ELEKTRICKÁ A STROJNÍ ZAŘÍZENÍ

Společná ustanovení

Elektrická zařízení

Strojní zařízení

(1) Pro používané zařízení musí být k dispozici technická dokumentace a pokyny pro obsluhu a údržbu.

(2) Na měřicím přístroji určeném ke sledování provozních údajů nezbytných pro bezpečný provoz zařízení musí být vyznačena nejvýše dovolená hodnota měřené veličiny.

(3) Části zařízení, materiál zařízením zpracovávaný nebo dopravovaný a pracovní médium, pokud svým pohybem, energií, teplotou, tvarem nebo jinak ohrožují bezpečnost práce nebo provozu, musí být zajištěny vhodným ochranným zařízením a nebezpečné části a místa musí být trvale a výrazně označena.

(4) Pokud je zařízení ovládáno dálkově, musí být možné přepnout zařízení z dálkového na ruční ovládání; to neplatí, jestliže jsou tyto funkce kontrolovány řídicím systémem.

(5) Zařízení technologické linky musí umožnit její vypnutí ze stanoviště obsluhy a z míst, kam obsluha během provozu vstupuje. Současně s vypnutím technologické linky musí být automaticky zastavena všechna další zařízení linky proti toku materiálu, která by mohla ohrozit bezpečnost práce a provozu.

(6) Je-li zařízení nebo jeho část uloženo pod podlahou, musí být prostor pro obsluhu a údržbu větraný a v případech možného zatopení i odvodněný.

(10) Pro zařízení a jeho části, které mají být zdvihány pomocí vázacích prostředků, musí být zpracováno vázací schéma.

(9) Zařízení smí uvádět do chodu nebo používat jen zaměstnanci určení k jejich obsluze.

(8) Používání zařízení, přístrojů, pomůcek a materiálů je dovoleno pouze při dodržování technických podmínek výrobce, pokynů pro obsluhu a údržbu a podmínek stanovených při jejich schválení nebo povolení. Zařízení je dovoleno používat k úkonům, pro které jsou určena.

(7) Podlahy a plošiny pro obsluhu a údržbu zařízení musí odpovídat § 107 odst. 2, plošiny také § 107 odst. 4 a 5.

(1) Hlavní ovladač musí být v dosahu obsluhy a umožňovat odpojení celého zařízení od zdroje energie.

(2) Používat je dovoleno jen takový ovladač, který svou konstrukcí vylučuje možnost samovolného zapnutí nebo vypnutí zařízení a má označeny polohy, popřípadě funkce a zařízení, které ovládá.

(3) Signály používané při mimořádných situacích musí být výrazně odlišeny od provozních signálů a provozního hluku.

a) překontroluje stav zařízení,

c) ověří, že nikdo není v nebezpečné blízkosti zařízení, a není-li to možné, dá na ohrožená místa výstražné znamení určené v pokynech pro obsluhu a údržbu.

b) přesvědčí se o správné funkci ochranných a bezpečnostních zařízení; to neplatí, jestliže jsou tyto funkce kontrolovány řídicím systémem,

(1) Provoz zařízení ve směně je dovoleno zahájit až poté, co obsluha

(2) Zjistí-li obsluha před zahájením provozu zařízení závadu nebo poškození, které by mohlo ohrozit bezpečnost práce nebo provozu, nesmí zařízení uvést do chodu. Zjistí-li takovou závadu během provozu, zařízení ihned zastaví a zajistí proti nežádoucímu uvedení do chodu.

(3) Provozní dokumentace určí, ve kterých případech obsluha sleduje chod zařízení a zaznamenává údaje.

c) způsob a rozsah záznamů o provozu a údržbě zařízení.

a) povinnosti obsluhy před zahájením provozu zařízení ve směně,

b) způsob dorozumívání a dávání signálů (znamení),

(2) Konstrukce automatického a dálkového ovládání dále

c) vhodnými prostředky, jako například použitím přístupového kódu nebo uzamykatelného vypínače, zabrání vzniku stavu ohrožujícího bezpečnost práce nebo provozu v případě, že by tento stav mohl být vyvolán změnou nastavení ovládání.

b) v místě dálkově ovládaného zařízení zajistí blokování znemožňující nežádoucí uvedení zařízení do chodu,

a) vznikne porucha ohrožující bezpečný provoz zařízení nebo porucha vyřazující komunikaci zařízení s řídicím systémem,

(1) Konstrukce automatického a dálkového ovládání musí zajistit samočinné zastavení zařízení, pokud

c) vznikne porucha v přívodu energie, není-li zajištěno napájení z náhradního zdroje.

b) nejsou dodrženy určené provozní hodnoty,

a) zajistí vyřazení automatického a dálkového ovládání z funkce při přepnutí na ruční ovládání,

b) u potrubí stlačeného vzduchu světle modrými (modř světlá).

