Část 1
Podmínky použití přídatných látek.

(1) Látky přídatné lze použít jen, je-li to technologicky zdůvodněné. Přídatné látky se podle účelu použití zařazují do těchto kategorií

c) konzervanty, kterými jsou látky, které prodlužují údržnost potravin a které je chrání proti zkáze způsobené činností mikroorganismů,

a) antioxidanty, kterými jsou látky, které prodlužují údržnost potravin a chrání je proti zkáze způsobené oxidací, jejímiž projevy jsou např. žluknutí tuků a barevné změny potraviny,

b) barviva, kterými jsou látky, které udělují potravině barvu, kterou by bez jejich použití neměla, nebo které rekonstruují barvu, která byla poškozena či zeslabena během technologického procesu,

m) stabilizátory, kterými jsou látky, které umožňují udržovat fyzikální vlastnosti potraviny. Mezi stabilizátory patří látky, které umožňují udržování homogenní disperze dvou nebo více nemísitelných látek v potravině. Dále sem patří látky, které stabilizují, udržují nebo posilují existující zbarvení potraviny,

l) modifikované škroby, kterými jsou látky, získávané chemickými změnami jedlých škrobů v nativním stavu nebo škrobů předtím pozměněných fyzikálními nebo enzymovými postupy nebo pozměněných působením kyselin, zásad nebo bělících činidel,

k) želírující látky, kterými jsou látky, které udílejí potravině texturu tím, že vytváří gel,

j) zahušťovadla, kterými jsou látky, které zvyšují viskozitu potraviny,

i) látky zvýrazňující chuť a vůni, kterými jsou látky, které zvýrazňují již existující chuť nebo vůni potraviny,

h) náhradní sladidla, kterými jsou látky, které udělují potravinám sladkou chuť a které nepatří mezi monosacharidy a disacharidy,

g) kypřící látky, kterými jsou látky nebo směsi látek, které vytváří plyny a tak zvyšují objem těsta,

f) tavicí soli, kterými jsou látky, které mění vlastnosti proteinů při výrobě tavených sýrů za účelem zamezení oddělování tuku,

e) regulátory kyselosti, kterými jsou látky, které mění či udržují kyselost či alkalitu potraviny,

d) kyseliny, kterými jsou látky, které zvyšují kyselost potraviny, nebo které jí udělují kyselou chuť,

o) nosiče a rozpouštědla, kterými jsou látky, které se užívají k rozpouštění, ředění, disperzi (rozptylování) a jiné fyzikální úpravě přídatné látky, potravního doplňku a aromatu, aniž přitom mění jejich technologickou funkci nebo mají vlastní technologický efekt a jejichž užití usnadňuje manipulaci, aplikaci nebo použití přídatné látky,

n) emulgátory, kterými jsou látky, které umožňují tvorbu stejnorodé směsi dvou nebo více nemísitelných kapalných fází nebo které tuto směs udržují,

x) zpevňující látky, kterými jsou látky, které činí tkáně ovoce a zeleniny pevnými nebo křehkými nebo tuto pevnost udržují a dále látky, které reakcí se želírujícími látkami ztužují gely,

p) protispékavé látky, kterými jsou látky, které snižují tendenci jednotlivých částic potraviny ulpívat vzájemně na sobě,

q) lešticí látky, kterými jsou látky, které po nanesení na vnější povrch udělují potravině lesklý vzhled nebo vytváří ochranný povlak. Povlaky, které jsou jedlé nebo které jsou snadno odstranitelné, se nepovažují za leštící látky,

r) balicí plyny, kterými jsou plyny jiné než vzduch, které se zavádí do obalu před, během, nebo po plnění potraviny do obalu,

s) propelanty, kterými jsou plyny jiné než vzduch, které vytlačují potravinu z obalu,

t) odpěňovače, kterými jsou látky, které zabraňují vytváření pěny nebo snižující pěnění,

u) pěnotvorné látky, kterými jsou látky, které umožňují vytváření stejnorodé disperze plynné fáze v kapalné nebo tuhé potravině,

v) zvlhčující látky, kterými jsou látky, které chrání potravinu před vysycháním tím, že působí proti účinkům vzduchu s nízkou relativní vlhkostí. Dále jsou to i látky, které podporují rozpouštění práškovitých potravin ve vodném prostředí,

w) plnidla, kterými jsou látky, které přispívají k objemu potraviny, aniž významně zvyšují její energetickou hodnotu,

y) sekvestranty, kterými jsou látky, které vytvářejí chemické komplexy s ionty kovů,

z) látky zlepšující mouku, kterými jsou látky jiné než emulgátory, které se přidávají k mouce, nebo do těsta za účelem zlepšení pekařské kvality.

