A. Kusy
1. Všeobecná ustanovení o balení
202 (1) Na konstrukční materiály nádob a jejich uzávěrů a každý materiál, které mohou přijít do styku s obsahem, nesmí obsah škodlivě působit, ani s nimi tvořit škodlivé nebo nebezpečné sloučeniny.
(2) Nádoby a jejich uzávěry musí být ve všech částech tak pevné a silné, aby za přepravy nepovolily a aby odolaly obvyklým požadavkům přepravy. Je-li předepsán vnější obal, musí v něm být nádoby pevně a bezpečně zabaleny. Není-li v oddílu A.2 „Zvláštní podmínky o balení“ předepsáno jinak, smějí být vnitřní obaly vloženy buď jednotlivě, nebo ve skupinách do vnějších obalů.
(3) Nádoby smějí obsahovat jen ten plyn nebo ty plyny, pro který(-é) byly schválen(-y).
(4) Nádoby musí být konstruovány tak, aby odolaly tlaku, který může látka vyvinout za normálních přepravních podmínek na základě změn teploty.
(5) Předměty číslic 5 a 6, jakož i nádoby pro plyny číslic 1, 2, 4 a 7 musí být uzavřeny tak, aby byl vyloučen únik plynů.
Pozn. 1. Zvláštní podmínky pro balení pro jednotlivé plyny obsahuje bod 250.
2. O přepravě látek třídy 2 v kotlových vozech, bateriových vozech a vozech se snímatelnými cisternami, viz přípojek XI, v nádržkových kontejnerech, viz přípojek X.
2. Zvláštní podmínky o balení
a. Druhy nádob
203 (1) Smí být použito následujících materiálů:
(2) Základní podmínky tohoto bodu jsou splněny při uplatnění následujících norem: (vyhrazeno)
a) uhlíkové oceli pro plyny číslic 1, 2, 3 a 4, jakož i pro předměty číslice 5;
b) legované oceli (speciální oceli), niklu a slitin niklu.(např. Monelův kov) pro plyny číslic 1, 2, 3 a 4, jakož i pro předměty číslice 5;
c) mědi pro
i) plyny číslic 1A, 1O, 1F a 1TF, pokud plnící tlak, vztažený na 15 °C nepřekročí 2 MPa (20 bar);
ii) plyny číslice 2A a mimo to pro 1079 oxid siřičitý číslice 2TC, 1033 dimethylether číslice 2F, 1037 chlorethan (ethylchlorid) číslice 2F, 1063 chlormethan (methylchlorid) číslice 2F, 1086 vinylchlorid číslice 2F, 1085 vinylbromid číslice 2F a 3300 ethylenoxid a oxid uhličitý, směs s více než 87% ethylenoxidu číslice 2 TF;
iii) plyny číslic 3A, 3O a 3F;
d) slitiny hliníku: viz tabulka v bodě 250;
e) kompozitní materiály pro plyny číslic 1, 2, 3 a 4, jakož i pro předměty číslice 5;
f) plast pro plyny číslice 3, jakož i pro předměty číslice 5;
g) sklo pro plyny číslice 3A, vyjma 2187 oxid uhličitý nebo směsi s oxidem uhličitým, jakož i plyny číslice 3O.
204 (1) Nádoby na 1001 acetylen, rozpuštěný číslice 4F musí být zcela naplněny rovnoměrně rozdělenou porézní hmotou, typu, který je schválen příslušným úřadem, přičemž tato porézní hmota
(2) Rozpouštědlo nesmí napadat nádoby.
(3) Základní podmínky tohoto bodu jsou splněny při uplatnění následujících norem:
(vyhrazeno)
a) nesmí napadat nádoby, ani tvořit škodlivé nebo nebezpečné sloučeniny s acetylenem, ani s rozpouštědlem,
b) musí být schopná zabránit rozšíření rozkladu acetylenu ve hmotě.
205 (1) Pro následující plyny smějí být použity kovové kapsle (sodors, sparklets), za předpokladu, že hmotnost kapalné látky nepřekročí na litr objemu, v bodě 250 uvedený maximální stupeň plnění a dosahuje nejvýše 150 g na kapsli (sodors, sparklets):
(2) Kapsle nesmí mít vady, které by mohly snižovat jejich pevnost.
(3) Těsnost uzávěru musí být zabezpečena doplňkovým zařízením (víčko, čepička, pečeť, převázání atd.), které je způsobilé eliminovat případné netěsnosti uzavíracího systému během přepravy.
(4) Kapsle je třeba vložit do vnějšího obalu dostatečné pevnosti. Jeden kus smí vážit nejvýše 75 kg.
a) plyny číslice 2A;
b) plyny číslice 2F, výjma methylsilanu nebo směsí s methylsilanem, které jsou přiřazeny k číslu k ozančení látky 3161;
c) plyny číslice 2TF, výjma 2188 arzenovodíku (arsinu), 2202 selenovodíku nebo směsí s těmito látkami;
d) plyny číslice 2TC, výjma 1589 chlorkyanu nebo směsí s chlorkyanem;
e) plyny číslice 2TFC, výjma 2189 dichlorsilanu, jakož i dimethylsilanu, trimethylsilanu nebo směsí s těmito látkami, které jsou přiřazeny k číslu k označení látky 3309.
206 (1) Pro plyny číslice 3 musí být použity uzavřené nádoby z kovu, plastu nebo kompozitních materiálů, které musí být izolovány tak, že nemůže dojít k orosení nebo ojínění. Nádoby musí být opatřeny pojistným ventilem.
(2) Pro plyny číslice 3A, s výjimkou 2187 oxidu uhličitého a směsí s oxidem uhličitým, jakož i plyny číslice 3 O, smějí být také použity nádoby, které sice nejsou uzavřeny, ale jsou vybaveny zařízeními, která znemožňují vystříknutí kapaliny, jako:
a) skleněné nádoby s vakuovanými dvojitými stěnami, které jsou obklopeny izolačními a absorpčními látkami; tyto nádoby je třeba chránit drátěným pletivem a umístit do kovových nádob; nebo
b) nádoby z kovu, plastu nebo z kompozitního materiálu, které jsou chráněny proti přenosu tepla tak, aby se nemohly ani orosit, ani ojínit.