(1) Potrubí musí být uloženo, zavěšeno nebo jiným způsobem zajištěno proti uvolnění nebo pádu. U více potrubí musí být každé z nich zavěšeno samostatně a na ostatních nezávisle. K zavěšení se nesmí použít drát.

Způsob označení ostatních potrubí určí vedoucí pracovník.
(2) Potrubí musí být označeno podle účelu nebo druhu protékající látky (média) alespoň barevnými pruhy o šíři 0,2 m ve vzdálenosti nejvíce 30 m od sebe a u každé odbočky a armatury v potrubí, a to

a) u požárního vodovodu tmavě červenými (červeň rumělková),

c) výtlačné potrubí a stoják výplachové hadice umožňovat připojení a výměnu tlakoměru.

b) na výtlačném potrubí být odbočka s uzávěrem,

a) na stojáku výplachové hadice být odbočka s uzávěrem pro připojení potrubí,

(3) Parní, horkovodní a plynové předohřevy, dripy, výměníky tepla a filtry se považují za součást potrubí.

(4) Tlak v potrubí nesmí přesáhnout hodnotu jmenovitého tlaku potrubí.

(5) Odvzdušňovací potrubí uzavřené nádrže hořlavé kapaliny musí být opatřeno plamenojistkou a vyvedeno do volného prostoru.

(6) Výtlačné potrubí a jeho těsnění musí být po každé opravě a vždy před uvedením vrtné soupravy do chodu vyzkoušeny na nejvyšší provozní tlak.

(7) Výplachová hadice musí být dimenzována na nejvyšší provozní tlak a zajištěna proti vytržení ze spoje.

(8) Na vrtných soupravách s možností tlakových projevů ve vrtu musí

(9) Hadice a její spoje s potrubím musí být dimenzovány na nejvyšší pracovní tlak, u pohyblivých strojů musí být zajištěny proti vytržení ze spoje a nesmí tvořit ostré ohyby.

(1) Pro údržbu zařízení musí být vypracován plán údržby.

(2) Vedoucí pracovník určí, pro které případy musí být vypracován pracovní postup pro montáž, demontáž a údržbu zařízení.

(3) Přesahuje-li teplota plynného nebo kapalného média v potrubí nebo zařízení 60 °C nebo je-li toto médium pod přetlakem, je zakázáno potrubí a zařízení rozebírat. Před zahájením prací je nutné příslušné uzavírací armatury uzavřít a zajistit proti nežádoucímu otevření a tlak v rozebíraném potrubí a zařízení snížit na tlak atmosférický.

(1) Za chodu smí být čištěny a mazány jen ty části zařízení, které nevytvářejí nebezpečí úrazu, a to jen z místa, kde zaměstnanec není ohrožen provozem zařízení.

(2) Při ruční výměně nástrojů nebo jiných prvků je nutné zařízení zastavit a zajistit proti uvedení do chodu, pokud zařízení nebo jeho upínací části nejsou konstruovány pro bezpečnou ruční výměnu nástrojů za pohybu.

(3) Vznikají-li při provozu zařízení škodliviny, musí být účinně zneškodňovány.

Zřizování a provoz elektrických zařízení

(3) V prostoru s vysokým nebezpečím výbuchu nesmí zaměstnanci používat oděv, nářadí, zařízení nebo pomůcky z hmot, které jsou nebezpečné nahromaděním statické elektřiny nebo jiskřením, ani okovanou obuv.

(2) V prostoru s nebezpečím výbuchu, v ochranném prostoru a v prostoru se zvýšeným požárním nebezpečím¹⁶) lze používat otevřený oheň jen na písemný příkaz zaměstnance určeného vedoucím pracovníkem, jestliže v těchto prostorech koncentrace hořlavých plynů a par je nižší než 50 % spodní meze výbušnosti a jsou provedena opatření, aby nemohlo dojít k požáru nebo výbuchu. Příkaz nesmí být vydán k použití otevřeného ohně v prostoru se zvýšeným nebo vysokým nebezpečím výbuchu.

