POUŽÍVÁNÍ HNOJIV, POMOCNÝCH PŮDNÍCH LÁTEK, POMOCNÝCH ROSTLINNÝCH PŘÍPRAVKŮ A SUBSTRÁTŮ NA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ A LESNÍCH POZEMCÍCH A VEDENÍ EVIDENCE O POUŽITÍ HNOJIV, POMOCNÝCH PŮDNÍCH LÁTEK, POMOCNÝCH ROSTLINNÝCH PŘÍPRAVKŮ, SUBSTRÁTŮ A UPRAVENÝCH KALŮ

§ 5

Používání hnojiv, pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků a substrátů na zemědělské půdě a lesních pozemcích

§ 6

Hnojení lesních pozemků

Hnojiva se používají podle

§ 7

Vedení evidence o použití hnojiv, pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků, substrátů a upravených kalů

§ 7a

Způsob hlášení o používání upravených kalů

Hlášení o používání upravených kalů se podává na formuláři, jehož vzor je stanoven v příloze č. 4.

§ 8

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

(1) Při používání hnojiv, pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků a substrátů nesmí dojít k jejich přímému vniknutí do povrchových vod nebo na sousední pozemek.

(2) U statkového hnojiva uváděného do oběhu v souladu s § 3 odst. 2 zákona o hnojivech, je jeho způsob použití uveden v jeho označení.

(3) Diferencované hnojení na základě údajů o vlastnostech půdy nebo stavu porostu splňuje podmínky rovnoměrného pokrytí pozemku podle § 9 odst. 2 písm. a) zákona o hnojivech. Podmínka rovnoměrného pokrytí pozemku je splněna i v případě hnojení podle zvláštních právních předpisů5).

(4) Po aplikaci tekutých statkových hnojiv nebo kapalných organických hnojiv na povrch orné půdy se hnojiva zapracovávají do půdy nejpozději do 24 hodin, s výjimkou řádkového přihnojování porostů hadicovými aplikátory. Po aplikaci tuhých statkových hnojiv nebo tuhých organických hnojiv na povrch orné půdy se zapracovávají hnojiva do půdy nejpozději do 48 hodin; to neplatí pro vedlejší či hlavní produkty vzniklé při pěstování kulturních rostlin.

(5) Pro určování potřeby hnojiv se vychází

(6) Údaje o množství živin v půdě poskytuje agrochemické zkoušení půdy podle § 10 zákona o hnojivech. Chemickým rozborem je stanovena půdní reakce (pH), obsah uhličitanů, potřeba vápnění, obsah přístupných živin (P, K, Mg, Ca) a kationtová výměnná kapacita půdy.

(1) V evidenci se zaznamenávají údaje stanovené v příloze č. 1.

(2) Pokud nejsou k dispozici výsledky rozborů pro účely určení přívodu živin do půdy v použitých statkových hnojivech, použijí se údaje stanovené v příloze č. 2. Pokud se ponechají na pozemku vedlejší či hlavní produkty vzniklé při pěstování kulturních rostlin, tedy skliditelné rostlinné zbytky, zejména sláma, chrást, plodina na zelené hnojení a tráva, zaznamenají se do evidence bez uvedení množství hmoty a živin. Pro evidenci přívodu živin výkaly a močí hospodářských zvířat při pastvě nebo pobytu zvířat na zemědělské půdě se použijí údaje o produkci výkalů a moči celkem stanovené v příloze č. 3, tabulce A a údaje o přívodu živin do půdy ve výkalech a moči stanovené v příloze č. 2. Datem použití statkového hnojiva jsou v tomto případě časová rozpětí jednotlivých pastev nebo pobytů zvířat na pozemku. Ukončením použití hnojiva pro účely zápisu do evidence je potom datum, kdy zvířata daný rok naposledy opustí příslušný pozemek. V položce druh statkového hnojiva se v případě zanechání výkalů a moči hospodářských zvířat na zemědělské půdě uvede označení „pastevní období“ nebo „pobyt“ s určením druhu nebo kategorie zvířat.

a) z potřeby živin porostu pro předpokládaný výnos a kvalitu produkce,

b) z množství přístupných živin v půdě a stanovištních podmínek (zejména vlivu klimatu, půdního druhu a typu),

c) z půdní reakce (pH), poměru důležitých kationtů (vápníku, hořčíku a draslíku) a množství půdní organické hmoty (humusu), a

d) z pěstitelských podmínek ovlivňujících přístupnost živin (předplodina, zpracování půdy, závlaha).

a) vyhodnocení výsledků chemických rozborů půdy a porostů,

b) vnějších příznaků poruch výživy, růstu a vývoje porostů a jejich celkového stavu,

c) stanovištních podmínek, a

d) výsledků předchozího použití hnojiv v porostech.