(3) Kovové nádoby podle odstavce (2)a) a nádoby podle odstavce (2)b) musí být opatřeny držadly. Otvory nádob podle odstavce (2) musí být opatřeny zařízením umožňujícím unikání plynů, zabraňujícím vystříknutí kapaliny a zajištěny proti vypadnutí. Pro 1073 kyslík, hluboce zchlazený, kapalný číslice 3 O a pro směsi s kyslíkem musí být tato zařízení, jakož i izolační savé látky, které obklopují nádoby podle odstavce (2)a), z nehořlavého materiálu.
(4) Materiál použitý k utěsnění spojovacích míst nebo k údržbě uzavíracích zařízení nádob pro plyny číslice 3 O se musí snášet s obsahem.
207 (1) 1950 obaly na aerosoly pod tlakem a 2037 obaly na aerosoly s plynem číslice 5 musí vyhovovat následujícím podmínkám:
(2) Základní podmínky odstavce (1) se považují za splněné při užití následujících norem:
– pro 1950 obaly na aerosoly pod tlakem číslice 5:
Přípojek ke Směrnici Rady 75/324/EHS2), ve znění Směrnice Komise 94/1/ES3);
– pro 2037 obaly na aerosoly s plynem číslice 5F s plynnými uhlovodíky, směs, zkapalněná čísla k označení látky 1965:
Normu EN 417:19922)
(3) Jako nosné (rozprašovací) látky nebo jejich složky nebo náplně k plnění 1950 obalů na aerosoly pod tlakem jsou dovoleny: plyny číslic 1A a 1F - s výjimkou plynu 2203 silan, stlačený, plyny číslic 2A a 2F - s výjimkou methylsilanu, který je přiřazen číslu k označení látky 3161 - a 1070 oxid dusný číslice 2O.
(4) Jako plnící plyny pro 2037 obaly na aerosoly s plynem, jsou dovoleny plyny vyjmenované v odstavci (3) a kromě toho jsou dovoleny následujcí plyny:
– 1062 methylbromid číslice 2T;
– 1040 ethylenoxid, 1064 methanthiol, 3300 ethylenoxid a oxid uhličitý, směs s více než 87% ethylenoxidu číslice 2TF.
a) 1950 obaly na aerosoly pod tlakem, obsahující jen jeden plyn nebo směs plynů a 2037 obaly na aerosoly s plynem musí být vyrobeny z kovu. Výjimkou jsou nádoby číslice 5 o objemu nejvýše 100 ml pro 1011 butan číslice 2F. Ostatní obaly na aerosoly pod tlakem čísla k označení látky 1950 musí být vyrobeny z kovu, plastu nebo ze skla. Nádobky z kovu o vnějším průměru nejméně 40 mm musí mít konkávní dno;
b) nádobky z materiálů, které se mohou roztříštit, jako sklo nebo určité plasty, musí být obaleny ochranným obalem proti rozptylu střepin (kovová hustá síťka, pružný plášť z plastu atd.), který zabráňuje rozptýlení střepin při rozbití nádobky. Toto neplatí pro nádoby o objemu nejvýše 150 ml, jejichž vnitřní tlak při 20 °C je menší než 150 kPa (1,5 bar);
c) objem kovových nádob nesmí překročit 1 000 ml; objem nádob z plastu nebo ze skla nesmí být větší než 500 ml;
d) každý konstrukční typ nádoby musí před uvedením do oběhu vyhovět hydraulické tlakové zkoušce provedené podle přípojku II, bodu 1291. Přitom vyvinutý vnitřní tlak (zkušební přetlak) musí činit 1,5 násobek vnitřního tlaku při 50 °C, avšak nejméně 1 MPa (10 bar);
e) odběrní zařízení a zařízení pro rozprašování u obalů na aerosoly pod tlakem čísla k označení látky 1950 a odběrní ventily obalů na aerosoly s plynem čísla k označení látky 2037 musí zajišťovat těsné uzavření nádob a musí být chráněny před nežádoucím otevřením. Odběrní ventily a rozprašovací zařízení, které se uzavírají jen vnitřním tlakem, nejsou dovoleny.
208 (1) Vnitřní tlak předmětů číslice 5 smí činit při 50 °C nejvýše 2/3 zkušebního tlaku předmětu, ale nejvýše 1,32 MPa (13,2 bar).
(2) Předměty číslice 5 smějí být naplněny tak, aby při 50 °C nepřekročila kapalná fáze 95 % jejich objemu. Vnitřní objem obalů na aerosoly pod tlakem čísla k označení látky 1950 je objem, který je k dispozici při uzavřené nádobce opatřené nosičem ventilu, ventilem a ponornou trubičkou.
(3) Předměty číslice 5 musí vyhovět zkoušce těsnosti přípojku II, bodu 1292.
209 (1) Předměty číslice 5 je třeba vložit do beden ze dřeva, lepenky nebo kovu; 1950 obaly na aerosoly pod tlakem ze skla nebo z plastu, které se mohou roztříštit, musí být od sebe odděleny vložkami z lepenky nebo z jiného vhodného materiálu.
(2) Jeden kus nesmí být těžší jak 50 kg při použití beden z lepenky, při použití ostatních obalů nesmí být těžší jak 75 kg.
(3) Předměty z kovu číslice 5 smějí být při přepravě jako vozová zásilka zabaleny také takto:
Předměty musí být uskupeny na podložkách do jednotek a pomocí fólie z vhodného plastu (smršťovací fólie svařovaná za horka) drženy ve správné poloze; tyto jednotky musí být na paletách vhodným způsobem stohovány a zajištěny.