(1) Podle pravděpodobnosti výskytu nebezpečné koncentrace hořlavých plynů a doby jejího trvání se rozlišují tyto nebezpečné prostory:

b) prostor se zvýšeným nebezpečím výbuchu – tam, kde může vznikat nebezpečná koncentrace hořlavých plynů i za obvyklých provozních podmínek, avšak její trvalý nebo častý výskyt se nepředpokládá; tento prostor se označuje jako „zóna 1“,

a) prostor s vysokým nebezpečím výbuchu – tam, kde je trvalý nebo častý výskyt nebezpečné koncentrace hořlavých plynů, tj. koncentrace přesahující 50 % spodní meze výbušnosti; tento prostor se označuje jako „zóna 0“,

c) prostor s nebezpečím výbuchu – tam, kde může vznikat nebezpečná koncentrace hořlavých plynů jen krátkodobě za neobvyklých provozních podmínek; tento prostor se označuje jako „zóna 2“,

d) ochranný prostor – tam, kde může vznikat nebezpečná koncentrace hořlavých plynů jen krátkodobě za zcela výjimečných a neobvyklých provozních podmínek nebo situací, například při havárii některého technologického zařízení.

(4) Rozměry a velikosti nebezpečných prostorů určí provozní dokumentace.

(1) Pro ovládací obvody je možno použít izolovanou soustavu nebo soustavu jednopólově propojenou s ochranným obvodem.

(5) Kabely a vodiče musí být jištěny proti nadproudům takovým způsobem, aby při vzrůstu proudu nad výrobcem stanovenou mez nemohlo dojít k ohrožení bezpečnosti práce a provozu.

(4) Při křižování dopravních cest a pozemních komunikací (§ 110) musí být elektrické vedení chráněno proti mechanickému poškození. Při křižování železniční tratě smí být elektrické vedení vedeno jen přes propust, podjezd apod.

(3) Rychlospojka a zásuvkové spojení smí být používáno jen u pohyblivých a přemístitelných vedení a nesmí ležet ve vodě a na vlhkých místech. Obě spojované části musí být v rozpojeném stavu chráněny krytem.

(2) Do vrtu se kabel ukládá nebo spouští podle pracovního postupu. Ve vrtu nesmí mít kabel rozebíratelný spoj. Kabel smí být uložen jen v zapaženém vrtu.

(1) Kabel je nutno ukládat, spojovat a připojovat tak, aby nebyl nepříznivě namáhán nebo poškozován.

(4) Elektrickou stanici se zařízením nad 1 kV je nutno dále vybavit

(3) Elektrickou stanici je nutno vybavit

(2) Před elektrickým rozvaděčem je zakázáno ukládat nebo skladovat materiál.

(1) Do uzavřené elektrické stanice smí vstupovat jen ti zaměstnanci, kteří obsluhují, udržují nebo kontrolují elektrická zařízení.

d) hasebními prostředky,

e) záchranným izolačním hákem.

a) zkoušečkou napětí,

b) zkratovací soupravou.

a) koncový vypínač vymezující určenou polohu zapojen v silovém obvodu, nebo

b) 2 koncové vypínače v ovládacím obvodu; v takovém případě musí být jeden koncový vypínač zapojen v ovládacím obvodu příslušného pohonu a druhý v obvodu ovládací cívky spínače, nebo

c) u zařízení řízeného programovým procesorem 2 koncové polohy v programovém vybavení.

a) dielektrickým kobercem o rozměru nejméně 1 x 1 m,

b) dielektrickými rukavicemi,

c) bezpečnostními tabulkami,

(3) U zařízení, u kterého při překročení určené polohy může dojít k ohrožení bezpečnosti práce nebo provozu, musí být

(2) Ovládací obvody musí být zhotoveny z vodičů nebo kabelů s měděnými jádry.

(2) V nebezpečných prostorech smí být holé vodiče používány jen jako ochranné vodiče.

(1) Vodiče a kabely vrtných souprav a souprav na podzemní opravy sond musí mít v nebezpečných prostorech, s výjimkou ochranného prostoru, měděná jádra.

(1) Zdroj proudu pro elektrické startovací zařízení vrtné soupravy smí být instalován jen v prostředí bez nebezpečí výbuchu.

