A. Kusy

1. Všeobecná ustanovení o balení

652 (1) Obaly musí odpovídat podmínkám přípojku V, pokud nejsou v oddíle A.2 pro balení určitých látek uvedeny zvláštní podmínky.

(2) Velké nádoby pro volně ložené látky (IBC) musí odpovídat podmínkám přípojku VI.

(3) Podmínek bodu 650 (3) a 1511 (2) nebo 1611 (2) se použije pro:
Obaly obalové skupiny II nebo I, označené písmenem “Y“ nebo “X“, nebo velké nádoby pro volně ložené látky (IBC) obalové skupiny II, značené písmenem “Y“, pro nebezpečné látky, spadající v jednotlivých číslicích pod b).
Pozn. O přepravě látek třídy 6.2 v kotlových vozech, viz přípojek XI, v nádržkových kontejnerech, viz přípojek X. O přepravě ve volně loženém stavu, viz bod 666.

2. Zvláštní podmínky o balení
Zkoušky obalů podle bodu 653

653 (1) Obaly pro látky číslic 1 a 2 se musí skládat z následujících podstatných dílů:

(2) Obaly podle odstavce (1) musí být zkoušeny podle podmínek bodu 654; konstrukční typ obalu musí být schválen příslušným úřadem. Každý obal vyrobený na základě schváleného konstrukčního typu musí být označen podle bodu 1512.

a) vnitřního obalu, který se skládá z:
- vodotěsné nádoby jako prvního obalu;
- vodotěsného druhého obalu;
- absorpčního materiálu mezi prvním a druhým obalem. Jestliže je do druhého obalu vloženo více nádob, musí být jednotlivě ovinuté, aby se vyloučil vzájemný dotyk. Množství absorpčního materiálu, např. vata schopná sání, musí stačit pro zachycení celkového obsahu všech nádob.
Nezávisle od předpokládané teploty během přepravy, musí první nebo druhý obal odolávat vnitřnímu tlaku, který odpovídá rozdílu tlaků nejméně 95 kPa (0,95 bar) a teplotám od -40 °C do + 55 °C bez toho, že by se něco dostalo ven.
Pozn. Vnitřní obaly s látkami způsobilými vyvolat nákazu nesmí být zajištěny vnitřními obaly, které obsahují jiné druhy zboží.

b) vnějšího obalu, který je dostatečně odolný vzhledem ke svému objemu, své hmotnosti a účelu použití, jehož nejmenší vnější rozměr musí být nejméně 10 cm.

654 (1) Vyjma obalů pro živá zvířata a organismy, je třeba připravit vzorek každého obalu pro zkoušky podle odstavce (2) a potom podrobit zkouškám podle odstavců (3) až (5). Jestliže to vyžaduje povaha obalu, smí být použita rovnocenná přípravná opatření a zkušební metody, které jsou prokazatelně stejně účinné.

(2) Zkušební vzorky obalů je třeba vybavit tak, jako by byly připraveny k odeslání; jako náhradní náplň se použije voda; jestliže je požadováno temperování na - 18 °C, přidá se do vody nemrznoucí prostředek. Každý první obal [viz bod 653 (1) a)] musí být naplněn do 98% svého objemu.

(3) Obaly připravené k odeslání je třeba podrobit zkouškám, uvedeným v tabulce, kde jsou obaly uvedeny podle druhů materiálů. Na vnější obaly se vztahují nadpisy sloupců na:
- lepenku nebo podobné materiály, jejichž odolnost může být rychle ovlivnitelná vlhkostí,
- plasty, které při nízkých teplotách mohou být křehké a
- jiné materiály, jako kovy, jejichž odolnost nemůže být ovlivněna vlhkostí nebo teplotou.
Jestliže se první a druhý obal, které spolu tvoří vnitřní obal [viz bod 653 (1) a)], skládají z různých materiálů, určuje materiál prvního obalu druh použité zkoušky. V případech, kdy se první obal skládá z dvou materiálů, určuje druh použité zkoušky materiál, který má snadnější sklon k poškození.
Tabulka:

Materiál					Požadované zkoušky podle
Vnější obal			Vnitřní obal		Odstavec (3) písmeno				Odstavec (4)
Lepenka	Plast	Ostatní materiál	Plast	Ostatní materiál	a)	b)	c)	d)
X			X			X	X	při použití suchého ledu	X
X				X		X			X
	X		X				X		X
	X			X			X		X
		X	X				X		X
		X		X	X				X

a) Zkušební vzorky musí spadnout z výšky 9 m volným pádem na tuhý, nepružný, rovný a vodorovný povrch.
Jestliže mají zkušební vzorky tvar bedny, je třeba nechat spadnout pět vzorků postupně za sebou:
- jednu naplocho na dno,
- jednu naplocho na horní část,
- jednu naplocho na podélnou stranu,
- jednu naplocho na příčnou stranu,
- jednu na roh.
Jestliže mají zkušební vzorky tvar sudu, je třeba nechat spadnout tři vzorky postupně za sebou:
- jeden diagonálně na lem víka, s těžištěm přímo nad místem nárazu,
- jeden diagonálně na lem dna,
- jeden naplocho na bok.
Po uvedených pádových zkouškách nesmí z prvního (prvních) obalu (obalů), který (-é) musí zůstat chráněn(-é) absorpčním materiálem v druhém obalu, proniknout nic ven.

b) Zkušební vzorky musí být minimálně 1 hodinu podrobeny zkoušce postřiku vodou, která simuluje působení deště cca 5 cm za hodinu. Potom se podrobí zkouškám podle písmene a).

c) Zkušební vzorky je třeba temperovat nejméně 24 hodin při teplotě okolí -18 °C nebo nižší; nejpozději 15 minut poté, jak byly z tohoto prostředí vyndány, podrobí se zkoušce podle písmene a). Obsahují-li zkušební vzorky suchý led, lze dobu temperování zkrátit na čtyři hodiny.

d) Je-li obal určen pro plnění suchým ledem, je třeba vykonat dodatečnou zkoušku ke zkouškám podle písmene a), b) nebo c). Zkušební vzorky je třeba skladovat tak, aby se suchý led úplně odpařil a následně je podrobit zkouškám podle písmene a).

(4) Příslušný úřad může povolit výběrovou zkoušku obalů, které se pouze minimálně odchylují od již zkoušeného typu, např. obaly s vnitřními obaly menší velikosti nebo nižší čisté hmotnosti, jakož i obaly jako sudy, pytle a bedny s mírně redukovaným(-i) (vnějším/vnějšími) rozměrem(-y).

(5) Obaly o hrubé hmotnosti nejvíce 7 kg je třeba podrobit zkouškám podle následujícího písmene a), obaly o hrubé hmotnosti větší jak 7 kg zkouškám podle následujícího písmene b).

a) Zkušební vzorky se položí na tvrdý a rovný povrch. Válcovitou tyč z ocele o hmotnosti nejméně 7 kg o průměru nejvíce 38 mm a s nárazovým koncem o poloměru nejvíce 6 mm necháme spadnout kolmo volným pádem z výšky 1 m, měřeno od nárazového konce po nárazovou plochu zkušebního vzorku. Jeden zkušební vzorek se položí na svoji základovou plochu, druhý kolmo k prvnímu vzorku. Válcovitá tyč se nasměruje tak, že první obal bude zasažen. Při každém nárazu je dovoleno proražení druhého obalu za předpokladu, že z prvního obalu (prvních obalů) nic nepronikne ven.

b) Zkušební vzorky se nechají spadnout na konec válcovité tyče z ocele. Tyč musí být nasazena svisle ve tvrdém a rovném povrchu. Musí mít průměr 38 mm a poloměr horního konce nesmí být větší jak 6 mm. Tyč musí vyčnívat z povrchu nejméně v takové délce, která odpovídá vzdálenosti mezi prvním (-i) obalem (obaly) a vnější plochou vnějšího obalu, nejméně však 200 mm. Jeden vzorek se nechá spadnout svisle volným pádem z výšky 1 m, měřeno od horního konce tyče. Druhý vzorek se nechá spadnout ze stejné výšky pravoúhle k poloze prvního vzorku. Kus je potřeba nasměrovat tak, že tyč může proniknout prvním (-i) obalem (obaly). Při každém nárazu je dovoleno proražení obalu za předpokladu, že z prvního (prvních) obalu (obalů) nic nepronikne ven.