(2) Přídatné látky smějí být používány jen při výrobě potravin uvedených ve výčtu u jednotlivých látek, a to nejvýše do hodnoty stanoveného nejvyššího povoleného množství. Potraviny určené k dalšímu zpracování smějí obsahovat přídatné látky pouze v případě, že přítomnost těchto přídatných látek je touto vyhláškou povolena v potravinách, které jsou z nich vyráběny. Hodnoty nejvyššího povoleného množství se vztahují na potraviny ve stavu, v jakém jsou uváděny do oběhu, pokud dále není výslovně stanoveno jinak.

(3) Přídatné látky, pro které není v této příloze stanoveno nejvyšší povolené množství číselnou hodnotou, lze použít při výrobě potravin v množství nezbytně nutném pro dosažení zamýšleného technologického účinku a při zachování zásad správné výrobní praxe (dále jen „nezbytné množství“). Použití látky přitom nesmí vést ke klamání spotřebitele.

(4) Přídatné látky, které lze používat v nezbytném množství, se nesmějí používat pro výrobu nezpracovaných potravin, medu, neemulgovaného tuku a oleje, másla, pasterovaného nebo sterilovaného (včetně UHT sterilizace) mléka (nízkotučné, polotučné a plnotučné) a smetany, neochucených kysaných mléčných produktů, minerální vody, kávy, kromě aromatizované instantní kávy, nearomatizovaného čaje, cukru, těstovin, neochuceného podmáslí s výjimkou případů, kdy je to výslovně povoleno. Nezpracovanými potravinami se rozumí potraviny, které neprošly technologickým pochodem, který by způsobil podstatnou změnu původního stavu potraviny, například potraviny očištěné, dělené, loupané, zbavené skořápek, mleté, řezané, krájené, upravené, chlazené, zmrazené, bez ohledu na to, zda jsou nebalené, balené, nebo zda se jedná o potraviny v ochranné atmosféře.

(5) Potraviny uvedené v části 2 smějí obsahovat pouze přídatné látky pro ně jmenovitě uvedené, a to v množství zde stanoveném. Dětská výživa uvedená v části 3 smí obsahovat pouze přídatné látky, pro ni povolené v této části, a to do množství zde stanovených.

a) přídatná látka je v této složce potraviny povolena.

b) spotřebitel byl seznámen s přítomností všech složek prostřednictvím výčtu přídatných látek uvedeného na obale s dodržením všech požadavků na označování, stanovených touto vyhláškou a zvláštními předpisy,1/

c) přídatná látka takto přenesená do potraviny v ní neplní technologickou funkci,

(6) Přítomnost přídatné látky se pokládá za povolenou také tehdy, pokud byla přenesena do potraviny z jejích jednotlivých složek. Současně musí být splněny tyto podmínky:

d) konečný výrobek, jehož součástí je daná složka, neobsahuje přídatnou látku ve větší míře, než je množství, které by bylo přeneseno z použitých složek za dodržení správné výrobní praxe.

(7) Přídatné látky, obsažené v potravině v důsledku přenosu, se na obale uvádějí jen v případech, je-li

c) složka obsahující přídatnou látku vyrobena z chemicky konzervovaného polotovaru a obsahuje zbytková množství konzervačních látek, jejichž důsledkem je v konečném výrobku obsah kyseliny sorbové vyšší než 100 mg.kg-1, nebo kyseliny benzoové vyšší než 50 mg.kg-1, nebo oxidu siřičitého vyšší než 50 mg.kg-1, popřípadě mg.l-1.

a) složka obsahující přídatnou látku v konečném výrobku okem rozeznatelná jako zvláštní součást potraviny; to platí jen pro případy, kdy je přídatnou látkou barvivo,

b) obsah oxidu siřičitého v konečném výrobku vyšší než 50 mg.kg-1, resp. mg.l-1, nejde-li o révové víno,