(2) Přívodní vodiče startovacího proudu smí být pod napětím jen v době startu.

(3) Elektrické startovací zařízení nesmí být použito při výronu hořlavého plynu; zákaz musí být vyznačen v blízkosti ovládače.

(1) Objekty musí být zajištěny proti účinkům atmosférické elektřiny.

(2) V prostoru vrtby a sběrného střediska a na ostatních pracovištích v nebezpečných prostorech podle § 81 musí být vzájemně pospojovány všechny trvale zabudované kovové předměty včetně pažnic vrtu nebo sondy s uzemňovací soustavou elektrických zařízení. Celková hodnota zemního odporu tohoto spojení nesmí přesáhnout 5 Ω.

(1) Tam, kde je možnost vzniku statické elektřiny, musí být zajištěna ochrana proti jejím nežádoucím účinkům. Tento požadavek se považuje za splněný, je-li ochrana provedena podle technické normy nebo jsou-li zařízení vodivě spojena s pažnicemi vrtu nebo sondy.

(2) Povrchové zařízení mezi sondou a izolačním spojem potrubí musí být uzemněno přímo. Ostatní zařízení se uzemňují nepřímo.

(3) Při čerpání ropy a gazolinu do automobilové cisterny a z ní musí být cisterna uzemněna a vodivě spojena s tankovacím zařízením. Železniční cisterny se považují za uzemněné, jestliže jsou kolejnice připojeny na uzemňovací síť plnicího nebo stáčecího stanoviště, na kterou jsou připojena i ostatní zařízení plnicího a stáčecího stanoviště.

(1) Pokud došlo k vypnutí elektrického zařízení z neznámých příčin, je dovoleno zařízení opětovně zapnout až po zjištění důvodu vypnutí a odstranění případné závady.

(2) Přívodní kabelové vedení musí být po skončení práce odpojeno.

(1) Způsob kontroly izolačního stavu určí provozní dokumentace.

(2) Není-li hlídač izolačního stavu zapojen na vypínání hlídané elektrické sítě při poklesu izolačního stavu, musí být pokles izolačního stavu signalizován do místa, které určí vedoucí pracovník.

(3) V elektrické síti, kde je pokles izolačního stavu nebo zemní spojení hlídačem izolačního stavu signalizován, musí být neprodleně zahájeny práce na zjištění příčiny a místa zemního spojení. Po dobu trvání zemního spojení je nutno bezpečnost práce a provozu zajistit vhodným způsobem.

(4) Elektrická síť nesmí být provozována při poruše proudového chrániče.

Osvětlování

(3) V nebezpečných prostorech, při manipulaci s výbušninami a ve skladech plynů, hořlavých kapalin a tuhých maziv smí být používána jen důlní osobní svítidla.

(2) Za stav osobního svítidla odpovídá ten, komu je vydáno, a to od jeho převzetí do jeho odevzdání. Převzaté osobní svítidlo si každý při jeho převzetí vyzkouší a přesvědčí se, zda není zjevně poškozeno. Zjistí-li na osobním svítidle závadu, která znemožňuje jeho bezpečné používání, nebo dojde-li k poškození osobního svítidla, vymění je za náhradní. Poškozená nebo nevyhovující osobní svítidla se nesmí používat.

(1) Každý, kdo je vybaven osobním svítidlem, musí je mít za tmy nebo snížené viditelnosti u sebe a na neosvětlených místech je musí mít rozsvícené.

(5) Pro případ selhání stálého osvětlení musí být na vrtbě, kromě vrtby, na které se pracuje jen za denního světla, nejméně 3 přenosná akumulátorová svítidla; na vrtbě, na kterou se vztahuje díl třetí hlavy druhé, postačují 2 svítidla. Členové vrtné osádky musí být seznámeni s místem uložení těchto svítidel. Na pracovišti s nebezpečnými prostory musí být použita důlní osobní svítidla.

(4) Řídící stanoviště, záchranné cesty a místa, ve kterých by při selhání stálého osvětlení mohlo vzniknout nebezpečí úrazu, musí být vybaveny nouzovým osvětlením dostatečné intenzity.

(3) Mobilní stroje musí být za tmy nebo snížené viditelnosti osvětleny vlastními svítidly nebo musí být místo jejich činnosti osvětleno stálým osvětlením.

