(1) Každý jiný než vážný incident, k němuž došlo na území České republiky, je provozovatel nebo pilot letadla, nebo poskytovatel leteckých služeb povinen bez zbytečného odkladu oznámit Ústavu.

a) volný přístup na místo jiného než vážného incidentu, k letadlu, jeho částem a obsahu,

b) okamžité vypracování seznamu důkazů,

c) volný přístup k letovým zapisovačům a veškerým ostatním záznamům a tyto využívat,

d) volný přístup k výsledkům výslechů leteckého personálu a pilotů sportovních létajících zařízení,

e) volný přístup k výsledkům testů sloužících ke zjištění přítomnosti alkoholu nebo jiné návykové látky u leteckého personálu a pilotů sportovních létajících zařízení,

f) vysvětlení od osob,

g) volný přístup k veškerým dalším informacím týkajícím se jiného než vážného incidentu.

(2) Při zjišťování příčin jiných než vážných incidentů jsou inspektoři Ústavu oprávněni zajišťovat části letadla pro účely jejich dalšího zkoumání a vyžadovat

(3) O každém jiném než vážném incidentu, jehož příčiny byly Ústavem zjišťovány, zpracuje inspektor Ústavu bez zbytečného odkladu zprávu, která, je-li to vhodné, obsahuje bezpečnostní doporučení. Ústav zprávu zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup do 12 měsíců ode dne, kdy k jinému než vážnému incidentu došlo; současně ji předá Ministerstvu dopravy, Úřadu, provozovatelům letadel nebo poskytovatelům leteckých služeb zúčastněným na jiném než vážném incidentu a dalším osobám, které by mohly s ohledem na provozní bezpečnost civilního letectví mít prospěch z jejích závěrů.