210 (1) Pro předměty číslice 6F platí následující podmínky:
(2) Plyny číslice 7 musí v době uzavírání přejímací jednotky vykazovat tlak, který odpovídá tlaku okolí; tento však nesmí překročit 105 kPa (absolutně). Plyny musí být uzavřeny v těsně uzavřených vnitřních obalech ze skla nebo kovu o nejvyšším množství netto 5 litrů na kus u plynů číslice 7F a 1 litr na kus u plynů číslic 7T a 7TF. Vnější obaly musí splňovat podmínky pro skupinové obaly bodu 1538 b) a musí být zkoušeny a schváleny podle přípojku V pro skupinu obalů III.
a) 1057 zapalovače a 1057 nádobky s náplní do zapalovačů musí splňovat podmínky té země, v níž byly plněny. Musí být opatřeny ochranou proti nežádoucímu vyprázdnění. Kapalná fáze plynu nesmí překročit při 15 °C 85% vnitřního objemu nádobky. Nádobky, včetně uzavíracích zařízení musí při teplotě 55 °C odolat vnitřnímu tlaku zkapalněných plynných uhlovodíků. Ventily a zapalovací zařízení musí být náležitým způsobem zapečetěny, ovinuty lepící páskou nebo upevněny jiným prostředkem nebo tak obloženy, že se znemožní jejich činnost nebo uvolnění jejich obsahu během přepravy. Zapalovače a nádobky s náplní do zapalovačů musí být pečlivě zabaleny, aby se zabránilo neúmyslné činnosti vypouštěcího zařízení. Zapalovače nesmí obsahovat více než 10 g zkapalněných plynných uhlovodíků. Nádobky s náplní do zapalovačů nesmí obsahovat více než 65 g zkapalněných plynných uhlovodíků.
Zapalovače a nádobky s náplní do zapalovačů musí být baleny do následujících vnějších obalů:
bedny z přírodního dřeva podle bodu 1527, z překližky podle bodu 1528 nebo z dřevovláknitých materiálů podle bodu 1529 o nejvyšší hmotnosti brutto 75 kg, nebo bedny z lepenky podle bodu 1530 o nejvyšší hmotnosti brutto 40 kg. Tyto obaly musí být zkoušeny a schváleny podle přípojku V pro skupinu obalů II.
b) 3150 přístroje, malé, s plynným uhlovodíkem a 3150 opakovaněplnitelné nádobky pro malé přístroje s plynným uhlovodíkem musí splňovat předpisy té země, v níž byly plněny. Přístroje a opakovaněplnitelné nádobky musí být zabaleny do vnějších obalů dle bodu 1538 b), které jsou zkoušeny a schváleny podle přípojku V pro skupinu obalů II.
b. Podmínky o nádobách
Pozn. Tyto podmínky neplatí pro kovové kapsle uváděné v bodu 205, pro nádoby uváděné v bodu 206 (2), pro obaly na aerosoly pod tlakem čísla k označení látky 1950 a obaly na aerosoly s plynem čísla k označení látky 2037 uváděné v bodu 207 a pro předměty číslice 6F a nádoby pro plyny číslice 7 uváděné v bodu 210.
1. Stavba a výstroj
211 Rozlišujeme následující druhy nádob:
(1) Lahve; to jsou tlakové nádoby, které lze přemísťovat, o objemu až do 150 litrů.
(2) Velkoobjemové lahve; to jsou bezešvé tlakové nádoby, které lze přemísťovat, o objemu vyšším jak 150 litrů až do 5000 litrů.
(3) Sudy na stlačený plyn; to jsou svařované tlakové nádoby, které lze přemísťovat, o objemu vyšším jak 150 litrů až do 1000 litrů (např. válcovité nádoby opatřené obručemi na válení, nádoby na kluznicích nebo v rámech).
(4) Přepravní kryogenní nádoby; to jsou tepelně izolované nádoby pro hluboce zchlazené zkapalněné plyny, které lze přemísťovat, o objemu nejvýše 1000 litrů.
(5) Svazky lahví; to jsou jednotky z lahví, které lze přemísťovat. Lahve jsou mezi sebou trvale spojeny a upevněny sběrným potrubím.
Pozn. O omezeních objemu a použití různých druhů nádob, viz tabulka v bodě 250.
212 (1) Nádoby a jejich uzávěry musí být konstruovány, dimenzovány, vyrobeny, zkoušeny a vybaveny tak, aby odolaly všem namaháním, kterým jsou vystaveny při normálním užívání a za normálních přepravních podmínek.
Při konstrukcitlakových nádob je třeba zohlednit všechny závažné faktory, jako:
– vnitřní tlak (přetlak),
– teploty okolí a provozní teploty, také během přepravy,
– dynamická namahání.
Sílu stěny je za normálních okolností třeba zjistit výpočtem, ve spojení, pokud je to žádoucí, s pokusnou analýzou napětí. Také může být stanovena pokusnou cestou.
Při konstrukci vnější stěny a nosných částí je třeba provést vhodné výpočty, aby byla zajištěna bezpečnost nádob.
Pro pevnost v tahu musí být propočítána minimálně vyžadovaná síla stěny, zejména při zohlednění:
– výpočtového přetlaku, který nesmí být nižší než zkušební tlak,
– výpočtových teplot, které nabízejí přiměřené rozpětí bezpečnosti (mezi dolní a horní hranicí),
– nejvyšších napětí a špičkových napěťových koncentrací, pokud je to žádoucí,
– faktorů spojených s vlastnostmi materiálu.
Za vlastnosti materiálu, které je třeba zohlednit se považují - pokud lze použít:
– mez průtažnosti,
– mez pevnosti v tahu,
– pevnost závislá na čase,
– vlastnosti únavy,
– modul pružnosti,
– vhodná hodnota pro roztažení plastu,
– odolnost proti úderu,
– houževnatost v lomu.
Podmínky tohoto odstavce se považují za splněné při použití vhodných následujících směrnic:
– pro bezešvé ocelové lahve: Příloha I, části 1 až 3 Směrnice Rady 84/525/EHS4)
– pro svařované ocelové lahve: Příloha I, části 1 až 3 Směrnice Rady 84/527/EHS5)
– pro bezešvé hliníkové lahve: Příloha I, části 1 až 3 Směrnice Rady 84/526/EHS6)
(2) Nádoby, které nejsou vyloženy a vyrobeny podle norem uvedených v odstavci (1), musí být vyloženy a vyrobeny podle podmínek příslušným úřadem uznaných technických pravidel.
