b. Podmínky o nádobách
Pozn. Tyto podmínky neplatí pro kovové kapsle uváděné v bodu 205, pro nádoby uváděné v bodu 206 (2), pro obaly na aerosoly pod tlakem čísla k označení látky 1950 a obaly na aerosoly s plynem čísla k označení látky 2037 uváděné v bodu 207 a pro předměty číslice 6F a nádoby pro plyny číslice 7 uváděné v bodu 210.
1. Stavba a výstroj
211 Rozlišujeme následující druhy nádob:
(1) Lahve; to jsou tlakové nádoby, které lze přemísťovat, o objemu až do 150 litrů.
(2) Velkoobjemové lahve; to jsou bezešvé tlakové nádoby, které lze přemísťovat, o objemu vyšším jak 150 litrů až do 5000 litrů.
(3) Sudy na stlačený plyn; to jsou svařované tlakové nádoby, které lze přemísťovat, o objemu vyšším jak 150 litrů až do 1000 litrů (např. válcovité nádoby opatřené obručemi na válení, nádoby na kluznicích nebo v rámech).
(4) Přepravní kryogenní nádoby; to jsou tepelně izolované nádoby pro hluboce zchlazené zkapalněné plyny, které lze přemísťovat, o objemu nejvýše 1000 litrů.
(5) Svazky lahví; to jsou jednotky z lahví, které lze přemísťovat. Lahve jsou mezi sebou trvale spojeny a upevněny sběrným potrubím.
Pozn. O omezeních objemu a použití různých druhů nádob, viz tabulka v bodě 250.
212 (1) Nádoby a jejich uzávěry musí být konstruovány, dimenzovány, vyrobeny, zkoušeny a vybaveny tak, aby odolaly všem namaháním, kterým jsou vystaveny při normálním užívání a za normálních přepravních podmínek.
Při konstrukcitlakových nádob je třeba zohlednit všechny závažné faktory, jako:
– vnitřní tlak (přetlak),
– teploty okolí a provozní teploty, také během přepravy,
– dynamická namahání.
Sílu stěny je za normálních okolností třeba zjistit výpočtem, ve spojení, pokud je to žádoucí, s pokusnou analýzou napětí. Také může být stanovena pokusnou cestou.
Při konstrukci vnější stěny a nosných částí je třeba provést vhodné výpočty, aby byla zajištěna bezpečnost nádob.
Pro pevnost v tahu musí být propočítána minimálně vyžadovaná síla stěny, zejména při zohlednění:
– výpočtového přetlaku, který nesmí být nižší než zkušební tlak,
– výpočtových teplot, které nabízejí přiměřené rozpětí bezpečnosti (mezi dolní a horní hranicí),
– nejvyšších napětí a špičkových napěťových koncentrací, pokud je to žádoucí,
– faktorů spojených s vlastnostmi materiálu.
Za vlastnosti materiálu, které je třeba zohlednit se považují - pokud lze použít:
– mez průtažnosti,
– mez pevnosti v tahu,
– pevnost závislá na čase,
– vlastnosti únavy,
– modul pružnosti,
– vhodná hodnota pro roztažení plastu,
– odolnost proti úderu,
– houževnatost v lomu.
Podmínky tohoto odstavce se považují za splněné při použití vhodných následujících směrnic:
– pro bezešvé ocelové lahve: Příloha I, části 1 až 3 Směrnice Rady 84/525/EHS4)
– pro svařované ocelové lahve: Příloha I, části 1 až 3 Směrnice Rady 84/527/EHS5)
– pro bezešvé hliníkové lahve: Příloha I, části 1 až 3 Směrnice Rady 84/526/EHS6)
(2) Nádoby, které nejsou vyloženy a vyrobeny podle norem uvedených v odstavci (1), musí být vyloženy a vyrobeny podle podmínek příslušným úřadem uznaných technických pravidel.
Následující minimální požadavky musí však být splněny:
a) u kovových nádob bodu 211 (1), (2), (3) a (5) nesmí při zkušebním tlaku napětí kovu na nejvíce namáhaném místě nádoby překročit 77% stanovené meze průtažnosti (Re).
Mezí průtažnosti se rozumí napětí, které způsobilo trvalé protažení o 20/00 (tj. 0,2%) nebo trvalé protažení u austenitických ocelí o 1% délky mezi měřícími značkami zkušební tyče.
Pozn. U plechů se musí odebrat zkušební vzorek ke stanovení průtažnosti kolmo ke směru válcování. Protažení po přetržení (l=5d) se měří na zkušebních tyčích kruhového průřezu, u nichž vzdálenost l mezi měřícími značkami je rovna pětinásobnému průměru tyče d. Použije-li se zkušebních tyčí pravoúhlého průřezu, vypočte se měrná délka l podle vzorce
kde Fo se rovná původnímu průřezu zkušební tyče.
