aktivita skladovaných radioaktivních odpadů obsahujících radionuklidy o poločasu přeměny delším než 60 dnů a emitujících záření alfa přesáhne 10¹⁵ Bq, je jaderným zařízením podle § 2 písm. h) bodu 4 zákona.

a) úložné prostory úložiště byly chráněny proti obousměrnému průsaku vod a do uzavírání úložiště byly suché,

b) úložiště bylo chráněno proti záplavě a zatopení srážkovými vodami.

(1) Na úložiště radioaktivních odpadů, kromě obecných požadavků pro jaderná zařízení a pracoviště s velmi významnými zdroji ionizujícího záření, jsou kladeny takové požadavky, aby

(2) Provoz úložiště je ukončen jeho uzavřením. Způsob uzavření je předmětem bezpečnostních rozborů, které jsou součástí dokumentace pro povolení k provozu.

(3) Systém sledování úložiště a jeho okolí musí, kromě požadavků pro monitorování, poskytovat dostatečný přehled o případném vniknutí vody do úložiště při jeho zaplňování a úniku radionuklidů z úložiště do okolního prostředí. Přitom tento systém nesmí snižovat těsnost a celistvost úložiště.

(4) Je-li součástí úložiště vnější odvodňovací systém, je postaven tak, aby nedošlo k jeho ucpání či zanesení. Jestliže přesto dojde k průniku srážkových vod do prostorů úložiště při jeho zaplňování, musí být zajištěno jejich odčerpání a bezpečné nakládání s nimi. Správná funkce vnějšího odvodňovacího systému je nejméně jednou za rok sledována po celou dobu provozu úložiště.

(5) Splnění požadavků na radiační ochranu při konečném uložení radioaktivních odpadů musí být prokázáno v bezpečnostních rozborech možných následků uložení radioaktivních odpadů. Bezpečnostní rozbory musí prokazatelně a věrohodně, na základě znalostí o místě, kde má být úložiště postaveno, zhodnotit rizika přicházející v úvahu v období po skončení provozu úložiště. Z bezpečnostních rozborů jsou odvozeny podmínky přijatelnosti k ukládání radioaktivních odpadů. Rozhodujícím kritériem pro bezpečnostní rozbory je velikost efektivní dávky pro jedince z kritické skupiny obyvatel.

c) požadavky na provozní schopnost zařízení pro nakládání s radioaktivními odpady,

(1) Limity a podmínky bezpečného nakládání s radioaktivními odpady se stanoví na základě bezpečnostních rozborů a zahrnují zejména:

a) údaje o přípustných parametrech, při kterých je zajištěna jaderná bezpečnost a radiační ochrana tohoto nakládání,

b) způsoby a lhůty jejich měření a hodnocení,

f) požadavky na činnost pracovníků a na organizační opatření vedoucí ke splnění všech definovaných podmínek pro projektované provozní stavy,

d) požadavky na nastavení ochranných systémů těchto zařízení,

e) limity podmiňujících veličin,

g) nejvyšší přípustná skladovatelná nebo ukládaná množství radionuklidových zářičů.

(2) Součástí limitů a podmínek pro ukládání radioaktivních odpadů na úložišti jsou příslušné podmínky přijatelnosti, které obsahují podmínky a meze pro charakteristické vlastnosti ukládaných radioaktivních odpadů, zejména obsah radionuklidů, strukturální stabilitu, loužitelnost, tepelné a radiační účinky, možnost tvoření plynů, možnost mikrobiálního rozkladu a vzniku kritického stavu, obsah korozivních, výbušných a samozápalných látek, hořlavin, volných kapalin a komplexotvorných činidel, korozivzdornost a povrchovou kontaminaci obalů a dávkový příkon nebo zdůvodnění toho, proč není charakteristická vlastnost ukládaných radioaktivních odpadů limitována. Podmínky přijatelnosti mohou také stanovit požadavky na obvyklé rozměry, hmotnost, provedení a značení sudů, kontejnerů a jiných obalových souborů pro skladování radioaktivních odpadů.