Následující minimální požadavky musí však být splněny:
a) u kovových nádob bodu 211 (1), (2), (3) a (5) nesmí při zkušebním tlaku napětí kovu na nejvíce namáhaném místě nádoby překročit 77% stanovené meze průtažnosti (Re).
Mezí průtažnosti se rozumí napětí, které způsobilo trvalé protažení o 20/00 (tj. 0,2%) nebo trvalé protažení u austenitických ocelí o 1% délky mezi měřícími značkami zkušební tyče.
Pozn. U plechů se musí odebrat zkušební vzorek ke stanovení průtažnosti kolmo ke směru válcování. Protažení po přetržení (l=5d) se měří na zkušebních tyčích kruhového průřezu, u nichž vzdálenost l mezi měřícími značkami je rovna pětinásobnému průměru tyče d. Použije-li se zkušebních tyčí pravoúhlého průřezu, vypočte se měrná délka l podle vzorce
kde Fo se rovná původnímu průřezu zkušební tyče.
Nádoby a jejich uzávěry musí být vyrobeny z vhodných materiálů, které při teplotách mezi -20 °C a 50 °C jsou bezpečné proti lomu a nenáchylné proti napěťové trhlinkové korozi.
Pro svařované nádoby se smějí použít jen takové materiály, které se dají spolehlivě svářet a pro které může být zabezpečena dostatečná hodnota vrubové houževnatosti při teplotě okolí -20 °C, zejména ve svarových švech a v ovlivněné oblasti svarových švů.
Svarové spoje musí být provedeny podle pravidel techniky a poskytovat plnou bezpečnost.
Přirážky na korozi nesmí být zohledněny pří výpočtu síly stěny.
b) Nádoby z kompozitních materiálů bodu 211 (1), (2), (3) a (5) musí být vybaveny zesilovacím prstencem nebo úplným ovinutím ze zesilovacího materiálu a konstruovány tak, že průtržný poměr (průtržný tlak dělený zkušebním tlakem) činí nejméně:
– 1,67 u nádob vybavených zesilovacím prstencem
– 2,00 u nádob s úplným ovinutím zesilovacím materiálem.
c) U nádob bodu 206 (1) pro plyny číslice 3 platí pro jejich konstrukci následující podmínky:
1. Materiály a konstrukce nádob z kovu musí odpovídat podmínkám přípojku II bodům 1250 až 1254. Při první zkoušce se musí pro každou nádobu prokázat všechny mechanicko-technologické kvalitativní hodnoty použitého materiálu; pro vrubovou houževnatost a koeficient ohýbatelnosti, viz přípojek II body 1255 až 1261.
2. Pokud jsou použity jiné materiály, musí být tyto při nejnižší provozní teplotě nádoby a jejích armatur odolné proti křehkému lomu.
3. Nádoby musí být vybaveny pojistným ventilem, který se otevře při provozním přetlaku, který je uveden na nádobě. Ventily musí být zkonstruovány tak, aby bezvadně fungovaly i při nejnižší provozní teplotě. Spolehlivá činnost za této teploty se stanoví a přezkouší zkouškou každého jednotlivého ventilu nebo zkouškou vzoru ventilu stejného konstrukčního typu.
4. Otvory a pojistné ventily nádob musí být upraveny tak, aby zabraňovaly vystřikování kapaliny z nádob.
5. Nádoby plněné objemově musí být opatřeny stavoznakem.
6. Nádoby musí být tepelně izolovány. Tepelněizolační ochranné zařízení je třeba chránit proti nárazům souvislým pláštěm. Je-li prostor mezi nádobou a pláštěm vzduchoprázdný (vakuová izolace), musí být ochranný plášť upraven tak, aby snesl bez deformace vnější tlak nejméně 100 kPa (1 bar). Je-li plášť plynotěsně uzavřen (např. u vakuové izolace), musí nějaké zařízení zajistit, aby nevznikl v izolační vrstvě nebezpečný tlak v případě netěsnosti nádoby nebo jejích armatur. Zařízení musí také bránit vniknutí vlhkosti do izolace.
213 (1) Kromě průlezného otvoru, který pokud je k dispozici, musí být uzavřen spolehlivým uzávěrem a kromě otvoru pro odstraňování usazenin, smí být nádoby dle bodu 211 (3) vybaveny nejvýše dvěma otvory, jedním pro plnění a jedním pro vyprazd ňování.
Nádoby podle bodu 211 (1) a (3) pro plyny číslice 2F smějí být opatřeny dalšími otvory, určenými zejména pro ověřování hladiny kapaliny a hodnoty manometrického tlaku.
(2) Uzavírací ventily musí být účinně chráněny proti poškození, k němuž by mohlo dojít při pádu nádoby, jakož i při přepravě a při stohování, což by mohlo způsobit únik plynu. Za splnění těchto podmínek se považuje, pokud za daných poměrů je splněna jedna nebo více následujících podmínek:
Základní podmínky tohoto odstavce se považují za splněné při použití následujících norem:
(zůstává vyhrazeno)
a) uzavírací ventily jsou umístěny v hrdle nádoby a chráněné závitovanou zátkou;
b) uzavírací ventily jsou chráněny ochrannými kloboučky. Ochranné kloboučky musí být opatřeny ventilačními otvory s dostatečným příčným průřezem, aby při netěsnosti uzavíracích ventilů mohly plyny unikat;
c) uzavírací ventily jsou chráněny zesilovacím okrajem nebo jinými ochrannými zařízeními;
d) uzavírací ventily jsou vybaveny a konstruovány tak, že jsou schopny odolat poškozením, aniž by došlo k úniku výrobku;
e) uzavírací ventily jsou umístěny uvnitř ochranné obruby;
f) nádoby se přepravují v ochranných bednách nebo rámech.
(3) Pro nádoby platí následující podmínky:
a) Pokud lahve podle bodu 211 (1) jsou opatřeny zařízením, které zabraňuje válení lahví, nesmí být toto zařízení spojeno s ochranným kloboučkem.
b) Nádoby dle bodu 211 (3), které lze válet, musí být opatřeny obručemi na válení nebo jinou ochranou, které zabrání škodám při válení (např. na vnějšku nádoby nastříkaný antikorozní kovový povlak).