(2) Stálé osvětlení musí být umístěno tak, aby nemohlo přispívat ke vzniku nehod (oslněním apod.).

(1) Stálá pracoviště a ostatní místa, kde se zdržují zaměstnanci, záchranné cesty (§ 107 odst. 3) a místo dosednutí záchranného zařízení (§ 27 odst. 3) musí mít v době provozu za tmy nebo snížené viditelnosti stálé osvětlení.

(3) Ten, kdo důlní osobní svítidlo převzal, je nesmí otevírat ani opravovat.

(2) Důlní osobní svítidlo smí být vydáno jen čisté a uzamčené s akumulátorem nabitým na předepsanou kapacitu.

(1) Důlní osobní svítidlo musí mít evidenční číslo.

(4) Důlní osobní svítidlo musí být kontrolováno nejméně jednou za 3 měsíce.

(1) Vrátek musí být umístěn tak, aby obsluha nebyla ohrožena přepravovaným nebo zdvihaným břemenem.

(2) Hlavní vypínač nesmí být umístěn v prostoru mezi dopravovanou hmotou a vrátkem.

(5) Konec lana musí být upevněn na buben vrátku. Při největším odvinutí musí na bubnu zůstat alespoň 3 závity lana.

(3) Bezpečnost zakotvení vrátku musí být nejméně jedenačtvrtnásobná vzhledem ke jmenovité pevnosti lana.

(4) Při používání dvoububnového vrátku na přepravu jen jedním lanem musí být druhé lano na bubnu zajištěno.

(7) Ustanovení odstavců 1 až 6 platí i pro vrtné vrátky, není-li v § 96 stanoveno jinak.

(6) Navíjené lano se nesmí usměrňovat rukou.

(2) Třecí vrátek musí být připevněn na základový rám vrtné věže. Jeho ovládací páky se musí dát zajistit v zabrzděné poloze tak, aby nemohlo dojít k samovolnému odbrzdění.

(1) Navíjené lano smí být usměrňováno jen zařízením k tomu určeným.

(3) Ruční vrátek musí být připevněn k základovému rámu nebo na nohu vrtné věže.

(1) Viják musí mít zařízení, které zabraňuje překřížení lana na cívce vijáku.

(2) Při práci s vijákem smí být použito jen měkké lano určené provozní dokumentací, které je bez uzlů a poškození. Počáteční bezpečnost lana musí být nejméně čtyřnásobná vzhledem k největšímu statickému zatížení.

(5) Není-li viják obsluhován, nesmí na něm zůstat lano.

(3) Obsluhovat viják smí jen předák nebo jiný technickým dozorem určený zaměstnanec. Při obsluze vijáku nesmí obsluha vykonávat žádné jiné úkony.

(4) Při mechanickém šroubování a rozšroubovávání nářadí pomocí vijáku musí být lano upevněno na rameni kleští (§ 100).

c) dosáhne-li celkový jmenovitý průřez viditelných zlomených drátů na desetinásobku výšky vinutí pramene v kterémkoli úseku lana hodnotu větší než 20 % celkového nosného průřezu lana,

b) přibývá-li nápadně počet zlomených drátů,

a) jsou-li dráty vnější vrstvy zeslabeny o víc než polovinu svého průměru,

b) u vrátků určených ke zdvihání hmot nejméně pětinásobnou počáteční bezpečnost vzhledem k největšímu tahu vrátku.

a) u vlečných vrátků nejméně čtyřnásobnou počáteční bezpečnost vzhledem k největšímu tahu vrátku,

e) jestliže se na kterémkoli místě objeví vydutí, značná koroze, přetržený pramen nebo jiné závažné poškození.

(2) Lano musí být odloženo, je-li podle vnějších známek zjevné, že se jeho nosnost podstatně snížila, zejména

(1) Lano a spojovací zařízení používané pro dopravu hmot musí vykazovat

d) při poškození lana, jakým je například uzel, smyčka nebo vytlačená vložka, které se nedá odstranit zkrácením lana,

(3) Spojovací zařízení musí být zajištěno proti samovolnému odpojení a musí být k lanu připojeno úvazkem.

(4) Oka ocelových lan musí být opatřena ocelovou vložkou nebo srdcovkou a musí být zhotovena zápletem, zalitím nebo nalisováním nebo zajištěna nejméně 3 lanovými svorkami s tím, že mezi svorkami je nutné ponechat vzdálenost rovnající se pěti až šestinásobku průměru lana.