Nádoby a jejich uzávěry musí být vyrobeny z vhodných materiálů, které při teplotách mezi -20 °C a 50 °C jsou bezpečné proti lomu a nenáchylné proti napěťové trhlinkové korozi.
Pro svařované nádoby se smějí použít jen takové materiály, které se dají spolehlivě svářet a pro které může být zabezpečena dostatečná hodnota vrubové houževnatosti při teplotě okolí -20 °C, zejména ve svarových švech a v ovlivněné oblasti svarových švů.
Svarové spoje musí být provedeny podle pravidel techniky a poskytovat plnou bezpečnost.
Přirážky na korozi nesmí být zohledněny pří výpočtu síly stěny.
b) Nádoby z kompozitních materiálů bodu 211 (1), (2), (3) a (5) musí být vybaveny zesilovacím prstencem nebo úplným ovinutím ze zesilovacího materiálu a konstruovány tak, že průtržný poměr (průtržný tlak dělený zkušebním tlakem) činí nejméně:
– 1,67 u nádob vybavených zesilovacím prstencem
– 2,00 u nádob s úplným ovinutím zesilovacím materiálem.
c) U nádob bodu 206 (1) pro plyny číslice 3 platí pro jejich konstrukci následující podmínky:
1. Materiály a konstrukce nádob z kovu musí odpovídat podmínkám přípojku II bodům 1250 až 1254. Při první zkoušce se musí pro každou nádobu prokázat všechny mechanicko-technologické kvalitativní hodnoty použitého materiálu; pro vrubovou houževnatost a koeficient ohýbatelnosti, viz přípojek II body 1255 až 1261.
2. Pokud jsou použity jiné materiály, musí být tyto při nejnižší provozní teplotě nádoby a jejích armatur odolné proti křehkému lomu.
3. Nádoby musí být vybaveny pojistným ventilem, který se otevře při provozním přetlaku, který je uveden na nádobě. Ventily musí být zkonstruovány tak, aby bezvadně fungovaly i při nejnižší provozní teplotě. Spolehlivá činnost za této teploty se stanoví a přezkouší zkouškou každého jednotlivého ventilu nebo zkouškou vzoru ventilu stejného konstrukčního typu.
4. Otvory a pojistné ventily nádob musí být upraveny tak, aby zabraňovaly vystřikování kapaliny z nádob.
5. Nádoby plněné objemově musí být opatřeny stavoznakem.
6. Nádoby musí být tepelně izolovány. Tepelněizolační ochranné zařízení je třeba chránit proti nárazům souvislým pláštěm. Je-li prostor mezi nádobou a pláštěm vzduchoprázdný (vakuová izolace), musí být ochranný plášť upraven tak, aby snesl bez deformace vnější tlak nejméně 100 kPa (1 bar). Je-li plášť plynotěsně uzavřen (např. u vakuové izolace), musí nějaké zařízení zajistit, aby nevznikl v izolační vrstvě nebezpečný tlak v případě netěsnosti nádoby nebo jejích armatur. Zařízení musí také bránit vniknutí vlhkosti do izolace.
213 (1) Kromě průlezného otvoru, který pokud je k dispozici, musí být uzavřen spolehlivým uzávěrem a kromě otvoru pro odstraňování usazenin, smí být nádoby dle bodu 211 (3) vybaveny nejvýše dvěma otvory, jedním pro plnění a jedním pro vyprazd ňování.
Nádoby podle bodu 211 (1) a (3) pro plyny číslice 2F smějí být opatřeny dalšími otvory, určenými zejména pro ověřování hladiny kapaliny a hodnoty manometrického tlaku.
(2) Uzavírací ventily musí být účinně chráněny proti poškození, k němuž by mohlo dojít při pádu nádoby, jakož i při přepravě a při stohování, což by mohlo způsobit únik plynu. Za splnění těchto podmínek se považuje, pokud za daných poměrů je splněna jedna nebo více následujících podmínek:
Základní podmínky tohoto odstavce se považují za splněné při použití následujících norem:
(zůstává vyhrazeno)
a) uzavírací ventily jsou umístěny v hrdle nádoby a chráněné závitovanou zátkou;
b) uzavírací ventily jsou chráněny ochrannými kloboučky. Ochranné kloboučky musí být opatřeny ventilačními otvory s dostatečným příčným průřezem, aby při netěsnosti uzavíracích ventilů mohly plyny unikat;
c) uzavírací ventily jsou chráněny zesilovacím okrajem nebo jinými ochrannými zařízeními;
d) uzavírací ventily jsou vybaveny a konstruovány tak, že jsou schopny odolat poškozením, aniž by došlo k úniku výrobku;
e) uzavírací ventily jsou umístěny uvnitř ochranné obruby;
f) nádoby se přepravují v ochranných bednách nebo rámech.