(6) Pokud je zabezpečena rovnocenná odolnost, jsou dovoleny následující odchylky pro první obaly, které jsou použity v druhém obalu, bez toho, že by se celý kus musel podrobit dalším zkouškám:
První obaly stejné nebo menší velikosti než zkoušené, smí být použity za předpokladu, že:

a) první obaly jsou podobně provedeny jako zkoušené první obaly (např. zaoblené, pravoúhlé);

b) materiál prvních obalů (např. sklo, plast, kov) vykazuje stejnou nebo větší odolnost proti nárazu a stohovacímu tlaku, jako první zkoušené obaly;

c) první obaly mají stejné nebo menší otvory a uzávěr je vyroben obdobně (např. šroubovací uzávěr, zátka);

d) dodatečný absorpční materiál je použit v dostatečném množství, aby se vyplnily volné meziprostory a tím se zamezilo znatelným pohybům prvních obalů;

e) první obaly jsou ve druhém obale vloženy stejným způsobem, jako ve zkoušeném kuse.

(7) Vnitřní nádoby všech typů smí být sloučeny do (druhého) meziobalu a přepravovány za následujících podmínek bez zkoušení ve vnějším obalu:

a) kombinace meziobal / vnější obal byla úspěšně podrobena zkoušce pádem podle odstavce (3) a) s křehkými vnitřními nádobami (např. ze skla);

b) celková skupinová hrubá hmotnost vnitřních nádob nesmí překročit polovinu hrubé hmotnosti vnitřních nádob, které byly použity pro zkoušku pádem podle a);

c) tloušťka vycpávky mezi vnitřními nádobami a mezi vnitřními nádobami a vnější stranou meziobalu nesmí být menší než odpovídající tloušťky v původně zkoušeném obalu; pokud při původní zkoušce byla použita pouze jedna vnitřní nádoba, nesmí být tloušťka vycpávky mezi vnitřními nádobami menší než tloušťka vycpávky mezi vnější stranou meziobalu a vnitřní nádobou při původní zkoušce. Pokud je, při srovnání s podmínkami zkoušky pádem, použito buď méně nebo menších vnitřních nádob, je třeba použít dodatečný vycpávkový materiál, aby byl vyplněn prázdný prostor;

d) vnější obal musí v prázdném stavu úspěšně projít zkouškou stohováním dle bodu 1555. Celková hmotnost shodných kusů závisí na skupinové hmotnosti vnitřních nádob, kterých bylo použito pro zkoušku pádem podle a);

e) vnitřní nádoby s kapalnými látkami musí být obloženy dostatečným množstvím savého materiálu schopného všechen kapalný obsah vnitřních nádob nasát;

f) je-li předpokládáno, že vnější obal bude sloužit pro vnitřní nádoby s kapalnými látkami a sám není vodotěsný nebo je předpokládáno, že vnější obal bude sloužit pro vnitřní nádoby s pevnými látkami a sám není prachotěsný, musí být přijata opatření k zamezení úniku ve formě těsného vyložení, pytle z plastu nebo jiného stejně účinného prostředku, aby při netěsnosti byly zadrženy všechny kapalné nebo pevné látky;

g) označení obalů, které odpovídají tomuto odstavci, je třeba doplnit písmenem „U“ bezprostředně za označením předepsaným podle bodu 1512 (1) c) iii).

655 (1) Látky, které spadají pod b) číslic 3 a 4, musí být baleny:

(2) Pevné látky ve smyslu bodu 650 (5) smí být též baleny v sudech z překližky podle bodu 1523 nebo z lepenky podle bodu 1525, pokud je třeba, s jedním nebo více vodotěsnými pytli.

a) v sudech z oceli podle bodu 1520, nebo

b) v sudech z hliníku podle bodu 1521, nebo

c) v kanystrech z oceli nebo z hliníku podle bodu 1522, nebo

d) v sudech nebo kanystrech z plastu podle bodu 1526, nebo

e) v kombinovaných obalech (plast) podle bodu 1537, nebo

f) ve skupinových obalech podle bodu 1538, nebo

g) v kombinovaných obalech (sklo, porcelán, kamenina) podle bodu 1539, nebo

h) v kovových velkých nádobách pro volně ložené látky (IBC) podle bodu 1622, nebo

i) ve velkých nádobách pro volně ložené látky (IBC) z pevného plastu podle bodu 1624, nebo

k) v kombinovaných velkých nádobách pro volně ložené látky (IBC) s vnitřní nádobou z plastu podle bodu 1625, vyjma druhů 11HZ2 a 31HZ2.