(8) Přítomnost látek přídatných, přítomných v potravině musí být uvedena na obalu, a to v sestupném pořadí podle klesajícího množství, v jakém jsou obsaženy v potravině. Přítomnost látky přídatné se označuje uvedením názvu látky nebo číselného kódu (E číslo2/) a pokud je to v této vyhlášce stanoveno i jejího množství a údaji o možnosti nepříznivého ovlivnění zdraví lidí. U látek, které náležejí do kategorií antioxidanty, barviva, konzervanty, kyseliny, regulátory kyselosti, tavicí soli, kypřící látky (kypřidla), náhradní sladidla, látky zvýrazňující aroma nebo chuť, zahušťovadla, želírující látky (želírovadla), modifikovaný škrob, stabilizátory, emulgátory, protispékavé látky, odpěňovače, lešticí látky, látky zlepšující mouku, musí být uveden vedle názvu látky nebo označení látky číselným kódem (E číslo) také název kategorie, do které látka podle odstavce 1 patří. Jestliže látka patří způsobem použití do několika kategorií, uvádí se název kategorie, která odpovídá účelu, pro který je látka v potravině použita. U označení, modifikovaný škrob' musí být připojeno druhové označení škrobu podle rostliny z níž škrob pochází vždy, kdy tato složka může obsahovat lepek. Potraviny, u kterých byla trvanlivost prodloužena použitím balicích plynů, se označí údajem „Baleno v ochranné atmosféře“. Přítomnost oxidu siřičitého a kyseliny sorbové se neuvádí u révového vína.

(9) Údaje podle odstavce 8 musí být provedeny v dostatečném kontrastu s pozadím obalu.

a) čerstvého ovoce, zeleniny a brambor, které nebyly loupány, krájeny nebo upraveny podobným způsobem,

b) sodové vody,

c) kvasného octa, získaného výlučně z jediné suroviny za předpokladu, že při výrobě nebyla použita přídatná látka.

(10) Údaje o přídatných látkách nemusí být uváděny u

e) údaji o skladování nebo uchovávání, pokud charakter výrobku takové údaje vyžaduje.

d) návodem k použití upraveným tak, aby při jeho dodržení nebyla překročena hodnota nejvyššího povoleného množství pro žádnou přídatnou látku, která je v přípravku, ve směsi nebo naředěné formě obsažena. V případě, že je přídatná látka, směs nebo naředěná forma určena k přípravě více skupin nebo druhů potravin, musí být uveden takový návod pro každou z těchto skupin nebo druhů,

c) výčtem všech složek v sestupném pořadí podle klesajícího množství, jsou-li ve směsi přídatných látek nebo jejich naředěné formě obsaženy kromě základní přídatné látky, ještě další složky, jako jsou jiné přídatné látky, nosiče a rozpouštědla nebo potraviny. Další složky, které mají charakter látky přídatné, se přitom uvádějí názvy kategorií a názvem látky nebo číselným kódem podle zásad, uvedených v odstavci 8,

b) slovu „pro potraviny“ nebo bližším určením skupiny, podskupiny nebo jednotlivé potraviny, pro které je výrobek určen,

a) názvem výrobku zahrnujícím označení kategorie, do které výrobek patří podle odstavce 1. nebo názvem přídatné látky, jedná-li se o čistou látku nebo její jednoduchou naředěnou směs,

(11) Přídatné látky, jejich směsi nebo jejich naředěné formy, určené k prodeji spotřebiteli, musí být na obalu určeném pro spotřebitele označeny vedle údajů stanovených zákonem dále těmito údaji v české řeči:

b) slovy „pro potraviny“ nebo bližším určením skupiny potravin nebo jednotlivé potraviny, pro které je výrobek určen,

a) označením kategorie podle části 1 odstavce 1 nebo názvem přídatné látky, jedná-li se o čistou látku nebo její jednoduchou naředěnou směs,

c) výčtem všech složek v sestupném pořadí podle klesajícího množství, jsou-li ve směsi přídatných látek nebo jejich naředěné formě obsaženy vedle základní přídatné látky ještě další složky, jako jsou jiné přídatné látky, nosiče a rozpouštědla nebo potraviny,