(3) Pro nádoby platí následující podmínky:
a) Pokud lahve podle bodu 211 (1) jsou opatřeny zařízením, které zabraňuje válení lahví, nesmí být toto zařízení spojeno s ochranným kloboučkem.
b) Nádoby dle bodu 211 (3), které lze válet, musí být opatřeny obručemi na válení nebo jinou ochranou, které zabrání škodám při válení (např. na vnějšku nádoby nastříkaný antikorozní kovový povlak).
Nádoby dle bodu 211 (3) a (4), které nelze válet, musí být opatřeny zařízeními (kluznice, oka, háky), které zajišťují bezpečnou manipulaci za pomoci mechanických dopravních prostředků a které jsou přidělány tak, že nemohou mít za následek ani zeslabení ani nepřípustné zatížení stěn nádoby.
c) Svazky lahví podle bodu 211 (5) musí být opatřeny vhodnými zařízeními, zajišťujícími spolehlivou manipulaci a přepravu. Lahve uvnitř svazku a sběrné potrubí musí být způsobilé pro daný druh plynu a sběrné potrubí musí vykazovat minimálně stejný zkušební přetlak jako lahve.
Sběrné potrubí a hlavní ventil musí být upevněny tak, aby byly chráněny proti poškození.
Svazky lahví pro určité plyny, které jsou ve sloupci „Zvláštní podmínky“ tabulky bodu 250 označeny písmenem „l“, musí mít na každé lahvi samostatný uzavíratelný ventil, který musí být během přepravy uzavřen.
(4) a) Otvor(-y) ventilu(-ů) nádob pro pyroforické a velmi jedovaté plyny (plyny s hodnotou LC50 pod 200 ppm) musí být opatřeny těsnými zátkami nebo převlečnými maticemi, které musí být vyrobeny z takového materiálu, který je odolný vůči obsahu nádoby.
Podmínky odstavce a) přitom platí pouze pro hlavní ventil.
b) Pyroforické a velmi jedovaté plyny podléhají zvláštním podmínkám „e“ z tabulky bodu 250.
c) Jsou-li tyto nádoby sdruženy ve svazku lahví, musí být každá nádoba vybavena ventilem, který musí být během přepravy uzavřen.
2. Zkoušky a schvalování nádob
215 (1) U nádob, jejichž součin zkušebního přetlaku a objemu činí více jak 300 MPa.l (3000 bar.l), je třeba příslušným úřadem země původu7) uznaným zkušebním a certifikačním místem na základě jedné z následujících metod předložit důkaz o dodržení podmínek této třídy:
(2) U nádob, jejichž součin zkušebního přetlaku a objemu činí více jak 100 MPa.l (1000 bar.l) a nejvýše 300 MPa.l (3000 bar.l), je třeba příslušným úřadem země původu8) uznaným zkušebním a certifikačním místem na základě jedné z následujících metod předložit důkaz o dodržení podmínek této třídy:
a) Nádoby musí být vybaveny, vyrobeny a zkoušeny podle rozsáhlého programu zabezpečení kvality pro vybavení, výrobu, konečnou kontrolu a zkoušky, který musí být schválen a kontrolován příslušným úřadem uznaným zkušebním a certifikačním místem; nebo
b) typ nádoby musí být schválen příslušným úřadem uznaným zkušebním a certifikačním místem. Shoda všech nádob se schváleným typem, na základě jeho programu zabezpečení kvality pro zkoušky nádob, který musí být schválen a kontrolován příslušným úřadem uznaným zkušebním a certifikačním místem, musí být výrobcem strvrzena písemným prohlášením; nebo
c) typ nádoby musí být schválen příslušným úřadem uznaným zkušebním a certifikačním místem. Shoda všech nádob se schváleným typem musí být výrobcem písemně potvrzena a všechny nádoby tohoto vzoru musí být přezkoušeny za dozoru příslušným úřadem uznaného zkušebního a certifikačního místa.