Nádoby dle bodu 211 (3) a (4), které nelze válet, musí být opatřeny zařízeními (kluznice, oka, háky), které zajišťují bezpečnou manipulaci za pomoci mechanických dopravních prostředků a které jsou přidělány tak, že nemohou mít za následek ani zeslabení ani nepřípustné zatížení stěn nádoby.
c) Svazky lahví podle bodu 211 (5) musí být opatřeny vhodnými zařízeními, zajišťujícími spolehlivou manipulaci a přepravu. Lahve uvnitř svazku a sběrné potrubí musí být způsobilé pro daný druh plynu a sběrné potrubí musí vykazovat minimálně stejný zkušební přetlak jako lahve.
Sběrné potrubí a hlavní ventil musí být upevněny tak, aby byly chráněny proti poškození.
Svazky lahví pro určité plyny, které jsou ve sloupci „Zvláštní podmínky“ tabulky bodu 250 označeny písmenem „l“, musí mít na každé lahvi samostatný uzavíratelný ventil, který musí být během přepravy uzavřen.
(4) a) Otvor(-y) ventilu(-ů) nádob pro pyroforické a velmi jedovaté plyny (plyny s hodnotou LC50 pod 200 ppm) musí být opatřeny těsnými zátkami nebo převlečnými maticemi, které musí být vyrobeny z takového materiálu, který je odolný vůči obsahu nádoby.
Podmínky odstavce a) přitom platí pouze pro hlavní ventil.
b) Pyroforické a velmi jedovaté plyny podléhají zvláštním podmínkám „e“ z tabulky bodu 250.
c) Jsou-li tyto nádoby sdruženy ve svazku lahví, musí být každá nádoba vybavena ventilem, který musí být během přepravy uzavřen.
2. Zkoušky a schvalování nádob
215 (1) U nádob, jejichž součin zkušebního přetlaku a objemu činí více jak 300 MPa.l (3000 bar.l), je třeba příslušným úřadem země původu7) uznaným zkušebním a certifikačním místem na základě jedné z následujících metod předložit důkaz o dodržení podmínek této třídy:
(2) U nádob, jejichž součin zkušebního přetlaku a objemu činí více jak 100 MPa.l (1000 bar.l) a nejvýše 300 MPa.l (3000 bar.l), je třeba příslušným úřadem země původu8) uznaným zkušebním a certifikačním místem na základě jedné z následujících metod předložit důkaz o dodržení podmínek této třídy:
a) Nádoby musí být vybaveny, vyrobeny a zkoušeny podle rozsáhlého programu zabezpečení kvality pro vybavení, výrobu, konečnou kontrolu a zkoušky, který musí být schválen a kontrolován příslušným úřadem uznaným zkušebním a certifikačním místem; nebo
b) typ nádoby musí být schválen příslušným úřadem uznaným zkušebním a certifikačním místem. Shoda všech nádob se schváleným typem, na základě jeho programu zabezpečení kvality pro zkoušky nádob, který musí být schválen a kontrolován příslušným úřadem uznaným zkušebním a certifikačním místem, musí být výrobcem strvrzena písemným prohlášením; nebo
c) typ nádoby musí být schválen příslušným úřadem uznaným zkušebním a certifikačním místem. Shoda všech nádob se schváleným typem musí být výrobcem písemně potvrzena a všechny nádoby tohoto vzoru musí být přezkoušeny za dozoru příslušným úřadem uznaného zkušebního a certifikačního místa.
(3) U nádob, jejichž součin zkušebního přetlaku a objemu činí nejvýše 100 MPa.l (1000 bar.l), je třeba příšlušným úřadem země původu8) uznaným zkušebním a certifikačním místem na základě jedné z následujících metod předložit důkaz o dodržení podmínek této třídy:
a) Shoda všech nádob s typem, který je v technických podkladech zcela specifikován, musí být výrobcem písemně prohlášena a všechny nádoby tohoto vzoru musí být přezkoušeny za dozoru příslušným úřadem uznaného zkušebního a certifikačního místa; nebo
b) typ nádoby musí být schválen příslušným úřadem uznaným zkušebním a certifikačním místem. Shoda všech nádob se schválený m typem musí být výrobcem písemně potvrzena a všechny nádoby tohoto vzoru musí být jednotlivě přezkoušeny.
(4) Základní požadavky odstavců (1) až (3) se považují
a) pokud jde o v odstavcích (1) a (2) uváděné systémy zabezpečení kvality, za splněné, pokud odpovídají vhodné Evropské normě řady EN ISO 9000,
b) vcelku za splněné, pokud odpovídající metody zhodnocení souhlasnosti dle Usnesení 93/465/Rady EHS9) najdou uplatnění, jak je uvedeno dále:
– pro nádoby uvedené v odstavci (1) to jsou moduly G, H se zkouškou konceptu, B ve spojení s D a B ve spojení s F,
– pro nádoby uvedené v odstavci (2) to jsou moduly H, B ve spojení s E a B ve spojení s rozšířeným modulem C (C1),
– pro nádoby uvedené v odstavci (3) to jsou moduly Aa a B ve spojení s C.
(5) Požadavky na výrobce
Výrobce musí být technicky schopen a musí disponovat všemi vhodnými prostředky, které jsou potřebné pro uspokojivou výrobu nádob; pro tento účel potřebuje zvláště přiměřeně kvalifikované zaměstnance
Hodnocení způsobilosti výrobce je třeba ve všech případech provést jedním z certifikačních míst, které je uznáno příslušným úřadem. Přitom je třeba zohlednit zvláštní certifikační metodu, kterou hodlá výrobce uplatnit.
a) pro dozor nad celkovým výrobním procesem,
b) pro provádění spojení materiálu,
c) pro uskutečňování odpovídajících zkoušek.
