(1) Limit podle § 10 odst. 1 písm. a) se nevztahuje na ozáření do 31. prosince 1999. První pětiletí pro účely odstavce 1 písm. a) se počítá od 1. ledna 2000.

a) povolení k odběru a používání zdrojů ionizujícího záření vydaná podle § 16 odst. 1 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením,

(2) Za povolení k nakládání se zdroji ionizujícího záření podle § 9 odst. 1 písm. i) zákona se po dobu, na kterou bylo vydáno příslušné rozhodnutí, nejdéle však do 1. července 2002, a v rozsahu a za podmínek příslušného rozhodnutí považují

b) povolení k výrobě, dovozu, provozování nebo nakládání s vybranými zdroji ionizujícího záření vydaná podle čl. II odst. 2 zákona č. 85/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 287/1993 Sb., o působnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a o opatřeních s tím souvisejících,

c) rozhodnutí vydaná podle § 7 odst. 1 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 76/1991 Sb., o požadavcích na omezování ozáření z radonu a dalších přírodních radionuklidů, kterými byly schváleny postupy k měření a hodnocení ozáření z radonu a dalších přírodních radionuklidů.

(3) Za povolení k provozu pracoviště podle § 9 odst. 1 písm. d) zákona se pro pracoviště s významnými nebo velmi významnými zdroji ionizujícího záření po dobu, na kterou bylo vydáno příslušné rozhodnutí, nejdéle však do 1. července 2002, a v rozsahu a za podmínek příslušného rozhodnutí považuje souhlas s uvedením do provozu vydaný podle § 9 odst. 2 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením.

a) vyhlášené podle § 16 odst. 3 písm. c) vyhlášky Ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením, s ohledem na nízký stupeň ohrožení při jejich užívání,

b) vyjmuté podle § 23 odst. 3 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením, z platnosti citované vyhlášky s ohledem na způsob provedení zaručující dodržení požadavků ochrany před ionizujícím zářením.

(4) Za nevýznamné zdroje ionizujícího záření se do doby, než budou nově posouzeny v rámci typového schvalování,⁴) považují také výrobky, přístroje a zařízení