(1) Pro ocelová lana na vrtbách musí být dokumentace o lanech, především osvědčení výrobce o jakosti lana a atest obsahující výsledky zkoušek lana. Pro používaná lana musí být vedeny záznamy o posunu lana podle odpracovaných tunokilometrů, přehled o závadách na laně, rozhodnutí a záznamy o používání, vyřazení a výměně lana a výsledky defektoskopických kontrol lana.

(2) Trvalá bezpečnost kladkostrojového lana a lana pro těžební zařízení musí být nejméně dvaapůlnásobná vzhledem k největšímu statickému zatížení.

(5) Pro ocelová lana na vrtbách platí také § 98 odst. 2 až 4.

(4) Způsob zjišťování trvalé bezpečnosti lana, jakož i kritéria a pokyny pro posun kladkostrojového lana podle odpracovaných tunokilometrů, krácení, odložení a výměnu lana určí vedoucí pracovník.

(3) Trvalá bezpečnost kotevních lan vrtné soupravy musí být nejméně třiapůlnásobná vzhledem k výrobcem určenému tahu v laně.

(3) Vřeteno ventilu a střižný kolík musí být zabezpečeny krytem zabraňujícím úletu úlomků kovu v případě přestřižení kolíku pojistného ventilu.

(1) Výplachové čerpadlo musí být vybaveno tlakoměrem a pojistným zařízením, které se samočinně uvede do činnosti při tlaku převyšujícím nejvyšší provozní tlak.

(2) Na výplachovém čerpadle musí být uveden nejvýše přípustný provozní tlak a při tlaku vyšším než 3 MPa také kalibrační hodnoty pojistných prvků.

(4) Výplachové čerpadlo s provozním tlakem nad 3 MPa musí umožňovat kompenzaci tlakových rázů.

(2) Vakuový odplyňovač musí mít regulátor podtlaku.

(3) Na vrtech s předpokládaným výskytem plynu musí mít vrtná souprava odplyňovač a potrubí na odvod uvolněného plynu.

(1) Při provozu vibračního síta se na ně nesmí vstupovat.

(1) Mezi kompresorem a vzdušníkem nebo tlakovzdušným rozvodem musí být uzavírací armatura.

(4) Nejvyšší dovolená teplota rozváděného stlačeného vzduchu je 60 °C.

(3) Filtr vzduchu nasávaného kompresorem musí být z nehořlavého materiálu.

(5) Pro chlazení kompresoru v mezistupňovém chladiči a dochlazovači smí být použita voda, která neobsahuje hořlavé ani toxické látky ani mechanické nečistoty.

(2) Pojistný ventil musí zajistit, aby při jmenovitém výkonu kompresoru nemohlo dojít k překročení dovoleného provozního tlaku o více než 10 %.

a) u odlučovače a dochlazovače jednou za rok,

c) u potrubí vždy, dosáhla-li tloušťka usazeniny více než 2 mm.

b) u vzdušníku a příslušného spojovacího potrubí jednou za 3 roky,

c) automatickou signalizací dosažení nejvyšších dovolených teplot na výstupu z kompresoru.

a) automatickým zařízením, které zamezí překročení nejvyššího provozního tlaku na výtlačné straně a poklesu provozního tlaku na vstupní straně pod určenou mez,

(1) Na kompresor na zemní plyn a jeho rozvodná potrubí se vztahují obdobně ustanovení § 104 a 105 s tím, že těsnění rozvodného potrubí a kryty musí být z nehořlavého materiálu. Kompresor musí být dále vybaven

(2) Čištění tlakových filtrů se považuje za práci spojenou se zvýšeným nebezpečím.

(4) Při profukování tlakového filtru není dovoleno manipulovat s hlavními uzávěry.

(3) Tlakový filtr lze otevřít, pokud se v jeho blízkosti nenachází nepovolané osoby ani otevřený oheň, filtr je bez tlaku a jsou uzavřeny armatury na připojovacích potrubích.

b) automatickým hasicím zařízením nebo zařízením pro nepřetržité zjišťování koncentrace hořlavých plynů v ovzduší, které při překročení vedoucím pracovníkem určené koncentrace bude tento stav signalizovat do dispečinku nebo na jiné určené místo se stálou obsluhou a současně automaticky zastaví chod kompresoru,