(6) Požadavky na zkušební a certifikační místa
Zkušební a certifikační místa musí vykazovat dostatečnou nezávislost na výrobních podnicích a dostatečnou odbornou kompetenci. Tyto požadavky se považují za splněné, pokud místa byla schválena na základě akreditačních metod dle evropské normalizační řady EN 45000.
a) Nádoby musí být jednotlivě prohlédnuty, přezkoušeny a schváleny na základě technické dokumetace a vysvětlení výrobce o dodržení platných podmínek této třídy jménem příslušného úřadu jednajícím zkušebním a certifikačním místem. Technická dokumentace musí obsahovat nejen veškeré jednotlivé údaje o vybavení a konstrukci, ale také úplnou dokumentaci o výrobě a zkouškách; nebo
b) konstrukce nádob musí být na základě technické dokumentace přezkoušena a schválena, zda odpovídají platným podmínkám této třídy, příslušným úřadem uznaným zkušebním a certifikačním místem. Proto musí být nádoby vybaveny, vyrobeny a zkoušeny podle rozsáhlého programu zabezpečení kvality pro vybavení, výrobu, konečnou kontrolu a zkoušky. Program zabezpečení kvality musí zabezpečovat shodu nádob s odpovídajícími požadavky této třídy a musí být schválen a kontrolován příslušným úřadem uznaným zkušebním a certifikačním místem; nebo
c) typ nádoby musí být schválen příslušným úřadem uznaným zkušebním a certifikačním místem. Všechny nádoby tohoto vzoru musí být vyrobeny a zkoušeny podle programu zabezpečení kvality pro výrobu, konečnou kontrolu a zkoušky, který musí být schválen a kontrolován příslušným úřadem uznaným zkušebním a certifikačním místem; nebo
d) typ nádoby musí být schválen příslušným úřadem uznaným zkušebním a certifikačním místem. Všechny nádoby tohoto vzoru musí být za dozoru příslušným úřadem uznaného zkušebního a certifikačního místa přezkoušeny na základě prohlášení výrobce, že se shodují se schváleným typem a že jsou dodrženy pro ně se vztahujcí platné podmínky této třídy.
216 (1) Nádoby je třeba na základě následujících podmínek podrobit první zkoušce.
U dostatečného počtu nádob je třeba provést:
U všech nádob je třeba provést:
Základní podmínky tohoto odstavce jsou splněny při uplatnění následujících norem:
(vyhrazeno)
(2) Pro nádoby ze slitin hliníku pro určité plyny platí Zvláštní podmínky (viz přípojek II).
Základní podmínky tohoto odstavce jsou splněny při uplatnění následující rámcové směrnice:
– Příloha I, díl 3 a příloha II Směrnice Rady 84/526/EHS10)
(3) Nádoby musí vydržet zkušební tlak, aniž se trvale deformují a aniž na nich vzniknou trhliny.
a) zkoušku konstrukčního materiálu, při níž musí být stanoveny alespoň mez průtažnosti, pevnost v tahu a protažení po lomu;
b) změření nejslabšího místa stěn nádob a výpočet napětí;
c) zjištění stejnorodosti konstrukčního materiálu u každé výrobní řady, jakož i přezkoušení vnějšího i vnitřního stavu nádob;
d) zkoušku hydraulickým tlakem podle podmínek bodu 219;
Pozn. Se souhlasem příslušným úřadem uznaného znalce může být hydraulická tlaková zkouška nahrazena zkouškou plynem, pokud není tento postup nebezpečný.
e) kontrolu označení nádob, viz bod 223 (1) až (4);
f) u nádob pro 1001 acetylén, rozpuštěný, číslice 4F kromě toho zkoušku stavu porézní hmoty a množství rozpouštědla.
217 (1) Nádoby, které lze znovu plnit je třeba za dozoru příslušným úřadem uznaného znalce podrobit opětovným zkouškám podle následujících podmínek:
Pozn. 1. Se souhlasem příslušným úřadem uznaného znalce může být zkouška hydraulickým tlakem nahrazena zkouškou s plynem - pokud tento postup není nebezpečný - nebo rovnocennou zkušební metodou, založenou na zkoušce ultrazvukem.
Základní podmínky tohoto odstavce se považují za splněné při použití následujících norem:
(zůstává vyhrazeno).
(2) Pokud nejsou v tabulce bodu 250 obsaženy Zvláštní podmínky vztahující se v k látce, musí se periodické zkoušky provádět:
Odchylně od těchto lhůt, musí být opětovné zkoušky u nádob z kompozitních materiálů provedeny ve lhůtách, které jsou stanoveny příslušnými úřady smluvních států COTIF, které schválily technická pravidla pro jejich vyložení a konstrukci.
a) každé 3 roky u nádob určených pro plyny skupin TC, TFC a TOC číslic 1 a 2;
b) každých 5 let u nádob určených pro plyny skupin T, TF a TO číslic 1 a 2, jakož i pro plyny číslice 4;
c) každých 10 let u nádob určených pro plyny skupin A, O a F číslic 1, 2 a 3.
(3) U nádob pro 1001 acetylén, rozpuštěný, číslice 4F se musí zkoušet vnější stav nádob (korozní vlivy, deformace) a stav porézní hmoty (uvolnění, slehnutí). Pokud je jako porézní hmota použit monolitní materiál, pak může být lhůta mezi opětovnými zkouškami prodloužena na 10 roků.
Základní podmínky tohoto odstavce se považují za splněné při použití následujících norem:
(zůstává vyhrazeno).
(4) Odchylně od bodu 217 (1) c) je třeba uzavřené nádoby podle bodu 206 (1) podrobit kontrole vnějšího stavu a zkoušce těsnosti. Zkouška těsnosti se provede s plynem obsaženým v nádobě nebo inertním plynem. Kontrola se provádí buď manometrem nebo změřením vakua. Tepelnou izolaci není třeba odstranit.
Základní podmínky tohoto odstavce se považují za splněné při použití následujících norem:
(zůstává vyhrazeno).
