654 (1) Vyjma obalů pro živá zvířata a organismy, je třeba připravit vzorek každého obalu pro zkoušky podle odstavce (2) a potom podrobit zkouškám podle odstavců (3) až (5). Jestliže to vyžaduje povaha obalu, smí být použita rovnocenná přípravná opatření a zkušební metody, které jsou prokazatelně stejně účinné.

(2) Zkušební vzorky obalů je třeba vybavit tak, jako by byly připraveny k odeslání; jako náhradní náplň se použije voda; jestliže je požadováno temperování na - 18 °C, přidá se do vody nemrznoucí prostředek. Každý první obal [viz bod 653 (1) a)] musí být naplněn do 98% svého objemu.

(3) Obaly připravené k odeslání je třeba podrobit zkouškám, uvedeným v tabulce, kde jsou obaly uvedeny podle druhů materiálů. Na vnější obaly se vztahují nadpisy sloupců na:
- lepenku nebo podobné materiály, jejichž odolnost může být rychle ovlivnitelná vlhkostí,
- plasty, které při nízkých teplotách mohou být křehké a
- jiné materiály, jako kovy, jejichž odolnost nemůže být ovlivněna vlhkostí nebo teplotou.
Jestliže se první a druhý obal, které spolu tvoří vnitřní obal [viz bod 653 (1) a)], skládají z různých materiálů, určuje materiál prvního obalu druh použité zkoušky. V případech, kdy se první obal skládá z dvou materiálů, určuje druh použité zkoušky materiál, který má snadnější sklon k poškození.
Tabulka:

Materiál					Požadované zkoušky podle
Vnější obal			Vnitřní obal		Odstavec (3) písmeno				Odstavec (4)
Lepenka	Plast	Ostatní materiál	Plast	Ostatní materiál	a)	b)	c)	d)
X			X			X	X	při použití suchého ledu	X
X				X		X			X
	X		X				X		X
	X			X			X		X
		X	X				X		X
		X		X	X				X

a) Zkušební vzorky musí spadnout z výšky 9 m volným pádem na tuhý, nepružný, rovný a vodorovný povrch.
Jestliže mají zkušební vzorky tvar bedny, je třeba nechat spadnout pět vzorků postupně za sebou:
- jednu naplocho na dno,
- jednu naplocho na horní část,
- jednu naplocho na podélnou stranu,
- jednu naplocho na příčnou stranu,
- jednu na roh.
Jestliže mají zkušební vzorky tvar sudu, je třeba nechat spadnout tři vzorky postupně za sebou:
- jeden diagonálně na lem víka, s těžištěm přímo nad místem nárazu,
- jeden diagonálně na lem dna,
- jeden naplocho na bok.
Po uvedených pádových zkouškách nesmí z prvního (prvních) obalu (obalů), který (-é) musí zůstat chráněn(-é) absorpčním materiálem v druhém obalu, proniknout nic ven.

b) Zkušební vzorky musí být minimálně 1 hodinu podrobeny zkoušce postřiku vodou, která simuluje působení deště cca 5 cm za hodinu. Potom se podrobí zkouškám podle písmene a).

c) Zkušební vzorky je třeba temperovat nejméně 24 hodin při teplotě okolí -18 °C nebo nižší; nejpozději 15 minut poté, jak byly z tohoto prostředí vyndány, podrobí se zkoušce podle písmene a). Obsahují-li zkušební vzorky suchý led, lze dobu temperování zkrátit na čtyři hodiny.

d) Je-li obal určen pro plnění suchým ledem, je třeba vykonat dodatečnou zkoušku ke zkouškám podle písmene a), b) nebo c). Zkušební vzorky je třeba skladovat tak, aby se suchý led úplně odpařil a následně je podrobit zkouškám podle písmene a).

(4) Příslušný úřad může povolit výběrovou zkoušku obalů, které se pouze minimálně odchylují od již zkoušeného typu, např. obaly s vnitřními obaly menší velikosti nebo nižší čisté hmotnosti, jakož i obaly jako sudy, pytle a bedny s mírně redukovaným(-i) (vnějším/vnějšími) rozměrem(-y).