d) o množství každé složky nebo skupiny složek, pro které je stanoveno touto vyhláškou nejvyšší povolené množství v potravině nebo skupině potravin, pro které je výrobek určen. Tyto údaje lze nahradit na obalu uvedeným prohlášením, že pří určeném dávkování výrobce garantuje dodržení požadavků této vyhlášky,

e) o minimální trvanlivosti,

f) o skladování nebo uchovávání, pokud charakter výrobku takové údaje vyžaduje

(12) Ostatní přídatné látky, jejich směsi nebo jejich naředěné formy musí být na obalu označeny vedle údajů stanovených zákonem těmito údaji v české řeči:

l) kaseináty a kasein,

a) látky, které jsou samy potravinami,

b) látky, které jsou přirozenými složkami potravin, například sacharidy,

c) pomocné látky,

d) aromatické látky,

e) látky přidávané do potravin za účelem úpravy výživové hodnoty (například minerály. stopové prvky a vitaminy),

f) látky užívané při výrobě pitné vody,

g) tekuté přípravky obsahující pektin, odvozené od sušené jablečné dřeně nebo částí kůry citrusových plodů,

h) žvýkačkové báze,

i) dextriny určené k výrobě potravin, pražený nebo dextrinovaný škrob, škrob pozměněný působením kyseliny, alkálie nebo amylolytických enzymů, bělené nebo fyzikálně modifikované škroby, pokud jsou určeny k výrobě potravin,

j) chlorid amonný,

k) krevní plasma, jedlá želatina, bílkovinné hydrolyzáty, aminokyseliny a jejich soli (kromě kyseliny glutamové, glycinu, cystinu a jejich solí), mléčný protein a glutén,

(13) Za přídatné látky se nepovažují

m)jedlá sůl,

n) inulin.

** Látky E 410, E 412, E 415 a E 417, které se rehydratují po požití, nesmějí být používány pro výrobu dehydrovaných potravin, určených k rehydrataci při spotřebě.
(14) Látky uvedené v tabulce smějí být v nezbytném množství přidávány ke všem potravinám s výjimkou těch, které jsou uvedeny v částech 2 a 3. Látky, uvedené pod čísly E 407 a E 440, mohou být standardizovány s cukry za podmínky, že je to uvedeno v dodatku k číslu a názvu látky.
Tabulka