(3) U nádob, jejichž součin zkušebního přetlaku a objemu činí nejvýše 100 MPa.l (1000 bar.l), je třeba příšlušným úřadem země původu8) uznaným zkušebním a certifikačním místem na základě jedné z následujících metod předložit důkaz o dodržení podmínek této třídy:
a) Shoda všech nádob s typem, který je v technických podkladech zcela specifikován, musí být výrobcem písemně prohlášena a všechny nádoby tohoto vzoru musí být přezkoušeny za dozoru příslušným úřadem uznaného zkušebního a certifikačního místa; nebo
b) typ nádoby musí být schválen příslušným úřadem uznaným zkušebním a certifikačním místem. Shoda všech nádob se schválený m typem musí být výrobcem písemně potvrzena a všechny nádoby tohoto vzoru musí být jednotlivě přezkoušeny.
(4) Základní požadavky odstavců (1) až (3) se považují
a) pokud jde o v odstavcích (1) a (2) uváděné systémy zabezpečení kvality, za splněné, pokud odpovídají vhodné Evropské normě řady EN ISO 9000,
b) vcelku za splněné, pokud odpovídající metody zhodnocení souhlasnosti dle Usnesení 93/465/Rady EHS9) najdou uplatnění, jak je uvedeno dále:
– pro nádoby uvedené v odstavci (1) to jsou moduly G, H se zkouškou konceptu, B ve spojení s D a B ve spojení s F,
– pro nádoby uvedené v odstavci (2) to jsou moduly H, B ve spojení s E a B ve spojení s rozšířeným modulem C (C1),
– pro nádoby uvedené v odstavci (3) to jsou moduly Aa a B ve spojení s C.
(5) Požadavky na výrobce
Výrobce musí být technicky schopen a musí disponovat všemi vhodnými prostředky, které jsou potřebné pro uspokojivou výrobu nádob; pro tento účel potřebuje zvláště přiměřeně kvalifikované zaměstnance
Hodnocení způsobilosti výrobce je třeba ve všech případech provést jedním z certifikačních míst, které je uznáno příslušným úřadem. Přitom je třeba zohlednit zvláštní certifikační metodu, kterou hodlá výrobce uplatnit.
a) pro dozor nad celkovým výrobním procesem,
b) pro provádění spojení materiálu,
c) pro uskutečňování odpovídajících zkoušek.
(6) Požadavky na zkušební a certifikační místa
Zkušební a certifikační místa musí vykazovat dostatečnou nezávislost na výrobních podnicích a dostatečnou odbornou kompetenci. Tyto požadavky se považují za splněné, pokud místa byla schválena na základě akreditačních metod dle evropské normalizační řady EN 45000.
a) Nádoby musí být jednotlivě prohlédnuty, přezkoušeny a schváleny na základě technické dokumetace a vysvětlení výrobce o dodržení platných podmínek této třídy jménem příslušného úřadu jednajícím zkušebním a certifikačním místem. Technická dokumentace musí obsahovat nejen veškeré jednotlivé údaje o vybavení a konstrukci, ale také úplnou dokumentaci o výrobě a zkouškách; nebo
b) konstrukce nádob musí být na základě technické dokumentace přezkoušena a schválena, zda odpovídají platným podmínkám této třídy, příslušným úřadem uznaným zkušebním a certifikačním místem. Proto musí být nádoby vybaveny, vyrobeny a zkoušeny podle rozsáhlého programu zabezpečení kvality pro vybavení, výrobu, konečnou kontrolu a zkoušky. Program zabezpečení kvality musí zabezpečovat shodu nádob s odpovídajícími požadavky této třídy a musí být schválen a kontrolován příslušným úřadem uznaným zkušebním a certifikačním místem; nebo
c) typ nádoby musí být schválen příslušným úřadem uznaným zkušebním a certifikačním místem. Všechny nádoby tohoto vzoru musí být vyrobeny a zkoušeny podle programu zabezpečení kvality pro výrobu, konečnou kontrolu a zkoušky, který musí být schválen a kontrolován příslušným úřadem uznaným zkušebním a certifikačním místem; nebo
d) typ nádoby musí být schválen příslušným úřadem uznaným zkušebním a certifikačním místem. Všechny nádoby tohoto vzoru musí být za dozoru příslušným úřadem uznaného zkušebního a certifikačního místa přezkoušeny na základě prohlášení výrobce, že se shodují se schváleným typem a že jsou dodrženy pro ně se vztahujcí platné podmínky této třídy.
216 (1) Nádoby je třeba na základě následujících podmínek podrobit první zkoušce.
U dostatečného počtu nádob je třeba provést:
U všech nádob je třeba provést:
Základní podmínky tohoto odstavce jsou splněny při uplatnění následujících norem:
(vyhrazeno)
(2) Pro nádoby ze slitin hliníku pro určité plyny platí Zvláštní podmínky (viz přípojek II).