(5) Obaly o hrubé hmotnosti nejvíce 7 kg je třeba podrobit zkouškám podle následujícího písmene a), obaly o hrubé hmotnosti větší jak 7 kg zkouškám podle následujícího písmene b).

a) Zkušební vzorky se položí na tvrdý a rovný povrch. Válcovitou tyč z ocele o hmotnosti nejméně 7 kg o průměru nejvíce 38 mm a s nárazovým koncem o poloměru nejvíce 6 mm necháme spadnout kolmo volným pádem z výšky 1 m, měřeno od nárazového konce po nárazovou plochu zkušebního vzorku. Jeden zkušební vzorek se položí na svoji základovou plochu, druhý kolmo k prvnímu vzorku. Válcovitá tyč se nasměruje tak, že první obal bude zasažen. Při každém nárazu je dovoleno proražení druhého obalu za předpokladu, že z prvního obalu (prvních obalů) nic nepronikne ven.

b) Zkušební vzorky se nechají spadnout na konec válcovité tyče z ocele. Tyč musí být nasazena svisle ve tvrdém a rovném povrchu. Musí mít průměr 38 mm a poloměr horního konce nesmí být větší jak 6 mm. Tyč musí vyčnívat z povrchu nejméně v takové délce, která odpovídá vzdálenosti mezi prvním (-i) obalem (obaly) a vnější plochou vnějšího obalu, nejméně však 200 mm. Jeden vzorek se nechá spadnout svisle volným pádem z výšky 1 m, měřeno od horního konce tyče. Druhý vzorek se nechá spadnout ze stejné výšky pravoúhle k poloze prvního vzorku. Kus je potřeba nasměrovat tak, že tyč může proniknout prvním (-i) obalem (obaly). Při každém nárazu je dovoleno proražení obalu za předpokladu, že z prvního (prvních) obalu (obalů) nic nepronikne ven.

(6) Pokud je zabezpečena rovnocenná odolnost, jsou dovoleny následující odchylky pro první obaly, které jsou použity v druhém obalu, bez toho, že by se celý kus musel podrobit dalším zkouškám:
První obaly stejné nebo menší velikosti než zkoušené, smí být použity za předpokladu, že:

a) první obaly jsou podobně provedeny jako zkoušené první obaly (např. zaoblené, pravoúhlé);

b) materiál prvních obalů (např. sklo, plast, kov) vykazuje stejnou nebo větší odolnost proti nárazu a stohovacímu tlaku, jako první zkoušené obaly;

c) první obaly mají stejné nebo menší otvory a uzávěr je vyroben obdobně (např. šroubovací uzávěr, zátka);

d) dodatečný absorpční materiál je použit v dostatečném množství, aby se vyplnily volné meziprostory a tím se zamezilo znatelným pohybům prvních obalů;

e) první obaly jsou ve druhém obale vloženy stejným způsobem, jako ve zkoušeném kuse.

(7) Vnitřní nádoby všech typů smí být sloučeny do (druhého) meziobalu a přepravovány za následujících podmínek bez zkoušení ve vnějším obalu:

a) kombinace meziobal / vnější obal byla úspěšně podrobena zkoušce pádem podle odstavce (3) a) s křehkými vnitřními nádobami (např. ze skla);

b) celková skupinová hrubá hmotnost vnitřních nádob nesmí překročit polovinu hrubé hmotnosti vnitřních nádob, které byly použity pro zkoušku pádem podle a);

c) tloušťka vycpávky mezi vnitřními nádobami a mezi vnitřními nádobami a vnější stranou meziobalu nesmí být menší než odpovídající tloušťky v původně zkoušeném obalu; pokud při původní zkoušce byla použita pouze jedna vnitřní nádoba, nesmí být tloušťka vycpávky mezi vnitřními nádobami menší než tloušťka vycpávky mezi vnější stranou meziobalu a vnitřní nádobou při původní zkoušce. Pokud je, při srovnání s podmínkami zkoušky pádem, použito buď méně nebo menších vnitřních nádob, je třeba použít dodatečný vycpávkový materiál, aby byl vyplněn prázdný prostor;

d) vnější obal musí v prázdném stavu úspěšně projít zkouškou stohováním dle bodu 1555. Celková hmotnost shodných kusů závisí na skupinové hmotnosti vnitřních nádob, kterých bylo použito pro zkoušku pádem podle a);

e) vnitřní nádoby s kapalnými látkami musí být obloženy dostatečným množstvím savého materiálu schopného všechen kapalný obsah vnitřních nádob nasát;

f) je-li předpokládáno, že vnější obal bude sloužit pro vnitřní nádoby s kapalnými látkami a sám není vodotěsný nebo je předpokládáno, že vnější obal bude sloužit pro vnitřní nádoby s pevnými látkami a sám není prachotěsný, musí být přijata opatření k zamezení úniku ve formě těsného vyložení, pytle z plastu nebo jiného stejně účinného prostředku, aby při netěsnosti byly zadrženy všechny kapalné nebo pevné látky;

g) označení obalů, které odpovídají tomuto odstavci, je třeba doplnit písmenem „U“ bezprostředně za označením předepsaným podle bodu 1512 (1) c) iii).