(3) Držitel povolení musí pravidelně vyhodnocovat plnění limitů a podmínek bezpečného nakládání s radioaktivními odpady, nejméně však jednou za rok.

(1) Držitel povolení k nakládání s radioaktivními odpady eviduje množství a měrné aktivity radionuklidů v radioaktivních odpadech při jejich shromažďování, třídění, zpracování, úpravě, skladování, dopravě a uložení.

c) o výsledcích případných analýz odpadů a jejich obalů,

(2) Držitel povolení k nakládání s radioaktivními odpady vede a uchovává provozní záznamy o nakládání s nimi, které obsahují údaje

a) o hmotnosti, aktivitě a druhu radioaktivních odpadů, včetně údajů o původci odpadů,

b) o způsobu naložení s odpady, u skladovaných nebo uložených radioaktivních odpadů včetně údajů, kde a jak dlouho se nacházejí,

d) o provozu zařízení, včetně údajů o časovém využití zařízení, popřípadě jeho odstavení, provedených údržbách zařízení a o provozních poruchách a haváriích a způsobu jejich odstranění,

e) o jménech pracovníků zodpovědných za provoz.

(1) Při každé změně vlastníka nebo držitele a taktéž při jejich úpravě až po uložení provází radioaktivní odpad průvodní list radioaktivních odpadů. Průvodní list radioaktivních odpadů vystavuje předávající a musí být podepsán pověřenou osobou předávajícího i přebírajícího.

a) specifikaci, popř. kód charakterizující radioaktivní odpady,

c) celkovou aktivitu alfa a beta,

(2) Průvodní list radioaktivních odpadů obsahuje:

b) popis druhu obalu a zevní značení umožňující obalový soubor identifikovat (identifikační číslo),

g) velikost koeficientu loužitelnosti upraveného radioaktivního odpadu,

f) údaje o povrchovém znečištění obalu radionuklidy,

h) hodnotu pevnosti v tlaku u radioaktivních zpevněných odpadů,

i) celkovou hmotnost obalového souboru s radioaktivními odpady,

j) datum nebo období plnění obalu,

k) datum vystavení průvodního listu,

l) obchodní jméno a identifikační číslo osoby, která radioaktivní odpady předává, a jméno, funkci a podpis pověřeného zástupce této osoby,

m) obchodní jméno a identifikační číslo osoby, která radioaktivní odpady přebírá, a jméno, funkci a podpis pověřeného zástupce této osoby.

d) aktivitu těch radionuklidů, jejichž obsah je limitován kritérii přijatelnosti, a dále těch, které jsou obsaženy v množství vyšším než 1 % celkové aktivity,

e) příkon dávkového ekvivalentu na povrchu obalu,

e) úspěšném provedení mikrobiálních zkoušek pro danou formu upravených radioaktivních odpadů.

b) nepřítomnosti pyroforických látek v radioaktivních odpadech,

c) nepřítomnosti jedů v radioaktivních odpadech,

a) nepřítomnosti volných kapalin v radioaktivních odpadech,

(3) Nedílnou součástí průvodního listu u radioaktivních odpadů předávaných k uložení je prohlášení původce upravených radioaktivních odpadů o:

d) nepřítomnosti výbušných látek v radioaktivních odpadech,

(4) Údaje průvodního listu musí odpovídat údajům z provozních deníků původce nebo správce skladu či úložiště. Průvodní list se vyhotovuje ve třech exemplářích, přičemž originál a kopie musí být uloženy v různých požárních úsecích podle ČSN 73 0802. Průvodní list radioaktivních odpadů archivuje Správa úložišť radioaktivních odpadů trvale a ostatní držitelé povolení k nakládání s radioaktivními odpady nebo původci jej archivují nejméně po dobu deseti let od předání nebo zneškodnění těchto radioaktivních odpadů.