Základní podmínky tohoto odstavce jsou splněny při uplatnění následující rámcové směrnice:
– Příloha I, díl 3 a příloha II Směrnice Rady 84/526/EHS10)
(3) Nádoby musí vydržet zkušební tlak, aniž se trvale deformují a aniž na nich vzniknou trhliny.
a) zkoušku konstrukčního materiálu, při níž musí být stanoveny alespoň mez průtažnosti, pevnost v tahu a protažení po lomu;
b) změření nejslabšího místa stěn nádob a výpočet napětí;
c) zjištění stejnorodosti konstrukčního materiálu u každé výrobní řady, jakož i přezkoušení vnějšího i vnitřního stavu nádob;
d) zkoušku hydraulickým tlakem podle podmínek bodu 219;
Pozn. Se souhlasem příslušným úřadem uznaného znalce může být hydraulická tlaková zkouška nahrazena zkouškou plynem, pokud není tento postup nebezpečný.
e) kontrolu označení nádob, viz bod 223 (1) až (4);
f) u nádob pro 1001 acetylén, rozpuštěný, číslice 4F kromě toho zkoušku stavu porézní hmoty a množství rozpouštědla.
217 (1) Nádoby, které lze znovu plnit je třeba za dozoru příslušným úřadem uznaného znalce podrobit opětovným zkouškám podle následujících podmínek:
Pozn. 1. Se souhlasem příslušným úřadem uznaného znalce může být zkouška hydraulickým tlakem nahrazena zkouškou s plynem - pokud tento postup není nebezpečný - nebo rovnocennou zkušební metodou, založenou na zkoušce ultrazvukem.
Základní podmínky tohoto odstavce se považují za splněné při použití následujících norem:
(zůstává vyhrazeno).
(2) Pokud nejsou v tabulce bodu 250 obsaženy Zvláštní podmínky vztahující se v k látce, musí se periodické zkoušky provádět:
Odchylně od těchto lhůt, musí být opětovné zkoušky u nádob z kompozitních materiálů provedeny ve lhůtách, které jsou stanoveny příslušnými úřady smluvních států COTIF, které schválily technická pravidla pro jejich vyložení a konstrukci.
a) každé 3 roky u nádob určených pro plyny skupin TC, TFC a TOC číslic 1 a 2;
b) každých 5 let u nádob určených pro plyny skupin T, TF a TO číslic 1 a 2, jakož i pro plyny číslice 4;
c) každých 10 let u nádob určených pro plyny skupin A, O a F číslic 1, 2 a 3.
(3) U nádob pro 1001 acetylén, rozpuštěný, číslice 4F se musí zkoušet vnější stav nádob (korozní vlivy, deformace) a stav porézní hmoty (uvolnění, slehnutí). Pokud je jako porézní hmota použit monolitní materiál, pak může být lhůta mezi opětovnými zkouškami prodloužena na 10 roků.
Základní podmínky tohoto odstavce se považují za splněné při použití následujících norem:
(zůstává vyhrazeno).
(4) Odchylně od bodu 217 (1) c) je třeba uzavřené nádoby podle bodu 206 (1) podrobit kontrole vnějšího stavu a zkoušce těsnosti. Zkouška těsnosti se provede s plynem obsaženým v nádobě nebo inertním plynem. Kontrola se provádí buď manometrem nebo změřením vakua. Tepelnou izolaci není třeba odstranit.
Základní podmínky tohoto odstavce se považují za splněné při použití následujících norem:
(zůstává vyhrazeno).
(5) V bodě 211 uvedené nádoby se mohou přepravit k provedení zkoušky také po uplynutí stanovené lhůty pro opětovnou zkoušku.
a) kontrola vnějšího stavu nádob, jakož i přezkoušení vybavení a označení;
b) kontrola vnitřního stavu nádob (např. vážením, vnitřní prohlídkou, kontrolou tloušťky stěn);
c) zkouška hydraulickým tlakem, popřípadě přezkoušení vybavení a označení a popř. stanovení jakosti konstrukčního materiálu vhodnými zkušebními postupy;
2. Se souhlasem příslušným úřadem uznaného znalce může být zkouška hydraulickým tlakem u nádob dle bodu 211 (1) a (2) nahrazena rovnocennou zkušební metodou založenou na akustické emisi.
3. Se souhlasem příslušným úřadem uznaného znalce může být zkouška hydraulickým tlakem pro nádoby ze svařované oceli podle bodu 211 (1) pro plyny číslice 2F čísla k označení látky 1965 o objemu menším než 6,5 litrů nahrazena jinou zkouškou, která zaručuje stejnou úroveň bezpečnosti.