(5) V bodě 211 uvedené nádoby se mohou přepravit k provedení zkoušky také po uplynutí stanovené lhůty pro opětovnou zkoušku.
a) kontrola vnějšího stavu nádob, jakož i přezkoušení vybavení a označení;
b) kontrola vnitřního stavu nádob (např. vážením, vnitřní prohlídkou, kontrolou tloušťky stěn);
c) zkouška hydraulickým tlakem, popřípadě přezkoušení vybavení a označení a popř. stanovení jakosti konstrukčního materiálu vhodnými zkušebními postupy;
2. Se souhlasem příslušným úřadem uznaného znalce může být zkouška hydraulickým tlakem u nádob dle bodu 211 (1) a (2) nahrazena rovnocennou zkušební metodou založenou na akustické emisi.
3. Se souhlasem příslušným úřadem uznaného znalce může být zkouška hydraulickým tlakem pro nádoby ze svařované oceli podle bodu 211 (1) pro plyny číslice 2F čísla k označení látky 1965 o objemu menším než 6,5 litrů nahrazena jinou zkouškou, která zaručuje stejnou úroveň bezpečnosti.
c. Zkušební tlak, stupeň plnění a omezení objemu nádob
219 (1) Pro nádoby bodu 211 platí následující podmínky:
a) Nejnižší zkušební tlak pro nádoby bodu 211 (1), (2), (3) a 5 činí 1MPa (10 bar).
b) Pro plyny číslice 1 s kritickou teplotou -50 °C musí při zkoušce hydraulickým tlakem aplikovaný vnitřní tlak (zkušební tlak) činit nejméně 1,5 násobek plnicího tlaku při 15 °C.
c) Pro plyny číslice 1 s kritickou teplotou -50 °C nebo vyšší a pro plyny číslice 2 s kritickou teplotou pod 70 °C je třeba stupeň plnění vypočítat tak, aby vnitřní tlak při 65 °C nepřekročil zkušební tlak pro nádoby.
Pro plyny a směsi plynů, pro které není k dispozici dostatek údajů, je třeba stanovit nejvýše přípustný stupeň (SP) plnění následovně:
SP ≤ 8,5 × 10-4 × dg × Pe
když
SP = nejvýše přípustný stupeň plnění (v kg/l)
dg = hustota plynu (při 15 °C, 1 bar) (v kg/m3)
Pe = nejnižší zkušební tlak (v barech).
Pokud hustota plynu není známa, je třeba stanovit nejvýše přípustný stupeň plnění následovně:
když
SP = nejvýše přípustný stupeň plnění (v kg/l)
Pe = nejnižší zkušební tlak (v barech).
MM = molekulární hmota (v g/Mol)
R = 8,31451.10-2 baru. l. Mol -1 K-1 (plynová konstanta)
(Pro směsí plynů je třeba použít průměrnou molekulární hmotu při zohlednění koncentrací jednotlivých komponentů).
d) Pro plyny číslice 2 s kritickou teplotou 70 °C nebo vyšší se nejvýše přípustná hmotnost plnění na litr objemu vypočítá následovně:
nejvýše přípustná hmotnost plnění na litr objemu = 0,95 x hustota kapalné fáze při 50 °C (v kg/l).
Mimo to nesmí parní fáze zmizet při teplotě pod 60 °C. Zkušební tlak musí být minimálně roven tenzi par kapalné látky při 70 °C mínus 100 kPa (1 bar).
Pro čisté plyny, pro které není k dispozici dostatek údajů, je třeba stanovit nejvýše přípustný stupeň plnění následovně:
SP ≤ (0,0032.BP - 0,24). dl
SP = nejvýše přípustný stupeň plnění (v kg/l)
dl = hustota kapalné látky při bodu varu (v kg/l)
BP = bod varu (v K).
e) Pro plyny číslic 3A a 3O nesmí stupeň plnění při teplotě plnění a tlaku 0,1 MPa (1 bar) překročit 98% objemu.
Pro plyny číslice 3F musí být stupeň plnění dimenzován tak, aby objem kapalné fáze nepřekročil úroveň 95% objemu nádoby, při zahřátí obsahu na teplotu, při které se tenze par rovná tlaku, při kterém se otevírají pojistné ventily.
U nádob podle bodu 206 (1) je zkušební tlak roven 1,3 násobku nejvýše přípustného provozního přetlaku, tento přetlak se zvýší u vakuově izolovaných nádob o 1 bar.
f) Pro 1001 acetylén, rozpuštěný, číslice 4F nesmí plnící tlak po vyrovnání tlaku při 15 °C překročit tu hodnotu, která byla stanovena pro používanou porézní hmotu příslušným úřadem [viz bod 223 (1) h)].
V souhlasu stanovené hodnotě musí odpovídat také množství rozpouštědla a naplněného acetylénu.
Základní podmínky tohoto bodu se považují za splněné při použití ná sledujících norem:
(zůstává vyhrazeno).
Pozn. Zkušební tlak, stupeň plnění a omezení objemu nádob bodu 211 pro jednotlivé plyny, jakož i omezení pro jedovaté plyny s hodnotou LC50 pod 200 ppm, jsou uvedeny v tabulce bodu 250.
220 - 221
3. Společné balení
222 (1) Látky a předměty této třídy smí být sdruženy do jednoho společného vnějšího obalu, pokud spolu vzájemně nebezpečně nereagují.
(2) Látky a předměty této třídy smějí být s látkami a/nebo se zbožím, které podmínkám RID / PNZ nepodléhají, sdruženy do jednoho společného vnějšího obalu, pokud spolu vzájemně nebezpečně nereagují.
(3) Látky a předměty této třídy smějí být vzájemně sdruženy s látkami a předměty zbývajících tříd - pokud je společné balení dovoleno také pro látky a předměty těchto tříd - do jednoho skupinového obalu podle bodu 1538, pokud spolu vzájemně nebezpečně nereagují.
(4) Nebezpečné reakce jsou:
a : shoření a/nebo vývin velkého tepla;
b : vývin zápalných a/nebo jedovatých plynů;
c : tvorba žíravých kapalných látek;
d : tvorba nestabilních látek.
(5) Podmínky bodu 8 a 202 musí být dodrženy.
(6) Při použití bedny ze dřeva nebo z lepenky nesmí mít kus větší hmotnost než 100 kg.