656 Biologické produkty a diagnostické vzorky číslic 1 až 3, u kterých existuje poměrně malá pravděpodobnost, že obsahují látky způsobilé vyvolat nákazu, např. v případě rutinních kontrolních vyšetření nebo prvních diagnóz a které odpovídají následujícím podmínkám, nepodléhají podmínkám této třídy.

(1) První obaly obsahují
- ne více jak 50 ml biologických produktů, nebo
- ne více jak 100 ml diagnostických vzorků;

(2) vnější obal obsahuje,
- pokud se použijí křehké první obaly, ne více jak 50 ml biologických produktů, nebo, pokud se použijí první obaly nerozbitné, ne více jak 100 ml biologických produktů, nebo
- ne více jak 500 ml diagnostických vzorků;

(3) první obaly jsou těsné a

(4) obal odpovídá podmínkám této třídy, nemusí však být zkoušen.

657 Pokud se přepravují látky této třídy v hluboce zchlazeném kapalném dusíku, musí vnitřní obaly odpovídat podmínkám platným pro tuto třídu a nádoby na dusík musí odpovídat podmínkám třídy 2.

658 (1) Otvory prvních obalů pro kapalné látky číslic 1 a 2 musí být těsně uzavřené dvěmi za sebou ležícími zařízeními, z nichž jedno musí být zašroubováno nebo upevněno rovnocenným způsobem.

(2) Nádoby pro látky číslic 3 a 4, které vyvíjejí plyny a přepravují se při teplotě okolí vyšší než 15 °C, musí mít ve víku větrací zařízení těsné proti zárodkům a větrací zařízení musí být chráněno proti vnějším mechanickým zatížením.
Filtr větracího zařízení je třeba, u nádob pro opětovné použítí, vyměnit před každým novým naplněním.

(3) Obaly z plastu nebo z lepenky pro odpady číslice 4 musí být odolné a kromě toho pevné proti průrazu, pokud odpady obsahují špičaté předměty.

(4) Uzávěr obalů pro látky číslice 4 musí být uzpůsoben tak, že po naplnění se hermeticky uzavře a dodatečné otevření je jasně zjistitelné.

659 -660

3. Společné balení

661 (1) Látky spadající pod tu samou číslici smí být vzájemně spojeny do jednoho skupinového obalu podle bodu 1538.

(2) Látky číslic 1, 2 a 3 smí být spolu vzájemně spojeny do skupinového obalu podle bodu 1538, pokud je kus zkoušen a schválen podle podmínek pro látky číslic 1 a 2.

(3) Látky třídy 6.2 nesmí být společně baleny s látkami a předměty ostatních tříd a se zbožím, které nepodléhá podmínkám RID (PNZ). Toto neplatí pro biologické produkty a diagnostické vzorky, které jsou baleny podle bodu 656 a pro látky, které se přidávají ke chlazení, např. led, suchý led nebo hluboce zchlazený kapalný dusík.

(4) Je třeba dbát podmínek bodu 8 a 652.

(5) Při použití bedny ze dřeva nebo z lepenky nesmí být jeden kus těžší jak 100 kg.

4. Nápisy a nálepky k označení nebezpečí na kusech (viz přípojek IX)
Nápisy

662 (1) Každý kus je třeba zřetelně a trvanlivě označit číslem k označení látky, které je uvedeno v nákladním listě, před něž se doplní písmena “UN“.
Nálepky k označení nebezpečí

(2) Kusy s látkami této třídy je třeba opatřit nálepkou podle vzoru 6.2.

(3) Kusy s látkami této třídy, které se přepravují v hluboce zchlazeném kapalném dusíku, je třeba mimo to opatřit nálepkou podle vzoru 2.

(4) Kusy s kapalnými látkami číslice 3 v nádobách, jejichž uzávěry nejsou z vnějšku viditelné, jakož i nádoby s větracím zařízením nebo nádoby s větracími zařízeními bez vnějšího obalu, je třeba kromě toho opatřit na dvou protilehlých stranách nálepkou podle vzoru 11.