Číslo E Název
E 170 Uhličitany vápenaté
(i) uhličitan vápenatý
(ii) hydrogenuhličitan vápenatý
E 260 Kyselina octová
E 261 (i) Octan draselný
E 262 Octany sodné
(i) octan sodný
(ii) hydrogenoctan sodný (diacetát sodný)
E 263 Octan vápenatý
E 270 Kyselina mléčná
E 290 Oxid uhličitý*
E 296 Kyselina jablečná
E 300 Kyselina askorbová
E 301 Askorban sodný
E 302 Askorban vápenatý
E 304 Estery mastných kyselin askorbové kyseliny
(i) Askorbylpalmitát
(ii) Askorbylstearát
E 306 Přírodní extrakt s vysokým obsahem tokoferolů
E 307 Alfa-tokoferol
E 308 Gamma-tokoferol
E 309 Delta-tokoferol
E 322 Lecitiny
E 325 Mléčnan sodný
E 326 Mléčnan draselný
E 317 Mléčnan vápenatý
E 330 Kyselina citronová
E 331 Citronany sodné
(i) dihydrogencitronan sodný
(ii) hydrogencitronan sodný
(iii) citronan sodný
E 332 Citronany draselné
(i) dihydrogencitronan draselný
(ii) citronan draselný
E 333 Citronany vápenaté
(i) hydrogencitronan vápenatý
(ii) dihydrogencitronan vápenatý
(iii) citronan vápenatý
E 334 Kyselilna vinná (L(+)-)
E 335 Vinany sodné
(i) hydrogenvinan sodný
(ii) vinan sodný
E 336 Vinany draselné
(i) hydrogenvinan draselný
(ii) vinan draselný
E 337 Vinan sodno-draselný
E 350 Jablečnany sodné
(i) jablečnan sodný
(ii) hydrogenjablečnan sodný
E 351 Jablečnan draselný
E 352 Jablečnany vápenaté
(i) jablečnan vápenatý
(ii) hydrogenjablečnan vápenatý
E 354 Vinan vápenatý
E 380 Citronan amonný
E 400 Kyselina alginová
E 401 Alginát sodný
E 402 Alginát draselný
E 403 Alginát amonný
E 404 Alginát vápenatý
E 406 Agar
E 407 Karagenan
E 407 a Guma Euchema
E 410 Karubin**
E 412 Guma guar**
E 413 Tragant
E 414 Arabská guma
E 415 Xanthan**
E 417 Guma tara**
E 418 Guma gellan
E 422 Glycerol
E 440 Pektiny
(i) pektin
(ii) amidovaný pektin
E 460 Celulózy
(i) mikrokrystalická celulóza
(ii) prášková celulóza
E 461 Methylcelulóza
E 463 Hydroxypropylcelulóza
E 464 Hydroxypropylmethylcelulóza
E 465 Ethylmethylcelulóza
E 466 Karboxymethylcelulóza (synonymum: Sodná sůl karboxymethylcelulózy)
E 470 a Soli (sodné, draselné a vápenaté) mastných kyselin z jedlých tuků
E 470 b Hořečnaté soli mastných kyselin z jedlých tuků
E 471 Mono- a diglyceridy mastných kyselin (z jedlých tuků)
E 472 a Estery mono- a diglyceridů mastných kyselin s kyselinou octovou
E 472 b Estery mono- a diglyceridů mastných kyselin s kyselinou mléčnou
E 472 c Estery mono- a diglyceridů mastných kyselin s kyselinou citrónovou
E 472 d Estery mono- a diglyceridů mastných kyselin s kyselinou vinnou
E 472 e Estery mono- a diglyceridů mastných kyselin s kyselinou mono- a diacetylvinnou
E 472 f Směsné estery mono- a diglyceridů mastných kyselin s kyselinami octovou a vinnou
E 500 Uhličitany sodné
(i) uhličitan sodný
(ii) hydrogenuhličitan sodný
(iii) ekvimolární směs uhličitanu sodného a hydrogenuhličitanu (synonymum: sesquikarbonát sodný)
E 501 Uhličitany draselné
(i) uhličitan draselný
(ii) hydrogenuhličitan draselný
E 503 Uhličitany amonné
(i) uhličitan amonný
(ii) hydrogenuhličitan amonný
E 504 Uhličitany hořečnaté
(i) uhličitan hořečnatý
(ii) hydrogenuhličitan hořečnatý
E 507 Kyselina chlorovodíková
E 508 Chlorid draselný
E 509 Chlorid vápenatý
E 511 Chlorid hořečnatý
E 513 Kyselina sírová
E 514 Sírany sodný
(i) síran sodný
(ii) hydrogensíran sodný
E 515 Sírany draselné
(i) síran draselný
(ii) hydrogensíran draselný
E 516 Síran vápenatý
E 524 Hydroxid sodný
E 525 Hydroxid draselný
E 526 Hydroxid vápenatý
E 527 Hydroxid amonný
E 528 Hydroxid hořečnatý
E 529 Oxid vápenatý
E 530 Oxid hořečnatý
E 570 Mastné kyseliny (z jedlých tuků)
E 574 Kyselina glukonová
E 575 Glukono-delta-lakton
E 576 Glukonan sodný
E 577 Glukonan draselný
E 578 Glukonan vápenatý
E 640 Glycin a jeho sodná sůl
E 938 Argon*
E 939 Helium*
E 941 Dusík*
E 942 Oxid dusný*
E 948 Kyslík*
E 1200 Polydextrózy
E 1404 Oxidovaný škrob
E 1410 Fosfátový monoester škrobu
E 1412 Fosfátový diester škrobu
E 1413 Monofosfát škrobového difosfátu
E 1414 Acetylovaný škrobový difosfát
E 1420 Acetylovaný škrob
E 1422 Acetylovaný škrobový adipan
E 1440 Hydroxypropylškrob
E 1442 Hydroxypropyldiškrobový difosfát
E 1450 Škrobový oktenylsukcinát sodný

* Látky E 290, E 938, E 939, E 941, E 942 a E 948 mohou být použity také v potravinách, uvedených v částech 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14 a 15. Látka E 942 však nesmí být použita k výrobě dětské výživy.