4. Nápisy a nálepky k označení nebezpečí na kusech (viz přípojek IX)
223 Nápisy
(1) Na nádobách dle bodu 211, které se dají znovu plnit, musí být čitelně a trvanlivě uvedeno:
Tyto údaje musí být trvanlivě zapsány (např. vyražením) na zesílené části nádoby, na prstenci nebo na trvale připevněných dílech příslušenství.
Mohou také být na nádobě samostatně vyraženy, za předpokladu, že je možno prokázat, že tímto nebude ovlivněna pevnost nádoby.
a) jméno nebo tovární značka výrobce;
b) číslo souhlasu (pokud je typ nádoby schválen dle bodu 215);
c) výrobcem stanovené sériové číslo nádoby;
d) vlastní hmotnost nádoby bez dílů vybavení, jestliže se předepsaná kontrola tloušťky stěny dle bodu 217 (1) b) provede vážením;
e) zkušební tlak (viz bod 219);
f) datum (měsíc a rok) první zkoušky a naposledy provedené opětovné zkoušky;
Pozn. Údaj měsíce není potřebný u plynů, u nichž lhůta mezi opětovnými zkouškami je 10 roků nebo větší [viz bod 217 (2) a 250].
g) razítko znalce, který zkoušky a kontroly provedl;
h) u 1001 acetylén, rozpuštěný, číslice 4F: povolený plnící tlak [viz bod 219 f)] a celková hmotnost prázdné nádoby s příslušenstvím, porézní hmoty a rozpouštědla;
i) objem v litrech;
j) u plynů číslice 1, které jsou plněny pod tlakem, nejvýše přípustný plnící tlak nádoby při 15 °C.
(2) Na nádobách dle bodu 211, které se dají znovu plnit, musí být kromě toho čitelně a trvanlivě uvedeno:
Tyto údaje mohou být buď vyraženy, nebo zapsány na štítku nebo na ceduli trvale upevněné na nádobě, nebo provedeny zaručeně trvalým nápisem (např. lakovaným), nebo jiným stejně hodnotným postupem.
a) číslo k označení látky uvedené v bodu 201 a celé pojmenování plynu nebo směsi plynu;
u plynů, které jsou zařazeny pod označení j.n., musí být pouze uvedeno číslo k označení látky a technické pojmenování11) plynu;
u směsí plynů nemusí být uváděny více jak 2 komponenty, které jsou rozhodující pro nebezpečí;
b) u plynů číslice 1, které jsou plněny podle hmotnosti a u zkapalněných plynů, buď nejvýše přípustná hmotnost náplně a vlastní hmotnost nádoby včetně příslušenství, které jsou v době plnění na nádobě, nebo hmotnost brutto;
c) datum (rok) příští opětovné zkoušky.
(3) Základní podmínky odstavců (1) a (2) se považují za splněné při použití následujících norem:
(zůstává vyhrazeno).
(4) Na lahvích dle bodu 211 (1), které se nedají znovu plnit, musí být čitelně a trvanlivě uvedeno:
Označení uváděná v tomto odstavci musí, výjma označení uváděných pod g), být trvanlivě umístěna (např. vyražením) na zesílené části nádoby, na prstenci nebo na nepohyblivě připevněných dílech příslušenství.
Mohou také být na nádobě samostatně vyražena, za předpokladu, že je možno prokázat, že tímto nebude ovlivněna pevnost nádoby.
Základní podmínky tohoto odstavce se považují za splněné při použití následujících norem:
(zůstává vyhrazeno).
a) jméno nebo tovární značka výrobce;
b) číslo souhlasu (pokud je typ nádoby schválen dle bodu 215);
c) výrobcem stanovená sériová čísla nebo číslo šarže nádoby;
d) zkušební tlak (viz bod 219);
e) datum (měsíc a rok) výroby;
f) razítko znalce, který provedl první zkoušku;
g) číslo k označení látky uvedené v bodu 201 a celé pojmenování plynu nebo směsi plynu;
u plynů, které jsou zařazeny pod označení j.n., musí být pouze uvedeno číslo k označení látky a technické pojmenování12) plynu;
u směsí plynů nemusí být uváděny více jak 2 komponenty, které jsou rozhodující pro nebezpečí;
h) nápis „Znovu neplnit“, při čemž velikost písmen musí být minimálně 6 mm.
(5) Každý kus, který obsahuje nádoby s plyny číslic 1 až 4, 6F a 7 nebo obaly na aerosoly s plynem číslice 5, je třeba zřetelně označit číslem k označení látky, které je uvedeno v nákladním listě, před něž se doplní pí smena „UN“ a doplňkově označením „třída 2“.
Tuto podmínku není třeba dodržet, pokud jsou nádoby a jejich označení dobře viditelné.
(6) Kusy obsahující obaly na aerosoly pod tlakem číslice 5 musí být zřetelně označeny nápisem „UN 1950 Aerosoly“.
224 Nálepky k označení nebezpečí
Pozn. Pro potřeby opatření nálepkou se pod pojmem kus rozumí každý obal, který obsahuje nádoby, obaly na aerosoly pod tlakem nebo obaly na aerosoly s plynem, jakož i každou nádobu bodu 211 bez vnějšího obalu.
(1) Kusy obsahující látky a předměty této třídy musí být opatřeny následujícími nálepkami:
| Látky a předměty, které jsou v jednotlivých číslicích přiřazeny následujícím skupinám | Nálepka podle vzoru |
| A | 2 |
| F | 3 |
| O | 2 + 05 |
| T | 6.1 |
| TF | 6.1 + 3 |
| TC | 6.1 + 8 |
| TO | 6.1 + 05 |
| TFC | 6.1 + 3 + 8 |
| TOC | 6.1 + 05 + 8 |
(2) Každý kus obsahující plyny číslice 3 musí být kromě toho na dvou protilehlých stranách opatřen nálepkou podle vzoru 11.
(3) Nálepky k označení nebezpečí na lahvích na plyny bodu 211 (1) smějí být umístěny na hrdle a rozměry nálepek mohou být odpovídajícím způsobem zmenšeny, za předpokladu, že zůstanou zřetelně viditelné.