c) Pro plyny číslice 1 s kritickou teplotou -50 °C nebo vyšší a pro plyny číslice 2 s kritickou teplotou pod 70 °C je třeba stupeň plnění vypočítat tak, aby vnitřní tlak při 65 °C nepřekročil zkušební tlak pro nádoby.
Pro plyny a směsi plynů, pro které není k dispozici dostatek údajů, je třeba stanovit nejvýše přípustný stupeň (SP) plnění následovně:
SP ≤ 8,5 × 10^-4 × d_g × P_e
když
SP = nejvýše přípustný stupeň plnění (v kg/l)
d_g = hustota plynu (při 15 °C, 1 bar) (v kg/m³)
P_e = nejnižší zkušební tlak (v barech).
Pokud hustota plynu není známa, je třeba stanovit nejvýše přípustný stupeň plnění následovně:
$SP\le \frac{P_e\times MM\times {10}^{-3}}{R\times 338}$
když
SP = nejvýše přípustný stupeň plnění (v kg/l)
P_e = nejnižší zkušební tlak (v barech).
MM = molekulární hmota (v g/Mol)
R = 8,31451.10^-2 baru. l. Mol ^-1 K^-1 (plynová konstanta)
(Pro směsí plynů je třeba použít průměrnou molekulární hmotu při zohlednění koncentrací jednotlivých komponentů).